Vyhledávání
6.6.2023
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo tumen dodžanena, hoj andro Nationalno teatros bajinena romanes. Tiž tumenge phenaha pale poetno raťi u vakeraha tiž palo romane asistenti pro školi.

Nejdříve dozvíte, že poprvé v historii se bude v Národním divadle hrát romská opera a vydáme se také na romský večer poezie. Dále vám řekneme, jak se osvědčili romští asistenti na našich školách.

Džana amenca tiž Ostravate andro komunitno centros, kaj phiren cikne čhavore peskere dajenca the dadenca u vakeraha tiž palo rasismus ka mende..

Ve druhé polovině O Roma vakeren se dozvíte o rasistických útocích na Slovenku a o protirasistické kampani u nás. Nebude chybět blok historie a pozvánka na koncert. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.


=[ Reportáž ]=
V Národním divadle se bude hrát romská opera
Poprvé v historii se bude v Národním divadle hrát romská opera. Představení bude zřejmě součástí Světového festivalu Khamoro 2006. Janu Mišurcovi řekla více k připravované opeře sama autorka - paní Jarmila Hanah Čermáková.

Národní divadlo "Já jsem přesvědčena, že romská veřejnost, včetně české veřejnosti, se dočká v této sezóně 2005/2006 v červnu. Vstupenky na romskou operu, kterou jsme pracovně pojmenovali Písnička boží a nezávazně ještě s podtitulem Bang!, by měly být nabídnuty už na Khamoru 2006, a doufáme, že tam získáme hlavní základ příštích diváků."

O čem by ta opera byla?

"Libreto této opery vzniklo původně jako libreto muzikálové před deseti lety z mé dlaně. To byl rok tolerance 1995 a už za svého vzniku text získal ocenění nadace demokracie a rozvoj a poté v roce 2000, když byla vypsána soutěž obce spisovatelů a Pen klubu, tak jsem v pozměněné a už dokončené formě nabídla scénář, a získal rovněž třetí cenu se slibem, že bude někdy realizován, a jak vidíte trvalo to dalších pět let, než se to podaří."

Budou se na této opeře podílet Romové jako zpěváci nebo jako skupina?

"Přesto, že opera je velice náročný projekt, tak zvažujeme, jestli by se tam nemohlo objevit třeba nadané romské dítě s houslemi a doufáme, že se nám to podaří co nejlepším způsobem prosadit a sloučit ty dvě národnosti na scéně."

Jak se liší romská opera? Jak se vůbec dělá romská opera?

"Myslím, že nebudeme zdaleka první. Když zalistujeme věstníkem Národního divadla, tak vidíme, že hned na druhé straně za titulní straně je titul Carmen. Evropskou kulturu jiskra romské duše, která ovlivní kteroukoli evropskou muziku, vždycky zajímala, takže nevím, kolikátí budeme v řadě v tomto pokusu. Ale asi to bude velice moderní a současný přístup k tématu. Sama jako libretistka jsem na to zvědavá."

Z čeho jste čerpala nebo, co Vám bylo námětem?

