Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Kauza vepřína se vyostřila výroky mluvčí Národní strany, která řekla, že si Romové mohli za své umírání v táboře sami. Už před týdnem byl na místo tábora přivezen třítunový kámen, údajný památník. Ten vyvolal diskusi. Romové žádají odstranění kamene a plnohodnotné zpietnění celého místa. Na místě navíc stále stojí nechvalně známý vepřín, který by měl být i podle mnohých Pražanů odstraněn.

"Já osobně se domnívám, že by ten vepřín měl být opravdu zrušen a měl by tam být postaven památník."

"Já jsem válku zažil, vím co byly koncentrační tábory, že tam ti lidé trpěli, to je strašná věc, ale teď se z toho asi dělá politická aférka."

Tedy ten vepřín měl by být odstraněn nebo ne?

"Určitě je to neuctivé k těm lidem, kteří tam byli a padli, aby tam byli prasata a tady památník, ale to už záleží na těch lidech, jak si to rozhodnou."

Sledujete kauzu Lety u Písku? Jaký zastáváte názor v rámci výroku Národní strany na adresu Romu a toho tábora?

"Já zastávám ten názor, že je třeba k tomu přistupovat jako ke koncentračnímu táboru."

Takže vepřín odstranit?

"Já bych byla pro."

Sledujete kauzu vepřína v Letech u Písku?

"Já nevím, mě také zemřeli rodiče a kdyby byli v prostředí v jakém jsou hroby těch lidí, tak by mi to také nebylo jedno."

"Jakákoliv menšina nebo slabší člověk, když je omezován nebo utiskován, si myslím, že je to bezpráví a že se to nehodí. A zvláště mi je líto, že jedna strana, aby se zalíbila jedné skupině lidí, se nestydí používat jakýchkoliv prostředků."

Podle mluvčí Ministerstva financí Petry Krajnové, budou vyčleněny prostředky na odstranění vepřína.

"Na základě konzultace ministra financí s předsedou vlády připraví ministerstvo financí příslušnou finanční rezervu pro řešení kauzy vepřína v Letech. Tato rezerva bude vytvořena úsporami původně rozpočtovaných prostředků v jiných oblastech. Výši této částky nebude zatím ministerstvo financí sdělovat s ohledem na probíhající jednání."

Vyřešení této kauzy žádá premiér Jiří Paroubek, který už několikrát naznačil, že společnosti musí dát najevo jasný postoj vůči Romům.

"Já si myslím, že úkolem premiéra kromě jiného by také mělo být v určitém směru ovlivňovat tu společnost, tak aby měnila určité myšlenkové stereotypy. Já když jsem byl malý hoch, tak jsem také nebyl svým, částečně i rodinným prostředím, naladěn přátelsky, my jak jsme tehdy říkali k Cikánům, ale dnes myslím, že se na celou věc dívám jinak."

V sobotu přijedou do Let zástupci romských organizací a také ochránci lidských práv. Chybět nebude předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička, jehož rodiče a další příbuzní v táboře v Letech zahynuli.

"Prasečák v Letech, to je nepřijatelné, já doufám, že pro každého soudného člověka. Tam zahynulo 365 Romů, včetně 241 dětí. A to je také velmi důležitý moment, aby vyšel z české společnosti signál, že tak závažný problém s takovou finanční náročností vůči Romům, chce tato společnost vyřešit.

Očekává se také příjezd sociologa Fedora Gála.

"Budu 21. 1. v Letech u Písku, tak jako jsem byl deset let před tím, každého 13. května. Budu tam proto, že můj táta a 95 % mé rodiny za holocaustu zahynulo. Budu tam proto, že s nimi cítím a že jsem jeden z nich."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.08.2017	Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září	Zprávy ze života Romů
06.08.2016	Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustu	Zprávy ze života Romů
28.05.2016	Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupení	O Roma Vakeren
23.01.2016	Reportáž	O Roma Vakeren
16.01.2016	Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u Písku	O Roma Vakeren
08.08.2015	Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u Písku	O Roma Vakeren
23.05.2015	Vzpomínky Arnošta Vintra na dětství v Letech u Písku a v Osvětimi	O Roma Vakeren
16.05.2015	Před 20 lety prezident Václav Havel odhalil památník v Letech u Písku	O Roma Vakeren
11.05.2015	Ve středu se v Letech u Písku uskuteční pietní akt	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Romové byli vystaveni diskriminaci po celé období první republiky, přesto ve 30. letech a hlavně na jejich sklonku se jejich situace ještě více zhoršuje. K jakým tam dochází opatřením a nespravedlnostem vůči Romům?

