Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Příjemný páteční večer - vy teď na vlnách Českého rozhlasu 1
- Radiožurnálu posloucháte pravidelný pořad "O Roma
vakeren" čili "Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma
vakeren"!
Máme pro Vás připravenu celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů
a samozřejmě i romskou hudbu.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Peršo tumen dodžanena palo maľišagos, savo kerel o Rudolf Dzurko. Džana
amenca tiž andro amaro muzeum Brnate u vičinaha tumen tiž pro koncertos savo
kerel e grupa Jackson Singers.
Nejdříve vám řekneme, jak žije a co dělá malíř Rudolf Dzurko. V Muzeu romské
kultury bude zajímavá přednáška - o co půjde - uslyšíte za
chvíli. Máme pozvánku i na charitativní koncert skupiny - Jackson
Singers.
Tiž amenca džana Chodovoste andro jekhetaniben Khamoro u amaro šuniben
zaphandaha vičindoneha pro akcii.
V druhé polovině O Roma vakeren se dozvíte, jak pracují Romové v Chodově v
občanském sdružení Khamoro - a že ostravský soud možná vynesl
průlomový verdikt v jednom z případů nechtěné sterilizace romských žen.
Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna
Poláková a Richard Samko.
=[ Reportáž ]=
Exkluzivní rozhovor s výtvarníkem Rudolfem Dzurkem
Výtvarný umělec Rudolf Dzurko je známý nejen u nás, ale i v zahraničí.
Vytváří obrazy ze skleněné drtě a vyřezává sošky ze dřeva. Tento
čtyřiašedesátiletý umělec není příliš sdílný k médiím, ale pro O Roma
vakeren jsme získali exkluzivní rozhovor. Marie Vrábelová se Rudolfa Dzurka
zeptala, kde měl poslední výstavu.
"Teď to bylo v Národní galerii. Tam byla poslední výstava, ale
byla společná, byly tam tři obrazy."
Takže Národní galerie vlastní vaše obrazy?
"Tři koupili. Ty tam mají."
Stále děláte nové obrázky; na čem teď pracujete?
"Teď budu dělat dřevo. Obrázky si nechám zase na léto."
Co děláte ze dřeva? Jakou sošku?
"Ještě jsem nezačal, ale mám připravené dřevo - lípu asi
tři čtvrtě metru. Tak z toho něco udělám. Nejdřív oloupete kůru a pak vidíte
ta léta, pak chytáte léta, a ono se to pak ukáže. Pak už to jde
samo."
Když začnete dělat sošku, jak dlouho na ní pracujete? Předpokládám, že se
od práce ani netrhnete.
"To právě ne. Dřív jsem pracoval čtyři hodiny. Teď u malých
pracuji dvě hodiny, pak toho nechám, pak jdu dělat něco jiného, pak mě v
noci třeba napadne, tak vstanu o půlnoci a jdu dělat."
Děláte stále dřevěné přívěsky, které se prodávají na Karlově mostě?
"To je nucené. Jinak bych to nedělal. Dělám na to, že máme na
zaplacení nájmu, máme na jídlo."
A děláte různé přívěsky?
"Každý kus je originál. Když to děláte ručně, to není, že byste to
vylíval do nějakých forem."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Superstar Vlastimil Horváth vydal sólové album Místo zázraků
Superstar Vlastimil Horváth vydal své sólové album Místo zázraků. Nejen o
tom si s ním povídala Dana Dubjelová.
Jak dlouho se natáčelo cd, kdo se podílel na jeho realizaci?
"Producentem byl Ota Baláž, člověk, který je jeden z hlavních
autorů ve skupině BSP a podílely se na něm jak moje kapela Frenzy, tak
samozřejmě i já, a spousta dalších hostů. Textařsky i autorsky se například
podílel Olda Krejčovec ze skupiny Monkey Businesss, Jiří Urban ze skupiny
Arakain dodal jednu písničku. Dělal texty například i Ivan Hlas nebo Pavla
Milcová, spustu dalších hostů, kteří přispěli třeba tím, že písničku
nahráli."
Jsou všechny v češtině?
"Na cd je patnáct věcí, devět je mých autorských, všechny jsou v
češtině až na jednu, kterou složil Pavel Větrovec, který dělal zvuk celého
cd. Ta písnička je celá česká, jen refrén má anglickou frázi."
