Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Příjemný páteční večer - na vlnách Českého rozhlasu 1 -
Radiožurnálu posloucháte pravidelný pořad "O Roma
vakeren" čili Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma
vakeren"!
Máme pro Vás připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů
a samozřejmě i romskou hudbu.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Peršo tumen dodžanena, hoj andro muzi džala filmos o Indiános the e pheňori.
Paľis tumenge phenaha hoj o romane džuvľija džana ko Brusel, kaj te phenen,
sar pes ka mende dživel u mek tumen dodžanena pale romňi savi sikľol pre uči
škola.
Nejdříve vás pozveme na film Indián a sestřička. Dozvíte se, že Romské ženy
od nás a ze Slovenska pojedou do Bruselu, aby v Evropském Parlamentu
seznámili poslance se životem Romů v ČR. Také vám představíme další romskou
studentku vysoké školy.
Tiž tumenge phenaha palo sgejľipen predalo romane džuvľija u džana amenca
Ostravate andro jekhetanibena, so kaj keren buči predalo Roma. Amaro šuniben
zaphandaha vičindoneha andro amaro muzeum Brnate.
V O Roma vakeren se dozvíte o připravované akci, na které se sejde 100
romských žen. Vydáme se do Ostravy, kde pracuje řada romských sdružení a
nebude chybět pozvánka do Muzea romské kultury. Tolik namátkou z programové
nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav
Sezemský.
=[ Reportáž ]=
Film Indián a sestřička vypráví o lásce mezi Romkou a českým hochem
V březnu v rámci Febiofestu má u nás premiéru nový film Indián a sestřička. Příběh vypráví o
lásce romské dívky a českého kluka, kterým rodina a okolí v jejich vztahu
nepřeje. Děj filmu se odehrává v malebné krajině jižních Čech a připomíná
slavný román Romeo a Julie. Představitelky hlavní role Denisy Demeterové se
Jan Mišurec zeptal.
Co se Vám nejvíc líbilo na natáčení?
"Asi celková atmosféra. Pan Goral mi říkal, že už má některé filmy
za sebou a říkal, že jsme v tomto filmu měli děsné štěstí, co se týče štábu
- že to byli fakt v pohodě lidi. Byla to taková příjemná dovolená,
dalo by se říct. Nepříjemná byla ze začátku kamera, protože náš kameraman
Saša ze začátku než začal točit, tak se ke mně přiblížil na hrozně malá
kousíček, a pozoroval světlo. To bylo možná nepříjemné, ale jinak mě
nenapadá nic, co by mně naštvalo nebo co byla vyhrocené. To asi
ne."
Jak dlouho jste se musela učit text a jak to bylo náročné?
"Oni se scény točily hodněkrát, ale že bych se to nějak biflovala
- to ne. Ale tím, jak se to zkoušela x-krát, třeba i
desetkrát před tím, než se začalo točit, tak to prostě člověku samo vleze do
hlavy."
Byl Vám ten příběh osobně nějak blízký?
"Asi jak v čem. V mém osobním životě je to podobné snad v tom, že
můj přítel je bílý - gadžo, ale tam je to hozené úplně jinak, než v
reálném životě. A Marie mi moc blízká není. Ve filmu Marie neví, co chce a
nedokáže věci řešit rozumně, jde do toho po hlavě."
Natáčeli jste také v nemocnici, jak jste se tam cítila?
"Ze začátku to bylo takové zvláštní - všude krabičky a
sterilní prostředí. My jsme měli vyhrazeno jedno patro, kde jsme s
personálem ani s pacienty nepřišli do styku, takže to bylo o
zvyku."
Vznikla během natáčení nějaká přátelství?
"Určitě. Moje největší přátelství vzniklo asi s uměleckou
maskérkou s Janou Dopitovou a dodneška si voláme a scházíme se a s panem
Goralem, tátou, pořád."
Kdybyste si mohla pro sebe napsat roli, co byste si chtěla zahrát?
"Já bych chtěla hrát v nějaké mafiánské gangsterce."
Co Vás přimělo přijmout tu roli?
"Určitě je to zkušenost. Vytrhnutí z běžného života a dostat se
mezi filmový štáb a točit, to se nestane jen tak."
Dokázala byste zahrát milostnou scénu?