"Tak především z první republiky je možno zmínit rok 1927, kdy byl vydán zákon O potulných Cikánech, který byl ve vztahu k Romům diskriminativní, protože pro ně zaváděl zvláštní průkazy totožnosti a jiným způsobem omezoval jejich život. Ale samozřejmě s nástupem nacismu v sousedním Německu dochází k jisté radikalizaci i u nás. Lidé začínají nahlížet na to, že to dosavadní řešení romské nebo cikánské otázky, podle dobové terminologie, podle toho zákona O potulných cikánech z roku 1927, je již nedostatečné a že je třeba zpřísnit ta nařízení, takže, když to shrnu a dojdu až do doby před Mnichovem, do druhé republiky, tak můžeme říci, že na začátku března roku 1939, čili ještě před okupací, bylo schváleno nařízení o zřízení kárných pracovních táborů, které měly být určeny jako místa koncentrace Cikánů, místa, kde se budou převychovávat prací. Nakonec se tato nařízení nerealizovala, protože po vzniku Protektorátu se postupně realizovala u nás všechna nařízení, která se už s předstihem realizovala v Říši, podle říšského vzoru. Čili i bez těchto návrhů té druhé republiky by určitě ke koncentraci Cikánů určitě došlo a došlo k ní."

V roce 1942 se situace ještě více zhoršuje, vychází nařízení O potírání cikánského zlořádu - co to v praxi znamenalo?

"Já musím začít trochu dříve, protože se to žel hodně směšuje. V srpnu 1940 byly otevřeny tzv. kárné pracovní tábory: v Letech pro oblast Čech a v Hodoníně u Kunštátu pro oblast Moravy. A tyto kárné pracovní tábory nebyly určeny výhradně Romům nebo Cikánům, ale lidem, kteří se tak zvaně štítili práce, nemohli prokázat zcela jasný zdroj obživy. Mezi těmito ovšem Romové tvořili 5 až 15 %, tedy určité, ne tak podstatné procento. A především v těchto kárných a pracovních táborech byli drženi pouze dospělí muži a byli zde na časově vymezenou, přesně vymezenou dobu. Odpykali si trest prací tři až šest měsíců a byli propuštěni. Ale od léta roku 1942 se na těchto obou místech otevřely tábory úplně jiného druhu, tzv. cikánské, a ty už vůbec neměly takový charakter jako ty kárné a pracovní, protože tyto cikánské tábory byly určeny pro celé romské rodiny, tedy včetně žen a dětí a ti lidé zde byli vězněni na ne přesně vymezenou dobu, vůbec nevěděli, kdy je propustí. A ty tábory byly skutečně určeny ke koncentraci Cikánů do té doby, než se vyjasní, jaký bude další postup řešení cikánské otázky a tím potom bylo odsunutí, jejich transport do osvětimského koncentračního tábora. Takže podle mého názoru, obě ta místa splňují charakter koncentračních táborů, i když nikoliv vyhlazovacích."

Kolika Romů se to dotklo a hlavně jaké tam byly poměry?

