Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu
pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili
"Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma
vakeren"!
Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů
a nebude chybět ani romská hudba.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Peršo tumen dodžanena, hoj andro Nationalno teatros bajinena romanes. Tiž
tumenge phenaha pale poetno raťi u vakeraha tiž palo romane asistenti pro
školi.
Nejdříve dozvíte, že poprvé v historii se bude v Národním divadle hrát
romská opera a vydáme se také na romský večer poezie. Dále vám řekneme, jak
se osvědčili romští asistenti na našich školách.
Džana amenca tiž Ostravate andro komunitno centros, kaj phiren cikne čhavore
peskere dajenca the dadenca u vakeraha tiž palo rasismus ka mende..
Ve druhé polovině O Roma vakeren se dozvíte o rasistických útocích na
Slovenku a o protirasistické kampani u nás. Nebude chybět blok historie a
pozvánka na koncert. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám
nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.
=[ Reportáž ]=
V Národním divadle se bude hrát romská opera
Poprvé v historii se bude v Národním divadle hrát romská opera. Představení
bude zřejmě součástí Světového festivalu Khamoro 2006. Janu Mišurcovi řekla
více k připravované opeře sama autorka - paní Jarmila Hanah
Čermáková.
"Já jsem přesvědčena, že romská veřejnost, včetně české
veřejnosti, se dočká v této sezóně 2005/2006 v červnu. Vstupenky na romskou
operu, kterou jsme pracovně pojmenovali Písnička boží a nezávazně ještě s
podtitulem Bang!, by měly být nabídnuty už na Khamoru 2006, a doufáme, že
tam získáme hlavní základ příštích diváků."
O čem by ta opera byla?
"Libreto této opery vzniklo původně jako libreto muzikálové před
deseti lety z mé dlaně. To byl rok tolerance 1995 a už za svého vzniku text
získal ocenění nadace demokracie a rozvoj a poté v roce 2000, když byla
vypsána soutěž obce spisovatelů a Pen klubu, tak jsem v pozměněné a už
dokončené formě nabídla scénář, a získal rovněž třetí cenu se slibem, že
bude někdy realizován, a jak vidíte trvalo to dalších pět let, než se to
podaří."
Budou se na této opeře podílet Romové jako zpěváci nebo jako skupina?
"Přesto, že opera je velice náročný projekt, tak zvažujeme, jestli
by se tam nemohlo objevit třeba nadané romské dítě s houslemi a doufáme, že
se nám to podaří co nejlepším způsobem prosadit a sloučit ty dvě národnosti
na scéně."
Jak se liší romská opera? Jak se vůbec dělá romská opera?
"Myslím, že nebudeme zdaleka první. Když zalistujeme věstníkem
Národního divadla, tak vidíme, že hned na druhé straně za titulní straně je
titul Carmen. Evropskou kulturu jiskra romské duše, která ovlivní kteroukoli
evropskou muziku, vždycky zajímala, takže nevím, kolikátí budeme v řadě v
tomto pokusu. Ale asi to bude velice moderní a současný přístup k tématu.
Sama jako libretistka jsem na to zvědavá."
Z čeho jste čerpala nebo, co Vám bylo námětem?
"Vlastní mládí, jak to tak v umění bývá. To, že jsem ho prožila v
romské společnosti nejenom. Je to tak trochu příběh mladého muže, který
vstupuje s úctou a s jistou informovaností na půdu, ještě bohužel ghetta,
romské čtvrti a chce se seznámit s příslušníky romského lidového souboru, a
není to tak jednoduché, jak si původně myslel."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Na festivalu Den poezie zazněla také díla romských autorů
Den poezie připadá na 16. listopadu, protože tento den se narodil Karel
Hynek Mácha. Letos už týden před tímto datem probíhal festival Den poezie,
který byl pořádán posedmé. Potřetí v jeho rámci zazněla také romská poezie.