"Vlastní mládí, jak to tak v umění bývá. To, že jsem ho prožila v romské společnosti nejenom. Je to tak trochu příběh mladého muže, který vstupuje s úctou a s jistou informovaností na půdu, ještě bohužel ghetta, romské čtvrti a chce se seznámit s příslušníky romského lidového souboru, a není to tak jednoduché, jak si původně myslel."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
23.05.2008Ve sborníku Devla, Devla publikovala také Jarmila Hannah ČermákováO Roma Vakeren
07.12.2007Obec spisovatelů vyzvala autory, aby jí zaslali díla na téma Cikáni - RomovéO Roma Vakeren
17.02.2006Skupina Dhoad - Romové z Rádžasthánu vystoupila v Národním divadleO Roma Vakeren
29.04.2005Jarmila Hanah Čermáková vytvořila novou sbírku poezieO Roma Vakeren
01.04.2005Jarmila Hanah Čermáková napsala pro děti knihu PindralkoO Roma Vakeren
04.03.2005Začal druhý ročník festivalu "Otevřená náruč"O Roma Vakeren
19.03.2004Národní divadlo otevřelo náruč pro umělce z menšinových skupinO Roma Vakeren
19.03.2004Pražské Divadlo AHA! uvede romskou pohádku Jablka mládíO Roma Vakeren
27.02.2004V rámci festivalu Otevřená náruč vystoupí v Národním divadle i řada romských umělcůO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Na festivalu Den poezie zazněla také díla romských autorů
Den poezie připadá na 16. listopadu, protože tento den se narodil Karel Hynek Mácha. Letos už týden před tímto datem probíhal festival Den poezie, který byl pořádán posedmé. Potřetí v jeho rámci zazněla také romská poezie. V pražské kavárně Lucerna se v pondělí sešli Emil Cina, Vojta Fabián, Vlado Olah, Ján Slepčík a další, aby představili svou tvorbu - a to nejen básně, ale i písně. Jana Šustová nejprve oslovila písničkáře a básníka Vojtu Fabiana.

Vojta Fabián Vy jste nejen četl své básně, ale také jste hrál? Co vzniká u Vás dřív - text nebo melodie?

"Pokaždé je to jinak. Někdy vznikne první báseň a pak ji zhudebním, nebo melodie a na to si napíšu text."

A je Vám bližší psát v češtině nebo v romštině?

"Je mi to jedno."

Pocházíte z rodiny, kde má poezie tradici - Vaše maminka je básnířka. Jak Vy sám jste se dostal k psaní?

"Asi jako každý: z nešťastné lásky. Chtěl jsem ohromit jednu dívku, tak jsem jí napsal písničku, otextoval jsem ji."

Měla na Vaši tvorbu vliv pani Hübschmannová?

"Měla vliv. Neustále mě nutila, abych nebyl líný a něco tvořil. Já jsem dost líný tvor, musím se dostat do psavé nálady."

Večer romské literatury a hudby byl věnován Mileně Hübschmannové. Na její počest složil Ján Ačo Slepčík píseň, kterou během večera zazpíval a se kterou vystoupí také příští pátek v pražském klubu Roxy, kde od 18 hodin proběhne koncert na počest Mileny Hübschmannové.

Jána Ačo Slepčíka jsem se zeptala, o čem se v jeho nové písni zpívá.

Moderátor večera David Vaughan (vlevo) a Ján Ačo Slepčík "Ta písnička je o Mileně tak, jak jsem ji znal, co jsme spolu zažili, jak se chovala nejen ke mně, ale ke všem Romům. Zpívá se tam, že jsem měl sestru, nebyla Romka, k ní jsem chodíval, když mi bylo těžko na srdci, ona mi poradila, co mám dělat, a mluvit romsky a nestydět se za to. A ten refrén tam je, Pán Bůh si ji k sobě vzal, Romům žal udělal a Romové brečí. A v druhé sloce se zpívá: měl jsem sestru, takovou už mít nebudu, Pán Bůh si jí vzal a zbyl jenom pláč."

Jak jste poznal pani Hübschmannovou?

"Bylo to víc než před 25 lety. Tenkrát ještě za minulého režimu se promítal film u mého kamaráda Zbyňka Andrše o Romech, který byl zakázaný, tak se to promítalo u něho doma. On mě tam pozval a řekl, že mi představí paní profesorku Hübschmannovou. Když jsem tam přišel a viděl ji, Milena byla oblečena jako hipísačka, měla dlouhé černé vlasy. Hledal jsem profesorku, v životě mě nenapadlo, že by to bude ona. Pak na mě promluvila romsky, a tak jsme se seznámili a od té doby jsme se spolu vídali dost často. Dělali jsme spolu česko-romský slovník a hodně jiných věcí."

