Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili
"Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma
vakeren"!
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu dnes pro vás máme
připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě
nebude chybět romská hudba.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Peršo tumenge phenaha palo monitoringos palo, savo kerela e vlada.
Nejdříve vám řekneme o vládním monitoringu romských komunit, pomocí kterého
chce vláda získat informace o sociálně vyloučených lokalitách a jejich
obyvatelích. K tomuto tématu jsme pro vás připravili řadu informací a
názorů.
Tiž tumenge phenaha palo projektos Polis, dodžanena tumen, hoj o Roma
prekhelde o sudos ko Štrasburk u džana amenca pre Gipsy Nigh party, savi sas
ič Prahate andro klub Matrix.
Ve druhé polovině O Roma vakeren vám přiblížíme projekt Polis, který
realizuje společnost Člověk v tísni. Dozvíte se, že Česká republika v úterý
před Evropským soudem vyhrála proces se skupinou mladých Romů, kteří si
stěžovali na diskriminaci ve vzdělání. V závěru vysílání zavítáme na
exkluzivní výstavu fotografií osobností do Národní knihovny. Tolik namátkou
z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Jaroslav Sezemský a
Jan Mišurec.
=[ Reportáž ]=
Vláda České republiky připravuje monitoring romských komunit
Vláda České republiky připravuje monitoring romských komunit. Tento návrh
byl podán už v roce 2003, ale realizovat se bude za dva roky. V současné
době už odborníci mapují lokality, kde se shromažďují větší skupiny sociálně
vyloučených obyvatel. Proč a co je smyslem zmíněného rozsáhlého šetření, to
už Marii Vrábelové řekl ředitel kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské
komunity Czeslav Walek.
"V roce 2003 český Statistický úřad přednesl vládě, jak by takový
monitoring mohl vypadat, a tehdy vláda tento materiál vzala na vědomí ale
bez jakéhokoli usnesení, tudíž se neučinily žádné kroky, aby tento materiál
byl uplatněn. V minulém roce jsme tento materiál trochu opravili, změnili
některé části, přednesli to vládě a teď vláda pochopila, že takovýto
monitoring tu je potřeba, a to i díky tlaku Evropské unie na vytvoření
monitorovacího mechanismu, a tento materiál přijala."
To znamená, že Statistický úřad není úplně vyloučen, materiál se k němu
poté přinese?
"Statistický úřad není z monitoringu vyloučen, když už bude
monitoring probíhat, Statistický úřad s námi na monitoringu musí
spolupracovat. Má to určeno v usnesení."
Vy jste mi sám prozradil, že monitoring bude v roce 2008. Před tímto
rokem předchází jaký postup?
"V tom materiálu je napsáno, že monitoring je složen ze tří částí.
Jedna jsou sociologické výzkumy, druhá jsou informace ze sčítání lidu a
třetí jsou informace z různých resortů ministerstev a jiných veřejných
institucí. To jsou informace, které tyto instituce již nyní mají, například
informace z dotačních programů. A v současné době jsme ve fázi, kdy
probíhají sociologické analýzy, například jedna z nich je analýza
Ministerstva práce a sociálních věcí, v příštím roce bude probíhat druhá
velká analýza. A tyto analýzy budou základem tohoto jednoho komponentu,
monitorovacího šetření. V roce2008 již bude vytvořena metodika, jak
informace z těchto tří zdrojů kombinovat a vytvořit z nich nějakou souvislou
informaci. A já chci říci, že kupříkladu na Slovensku taková analýza
proběhla v minulých letech, je to analýza romských osad. Analýza je velmi
detailní a díky tomu, že to proběhlo, se v současné době vytváří komplexní
programy rozvoje romských osad."
Probíhá teď jedna analýza, ta se vyhodnotí, a navazovat bude druhá
analýza, která bude důkladnější nebo v čem bude rozdíl?
"V současné době, ta analýza, která probíhá, je kvantitativní,
mapuje, kolik takových lokalit v Čechách existuje, kolik zhruba lidí v
takových lokalitách žije. Ta další analýza by měla zjistit, jaká tam je míra
zaměstnanosti, nezaměstnanosti, jaká je tam míra vzdělanosti a tak dále. Já
bych chtěl zdůraznit, že nejde o sčítání lidí žijících v těchto lokalitách.