V pražské kavárně Lucerna se v pondělí sešli Emil Cina, Vojta Fabián, Vlado
Olah, Ján Slepčík a další, aby představili svou tvorbu - a to nejen
básně, ale i písně. Jana Šustová nejprve oslovila písničkáře a básníka Vojtu
Fabiana.
Vy jste nejen četl své básně, ale také jste hrál? Co vzniká u Vás dřív
- text nebo melodie?
"Pokaždé je to jinak. Někdy vznikne první báseň a pak ji
zhudebním, nebo melodie a na to si napíšu text."
A je Vám bližší psát v češtině nebo v romštině?
"Je mi to jedno."
Pocházíte z rodiny, kde má poezie tradici - Vaše maminka je
básnířka. Jak Vy sám jste se dostal k psaní?
"Asi jako každý: z nešťastné lásky. Chtěl jsem ohromit jednu
dívku, tak jsem jí napsal písničku, otextoval jsem ji."
Měla na Vaši tvorbu vliv pani Hübschmannová?
"Měla vliv. Neustále mě nutila, abych nebyl líný a něco tvořil. Já
jsem dost líný tvor, musím se dostat do psavé nálady."
Večer romské literatury a hudby byl věnován Mileně Hübschmannové. Na její
počest složil Ján Ačo Slepčík píseň, kterou během večera zazpíval a se
kterou vystoupí také příští pátek v pražském klubu Roxy, kde od 18 hodin
proběhne koncert na počest Mileny Hübschmannové.
Jána Ačo Slepčíka jsem se zeptala, o čem se v jeho nové písni zpívá.
"Ta písnička je o Mileně tak, jak jsem ji znal, co jsme spolu
zažili, jak se chovala nejen ke mně, ale ke všem Romům. Zpívá se tam, že
jsem měl sestru, nebyla Romka, k ní jsem chodíval, když mi bylo těžko na
srdci, ona mi poradila, co mám dělat, a mluvit romsky a nestydět se za to. A
ten refrén tam je, Pán Bůh si ji k sobě vzal, Romům žal udělal a Romové
brečí. A v druhé sloce se zpívá: měl jsem sestru, takovou už mít nebudu, Pán
Bůh si jí vzal a zbyl jenom pláč."
Jak jste poznal pani Hübschmannovou?
"Bylo to víc než před 25 lety. Tenkrát ještě za minulého režimu se
promítal film u mého kamaráda Zbyňka Andrše o Romech, který byl zakázaný,
tak se to promítalo u něho doma. On mě tam pozval a řekl, že mi představí
paní profesorku Hübschmannovou. Když jsem tam přišel a viděl ji, Milena byla
oblečena jako hipísačka, měla dlouhé černé vlasy. Hledal jsem profesorku, v
životě mě nenapadlo, že by to bude ona. Pak na mě promluvila romsky, a tak
jsme se seznámili a od té doby jsme se spolu vídali dost často. Dělali jsme
spolu česko-romský slovník a hodně jiných věcí."
Plánujete vystoupit na koncertě na její počest. Co tam budete hrát?
"Budu hrát sám pár svých písniček, tradiční staré písničky, a pak
budu hrát s Máriem Bihárim."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Romští pedagogičtí asistenti se osvědčili
Romští pedagogičtí asistenti se za dobu svého působení na školách osvědčili.
Odborníci se proto domnívají, že by měli být nadále součástí vyučování. Jak
Janu Mišurcovi řekla pražská radní Hana Halová, pedagogičtí asistenti jsou
velkými pomocníky nejen učitelů ale i samotných dětí.
"Nový školský zákon bohužel pedagogického romského asistenta
vypustil a myslím si, že je to škoda. Tato komunita určitě potřebuje někoho,
kdo jim ve škole bude pomáhat. Hlavní město Praha není zřizovatelem
základních škol, to jsou jednotlivé městské části a my samozřejmě budeme
prostřednictvím jak romských poradců, tak krajské koordinátorky, jednat se
zřizovateli - s těmi městskými částmi - aby zachovali tyto
asistenty. Je to vlastně i pomoc učitelům, pomoc škole, je to ve prospěch
dětí, které potřebují mít pomocnou ruku, která jim pomůže."
