Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo tumenge phenaha savo nevo projektos kerel jekhetaňiben Step by step u savi konferencia ela Prahate pro aver kurko. Mek amenge o sociolog Fedor Gál phenela, sar nane lačhes, te le Romendar pseke keren o gadže pherasa u vakeren frki andre televizia. Tiž tumen vičinaha andro mózi.

Nejdříve vám přiblížíme projekt organizace Step by step a řekneme vám o konferenci, na které se sejde 100 romských žen z celé republiky. K mikrofonu jsme pozvali také sociologa Fedora Gála a to v souvislosti s programem herce Jiřího Krampola a premiéra Jiřího Paroubka, ve kterém zazněly nevhodné vtipy o Romech.

So te keren, te tumen namukena andre restauracia abo te tumen dareko diksriminel - pal oda tiž adaďives vakereha. Phenaha tumenge, sar te pomožinen le Romenge, save avem palo Slovensko te mangen o azyl. Amaro šuniben zaphandaha vičindoneha pre Gipsy partry, savi ela Prahate andro Klub Matrix.

Ve druhé polovině O Roma vakeren vám řekneme, jak postupovat, pokud nebudete vpuštěni na diskotéku anebo obslouženi v restauraci a dozvíte se o sbírce pro slovenské Romy, kterou pořádá sdružení Athinganoi. V závěru vysílání vás pozveme na Gypsy Party do pražského klubu Matrix. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Občanské sdružení Step by Step Česká republika vzdělává pedagogy a také připravuje vzdělávací programy pro národnostní menšiny. Marie Vrábelová se zeptala koordinátora Davida Švarce na podrobnosti nového projektu.

"Tento projekt má za cíl rekvalifikovat 20 účastníku ze znevýhodněných skupin na trhu práce pro práci s dětmi. Cílovou skupinou jsou Romové, matky s dětmi, osoby nad 50 let věku.

"Projdou testem, který je zaměřený na výchovně-vzdělávací práci s dětmi."

Jak dlouho trvá kurz a co potom, když skončí, budou mít šanci se uplatnit?

"Tento projekt je celkem dvouletý a hlavním cílem tohoto projektu je rekvalifikovat lidi pro práci s dětmi, dále je v průběhu následujících dvou let vzdělávat v rámci rozšiřujících modulů, plus následně od července tohoto roku budeme tyto účastníky zaměstnávat. Nebudeme je zaměstnávat my jako nezisková organizace, ale v tuto chvíli hledáme zaměstnavatele, kteří je budou chtít zaměstnat."

"V tuto chvíli již máme připravený program, kdy budeme přispívat na mzdu, a to v prvních 6 měsících zaměstnání 100% mzdy a potom následně v roce 2007 budeme každé dva měsíce snižovat podporu o 25 %."

Kdo se zúčastní tohoto projektu, dostane potom závěrem nějaký list, nebo nějaký atest, kterým se bude moci prokazovat?

"Tento rekvalifikační kurz je akreditovaný Ministerstvem školství, tudíž ten člověk dostane po rekvalifikačním kurzu certifikát na lektora volného času."

"Samozřejmě že rekvalifikační kurz je pro účastníky zdarma. V rámci tohoto kurzu budou mít také účastníci zdarma hrazeno stravné a cestovné. A v případě, že to budou matky s dětmi, tak po dobu rekvalifikace bude moci dostat účastnice kurzu příspěvek na hlídání dítěte."

"Máme vytipováno několik okruhů zaměstnavatelů, v první řadě to jsou školské instituce, tedy základní školy, mateřské školy, který by chtěly lektora volného času v rámci svých klubů, nebo v rámci asistenta. Dále hledáme zaměstnavatele v řadách neziskových organizací, které pracují s dětmi v mimoškolních aktivitách, dále jsou to nízkoprahová zařízení a zařízení městských částí Prahy a v poslední řadě je to komerční sféra, kde bychom chtěli oslovovat zaměstnavatele dětských koutků."

