Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Vlasto, letos jste se stal českou SuperStar, oslavil jste narozeniny, oženil jste se, vydal jste cd, jste držitelem Českého slavíka v sekci "objev roku", jste jeden z šesti nejlepších zpěváků v republice. Pojďme to seřadit do takového stupínku.

"Myslím, že na první místo bych postavil moji svatbu - zázemí v životě je to nejdůležitější - bez toho by nic nefungovalo. Pak je soutěž Česko hledá Superstar. Ta mi dala možnost toto nyní dělat, pak si stojí Český slavík."

Jaké to bylo, seděl jste v první lavici. Čekal jste to?

"Neřekl bych, že jsem to čekal. Tam se nedalo čekat vůbec nic. Ale těšilo mě už jen to, že jsem byl nominovaný, už jen to bylo pro mne vítězství. Spekulovalo se o tom, nebo jsem slyšel v televizi, že sestřelím Gotta, a takové věci. Já jsem na tím vůbec neuvažoval. Pro mě byl velký úspěch, že jsem se dostal mezi těch šest. A myslím, že ocenění za "Objev roku" to bylo za ten rok, co jsem prožil, myslím, že to bylo adekvátní tomu, co jsem pro to udělal."

Nahrál jste cd. Byla to rychlá, spontánní akce. Vyplatilo se to? Je dobré?

"Já věřím, že je dobré. Já jsem do toho dal všechno. Na druhou stranu musím říct a přiznat, že jsem si představoval dělat svoje první cd trochu jinak. Je na to potřeba přeci jen víc času, aby člověk získal odstup a mohl si říct, co ještě upraví a co nechá. To je zásadní drobná újma, kterou toto cd podle mého názoru nese. Udělat za dva měsíce patnáct písniček a devět jich složit a napsat texty je hrozný masakr. To snad ani nejde. Dnes se divím, že jsem to zvládl. Myslím, že i přes tu dřinu jsem daleko víc spokojený, jsem rád, že jsem to takto udělal. Dnes vím, že jsem tím udělal krok dopředu do budoucna. Lidi teď vědí, že skládám, že hraju a že se to bude tímto stylem ubírat. Než kdybych se opřel o písničky, které by nebyly moje, byly by osvědčené, teď by mi to přineslo úspěch, ale druhé cd by mi zlomilo vaz."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
19.06.2008	Vlasta Horváth vyjel na turné s Čechomorem	Zprávy ze života Romů
30.05.2008	Vlasta Horváth na turné s Čechomorem!	Zprávy ze života Romů
08.12.2005	Vlasta Horváth bude hostem pořadu O Roma vakeren	Zprávy ze života Romů
11.11.2005	Superstar Vlastimil Horváth vydal sólové album Místo zázraků	O Roma Vakeren
23.09.2005	SuperStar Vlastimil Horváth se oženil	O Roma Vakeren
17.06.2005	Romové jsou velmi hrdí na vítěze české SuperStar	O Roma Vakeren
17.06.2005	SuperStar Vlastimil Horváth je ochoten vystupovat i na romských akcích	O Roma Vakeren
17.06.2005	Rozhovor se SuperStar Vlastimilem Horváthem odvysílá dnes večer Radiožurnál	Zprávy ze života Romů
14.06.2005	Komentáře tisku o nové "superstar"	Zprávy ze života Romů

Ve studiu vítám Vlastu Horvátha. Vlasto, jak se máte?

"Tak až na zdraví, s kterým mám teď trochu problémy, je to dobrý."

Vzpomenete si, co jste dělal před rokem?

"Myslím, že touhle dobou jsem byl v Divadle Komedie. V soutěži SuperStar. To bylo to kolo, kdy jsme nastoupili do divadla a strávili jsme tam dva dny."

Vnímáte ten čas?

"Přiznám se, že nevnímám. Například na tu Vaši otázku, co jsem dělal před rokem touto dobou, tak je to poprvé, co jsem schopen si v hlavě srovnat, co se vlastně bylo."

Co showbyznys vzal, co showbyznys dal za ten rok?