Jde o zjištění situace, ve které ti lidé žijí, tudíž výsledkem nebude přesný
počet lidí žijících v sociálně vyloučených lokalitách, půjde spíše o měření,
kolik takových lokalit v Čechách máme, a kde jsou a následně jaká je tam
kvalita života."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Romové mají z monitoringu romských komunit obavy
V předchozím příspěvku nám Czeslaw Walek přiblížil monitoring Romských
komunit. Sami Romové se ale plánované akce obávají. Mají strach z možného
zneužití získaných údajů. Jejich pocity nám popsal Vojtěch Lavička z
občanského sdružení Romea.
"Já si myslím, že nejde o věc příliš užitečnou a je to z několika
důvodů. Ten monitoring je vždycky problematický, v minulosti byl zneužit k
jiným účelům než byl původně určen a mám obavy, že to bude i teď stejně
uděláno, protože bude zřejmě zaměřený na Romy ze sociálně slabých nebo
vyloučených lokalit a poté prezentovaný jako obraz života Romů v České
republice, což je samozřejmě úplný nesmysl, protože spousta Romů žije jinde
než v ghettech, a tudíž se jich ten monitoring vůbec netkne."
Myslíte si, že Romové se toho obávají?
"Obávají se toho přímo velmi silně, bojí se že ty výsledky opět
budou zneužity, navíc představa, že ten monitoring bude anonymní, je úplně
nesmyslná, protože proto, aby mohli ty data získat, budou muset zřejmě
použít terénní pracovníky, kteří samozřejmě o těch rodinách data mají,
stejně jako je mají sociální úřady, které jim vyplácí dávky a které mohou
stejně tak dobře podle těch jednotlivých údajů poznat, o jakou rodinu jde,
protože v jednom ghettu jde o šest rodin a samozřejmě je tam různý počet
dětí, takže různé přídavky. Tím pádem sociálka určí, o koho jde. No a
samozřejmě, když se ti lidé budou přiznávat ke dluhům sociální, zdravotní
pojišťovně, k dalším dluhům, tak samozřejmě ta data se dají zneužít. Toho se
Romové samozřejmě obávají a já se samozřejmě nejvíc obávám toho, že tam
vznikne nějaký pokřivený mediální obraz o životě Romů a že vše bude vypadat
mnohem hůř, než jak to je."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Obavy Romů z monitoringu jsou údajně zbytečné
Strach Romů z monitoringu je ale zbytečný. Nejde o žádné sčítání lidí anebo
docházení sociálních pracovníků do rodin. V praxi bude celá záležitost
probíhat na základě informací poskytnutých mimo jiné i Statistickým úřadem.
Ten totiž disponuje konkrétními daty, pořízenými na základě posledního
sčítání lidu. Kolegyni Vrábelové to potvrdil místopředseda Českého
statistického úřadu Stanislav Drápal.
"Na základě usnesení vlády České republiky jsme v letech
2002-2003 připravovali ve spolupráci s úřadem pro ochranu osobních
údajů a zmocněncem vlády pro lidská práva, tedy panem doktorem Jařabem,
materiál, kde zadáním bylo navrhnout a připravit metodiku, kterou by se
prováděl průzkum v romských komunitách. Používá se jako výchozí materiál pro
další dokumenty související s řešením problematiky romské komunity v České
republice."
Jaká konkrétní úloha v tom byla ta vaše?
"Český statistický úřad tehdy navrhl, že využije datové zdroje,
které jsou k dispozici, to znamená agregované anonymizované údaje ze Sčítání
lidu, domů a bytů z let 1991 a 2001. Podle těchto údajů v roce 2001 se v
kolonce národnost přihlásilo zhruba 11 700 lidí na základě svého vlastního
osobního svobodného rozhodnutí k romské národnosti. Takže v této chvíli jsme
schopni vypracovat demografické, sociálně-ekonomické charakteristiky
populace České republiky celkem a populace osob, které se samy přihlásily k
romské národnosti. Vedle toho jsme navrhli, aby byly provedeny sociologické
průzkumy romských komunit, nikoli sčítání, to znamená komunit osob, které se
dají označit evropskou terminologií jako sociálně vyloučené, nebo sociálně
ohrožené. Osoby, které jsou zpravidla charakterizovány vyšší mírou
nezaměstnanosti, nižší úrovní vzdělání, horším standardem bydlení a
podobnými charakteristikami, které vyžadují určitou podporu státu. O
monitoringu následně měla rozhodnout vláda svým usnesením, pokud je mi
známo, tak takové usnesení k tomu, že monitoring má být proveden, existuje.