"Ne, to jsem říkala i Danovi, že bych se toho chtěla strašně
vyvarovat. Jakýchkoli milostných scén - dotyků, polibků -
nemůžu, stydím se hrozně, takže ne."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
 Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Romské ženy se setkají s poslanci Evropského parlamentu
Romské ženy se připravují na cestu do Bruselu, kde setkají s poslanci
Evropského parlamentu a zástupci neziskového sektoru. Chtějí upozornit na
nelehkou situaci romských žen u nás i na Slovensku a propojit spolupráci
našich i zahraničních občanských sdružení. Projekt podpořila nadace
Heinricha Boella. Více řekla Anně Polákové vedoucí kanceláře Eva van de
Rakt.
"Organizovali jsme setkání romských aktivistek s České a Slovenské
republiky, hlavním cílem je, aby se ženy poznaly, aby se dozvěděly o tom, co
dělají ostatní organizace. Potom máme v plánu jet společně do Bruselu, tak
se také setkat s nevládními organizacemi a prezentovat přímo v Evropském
parlamentu v Bruselu příspěvek o situaci romských žen v České a Slovenské
republice."
Jakým způsobem tato iniciativa pomůže ženám v České republice?
"Pro nás je to takový experiment. Myslím si, že je důležité, aby
se různé organizace navázaly kontakty, vyměnily si zkušenosti, aby mohly
mluvit o své situaci a povzbudit zájem pro pomoc. Myslím, že je také
důležité získat kontakty na evropské rovině."
V jaké situaci jsou ženy v zahraničí? Dá se to porovnat se situací
romských žen u nás a na Slovensku?
"Myslím si, že tady v České a Slovenské republice probíhá už
diskuse o gender mainstreaming, o tom, že ženy by měly mít rovné
příležitosti. Samozřejmě, ta tradice je možná starší než v jiných zemích EU.
Myslím, že se už mnohé změnilo v České a Slovenské republice? Jak to vypadá
s diskriminací romských žen, tak to si myslím, že je silnější, neboť ty jsou
diskriminovány jako ženy, ale také jako menšina."
Jak se vybírali adepti, kteří pojedou představit tu naši situaci?
"Jsem ještě v průběhu příprav. Chceme mít zástupce ze Slovenska, z
Česka, ale také z Maďarska i z Polska. Ještě vybereme několik témat. Pro
Česko a Slovensko jsme se rozhodli, že tématem bude situace romských
žen."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Romské děti z ostravských komunitních center hrály pohádku o králi Adarovi
V kulturním domě v Ostravě - Michálkovicích našla na celý jeden den
útočiště múza Thálie. Pokud byste čekali výkony hodné stejnojmenné ceny,
byli byste zklamaní. Pokud jste se přišli pobavit, odcházeli jste s úsměvem.
Romské děti z ostravských komunitních center hrály pohádku o králi Adarovi a
Gabriela Všolková byla u toho.
Za dávných a dávných věků žil v Indii lid s olivovou pletí a havraními
vlasy. Tomu lidu vládl král Adaro.
"Pohádka je především o lásce krásné a vznešené Rámí a krále
Adara, o tom, že krále Adara miluje také zlá a krutá věštkyně Kálí, která se
snaží všemožně překazit Rámí a Adarovi jejich milování."
To se věštkyni nepodaří. Proto se mstí i synovi Žarkovi a jeho milé,
tanečnici Siloně, vysvětluje vypravěčka Hana Ševčíková. Pracuje ve sdružení
Vzájemné soužití, které v Ostravě provozuje tři komunitní centra. Pohádku
děti zkoušely tři měsíce. Teď ji mohli předvést školákům z Michalkovic a
také svým rodičům a kamarádům. Na podiu se už točí tanečnice v
červenočerných sukních. Za chvíli se promění v trhovkyně.
Mezi dětmi se objeví i několik dospělých herců. O přestávce potkávám Petra
Dunku. Z barevného kostýmu mu dopředu pyšně trčí velké břicho. S úsměvem od
ucha k uchu se chystá na druhou polovinu představení.
"Prodávám na trhu jako kupec."
A co prodáváte?
"Prodávám hrnce, talíře, hrníčky, šperky jako náušnice a všechno
možné. Další tam prodává látky, další uzeniny a salámy, masíčko."
Představitel krále Adara Michal Olaf si svou roli užívá.
"S králem to dopadne dobře, i s královnou. Můj syn bude potom
vládnout. On se ožení s tanečnicí, vezmou se a bude královna a
král."
