Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili
Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma
vakeren"!
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu dnes pro vás máme
připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě
nebude chybět romská hudba.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Adaďives vakeraha palo sgejľipen, savo ela pro aver čhon Prahate, kaj avela
šel romane džuvľija. Paľis vakeraha pal oda, hoj ko koncentarčno taboris ko
Lety, kamel pre aver kurko Narodno sera, te thoven peskero bar -
soske, oda tumenge phenaha andro amaro šuniben.
Nejdříve vám řekneme o celostátním setkání romských žen, které se připravuje
na únor. Národní strana hodlá postavit v Letech u Písku památník. Jak vnímá
tento fakt veřejnost- to se dozvíte v dnešním O Roma vakeren.
Tiž tumenge phenaha palo Roma, so dživen ko Bohumín the palo koncertos
predalo autisticka čhavore, vakereha pale nevi grupa u phenaha tumenge palo
romane lavutara.
V O Roma vakeren se vydáme také do hotelového domu v Bohumíně, kde se od
loňského roku vleče kauza s vystěhováváním jeho obyvatel. Dnes vám řekneme,
jaká je tam aktuální situace. Dále vás pozveme na benefiční koncert, jehož
výtěžek dostanou autistické děti. Představíme vám novou kapelu Romka a v
bloku historie a tradice se řekneme romských hudebnících a hudbě. Tolik
namátkou z programové nabídky teď už vám nerušený poslech přejí Anna
Poláková a Jaroslav Sezemský.
=[ Reportáž ]=
V Praze proběhne Celostátní setkání romských žen
Praha bude brzy dějištěm zatím ojedinělé události. V metropoli se
připravuje Celostátní setkání romských žen, které proběhne ve dnech 10. až
11. února v hotelu Krystal. Ženy chtějí otevřít diskuzi nad ožehavými
tématy, která se jich dotýkají. Očekávají se také účastnice ze zahraničí. O
konferenci hovořil s jednou z organizátorek - Martou Hudečkovou ze
sdružení Manushe - Jan Mišurec.
Kolik účastnic přijede na celostátní konferenci romských žen, nebo koho jste
pozvaly?
"Už podle toho názvu to vypadá opravdu velkolepě, a taky to
velkolepé bude, protože se jí zúčastní sto romských žen z celé republiky.
Jak je to zvykem v Manushích, tak to bude i na této konferenci, že zde není
rozdíl ani věkové hranice ani náboženství, či čehokoliv jiného."
Kdyby někdo projevil zájem, může se ještě přihlásit?
"Může se přihlásit u nás, v organizaci Slovo 21, nebo popřípadě
telefonicky. Vyhlášení těch přihlášek jsme podaly už i na internetové
stránky."
Co byste chtěly na této konferenci probírat, nebo o čem se bude mluvit?
"Možná taková nejdůležitější témata, která se probírají, o kterých
se hovoří a diskutuje a na kterých se pracuje nejčastěji, to je oblast
vzdělávání, potom zdraví, životní podmínky romských žen, a nakonec účast
romských žen ve společnosti."
Je to vůbec poprvé, co se asi v takovém počtu ženy sejdou. Je to naplánováno
třeba už jako budoucí tradiční každoroční setkávání?
"Je to první, myslím si, že ne poslední, protože by to tímto bylo
úplně zbytečné. Setkávat se můžeme kdekoliv jinde. Ale tady je to pracovní
setkání, kde ty ženy budou ve workshopech pracovat a z toho by měly
vzniknout nějaké výstupy, nebo doporučení, se kterými se bude následně
pracovat. A pokud budou skvělí donoři a podpoří nás, rády to
zopakujeme."
Sterilizace romských žen, bude se o tom také mluvit na konferenci?
"My jsme o tom velmi dlouze diskutovaly jestli ano. Je důležité
vědět, že něco takového existuje. Bude to zřejmě ve workshopu o zdraví, ale
na sterilizaci žen jsou odborníci, kteří se tomu věnují, a těm bychom to
měly přenechat."
Kdo třeba z významných hostů promluví na té konferenci?
"Víte, významní jsou pro mě všichni, co tam přijdou, nebo
významné ženy. Takže nemohu Vám říct nic konkrétního, možná jenom Izabelu
Michalaše z Rumunska, která je hlavním donorem této akce."
