Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Vítáme vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili
"Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma
vakeren"!
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu se v tomto roce slyšíme
poprvé a tak vám přejeme hodně štěstí, zdraví a pohody. I dnes pro vás máme
připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů, ohlédneme se
za uplynulým rokem a samozřejmě nebude chybět romská hudba.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Adaďives vakeraha pal oda, sar pes dživelas le Romenge oka berš. Sar sihhel
le romengero dživipen amenge peršo phenela o Karel Holomek Brnatar the o
Andrej Giňa Rokycanendar.
Nejdříve se společně ohlédneme za uplynulým rokem. Dozvíte se, jak bilancuje
Karel Holomek - předseda Společenství Romů na Moravě a Ondřej Giňa
- člen výkonného výboru Evropského fóra Romů a travelerů.
Tiž tumenge phenaha, sar le Romengero dživipen dikhel o Kumar Wišvanatan
Ostravatar the Gabriela Hrabaňovo, so kerel buči terneca Prahate. Amaro
šunebiben zaphandaha vakeribnaha le sociologoha, the adaďives vakerela o
Fedor Gál, savo kerel buči predalo Roma but berša.
V O Roma vakeren se vydáme také do Ostravy za Kumarem Višwanatanem, který v
závěru minulého roku získal cenu Alice Garrigue Masarykové. Jak si vedou
neziskové organizace a mladí romští studenti a jak bilancují uplynulý rok
nám také řekne ředitelka sdružení Athinganoi Gabriela Hrabaňová a sociolog
Fedor Gál. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech
přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.
=[ Reportáž ]=
Podle Karla Holomka je situace Romů v Brně lepší než na jiných místech republiky
Situace Romů v Brně je lepší, než na jiných místech republiky. Je o tom
přesvědčen předseda Společenství Romů na Moravě Karel Holomek. Ačkoli jich
tam žije kolem 15 000, romským organizacím se daří dobře komunikovat s
místním úřady a samosprávou. Neznamená to ovšem, že by se tamnímu romskému
obyvatelstvu vyhnuly dva největší problémy, které tuto komunitu trápí
- zvyšující se nezaměstnanost a špatné podmínky bydlení. Více od
Karla Holomka zjistila Zuzana Kopuletá:
Čím si vysvětlujete, že jak otázka zaměstnanosti tak otázka bytová se u
Romů zhoršuje?
"Tak ta nezaměstnanost není tak, jak se často tvrdí, Romové jsou
nevzdělaní, tak proto jim to ztěžuje přístup do zaměstnání. To je pravda jen
zčásti, největší pravda je, že především nejsou do zaměstnání přijímání, a
to i na manuální práce, kde nevzdělanost nemusí vadit. Tam naopak jsou
přijímáni různí lidé ze zahraničí, různí Ukrajinci a podobně. Takže v tom to
ten problém není. Problém dříme někde hlouběji ve společnosti, a proto se s
ním budeme muset vypořádávat. A pokud jde o to bydlení, to je otázka
záležitostí starých, kdy ty vztahy nebyly prostě vyrovnány, za
komunistického režimu, a potom se to přehouplo do transformované
demokratické společnosti. Navíc došlo k restitucím, spousta majitelů domů se
změnila. A ty jsou mnohem tvrdší, než třeba byl stát, nebo než bylo město.
Pojďme se podívat konkrétně na Brno a jih Moravy, Romů zde žije poměrně
velké množství. Máte pocit, že jsou na tom hůř než jinde v republice, lépe?
Jak byste zhodnotil právě tu situaci Romů v Brně?
"V Brně je Romů poměrně hodně, asi tak patnáct tisíc. Což je
vlastně, bych řekl, třetí největší lokalita Romů v České republice. Ta
situace tu není nejhorší, i když zdaleka s ní spokojeni být nemůžeme. Je
lepší především v tom, že zde existuje několik nevládních institucí, které
komunikují jednak s magistrátem, jednak taky v rámci Jihomoravského kraje, a
tím pádem se tu vytváří jakási přece jenom rovnovážná situace."