Stovka romských žen z celé republiky se příští pátek sejde v Praze na své první velké konferenci. Zaměří se hlavně na vzdělávání, zaměstnanost, zdraví a životní podmínky romské komunity v Česku. Chtějí vytvořit návrh, jak se romské ženy mohou aktivně zapojit do zlepšení situace žen a jejich rodin. Konferenci pořádá ženská romská skupina Manushe, která působí v organizaci Slovo 21 s podporou Roma Participation Program nadace Open Society Institute. Více řekla Anně Polákové Martina Horváthová z pořádající organizace.

"To setkání vzniklo na popud poměrně rozsáhlé e-mailové komunikace v rámci skupiny, do které jsou zapojeny romské ženy, a v podstatě několik z nás se poté rozhodlo, že by bylo dobré udělat nějaké celostátní setkání většího počtu romských žen, aby tam opravdu zazněly nějaké názory a byla navržena řešení věcí, které se například ženám nelíbí, nebo se kterými nejsou spokojeny."

Říkala jste, že diskutovaly po internetu, byla diskuse, jaké názory zazněly?

"Tam se objevilo několik témat, v podstatě jsme se tam hodně bavily o tom například, kdo všechno může být označen za tradiční romskou ženu. Hodně jsme se bavily o tom, které organizace jsou příjemci různých grantů, do jaké míry státní správa zjišťuje, jak tyto peníze jsou potom využity a jestli se opravdu dostávají k romské komunitě."

Dalo by se říci, že diskutéři byli nespokojeni s tím, jak se rozdělují granty a poukazovali na to?

"Ano to bylo to, co z toho nejvíce vyplynulo, že opravdu romské ženy jsou absolutně nespokojeny s tím, komu se peníze přidělují a jak jsou potom využívány."

"Ta konference se nese čtyřmi tématy, první bude vzdělávání. To je, jak se Romové dívají na vzdělávací možnosti pro vlastní děti i pro sebe. Potom bude workshop na téma zdraví, kde se budeme bavit o přístupu lékařů a celkově zdravotnictví k Romům, potom o stavu zdraví Romů a tak podobně. Třetí workshop bude na téma aktivního zapojení romských žen do společnosti, kde se budeme bavit o politické angažovanosti, o tom proč volit, jaké politické strany jsou v současnosti na naší politické scéně a do jaké mír my jako jednotlivci můžeme ovlivnit věci, které se týkají Romů, na politické úrovni. A ten čtvrtý workshop se bude týkat souhrnně životních podmínek, ve kterých žije romská komunita. To je opravdu široké téma, které zahrnuje přístup vlády k řešení romské otázky, k tomu, s jakými problémy se setkávají Romové, například v bydlení, zaměstnanosti, nebo vůbec celkově diskriminaci a v každodenním životě."

"Při organizaci konference se sešly romské ženy z několika, převážně ženských sdružení, členky Manushí se na tom velkým způsobem podílejí. Jednou z iniciátorek setkání byly i Iveta Kenety, která pracuje pro OSI Budapešť, které celé setkání podporuje finančně. My věříme tomu, že romské ženy, které se tam sejdou, jsou schopné dát dohromady nějaké prohlášení, popřípadě nějaké návrhy řešení situací, které se jim nelíbí, nebo nějakým způsobem nezamlouvají, a my bychom chtěli s tím, co bude výsledkem konference, oslovit orgány státní správy i regionální samosprávy, aby se něco začalo trošku hýbat směrem, kterým si myslíme, že by bylo dobré."

Se show nazvanou Premiéra s premiérem objíždí herec a moderátor Jiří Krampol za účasti premiéra Jiřího Paroubka celou republiku. V programu zaznívají také vtipy na účet Romů. Proti tomu se u nás zvedla vlna nesouhlasu, což potvrzují i názory předních sociologů a politologů. Marie Vrábelová oslovila Fedora Gála.

Premiér Jiří Paroubek a hudebník Antonín Gondolán (Foto: ČTK)

"Tak především si myslím, že pan Paroubek je premiér všech občanů České republiky, to znamená i Romů, i Židů, i Vietnamců, kteří tady žijí a jsou občany České republiky. A jakýkoli nepatřičný humor na jejich adresu, je odsouzeníhodný, trapný, hloupý. Ten humor, který se odehrával ne estrádě pana Krampola byl nepatřičný, poněvadž mezi lidmi posiloval negativní stereotypy, posiloval povědomí o tom, že Romové jsou zloději a nepracují, "nefachčenkové". Za prvé to není pravda, za druhé to je strašně hloupé."