A znovu říkám, nejednalo se o sčítání, ale od samého začátku se používal
termín monitoring, který samozřejmě lze nahradit výrazem sociologický
průzkum, tedy zjištění podmínek, za kterých tyto skupiny sociálně slabších
občanů žijí."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Mezi Romy probíhá sociologický průzkum
Jak jsme už zmínili, monitoring se bude v roce 2008 opírat také o informace
nynějšího sociologického průzkumu, který byl odstartován loni na podzim.
Čeho všeho se šetření týká, to už nám vysvětlila programová manažerka tohoto
projektu z Ministerstva práce a sociálních věcí Zdeňka Kučerová.
"Tento projekt je financován z technické pomoci Evropského
sociálního fondu v České republice a je to projekt, který by měl napomáhat
kvalitní realizace Evropského sociálního fondu. V září proběhlo výběrové
řízení na realizátora tohoto projektu. Toto výběrové řízení vyhrála
společnost Gabal analisys and consulting a byla vybrána klasickou procedurou
dle české legislativy i dle pravidel Evropského sociálního fondu. Bylo
vybráno ze třech nabídek, které jsme obdrželi."
Jakým způsobem si vybíráte skupinky, se kterými spolupracujete?
"První fáze byla ukončena v prosinci 2005. Byly zkontaktovány
obce, nestátní neziskové organizace v jednotlivých regionech, byly
kontaktovány základní školy, romští poradci, krajští romští koordinátoři a
další subjekty, které by se mohly vyjádřit k tomu, zda taková sociálně
vyloučená romská lokalita je v daném regionu, kolik jich je. Druhá fáze
probíhá právě nyní, to je již terénní šetření, kdy tým osmi profesionálních
výzkumníků, kteří jsou jak z řad antropologů, tak z řad romistů, či
sociologů navštěvují tyto jednotlivé instituce, o kterých jsem již hovořila,
ale zároveň se schází na obcích se starosty s odbory sociálních služeb,
navštěvují přímo vytipované lokality a provádějí charakteristiky těch
lokalit a zjišťují míru sociálního vyloučení v dané lokalitě."
Kdo patří mezi sociálně vyloučené?
"My se zaměřujeme především na sociálně vyloučené lokality, kde
převažují Romové. Samozřejmě nejsou nikdy výhradně romské tyto lokality.
Nicméně lze z určitých parametrů usuzovat, že Romové v těchto lokalitách
převažují. Jako takovou sociálně vyloučenou lokalitu chápeme prostor, který
je obývaný lidmi, kterým je určitým způsobem zamezen přístup ke službám,
možnostem, nebo odměnám, které produkuje okolní společnost."
O jaké lokality jde? Je to sever Čech?
"V tuto chvíli je identifikováno 173 obcí se sociálně vyloučenými
romskými lokalitami, které se budou podrobovat dalšímu šetření."
Bude to mít nějaký smysl?
"Specifickou skupinou pro nás jsou romské komunity a jejich
problémy. Proto jsme se snažili zaměřit na tuto velice ohroženou cílovou
skupinu a proto, abychom se mohli dobře připravit na příští období, které
bude delší, bude to od roku 2007 až 2013 a bude mít poměrně vysoký objem
finančních prostředků, tak jsme chtěli zjistit, jaká je realita, jaká je
situace v těch lokalitách, jaké jsou ty největší potřeby, abychom věděli,
jakým způsobem tu pomoc zacílit. Aby peníze byly efektivně využity. Aby se
plošně nerozhazovaly do široka, ale abychom mohli opravdu pracovat
regionálně, na základě daných potřeb té které lokality."
Je při této analýze třeba také hovořit s těmi lidmi?
"Naši výzkumníci navštíví i lokality a určitě provedou několik
rozhovorů v každé lokalitě, s jejími obyvateli, aby si doložili míru
sociálního vyloučení, jak jí pociťují lidé zevnitř."
Mají lidé obavu?
"Zatím jsme se nesetkali s nějakou negativní reakcí nebo neochotou
poskytnout informaci."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Romské ženy se sešly v Praze na své první velké konferenci. Chtějí se
společně vyjádřit k problémům, které trápí jejich etnikum. Setkání pořádá
romská ženská skupina Manushe. Účastnice se zaměří hlavně na vzdělávání,
zaměstnanost, zdraví a životní podmínky romské komunity v Česku.Podle
informací neziskových organizací je v některých oblastech i více než 90
procent příslušníků romské komunity bez práce. Na okrajích obcí a měst tak
vznikají nová chudinská ghetta. Konference pokračuje také zítra.