Tanečnice Silona se zatím připravuje. Ví, že její lásce k Žarkovi nebude
přáno.
"Kálí - věštkyně - to všechna dělá, ona nám
nepřeje a vymyslí si lež a král Adaro mě dá do temnice."
Pavlíně Botošové - pohádkové věštkyni její záporná role nevadí.
"Jsem ráda, že tu roli hraju, protože jsem už minulý rok hrála v
divadle. Mně je jedno, co jsem. I kdybych byla čarodějnice, tak já to
zahraju. Mně se postava Kálí líbila, tak jsem si ji vzala."
I přes pár maličkých zaškobrtnutí sklidili herci bouřlivý potlesk.
Zakladatel sdružení Vzájemné soužití Kumar Vishwanathan byl nadšený.
"To je něco nádherného."
S úsměvem opouštěl kulturní dům i ředitel ostravské policie Rostislav
Pavliska.
"Byl to velmi pěkný zážitek. Myslím, že ta atmosféra nahradila
jakékoli drobné nedostatky, ale myslím si, že lidé se dovedou bezprostředně
bavit, a o to více to potěší na duši. Obvykle do divadla nechodím, ale toto
předčilo všechna má očekávání."
Další představení romské pohádky plánují děti z komunitních center na
začátek příštího roku.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Okresní soud v Karviné údajně udělil bohumínskému městskému úřadu pokutu pět
tisíc korun za přerušení dodávek tepla do místního hotelového domu. V něm
stále žije několik rodin, které dům nechtějí opustit, přestože už nemají
platné nájemní smlouvy. Firmám sídlícím v tomto objektu je ale teplo
dodáváno dál. Objekt je v havarijním stavu, ale firmy, které teplo
dostávají, mají podle starosty rozvody v lepším technickém stavu, protože je
dlouhodobě udržovaly a pečovaly o ně.
Premiér Jiří Paroubek je nespokojený s prací vládního zmocněnce Svatopluka
Karáska v otázce vykoupení vepřína v Letech u Písku. Za války tam nacisté
postavili internační tábor pro Romy. Paroubek považuje Karáska za čestného
člověka, ale v ekonomické oblasti je podle něj nezkušený. Premiér soudí, že
na vyřešení otázky koncentračního tábora v Letech nemusí stát vynakládat
stovky miliónů, ale spíše desítky miliónů korun. Na vykoupení vepřína podle
něj najde vláda peníze v rozpočtové rezervě.
Více než o polovinu vzrostl proti minulému roku počet romských asistentů
učitele na Slovensku. Těchto lidí, jejichž úkolem je pomáhat učitelům s
problémovými žáky, je už víc, než 900. Zařazení asistentů do vyučovacího
procesu na slovenských základních školách bylo dosud největší akcí svého
druhu v zemi. Asistenti působí ve stovkách základních škol, zejména v
oblastech, kde je největší koncentrace Romů
V současné době se romským organizacím nabízí mezinárodní iniciativy, které
mohou významně posílit jejich činnost. Ustavení Evropského fóra Romů a
Travelerů, zahájení Dekády Romské inkluze - to jsou nabídky k mezinárodní
spolupráci a účasti na realizaci programů ke zlepšení situace Romů v
evropském kontextu.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Chcete zasahovat do aktuálního dění v životě Romů v ČR?
Máte zájem zasahovat do aktuálního dění života Romů v České republice? Pokud
ano, tak tu pro vás máme výzvu romské skupiny Manushe. Podrobnosti řekla
Anně Polákové koordinátorka Yveta Kenetyová.
"Jedná se o konferenci. Pracovně tomu říkáme "Setkání
romských žen", které se uskuteční 10. až 11. února 2006 v Praze.
Toho setkání budou mít možnost zúčastnit se všechny romské ženy z České
republiky."
Proč jste se rozhodli uspořádat akci a pozvat ženy z celé České
republiky, co Vás k tomu vedlo?
"Vedla nás k tomu potřeba dát jim prostor setkat se. Myslíme si,
že je důležité, aby se jich setkalo ve vysokém počtu, aby to setkání mělo
opravdu smysl, protože je důležité dát právě prostor ženám ze všech krajů a
nejrůznějšího postavení a nejrůznějších oborů, aby společně se zamyslely, co
je v životě nejvíce tíží, co by chtěly dělat, jakým způsobem zlepšit svůj
život. Vždycky se pořádají akce, kde je třeba deset dvacet žen, obvykle užší
skupina, které nemohou postihnout všechny oblasti života, které je trápí.
Plus bychom rádi také navrhli možná řešení, jak danou situaci zlepšit a
vytvořit celorepublikovou platformu, která by do budoucna společně bojovala
za postavení žen v České republice, vyjadřovala se k aktuálnímu dění, ovšem
za podpory takové základny a žen pocházejících ze všech koutů země. Myslím,
že je důležitá koordinace a systematická činnost. Existuje celá řada
zajímavých hnutí a organizací, které vyvíjejí velmi důležitou činnost
lokálně, ale neexistuje celorepubliková síla nebo hnutí, které by
systematicky vyvíjelo tlak na stát a i nabídlo spolupráci možných řešení.
Nechceme jen křičet, co je špatně, chceme se také pokusit spolupracovat a
pomoci státu, jak se postavit k vyřešení určitých otázek, které romské ženy
a rodiny tíží."
Pokud se ženy a rodiny budou chtít zapojit do tohoto dění, jak to mají
udělat, kam se mají přihlásit?
"Možnost přihlásit se mají do konce roku na adresu sdružení Slovo
21 skupina Manushe. V průběhu prosince bude zveřejněna výzva na stránkách
nejrůznějších romských médií. Prosím sledujte tuto výzvu a tam budou
podrobnosti. Ještě chci říci, že konference bude rozdělena do 4 workshopů.
Každý z workshopů se bude věnovat nejdůležitější oblasti, která trápí Romy
všeobecně - jedna oblast bude vzdělávání nebo zaměstnanost, bydlení,
zdraví, politická účast - participace - romských žen ve
společnosti."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Představujeme studentku romistiky Renatu Berkiovou
Z Rimavské Soboty ze Slovenska přijela studovat Filozofickou fakultu
Univerzity Karlovy Renata Berkiová. K mikrofonu si ji pozvala Marie
Vrábelová.
Proč jste se rozhodla studovat v Praze?
"Protože si myslím, že Karlova Univerzita je vysoká škola, která
má určité jméno v Evropě. Je to vysoká škola, která mi dávají určitě víc,
než vysoké školy na Slovensku."
Tím, že jste studující ze Slovenska, máte nějakou finanční podporu?
"Ze Slovenska nedostávám žádnou finanční podporu. Snažila jsem se
tady v Čechách, ale ještě se mi to nepodařilo."
Jak žijete?
"Bydlím v Lounech s rodinou, takže s bydlením zatím problém nemá.
Bydlela jsem už i v Praze, abych mohla chodit do školy, protože studuji
každý den, ale finančně jsem to nezvládala, takže jsem se musela přestěhovat
do Loun."
Pokoušela jste si sehnat brigádu, abyste si přivydělala?
"Pokoušela jsem se najít jak v Lounech, tak v Praze, ale zatím se
mi to nedaří. Setkávám se s problémy například v Lounech s nějakým
rasistickým podtextem, když mě několikrát odmítají, i když vím, že místo
mají."
Myslíte si, že je situace v Praze lepší?
"Myslím si, že ano. Jsou tam turisti, lidé jiné národnosti, tak
tam na to jsou zvyklí."
Jak se Vám žije v Lounech.
"Líbí se mi více malé město než velké."
Vraťme se k Vašemu studiu. Studujete romistiku. Proč jste si ji vybrala a
až skončíte školu, co byste chtěla dělat, čeho byste chtěla docílit?
"Začala jsem studovat proto, že mě osudy Romů velmi zajímají. Jsem
sama Romka a chci se o Romech dovědět něco víc. V budoucnosti bych se tomu
chtěla také věnovat. Spíš z vědeckého hlediska než z
charitativního."
Je to obtížná škola? Co Vám dělá největší potíže?
"Největší problémy mi dělá antropologie, ale snažím se ji
zvládnout. Většina předmětů je pro mě, nechci říct lehkých, ale dají se
zvládnout."
Rozhodla jste se studovat a studujete. Vedli Vás k tomu rodiče, nebo to
bylo vyloženě Vaše rozhodnutí?
"Moji rodiče už od základní školy nám říkali, že základ je
vzdělání, takže nás vedli ke střední škole. Já mám gymnázium. Ale co se týká
vysoké školy, to už nechali na nás, tedy na mně a mém bratrovi. Na vysokou
školu jsem se tedy rozhodla sama."