Je tato konference otevřená také mužům a vůbec ne-Romům?
"My jsme si říkaly, že zkusíme jednou udělat něco jako ženský
samy, takže to bude setkání romských žen. Vzešlo to z takové jedné věty,
která se mně vracela zpátky: 'Víte, oni ti všichni o nás bez nás' a my už
chceme samy. Takže těď je to pouze s romskými ženami."
Kdo toto setkání podporuje?
"Jsou to dvě organizace, a to je OSAI Budapešť a Roma
Participation Programme."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Národní strana rozvířila spory kolem tábora v Letech u Písku
Národní strana chce v místě tábora v Letech u Písku postavit památník.
Strana ale otevřeně popírá, že by byl bývalý tábor koncentrační a mimo jiné
také předsedkyně Národní strany prohlásila, že si Romové mohli za smrt svou
vlastní vinou, protože nedodržovali hygienická pravidla. Celou záležitostí
jsou pobouřeni mnozí politikové. Marie Vrábelová hovořila s jedním z nich, s
vládním zmocněncem pro lidská práva Svatoplukem Karáskem.
"Dneska jsme v době, kdy se usiluje o společnou Evropu a i o
schopnost porozumět, řekněme odlišným lidem, než my jsme, a vcítit se
- to jsou takové hodnoty, o které dnes jde, a ne tak nějak postaru
rozdmýchávat vášně a snažit se stavět na nacionálním. Já s tím absolutně
nesouhlasím a snažím se o pravý opak."
Národní strana chystá akci v Letech u Písku na 21. ledna, jaké je stanovisko
Vaše?
"Mně se to zdá jako provokace tím, že zrovna na tomto posvátném
místě chtějí dát ten jejich neopracovaný kámen. Já jsem proti tomu, aby se
tomu říkalo památník nebo tak. Tak tam prostě svrhnou kámen z lomu, je to
taková provokace, je to takový neonacistický zásah. Ještě ke všemu v tom
nápise se dovolávají pravdy a to mě nejvíc rozčiluje, protože o tu mi
vždycky šlo."
Oni na svých stránkách, a navíc i ve veřejném prohlášení, popírají, že by
to byl koncentrační tábor.
"To je jeden historický pohled, který rozšířil historik Valenta a
rozdal to tehdy všem poslancům, takže se toho chytil později Ransdorf a i
náš pan prezident Klaus. A v podstatě je to znevažující pohled , který
nebere v potaz to, že se to stalo v rámci protektorátu. Ta izolace Romů a
ostatních, kteří tam byli, vedla nakonec k tomu, že byli posíláni do
Osvětimi, že to vedlo k likvidaci. Diskuse, jak máme letský tábor označovat,
zda jako koncentrační tábor, nebo tábor nucené práce, je absurdní proto, že
v něm byli lidé z rasistických důvodů nuceni k práci se záměrem je touto
prací zničit. Tak to napsal Simon Wiesenthal, s tím plně
souhlasím."
Národní strana dále prohlašuje, že by užitečný vepřín, který tam doposud je,
tam měl zůstat. Jak to tedy vypadá s Lety?
"Já věřím vládě, že to má v plánu ten vepřín zlikvidovat, ale ta
realizace je zatím pořád strašně drahá. Já věřím, že se něco ještě do konce
tohoto období povede a že snaha té vlády je upřímná, že chtějí tedy, aby ten
vepřín odtamtud zmizel. Takže pracujeme na tom dál a hledáme nejlacinější
variantu."
Postup Národní strany je popíráním holocaustu a přetvářením
historických souvislostí. Strana se chová nedůstojně vůči obětem, které v
Letech zahynuly a také vůči jejich pozůstalým, kteří o zpietnění místa
usilují. Více již Marii Vrábelové řekl Ondřej Cakl ze sdružení
Tolerance a občanská společnost.