Plánujete vystoupit na koncertě na její počest. Co tam budete hrát?

"Budu hrát sám pár svých písniček, tradiční staré písničky, a pak budu hrát s Máriem Bihárim."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.09.2014Projekt Prethodžipen navazuje na překladatelské dílny romistky Mileny HübschmannovéO Roma Vakeren
14.09.2013Milena Hübschmannová o setkání s Elenou Lackovou a kráse romských pohádekO Roma Vakeren
07.09.2013Milena Hübschmannová byla pro Romy motorem, inspirátorkou, hybatelkou, matkou i sestrouO Roma Vakeren
15.09.2012Od tragického úmrtí Mileny Hübschmannové uplynulo již 7 letO Roma Vakeren
13.09.2012Spisovatelka Agnesa Horváthová vzpomíná na Milenu HübschmannovouZprávy ze života Romů
09.06.2012Nakladatel Karel Holub vydal knihy Mileny HübschmannovéO Roma Vakeren
20.08.2011V září uplyne šest let od tragické smrti Mileny HübschmannovéO Roma Vakeren
30.10.2009O kořenech romistiky v Čechách s Ladislavem GoralemO Roma Vakeren
28.11.2008Básník Vojtěch Fabián píše o životě a o lásceO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Romští pedagogičtí asistenti se osvědčili
Romští pedagogičtí asistenti se za dobu svého působení na školách osvědčili. Odborníci se proto domnívají, že by měli být nadále součástí vyučování. Jak Janu Mišurcovi řekla pražská radní Hana Halová, pedagogičtí asistenti jsou velkými pomocníky nejen učitelů ale i samotných dětí.

"Nový školský zákon bohužel pedagogického romského asistenta vypustil a myslím si, že je to škoda. Tato komunita určitě potřebuje někoho, kdo jim ve škole bude pomáhat. Hlavní město Praha není zřizovatelem základních škol, to jsou jednotlivé městské části a my samozřejmě budeme prostřednictvím jak romských poradců, tak krajské koordinátorky, jednat se zřizovateli - s těmi městskými částmi - aby zachovali tyto asistenty. Je to vlastně i pomoc učitelům, pomoc škole, je to ve prospěch dětí, které potřebují mít pomocnou ruku, která jim pomůže."

Často jsou asistenty Romové, kteří se vzdělávali ve speciálních kurzech, museli splňovat poměrně náročné podmínky. Není to svým způsobem škoda, kdyby Romové, jakási kapacita ve škole, zmizeli?

"Určitě to škoda je. Já samozřejmě nevím, kdo do toho zákona takto zasáhl, jestli to bylo z důvodu, že chtějí dát rovnost a příležitost všem, že Romy vyloučili, vyškrtli. My rozhodně budeme zase jednat a budeme se snažit za zachování Romů, protože ti zase těm dětem nejvíce rozumějí. A myslím, že děti specielního romského pedagoga více poslouchají, a mají k sobě blíž."

Přesto jsou tito asistenti v rámci jakéhosi vyučování v nultých ročnících. Jaký význam spatřujete v nultých ročnících?

"Myslím, že je to naprostá nutnost."

Pak by mě ještě zajímalo, zda-li by měli Romové být ve zvláštních, speciálních romských školách, nebo by měli být začleněni do běžného vzdělávacího systému?

"My chceme začlenit Romy do běžné občanské společnosti, takže jakékoli vyčleňování do zvláštních škol, speciálních škol, myslím, že je špatně. Myslím, že by celá společnost měla žít pohromadě, aby si i bílé děti zvykly, že chodí nejen s Romy, ale myslím, že problém je celosvětový, kdy společnost by se neměla oddělovat, měla by se integrovat, žít pohromadě, i ty jednotlivé národnostní menšiny. Rozhodně by měly chodit do běžných škol."

Jak je to se vzdělávání jiných menšin na území města Prahy?