Mezi Romy žijí skupiny obyvatel, které kazí pověst. Třeba v loňském roce
se hodně psalo o těch skupinách dětí, které přepadaly svoje spolužáky nebo
žáky v jiných školách. Mě by zajímalo, jestli některá z těch romských
organizaci zaznamenala nějaký úspěch, právě co se týče osvěty těchto Romů.
Co vy sami jste pro to podnikli a co se vám podařilo?
"Ve všech těch třech organizacích v Brně - IQ Roma servis,
Drom, Společenství Romů na Moravě, všichni jsme se tady podíleli na snaze
proniknout do těch rodin, kde jsme tušili, že se ty tlupy dětí vytvářejí a
snažili jsme se to nějakým způsobem eliminovat. Já si myslím, že to je
samozřejmě jen hašení nějakého problému, který tu vzniká. Jednak ten problém
je důsledkem nějakého odporu, který tu existuje, stále tu jsou bariéry,
Romové na jedné straně, lidé z většiny na druhé straně. A to je jeden z
důvodů, protože jaksi ta nízká sociální situace k tomu automaticky vede. Ale
pro nás je nejdůležitější otázka práce preventivní, to znamená dělat pro ty
děti něco, snažit se spolupracovat se školami a vytvářet tlak, který těm
dětem dává jiné povědomí o tom, jak se chovat a kam směřovat. Snad až
dospějí, už nebudou tu averzi vůči majoritní společnosti, která je vlastně
tlačí dolu a která je vyčleňuje, mít tak silnou a pak samozřejmě to může
znamenat zlepšení té situace."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Ondřej Giňa je členem Evropského fóra Romů a travellerů
V polovině prosince v sídle Rady Evropy ve Štrasburku na zasedání
Evropského fóra Romů a travellerů byli zvoleni president a členové Výkonného
výboru ERTF. Jedním ze členů tohoto výboru se stal také Ondřej Giňa, delegát
z České republiky. ERTF volbou představitelů zahájilo svoji oficiální
činnost, která bude spočívat především ve vytváření spolupráce evropských
organizací a institucí v procesu integrace Romů v Evropě. Marie Vrábelová
proto pozvala k mikrofonu právě Ondřeje Giňu.
"Všechno to, co ve Štrasburku vzniklo, má velký význam pro Romy
třeba z České republiky i v tom smyslu, že se otevírá obrovská šance a velké
možnosti k tomu, aby se záležitosti Romů dostávaly na mezinárodní úroveň
projednávání ve společnosti romské reprezentace, která je tvořena ze 46
evropských státu, a tím se vlastně otevírá otázka Romů na evropské úrovni.
To, že jsem členem evropského výboru, znamená, že budu mít možnost
záležitosti Romů z České republiky bezprostředně přednášet na jednání všech
orgánů a tím se zajistí účast Romů z České republiky na řešení evropské
integrace Romů . A to si myslím, že je pro nás strašně důležitá věc a měli
bychom společně využít tuto šanci a očekávám, že zejména představitelé
romských organizací se k této práci přihlásí a já s nimi začnu na této
úrovni spolupracovat."
Jak byste hodnotil rok 2005?
"Jsem trochu smutný z toho, jak se ta situace u nás vyvíjí,
protože především postrádám několik lidí, se kterými jsem dlouhodobě
pracoval. Například doktor Ščuka, který má v současné době zdravotní
problémy, a už se tolik té práci s Romy nevěnuje. I řada dalších lidí odešla
z osobních důvodů. A myslím si, že ten vývoj v České republice při řešení
záležitosti Romů nabral trošku jiný směr, než se původně v těch 90. letech
očekávalo, že se bude vyvíjet, a zklamaly mě především ty mladé generace
Romů. Od nich jsem očekával, že budou mnohem intenzivněji zasahovat do
záležitostí, které je třeba řešit. Protože se hovoří o tom, že jsou
vzdělanější, že vlastně už mají více dispozic k vzdělání než ty další
generace Romů, ale nic takového se neděje. Postrádám nějaké výrazné
osobnosti, které by s se objevily z řad mladých Romů, a to si myslím, že se
i na té mezinárodní úrovni odrazilo. Protože jsem udělal velké zkušenosti,
například z Albánie, Rumunska, Bulharska, to znamená z Balkánu. Na jednání
ve Štrasburku se objevili mladí Romové, kteří ovládají perfektně angličtinu,
francouzštinu a také romštinu, a to je u nás dnes, řekl bych, velmi vážný
problém. Protože mladí Romové romsky neumí a ovlivňuje to vlastně i ten
vývoj, o kterém hovořím. Protože mladé generace nemají takový vztah k
záležitostem, které je třeba řešit, jako jsme to viděli v těch předchozích
generacích. A to si myslím, že bude do budoucna pro Romy v České republice
obtížný úkol."