A kdy budou křtiny?
"To je složitější záležitost. My jsme chtěli křest udělat hned po
vydání. Ale vzhledem k tomu, že jsem křest chtěl mít tak, abych s kapelou
mohli zahrát a pozvat si hosty, kteří by taky něco zahráli, a kluby by byly
také docela obsazené, tak jsme to musely naplánovat až na 7. prosince v
klubu Futurum."
Co Vás čeká do konce tohoto roku?
"Vše bude spojeno s vydáním toho cd. Chceme udělat koncerty,
uděláme turné, budu ho všemožně propagovat, budu jezdit po rádiích a tak
podobně - autogramiády, televizní pořady, což je taky strašně
důležité proto, aby lidi viděli, co jsme stvořili."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Skupina The Jackson Singers zazpívá na benefičních koncertech
V Praze vystoupí slavní The Jackson Singers. Spirituály a gospely si můžete
poslechnout v Obecním domě v Praze 12. a 13. listopadu. Koncerty nesou název
- Amazing Grace a konají se ve prospěch dětí s duševními poruchami,
konkrétně Psychiatrické léčebny Bohnice. Více už Janu Mišurcovi prozradila
manažerka skupiny - Wendy Fachner.
"V roce 1983 Robert Teary Texan založil skupinu Jackson Singers,
protože jeho snem bylo mít vlastní skupinu. On zpíval gospel, hrál jazz,
blues. Říkal, já potřebuju svoji vlastní skupinu, já se chci vyjadřovat
zpěvem a zpívat sám, není tak pěkné - uděláme si velký
chór."
Byly členové této skupiny rodinní příslušníci, nebo hledal talenty?
"Hledal talenty. A protože on sám zpíval v jedné velké skupině,
tak si vybral nejlepší zpěváky z té skupiny, tak to všechno vzniklo. To byl
začátek."
Jaké jsou ohlasy na tuto skupinu v Americe?
"Každá gospelová skupina je obdivována, protože gospel -
to je v USA velká branže, je to něco jako pop music. Gospel má svoje vlastní
festivaly. V každém kostele se zpívá gospel. Pro věřící má gospel skupiny,
které cestují po Americe, po Evropě, v Japonsku, po celém světě. Gospel je
dost velké slovo, které okouzluje všechny lidi, kteří tu hudbu slyší a kteří
se tím zabývají."
Jaké je publikum v Evropě? Jak to vnímá skupina po emoční stránce?
"Rozdělila bych to, neměli jsme totiž možnost jezdit často do
východní Evropy. Ale byli jsme v České republice na jazzovém festivalu před
několika lety. Byli jsme před třemi roky v Praze. V Polsku jsme byli. V těch
jižních zemích - v Itálii. A já musím říct, není rozdílu mezi
národnostmi, všichni jsou nadšení. O České republice můžu říct, Češi jsou, a
to jsem sama nevěděla, hodně muzikální a úplně neuvěřitelní, co se ozývá ze
sálu, když všichni začnou zpívat. Fantastické."
Zajímalo by mě, zda jsou zpěváci věřící, nebo jestli chodí spíš věřící na
koncerty?
"Otázka víry je velice zajímavá. Dalo by se o tom velmi dlouho
mluvit. Jak to bylo v minulosti. Gospel začali zpívat věřící, kteří si
skládali své vlastní skladby. U Gospel se začalo poprvně psát v notách.
Spirituály jsou bez not. A to je právě ten vývoj moderního gospel. Teď vůbec
nezáleží na tom, jestli je někdo věřící, nebo není, hudba se dotýká každého.
Hudba je víra a láska a pocit dobrého života a touha po dobrém životě, to je
poselství celé té hudby. Na něco člověk věří vždycky, ať je to třeba jen na
dobro v člověku."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Zařízení pečující o děti s duševními poruchami se potýkají s nedostatkem financí
Koncerty Jacksons Singers jsou charitativní. Tentokrát výtěžek půjde dětské
psychiatrické léčebně Opařany. S nedostatkem finančních prostředků se
potýkají všechna zařízení pečující o děti s duševními poruchami. Více už
Janu Mišurcovi řekla ředitelka dětské psychiatrické léčebny Iva Hodková.