"Ta legální politická strana vznikla z lidí kolem různých
nacionalistických občanských sdružení, kteří o sobě tvrdí, že jsou
vlastenci, a ještě jsou nacionalisti. A ten nacionalismus je jimi vnímán
tak, že všichni lidi, kteří jsou Češi - a to jakoby etnicky a jakoby
vzhledem k nějakýmm předkům, tak ty by měli mít nároky vůči jiným lidem,
kteří jsou třeba už míšení s jinými lidmi z jiných států. A chtějí tuto
etnickou čistou zachovat, a proto jsou schopni vystupovat takhle hloupě,
takhle razantně, až nepřijatelně vůči Letům. Národní strana je
protiromská."
Jsou ještě nějaké konkrétní případy, kdy se projevila jako protiromská?
"Ona má svoje webové stránky a tam hodně lidí z vedení té strany
může přispívat a jednotliví členové napíšou články týkající se nějakých
záležitosti v rámci romské komunity a z těch článků je vidět, že u mnoha
těch lidí je nenávist, že to není jakoby kritika, která je postavená na
nějaké konkrétní situaci, ale že to je nenávist vůči Romům."
Teď je právě před volbami a zřejmě toto bude jednou z jejich předvolebních
akcí.
"Já si myslím, že to je z jejich strany strategický předvolební
tah, ale já doufám, že se jim to vůbec nepodaří. Národní strana má za cíl se
jenom zviditelnit, a jelikož je silně protiromská, proti přistěhovalcům,
proti kdejaké menšině, která je z jejich očí jakoby nepřijatelná, tak se
snaží získávat voliče, kteří na tohle slyší. A já doufám, že na to česká
společnost zareaguje tak, že je nepodpoří, a že tohle je naopak pro ně
signál, proč je nevolit."
Akce proběhne 21. ledna v Letech. Máte informace, že bude i protireakce?
"Abych pravdu řekl, tak vím, že se dělají různá prohlášení různých
sdružení, ale zatím všichni vyčkávají a čekají, jak to vlastně dopadne. Z
mého pohledu Národní strana tam určitě přijede, a to, co ona zveřejní na
svých stránkách, to zatím většinou dodržela. To znamená: neumím si
představit, že by tam nejeli, nebo by změnili třeba čas."
Tolik Ondřej Cakl ze sdružení Tolerance a občanská společnost. A dejme slovo
také generálnímu sekretáři Petru Eliášovi z Národní strany, který
telefonicky odpověděl na otázky Anně Polákové.
Starosta Letů Rostislav Jandera nesouhlasí s umístěním kamene v obci a žádá
policii o odstranění kamene, který je už na místě.
"Abych vám pravdu řekl, tak je to pro mně novinka, nemám tuto
informaci ani od pana starosty ani od policie, a pokud vím, tak ze záznamu
ze včerejšího rozhovoru mezi panem starostou a našich lidí, kteří to vlastně
v Letech všechno zařizují, opět vyplynulo to, že pan starosta dal souhlas, a
pouze v posledních dnech na nátlak některých organizací a jednoho
ministerstva se tomu podvolil a začíná otáčet. Pro nás stále platí to, že
souhlas dal, a zvukový záznam to přenáší srozumitelně."
Vaše kontroverzní výroky rozbouřily vlnu celospolečenského odporu,
nepřipadá vám to nedůstojné k obětem a pozůstalým?
"Vlastenecká strana bude pokládat pomník obětem 2. světové války
před pracovním táborem, který zřídila německá správa. Nevidíme na tom nic
kontroverzního, omlouvám se."
Tak tím celospolečenským odporem tím myslím i kontroverzní výroky
předsedkyně vaší strany, která se vyjádřila k tomu, že oběti letského tábora
si za svůj osud mohou samy, protože nebyly dostatečně čistotné, a další a
další výroky.
"Já si myslím, že teď překrucujete ta slova, můžete si ten záznam
přehrát včerejší, tam to takto nevyznělo. To za a), a za b) paní předsedkyně
pouze artikuluje zprávu Historického ústavu akademie věd, která jasně a
srozumitelně v detailech, v těch největších detailech, hovoří o tom, co se v
Letech, v pracovním táboře v Letech dělo."
Jste připraveni čelit případným žalobám ze strany, které chystají občané
České republiky, v souvislosti s výroky na koncentrační tábor Lety u Písku a
jejich oběti?
"Nevím, o kterém táboře hovoříte, myslíte ten pracovní
tábor?"