Slovensko postrádá učitele pro žáky z romských osad. To má samozřejmě také
vliv na to, že řada dětí se dostává do zvláštních škol. Na Slovensku žije
celkem asi 350.000 Romů, z toho podle odhadů ministerstva práce a sociálních
věcí zhruba třetina bydlí v osadách se špatnými sociálními podmínkami.
Členové Národní strany obvinili společnost, která vlastní vepřín v Letech u
Písku, kde byl za 2. světové války sběrný tábor pro Romy. Vedení firmy to
považuje za další předvolební tah, kterým se chce strana zviditelnit.
Tvrzení strany označili za hloupost. Nacionalisté uvádějí, že se mylně
zastávali soukromé firmy, protože ji považovali za poškozenou. Po
konzultacích s lidmi na Písecku zjistili, že společnost sama usiluje o
vykoupení vepřína, protože je zastaralý a nevyhovuje hygienickým normám.
Známá romská skupina Kale poprvé natáčí CD bez Věry Bílé. Křest alba pod
názvem Because bude 4. dubna ve Švandově divadle v Praze. Kompakt bude
obsahovat zhruba patnáct písniček, z toho polovina je známých ze starší
doby, druhá část je tvořena z úplně nových skladeb. S Věrou Bílou se skupina
rozešla loni v létě.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Projekt Polis společnosti Člověk v tísni má pomoci sociálně slabým rodinám
Společnost Člověk v tísni rozjíždí ve třech městech České republiky projekt
s názvem Polis. Cílem je pomoci sociálně slabým rodinám, které se dostaly do
začarovaného kruhu. Kdo konkrétně se do zmíněného projektu zapojí, na to se
zeptala Ivana Solničková ředitele společnosti Člověk v tísni Šimona Pánka.
"Projekt Polis je určen pro mnoho různých částí společnosti,
primárně pro sociálně vyloučená místa a sociálně vyloučené občany, ale týká
se i partnerských měst, úřadů práce, škol, místní policie, volnočasových
sdružení, apod. Je to pokus komplexního přístupu ke komplexnímu problému,
což sociálně vyloučené převážně romské lokality jsou."
Proč právě tato tři města. Máte zmapovanou Českou republiku a víte tedy,
kde jsou největší problémy?
"Ono to není jen o největších problémech, ale také o možnostech
spolupráce. V Ústí, Bílině i v Plzni jsme našli vedení měst takové, které si
uvědomuje závažnost toho problému a chce už nyní investovat do toho, aby nám
ten problém nepřerostl přes hlavu."
Projekt s názvem Polis je plánován na tři roky, náklady na jeho realizaci
jsou 22 milionů korun, z toho 75 % hradí Evropská unie, zbytek Ministerstvo
práce a sociálních věcí. Město Ústí nad Labem se s velkými problémy setkává
hlavně v Matiční ulici, kde soužití dvou odlišných skupin obyvatel vyústilo
v podávání petic a dokonce k přípravě domobrany. Jak ale dodává primátor
města Petr Gandalovič, problémy se objevují i v další ústecké lokalitě.
"Já bych nechtěl hovořit o ghetech, ale nemůžeme zapírat, že např.
čtvrť Předlice je tou čtvrtí, na která pasují kritéria sociální
vyloučenosti. Zde právě je potřeba uplatňovat oba dva ty postupy, na jedné
straně represi, aby tam byl pořádek a na druhé straně programy, které dávají
lidem naději, že se mohou z těchto enkláv dostat ven."
Společnost Člověk v tísni působí v ústecké Matiční ulici už řadu let. Pro
romské děti připravuje různé aktivity a snaží se pomoci i jejich rodičům.
Často ale čelí kritikám, že časově náročná pomoc nepřináší kýžené ovoce. S
tím ale nesouhlasí ředitel ústecké pobočky Jan Černý, podle kterého Romové
chtějí pracovat, ale nevědí jak na to.
"Samozřejmě řada bariér je na straně jak naších klientů, tak řada
bariér je na straně systému. Tento projekt se snaží říci lidem, jaké jsou
kde bariéry, jak se dají odstranit, jaké jsou bariéry na straně vzdělávacího
systému, nebo přístupu ke zdravotní péči. Bude se více pracovat s motivací
klientů směrem k najití si udržitelného zaměstnání a k najití si
kvalifikace. Samozřejmě terénní práce bude fungovat, tak jak funguje, nebo
se bude posilovat, ale podle nás ten problém je více rozměrný. Není to
problém etnický, je to problém sociální a je to problém chudoby."