"V těchto táborech nebyli drženi všichni Romové, byla tam držena určitá menší část Romů a větší část byla ponechána na svobodě s tím, že když potom dostoupilo řešení cikánské otázky v německé říši a v zemích k ní náležejících do své poslední fáze, což bylo od prosince roku 1942, tak došlo ke shromáždění Cikánů v osvětimském koncentračním táboře, Čili od nás byli do Osvětimi bráni jako první Romové ze svobody, kteří nebyli odsunuti do Let a do Hodonína a až potom Romové z Letů a Hodonína, kde mezitím vypukly velké epidemie tyfu a ty tábory musely být uzavřeny karanténou, tak proto došlo k tomu zpoždění. Jinak Lety prošlo 1309 romských vězňů a Hodonínem 1396, ale co se týče Romů v celém protektorátu, tak se dá říci, že tam bylo vyvražděno celé původní romské osazenstvo českých zemí. A z těch původních šesti a půl tisíce Romů a Sintů, kteří u nás žili v době druhé světové války, před vypuknutím těchto nařízení, se jich potom z koncentračních táborů vrátilo přesně 583 a určitá část, řekněme tak kolem 500 Romů se buď ukrývala na území protektorátu, nebo se jim podařilo uprchnout. Takže když to shrneme, tak pět tisíc až pět a půl tisíce z těch původních šesti a půl tisíce Romů z našeho území bylo zlikvidováno. Takže ta celá původní historická skupina českých a moravských Romů zanikla. A po válce tedy přicházejí na to, dá se říci uvolněné místo, Romové ze Slovenska."

Vraťme se ještě k těm táborům v Letech a v Hodoníně. Jaká tam byla situace? Jak to tam fungovalo? Čím se třeba lišily právě od té Osvětimi?

"Situace, kdy mluvíme o těch cikánských táborech, čili od léta 1942 do léta 1943, byla dosti hrozná, katastrofická, protože byly několika násobně překročeny ubytovací kapacity obou zařízení. Takže ti lidé tam měli hrozně špatné podmínky, žili v dřevěných barácích bez izolace, nebyla tam voda, nedostatek vody, čili hygiena špatná, strava špatná. Rozdíl proti Osvětimi určitě byl a nutno říci, že také zřetelný, to můžeme říci na základě rozhovoru s pamětníky, kteří zažili Lety nebo Hodonín a potom Osvětim, odtud byli transportováni, že v Osvětimi byly podmínky života ještě horší, co se týče stravy i hygienických podmínek. Ale situace v Letech a v Hodoníně nebyla dobrá, zvláště trpěly hlavně děti. A to byly také nejčastější oběti těchto táborů, protože ty malé děti většinou nepřežily ty těžké podmínky a potom především z důvodů těchto špatných životních podmínek tam vypukly obrovské epidemie tyfu, které právě zrovna většinu těch dětí usmrtily. V obou táborech se narodilo 35 dětí; v obou případech až na jedinou výjimku všechny tyto děti tam zahynuly, nikdo z těch kojenců neměl šanci přežít. To jediné dítě, které přežilo, bylo dítě preferované vězeňkyně, která se stala milenkou jednoho táborového dozorce, takže ta byla potom i propuštěna."

Řekla historička a ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.08.2017	Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září	Zprávy ze života Romů
06.08.2016	Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustu	Zprávy ze života Romů
28.05.2016	Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupení	O Roma Vakeren
12.03.2016	Holocaust přežila jen desetina českých a moravských Romů	O Roma Vakeren
12.03.2016	Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad Váhom	O Roma Vakeren
12.03.2016	Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna Trollmanna	O Roma Vakeren
23.01.2016	Reportáž	O Roma Vakeren
16.01.2016	Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u Písku	O Roma Vakeren
15.08.2015	Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust Romů	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Vy jste jako dítě prožila určitou část života právě v Letech u Písku. Vzpomínáte si na tu dobu?

"Já jsem měla pět, šest roků, tatínek tu byl, maminka. To znám všechno z papírů, co jsem zjistila, je to tak deset roků. Vůbec jsem o rodině nic nevěděla, neboť zemřeli v Osvětimi, maminka, její maminka a ostatní tady. To jsem zjistila. Měla jsem sestřičku a tu hodili prý do vody, tady zemřela."

Vy jste se dostali do Let u Písku jakoby do sběrného tábora. Odkud vás přivezli, kde jste předtím bydleli?

"Táta bydlel v Praze a maminka jeho se jmenovala Josefa Čermáková a tatínek Josef Čermák. A maminka se jmenovala Karolína Růžičková."

Vy jste jediná, kdo přežil pobyt v Letech?

"Jediná, hledala jsem rodinu v Praze, ale nikde nikdo. Všichni zůstali tady v Osvětimi."

Vy jste prožila dětství v dětských domovech.

