Neúspěšný pokus o dialog v Letech u Písku
Zadržení, odvoz na policejní stanici a podezření ze spáchání přestupku,. To
je paradoxní důsledek pokusu pro-romského aktivisty o dialog s
představiteli Národní strany v Letech u Písku, kde se u bývalého
protektorátního romského tábora v sobotu sešla dvě různá shromáždění. O co
přesně šlo, podobněji vám prozradí Peter Gabaľ.
Jen několik desítek metrů dělilo v sobotu v Letech u Písku dvě různá
shromáždění. Obě se sešla poblíž dnešního velkokapacitního vepřína, tedy v
místech, kde za II. světové války stával romský sběrný tábor. Poměrně malá
skupina Romů a dalších sympatizantů jejich aktivit se sešla u památníčku
romského holocaustu v poklidné atmosféře. Navzdory tomu, že je sem
přivedly rozbouřené emoce a že v té souvislosti zazněla i kritická slova.
Včetně těch, která na adresu komunisty Miloslava Ransdorfa, českých
europoslanců za ODS a hlavy státu kvůli jejich dosavadním postojům
přednesl představitel Společenství Romů na Moravě Karel Holomek:
"Bylo jenom otázkou času, kdy i ti neonacisté, kteří tady jsou
sdruženi, nebo všichni ti nacionalisté, využijí toho, že vlastně prezident
Václav Klaus i vlastně tito lidé, pootevřeli takříkajíc vrátka k tomu, aby
tady byl vlastně zpochybňován romský holocaust."
Naproti tomu shromáždění Národní strany, jež mělo být také pietním aktem,
vévodil zvuk megafonu a ostrá slova šéfky strany Petry Edelmannové,
vyslovující obavy z "budoucnosti naší svobody, občanské i národní,
které jsou případným pokračováním totalitní vlády socialistů s komunisty
ohrožené do té míry, že by nastal čas nových občanských nepokojů a
sociálních propadů, které by mohly vést až k občanské válce."
Národní straně vadí zejména uvažovaných 800 milionů korun, slíbených
vládou na vykoupení a přestěhování vepřína, aby zde nebyla rušena pieta
místa, kde za války zahynuly přes tři stovky Romů. Romským aktivistům a
jejich příznivcům zase překáží, že zdaleka nejen Národní strana
zpochybňuje charakter Letů jako koncentračního tábora. Například generální
sekretář Národní strany Petr Eliáš před několika dny Rádiu Praha řekl:
"Všichni do jednoho tam zemřeli na špatné hygienické podmínky. Nikdo
tam nebyl umučen, utlučen, popraven. Nebyl to koncentrační tábor."
Naprosto jiný pohled nám sdělil sociolog Fedor Gál, který má smutnou
výsadu mluvit o válečném rasizmu z vlastního životního osudu, když se jako
potomek Židů za války narodil v Terezíně.
"Tady umírali nevinní lidé jenom proto, že byli Romové. Pro nic
jiného. A mezi nimi děti. Vždyť většina těch mrtvých jsou děti! A když
někdo tvrdí, že umírali proto, že nedodržovali hygienické předpisy, tak to
je prostě něco neuvěřitelného. Jak je možné dodržovat v koncentračním
táboře hygienické předpisy? Jako umýt si ruce před obědem? Co to je za
nesmysl? A tohleto oni říkají otevřeně do médií."
Stejný názor má i pro-romský aktivista, v Čechách žijící německý novinář
Markus Pape. Navzdory okolnostem se však rozhodl pokusit o dialog:
"Vyzývám, abychom - pár lidí - šli tam za nimi a zahájili dialog a
vysvětlili zástupcům Národní strany, co se tady skutečně stalo, a že se
mýlí."
Pokus ale nevyšel. Po snaze Markuse Papeho promluvit se svým viděním věcí
do projevu Petry Edelmannové ho pořadatelé z Národní strany začali
vytlačovat z místa. Následovalo skandování Markuse Papeho a několika
dalších přítomných:
"Stop nacismu! Stop nacismu!"
Celá věc skončila tak, že německý novinář byl odvezen na policejní
služebnu, aby podal vysvětlení. Policie šetří, zda nespáchal přestupek,
když "slovně narušil" řádně nahlášenou akci. Sám Pape ale na
služebně podal na organizátory trestní oznámení.
Jinak zůstal se svým pokusem osamocen. Jedním z mála lidí, kteří ho
doprovázeli mezi příznivce Národní strany, byl Fedor Gál. Své důvody ale
vysvětlil úplně jinak:
"Já tam nejdu vést dialog. Já jdu jenom ukázat, že z nich nemáme
strach. A že sem nepatří. Ale o dialogu nemůže být vůbec řeč. Já mám vést
dialog s člověkem, který zpochybňuje holocaust? Když jsem se narodil v
koncentráku a když tři čtvrtě mé rodiny zahynulo v plynových
komorách?"
|