"Já jsem na to vždy odpovídal, že nic mi nevzal, jen dal, protože jsem ze začátku měl opravdu pocit, že mi jen dal. Ale teď už na to začínám mít jiný názor, už to začínám víc brát. Už jsou věci, které hůř snáším. Noviny začínají hůř psát, už začínají být zákeřnější."

Jak se vyrovnáváte s popularitou? Dočetl jste se v poslední době něco o sobě?

"Hrozně mě nejvíc v poslední době zamrzely kritiky, protože jsem vycítil, že nemám náklonnost těchto lidí. Myslím si, že to je hrozně neobjektivní věc. Člověk, který to dělá, není z devadesáti procent člověk, který by té hudbě opravdu rozuměl, nebo by to byl muzikant, který by to uměl hodnotit. Soudí jen dle svého pocitu. Myslím, že hudba je o názoru nebo o pocitu každého člověka. Mně se líbí to a jemu zase něco jiného, je to strašně neobjektivní. Když potom uznávaný kritik napíše, že je to moje nové cd úplně shit, tak to mi tím úplně podrazí nohy, a já myslím, že to nemůžu absolutně brát vůbec vážně, protože to není objektivní. Protože, jestliže si už tu desku koupilo 20 tisíc lidí, a jim se líbí, tak ten kritik je jeden z názorů z davu."

Chtěli jsme se zastavit ještě u těch novin. Spousta novinářů se snaží zachytit na nějaké známé osobnosti nějakou perličku. Já jsem se třeba dočetl, že jste řídil zběsile auto, a přitom psal sms-ky.

"Já mám takový pocit, že to je taková jejich křeč. Protože já tím, že nevyhledávám žádné večírky, nikam nechodím, nedělám žádné skandále, tak tím jim vlastně nejdu na ruku. Tím jejich práce nemá výsledku, tak začínají být zákeřní, a chytají se úplně všeho. To je výsledek. Možná je to pravda, že jsem byl ve spěchu a tu smsku psal, ale myslím, že to tady dělají miliony lidí."

Čtete články o sobě?

"Nečtu. Přiznám se, že nečtu. Protože moje manželka nosí noviny z práce domů, ale sám noviny kupovat nechodím právě proto. Člověk o tom pak přemýšlí a naštve ho to."

Máte za sebou zhruba tři desítky koncertů. Myslíte si, že na Vás lidi jdou jen, protože jste Vlasta Horváth, nebo chtějí slyšet tu muziku?

"Myslím, že je to tak i tak. Menšina jde kvůli muzice, pak je většina, která mě zná ze soutěže, kde se jí něco líbilo, a chtějí slyšet Mandy a takové věci. To je ta daň za to."

Nahrál jste cd, máte tam devět vlastních písní s kapelou Frenzy. Jsou to písně, které jste měli už připravené, nebo Vás napadly v průběhu celé té mašinérie?

"Je to půl na půl. Některé písničky jsme měli v hrubých formách připravené ještě, než jsem šel do soutěže. Ty jsme použili. Malinko jsme museli doaranžovat, zlepšit texty a podobně. Asi tři nebo čtyři jsem narychlo udělal, než jsme šli do studia."

Vy jste si s sebou vzal kolegu Vaška Podroužka. Vašku, jaké to bylo ve studiu. Jaký byl Vlasta, jak Vám to šlo?

"Dobrý večer. Ve studiu to bylo dost hektické. Byli jsme tam všichni poprvé a vůbec jsme nevěděli, co od toho můžeme čekat. Byli jsme z toho všichni strašně vykulené. Vlasta se to nějak víc uvědomoval, tak nás kočíroval. Zaplať pánbů, že tam byl, protože tomu dal kvalitu, podržel nás, znal ty správné kroky. My jsme tehdy nevěděli, která bije tehdy. Byla tam i sranda. Hlavně protože tam byl Ota Baláž, který dělá hrozné blbiny. Snaží se člověka hrozně povzbudit, snaží se udržet dobrou náladu za každou cenu."

