Pražský magistrát plánuje zřídit dům menšin
Pražský magistrát chce zřídit dům, v němž by mohly působit organizace
sdružující lidi z národnostních menšin. Tento záměr obsahuje čtyři roky
stará magistrátní koncepce. Plány však zbrzdil restituční nárok. Po dvou
letech sporů soud s konečnou platností rozhodl, že dům patří městu. Kolik
žije v Praze národnostních menšin a jaké mají problémy - to je otázka pro
Zdeňku Kuchyňovou.
Tradičních menšin žije v Praze dvanáct. Nejpočetnějšími jsou Slováci, těch
je kolem 25 tisíc a zhruba stejný počet tvoří Romové. Maďarů je o něco
méně - zhruba 21 tisíc.
"Hlavní město poskytuje každý rok 3 miliony korun na tradiční
národnostní menšiny, tedy těch 12, a v současné době se podařilo, že rada
schválila jeden milion korun pro integraci cizinců,"
uvedl Jaroslav Balvín, specialista magistrátu na otázky národnostních
menšin. Nově by měl národnostním menšinám sloužit už vzpomínaný zatím
poměrně zchátralý dům. Stát je ochoten na jeho přestavbu dát 20 milionů
korun. Dalších 15 až 20 milionů by podle radní Hany Halové dala Praha.
"Bylo by to multikulturní centrum pro evidované národnostní menšiny a
každý by tam měl třeba dvě kanceláře. Pak by tam byly společné prostory,
kde by mohla být výstavní síň nebo kavárnička a podobně, kde by docházelo
jak k setkávání národnostních menšin, tak ostatních obyvatel, kteří by se
mohli podívat, jak se tu národnostní menšiny prezentují."
Zástupci národnostních menšin záměr magistrátu vesměs vítají. Například
ruská menšina ale usiluje již řadu let o výstavbu vlastního kulturního a
duchovního centra. Podle plánů by tam měl být pravoslavný kostel, prostory
pro společenské akce, třídy pro výuku dětí, archiv, knihovna, hospic i
lékařské ordinace. Právě ruská menšina přišla do Česka v silné vlně po
roce 1991, uvedl její zástupce Alexej Kelin.
"Mají velkou nedůvěru vůči většinové společnosti, protože se šíří
pověsti o tom, jak jsou zde nedobře přijímání a žijí v určité izolaci a
ghettu, což pokládáme za velkou slabinu. Chtěli bychom, aby lidé, kteří se
rozhodli, že tady budou trvale žít, se lépe propojili s českou kulturou, s
českou společností."
Praha každoročně poskytuje národnostním menšinám řadu grantů, které se
pravidelně vyhlašují od roku 1999. Je pamatováno například na Světový
romský festival Khamovo, Mezinárodní folklorní festival Praha srdce národů
či každoroční společnou akci národnostních menšin s názvem Setkání kultur.
S finanční podporou magistrátu bylo vydáno také kolem 60 publikací. Právě
granty však někdy dělají problém malým romským organizacím, uvedla Marie
Gailová, z občanského sdružení Romodrom.
"Myslím si, že grantová politika dobře funguje, ale jak všichni víme,
máme spoustu Romů nevzdělaných a tam potom je problém si napsat grant, i
když my se snažíme těmto malým romským organizacím pomáhat a proto jsme
udělali zastřešující organizaci, kde se budou malé organizace učit psát
granty."
V Praze se na konci týdne uskuteční už páté setkání národnostních menšin.
Mezinárodní konference bude doplněná řadou doprovodných akcí, jako jsou
výstavy výtvarníků a fotografů i promítání videodokumentů s národnostní
tématikou.
|
|
Související články
Vybíráme z rubriky "Zprávy ze života Romů"
Nejčtenější články