"Skutečně nevím o tom, že by blondýny nepouštěli na diskotéky, anebo je nebrali do práce proto, že jsou blondýny, nebo byly diskriminovány proto, že jsou blondýny. Něco jiného je, když takovýto humor jde na účet menšiny, která je vysouvána na okraj, diskriminována, a je předmětem předsudků. Podívejte se, já jsme Žid a Židé jsou známí značnou dávkou sebeironie. Vyšly desítky knih židovského humoru. Představa, že sedím s panem Krampolem na pódiu, dělám si politickou kampaň a pan Krampol tam začne plácat cosi o židovských úžernících a o křivých nosech a dělat si prču třeba z antisemitismu, no tak se zvednu a odejdu. Nebudu se přece smát. To samé bych udělal, kdyby si někdo dělal podobným způsobem srandu z někoho, kdo je slabý, diskriminovaný, bezmocný, a to Romové nesporně jsou. Pan Paroubek se zachoval nehezky a jestli si bude nahánět volební preference tímto způsobem, no pak by mohl uzavřít předvolební koalici s paní Edelmanovou úplně v pohodě."

Jak by to bylo v jiných státech, kdyby se takhle zachoval premiér, prošlo by mu to?

"Myslím si, že v Iránu by to prošlo v současné době, ale v Británii, ve Spojených státech, ve Francii, v Německu, v kultivovaných a rozvinutých demokraciích nikoli."

Tento měsíc měl předpremiéru film Indián a sestřička a premiéru bude mít v březnu v rámci Febiofestu. Poté objede česká města a vydá se i na Slovensko. Příběh vypráví o lásce romské dívky a českého kluka, kterým rodina a okolí v jejich vztahu nepřeje. Představitelky hlavní role Denisy Demeterové se Jan Mišurec zeptal.

"Asi atmoška, celkově. Mně pan Goral říkal, on už má nějaké filmy za sebou, a říkal mi, že jsme měli v tomhle filmu hrozný štěstí, co se týče štábu, že to byli všichni v pohodě lidi. To byla prostě taková příjemná dovča, dalo by se říct. Nepříjemná byla kamera, ze začátku, protože Saša, náš kameraman, než začal točil, tak se ke mně přiblížil na hrozný kousíček a pozoroval světlo. Tak to bylo možná nepříjemné, ale jinak mě nenapadá nic, co by mě tam naštvalo, nebo co by bylo vyhrocené, to asi ne."

"Vůbec, ty scény se zkoušely tolikrát, tak že bych se to biflovala, to ne. Ale tím jak se to zkoušelo xkrát, třeba desetkrát, předtím než se to začalo točit, tak to člověku samo vleze do hlavy a už ví."

"Asi jak v čem, v mém osobním životě se to podobá tomu, že můj přítel je bílej, "gádžo". Ale tam je to hozený úplně jinak, v reálném životě, než tady. A Marie mi moc blízká není. Ve filmu Marie vlastně neví, co chce, nedokáže věci řešit nějak rozumně. Jde do toho po hlavě."

"Ze začátku to bylo takové zvláštní, všude ty krabičky a sterilní prostředí, ale my jsme měli vyhrazené jedno patro, takže s personálem a pacienty jme ani nijak nepřišli do kontaktu, takže to bylo o zvyku."

"Určitě, a asi moje největší přátelství vzniklo s uměleckou maskérkou Janou Dopitovou. A dodneška si voláme, scházíme se. A pan Goral, táta, na vždycky, pořád."

Kdybyste si mohla napsat roli, nebo vybrat roli sama pro sebe, co byste si chtěla zahrát?

"Určitě zkušenost. To je vytrhnutí z běžného života, takhle se dostat někam mezi filmový štáb a točit, to se nestane jen tak."