"Kde to bylo: Černovice u Tábora, to byl domov dobrý. My jsme byly všechny siroty bez rodičů a sestry byly na nás hodné. Pak jsem byla v domově, kde byly řeholní sestry a kněz, to už nevím jak se jmenovalo. No prožila jsem si hodně zlého."

Když dnes stojíte na místě hromadných hrobů, kde jsou pohřbeni také vaši příbuzní, na co myslíte?

"Já vždy, když tu jdu, tak pláču, neboť tu vidím řeku, tu vodu a ležet pohřbené tady tak nedůstojně, naházené do velké jámy, no prostě se to nehodí. Tady jsou a prasata tam, to je nedůstojnost."

Přála byste si, aby zmizel vepřín?

"Ano, přála bych si, aby zmizel ten vepřín."

Tolik slova Růženy Terkeliové, která přežila pobyt v koncentračním táboře Lety u Písku.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.08.2017	Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září	Zprávy ze života Romů
06.08.2016	Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustu	Zprávy ze života Romů
28.05.2016	Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupení	O Roma Vakeren
23.01.2016	Reportáž	O Roma Vakeren
16.01.2016	Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u Písku	O Roma Vakeren
08.08.2015	Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u Písku	O Roma Vakeren
23.05.2015	Vzpomínky Arnošta Vintra na dětství v Letech u Písku a v Osvětimi	O Roma Vakeren
16.05.2015	Před 20 lety prezident Václav Havel odhalil památník v Letech u Písku	O Roma Vakeren
11.05.2015	Ve středu se v Letech u Písku uskuteční pietní akt	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Společenství Romů na Moravě zatím nebude žádat stát o pomoc při budování pietního místa v lokalitě bývalého internačního tábora v Hodoníně u Kunštátu. Za druhé světové války sloužil ke stejným účelům, jako tábor v Letech u Písku, na jehož místě dnes stojí velkovýkrmna prasat. "Nechceme komplikovat řešení situace v Letech vznášením dalších požadavků, i když oba tábory byly naprosto srovnatelné", řekl předseda společenství Romů na Moravě Karel Holomek.

Obyvatelé mosteckého sídliště Chanov, kde žijí převážně Romové a nepřizpůsobiví lidé, mají zájem o zařazení svých dětí do přípravných tříd místní základní školy. Magistrát proto povolil v letošním roce výjimku, místo 15ti dětí předškolního věku je jich v každé ze dvou tříd o tři více. Je to pozitivní, protože děti z těchto tříd jsou nesrovnatelně lépe připraveny na vstup do školy.

Muzeum Romské kultury v Brně připravilo program, který žákům základních a středních škol přiblíží utrpení Romů během druhé světové války. Muzeum školy pozvalo na 27. leden, na který připadá mezinárodní den obětí holocaustu. O vzpomínky z války se s dětmi podělí pamětnice Emilie Machálková ze známého moravského rodu Holomků.

Vsetínští radní si pochvalují, že se jim podařilo zaměstnat část místních občanů romské národnosti, kteří byli dosud i s rodinami závislí pouze na sociálních dávkách. Z pětadvaceti Romů, kteří začali na podzim ve městě uklízet a starat se o zeleň na sídlištích i v parku, se pouze čtyři rozhodli zůstat dál bez práce. Pracující Romové podle vsetínských radních svým přístupem překvapili i největší optimisty.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
16.05.2015	Za 2. světové války prošly koncentračním táborem v Hodoníně u Kunštátu tisíce lidí	O Roma Vakeren
30.08.2014	Většina Romů z transportu z Hodonína u Kunštátu zahynula v Osvětimi	O Roma Vakeren
04.08.2014	Pietní shromáždění k uctění obětí holocaustu Romů v Hodoníně u Kunštátu	Zprávy ze života Romů
31.08.2013	Bývalý tzv. cikánský tábor v Hodoníně u Kunštátu byl uznán církevní památkou	O Roma Vakeren
18.08.2013	V Hodoníně u Kunštátu uctili památku Romů, kteří tam zahynuli za druhé světové války	Zprávy ze života Romů
17.08.2013	Pietní shromáždění k uctění obětí holocaustu Romů	Zprávy ze života Romů
26.01.2013	Úřednice kontrolují byty na mosteckém sídlišti Chanov	O Roma Vakeren
25.08.2012	Hodonínem u Kunštátu prošlo během války přibližně 1400 osob	O Roma Vakeren
19.08.2012	V Hodoníně u Kunštátu uctí památku obětí romského holocaustu	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Jak jste přišli v divadle Líšeň na myšlenku hrát zrovna romskou pohádku?