Ano, koncentrační tábor Lety u Písku.
"Pracovní tábor Lety u Písku, v Letech nebyl žádný koncentrační
tábor."
Jste připraveni čelit případným žalobám ze strany...
"A potvrdí vám jak historici , tak soudci,..."
Jste připraveni čelit případným žalobám ze strany, které chystají občané
České republiky?
"To samozřejmě, to je ten nejmenší problém čelit nějaké žalobě,
jen nevidíme ten důvod, proč by měla existovat žaloba na někoho, kdo pokládá
památník obětem 2. světové války."
To byla slova Petra Eliáše z Národní strany a my jsme se právě teď, také
telefonicky, spojili s Čeňkem Růžičkou z Výboru pro odškodnění romského
holocaustu.
Dobrý večer.
"Dobrý večer a přeji dobrý večer i vašim posluchačům."
Pane Růžičko, stručně, co říkáte slovům pana Eliáše?
"Víte co, ono v takovýchhle kauzách se asi dá těžko stručně
mluvit. Já tu stranu považuji za periferní stranu, která se snaží přes
utrpení spoluobčanů z doby nacismu v naší zemi získat příznivce, jsem si
zcela jist, že právě přes Lety si uškodí. A pokud pan, já nevím, jak se
jmenoval,...."
Eliáš
"....pan Eliáš, mluví o pracovním táboře, tak jenom pouze
papouškuje prezidenta."
Ano, ano. Je prokázáno, že podíl na nelidském zacházení měli také čeští
dozorci?
"To je prokázáno na..., o tom nejsou žádné pochybnosti, největší
kapacity, historici naší země to prostě prokázali, takže tam problém
samozřejmě není. O tom ví celý národ, na to existují historické materiály,
kopie těch materiálů máme k dispozici."
Které organizace se připojily k prohlášení týkající se aktivity Národní
strany?
"No to nevím, které organizace se připojily k aktivitám Národní
strany. Já tyto informace bohužel nemám. To by vám spíš měl říct ten pan
Eliáš."
Ano, ale váš Výbor pro odškodnění romského holocaustu, docela určitě.
"Jako že by s nimi spolupracoval, nebo já Vám
nerozumím?"
Ne, ne, ne, to je prohlášení proti aktivitám Národní strany.
"Víte co pane redaktore, v České republice nenajdete jediného
Roma, který by s něčím podobným, co tady hlásá popírání holocaustu a tato
strana, souhlasil. Takže s námi jsou prostě všichni Romové."
Ano. Máte 173 členů ve Výboru pro odškodnění holocaustu, podají vaši členové
také nějaká trestní oznámení, budou se nějakým způsobem hájit?
"Samozřejmě, že tuto možnost zvažujeme, ale osobně si myslím, že
by spíš v této záležitosti měly zakročit státní instituce. Národní strana
hlásá, otevřeně, veřejně, rasovou nesnášenlivost, a ty důvody, který vedly k
těm událostem v období nacismu, byly důvody rasové. Takže to poučení tady z
té doby samozřejmě je a Národní strana by měla být postavena mimo
zákon."
Pane Růžičko děkujeme Vám za informace a přejeme dobrý večer.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Ombudsman Otakar Motejl navrhuje zvážit přijetí zákona o odškodnění žen,
které byly v minulosti nedobrovolně sterilizovány. Náhrady škod od státu by
měly dostat ženy, kterým lékaři ukončili plodnost bez jejich řádného
souhlasu v letech 1973 až 1991. Vyplývá to ze závěrečné zprávy veřejného
ochránce práv k případům sterilizace, zveřejněné romským serverem
www.romea.cz. Se stížností se na ombudsmana obrátilo přes 80 převážně
romských žen. Všechny případy zatím nebyly uzavřeny.
Deset převážně romských žen v Ústeckém kraji podalo trestní oznámení kvůli
sterilizaci. Podle Mladé fronty Dnes a její přílohy pro Ústecký kraj se
domnívají, že byla neoprávněná a žádají miliónová odškodnění. Severočeská
policie prošetřuje podle listu pět oznámení, podle kterých měly být bez
patřičného poučení sterilizovány ženy v mostecké nemocnici. Další oznámení
podaly kvůli stejné věci ženy z Teplicka a Chomutovska. Případy sterilizace,
kterými se policie zabývá, se staly v letech 1979 až 2003 a jejich důvodem
byl údajně špatný zdravotní stav žen. Policisté musejí posoudit, zda zákrok
byl na místě a jestli byly ženy dostatečně informovány.