"Ne, to jsem říkala i Danovi, že bych se tomu strašně chtěla vyvarovat a vystříhat jakýchkoli milostných scén, ať polibků, dotyků, nemůžu, stydím se hrozně, takže ne."

Ústeckou Matiční ulici a okolí hlídají odedneška kamery městské policie. Minulý týden navíc strážníci přímo v Matiční ulici otevřeli novou služebnu. Lokalita, která se stala známou kvůli plotu mezi starousedlíky a obyvateli obecních bytů pro neplatiče, by tak podle primátora Petra Gandaloviče měla být bezpečnější. Majitelé rodinných domků kamery i služebnu přivítali.

Vláda se chystá zavřít vepřín v Letech u Písku, který stojí v místech, kde za druhé světové války zahynuly stovky Romů ve sběrném táboře. Podle týdeníku Respekt Ministerstvo zemědělství už vypracovalo zprávu, ve které je uvedena strategie, jak by se mělo při odstranění velkokapacitní výkrmny postupovat. Materiál ministra Mládka nepočítá se stavbou nového vepřína. Navrhuje výkup za tržní cenu nikoliv samotného vepřína v Letech, ale obdobného vepřína jinde v republice.

V neděli 29. ledna zemřel v Belgii, kam v polovině devadesátých let emigroval i s rodinou, zakladatel romského divadelního souboru Perumos Jan Rusenko. V prvních dnech Listopadové revoluce se přidal společně s doktorem Emilem Ščukou na stranu stávkujících. Vystoupili spolu i na Letné, kde pronesli ke shromážděnému mnohatisícovému davu provolání, že Romové stojí na straně těch, kteří chtějí změnu režimu.

Národní divadlo ve spolupráci s Rachot Production v rámci festivalu Otevřená náruč 2006 uvádí ve středu 8. února v 19 hodin koncert hudební skupiny Dhoad Gypsies of Rajasthan. Předci této skupiny pocházejí z této indické provincie, originální země cikánů, potulných hudebníků, kteří se ubírali po divoké poušti Thar z města do města, aby bavili prince a jejich dvořany. Dhoad přináší kulturu od pradávna předávanou z generace na generaci - umění fakírů, tanečníků, básníků, zaříkávačů hadů a hudebníků.

Jen málo lidí, kteří se setkají s vlastní diskriminací, se dokáže bránit. Mladí Romové, které nepustí například na diskotéky, se často stydí požádat policii o pomoc. Mnozí majitelé podniků tak zůstávají nepotrestáni a případy upadají v zapomnění. Jak Janu Mišurcovi řekla mluvčí České obchodní inspekce Miloslava Fléglová, stále se stává, že v restauraci nejsou obslouženi právě Romové.

"Pokud jde o podněty, které dostáváme ze strany romských spotřebitelů, pak lze říci, že ve srovnání s loňským rokem jsme zaznamenali letos nárůst, protože v loňském roce jsme měli tři podání tohoto typů. V letošním roce jich bylo sedm. Ovšem ve srovnání v dlouhodobé perspektivě, to znamená v několika letech zpět, je to určitě jeden z nejnižších počtů, které jsme zaznamenali. Nechceme ovšem říci, že k diskriminaci spotřebitelů, i té rasové, při poskytování služeb a prodeji výrobků nedochází. Je to otázka na kolik se vypořádají s touto situací sami a nebo se obrátí na některý kontrolní orgán."

"V případě České obchodní inspekce, to byly většinou stížnosti na personál v restauracích a na diskotékách, nebo v restauracích, kde se probíhají nějaké akce."

"Česká obchodní inspekce v současné době zaměstnává dvě romské inspektorky, ale využívá při kontrolách i romských iniciativ, pokud projeví zájem o účast nebo pomoc při prošetřování těchto případů a v některých případech si musíme vystačit vlastními silami. Ale pokud se neprokáže předmět podání, to znamená nezjistí kontrola diskriminaci v restauraci, je provedena kontrola další a i opakovaně se zaměřujeme na to, jak v těchto podnicích se dodržuje zákaz diskriminace spotřebitele, který ukládá zákon O ochraně spotřebitele."