Jak už jsme v úvodu zmínili, do projektu se zapojilo také město Bílina na
Teplicku. Tamní starosta Josef Horáček dokonce uvedl, že oblast sociálně
slabých lidí je časovanou bombou.
"Jsme jedním z měst, které bylo úbytkem pracovních míst v tomto
kraji nejvíce postiženo. Samozřejmě, že někteří obyvatelé, kteří za prací
chtěli jít, tak odešli, ale takoví, kteří jsou na dávkách a chtějí být na
dávkách, ve městě zůstávají. Léta tvrdím, že je to časovaná bomba a když si
toho nebudeme všímat a nebudeme se snažit, aby měli alespoň nějakou základní
kvalifikaci, tak budou pouze jen na ulici. Kdo je zaměstná? Nikdy nikdo a
budou celý život na dávkách, nepřinesou společnosti korunu a to není
dobře."
Do projektu s názvem Polis se zapojila také řada neziskových sdružení. V
Ústí nad Labem hlavně Dobrovolnické centrum. Jak, to mi upřesnila ředitelka
centra Lenka Černá.
"Vyhledáváme mladé lidí, kteří dochází do terénními pracovníky
vytipovaných rodin. Jedná se o rodiny, které by už asi nikdy nečerpaly
žádnou službu, kdybychom za nimi nepřišli právě domů a tu službu
nerealizovali přímo doma. Náš dobrovolník, který je speciálně proškolen na
doučování dítěte a komunikaci s rodinou, přichází pravidelně za nimi a
věnuje jí to odpoledně dvě až tři hodiny."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Romové prohráli spor u Evropského soudu pro lidská práva
Romové v Česku nejsou diskriminováni v přístupu ke vzdělání. Takový verdikt
vynesl Evropský soud pro lidská práva. Řešil stížnost 18 rodičů z Ostravy,
kterým se nelíbí, že jejich potomci byli zařazováni do zvláštních škol.
Štrasburský soud ale jejich žaloby zamítl. Romové jsou výnosem zklamáni,
protože na diskriminaci ve školství upozorňují už řadu let. Zvažují odvolání
k Velkému senátu štrasburského soudu. Podrobnosti má Andrea Čánová.
Jsou Romové diskriminováni v přístupu ke vzdělání? Věčný spor mezi romskými
rodiči a českými učitelkami teď rozetnul Evropský soud. Žalobu romských
rodičů na Českou republiku zamítnul. Na zveřejnění verdiktu Evropského soudu
čekali v sídle sdružení Vzájemné soužití rodiče romských školáků i zástupci
nevládní organizací. Když se rozsudek objevil na internetu, neskrývali
zklamání. Jako například Berta Červeňáková.
"Čekala jsem, že uznají něco jiného, že se tam prostě nějaká chyba
stala. Nebo nějaký systém je tady špatný, ale jsem dosti zklamaná z
toho."
Mluvčí Ministerstva školství Michaela Lagronová je naopak s verdiktem
Štrasburského soudu spokojená.
"Jsme rádi, že uznal a potvrdil argumenty naší obhajoby. Já můžu
hovořit o tomto konkrétním případu, myslíme si, že v těchto případech Romové
diskriminováni nebyli, že jim nebylo upíráno na vzdělávání."
Romský aktivista Kumar Vishwanathan si myslí, že systém českého školství se
musí změnit. Automatické zařazování romských dětí do zvláštních škol vede,
podle něj, k jedinému: Romové se dostávají do bludného kruhu.
"To znamená slepá cesta. Odtud je pouze pomocný dělník, pomocný
pracovník, takoví lidé se nemohou uplatnit na trhu práce. Pak budou na vždy
odkázáni na sociální dávky."
Rodiče 18 romských školáků, kteří neuspěli u Evropského soudu, teď uvažují,
že se proti verdiktu odvolají. Vládní zmocněnec Vít Šorm na tom nevidí nic
divného.
"Jedná se o tak zvanou žádost o podstoupení věci Velkému senátu a
s tím musíme počítat u každého případu, protože je to právo účastníků řízení
před Štrasburským soudem, takže je to možné a samozřejmě nemůžeme to nijak
vylučovat."