Máte několik hostů: Ota Baláž, Ivan Hlas, Olda Krejčovec, Pavel Větrovec. Byli to lidi, kteří Vás oslovili, nebo jste je oslovili Vy, nebo to bylo nějak spontánní?

"Úplně na začátku to bylo tak, že firma přišla s tím, že by mohl Ota produkovat moji desku a že to zkusíme. Otu přivedla firma. Ota přišel s tím, že by se to mělo nahrávat v Dobřichovicích, kde dělá ve studiu Pavel Větrovec, takže se to propojilo strašně rychle. S těmi ostatními lidmi to bylo tak, že buď já nebo kluci z kapely jsme přišli, že bychom chtěli, aby nám Olda napsal písničku. Prostřednictvím Oty, který mu zavolal, a on na to přistoupil. Ota to dal dohromady. A stejně to bylo i s Ivanem Hlasem i s ostatními."

Byl jste rád, že se ozývají takovýto lidé?

"Samozřejmě jsem byl rád. Bylo strašně málo času a spoustu věcí jsme neměli otextovaných. Čas nás tlačil, byli jsme nervní. Úplně největší cesta je v takové situaci oslovit někoho, kdo to opravdu umí. My jsme třeba dali text Ivanovi Hlasovi a on to napsal do druhého dne. Někdo jiný nebo i já bych se s tím plácal déle, ale on to napsal do druhého dne."

Pokud jsme u těch textů: Drahej ráj, Pojď dál, Místo zázraků, Víra nevinná - takové hluboké, procítěné texty - jak to vznikalo?

"Je to podle mě cítit proto, že například já, když píšu texty, tak mám hrozně rád, když je jim rozumět. Když to není jen slet slov, které nedávají význam. Moje texty jsou ze života. Je to o tom, nebo co se stalo, nebo co jsem prožil, nebo co prožil někdo jiný."

A co práce skladníka, vrátil byste se k ní? Přeci jen to byla klidnější práce než teď, nebo ne?

"Může se to tak zdát. Člověk si odpracuje svých osm hodin, jde domů a má klid, nemá starosti, má čistou hlavu, což teď nemám už hrozně dlouho. Mám v sobě stále napětí, stále přemýšlím o tom, co musím udělat a co nemusím, přemýšlím o budoucnosti. Ale na druhou stranu teď jsem šťastný."

S Markétou žijete už deset let. Teď jste se vzali. Je Markéta hodná nebo přísnější?

"Myslím si, že je hodná. Nicméně má své chyby stejně jako já mám své chyby. Každý člověk má chyby, které nelze změnit, s tím jsme se museli naučit žít."

A jaký je manželský život?

"Je to pořád stejný. U mě se změnil vnitřní pocit. Teď mám pocit, že je to opravdovější, beru to ještě víc vážně. Cítím se jistější, a že je to takové pevnější."

Žárlí Markéta na fanynky?

"Zatím se mi nestalo, že by žárlila. Myslím, že k tomu přistupuje velice dobře. Ale uvidíme do budoucna..."

Byla na křtu? Jaké to bylo?

"Byla a bylo to pěkné. Když někde hrajeme a ona tam jde a já je v hledišti, tak když se na ni dívám, tak jí na očích poznám, jestli je to špatné nebo dobré. Poznám jí to na očích. Teď zářila, v očích měla dobrý výraz, což mi dodávalo strašně energii."

Pojďme se vrátit k svatbě. Dočetl jsme se, že jste nedokázal zavázat kravatu?

"To bylo jinak. Nějaký člověk, který přisel krátce před svatbou s tím, že oblíkne Markétu, že to budou nějaké pěkné šaty a že oblíkne i mě. Že tak pomůžeme dobré věci, protože by se ty šaty pak měly vydražit a jít na nějakou nadaci. Pro šaty jeli do Itálie. Časově se to už nestíhala. Markéta ten den dopoledne odjela do Prahy, kde ji líčili. Kravatu mi měla přivézt dodatečně. A ona ji pak přivezla na poslední chvíli nezavázanou. Já jsem byl nahoře, oblékal jsem se a dole všichni vázali kravatu."

Ale nakonec se to podařilo? Kdo ji uvázal?