Často jsou asistenty Romové, kteří se vzdělávali ve speciálních kurzech,
museli splňovat poměrně náročné podmínky. Není to svým způsobem škoda, kdyby
Romové, jakási kapacita ve škole, zmizeli?
"Určitě to škoda je. Já samozřejmě nevím, kdo do toho zákona takto
zasáhl, jestli to bylo z důvodu, že chtějí dát rovnost a příležitost všem,
že Romy vyloučili, vyškrtli. My rozhodně budeme zase jednat a budeme se
snažit za zachování Romů, protože ti zase těm dětem nejvíce rozumějí. A
myslím, že děti specielního romského pedagoga více poslouchají, a mají k
sobě blíž."
Přesto jsou tito asistenti v rámci jakéhosi vyučování v nultých
ročnících. Jaký význam spatřujete v nultých ročnících?
"Myslím, že je to naprostá nutnost."
Pak by mě ještě zajímalo, zda-li by měli Romové být ve
zvláštních, speciálních romských školách, nebo by měli být začleněni do
běžného vzdělávacího systému?
"My chceme začlenit Romy do běžné občanské společnosti, takže
jakékoli vyčleňování do zvláštních škol, speciálních škol, myslím, že je
špatně. Myslím, že by celá společnost měla žít pohromadě, aby si i bílé děti
zvykly, že chodí nejen s Romy, ale myslím, že problém je celosvětový, kdy
společnost by se neměla oddělovat, měla by se integrovat, žít pohromadě, i
ty jednotlivé národnostní menšiny. Rozhodně by měly chodit do běžných
škol."
Jak je to se vzdělávání jiných menšin na území města Prahy?
"Většinou chodí do běžných škol, ale některé národnosti mají své
specielní školy, protože chtějí, aby se jejich děti vzdělávaly v jejich
mateřském jazyce. Ale myslím, že to asi není dobře, jazyk se dá vzdělávat i
v kurzech, a jestli jejich rodiče tu žijí a mají české občanství, tak by
měly chodit do řadových českých škol."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Matiční ulici v ústeckém Krásném Březně budou monitorovat kamery. Lokalita
se proslavila plotem, který oddělil rodinné domky starousedlíků od obytných
domů, v nichž žijí převážně Romové. Systém, který se bude skládat ze tří
kamer, si vyžádá investici půl druhého miliónu korun. Primátor města Petr
Gandalovič potvrdil, že radní vzali na vědomí petici starousedlíků, kteří si
opakovaně stěžují na chování nepřizpůsobivých obyvatel Matiční ulice.
Projekt s názvem "Zmizelí Romové a Romové dnes" bude
pokračovat i v roce 2006. Jeho prostřednictvím navštěvují základní a střední
školy v Česku romští pamětníci a seznamují žáky s osudem Romů za druhé
světové války. Spolu s Muzeem romské kultury akci pořádá společnost Živá
paměť. Podle pořadatelů se učebnice dějepisu o historii Romů nezmiňují, nebo
ji připomínají jen velmi okrajově.
Brněnský klub Fléda bude 22. listopadu hostit romský festival pojmenovaný po
legendárním romském kytaristovi Django Reinhardtovi. Od 19.00 hodin tam
vystoupí sedm různých romských kapel, mezi nimi také slovenský Kmeťoband a
specialisté na djangojazz a romské písně Roma tino z Mikulova.
Romská hudba a tanec ovládnou také frýdlantskou restauraci Beseda pro děti z
Občanského sdružení frýdlantských Romů. Akce se uskuteční rovněž v úterý 22.
listopadu od 15.00 hodin pod názvem Každý Mikuláš a Bertík umí číst. Půjde o
dvouhodinové pásmo dětských vystoupení, písniček, tanců a vědomostních
soutěží, které zakončí karneval.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Romské kapely vystoupí na počest romistky Mileny Hübschmannové
Romské kapely vystoupí na počest romistky Mileny Hübschmannové. Koncert se
koná 25. a 26. listopadu od 18 hodin v pražském klubu Roxy. Více Janu
Mišurcovi řekl spoluorganizátor Tomáš Habart.
"Koncert je věnován primárně paní docentce Mileně Hübschmannové,
jejíž smrt v září byla podnětem k organizování tohoto koncertu, ale také
chceme u této příležitosti připomenout význam a dílo dalších dvou romistek
paní dr. Hanky Šebkové a Edity Žlnayové, které umřely bohužel ještě
dříve."
Kdo vystoupí na koncertě?
"Vystoupí devět kapel, převážně romských: Bengas, Čilágos, Janko
Slepčík s Máriem Bihárim, Vojta Lavička se svojí novou kapelou Do konce,
Vojta Fabián, Kale, Terne Čhave, Funky Band Jozefa Feča Conection, Romatino
a jako speciální host vystoupí Irena a Vojtěch Havlovi, kteří představí
takovou tu ještě jinou neromistickou dimenzi života paní Hübschmannové, což
je ta jogínská dimenze a záliba v buddhismu a v těchto naukách, kterým se
věnovala ve svém volném čase."
Je to benefiční koncert, nebo klasický placený?
"Koncert je placený, ovšem snažili jsme se snížit cenu na minimum.
Lístek stojí 170 korun na oba dva dny. Naším cílem bylo umožnit vstup na
koncert i lidem, kteří by mohli přijet na koncert z větší dálky, aby se jim
cesta a všechny náklady neprodražily. Koncert bude mít benefiční charakter v
tom smyslu, že peníze, které nám zbudou po zaplacení všech nákladů -
nájem prostoru, protože všechny kapely hrají zdarma, vzdaly se nároku na
honorář, tak peníze, které zbudou, chceme použít na dokončení projektu Bare
Roma, který zamýšlela paní Hübschmannová realizovat ve spolupráci se svými
studenty a s Romy žijícími ve slovenských osadách."
A o čem je tento projekt?
"Projekt se snaží představit veřejnosti významné romské osobnosti
z celého světa, ať už z oblasti literatury, hudby nebo divadla, a počítá s
vydáním buď jedné větší publikace nebo řady menších publikací představující
život a dílo těch vybraných Romů."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Odpor slovenské veřejnosti proti neonacismu stoupá
Na Slovensku sílí odpor veřejnosti proti neonacistickým skupinám. Marie
Vrábelová se zeptala na situaci sociologa Fedora Gála, který se zúčastnil
protirasistické demonstrace v Bratislavě.
"Neonacističtí skinheadi na Slovensku mají teď horké chvíle,
poněvadž se dopustili několika velice závažných deliktů. Před 14 dny vraždy
jednadvacetiletého studenta filosofie Daniela Tupého, před pár dny napadli
skupinu studentů středoškoláků do Piešťan. Aktivizuje se normálně
registrované seskupení, které se jmenuje Slovenská pospolitost. Svolávají
mítinky, chodí v uniformách, které připomínají fašistický Slovenský stát a
Hlinkovy gardy. O nacistických skinheadech a neonacistickém hnutí na
Slovensku v posledním čase se mluví opravdu hodně."
Jak na to reaguje veřejnost?
"Je na nohou. Minulý týden ve středu byla veliká demonstrace v
Bratislavě, kterou vyvolala vražda Daniela Tupého. Byly publikovány
konkrétní rozhodnutí ministra vnitra Vladimíra Palka - velice tvrdá.
Dokonce se uvažuje o tom, že bude zrušena registrace Národní pospolitosti
slovenské a bude vykázána za hranice zákona."
Daniel Tupý byl zavražděn. Jaké byly důvody?
"Podle toho, co bylo zveřejněno, byl důvod jediný a to ten, že
vypadal jinak, než si skinheadi představují: měl dlouhé vlásky, kytaru na
zádech, byl se skupinkou přátel, napadlo ho asi šest ozbrojených mladíků a
měl v sobě sedm vážných bodných ran."
Útočí skinheadi na Romy? Obávají se Romové?
"Útočí na všechny, které nepovažují za součást své subkultury.
Útočí na lidi, kteří vypadají jako punkáči, anarchisté, mají tmavší pleť,
vypadají jako migranti, ale především útočí, když mají jistotu, že jsou v
přesile."
Nebyl případ, že by zaútočili na romskou osadu?
"Romové jsou pravidelnou obětí rasisticky orientovaných násilných
útoků, ale nevím o jediném případě, že by skinheadi zaútočili na romskou
osadu. Jak jsem již řekl, oni útočí v přesile."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V České republice lidé vystupují proti neonacismu
Také u nás lidé vystupují proti neonacistickým skupinám. Na poslední
neonacistické demonstraci na podporu německého vězně Ernsta Zündela, který
popírá holocaust, byli neonacisté veřejností vypískáni. Demonstraci sledoval
i vládní zmocněnec pro lidská práva Svatopluk Karásek.
"Na jednu stranu je tu svoboda slova, to je pro mne hrozně
podstatné, na druhé straně se dá svoboda také zneužít a dají se popírat
skutečnosti, které jsou podstatné a patří k nejvýznamnějším. Popírat je
zneužití svobody a proti tomu se musí protestovat a nějak občansky vyjádřit
nesouhlas."
Jaký je Váš názor na organizaci Národní odpor?
"Nelíbí se mi to. Jsem opačného názoru. Je to něco, co se mi zdá
jako pozůstatek komunismu, něco, co si vůbec nedovedu představit, jak to
myslí."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Letošní vládní protirasistické kampani propůčily tvář známé osobnosti
Svatopluk Karásek zaštítil také letošní protirasistickou kampaň, která se
setkala s úspěchem. Tváře jí propůjčili známé osobnosti. Plakáty v podobě
velké známky, doprovázel například text: Časy se mění, ale razítka
zůstávají. Jan Mišurec vyzpovídal spoluorganizátora kampaně Filipa Smoljaka.
"Vládní kampaň proti rasismu se pořádá posedmé a každý rok se
kampaně účastní několik realizátorů. My děláme mediální část, divadlo Archa
dělá představení, které se jmenuje v Jedenáct dvacet tě opouštím. Odehrává
se celé v uprchlickém táboře Bělá pod Bezdězem a v představení účinkují jak
čeští herci, tak uprchlíci z celého světa. Třetí část je spojena s programem
EU na podporu antidiskriminačních programů hlavně v oblasti
práva."
Mě by zajímalo, jak se zrodil nápad oněch plakátů, které doprovázely
letošní kampaň, a jaké byly tváře těch plakátů?
"Nápad vznikl už vloni. Pojali jsme ji jako živou akci. Loni jsme
ji měli pojatou jako kampaň, která představuje nejkřiklavější oblasti
rasismu a rasové diskriminace. Letos jsme to posunuly dál a neukazujeme
oběti rasismu, ale hrdiny, kteří nad rasismem vítězí, ať jsou to
diskriminační, právní či společenské, sociální, kulturní bariéry. Proto máme
v kampani Andělu Haluškovou, která se dostala do finále české Miss. Možná
jediná Romka v této ryze české soutěži. Pak tam máme Alexandra Minajeva
reprezentujícího příchozí cizinci do naší země, pak tu máme Ivana Šaraye.
Přestože původem řidič vystudoval vysokou školu - andragogiku a
hodlá pokračovat ve vzdělávání nejen sebe, ale i ostatních romských rodin.
Máme tu Lejlu Abasovou, která zastupuje Čechy, kteří mají jinou barvu
pleti."
Jak reagovali lidé na billboardy?
"Na internetu organizujeme aktivistickou angažovanou akci, kde
umožňujeme zapojit se do takzvaného internetového řetězce výroků proti
rasismu. Z těch ohlasů bych řekl, že tak dvě třetiny jsou pozitivní v duchu
boje proti rasismu. Zhruba jedna třetina jsou výroky, které poškodí, takové
se najdou vždycky."
Může taková kampaň ovlivnit myšlení člověka, který je nenávistně zaměřen
vůči určité skupině lidí, nebo je to dlouhodobější záležitost?
"Určitě je to dlouhodobější záležitost. Já si dokonce myslím, že
kampaň jakéhokoli typu nemá až příliš velký vliv na myšlení lidí, které se
utvářelo velice dlouho. Často to souvisí s původem lidí v regionech, kde je
velká nezaměstnanost atd. - to je spíš otázka dlouhodobé výchovy a
osvěty. Ale na druhou stranu si myslím, že je dobře, když taková velká
"organizace", jako je vláda České republiky, dlouhodobě
dává najevo, že s tímto jevem nesouhlasí a že by bylo dobré proti němu něco
dělat. My k tomu přidáváme ještě takové to koření, že do té kampaně
zapojujeme skutečné autentické lidi, aby mohli být takovým dobrým příkladem
pro ostatní."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Historie, tradice, zvyky ]=
"Šaty dělaj' člověka..." aneb o romském odívání
V brněnském Muzeu romské kultury v úterý proběhla přednáška s názvem
"Šaty dělaj' člověka...", která přiblížila tradiční
romské oděvy a jejich vývoj, a to včetně ukázek z muzejních sbírek. O
romském odívání si Jana Šustová povídala se zástupkyní ředitelky Muzea
romské kultury, Mgr. Janou Polákovou.
Co je například pro Romy jako oděv typické?
"U Romů se nedá mluvit o nějakém typickém nebo jednotném oděvu,
protože například na území České republiky získávali Romové oděvy většinou
výměnnou za svou práci, za své řemeslné výrobky řemeslníků. Byly to oděvy,
které už dosloužily majoritní společnosti, které už donosily, takže se
skládaly z různých tipů, z různých materiálů. Nicméně, například u Olašských
Romů přetrvávají do dnešních dnů určité vymezené způsoby odívání. Například
u žen, že nosí výhradně sukně, i když je pravda, že dnešní nejmladší
generace tato pravidla už tolik nedodržují. Sukně bývaly dlouhé, často až po
kotníky a v dřívějších dobách mívaly Romky pod sukní takové kapsy, říkalo se
jim posotě. Ty byly údajně docela dost veliké, prý se tam vešly až dvě
slepice."
A jak to bylo s pokrývkami hlavy?
"Co se týče pokrývek hlavy, tak to dnes dodržují lidé starší
generace. Ženy nosily šátky, často dost pestré. U Romů je velmi oblíbená
červená barva, která u Romů hraje ochrannou roli. Nosily se tedy nejen
červené součásti oděvů, ale i ozdoby. Nebo se dávaly malým, nekřtěným dětem
červené šňůrky proti uhranutí. Co se týkalo mužů, tak tam starší generace
nevycházela ven bez klobouku, to byl takový důkaz úcty, nebo postavení v
komunitě."
Romové mají také rádi pestré oděvy...
"To, že mají rádi pestré oděvy, to bylo už po staletí. Měli velice
rádi ozdoby ze starých mincí, plíšků a podobně. Například vajdové -
to byli takoví představení, nebo starostové komunity - mívali
stříbrné knoflíky, kterým se říkalo gombíky, ty ukazovaly, že je vajda. Mimo
to mívali vajdovskou hůl, která byla také postříbřená. Kromě toho právě
vajdové, nebo lépe postavení Romové mívali pevné čižmy boty, což v
dřívějších dobách u Romů nebylo až tak obvyklé u Romů. Bývali přeci jen
často tak chudí, že děti pobíhaly často bez bot i bez oblečení."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové
hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve
20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve
čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetu
na adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů, pozveme vás na různé
kulturní akce a chybět samozřejmě nebude ani romská hudba.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna
Poláková a Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně a klidný víkend.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
|