Tak zvaný Velký senát Štrasburského soudu má 18 soudců, teď jich rozhodovalo
pouze sedm.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Výtěžek z výstavy Janouškovy celebrity a Drobného výlety pomůže nemocnici Na Bulovce
Národní knihovna zahájila výstavu fotografií českých celebrit z Janouškovy
dílny a také snímky Milana Drobného z jeho cest po světě. Benefiční výtěžek
z prodeje této expozice bude věnován pražské Fakultní nemocnici Na Bulovce.
Marii Vrábelové to v rozhovoru řekl generální ředitel Národní knihovny
Vlastimil Ježek.
"Já musím říci, že mám hrozně rád spojení věcí příjemných,
krásných a užitečných. Jak to setkání na otevření výstavy, tak předpokládám,
že i prohlédnutí si těch fotografií, ať už portrétů známých osobností Jirky
Janouška, nebo zajímavé záběry z cest pana Milana Drobného, kterého spíše
lidé znají z rádia v té podobě zpěváka, než v podobě fotografa, to je určitě
zajímavá konfrontace."
Doufáte přesto v nějaký výtěžek?
"Tak určitě, protože fotografie se prodávají za ceny, které jsou
přijatelné tuším někde mezi tisícem a patnácti stovkami. A kdo má například
rád Václava Klause, tak zde najde neuvěřitelně civilní příjemnou fotografii,
že mě to samotného překvapilo, protože tento úsměv od pana prezidenta téměř
neznám. Nebo nádherné fotky paní Zázvorkové nebo Květy Fialové. Nebo i
postřehy Milana Drobného z cest, kde měl některé záběry na domorodce, kteří
jsou obklopeni neuvěřitelnou reálií té země, ve které je to snímáno. To vše
určitě stojí za to. Myslím si, že pár desítek korun vybereme. My žijeme hold
v době, kde mnoho lidí má pocit, že když se neřekne miliarda, nebo sto
milionů, tak že to nic neznamená, ale každý z nás, kdo musí hospodařit s
podstatně nižším rozpočtem, ví, že třeba i padesát tisíc korun, věnovaných
na vylepšení prostředí v jednom oddělení nemocnice Bulovka, je docela hodně
peněz a dá se za ně hodně pořídit."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Pražská hudební scéna se rozšířila o Gipsy night party
Pražská hudební scéna se rozšířila o Gipsy night party. V klubu Matrix
vystoupila známá kapela Bengas spolu s Šenki Group. Tuto akci si nenechal
ujít dnešní můj kolega Jan Mišurec, který na místě oslovil Milana Šenkiho ze
skupiny Šenki Group.
"Nezabývám se pouze tradiční romskou kapelou, rockovou kapelou,
funky kapelou. Hraji ve více kapelách, ale stále to tam tahá to cikánské
srdíčko."
Jaký styl hudby je vám nejbližší?
"Určitě cítím nejvíce romskou hudbu a takovou tu funkovou
černošskou hudbu, takže taková všehochuť."
Kdy jste začínal s hraním?
"Jsem z muzikantské rodiny, takže si vůbec nepamatuji moje
prvopočátky hraní, ale již jako děti jsme hrály ještě pod Pionýrem za
hluboké totality."
Můžu se zeptat, líbí se vám tady?
"Je to nové, zajímavé prostředí."
"Přijde mi to trochu jako klub pro -náctileté."
Romská hudba, líbí se vám?
"Líbí a moc."
Jaké posloucháte skupiny?
"Bengas, Šenki group, Guločar."
"Já jsem spíše na romský jazz, ale určitě si ráda poslechnu i
Bengas, ale mám ráda, i modernější romskou hudbu."
Chodíte ráda na zábavy?
"Romské zábavy? Ráda, ano."
Tancujete ráda?
"Ano, určitě."
"Když mám náladu, a když je dobrá partnerka, tak
určitě."
Jan Trojánek, spolumajitel klubu Matrix. Jak ten dnešní večer hodnotíte?
"Protože je to druhý večer s Gipsy Nights, které jsme se zde
rozhodli dělat, je výrazně lepší, než byl ten první a je vidět, že se zde
lidé baví a že je ta muzika zajímá. Myslíme si, že to zde jednou budou
úžasné mejdany, že se tady lidé budou bavit, budou se zde cítit bezpečně,
protože je tady ochranka, že to budou prima večery."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové
hovoří" s datem 10. února už téměř patří minulosti. Ale naladit si
nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého
rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních
studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská
hudba.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Jan Mišurec
a Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Romale ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně, klidný víkend.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
|