"Většinou chodí do běžných škol, ale některé národnosti mají své specielní školy, protože chtějí, aby se jejich děti vzdělávaly v jejich mateřském jazyce. Ale myslím, že to asi není dobře, jazyk se dá vzdělávat i v kurzech, a jestli jejich rodiče tu žijí a mají české občanství, tak by měly chodit do řadových českých škol."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Zprávy ]=

Matiční ulici v ústeckém Krásném Březně budou monitorovat kamery. Lokalita se proslavila plotem, který oddělil rodinné domky starousedlíků od obytných domů, v nichž žijí převážně Romové. Systém, který se bude skládat ze tří kamer, si vyžádá investici půl druhého miliónu korun. Primátor města Petr Gandalovič potvrdil, že radní vzali na vědomí petici starousedlíků, kteří si opakovaně stěžují na chování nepřizpůsobivých obyvatel Matiční ulice.

Projekt s názvem "Zmizelí Romové a Romové dnes" bude pokračovat i v roce 2006. Jeho prostřednictvím navštěvují základní a střední školy v Česku romští pamětníci a seznamují žáky s osudem Romů za druhé světové války. Spolu s Muzeem romské kultury akci pořádá společnost Živá paměť. Podle pořadatelů se učebnice dějepisu o historii Romů nezmiňují, nebo ji připomínají jen velmi okrajově.

Brněnský klub Fléda bude 22. listopadu hostit romský festival pojmenovaný po legendárním romském kytaristovi Django Reinhardtovi. Od 19.00 hodin tam vystoupí sedm různých romských kapel, mezi nimi také slovenský Kmeťoband a specialisté na djangojazz a romské písně Roma tino z Mikulova.

Romská hudba a tanec ovládnou také frýdlantskou restauraci Beseda pro děti z Občanského sdružení frýdlantských Romů. Akce se uskuteční rovněž v úterý 22. listopadu od 15.00 hodin pod názvem Každý Mikuláš a Bertík umí číst. Půjde o dvouhodinové pásmo dětských vystoupení, písniček, tanců a vědomostních soutěží, které zakončí karneval.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
22.03.2014Dobrovolník z Matiční ulice Karel Demeter obdržel cenu KřesadloO Roma Vakeren
17.10.2013Živá vzpomínka na romského jazzmana v Brně již po dvanáctéZprávy ze života Romů
15.10.2013Brněnský Django Fest už po dvanácté nabídne pestrou zábavuZprávy ze života Romů
11.11.2009Už poosmé bude v Brně Django FestZprávy ze života Romů
29.08.2008V ústecké Matiční ulici opět pomáhali dobrovolníciO Roma Vakeren
25.10.2007Na festivalu Django Fest vystoupí Gipsy.cz, Gulo čar a dalšíZprávy ze života Romů
16.03.2007Pěvecký sbor Romská čtrnáctka z ústecké Matiční ulice slaví úspěchyO Roma Vakeren
03.02.2006O Roma VakerenO Roma Vakeren
02.09.2005V Matiční ulici bude nainstalována bezpečnostní kameraO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Romské kapely vystoupí na počest romistky Mileny Hübschmannové
Romské kapely vystoupí na počest romistky Mileny Hübschmannové. Koncert se koná 25. a 26. listopadu od 18 hodin v pražském klubu Roxy. Více Janu Mišurcovi řekl spoluorganizátor Tomáš Habart.

Milena Hübschmannová "Koncert je věnován primárně paní docentce Mileně Hübschmannové, jejíž smrt v září byla podnětem k organizování tohoto koncertu, ale také chceme u této příležitosti připomenout význam a dílo dalších dvou romistek paní dr. Hanky Šebkové a Edity Žlnayové, které umřely bohužel ještě dříve."

Kdo vystoupí na koncertě?