"Nakonec se to podařilo. Uvázal ji asi soused. Kravatu uvázat umím, ale ne tak pěkný uzel."

Letos budete slavit s Markétou Vánoce poprvé jako manželé. Budete slavit s rodiči nebo sami?

"Máme to už několik let, že nejdřív oslavíme s rodiči, a pak jdeme k sobě do patra a tam slavíme sami."

Zpíváte koledy?

"Ne, ani jako dítě jsem nezpíval. Nedodržujeme takové rituály."

Máte už nakoupené dárky pro Markétu, pro rodiče?

"Nemám ještě ani jeden. Zatím jsem na to neměl čas. Dopadne to, jako to dopadalo vždycky, že půjdu shánět dárky na poslední chvíli."

A co chce Vlasta Horváth od Ježíška?

"Já vlastně ani nevím. Mám pocit, že mám všechno, co chci, a co nemám, tak to pro mě asi není tak zásadní. Ale přál bych si jednu věc. Abych měl pevnější zdraví."

Vlasto, Vašku, my Vám děkujeme, že jste přišli do studia svou návštěvou poctili pořad O roma vakeren. My Vám dáme k Vánocům dárek. Je to kapela Bengas.

"Děkuji."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
19.06.2008	Vlasta Horváth vyjel na turné s Čechomorem	Zprávy ze života Romů
30.05.2008	Vlasta Horváth na turné s Čechomorem!	Zprávy ze života Romů
08.12.2005	Vlasta Horváth bude hostem pořadu O Roma vakeren	Zprávy ze života Romů
11.11.2005	Superstar Vlastimil Horváth vydal sólové album Místo zázraků	O Roma Vakeren
23.09.2005	SuperStar Vlastimil Horváth se oženil	O Roma Vakeren
17.06.2005	Romové jsou velmi hrdí na vítěze české SuperStar	O Roma Vakeren
17.06.2005	SuperStar Vlastimil Horváth je ochoten vystupovat i na romských akcích	O Roma Vakeren
17.06.2005	Rozhovor se SuperStar Vlastimilem Horváthem odvysílá dnes večer Radiožurnál	Zprávy ze života Romů
14.06.2005	Komentáře tisku o nové "superstar"	Zprávy ze života Romů

Památník holocaustu slovenských Romů za druhé světové války byl slavnostně odhalen v obci Lutila poblíž Žiaru nad Hronom. Autoři projektu Ma bisteren!, což znamená Nezapomeňte!, postavili pomník v místech, odkud nacisté koncem roku 1944 odvlekli přes 40 místních Romů a zavraždili je. Celkem osm památníků, které připomenou málo známé skutečnosti o vyvražďování romských komunit v letech 1944 až 45, chtějí autoři projektu instalovat v místech, která se k holocaustu přímo vážou.

Počet slovenských Romů, kteří žádají v Česku o azyl, stoupá. Zatímco loni bylo evidováno 137 žádostí, letos jich za prvních devět měsíců bylo 631. Vyplývá to ze zprávy Ministerstva vnitra pro vládu. Vnitro ve své zprávě varuje, že migrací Romů se hostitelské rodiny příbuzných dostávají do složité finanční situace. Podle ministerstva migrace ovlivňuje také kriminalitu.

Brnu budou asi scházet peníze na činnost terénních pracovníků pro romskou komunitu. Zastupitelé totiž překvapivě neschválili žádost o dotaci z ministerstva práce a sociálních věcí a město proto nestihlo podat žádost včas. Termín pro podání žádostí v prvním kole vypršel 9. prosince. Město se pokusí získat finance na činnost dvou terénních pracovnic, které se trvale starají o 47 romských rodin, od ministerstva v dalším kole, pokud bude vypsáno.