Jaký je postih provozovatelů zařízení, pokud se diskriminace prokáže?

"Obecně zákon O ochraně spotřebovatele umožňuje za porušení zákazu diskriminace uložit sankci až do výše jednoho milionu korun. V případě, že by stejný podnikatel se dopustil stejného porušení v průběhu dalšího roku, pak ta sankce může dosáhnout až dvou milionu korun. Pokud vím, tak za diskriminaci byly maximální pokuty ukládány do výše několika desítek tisíc korun. To znamená, že zdaleka jsme ještě nepřesáhli tu nejnižší hranici."

Jak se mají zachovat lidé, kteří nejsou vpuštěni do některého podniku?

"Pokud mají spotřebitelé pocit, že došlo k jejich diskriminaci při poskytování služeb, nebo při prodeji výrobků, pak bych jim doporučila se obrátit na nejbližší inspektorát České obchodní inspekce, popsat k jaké situaci došlo a dát to jako podnět ke kontrole, to znamená požadovat, aby Česká obchodní inspekce prošetřila tento případ a učinila příslušná opatření, aby se k takovým jednáním už ten provozovatel nebo prodávající neuchyloval."

V pobytových zařízeních Ministerstva vnitra ČR je mnoho slovenských Romů - žadatelů o azyl v Česku, kteří doslova utíkají ze své země za nadějí na lepší budoucnost. Zákonodárci však přijali zákon, který praví, že jako státní příslušníci členského státu Evropské unie nemají právo o azyl žádat a všechny dosavadní žádosti budou zamítnuty. To znamená, že všichni slovenští občané budou ve velice brzké době hromadně odesílání zpět na Slovensko. Sdružení Athinganoi mělo možnost ve spolupráci s Poradnou pro uprchlíky tyto lidi navštívit v táboře Bělá Jezová v severních Čechách a poté uspořádali sbírku. K mikrofonu pozvala Anna Poláková Lenku Hrubou z Poradny pro uprchlíky a Michala Miku ze sdružení Athinganoi.

Pane Miko, kdo přišel s iniciativou pomoci těmto lidem, kteří žijí v uprchlických táborech?

"K této iniciativě jsme přišli po konzultaci s mojí kolegyní Lenkou Hrubou, která pracuje v Poradně pro uprchlíky a tato organizace navštěvuje uprchlická zařízení po celé české republice a seznámila nás s problematikou těch Romu, kteří jsou tam internovaní."

Paní Hrubá v jaké situaci jsou Romové v těchto uprchlických táborech, s čím vším se potýkají, jaká je tam situace?

"Já mohu za sebe mluvit jen o uprchlickém táboře v Bělé pod Bezdězem, nevím jaká je situace v jiných táborech. Tento tábor byl navíc uzavřen v minulém týdnu, takže všichni romští žadatelé o azyl byli přestěhováni, tak jako ostatní uprchlíci. Tedy do minulého týdne ta situace vypadala tak, že jedna rodina žije v jednom pokoji, bez sociálního zařízení, bez možnosti vařit si. Na jednom patře, což je zhruba pro 50 osob je k dispozici jedna koupelna, jedna toaleta a jedna kuchyň, kde je pouze vařič a žádné nádobí."

Spolupracujete s občanským sdružením Athinganoi, které pořádá sbírku pro slovenské Romy, proč právě sbírku pro ně?

"Protože převážná část pomoci sdružení, kteří se specifikují na uprchlíky se zaměřuje, pouze na uprchlíky, kteří jsou z jiných než evropských zemí. Proto jakoby Romové, ne proto, že by byli Romové, ale protože jsou to slovenští občané, nejsou v prioritním zájmu těch ostatních sdružení, proto jsme oslovili romské sdružení, které se specificky zabývá Romy."

V jaké situaci jsou ostatní lidé? Pomáhají svým krajanům občanská sdružení, která u nás působí?

"Mám pouze zkušenost, že Muslimská diaspora se stará o muslimy. Česká katolická charita se zase stará pouze o křesťany, je zde i menší čečenská komunita žijících v Čechách a ta se zase stará o čečenské uprchlíky."