"Vystoupí devět kapel, převážně romských: Bengas, Čilágos, Janko Slepčík s Máriem Bihárim, Vojta Lavička se svojí novou kapelou Do konce, Vojta Fabián, Kale, Terne Čhave, Funky Band Jozefa Feča Conection, Romatino a jako speciální host vystoupí Irena a Vojtěch Havlovi, kteří představí takovou tu ještě jinou neromistickou dimenzi života paní Hübschmannové, což je ta jogínská dimenze a záliba v buddhismu a v těchto naukách, kterým se věnovala ve svém volném čase."

Je to benefiční koncert, nebo klasický placený?

"Koncert je placený, ovšem snažili jsme se snížit cenu na minimum. Lístek stojí 170 korun na oba dva dny. Naším cílem bylo umožnit vstup na koncert i lidem, kteří by mohli přijet na koncert z větší dálky, aby se jim cesta a všechny náklady neprodražily. Koncert bude mít benefiční charakter v tom smyslu, že peníze, které nám zbudou po zaplacení všech nákladů - nájem prostoru, protože všechny kapely hrají zdarma, vzdaly se nároku na honorář, tak peníze, které zbudou, chceme použít na dokončení projektu Bare Roma, který zamýšlela paní Hübschmannová realizovat ve spolupráci se svými studenty a s Romy žijícími ve slovenských osadách."

A o čem je tento projekt?

"Projekt se snaží představit veřejnosti významné romské osobnosti z celého světa, ať už z oblasti literatury, hudby nebo divadla, a počítá s vydáním buď jedné větší publikace nebo řady menších publikací představující život a dílo těch vybraných Romů."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.09.2014Projekt Prethodžipen navazuje na překladatelské dílny romistky Mileny HübschmannovéO Roma Vakeren
14.09.2013Milena Hübschmannová o setkání s Elenou Lackovou a kráse romských pohádekO Roma Vakeren
07.09.2013Milena Hübschmannová byla pro Romy motorem, inspirátorkou, hybatelkou, matkou i sestrouO Roma Vakeren
15.09.2012Od tragického úmrtí Mileny Hübschmannové uplynulo již 7 letO Roma Vakeren
13.09.2012Spisovatelka Agnesa Horváthová vzpomíná na Milenu HübschmannovouZprávy ze života Romů
09.06.2012Nakladatel Karel Holub vydal knihy Mileny HübschmannovéO Roma Vakeren
20.08.2011V září uplyne šest let od tragické smrti Mileny HübschmannovéO Roma Vakeren
30.10.2009O kořenech romistiky v Čechách s Ladislavem GoralemO Roma Vakeren
02.03.2008Romové zapsali, co vidí, cítí, myslíZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Odpor slovenské veřejnosti proti neonacismu stoupá
Na Slovensku sílí odpor veřejnosti proti neonacistickým skupinám. Marie Vrábelová se zeptala na situaci sociologa Fedora Gála, který se zúčastnil protirasistické demonstrace v Bratislavě.

Fedor Gál "Neonacističtí skinheadi na Slovensku mají teď horké chvíle, poněvadž se dopustili několika velice závažných deliktů. Před 14 dny vraždy jednadvacetiletého studenta filosofie Daniela Tupého, před pár dny napadli skupinu studentů středoškoláků do Piešťan. Aktivizuje se normálně registrované seskupení, které se jmenuje Slovenská pospolitost. Svolávají mítinky, chodí v uniformách, které připomínají fašistický Slovenský stát a Hlinkovy gardy. O nacistických skinheadech a neonacistickém hnutí na Slovensku v posledním čase se mluví opravdu hodně."

Jak na to reaguje veřejnost?

"Je na nohou. Minulý týden ve středu byla veliká demonstrace v Bratislavě, kterou vyvolala vražda Daniela Tupého. Byly publikovány konkrétní rozhodnutí ministra vnitra Vladimíra Palka - velice tvrdá. Dokonce se uvažuje o tom, že bude zrušena registrace Národní pospolitosti slovenské a bude vykázána za hranice zákona."

Daniel Tupý byl zavražděn. Jaké byly důvody?