V čem se ta situace Romů za rok 2005 zásadně zhoršila?
"Musíme vidět, že to je vlastně důsledek všeobecného vývoje v ČR,
ekonomického, politického a sociálního. Musíme vidět, že ČR prošla reformou
veřejné zprávy a velmi výrazněji se teď projevuje místní politika ve vztahu
k Romům. A tím nejviditelnějším projevem je sociální vylučování, vznik
ghett, vznik romských enkláv. A ta segregace, která probíhá, je, myslím,
srovnatelná s tím, co existovalo ve Spojených státek někdy v 60. a 70.
letech. Mně se zdá, že se tady praktikuje to, co v těch Spojených státech
bylo součástí oficiální politiky, a já si troufám říct, že vlastně oficiální
politika na místní úrovni mnohdy připomíná tu segregaci ve Spojených
státech. A bohužel my se proti tomu neumíme důrazně postavit a bránit. A to
je chyba, která se projevuje v práci romských organizací. Romské organizace
nejsou schopny čelit tomuto procesu. A na té místní úrovni se dějí doslova
strašidelný věci, viz Bohumín a další města. Bude trvat hodně dlouho, než se
ty věci podaří ovlivnit alespoň tak, aby se zmírnil dopad."
V poslední době, když se hovoří o Romech, tak se většinou nepoužívá
romská menšina, ale používá se buď romská komunita, anebo sociálně vyloučení
ve spojitosti s Romy.
"No to je zase jedna taková důležitá věc, protože určitou dobu
můžeme sledovat vývoj vládní politiky, který pro mě znamená určité zklamání,
protože jsem očekával od vládní koncepce romské integrace, že se bude
především zabývat emancipací Romů. Ale pokud si vezmeme již jen samotný
název Rady pro záležitosti romské komunity. Co to je? Buď jsme příslušníci
určité menšiny, kteří mají garantována určitá práva ústavou, Listinou
základních práv a svobod a dalšími dokumenty, anebo jsme potom jenom
sociálně vyloučená skupina občanů a já mám obavy, abychom se nestali
sociálně patologickou skupinou občanů. A to samozřejmě degraduje postavení
Romů jako příslušníků národnostní menšiny. Protože otázka podpory, rozvoje,
kultury a všeho, co patří k právu národnostních menšin, se tímto vlastně
bude pomalu ale jistě vytrácet. A je úžasné prostě hledět na to, jak třeba
členové Rady pro záležitosti romské komunity přijímají rozhodnutí kupříkladu
o tom, že sami sebe vyloučili do budoucna z účasti v tomto poradním orgánu
vlády. Protože změna statusu, kde bylo původně explicitně prohlášeno, že
radu tvoří 14 romských zástupců, tak tento článek byl změněn tak, že radu
tvoří zástupci odborné veřejnosti a expertů spolu se zástupci romských
komunit, což je absurdní."
Takže rok 2005 hodnotíte tak, že situace Romů v naší společnosti se
zhoršila a zřejmě zhoršovat bude?