Vědí Romové, že budou v brzké době hromadně odesíláni zpět na Slovensko?

"Měli jsme s touto otázkou velké problémy. Obraceli jsme se jak na vládní, tak nevládní instituce a neměli jsme příliš pozitivní odezvy, že by se někdo touto otázkou chtěl zaobírat a ve větší míře a hlavně oficiálně informovat Romy na Slovensku o této změně. Takže jsme zvolili takovou neoficiální cestu a napsali jsme vysvětlující dopis, kterým jsme oslovili slovenské neziskové organizace a terénní pracovníky."

Pokud se někdo z posluchačů připojí ke sbírce, co a kam má přinést?

"Měli by to přinést do sídla naší organizace, která sídlí na adrese U královské louky 5, na Praze 5. Hlavně bychom chtěli poprosit, aby přinesli teplé ošacení, teplé boty, toho je nedostatek."

Už za měsíc můžete v pražském klubu Matrix prožít Gipsy night. Noc kvalitní romské hudby skupiny Bengas a jejich hostů. Začátek je ve 21 hodin. Jak Janu Mišurcovi ale řekl pořadatel Lukáš Fousek z klubu Matrix, Gipsy night party je dlouhodobý projekt a měl by si získat příznivce nejen mezi mladými posluchači.

"Nápad se zrodil v loňském roce, kdy jsme byli osloveni společností Creative Bazar, který zde měl státní zakázku takzvaně Spolu proti rasismu. Naše agentura naservírovala rockovou soutěž, kde jsme se rozhodli ve finále spojit finále rockové muziky plus romskou muziku. Na finále jsme měli kapelu Bengas, kterou jsme chtěli právě kvůli té konfrontaci a na tom kontě, když jsme viděli, jak je to bylo úspěšné, jak ta muzika je vynikající, jak ta energie lidi úplně rozhýbala, tak jsme se rozhodli, že v klubu Matrix pojedeme pravidelně každý měsíc Gipsy Night, kde budeme oslovovat romské kapely za účasti Bengas a jejich hostů."

"Další kolo bude 9.2. v Matrixu, což je čtvrtek, budou tam Bengas a Šenky group, kde by už měla být tvář toho večera zvýrazněna, kde chceme doopravdy vtáhnout Žiškov, který si myslíme, že má k tomuto blízko, chceme lidi dostat do tohoto klubu, aby se tam přišli podívat, aby se zahřáli vynikají muzikou a naučili se tam chodit a takzvaně s námi "bílími" tam pařit na takovéto muzice bez jakýchkoliv rasistických problémů."

"Zájem začíná být velmi pozitivní a myslím si, že to jde jednoznačně nahoru, protože, když si to někdo poslechne, tak vidí, že to je muzika v zájmu energie a toho večera, prostě musí rozhýbat každého kulturního člověka, který má rád dobrou muziku. Takže si myslím, že ano."

Podle čeho se řídíte při výběru kapel nebo co je pro vás rozhodující?

"Jelikož nejsme úplně sběhlí v této parketě, tak jsme se dovolili požádat Bengas, aby toto zaštítili a vlastně jsme to rozjeli tak, že Bengas budou pravidelně hrát a oni si ty hosty budou zvát, protože jejich přehled o romské hudbě je trochu dál, než náš, takže zatím budeme s Bengas a jejich hosty takto pokračovat než se rozkoukáme dále."

Na scéně je také řada českých vynikajících kapel, uvažovali jste také o hostování českých kapel?

"Uvažovali jsme, ale zatím vyčkáme, co udělá první půlrok v tomto novém projektu a po tom půlroce se rozhodneme, zvážíme, jak nám to šlo. Od září bychom se do toho chtěli pustit o hodně více. A vtáhnout do toho i další hudební projekty, produkty i kapely."

Kdyby zájemci chtěli vědět více třeba i o budoucím programu, máte nějaké internetové stránky?

"Vše najdou na stránkách klubu Matrix, což je www.matrixklub.cz a nebo na našich agenturních, což je www.nsef.cz"

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 3. února už téměř patří minulosti. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 -Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně, klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.