"Podle toho, co bylo zveřejněno, byl důvod jediný a to ten, že vypadal jinak, než si skinheadi představují: měl dlouhé vlásky, kytaru na zádech, byl se skupinkou přátel, napadlo ho asi šest ozbrojených mladíků a měl v sobě sedm vážných bodných ran."

Útočí skinheadi na Romy? Obávají se Romové?

"Útočí na všechny, které nepovažují za součást své subkultury. Útočí na lidi, kteří vypadají jako punkáči, anarchisté, mají tmavší pleť, vypadají jako migranti, ale především útočí, když mají jistotu, že jsou v přesile."

Nebyl případ, že by zaútočili na romskou osadu?

"Romové jsou pravidelnou obětí rasisticky orientovaných násilných útoků, ale nevím o jediném případě, že by skinheadi zaútočili na romskou osadu. Jak jsem již řekl, oni útočí v přesile."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
25.11.2013Část obyvatel Banské Bystrice protestovala proti zvolení Kotleby hejtmanemZprávy ze života Romů
11.11.2013Romy nazývá parazity, teď usiluje lídr slovenských extremistů o post hejtmanaZprávy ze života Romů
09.04.2013Mám o sebe malinko strach, přiznává český Rom po útoku v Banské ŠtiavniciZprávy ze života Romů
09.06.2012Projevy anticiganismu na SlovenskuO Roma Vakeren
05.11.2010V Košicích začal proces s policisty, kteří týrali romské dětiZprávy ze života Romů
20.08.2010Božena Bílá se vypracovala až na ředitelku gymnáziaO Roma Vakeren
21.12.2009Rasistické výroky mluvčího premiéra Fica se dostaly na internetZprávy ze života Romů
21.08.2009Slovenský Janov, maďarské Vítkovy?Zprávy ze života Romů
11.09.2006Zakuklenci vtrhli s basebalovými pálkami do romské rodinyZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
V České republice lidé vystupují proti neonacismu
Také u nás lidé vystupují proti neonacistickým skupinám. Na poslední neonacistické demonstraci na podporu německého vězně Ernsta Zündela, který popírá holocaust, byli neonacisté veřejností vypískáni. Demonstraci sledoval i vládní zmocněnec pro lidská práva Svatopluk Karásek.

Zásah policejních těžkooděnců na koncertě neonacistů (Foto: ČTK) "Na jednu stranu je tu svoboda slova, to je pro mne hrozně podstatné, na druhé straně se dá svoboda také zneužít a dají se popírat skutečnosti, které jsou podstatné a patří k nejvýznamnějším. Popírat je zneužití svobody a proti tomu se musí protestovat a nějak občansky vyjádřit nesouhlas."

Jaký je Váš názor na organizaci Národní odpor?

"Nelíbí se mi to. Jsem opačného názoru. Je to něco, co se mi zdá jako pozůstatek komunismu, něco, co si vůbec nedovedu představit, jak to myslí."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
26.11.2014O menšinách máme dostatek informací, říkají mladí. Často ale věří nenávistným fámámZprávy ze života Romů
18.03.2014Rada Evropy tvrdě kritizuje Česko za rasismus, premiér kritiku odmítáZprávy ze života Romů
20.07.2013František Kotlár: "Dělat něco proti rasismu a neslušnosti pokládám za přirozené."O Roma Vakeren
06.07.2013Na sociálních sítích přibývá xenofobiích výzev a odkazůO Roma Vakeren
14.04.2013Jsou Češi rasisté?Zprávy ze života Romů
13.04.2013Výstava Proti rasismu poukazuje na nebezpečí předsudkůZprávy ze života Romů
04.03.2013Výstava proti rasismu poukáže na nebezpečí předsudků a nálepkování lidíZprávy ze života Romů
26.05.2012Příběh z cyklu Národnost v pubertě: Jak byla Jitka chudáO Roma Vakeren
21.03.2012Mezinárodní den proti rasismu si připomíná i PrahaZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Letošní vládní protirasistické kampani propůčily tvář známé osobnosti
Svatopluk Karásek zaštítil také letošní protirasistickou kampaň, která se setkala s úspěchem. Tváře jí propůjčili známé osobnosti. Plakáty v podobě velké známky, doprovázel například text: Časy se mění, ale razítka zůstávají. Jan Mišurec vyzpovídal spoluorganizátora kampaně Filipa Smoljaka.