Soudní exekuroři pokračovali ve stěhování dlužníků z obecních bytů v ústecké
Matiční ulici. Pětičlennou rodinu, která dluží na nájemném a vodě přes 150
tisíc korun, ale už v bytě nenašli. Zjistili, že nájemníci si našli bydlení
v ústecké části Předlice a přestěhovali se tam. Dluhy na nájemném a službách
ve 39 obecních bytech v Matiční ulici dosahují téměř dvou miliónů korun.
Radnice proto podala žaloby na vystěhování neplatičů.
Brno dostalo druhou šanci získat státní dotaci na činnost terénních
pracovníků pro romskou komunitu. Žádost o zhruba 230 tisíc korun od
Ministerstva práce a sociálních věcí překvapivě neschválilo prosincové
zastupitelstvo. Město proto nestihlo požádat ve stanoveném termínu a
hrozilo, že peníze na romské poradce budou chybět. Náměstek primátora Jan
Holík ale novinářům sdělil, že se ministerstvem dohodli na výjimce a budou
se žádostí znovu zabývat.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V bohumínském hotelovém domě stále zůstává pět rodin
Od poloviny loňského roku se vleče kauza s vystěhováváním obyvatel
hotelového domu v Bohumíně, mezi nimiž byli především Romové. Hotelový dům
totiž vloni koupila bohumínská radnice od Železáren a drátoven Bohumín a
všech 283 obyvatel hotelového domu se mělo do konce června bez náhrady
vystěhovat. Někteří tak učinili, ale několik rodin tam na základě
předběžných opatření soudu zůstalo. Jak vypadá aktuální situace, na to se
nejprve Jana Šustová zeptala Michala Miki ze sdružení Athinganoi.
Kolik lidí se ještě nachází v hotelovém domě v Bohumíně?
"V současné době v hotelovém domě v Bohumíně zůstává pět rodin,
které se rozhodli odejít z hotelového domu do lepších životních podmínek,
než mají, ale stále proti městu budou bojovat. Jsou stále podaná trestní
oznámení na město, za to jak se k Romům zachovalo v hotelovém
domě."
Víte, kam konkrétně půjdou tyto rodiny?
"Tyto rodiny půjdou do další ubytovny v Bohumíně, budou sice
bydlet v jedné místnosti, ale určitě jsou to pro ně lepší životní podmínky,
než ty, které měli v hotelovém domě."
Jak vypadalo jejich bydlení v posledních měsících?
"V posledních měsících měli problémy s dostáváním tepla do svých
domovů. Byly jim odřezány trubky od topení, teď naposledy, asi před týdnem,
jim byly odřezány trubky od teplé užitkové vody, takže už se nemají ani v
čem koupat. Nemají vlastně zabezpečenou hygienu ze strany města, což je
další porušení předběžného opatření, které vydal krajský soud. A tak se
prostě rozhodli odejít z toho, kam kde jsou."
Jak se jim podařilo najít novou ubytovnu?
"Tu novou ubytovnu sehnali přes Vzájemné soužití, které lobovalo
na té ubytovně, aby tam ubytovalo těch pár rodin na nějakou dobu než jim OKD
v Ostravě nabídne byty, které jsou k dispozici, které jsou v bytovém
fondu."
Jak je vysoká částka, kterou musí platit za tu ubytovnu?
"Za ubytovnu budou platit celkem za celou rodinu šest tisíc korun.
Ubytovna vypadá tak, že je to vlastně situováno jako holobyt, sociální
zařízení mají na chodbě, ale stále jsou to lepší podmínky, než ty, které
měli v hotelovém domě v Bohumíně."
V domě doposud zůstává pět rodin, ale kam šli ty ostatní obyvatelé?
"Ti ostatní lidé přijali byty, které jim nabídlo město, nebo šli
ke svým známým bydlet."