"Bylo to tak, že jsem měla doma knížku Romské pohádky od paní Mileny Hübschmannové a ta knížka mi asi deset let ležela v regálu, ale věděla jsem o ní. A pak v momentě, kdy jsme se rozhodovali, co dál v divadle, vzpomněla jsem si na ni a protože mě ta knížka neustále přitahovala, čas od času, tak jsem ji znovu otevřela a shledala jsem, že opravdu tohle je něco, co chci dělat. V té knížce jsou pohádky, které nenapsal spisovatel, ale které posbírala paní Milena Hübschmannová na svých cestách za romskými vypravěči, takže tam jsou autentické příběhy přímo od úst lidových vypravěčů, kteří to vypráví ne jako pohádku, v tom smyslu jak si člověk představí pohádku pro děti, ale spíše jako příběhy ze života se všemi drsnostmi, složitostmi a jednoduchostmi. Prostě je to taková šťavnatá záležitost, plná života a energie, zkratkovitosti a mě se to velmi líbí a tak jsem toužila to převést nějakým způsobem na jeviště, udělat z toho divadelní hru."

A vybrala jste si k tomu nějakou jednu konkrétní pohádku, nebo je to spíše takové sesumírování myšlenek z několika pohádek?

"Základem je jedna ta pohádka, ale konec je z jiné pohádky a občas nějaký fór je také z jiného příběhu, takže je to spíše poskládané dohromady. A ještě vlastně něco, co jsme vůbec nezamýšleli, vzniklo přímo na zkouškách. A ještě z úplně jiného zdroje je tam jedna taková úvodní paramisa, tedy vyprávění, která je zase z jiné sbírky lidových romských vyprávění."

Součástí divadelních představení je i hudba. Jakou hudbu vy jste vybrali?

"Přímo jsme vybrali hudebníky, kteří účinkují s námi na scéně, hrají i jako herci a základem je Milan Horváth, což je primáš kapely Cimbálová muzika Milana Horvátha, který přizval nějaké své kamarády nebo svoje bratry, a v podstatě přímo na jevišti vytvořili kapelu, která tam účinkuje."

K mikrofonu jsem pozvala také herečku Moniku Hertlovou, která vystupuje v několika rolích: jako princezna, jako tři čarodějnice a v závěrečné scéně hraje koně. Zeptala jsem se jí, jestli je pro ni účinkování v romské pohádce v něčem odlišné od vystupování v neromských hrách.

"Tak mě to přináší radost v tom, že je tam hodně hudby, tance a energie, takže během toho představení se to tak předává a valí, je to taková velká energetická koule, ale je to také dost vyčerpávající, takže se to tak vzájemně vybíjí a nabíjí."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
28.11.2015	Romové si předávali vědomosti a poznatky prostřednictvím ústní lidové slovesnosti	O Roma Vakeren
15.01.2011	Co jsou to paramisa	O Roma Vakeren
31.08.2009	Paramisa na prknech, dlažbě i trávě	Zprávy ze života Romů
22.09.2006	Festival divadla Líšeň zahajoval česko-romský projekt	O Roma Vakeren
12.09.2006	Letošní festival divadla Líšeň představí také romské tradice	Zprávy ze života Romů
31.03.2006	V divadlech nechybí ani hry s romskou tematikou	O Roma Vakeren
17.01.2006	Brněnské divadlo Líšeň vystoupí s romskou pohádkou Paramisa také v Praze	Zprávy ze života Romů
06.01.2006	Česká televize odvysílá dokument o romské inscenaci Paramisa - Chytrý hloupý Rom	Zprávy ze života Romů

Mostecké sídliště Chánov je stejně neslavně proslulé jako Matiční ulice v Ústí nad Labem. Lidé, kteří tam žijí na pár metrech čtverečních jsou téměř odříznuti od světa. Bydliště s touto adresou jsou pro ně předem znevýhodňující nálepkou. Mnozí obyvatelé by se chtěli z tohoto bydlení vymanit, ale neexistuje cesta z ghetta ven. Téměř všichni se marně snaží najít zaměstnání. Mnozí lidé už rezignovali.