"Vládní kampaň proti rasismu se pořádá posedmé a každý rok se kampaně účastní několik realizátorů. My děláme mediální část, divadlo Archa dělá představení, které se jmenuje v Jedenáct dvacet tě opouštím. Odehrává se celé v uprchlickém táboře Bělá pod Bezdězem a v představení účinkují jak čeští herci, tak uprchlíci z celého světa. Třetí část je spojena s programem EU na podporu antidiskriminačních programů hlavně v oblasti práva."

Mě by zajímalo, jak se zrodil nápad oněch plakátů, které doprovázely letošní kampaň, a jaké byly tváře těch plakátů?

"Nápad vznikl už vloni. Pojali jsme ji jako živou akci. Loni jsme ji měli pojatou jako kampaň, která představuje nejkřiklavější oblasti rasismu a rasové diskriminace. Letos jsme to posunuly dál a neukazujeme oběti rasismu, ale hrdiny, kteří nad rasismem vítězí, ať jsou to diskriminační, právní či společenské, sociální, kulturní bariéry. Proto máme v kampani Andělu Haluškovou, která se dostala do finále české Miss. Možná jediná Romka v této ryze české soutěži. Pak tam máme Alexandra Minajeva reprezentujícího příchozí cizinci do naší země, pak tu máme Ivana Šaraye. Přestože původem řidič vystudoval vysokou školu - andragogiku a hodlá pokračovat ve vzdělávání nejen sebe, ale i ostatních romských rodin. Máme tu Lejlu Abasovou, která zastupuje Čechy, kteří mají jinou barvu pleti."

Jak reagovali lidé na billboardy?

"Na internetu organizujeme aktivistickou angažovanou akci, kde umožňujeme zapojit se do takzvaného internetového řetězce výroků proti rasismu. Z těch ohlasů bych řekl, že tak dvě třetiny jsou pozitivní v duchu boje proti rasismu. Zhruba jedna třetina jsou výroky, které poškodí, takové se najdou vždycky."

Může taková kampaň ovlivnit myšlení člověka, který je nenávistně zaměřen vůči určité skupině lidí, nebo je to dlouhodobější záležitost?

"Určitě je to dlouhodobější záležitost. Já si dokonce myslím, že kampaň jakéhokoli typu nemá až příliš velký vliv na myšlení lidí, které se utvářelo velice dlouho. Často to souvisí s původem lidí v regionech, kde je velká nezaměstnanost atd. - to je spíš otázka dlouhodobé výchovy a osvěty. Ale na druhou stranu si myslím, že je dobře, když taková velká "organizace", jako je vláda České republiky, dlouhodobě dává najevo, že s tímto jevem nesouhlasí a že by bylo dobré proti němu něco dělat. My k tomu přidáváme ještě takové to koření, že do té kampaně zapojujeme skutečné autentické lidi, aby mohli být takovým dobrým příkladem pro ostatní."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
07.11.2008Odstartovala kampaň Udělej něco!O Roma Vakeren
12.10.2007Kampaň Diskriminace je levárnaO Roma Vakeren
19.01.2007Byla zahájena nová kampaň proti rasismu a xenofobiiO Roma Vakeren
14.12.2006Letošní vládní kampaň proti rasismu probíhá pod heslem Otevřenost k menšinám obohacujeZprávy ze života Romů
12.11.2006Situace Romů po listopadu 1989 a jejich budoucnostZprávy ze života Romů
08.09.2006"Otevřenost menšinám obohacuje" je heslem nové vládní kampaně proti rasismuO Roma Vakeren
09.11.2005Vládní kampaň proti rasismu ukazuje úspěšné příslušníky menšinZprávy ze života Romů
26.08.2005Finalistka České Miss Anděla Halušková propůjčila svou tvář kampani proti rasismuO Roma Vakeren
19.08.2005Začala nová kampaň proti rasismuO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Historie, tradice, zvyky ]=
"Šaty dělaj' člověka..." aneb o romském odívání
V brněnském Muzeu romské kultury v úterý proběhla přednáška s názvem "Šaty dělaj' člověka...", která přiblížila tradiční romské oděvy a jejich vývoj, a to včetně ukázek z muzejních sbírek. O romském odívání si Jana Šustová povídala se zástupkyní ředitelky Muzea romské kultury, Mgr. Janou Polákovou.