Proč těchto pět rodin, které stále zůstávají v bohumínském hotelovém
domě, nepřijaly ty byty od města?
"Tyto rodiny byly řádnými plátci všech poplatků, které jsou s
bydlením v hotelovém domě spojeny. A odmítly ty byty, které jim byly
nabízeny, z toho důvodu, že ty byty byly v dezolátním stavu a byly na
periférii, v ghetu, což jako člověk, který má žádost na byt už deset let a
nakonec dostane jako byt v periferii města, v ghetu a ještě zničený,
zdemolovaný, si myslím, že není adekvátní bydlení pro tyto lidi."
Těm rodinám, které v hotelovém domě zůstaly, pomáhá několik sdružení. Kdo
konkrétně? Na to nám odpoví Edita Stejskalová z Ligy lidských práv.
"Těmto lidem pomáhá Kumar Vishwanathan a jeho občanské sdružení
Vzájemné soužití z Ostravy, zapojila se Liga lidských práv, sdružení
Athiganoi. Podporu těmto lidem přišli vyjádřit i osobnosti jako Anna
Šabatová, pan Karásek, Kateřina Jacquesová a další lidé i ze zahraničí, kteří
přišli vyjádřit podporu těm rodinám, tak, že na jejich pozvání se rozhodli v
hotelovém domě přespat. Problém nastal, když do toho hotelového domu nebyli
vpuštěni, protože tam platí zákaz vstupu a to jak pro lidi z venčí, tak pro
jejich příbuzné, Přišel tam pan starosta, který oznámil lidem, že skutečně
zákaz vstupu platí a je to proto, že ta budova je životu nebezpečná. My jsme
i chtěli podepsat prohlášení, že vstupujeme do budovy na vlastní nebezpečí,
ale toto nám nebylo umožněno. Potom, co tam přespali tyto osobnosti, tak jim
odřezali topení."
Tři obyvatelky hotelového domu vypověděly loni v listopadu svůj příběh na
koncertu Pativ, kterým studenti romistiky uctili památku docentky Mileny
Hübschmannové. Letos občanské sdružení Athinganoi ve spolupráci se
sdruženími Romea a Vzájemné soužití uspořádá benefiční koncert na podporu
obyvatel hotelového domu. A jak budou konkrétně využity finance z koncertů?
Více Michal Miko.
"Finance budou určeny pro rodiny na to, aby si mohly zaplatit
kauci na byt přes OKD v Ostravě."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Na benefičním hudebním večeru pro děti s autismem zahrají i romské kapely
A teď tu pro vás máme první dnešní pozvánku a to na Benefiční hudební večer,
který zorganizovalo občanské sdružení Strom - klub rodičů a přátel
postižených dětí. Sdružení spolupracuje s autistickými třídami pomocné školy
Rooseveltova v Alžírské ulici v Praze 6. Anna Poláková nejdříve požádala o
rozhovor učitelku Janu Drahotovou.
"Sdružení Strom vzniklo v roce 1992 vlastně sdružením několika
rodičů, kteří měli postižené děti, tehdy ještě označené za nevzdělavatelné a
pocítili potřebu ty děti nějakým způsobem sdružit a vzdělávat v rámci jejich
možností."
Pořádáte různé aktivity, spolupracujete s rodiči.
"Tyto naše děti potřebují hodně pomůcek ke svému vzdělávání ke
svým hrám, takže se snažíme, jako všemi silami nějakým způsobem ty peníze
shánět. Také využíváme hodně techniky, počítače, tiskárny,
kopírky."
Jaké byly ty začátky? Vlastně jste proráželi v tomto směru...
"Z počátku to bylo hodně těžké, protože společnost opravdu nebyla
na ty děti zvyklá. A nám hodně jde o to, aby se ty děti nějakým způsobem
začlenily do společnosti, aby se na ně společnost zvykala."
Jaká je situace nyní?
"Nyní se to zlepšilo, ta společnost asi je více informována už o
různém postižení a děti potkávají, takže už to není tak náročné, bych
řekla."
U mikrofonu s námi sedí také jedna maminka Jana Kvízová. Chystáte akci,
která se uskuteční v divadle Rubín, co konkrétně jste pro to vy, rodiče,
udělali, co pro to všechno můžete udělat?