"Dá se říct, že ke skromnému léčebnému chování nám denně chybí v
průměru 500 korun. To je v průměru a my jsme z 99 procent financováni ze
zdravotního pojištění, takže se ten deficit odvíjí podle toho, jak která
pojišťovna platí ošetřovací den, což je záležitostí dohody obou smluvních
stran."
Hovořila jste o nedostatku ošetřujícího personálu. Jaká je situace u nás
v porovnáním se zahraničím?
"My bychom byli schopni mít dostatek ošetřovatelského a odborného
personálu, ale chybí nám finanční prostředky. Ve srovnání se státy mimo ČR
- na západ je to lepší, na východ je to horší. Je to o tom, že je
tam jinak definována péče o dětské psychiatrické pacienty, má zastání a
pochopení, takže na ní jde více peněz. Na jednoho psychiatrického dětského
pacienta je víc personálu než u nás."
Česká republika je rok a půl členem Evropské unie. Jak se tento fakt
projevil v rámci financování nebo chodu vašeho zařízení?
"Projevilo se to jen v možnostech vstupovat do různých zařízení,
grantů a projektů. Nám zase chybějí peníze, abychom zaplatili odborníky, ani
ne tak na vyprojektování, jako spíš na realizací projektů, jak získat
peníze. Je to samozřejmě vázáno na to, mí hotovost, mít úvěry, nejdříve si
věci zaplatit, pak splácet EU. Dotklo se nás to v tom, že obor dětská a
dorostová psychiatrie je uznaným oborem pro EU."
Můžete nám říci následky nedostatku peněz? Jak to vypadá v praxi?
"Chybí nám personál. Chybí nám tok finančních prostředků, abychom
mohli pravidelně obnovovat interiéry, abychom nemuseli na všechno hledat
sponzory, chybí nám peníze na základní rekonstrukce, aby pokoje nebyly
osmilůžkové, ale ménělůžkové, a chybí nám peníze na to, aby celé prostředí
bylo komfortnější pro potřeby dětských psychiatrických pacientů."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Obyvatelé hotelového domu v Bohumíně na Karvinsku se budou proti vystěhování
z tohoto objektu bránit u krajského soudu. Okresní soud v Karviné totiž
celkem ve čtyřech případech rozhodl, že hotelový dům, který nyní vlastní
město, musí opustit bez nároku na náhradní bydlení. To se však lidem nelíbí
a proti rozsudku se odvolají.
Mecenáš George Soros možná předloží české vládě plán na zlepšení postavení a
života romské menšiny. Po setkání s tímto americkým finančníkem to novinářům
řekl premiér Jiří Paroubek. Podle něj by pak Česko mohlo použít některé
koncepty na pomoc Romům, které uspěly v Maďarsku či v Rumunsku. Soros
založil mezinárodní síť nadací Open Society Fund a je prezidentem institutu,
který spolu se světovou bankou inicioval projekt Dekáda Romů.
Vládní zmocněnec pro lidská práva Svatopluk Karásek zatím neví, s kolika
penězi vláda v příštím roce počítá na vyřešení problému vepřína v Letech u
Písku. Velkovýkrmna stojí na místě , kde byl za války sběrný tábor pro Romy
a její přemístění žádají představitelé některých romských organizací. Mluvčí
kabinetu Lucie Orgoníková uvedla, že ve státním rozpočtu by měly být na Lety
vyhrazeny minimálně desítky miliónů korun.
Občanské sdružení Slovo 21 bude pořádat přípravné kurzy pro Romské uchazeče
o studium na středních školách a učilištích. Termín pro podávání přihlášek
do bezplatných přípravných kurzů je letošní 18. listopad. Do kurzů se mohou
hlásit žáci 8. a 9. tříd základních škol nebo zájemci s ukončeným základním
vzděláním. Kurzy budou probíhat od listopadu 2005 do dubna 2006 v Praze.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Ostravská nemocnice se musí ženě omluvit za nechtěnou sterilizaci
Ostravský soud zřejmě vynesl průlomové rozhodnutí v případech nechtěně
sterilizovaných romských žen. Nařídil vítkovické nemocnici, ať se omluví
Heleně Ferenčíkové za to, že jí před čtyřmi lety podvázali vaječníky bez
jejího vědomí. V Ostravě tyto romské ženy už dokonce založily sdružení a po
dnešním verdiktu doufají, že soudní spory také vyhrají. Soudní přelíčení
sledovala Andrea Čánová.