Benefiční vystoupení Idy Kelarové a sboru Apsora spojené se křtem nového cédéčka, se uskuteční v neděli od 19.00 hodin v evangelickém kostele u Salvátora v Praze. Výtěžek z koncertu i z prodeje cédéčka Apsory podpoří romsko-český letní tábor pro děti ze sociálně slabých rodin.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

"Začali jsme zapojovat především libereckou romskou minoritu. Protože neměli s kroužky kde vystupovat, tak jsme chtěli, aby se mohli prezentovat na širší veřejnosti. Proto jsme si vymysleli odpoledne národnostních menšin a nazvali jsme ho "Žijeme tady". Šli jsme do toho, vůbec jsme nevěděli, jak to dopadne. Už tenkrát jsme měli zástupce židovské menšiny, zpívala nám tam ukrajinská dívenka, která zpívá skoro vždy."

Jaký to mělo ohlas?

"Tehdy bylo nabito. Přišly školy. Pravda je, že tam bylo hodně zástupců z romské menšiny, protože to byla první šance jejich zástupců nějak vystoupit. Pak jsme se rozhodli z toho udělat tradici. Dnes už to máme třetím rokem v Koloseu, kde je větší prostor a zázemí. Dnes už je romská menšina schopna si takové věci zařídit sama a dělat si své vlastní akce. Ale myslím si, že to má smysl. Většinou ta vystoupení byla původně spíš spontánní, teď se nám zvyšuje jak kvalita, tak účast souborů a účinkujících."

Zastavíme se u letošního ročníku:

"Já jsem Miroslav Kotlár. Jsem tajemníkem Komise pro národnostní menšiny."

Čím tady dnes budeme žít? Je půl jedné, za chvíli to začne?

"Dnes budeme žít národnostními menšinami. Chceme představit menšiny v dobrém světle, aby nám řekly něco zajímavého ze své historie, kultury, jazyka, cokoli koho napadne. Aby daly o sobě vědět, že tu s námi žijí, že s námi chtějí žít. Chceme to vést v přátelském duchu a pohodě. Chceme z toho mít sami radost."

Koho letos uvidíme, uslyšíme?

"V letošním ročníku máme tu třebíčský soubor, který tancuje židovské tance jochevet. Přijede dětský rozhlasový Dismanův soubor, který nám zahraje ukázku dětské opery Brundibár. Přislíbilo nám účast i romské hudební uskupení Triny. Naší vlajkovou lodí je cimbálová muzika romského komunitního centra. Jako bonbónek dnes máme Ali Ameriho. Vystoupí Tánička Kopančuk, která nám vystupovala už na prvním ročníku, když jí bylo devět roků. Dnes je jí už samozřejmě víc, ale zase doufáme, že svou dětskou přirozeností osloví, ona je ráda a my se na ni těšíme."

Na setkání byla i Marta Zizianová. Je zvyklá na to, že si lidé prohlížejí tmavé miminko světlé maminky. Co myslíte, jak my Češi vnímáme národnostní menšiny. Jaké máte zkušenosti? Posluchačům připomenu, že máte smíšené manželství. Váš muž je pleti tmavé, Vy světlé.

"Zkušenosti jsou různé. Myslím, že je to jako s každou jinou záležitostí: najdete pozitiva, najdete negativa, najdete lidi, kteří se chovají slušně, chtějí se s Vámi bavit, chtějí se Vás zeptat na různé věci, jsou nadšení z toho, s kým žijete a jak žijete. A jsou lidi, kteří jsou negativní, něco se jim nelíbí. Tak to děláte tak, že se bavíte s těmi, co Vás mají rádi a s těmi, co Vás rádi nemají, tak se nebavíte."

Co pro Vás znamenají taková setkávání?

"Pro mě je to hlavně příležitost pro to uvědomit si, kdo jsem já. Uvědomím si, že jsem malá, bílá, brýlatá, a podobně. Ale také si uvědomím, že mám stejně jako ostatní dvě ruce a dvě nohy a že jsme de facto všichni stejní a každý jiný."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

"Tento projekt zahrnuje soutěže v debatování, přípravu na takové soutěže, rozvoj znalostí a dovedností. Je to soutěž, kterou si můžete představit jako soutěž v kopané s tím rozdílem, že zde soutěžící nekopají do míče, ale argumentují, a snaží se argumentovat lépe než oponent. Asociace debatních klubů již před čtyřmi lety organizovala společné debatní projekty pro české děti a romské děti a mládež. Projekt byl z našeho hlediska velmi úspěšný. Pevně věříme, že se nám podaří vedoucí mládežnických kolektivů přesvědčit, že tato aktivita stojí za to, a že by bylo dobré a zejména užitečné se zapojit."

Co všeobecně tato diskuse může mladým lidem přinést?

"Přináší jim rozvoj dovedností a znalostí. Konkrétně - jedná se o dovednosti komunikace, sběru, vyhodnocení a používání informací, schopnost sestavit smysluplný mluvený projekt, schopnost racionálně argumentovat, schopnost bránit se neracionální argumentaci. Ta témata si vybírají sami účastníci. Může to být problematika křižovatky před naší školou. Kdo je zodpovědný za to, že nefunguje semafor, kdo je zodpovědný za to, že na naší škole není pingpongový stůl, a přitom mi žáci děti - žáci bychom chtěly hrát pingpong. Jak to udělat, aby se to dalo zařídit. Téma může být tedy velmi úzké, ale také velmi široké - celospolečenské."

Jedná se o mezinárodní projekt. Byl už někde vyzkoušen?

"Celý projekt zaštiťuje mezinárodní asociace Vzdělávání debatou, která podporuje vzdělávání debatou po celém světě, včetně tzv. problematických regionů: školili jsme debatování v Iráku, ve Rwandě, v Mjanmáru. Je to všude tam, kde je potřeba vzdělání. Možná dokonce uvítáme ty jejichž známky nejsou ty nejlepší, protože to jsou ti, kteří získají debatováním nejvíce. Učit se může i ten, kdo dosahuje ve škole průměrných známek. Učit se může i ten, kdo do žádné školy nechodí, i takový člověk v dnešním světě potřebuje sestavit mluvený projev. Každý z nás dennodenně argumentuje, odpovídá na argumenty ostatních, žádá ostatní, aby přijali jeho názor. I takový člověk, který nechodí do školy, nebo v ní neprospívá, i takový člověk v každodenním životě potřebuje argumentaci. Proto je tento program určen všem, nejen vynikajícím, nejen těm, kteří dosáhnou v akademickém světě met nejvyšších."

Pokud vás zaujaly informace o Romské debatní lize, více informací získáte na internetové adrese: http://adk.debating.net/RDL.htm

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

"Protože je mezi námi hodně kluků, kteří brali drogy. Byli tam kluci, kteří mezi námi už nejsou. Byli to dobří fotbalisti, sportovci."

Kolika lidem se věnujete?

"Momentálně máme třicet až třicet pět kluků stabilních, kteří chodí z různých částí Prahy."

Zmínil jste se o tom, že jste se setkal s případem, kdy k Vám chodil sportovec, který k Vám chodil a začal brát drogy. Zemřel a po roce zemřel i jeho bratr, který taktéž začal brát drogy. Hovoříte o těchto zkušenostech se sportovci, o tom, jak to je nebezpečné, o prevenci?

"Ano. Často jim říkám, že lepší než brát drogy, je hrát fotbal, jít se pobavit na diskotéku, nebo se za ty prachy oblékat. Je lepší peníze využít, než nějakému dealerovi nechat vydělat tím, že si k němu chodí kupovat drogy, a pak dopadají hrozně."

Tento turnaj jste připravil sám a sám jej také financujete. Proč?

"Na úřadě nám kraj Prahy 14 nevyhověl. Buď byl špatně nebo pozdě vydaný grant, nebo něco nevyšlo, protože na to už nebyly peníze."

Kde budete hrát?

"Díky paní Vodrážkové, která nám na Praze 14 dělá kurátorku jsme si vyřídili halu ve škole generála Janouška na Černém Mostě. Vyřídila nám ji přes svoje občanské sdružení Cikne Čhave. Jinak nevím, jak by to dopadlo, kdybych tam nešli se sdružením, protože paní ředitelka školy nám vůbec nechtěl vyhovět."

Budete hrát turnaj. Kdo se ho zúčastní?

"Mám pozvaná mužstva romská i neromská: Český Krumlov, dvakrát z Neratovic, potom dvakrát mužstvo ze Smíchova - mladí a starší, Černý Most, Vršovice, Karlín, Horní Měcholupy. Pak tam mám dvě tři neromský mužstva, který mě znají ze sídliště nebo z fotbalového hříště."

Jak dlouho družstvo vedete?

"Vedu ho sám přes rok. Hrajeme už sedm osm roků."

Řekl pořadatel předvánočního fotbalového turnaje Emil Kuman. Pokud byste měli zájem pomoci těmto mladým sportovcům s organizací a vedením obraťte se na naši redakci.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
13.09.2014	Fotbalisté Junior Roma se konečně dočkali zápasu - s fotbalisty z Verneřic	O Roma Vakeren
22.08.2006	Ohlédnutí za prvním ročníkem turnaje v malé kopané RomaCup	Zprávy ze života Romů
10.08.2006	Romské komunitní centrum pořádá fotbalový turnaj v malé kopané RomaCup Liberec 2006	Zprávy ze života Romů
23.11.2001	Ostrava	O Roma Vakeren
31.07.1998	Český Krumlov	Zprávy ze života Romů
22.05.1998	Prostějov	Zprávy ze života Romů

Jak vypadá ta část sálu, která se věnuje historii Romů po roce 1945?

"Ta část o historii Romů po roce 1945 je taková šedivá a to je záměr: měla navodit pocit šedivosti, všednosti a úřednické činnosti, která byla vyvíjena směrem od státu vůči Romům. A druhá část - ta větší, je barevná a je udělána hodně efektně. Na zemi je červený koberec, na růžových stěnách je červený váleček a tato místnost má stylizovat romský kher - romské obydlí."

Po stěnách tohoto stylizovaného romského příbytku jsou vitríny s exponáty. Jsou nějak tematicky rozděleny?

"Je to tematicky rozdělené, i když se to rozdělovalo velice těžko, protože všechno souvisí se vším, a život nelze rozkouskovat na takové škatulky, jako je rozkouskovaná tato expozice. Nicméně jsme udělali několik témat, snažili jsme se, aby vitríny na jednu stranu na sebe navazovaly, na druhé straně ale aby návštěvníka nesvazovaly k tomu, aby chodil od vitríny číslo jedna k vitríně číslo dvě. Záleží zcela na návštěvníkovi, jakou cestu si zvolí, zda půjde napravo nebo nalevo. Všude získá ucelené informace o určitém tématu a zároveň může odejít kamkoli, aniž by o něco přišel."

A jaká jsou konkrétní témata?

"Je tam část věnovaná víře, pak rodinným obyčejům, což představuje křest, svatba, pohřeb. Potom jsou tam zvyky, které Romové udržují spíš až od doby po 2. světové válce, jako je oslava narozenin, Velikonoce, Vánoce, ty se totiž do romské komunity rozšířily v té masovější formě až za posledních 50 - 60 let. Potom je tam vitrína věnovaná bydlení, oděvu, řemeslům, samozřejmě také hudbě, tanci a divadlu, protože divadlo je v dnešní době u Romů už určitý fenomén. A dále je tam vitrína věnovaná vlivu romské kultury na kulturu majoritní."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.08.2017	Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září	Zprávy ze života Romů
25.06.2016	Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válce	O Roma Vakeren
20.02.2016	Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinu	O Roma Vakeren
05.12.2015	Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizace	O Roma Vakeren
01.12.2015	Muzeum romské kultury zve na folklorní hudební večer s cimbálovou muzikou Kubíci	Zprávy ze života Romů
12.10.2015	Ples desetiletí Muzea romské kultury se uskuteční 28. listopadu	Zprávy ze života Romů
02.10.2015	Muzeum romské kultury představí během literární akce Mikroměsto hned čtyři romské autorky	Zprávy ze života Romů
03.08.2015	Muzeum romské kultury oslaví 10. výročí slavnostním plesem	Zprávy ze života Romů
30.05.2015	Muzeum romské kultury připravilo pro Brněnskou muzejní noc program plný hudby, tance, tvůrčích dílen i romského jídla	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)