"Dát penízky a poslouchat, aby se něco vytěžilo a mohlo se dětem
pomoci s pomůckami, tiskárnami, náplní do tiskárny, třeba, že jo?"
Jak ve sdružení Strom fungují rodiče?
"Já si myslím, že se snažíme nějak tak, aby tam těm dětem bylo
dobře, abychom vycházeli s učiteli i my i ty děti, třeba zrovna Daník se tam
zlepšil o tolik jak v motorice, tak v komunikaci, vesměs i k přístupu k
lidem, už se tolik nebojí lidí, má k nim větší důvěru.
Co je cílem této akce, která se bude konat 20. ledna?
"Budeme tam mít prezentaci na videu, takže společnost bude mít
možnost blíže poznat naše děti. Je to vlastně trochu propagace nás, jako
sdružení. Hlavně si myslíme, že to bude i příjemný večer, že to je opravdu
příjemná náplň. Takže je to takovéto propojení těchto dvou světů."
Máme tu dalšího organizátora, nebo člověka, který se snaží pomáhat této
organizaci. Je to Milan Šenki. Milane, jakým způsobem se podílíte na této
akci vy? Nebo co tam všechno budete dělat?
"No, já vlastně zajišťuji veškerý technické zázemí, organizační
zázemí jako kapely, které tam budou hrát a můžu určitě říct za všechny
kapely, že jsme rádi, že tam jako účinkujeme a že pro ty děti můžeme něco
udělat, protože o těchto dětech tahle společnost moc neví. A určitě můžu sám
za sebe slíbit, i vlastně za divadlo Rubín, které nám hodně pomáhá, které
nám poskytl prostor, že to nebude poslední večer, který budeme pro tuto
školu dělat."
Kdo tam vystoupí? Jaké kapely se tam představí?
"Je tam kapela Krivohlavy, která se zabývá irskokeltskou muzikou,
pak přijede Justýna Masná, se svou skupinou Just nevo z Rokycan, která zpívá
takovou etnohudbu, moderní etno hudbu a pak tam vystoupí nová formace romské
kapely, která se zabývá etno muzikou a klasickou cikánskou
muzikou."
To řekl Milan Šenki ze skupiny Khetane a spoluorganizátor akce.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Historie, tradice, zvyky ]=
Romská řemesla - 6. díl: Romští hudebníci byli odedávna dobře přijímáni majoritní společností
Po delší době se opět vracíme k našemu seriálu o romských řemeslech a
profesích a svou pozornost zaměříme na činnost, ve které Romové odedávna
dosahovali velkých úspěchů: budeme si povídat o hudbě. Romští hudebníci byli
už v historii pozitivně přijímáni majoritní společností a jako prvním jim
bylo umožněno usazovat se mezi ne-Romy. Na podrobnosti se zeptala
Jana Šustová ředitelky Muzea romské kultury v Brně doktorky Jany Horváthové.
Byla v historii dána romským muzikantům nějaká privilegia oproti jiným
romským řemeslníkům?
"Právě hudebníci byli pro majoritu , dá se říci, nejpřijatelnější
z té komunity, protože romští hudebníci postupně se stávali součástí života,
vesnic i měst. Zejména tomu tak bylo v Uhrách, tedy také na Slovensku, kde
prakticky od už 15. století jsou zprávy o romských hudebnících. Konkrétně v
roce 1489 byl vyzdvižen romský hudebník, který hrál na loutnu manželce
uherského krále Matyáše Korvína, královně Beatrix, ale jsou známé i další
případy. Je třeba známý romský hudebník, romský harfenista ze dvora anglické
královny Viktorie, ale to už jsem zase trochu daleko. Na tom Slovensku, nebo
v Uhrách, byli vlastně romští hudebníci usazováni už od 16. století a to je
vlastně už v době, kdy Romové v křesťanské Evropě byli vyháněni a
pronásledováni, ale právě u těch hudebníků se dělala privilegia a sama
šlechta vyřizovala privilegia pro tyto Romy, aby mohli na jejich území
zůstat, protože to samozřejmě bylo něco, co dodávalo jejich
šlechtickému sídlu jakési koření. To samé bylo třeba v
Rusku, kde právě romští hudebníci se stali naprosto běžnou součástí života
ruské šlechty, kdy na každé šlechtické slavnosti museli být cigánští
hudebníci. Tak právě hudebníci se díky tomu dostávali na jakousi
vyšší úroveň v rámci Romů, díky tomu, že se setkávali více s majoritou a
zase mohli vstřebávat jiné prvky jiné kultury."