"Situace se vyvíjí špatně. Ona se vyvíjí k horšímu. Rok 2005 byl z
těch několika důvodů, o kterých jsem hovořil, velmi významný. A myslím si že
ukázal, jaký nás čeká budoucí vývoj v těch dalších letech. V období, já
nevím třeba pěti, deseti let, nic radostného neočekávám. A to mě bohužel
mrzí, že to musím takto říct, protože spousta lidí, ti kteří žijí v těch
ghettech, ti kteří jsou bez práce, ti, kteří nemají kde bydlet, děti, které
chodí do zvláštních škol, ti, kteří prostě musí přežívat lidsky nedůstojným
způsobem, ti, kteří nemají co jíst, ti, kteří nemůžou uspokojit ani základní
potřeby, ti, kteří jsou nemocní a nedostane se jim ani standardní lékařské
péče, ti všichni určitě moje slova potvrdí. A není jich málo, je jich hodně,
je jich víc než těch, kteří o sobě tvrdí, že tyto problémy chtějí řešit. A
ve svých organizacích a zájmových sdruženích se to však neprojevuje tak, jak
to deklarují."
Co byste vzkázal Romům?
"Braňte se, protože nejhorší je to, když se nic nedělá. A myslím
si, že to je trend v té současné společnosti. Myslím si, že kdyby Romové
pozvedli svou sílu, tak že by možná ukázali směr, jak by se věci měly řešit.
Myslím si, že je tady třeba impuls, impuls k tomu, aby občan řekl: 'Ne,
takhle to už prostě dál nejde, je toho na nás moc a je třeba s tím začít
něco dělat'."
To byla velmi pravdivá slova Ondřeje Giňi, člena výkonného Evropského fóra
Romů a travellerů.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Data o romské komunitě v Česku bude podle rozhodnutí vlády zaznamenávat nový
monitorovací systém. Nebude shromažďovat informace o jednotlivcích, ale
anonymní údaje. Systém má poskytovat například údaje o zaměstnanosti Romů,
jejich kvalifikaci, příjmech, bydlení, zadluženosti, či vzdělávání. Přesné
informace poslouží k lepšímu využití dotací. Vedení sdružení Info Roma
Kontakt vyjádřilo okamžitě nad rozhodnutím kabinetu své znepokojení, podle
něj je demokracie pro Romy ohrožena.
Ministerstvo školství podpoří i v tomto pololetí chudé romské studenty
středních škol. Mohou získat až 7000 korun na uhrazení školného, nákladů na
stravování nebo ubytování, cestovné nebo školní potřeby. O příspěvek mohou
do 27. ledna žádat školy, kam sociálně slabí romští školáci chodí. Podporu
mohou získat studenti, kteří chodí pravidelně do školy a nemají výraznější
kázeňské problémy.
Stovka romských žen z celé republiky se chystá v únoru sejít v Praze na své
první velké konferenci. Podle pořadatelek akce z romské ženské skupiny
Manushe je totiž na čase, aby se Romky samy začaly vyjadřovat k problémům,
které se jich týkají a řešily je. Účastnice se zaměří hlavně na vzdělávání,
zaměstnanost, zdraví a životní podmínky romské komunity v Česku.
Muzeum Romské kultury v Brně, které 1. prosince 2005 otevřelo první část
stálé expozice, zveřejnilo program na leden 2006. Na konci tohoto měsíce
bude v Muzeu představena dlouho očekávaná česko-romská kniha Mileny
Hübschmannové "Po židoch cigáni". Ve dvou dílech poprvé souhrnně publikuje
desítky svědectví romských pamětníků o jejich osudech za 2. světové války.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Jak si v loňském roce vedly vedly neziskové organizace a mladí Romové, kteří v nich
pracují?
V našem prvním vysílání v tomto roce se společně ohlížíme za uplynulým
rokem. Jak si vedly neziskové organizace a mladí Romové, kteří v nich
pracují? Tuto otázku položila Anna Poláková Gabriele Harabaňové, která vede
občanské sdružení Athinganoi, sdružující studenty středních a vysokých škol.
"Uplynulý rok bych zhodnotila jako rok plný změn a plný
neočekávaných převratů, ale v zásadě bych řekla, že se nestalo nic velkého,
co by změnilo jak naší práci, nebo práci u mě osobně nebo třeba i můj osobní
život. Pro hodně organizací a i pro naší pro občanské sdružení Athinganoi
byl tenhle rok zásadní v tom, že už se nemůžeme spoléhat na žádnou podporu
zahraničních nadací, jako v našem případě Open Society Institut, ale že se
opravdu už musíme snažit a psát vlastně už velké milionové projekty a to
přímo na strukturální fondy."
Příští měsíc to bude rok, co byla zahájena Dekáda romské inkluze, jak
byste zhodnotila tuto mezinárodní aktivitu?
"Tuto mezinárodní aktivitu musím zhodnotit ne moc pozitivně s tím,
když se podívám na to, co se od zahájením dekády stalo. V zásadě se nestalo
skoro nic, což vlastně říkám s takovým trošku smutkem, protože já jsem
dekádě věřila, že by mohla přinést nějaké plus, něco, co tu ještě nebylo,
něco, co by mohlo tu naší práci i zjednodušit, nebo ji trošku
popohánět."
Kde spatřujete nedostatky?"
"Nedostatky vidím především v těch možnostech, ať to jsou lidské
kapacity, nebo ať to jsou organizační schopnosti, ale hlavně i jakoby
především v organizaci a i v té vůli politiků samotných něco
dělat."
Zmínila jste organizaci, co tím myslíte konkrétně?
"Myslím organizaci stylu, že Dekáda romské inkluze je vládní
iniciativa a jakožto vládní iniciativa by měla být právě zaštítěna nebo by
měla být řízena naší vládou a to mi tam trochu chybí. Chybí mi tam ten
impuls, který by vláda dávala neziskovým organizacím a organizovala by
aktivity, které by se v té dekádě měly dělat. Vlastně my, neziskový sektor,
bychom měli tlačit na vládu aby tu práci plnila. Protože jediná vláda, nebo
ty vlády všech zemí, které se do dekády přihlásily, těch je v této době osm,
tak oni jsou ty jediní, kteří zásadně naší situaci mohou změnit. Tady je
ještě spoustu prostoru pro nás, pro romské organizace, k tomu, abychom našli
to dobré řešení a vlastně poukázali na to, jak by se to mělo
dělat."
Vy jste se zúčastnila i diplomatického kurzu, o jaký kurz jde? Byli tam
Romové i ze zahraničí? Kolik lidí se toho zúčastnilo? Představte nám tento
kurz.
"Takže já jsem vlastně teď studentka přímo tohoto diplomatického
kurzu. Je to roční postgraduální kurz, to znamená, že poté, co si někdo
dodělá střední nebo vysokou školu, tak si něco jako nástavbu může udělat
roční postgraduální studium. Tento kurz trvá od června minulého roku, první
setkání jsme měli v Bukurešti, kde se nás tedy setkalo osobně 25 Romů z celé
Evropy, kteří byli vybráni na základě výběrového řízení. Minulý měsíc se
konala konference v Evropském parlamentu. To byla neskutečná možnost a šance
představit vzdělané Romy, kteří rozumějí tomu, v čem pracují, lidem v
evropských institucích."
Jak reagovali romští posluchači diplomatického kurzu na to, že v
Evropském parlamentu máme dvě romské poslankyně?
"V tom diplomatickém kurzu samotném Livia Jaroka s Viktorií
Mohaczi jsou angažované v něčem, co by se dalo nazvat řídícím výborem,
správní radou tohoto kurzu, takže ony v zásadě i ovlivňují, co se budeme
učit, připomínkují to, ale tedy ne jen ony, jsou tam i další poslanci
Evropského parlamentu. Právě proto, aby to nezůstalo jen u toho romského,
aby se i ty naše názory dostaly dál. My jsme samozřejmě všichni hrozně hrdí
na to, že vlastně máme, i když nejsme Maďaři, ale prostě máme dvě romské
poslankyně v parlamentu. A dokonce asistent Viktorie Mohaczi David Mark je
účastníkem kurzu, takže máme přímo člena nebo pracovníka toho parlamentu u
nás. Takže máme i přímé informace, přímý styk s parlamentem a díky tomu, že
oni byli v tom parlamentu s námi, tak nás provedli, ukázali nám ho, a tak
jsme získali lepší přehled o celé té instituci."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
"Před námi je hodně nových úkolů, snad se nám podaří něco změnit", říká Kumar
Vishwanathan
Loňský rok končil obavou, že ten nový bude horší. Před námi je hodně nových
úkolů, snad se nám podaří něco změnit, říká sociální pracovník Kumar
Vishwanathan, který v Ostravě už devět let pracuje s romskou komunitou. Naději
vidí ve spolupráci Romů s mladými odborníky z většinové společnosti, řekl v
rozhovoru Gabriele Všolkové.
Vysoká nezaměstnanost, a nerovný přístup, to jsou problémy, které Romy trápí
už řadu let. Často se jim stává, že je v obchodech sledují členové ochranky.
"Dokonce v nějakém supermarketu v Ostravě hlídací služba, to byl
muž, odvedl ženu Romku do nějaké místnost a prohlédl ji, jestli něco nemá
pod svetrem a podobně."
Objevují se i další problémy, které v loni vyvrcholily. Kumara Vishwanathana
nejvíce trápí vystěhování z obecních a družstevních domů a také ze
soukromých objektů. V mnoha případech přitom nejde o neplatiče a tyto
případy neprovázejí soudní řízení. Obce by si měly podle něj uvědomit, že
mají za své občany zodpovědnost. Jako příklad uvádí britský systém, kde obce
musí plnit své povinnosti vůči menšinám. Na základě auditu potom dostanou
nebo nedostanou státní podporu.
"Když člověk ztratí tu podlahu a střechu nad hlavou, potom ztratí
všechno. Bydlení je základ."
Města a obce podle něj myslí tržně, chtějí na nájmu vydělat a nejchudších
lidí se zbavit. Na okrajích měst tak vznikají ghetta.
"Další velký problém, to je problém odebraných romských dětí,
fakticky kvůli chudobě, do ústavní péče. A to je velmi krátkozraká politika,
neetické, nemravné a dokonce nezákonné podle mě."
Typickým příkladem je případ Evičky Sivákové, prvního miminka
moravskoslezkého kraje v loňském roce. Sociální pracovníci byli přesvědčeni,
že matka není schopna se o dítě postarat. Evička strávila několik měsíců v
kojeneckém ústavu, nakonec soud rozhodl ve prospěch rodiny.
"Tam vidím obrovské selhání v sociální práci, je třeba, abychom
hledali nějaké způsoby třeba spolupráce s nevládními organizacemi apod. aby
se takové drahé omyly nestávaly. Pomohlo by to zbytečným tragédiím v
rodinném životě a také by se ušetřily zbytečné náklady státu."
Kumar Vishwanathan, ale zmínil i věci, které se v loňském roce povedly.
Např. to, že se Romové dovedou bránit a využít pomoci odborníků. Pomohli jim
mladí právníci a sociální pracovníci z většinové spolčenosti.
"Očekávám, že v tomto roce se také bude více prohlubovat
spolupráce ne-Romů. I velmi vzdělaní, inteligentní, mladí lidé spolu
s určitými romskými jedinci, kteří jsou ohroženi."
Věří, že rodiny se tak dočkají zastání a zároveň povzbudí svou vlastní sílu.
Tomu může napomáhat i antidiskriminační zákon.
"Ty zákony, které se tvoří teď, jsou příležitostí pro občany, aby
dokázali využívat těch zákonů pro hájení svých zájmů. Česko je právní stát,
to je jeden pilíř a druhý pilíř jsou, lidé, občané, kteří ví o těch
zákonech."
Za velký úspěch pokládá správu ombudsmana o nechtěné sterilizaci osmi
desítek žen. Ještě není jasné, jak se tyto případy budou řešit. Rozhodně ale
uvítal, že postižené ženy dokázaly prolomit bariéru mlčení.
"To je velmi průlomové rozhodnutí. Je tam několik krásných
momentů, třeba je tady jediná země, kde se ty oběti daly dohromady. Ty oběti
se nebojí."
Sociální pracovník by rád viděl posílení romské kultury, protože -
jak říká - lidé bez vlastní kultury stojí skrčeni v koutě a nikdy
nepřispějí k rozvoji společnosti.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Fedor Gál hodnotí rok 2005
Pravidelné páteční O Roma vakeren se chýlí ke konci, ale dejme ještě možnost
ke zhodnocení roku 2005 další významné osobnosti. Marie Vrábelová o ně
požádala sociologa Fedora Gála.
"Chtěl bych říci, a chce se mi to říkat každý rok, že si hrozně
vážím lidí jako je Ondřej Cakl. Nebýt takových, tak toho víme mnohem méně o
naší neonacistické scéně a o militantních skinheadech. Je toho mnohem méně v
médiích a myslím se, že i policie ČR by měla méně informací a méně by se
snažila, nebýt aktivistů, jako je Ondřej Cakl."
Jak byste hodnotil vůbec náladu lidí v uplynulém roce. Myslíte si, že už
se lidé trochu změnili, že nejsou dejme tomu už tak rasističtí, xenofobní?
"Lidé jsou pořád stejní, ale fakt je ten, že média jsou
otevřenější, že Romové sami pochopili více své možnosti, věřím, že také
pochopili, že jejich úděl je především v jejich rukou a ne v rukou nějakého
státu, který se postará o to, aby bylo lépe. A také přibývá organizací, nebo
spolků lidí a uskupení lidí, kteří vědí, že o problémech není za potřebí
kecat, ale že je třeba je řešit. Já jsem navštívil např. statek Aranka a tam
lidé nabízejí atraktivní způsob trávení volného času dětem, bez ohledu na
to, jestli jsou romské nebo gádžovské. Zajezdí si na koních, mají šanci je
ošetřovat, mají šanci se spoustu věcí naučit. A ti, kteří to dělají, dělají
to z vlastního rozhodnutí a bez nějakých nároků na odměny. Vědí, že toto je
jedna z šancí, jak najít cestu ke spolužití."
Co sami Romové, myslíte si, že se jejich přístup za uplynulí rok změnil?
Vyrostli nám další osobnosti?
"To, co je pro mne podstatné, je, že si lidé uvědomují, že svět
budoucnosti je hrozně barevný, že tady bude přibývat cizinců a že je budeme
potřebovat, ne oni nás. A právě s tím přibýváním barevnosti přibývá podle mě
i to, že se lépe známe a když se lépe známe, jsme k sobě i tolerantnější, to
je normální."
Takže myslíte si, že jsme se už více seznámili navzájem?
"Komu není rady, tomu není pomoci, když je někdo rasista a vůl,
tak prostě zůstane rasistou a volem, ale víme toho nesporně o sobě více, než
jsme věděli před pěti nebo deseti lety."
Situace Romů v Čechách se hodnotí i Evropským parlamentem jako docela
zoufalá situace. Ať se jedná o zdraví, zaměstnanost Romů. Jak v tomto směru
vidíte rok 2005?
"Vyrůstá nová generace a ta je už prostě inteligentnější,
vzdělanější a sebevědomější, než generace jejich rodičů. A já bych se
strašně bránil tomu, abych říkal, že je to zásluha státu. Houby, to je
zásluha těch lidí! Naopak, já si myslím, že stát prostě pořád nese své
břemeno odpovědnosti závazků stejné, jako předloni a předpředloni. Co se
stalo s památníkem v Letech u Písku? Kecá se stejně, jak se kecalo kdykoliv,
prasečák je pořád na svým místě. Změnilo se, to, že Markus Pape a Čeněk
Růžička dokázali už kontaktovat zahraniční diplomatické sbory, zorganizovat
výstavu v Bruselu a vyvolat tlak, který politiky nutí, aby otevřeli pusu,
ale řeknu upřímně, mně fakt, že otvírají pusu, nestačí. Pokud tam vidím
prasečák a cítím smrad, tak je to pořád problém neřešený."
Co byste popřál Romům do nového roku 2006?
"Spoléhejte se každý sám na sebe, vaše vzdělání, vaše sebevědomí,
vaše vůle k životu je rozhodující, ne výše dávek, poplatků a státní
opatrovnictví."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové
hovoří" s datem 6. ledna už téměř patří minulosti. Ale naladit si
nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého
rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních
studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská
hudba.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna
Poláková a Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně, klidný víkend.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
|
|