Co je například pro Romy jako oděv typické?

"U Romů se nedá mluvit o nějakém typickém nebo jednotném oděvu, protože například na území České republiky získávali Romové oděvy většinou výměnnou za svou práci, za své řemeslné výrobky řemeslníků. Byly to oděvy, které už dosloužily majoritní společnosti, které už donosily, takže se skládaly z různých tipů, z různých materiálů. Nicméně, například u Olašských Romů přetrvávají do dnešních dnů určité vymezené způsoby odívání. Například u žen, že nosí výhradně sukně, i když je pravda, že dnešní nejmladší generace tato pravidla už tolik nedodržují. Sukně bývaly dlouhé, často až po kotníky a v dřívějších dobách mívaly Romky pod sukní takové kapsy, říkalo se jim posotě. Ty byly údajně docela dost veliké, prý se tam vešly až dvě slepice."

A jak to bylo s pokrývkami hlavy?

"Co se týče pokrývek hlavy, tak to dnes dodržují lidé starší generace. Ženy nosily šátky, často dost pestré. U Romů je velmi oblíbená červená barva, která u Romů hraje ochrannou roli. Nosily se tedy nejen červené součásti oděvů, ale i ozdoby. Nebo se dávaly malým, nekřtěným dětem červené šňůrky proti uhranutí. Co se týkalo mužů, tak tam starší generace nevycházela ven bez klobouku, to byl takový důkaz úcty, nebo postavení v komunitě."

Romové mají také rádi pestré oděvy...

"To, že mají rádi pestré oděvy, to bylo už po staletí. Měli velice rádi ozdoby ze starých mincí, plíšků a podobně. Například vajdové - to byli takoví představení, nebo starostové komunity - mívali stříbrné knoflíky, kterým se říkalo gombíky, ty ukazovaly, že je vajda. Mimo to mívali vajdovskou hůl, která byla také postříbřená. Kromě toho právě vajdové, nebo lépe postavení Romové mívali pevné čižmy boty, což v dřívějších dobách u Romů nebylo až tak obvyklé u Romů. Bývali přeci jen často tak chudí, že děti pobíhaly často bez bot i bez oblečení."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.03.2002Prozraď mi jak se oblékáš, já ti povím jaký jsiO Roma Vakeren

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetu na adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů, pozveme vás na různé kulturní akce a chybět samozřejmě nebude ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně a klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  V Národním divadle se bude hrát romská opera
Reportáž:  Na festivalu Den poezie zazněla také díla romských autorů
Reportáž:  Romští pedagogičtí asistenti se osvědčili
Zprávy: 
Reportáž:  Romské kapely vystoupí na počest romistky Mileny Hübschmannové
Reportáž:  Odpor slovenské veřejnosti proti neonacismu stoupá
Reportáž:  V České republice lidé vystupují proti neonacismu
Reportáž:  Letošní vládní protirasistické kampani propůčily tvář známé osobnosti
Historie, tradice, zvyky:  "Šaty dělaj' člověka..." aneb o romském odívání

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2023
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz