Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

"Teď to bylo v Národní galerii. Tam byla poslední výstava, ale byla společná, byly tam tři obrazy."

Takže Národní galerie vlastní vaše obrazy?

"Tři koupili. Ty tam mají."

Stále děláte nové obrázky; na čem teď pracujete?

"Teď budu dělat dřevo. Obrázky si nechám zase na léto."

Co děláte ze dřeva? Jakou sošku?

"Ještě jsem nezačal, ale mám připravené dřevo - lípu asi tři čtvrtě metru. Tak z toho něco udělám. Nejdřív oloupete kůru a pak vidíte ta léta, pak chytáte léta, a ono se to pak ukáže. Pak už to jde samo."

Když začnete dělat sošku, jak dlouho na ní pracujete? Předpokládám, že se od práce ani netrhnete.

"To právě ne. Dřív jsem pracoval čtyři hodiny. Teď u malých pracuji dvě hodiny, pak toho nechám, pak jdu dělat něco jiného, pak mě v noci třeba napadne, tak vstanu o půlnoci a jdu dělat."

Děláte stále dřevěné přívěsky, které se prodávají na Karlově mostě?

"To je nucené. Jinak bych to nedělal. Dělám na to, že máme na zaplacení nájmu, máme na jídlo."

A děláte různé přívěsky?

"Každý kus je originál. Když to děláte ručně, to není, že byste to vylíval do nějakých forem."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
25.10.2014	Boj proti nelegálním stavbám na Slovensku postihne i romské osady	O Roma Vakeren
22.10.2014	Unikátní výstava mapuje dílo romského naivisty Rudolfa Dzurka	Zprávy ze života Romů
01.10.2014	Muzeum romské kultury zve na výstavu Století pohrom – století zázraků Rudolfa Dzurka	Zprávy ze života Romů
05.07.2014	Před rokem zemřel významný romský výtvarník Rudolf Dzurko	O Roma Vakeren
19.06.2014	Museum Kampa představuje obrazy a sochy proslulého romského výtvarníka Rudolfa Dzurka	Zprávy ze života Romů
21.05.2014	Unikátní výstava v Museu Kampa představí jednoho z nejvíce ceněných romských výtvarníků Rudolfa Dzurka	Zprávy ze života Romů
21.05.2014	Rudolf Dzurko	Osobnosti
29.06.2013	Vzpomínka Fedora Gála na výtvarníka Rudolfa Dzurka	O Roma Vakeren
29.06.2013	Zemřel známý romský výtvarník Rudolf Dzurko	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Jak dlouho se natáčelo cd, kdo se podílel na jeho realizaci?

"Producentem byl Ota Baláž, člověk, který je jeden z hlavních autorů ve skupině BSP a podílely se na něm jak moje kapela Frenzy, tak samozřejmě i já, a spousta dalších hostů. Textařsky i autorsky se například podílel Olda Krejčovec ze skupiny Monkey Businesss, Jiří Urban ze skupiny Arakain dodal jednu písničku. Dělal texty například i Ivan Hlas nebo Pavla Milcová, spustu dalších hostů, kteří přispěli třeba tím, že písničku nahráli."

Jsou všechny v češtině?

"Na cd je patnáct věcí, devět je mých autorských, všechny jsou v češtině až na jednu, kterou složil Pavel Větrovec, který dělal zvuk celého cd. Ta písnička je celá česká, jen refrén má anglickou frázi."

A kdy budou křtiny?

"To je složitější záležitost. My jsme chtěli křest udělat hned po vydání. Ale vzhledem k tomu, že jsem křest chtěl mít tak, abych s kapelou mohli zahrát a pozvat si hosty, kteří by taky něco zahráli, a kluby by byly také docela obsazené, tak jsme to musely naplánovat až na 7. prosince v klubu Futurum."

Co Vás čeká do konce tohoto roku?

"Vše bude spojeno s vydáním toho cd. Chceme udělat koncerty, uděláme turné, budu ho všemožně propagovat, budu jezdit po rádiích a tak podobně - autogramiády, televizní pořady, což je taky strašně důležité proto, aby lidi viděli, co jsme stvořili."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
19.06.2008	Vlasta Horváth vyjel na turné s Čechomorem	Zprávy ze života Romů
30.05.2008	Vlasta Horváth na turné s Čechomorem!	Zprávy ze života Romů
16.12.2005	Pro Vlastu Horvátha byl rok 2005 přestupní stanicí v jeho hudební kariéře	O Roma Vakeren
16.12.2005	Vlasta Horváth získal českého slavíka za objev roku	O Roma Vakeren
08.12.2005	Vlasta Horváth bude hostem pořadu O Roma vakeren	Zprávy ze života Romů
23.09.2005	SuperStar Vlastimil Horváth se oženil	O Roma Vakeren
17.06.2005	Rozhovor se SuperStar Vlastimilem Horváthem odvysílá dnes večer Radiožurnál	Zprávy ze života Romů
17.06.2005	Romové jsou velmi hrdí na vítěze české SuperStar	O Roma Vakeren
17.06.2005	SuperStar Vlastimil Horváth je ochoten vystupovat i na romských akcích	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"V roce 1983 Robert Teary Texan založil skupinu Jackson Singers, protože jeho snem bylo mít vlastní skupinu. On zpíval gospel, hrál jazz, blues. Říkal, já potřebuju svoji vlastní skupinu, já se chci vyjadřovat zpěvem a zpívat sám, není tak pěkné - uděláme si velký chór."

Byly členové této skupiny rodinní příslušníci, nebo hledal talenty?

"Hledal talenty. A protože on sám zpíval v jedné velké skupině, tak si vybral nejlepší zpěváky z té skupiny, tak to všechno vzniklo. To byl začátek."

Jaké jsou ohlasy na tuto skupinu v Americe?

"Každá gospelová skupina je obdivována, protože gospel - to je v USA velká branže, je to něco jako pop music. Gospel má svoje vlastní festivaly. V každém kostele se zpívá gospel. Pro věřící má gospel skupiny, které cestují po Americe, po Evropě, v Japonsku, po celém světě. Gospel je dost velké slovo, které okouzluje všechny lidi, kteří tu hudbu slyší a kteří se tím zabývají."

Jaké je publikum v Evropě? Jak to vnímá skupina po emoční stránce?

"Rozdělila bych to, neměli jsme totiž možnost jezdit často do východní Evropy. Ale byli jsme v České republice na jazzovém festivalu před několika lety. Byli jsme před třemi roky v Praze. V Polsku jsme byli. V těch jižních zemích - v Itálii. A já musím říct, není rozdílu mezi národnostmi, všichni jsou nadšení. O České republice můžu říct, Češi jsou, a to jsem sama nevěděla, hodně muzikální a úplně neuvěřitelní, co se ozývá ze sálu, když všichni začnou zpívat. Fantastické."

Zajímalo by mě, zda jsou zpěváci věřící, nebo jestli chodí spíš věřící na koncerty?

"Otázka víry je velice zajímavá. Dalo by se o tom velmi dlouho mluvit. Jak to bylo v minulosti. Gospel začali zpívat věřící, kteří si skládali své vlastní skladby. U Gospel se začalo poprvně psát v notách. Spirituály jsou bez not. A to je právě ten vývoj moderního gospel. Teď vůbec nezáleží na tom, jestli je někdo věřící, nebo není, hudba se dotýká každého. Hudba je víra a láska a pocit dobrého života a touha po dobrém životě, to je poselství celé té hudby. Na něco člověk věří vždycky, ať je to třeba jen na dobro v člověku."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
12.11.2004	The Jacksons Singers	O Roma Vakeren

"Dá se říct, že ke skromnému léčebnému chování nám denně chybí v průměru 500 korun. To je v průměru a my jsme z 99 procent financováni ze zdravotního pojištění, takže se ten deficit odvíjí podle toho, jak která pojišťovna platí ošetřovací den, což je záležitostí dohody obou smluvních stran."

Hovořila jste o nedostatku ošetřujícího personálu. Jaká je situace u nás v porovnáním se zahraničím?

"My bychom byli schopni mít dostatek ošetřovatelského a odborného personálu, ale chybí nám finanční prostředky. Ve srovnání se státy mimo ČR - na západ je to lepší, na východ je to horší. Je to o tom, že je tam jinak definována péče o dětské psychiatrické pacienty, má zastání a pochopení, takže na ní jde více peněz. Na jednoho psychiatrického dětského pacienta je víc personálu než u nás."

Česká republika je rok a půl členem Evropské unie. Jak se tento fakt projevil v rámci financování nebo chodu vašeho zařízení?

"Projevilo se to jen v možnostech vstupovat do různých zařízení, grantů a projektů. Nám zase chybějí peníze, abychom zaplatili odborníky, ani ne tak na vyprojektování, jako spíš na realizací projektů, jak získat peníze. Je to samozřejmě vázáno na to, mí hotovost, mít úvěry, nejdříve si věci zaplatit, pak splácet EU. Dotklo se nás to v tom, že obor dětská a dorostová psychiatrie je uznaným oborem pro EU."

Můžete nám říci následky nedostatku peněz? Jak to vypadá v praxi?

"Chybí nám personál. Chybí nám tok finančních prostředků, abychom mohli pravidelně obnovovat interiéry, abychom nemuseli na všechno hledat sponzory, chybí nám peníze na základní rekonstrukce, aby pokoje nebyly osmilůžkové, ale ménělůžkové, a chybí nám peníze na to, aby celé prostředí bylo komfortnější pro potřeby dětských psychiatrických pacientů."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Obyvatelé hotelového domu v Bohumíně na Karvinsku se budou proti vystěhování z tohoto objektu bránit u krajského soudu. Okresní soud v Karviné totiž celkem ve čtyřech případech rozhodl, že hotelový dům, který nyní vlastní město, musí opustit bez nároku na náhradní bydlení. To se však lidem nelíbí a proti rozsudku se odvolají.

Mecenáš George Soros možná předloží české vládě plán na zlepšení postavení a života romské menšiny. Po setkání s tímto americkým finančníkem to novinářům řekl premiér Jiří Paroubek. Podle něj by pak Česko mohlo použít některé koncepty na pomoc Romům, které uspěly v Maďarsku či v Rumunsku. Soros založil mezinárodní síť nadací Open Society Fund a je prezidentem institutu, který spolu se světovou bankou inicioval projekt Dekáda Romů.

Vládní zmocněnec pro lidská práva Svatopluk Karásek zatím neví, s kolika penězi vláda v příštím roce počítá na vyřešení problému vepřína v Letech u Písku. Velkovýkrmna stojí na místě , kde byl za války sběrný tábor pro Romy a její přemístění žádají představitelé některých romských organizací. Mluvčí kabinetu Lucie Orgoníková uvedla, že ve státním rozpočtu by měly být na Lety vyhrazeny minimálně desítky miliónů korun.

Občanské sdružení Slovo 21 bude pořádat přípravné kurzy pro Romské uchazeče o studium na středních školách a učilištích. Termín pro podávání přihlášek do bezplatných přípravných kurzů je letošní 18. listopad. Do kurzů se mohou hlásit žáci 8. a 9. tříd základních škol nebo zájemci s ukončeným základním vzděláním. Kurzy budou probíhat od listopadu 2005 do dubna 2006 v Praze.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Je osm hodin ráno a na chodbě ostravského soudu postává drobná romská žena Helena Ferenčíková. Za malou chvíli se budou v jednací síni projednávat nejintimnější detaily z jejího života. Nezastírá, že je před procesem velmi neklidná.

"Necítím se moc dobře, jsem nervózní. Je to velmi nepříjemné a už nikdy nebudu mít děti a hrozně mi to vadí, protože v budoucnu jsem určitě chtěla mít ještě třetí. Doma mám dva kluky a chtěli bychom ještě třetí - holčičku."

Helenu Ferenčíkovou přišlo k soudu podpořit několik dalších romských žen. I ony mají stejný problém, už nemohou přirozenou cestou otěhotnět. Tvrdí, že jim v nemocnicích bez jejich vědomí podvázali vaječníky. Jako třeba Alena Gorolová.

"Také jsem nervózní z toho jak to dopadne. Byla bych ráda, aby to dopadlo dobře, aby z toho cosi bylo."

Helena Ferenčíková tvrdí, že jí před porodem sice dali podepsat nějaké listiny, ale vůbec jí neřekli, o co jde, navíc se nemohla poradit se svým manželem.

"Před tím, než jsem šla na operační sál, mi dávali podepsat papíry ohledně rodičů. Jaké mají rodiče následky, jestli jsou na něco nemocní, jak se bude jmenovat mé druhé dítě. Podepsala jsem, a pak mě hned odvezli na operační sál. Potom druhý den přišli na pokoj a řekli mi, že už nikdy nebudu mít děti, že mi museli udělat sterilizaci."

Nemocnice se hájí tím, že sterilizaci udělat mohli, protože měli souhlas pacientky. Po více než dvou hodinách soudkyně vynáší soudkyně Radomíra Badirová verdikt. Romská žena spor vyhrála, nemocnice se jí musí omluvit.

"Protože po skutkové stránce bylo prokázáno, že souhlas nebyl udělen svobodně a informovaně a takový lékařský zákrok je potom nutno považovat za zákrok nepovolený."

Helena Ferenčíková po verdiktu neskrývala radost.

"Určitě jsem ráda, že to tak dopadlo, že paní předsedkyně nám dala za pravdu, že se mnou takto neměli zacházet. Jsem ráda, že jsem rozrazila cestu Romkám, aby se mohly také domáhat své pravdy."

Naopak advokát vítkovické nemocnice byl zklamaný.

"Mrzí nás, že soud nepřijal naši argumentaci, že lékaři postupovali správně v souladu zachování zdraví pacientky. My počkáme na písemné vyhotovení rozsudku a poté zvážíme další kroky."

Zastánce Romů Kumar Vishwanatan dnešní verdikt považuje za klíčový.

"Já jsem nadšený, myslím, že je to velký úspěch pro paní Ferenčíkovou i další ženy."

Alena Goralová říká, že jí verdikt dodal odvahu k tomu, aby také zažalovala nemocnici, kde jí provedli sterilizaci.

"Je to ve prospěch nás všech, které chodíme na schůzky. Dali nám za pravdu a mě to povzbudilo osobně, protože určitě žalobu budu podávat taky. Takže určitá naděje tady je."

Nemocnice se ženě musí omluvit, ale odškodné ve výši 1 milionu korun platit nemusí. Žalobu totiž Romka nepodala včas. Jestli některá ze stran podá odvolání, bude případ řešit vrchní soud v Olomouci.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
18.04.2015	Vzpomínky Vlasty Cickové na nucenou sterilizaci	O Roma Vakeren
18.01.2014	Nucená sterilizace a naše zákony	O Roma Vakeren
12.05.2012	Slovensko a sterilizace romských žen	O Roma Vakeren
17.03.2012	Vláda by měla odškodnit neprávem sterilizované ženy, je mezi nimi i mnoho Romek	O Roma Vakeren
08.09.2011	Nechtěně sterilizovaná Romka dostala novou šanci na odškodnění	Zprávy ze života Romů
08.08.2011	Nechtěně sterilizovaná Romka dostala novou šanci na odškodnění	Zprávy ze života Romů
11.01.2010	Elena Gorolová dnes vystoupí na Evropské konferenci Romských žen Rady Evropy v Aténách	Zprávy ze života Romů
11.01.2010	Obhájci lidských práv se v roce 2010 zaměří na "antiromství"	Zprávy ze života Romů
07.01.2010	Soud přiznal odškodnění za neodsouhlasenou sterilizaci	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Můžete definovat změny, které přinesl nový školský zákon a zákon o pedagogických pracovnících?

"Já bych chtěla říct k vývoji funkce asistenta. Do roku 2000 se tato funkce jmenovala romský pedagogický asistent a od roku 2004 tato funkce byla zřizována na základě metodického pokynu ministerstva školství a byl zřizován tzv. asistent učitele nebo vychovatel. Asistent učitele byl nepedagogický pracovník a vychovatel byl pedagogický pracovník, protože měl ukončené středoškolské vzdělání. To se dostávám k té změně. Od roku 2005 se tato funkce nazývá asistent pedagoga a všichni asistenti pedagoga jsou pedagogičtí pracovníci a v zákoně je definováno, že je požadovaná kvalifikace ve velmi širokém rozpětí od základního vzdělání s pedagogickým minimem po vysokoškolské vzdělávání, což přináší změnu ve financování. Tím, že jsou pedagogičtí pracovníci, škola dostává na plat asistenta peníze v rámci rozpočtu školy na pedagogické pracovníky, takže ne na plat navíc. To, že musí rozpočítat podle normativu, kolik může být pedagogických pracovníků u kolika dětí, tím pádem řeší často problémy s tím, že nemají dostatek financí na to, aby zaplatili asistenta, aby nemuseli krátit úvazky ostatním pedagogickým pracovníkům, nebo aby nemuseli brát prostředky například z osobního ohodnocení. Kompetence za schvalování a financování asistentů plně přešly na krajské úřady, tedy na jejich odbory školství, mládeže a tělovýchovy."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
27.02.2014	V Liberci se konala konference o asistentech pedagoga pro žáky se sociálním znevýhodněním	Zprávy ze života Romů
26.10.2013	Hana Bandyová: V našich školách nevidíte, že by se české dítě nebavilo s romským	O Roma Vakeren
01.08.2013	Duchcovským strážníkům pomáhá už deset členů dohledové služby	Zprávy ze života Romů
02.02.2013	Marie Mirgová je nejmladší asistentkou pedagoga v základní škole na pražském Žižkově	O Roma Vakeren
26.01.2013	Práce asistentů pedagoga je ohrožena	O Roma Vakeren
22.07.2005	Zhodnocení práce romských asistentů	O Roma Vakeren
01.07.2005	Školství a romská média	O Roma Vakeren
25.02.2005	U vzniku romských pedagogických asistentů stála Helena Balabánová z Ostravy	O Roma Vakeren
22.10.2004	Romský asistent na školách musí mít pedagogické minimum	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Evropské sdružení Khamoro pracuje už osmým rokem, jeho záběr je obdivuhodný. Od nízkoprahového klubu pro děti a mládež, přes doučování dětí a azylové bydlení až po hygienický servis nebo občansko-právní poradnu.

"Už delší dobu jsem sledoval, že není až tak všechno v pořádku."

Říká vedoucí sdružení Emil Voráč.

"A aby to nevycházelo jen ode mne, že si vymýšlím, tak jsem chtěl, aby to bylo slyšet z jiných úst, z úst odborníků, kteří v těchto oblastech pracovali, a chtěl jsem také nějaký návod na to, na čem máme do budoucna pracovat."

Tak se všichni, kteří v Khamoru pracují s dětmi i dva z terénních pracovníků vydali na chalupu na Boží dar. To co je čekalo, bylo pro řadu z nich naprostou novinkou: nejrůznější hry zaměření na psychologii, na způsoby komunikace, na řešení problémů a hlavně na schopnost spolupráce. Nechyběl ani rozbor vzniklých situací a rozbor chování účastníků.

"Bylo důležité zjistit, jestli používají metody sociální práce nebo pedagogické práce, jestli plánují."

Vysvětluje supervizorka Jana Hejkrlíková.

"Dále, jak dokáže komunikovat - jak s klienty, tak při řešení konfliktů s úředníky, nebo s majoritou."

Hry, modelové situace, ale i noční výprava do terénu, včetně lezení po skalách, nebo cesty přes rašeliniště. Zajímalo mě, co si z víkendu odnesli jednotliví účastníci.

"Akce mi měla přinést poučení do života, sebevědomí, abych věděl, co mám dělat s pracovní náplní."

To byl Roman, a co říká Radek:

"Znalosti, pochopení, soucit s jinými."

"V čem si myslím, že to mělo hlavní smysl, byla otevřená komunikace vedená externistou, který nám umožnil do našich problémů vnést nějaké řešení, pak také, že jsme společně strávili tři dny, i při společném jídlech i při ostatních aktivitách," říká Štěpán.

Podobné pocity zažívala i Jolana.

"Našli jsme svoje nedostatky, takže můžeme se nad sebou zamyslet a zlepšovat se."

A jak akci viděla Dáša:

"O spoustě věcí jsme věděli, ale nedokázali jsme je pojmenovat a sami jsme si nevěděli rady. Teď je přesně poukázáno na naše nedostatky a na naše klady."

A jaké klady a zápory to jsou?

"Kolektiv je schopný spolupracovat, ovšem improvizují, takže lépe se jim dosud pracuje pod tlakem," shrnuje supervizorka Jana Hejkrlíková. "Nevyužívají metody sociální práce a citelně jim chybí i části kolektivu, dovednosti komunikace. Takže bych doporučovala semináře o metodách sociální práce a volnočasové aktivity dětí, příprava programů a podobně."

Zbývá poslední otázka. Na předsedu sdružení Emila Voráče.

"Mně se akce hrozně líbila. Líbila se mi i otevřenost nás všech, protože odhalila i takové nedostatky, o kterých jsme do této doby nevěděli. My podle výstupu z této akce se můžeme zaměřit na to, co koho pálí, a najít nějaký konsensus, aby to vyhovovalo všem."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Můžete na úvod představit Vaše muzeum? Jaké jsou v něm expozice a jakou součást expozic tvoří právě exponáty romské?

"Muzeum v Rimavské Sobotě vzniklo v roce 1882 a je pátým nejstarším muzeem na území Slovenska a non-stop od roku 1913 má vlastivědné expozice, které dokumentují přírodu a společnost, a od roku 1996 se muzeum specializuje na dokumentaci romské hmotné a duchovní kultury. V rámci této specializace nemáme bohužel stálou expozici, ale snažíme se ročně připravit minimálně jednu prezentaci romské kultury. K úspěšným výstavám patří například prezentovaná výstava lidové architektury a způsobu bydlení v regionu Gemeru-Malohontě, která se prezentuje v současnosti v muzeu v Brně."

Můžete nám přiblížit, jaké exponáty z vašeho muzea vystavujete v Muzeu romské kultury v Brně?

"Z originálních sbírkových předmětů je to především 58 plastik Dezidera Fertö a dále jsou to kopie způsobu bydlení Romů v Gemeru-Malohontě. To znamená 4 typy bydlení, včetně názorných maket, které dokumentují nejstarší typ bydlení od polozemljanky, přes jednoprostorový dům až po dvouprostorový dům Romů, který obývají dodnes. Pak je to i prostor maringotky, který byl dost populární mezi kočovnými Romy, kteří kočovali do roku 1958, respektive do 60. let. V roce 1958 byl zákaz kočování Romů v Československu definitivně uzákoněn a tato legislativa jim nedovolovala kočovat. Jsou to tedy čtyři typy obydlí v maketách."

Přepravovat muzejní předměty je velmi náročné. Je ve vašem muzeu ještě něco, co jste právě z přepravních důvodů do Muzea romské kultury v Brně nepřivezli?

"Například jsme měli rekonstrukci způsobu bydlení Romů, Lovárů, v podobě kočovného vozu, který byl prostorem ke všemu: kočovný vůz byl obydlím, byl prostorem, kde se děti rodily, kde se děti plodily, byl to prostor, kde řemeslník - romský kovář pracoval, byla to dílna i přístřešek."

Fotogalerii z výstavy najdete zde...

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
05.10.2012	Romové na Gemeru-Malohontě je téma nové výstavy v Muzeu romské kultury	Zprávy ze života Romů
13.10.2005	Výstava Romové na Gemeru	Fotoaktuality