A bratr?
"Bratr momentálně maturuje. Studuje na módního návrháře na
Slovensku, ale také si dává přihlášku na uměleckou vysokou školu do
Prahy."
Vaše rodiče jsou vystudovaní?
"Maminka je zdravotní sestra, otec je vyučený zedník."
Mluvíte slovensky, učíte se i česky, nebo ještě jiný jazyk?
"Snažím se mluvit česky, ale moc mi to nejde. Z jiných jazyků máme
povinné dva světové jazyky, vybrala jsem si angličtinu a němčinu, ale ty
plánuji až příští rok."
Hodně se hovoří o tom, že vzdělání Romům nejvíce pomůže, souhlasíte s
tím?
"Určitě s tím souhlasím. Jinak bych si to asi ani nevybrala.
Myslím, že vzdělání Romům pomůže pochopit okolní svět i z politické stránky
i to, co se s nimi ve světě děje."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Ve filmu Indián a sestřička hraje Angelika Lakatošová
O filmu Indián a sestřička jsme se už zmínili, ale vraťme se k němu ještě
jednou. Objeví se v něm také Angelika Lakatošová, v roli kamarádky hlavní
hrdinky Marie. Angelika se v civilním životě věnuje tanci, natočila
například videoklip pro filmový indický koncern Bollywood. Je také členkou
romské taneční skupiny Činger Phager, která vystupuje na mnoha akcích.
"Zatím jsme vystupovali v Maďarsku na Szigetu, ale to byla jen
jedna tanečnice a tanečník. Byli jsme také na Khamoru, vystupovali jsme v
průvodu s maďarskou kapelou Romanodrom. Soubor Činger Phager má dvě sestavy.
Jedna sestava bude vystupovat na soukromých akcích, po festivalech, na
zájezdech do ciziny, na velkých festivalech. Polovina z lidí, co jsme v
souboru ještě vystupujeme v divadle. Je to divadelní představení s tanečním
programem."
Kde Vy sama byste chtěla vystupovat?
"Já bych chtěla jezdit ven do ciziny na velké festivaly. Nebo mít
možnost vystupovat pravidelně třeba v Národním divadle."
Kdo Vás učil? Měla jste průpravu, nebo je to talent?
"Máme to v sobě, ale rychle se učíme. Já sama jsem se hodně
naučila z videa. Přetáčela jsem si tance od maďarských a ruských tanečnic.
Ale já už tancuji odmalička."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V Muzeu romské kultury byla otevřena první část stálé expozice
Včera proběhla v Muzeu romské kultury v Brně významná událost: byly
otevřeny první dva sály stálé muzejní expozice. V budoucnu by měla být
celkem v šesti sálech, které představí příběh Romů ve světových dějinách
- od jejich života v Indii až po dnešek. Od Jany Šustové se dozvíte,
co je k vidění v prvních dvou otevřených muzejních sálech.
První dva otevřené sály z celkových šesti nám představí poslední díl příběhu
Romů ve světových dějinách - budou totiž mapovat historii Romů od
konce druhé světové války do současnosti. Zástupkyně ředitelky Muzea romské
kultury, magistry Jany Polákové jsem se nejprve zeptala, co bude v pátém
sále expozice:
"Jeden ze sálů, který budeme otevírat se, se bude věnovat období
od roku 1945 do roku 1989 takovým hlavním změnám v romské komunitě, protože
v té době docházelo k překotným změnám. Právě jak ve směru způsobu obživy,
tak ve směru přístupu státu vůči Romům."
Expozice v pátém sále bude obsahovat dobové dokumenty, fotografie a
originální sbírkové předměty s audio-vizuálním doprovodem. Informace
o šestém sále nám opět poskytne Mgr. Jana Poláková:
"Druhý sál bude závěrečným sálem expozice. Bude se věnovat období
od roku 1989 do současnosti. Toto období bude návštěvníkům představeno
mozaikou složenou z novinových článků jak neromského, tak romského i
zahraničního tisku. Bude na každém návštěvníkovi, aby si vytvořil představu
o tom, jak od roku 1989 do současnosti postupovala společnost, aby si
utvořil názor sám."
Citace z tisku budou doplněny sestřihem zajímavých televizních šotů,
reportáží i dokumentů o životě Romů u nás i v zahraničí. Výstavba pátého a
šestého sálu stálé expozice byla financována z grantu od nizozemské vlády,
který muzeum získalo díky dlouholeté spolupráci s Anna Frank House v
Amsterdamu. Jany Polákové jsem se ještě zeptala, kdy dojde k otevření
zbývajících čtyř sálů stálé expozice:
"Doufáme, že během příštího roku bychom měli dobudovat ostatní
čtyři sály expozice. Doufám, že se nám během příštího roku podaří otevřít
zbytek."
Informace o všech novinkách z Muzea romské kultury si můžete přečíst na
stránkách www.rommuz.cz,
které se nedávno představily v novém designu.
Reportáže ze slavnostního otevření prvních dvou sálů stálé expozice v
Muzeu romské kultury Vám přineseme za týden.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové
hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve
20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý
a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na
internetu na adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská
hudba.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna
Poláková a Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
| 
Co se Vám nejvíc líbilo na natáčení?
"Oni se scény točily hodněkrát, ale že bych se to nějak biflovala
- to ne. Ale tím, jak se to zkoušela x-krát, třeba i
desetkrát před tím, než se začalo točit, tak to prostě člověku samo vleze do
hlavy."
"Určitě. Moje největší přátelství vzniklo asi s uměleckou
maskérkou s Janou Dopitovou a dodneška si voláme a scházíme se a s panem
Goralem, tátou, pořád."
Poslech:
Související články
"Organizovali jsme setkání romských aktivistek s České a Slovenské
republiky, hlavním cílem je, aby se ženy poznaly, aby se dozvěděly o tom, co
dělají ostatní organizace. Potom máme v plánu jet společně do Bruselu, tak
se také setkat s nevládními organizacemi a prezentovat přímo v Evropském
parlamentu v Bruselu příspěvek o situaci romských žen v České a Slovenské
republice."
Za dávných a dávných věků žil v Indii lid s olivovou pletí a havraními
vlasy. Tomu lidu vládl král Adaro.
Mezi dětmi se objeví i několik dospělých herců. O přestávce potkávám Petra
Dunku. Z barevného kostýmu mu dopředu pyšně trčí velké břicho. S úsměvem od
ucha k uchu se chystá na druhou polovinu představení.
"S králem to dopadne dobře, i s královnou. Můj syn bude potom
vládnout. On se ožení s tanečnicí, vezmou se a bude královna a
král."
I přes pár maličkých zaškobrtnutí sklidili herci bouřlivý potlesk.
Zakladatel sdružení Vzájemné soužití Kumar Vishwanathan byl nadšený.
"Byl to velmi pěkný zážitek. Myslím, že ta atmosféra nahradila
jakékoli drobné nedostatky, ale myslím si, že lidé se dovedou bezprostředně
bavit, a o to více to potěší na duši. Obvykle do divadla nechodím, ale toto
předčilo všechna má očekávání."
"Jedná se o konferenci. Pracovně tomu říkáme "Setkání
romských žen", které se uskuteční 10. až 11. února 2006 v Praze.
Toho setkání budou mít možnost zúčastnit se všechny romské ženy z České
republiky."
Proč jste se rozhodla studovat v Praze?
"Zatím jsme vystupovali v Maďarsku na Szigetu, ale to byla jen
jedna tanečnice a tanečník. Byli jsme také na Khamoru, vystupovali jsme v
průvodu s maďarskou kapelou Romanodrom. Soubor Činger Phager má dvě sestavy.
Jedna sestava bude vystupovat na soukromých akcích, po festivalech, na
zájezdech do ciziny, na velkých festivalech. Polovina z lidí, co jsme v
souboru ještě vystupujeme v divadle. Je to divadelní představení s tanečním
programem."
První dva otevřené sály z celkových šesti nám představí poslední díl příběhu
Romů ve světových dějinách - budou totiž mapovat historii Romů od
konce druhé světové války do současnosti. Zástupkyně ředitelky Muzea romské
kultury, magistry Jany Polákové jsem se nejprve zeptala, co bude v pátém
sále expozice:
"Druhý sál bude závěrečným sálem expozice. Bude se věnovat období
od roku 1989 do současnosti. Toto období bude návštěvníkům představeno
mozaikou složenou z novinových článků jak neromského, tak romského i
zahraničního tisku. Bude na každém návštěvníkovi, aby si vytvořil představu
o tom, jak od roku 1989 do současnosti postupovala společnost, aby si
utvořil názor sám."
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články