Také v rámci romské komunity patřili hudebníci k nejlépe hodnoceným osobám.
Svědčí o tom romské přísloví: Hudebník žije podle jiných zásad, než buran. A
další přísloví: Hudebník nesáhne nikomu na čest, protože ví, co čest
znamená.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Představujeme kapelu Romka
Máme tu pro vás jednu pozvánku: Zítra v sobotu můžete navštívit tradiční
romskou taneční zábavu. Koná se v Kralupech nad Vltavou v tamním hotelu
Sport, začátek je ve 20 hodin. Hrát bude kapela Romka. Jan Mišurec pozval k
mikrofonu zpěvačku a basistu této skupiny - sourozence Pavlu
Olahovou a Jaromíra Olaha.
"Máme tam čtyři nástroje, klávesy, kytara, basa..
Kde všude jste už hráli?
"Já bych řekl, že všude po celé České republice..
Hrajete moderní romskou hudbu, o čem jsou třeba ty texty. Skládáte si je
sami? Nebo jsou to převzaté písničky?
"Něco si skládáme sami a něco je převzaté."
Pavla Olahová, zpěvačka: Jak už dlouho zpíváte v kapele?
"Takže zpívám od 14 let, když to spočítám je to asi 19 let, nebudu
říkat kolik mi je. Přivedl mě k tomu můj otec, který z nás chtěl udělat
kapelu a tak se mu to podařilo. Já mu musím poděkovat. Texty jsou většinou o
životě a vůbec o běžném životě Romů."
Zpívá se Vám lépe v romštině nebo v češtině?
"No víte co, spousta lidí říká, že nemám romský přízvuk, ale je to
moje řeč, takže určitě v té romštině, ale zpívám i české písně."
A v té romštině, jde to asi více od srdce?
"No určitě jo."
Vy jste měla menší pauzu, pak jste začala opět zpívat s kapelou. Jak to
vlastně bylo s tím vaším novým začátkem?
"Máme název kapela Romka z Kralup. Takže začala jsem s nimi
zpívat, protože nás k tomu společně přivedli děti, se kterými pracujeme,
vedeme s nimi kroužky. Takže hlavně ty děti nás přivedli k sobě
zpátky."
Kdy se Vám za poslední dobu nejlépe zpívalo? Kde se Vám nejvíce líbilo?
"Zpívala jsem všude, ale moc se mi líbí, když zpívám doma, protože
tam každého znám. Jinak jsme teď hráli Silvestra v Praze. Byli tam velice
příjemní lidé a zpívalo se mi tam velice dobře."
Jaké jsou ty zábavy?
"Krásné, protože Romové se na nich rádi baví. A není tolik zábav
romských, jako to bývalo dříve, že každou sobotu někdo hrával, teď je to
občas a lidi nemají tolik peněz na to bavení. Už to není jak to bývalo.
Takže když je nějaká romská zábava, tak se lidé opravdu baví, protože je to
jednou za čas."
Jaromíre, jak se dozvídají pořadatelé těch tanečních zábav o vás? Jste už
více v povědomí? Protože vím, že třeba nemáte manažera, tak jak si prostě
sháníte ty kšefty?
"Já bych řekl, že to je ze zábav asi, kdo nás slyší, tak si nás
pak pozývají."
Nevydali jste ještě zatím CD. Není to škoda? Neplánujete to?
"No CD jsme zatím nevydali, protože na to nejsou finance, ale
kdyby na to byly finance, tak určitě bychom něco natočit chtěli. Takže kdo
by měl zájem - jsme tady!"
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové
hovoří" s datem 6. ledna už téměř patří minulosti. Ale naladit si
nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého
rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních
studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská
hudba.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna
Poláková a Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně, klidný víkend.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
|