Je osm hodin ráno a na chodbě ostravského soudu postává drobná romská žena
Helena Ferenčíková. Za malou chvíli se budou v jednací síni projednávat
nejintimnější detaily z jejího života. Nezastírá, že je před procesem velmi
neklidná.
"Necítím se moc dobře, jsem nervózní. Je to velmi nepříjemné a už
nikdy nebudu mít děti a hrozně mi to vadí, protože v budoucnu jsem určitě
chtěla mít ještě třetí. Doma mám dva kluky a chtěli bychom ještě třetí
- holčičku."
Helenu Ferenčíkovou přišlo k soudu podpořit několik dalších romských žen. I
ony mají stejný problém, už nemohou přirozenou cestou otěhotnět. Tvrdí, že
jim v nemocnicích bez jejich vědomí podvázali vaječníky. Jako třeba Alena
Gorolová.
"Také jsem nervózní z toho jak to dopadne. Byla bych ráda, aby to
dopadlo dobře, aby z toho cosi bylo."
Helena Ferenčíková tvrdí, že jí před porodem sice dali podepsat nějaké
listiny, ale vůbec jí neřekli, o co jde, navíc se nemohla poradit se svým
manželem.
"Před tím, než jsem šla na operační sál, mi dávali podepsat papíry
ohledně rodičů. Jaké mají rodiče následky, jestli jsou na něco nemocní, jak
se bude jmenovat mé druhé dítě. Podepsala jsem, a pak mě hned odvezli na
operační sál. Potom druhý den přišli na pokoj a řekli mi, že už nikdy nebudu
mít děti, že mi museli udělat sterilizaci."
Nemocnice se hájí tím, že sterilizaci udělat mohli, protože měli souhlas
pacientky. Po více než dvou hodinách soudkyně vynáší soudkyně Radomíra
Badirová verdikt. Romská žena spor vyhrála, nemocnice se jí musí omluvit.
"Protože po skutkové stránce bylo prokázáno, že souhlas nebyl
udělen svobodně a informovaně a takový lékařský zákrok je potom nutno
považovat za zákrok nepovolený."
Helena Ferenčíková po verdiktu neskrývala radost.
"Určitě jsem ráda, že to tak dopadlo, že paní předsedkyně nám dala
za pravdu, že se mnou takto neměli zacházet. Jsem ráda, že jsem rozrazila
cestu Romkám, aby se mohly také domáhat své pravdy."
Naopak advokát vítkovické nemocnice byl zklamaný.
"Mrzí nás, že soud nepřijal naši argumentaci, že lékaři
postupovali správně v souladu zachování zdraví pacientky. My počkáme na
písemné vyhotovení rozsudku a poté zvážíme další kroky."
Zastánce Romů Kumar Vishwanatan dnešní verdikt považuje za klíčový.
"Já jsem nadšený, myslím, že je to velký úspěch pro paní
Ferenčíkovou i další ženy."
Alena Goralová říká, že jí verdikt dodal odvahu k tomu, aby také zažalovala
nemocnici, kde jí provedli sterilizaci.
"Je to ve prospěch nás všech, které chodíme na schůzky. Dali nám
za pravdu a mě to povzbudilo osobně, protože určitě žalobu budu podávat
taky. Takže určitá naděje tady je."
Nemocnice se ženě musí omluvit, ale odškodné ve výši 1 milionu korun platit
nemusí. Žalobu totiž Romka nepodala včas. Jestli některá ze stran podá
odvolání, bude případ řešit vrchní soud v Olomouci.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Změny a dopady týkající se funkce asistenta pedagoga
V prostorách Hrzánského paláce v Praze se konala konference na téma
"Změny a dopady týkající se funkce asistenta pedagoga",
které přinesl nový školský zákon a zákon o pedagogických pracovnících.
Koordinátorku projektu Marii Kalinovou si k mikrofonu pozvala Dana
Dubjelová.
Můžete definovat změny, které přinesl nový školský zákon a zákon o
pedagogických pracovnících?