"Tady nebude nic. Tady Chánov je už vyplacený, to už s ním nebudou hýbat."

Máte tady Kulturní dům.

"Co z toho, že máme Kulturní dům, když tam není nic."

Máte tady programy.

"Žádné programy tady nejsou, akorát tady děti fetují.A víc nic a nic s tím také nedělají. Já už tady bydlím dvacet pět let a nic z toho nemám. Tady bydlím v jednom baráku, v malé místnosti, jedna plus jedna a platím skoro 4 tisíce a je to samá plíseň, samý hnůj. To se nedá ani žít v tom domě."

Ačkoliv se v Chánově nově zrekonstruoval Kulturní dům, zařízení zatím zeje prázdnotou a není program. Změna by měla nastat od března, jak slibuje ředitel Kulturní společnosti Dům romské kultury Martin Nebesář.

"Od března máme kurz pro pomocné zedníky. Rozhodně tady budou i kulturní akce, jednou měsíčně se tady vždy bude dělat velká zábava a potom diskotéky pro děti. Jsou tady vyhlášená odpoledne, kdy si sem může přijít, kdo chce, nakreslit obrázek."

Jediné, co asi opravdu v Chánově po léta funguje, je základní škola. Děti tam docházejí rády a učitelé nemají problém s jejich docházkou. Ale problém nastává po ukončení základního vzdělání, jak mi potvrdila ředitelka školy Monika Laurichová.

"Oni si i dají přihlášku do učení, možnosti mají, ale žel to ztroskotá na tom dojíždění a na tom financování té rodiny. Hodně málo se jich vyučilo a máme dvě žákyně, které mají střední kolínskou školu a to je sociálně právní zaměření. Takže ty máme žel jen dvě.

Jediná nevládní organizace, která v Chánově existuje, nemůže zvládnout vyřešit všechny problémy. Podle Arnošta Cíny z romského sdružení Dživas je největším problémem to, že chánovští, kteří platí byt první kategorie, nemají ani teplou vodu.

"Týká se to už asi od roku 1995, kdy tady byla teplá voda odpojena. Topení tady samozřejmě funguje, pokud nedojde k havárii, což tady dochází. Protože ty byty, které jsou neobývané, tak tam dochází k ničení součástí trubek toho topení a potom jsou nuceni to topeni odstavit. Co se týká elektriky, tak tu jsou rodiny, kteří nemají zavedenou elektřinu. Každopádně si myslím, že prioritou číslo jedna je zlepšit přístup na trh práce těchto lidí, protože od toho se odvíjí ty problémy dál."

Také vedení města si uvědomuje nutnost řešení situace a do budoucna počítá se spravedlivějším přístupem k platícím nájemníkům. Chánovské sídliště bude ale i nadále sloužit pro sociálně slabé, jak dodává primátor Mostu Vladimír Bártl:

"Skutečně z 90 % máme romské obsazení a zbytek jsou lidé sociálně slabí, které tam stěhujeme jako neplatiče z mostecké části. Pak bych chtěl říci, že platí stejný přístup, jako u kohokoliv v Mostu, pakliže nebudou platit v Chánově, my dáváme žaloby a pokračujeme dál ve vystěhovávání. To znamená, že Chánov není poslední cesta. Dále ty, kdo nehodlají platit, budeme stěhovat do jednoduchých ubytoven a do přístřeší."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
26.01.2013	Úřednice kontrolují byty na mosteckém sídlišti Chanov	O Roma Vakeren
27.07.2012	Mostecký okresní soud řešil napadení policisty na sídlišti Chanov	Zprávy ze života Romů
19.10.2009	V Chanově mají pomáhat proškolené hlídky	Zprávy ze života Romů
23.09.2009	Projekt Úsvit v mosteckém sídlišti Chanov chce vést Romy k odpovědnosti	Zprávy ze života Romů
11.05.2007	Nejznámějším romským ghettem je mostecký Chanov	O Roma Vakeren
20.04.2007	Nový film Ghetto No. 1 dokumentuje život na sídlišti Chanov	O Roma Vakeren
03.11.2006	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren
02.09.2005	Nástup do školy zastínilo chanovským dětem úmrtí ředitele školy	O Roma Vakeren
29.07.2005	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"Mezi těmi Romy - muzikanty rozlišujeme několik typů v rámci hudby. Romové vždy nehráli pouze za obživu. Hráli za prvé pouze sami pro sebe, ve své vlastní komunitě a to si muzicírovali k různým příležitostem, tak jak je to obvyklé u všech komunit. A potom byli právě ti muzikanti, kteří se hudbou živili, ale tam samozřejmě rozlišujeme dvě takové základní skupiny a to profesionální a neprofesionální. Těmi profesionálními myslíme např. na Slovensku fenomén kavárenských muzik, kdy romské cimbálové muziky nejčastěji hrály na velmi často prestižních místech v bratislavských kavárnách. A nejenom v Bratislavě, ale také v jiných městech v rámci různých hotelů, rekreačních zařízeních. A právě v rámci těch kavárenských muzik se vyprofilovali vynikající muzikanti. Ti neprofesionální muzikanti se také živili, ale živili se např., že hráli v rámci romské komunity. Nehráli pro ne-Romy, hráli pro Romy, různé křtiny, svatby, pohřby a právě tyto události, ale také se tímto živili."

A v jakém období to bylo, ta kavárenská muzika?

"Tak ta kavárenská muzika je začátek 20. století, zejména."

A třeba kdybychom si vzali různé romské oslavy, jako svatby, nebo naopak smutné příležitosti, jako pohřby. Byla nějaká specifická muzika pro tyto příležitosti?

"Ten romský folklor nemá nějaké přímo právě funkčně vázané písně, jak známe třeba v moravské lidové písně, ale hráli se tam oblíbené písně. A to jak čardáše, tak halgata a samozřejmě co si přáli svatebčané. Záleželo také na akci, svatby jsou i dnes a na těch svatbách se můžeme i setkat, že tam zaslechneme moravskou lidovou písničku, nebo slovenskou lidovou, ze středního Slovenska. Takže velká část romských textů jsou např. písně milostné, ale potom se setkáváme velmi často s písněmi rodinného typu, kdy velkou roli hraje matka, rodina, děti."

Existují dnes romské profesionální skupiny, které se vysloveně hudbou živí, u nás v České republice?

"V současné době existuje samozřejmě dále ta linie cimbálových muzik, které hrají v kavárnách. Ale ten kavárenský fenomén již není tak výrazný, jako to bylo v první polovině 20. století. Je to dáno komercializací a také tím, že mnoho kaváren dává přednost reprodukované hudbě, protože je to levnější. Co se týče profesionálních skupin, myslím si, že se spíše profilují v oblasti moderní romské hudby. Můžeme říct např. i rompopu a potom těch kapel, které fúzují a spojují romskou hudbu s jazzem, s funky. Takže se můžeme setkat s romskou kapelou, která hraje jazz, vystupuje v kavárně a solidně si tím přivydělává, nebo se tím dokonce i živí."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
20.09.2014	Romská řemesla 3: Profese romských žen	O Roma Vakeren
13.09.2014	Romská řemesla 2: Koňské handlířství	O Roma Vakeren
06.09.2014	Tradiční romská řemesla 1: Kovářství	O Roma Vakeren
21.09.2013	Čím si romské ženy vydělávaly na obživu	O Roma Vakeren
07.09.2013	Kovářství patří k typickým romským řemeslům	O Roma Vakeren
09.04.2010	Život jako vyšitý	O Roma Vakeren
29.05.2009	Muzeum romské kultury vydalo unikátní monografii o romských řemeslech, profesích a zaměstnáních	O Roma Vakeren
03.11.2007	Kovozpracující řemesla na výstavě Řemesla našich předků	Zprávy ze života Romů
26.10.2007	Výstava Řemesla našich předků	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)