"Já bych chtěla říct k vývoji funkce asistenta. Do roku 2000 se
tato funkce jmenovala romský pedagogický asistent a od roku 2004 tato funkce
byla zřizována na základě metodického pokynu ministerstva školství a byl
zřizován tzv. asistent učitele nebo vychovatel. Asistent učitele byl
nepedagogický pracovník a vychovatel byl pedagogický pracovník, protože měl
ukončené středoškolské vzdělání. To se dostávám k té změně. Od roku 2005 se
tato funkce nazývá asistent pedagoga a všichni asistenti pedagoga jsou
pedagogičtí pracovníci a v zákoně je definováno, že je požadovaná
kvalifikace ve velmi širokém rozpětí od základního vzdělání s pedagogickým
minimem po vysokoškolské vzdělávání, což přináší změnu ve financování. Tím,
že jsou pedagogičtí pracovníci, škola dostává na plat asistenta peníze v
rámci rozpočtu školy na pedagogické pracovníky, takže ne na plat navíc. To,
že musí rozpočítat podle normativu, kolik může být pedagogických pracovníků
u kolika dětí, tím pádem řeší často problémy s tím, že nemají dostatek
financí na to, aby zaplatili asistenta, aby nemuseli krátit úvazky ostatním
pedagogickým pracovníkům, nebo aby nemuseli brát prostředky například z
osobního ohodnocení. Kompetence za schvalování a financování asistentů plně
přešly na krajské úřady, tedy na jejich odbory školství, mládeže a
tělovýchovy."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Pracovníci občanského sdružení Khamoro z Chodova se sešli v Božím Daru
Sedm pracovníků občanského sdružení Khamoro z Chodova na Karlovarsku prožilo
neobvyklý víkend. Tři dny strávené v Božím Daru pro ně znamenaly nejen
neobvyklé zážitky, ale především podrobný pohled na sebe samotné. Víkend s
nimi prožíval i Zdeněk Hejkrlík.
Evropské sdružení Khamoro pracuje už osmým rokem, jeho záběr je obdivuhodný.
Od nízkoprahového klubu pro děti a mládež, přes doučování dětí a azylové
bydlení až po hygienický servis nebo občansko-právní poradnu.
"Už delší dobu jsem sledoval, že není až tak všechno v
pořádku."
Říká vedoucí sdružení Emil Voráč.
"A aby to nevycházelo jen ode mne, že si vymýšlím, tak jsem chtěl,
aby to bylo slyšet z jiných úst, z úst odborníků, kteří v těchto oblastech
pracovali, a chtěl jsem také nějaký návod na to, na čem máme do budoucna
pracovat."
Tak se všichni, kteří v Khamoru pracují s dětmi i dva z terénních pracovníků
vydali na chalupu na Boží dar. To co je čekalo, bylo pro řadu z nich
naprostou novinkou: nejrůznější hry zaměření na psychologii, na způsoby
komunikace, na řešení problémů a hlavně na schopnost spolupráce. Nechyběl
ani rozbor vzniklých situací a rozbor chování účastníků.
"Bylo důležité zjistit, jestli používají metody sociální práce
nebo pedagogické práce, jestli plánují."
Vysvětluje supervizorka Jana Hejkrlíková.
"Dále, jak dokáže komunikovat - jak s klienty, tak při
řešení konfliktů s úředníky, nebo s majoritou."
Hry, modelové situace, ale i noční výprava do terénu, včetně lezení po
skalách, nebo cesty přes rašeliniště. Zajímalo mě, co si z víkendu odnesli
jednotliví účastníci.
"Akce mi měla přinést poučení do života, sebevědomí, abych věděl,
co mám dělat s pracovní náplní."
To byl Roman, a co říká Radek:
"Znalosti, pochopení, soucit s jinými."
"V čem si myslím, že to mělo hlavní smysl, byla otevřená
komunikace vedená externistou, který nám umožnil do našich problémů vnést
nějaké řešení, pak také, že jsme společně strávili tři dny, i při společném
jídlech i při ostatních aktivitách," říká Štěpán.
Podobné pocity zažívala i Jolana.
"Našli jsme svoje nedostatky, takže můžeme se nad sebou zamyslet a
zlepšovat se."
A jak akci viděla Dáša:
"O spoustě věcí jsme věděli, ale nedokázali jsme je pojmenovat a
sami jsme si nevěděli rady. Teď je přesně poukázáno na naše nedostatky a na
naše klady."
A jaké klady a zápory to jsou?
"Kolektiv je schopný spolupracovat, ovšem improvizují, takže lépe
se jim dosud pracuje pod tlakem," shrnuje supervizorka Jana
Hejkrlíková. "Nevyužívají metody sociální práce a citelně jim
chybí i části kolektivu, dovednosti komunikace. Takže bych doporučovala
semináře o metodách sociální práce a volnočasové aktivity dětí, příprava
programů a podobně."
Zbývá poslední otázka. Na předsedu sdružení Emila Voráče.
"Mně se akce hrozně líbila. Líbila se mi i otevřenost nás všech,
protože odhalila i takové nedostatky, o kterých jsme do této doby nevěděli.
My podle výstupu z této akce se můžeme zaměřit na to, co koho pálí, a najít
nějaký konsensus, aby to vyhovovalo všem."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V Muzeu romské kultury probíhá výstava Romové na Gemeru
V současné době probíhají v brněnském Muzeu romské kultury čtyři zajímavé
výstavy a my si teď budeme povídat o jedné z nich. Má název Romové na Gemeru
a pochází ze sbírek oddělení romské kultury Gemersko-malohontského múzea v
Rimavské Sobotě. Kromě soch lidového řezbáře výstava představuje způsoby
bydlení Romů na Gemeru. Jana Šustová se na podrobnosti zeptala ředitelky
Gemersko-malohontského múzea doktorky Oľgy Bodorové.
Můžete na úvod představit Vaše muzeum? Jaké jsou v něm expozice a jakou
součást expozic tvoří právě exponáty romské?
"Muzeum v Rimavské Sobotě vzniklo v roce 1882 a je pátým
nejstarším muzeem na území Slovenska a non-stop od roku 1913 má
vlastivědné expozice, které dokumentují přírodu a společnost, a od roku 1996
se muzeum specializuje na dokumentaci romské hmotné a duchovní kultury. V
rámci této specializace nemáme bohužel stálou expozici, ale snažíme se ročně
připravit minimálně jednu prezentaci romské kultury. K úspěšným výstavám
patří například prezentovaná výstava lidové architektury a způsobu bydlení v
regionu Gemeru-Malohontě, která se prezentuje v současnosti v muzeu
v Brně."
Můžete nám přiblížit, jaké exponáty z vašeho muzea vystavujete v Muzeu
romské kultury v Brně?
"Z originálních sbírkových předmětů je to především 58 plastik
Dezidera Fertö a dále jsou to kopie způsobu bydlení Romů v
Gemeru-Malohontě. To znamená 4 typy bydlení, včetně názorných maket,
které dokumentují nejstarší typ bydlení od polozemljanky, přes
jednoprostorový dům až po dvouprostorový dům Romů, který obývají dodnes. Pak
je to i prostor maringotky, který byl dost populární mezi kočovnými Romy,
kteří kočovali do roku 1958, respektive do 60. let. V roce 1958 byl zákaz
kočování Romů v Československu definitivně uzákoněn a tato legislativa jim
nedovolovala kočovat. Jsou to tedy čtyři typy obydlí v maketách."
Přepravovat muzejní předměty je velmi náročné. Je ve vašem muzeu ještě
něco, co jste právě z přepravních důvodů do Muzea romské kultury v Brně
nepřivezli?
"Například jsme měli rekonstrukci způsobu bydlení Romů, Lovárů, v
podobě kočovného vozu, který byl prostorem ke všemu: kočovný vůz byl
obydlím, byl prostorem, kde se děti rodily, kde se děti plodily, byl to
prostor, kde řemeslník - romský kovář pracoval, byla to dílna i
přístřešek."
Fotogalerii z výstavy najdete zde...
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové
hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve
20.32 - následující dva týdny vysíláme na vlnách Českého rozhlasu 1
- Radiožurnálu ve zkráceném čase. V úterý a ve čtvrtek na VKV
regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetu na adrese
www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská
hudba.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna
Poláková a Richard Samko.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně a klidný víkend.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
|