Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu
pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili
"Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma
vakeren"!
Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů
a nebude chybět ani romská hudba.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Peršo vakeraha palo čhavore andro školi. Tiž amenca džana Jablonciste, kaj
samas te keren reportos palo oda, sar odoj dživen o Roma u so predal lende
kerel e romaňi poradkyňa.
Proč musí stále vysoké procento romských chodi do speciálních a zvláštních
škol? Odpověď hledala studentka Technické školy Žofie Převrátilová -
to je první téma. Poté se společně vydáme do Jablonce nad Nisou, kde žije
víc, jak 3500 Romů. My jsme se vydali za romskou poradkyní Annou Cinovou,
která nám přiblížila situaci tamních Romů.
Dodžanena tumen tiž so kerel predalo Roma jekhetaniben Armada Spásy. Džana
amenca Brnate andro amaro romano muzem u vakeraha tiž pale docentka Milena
Hübschmannovo, predal savi pes kerela pre aver čhon baro koncertos. Amaro
šuniben phandaha vakeribnaha palo romano bašavipen.
V druhé polovině O Roma vakeren se dozvíte, co pro Romy dělá občanské
sdružení Armáda spásy a že v Muzeu romské kultury v Brně začaly tři výstavy,
které mapují život Romů. Zesnulá Romistka docentka Milena Hübschmannová
obohatila řadu lidí, mezi nimi a sociologa Fedora Gála. Tolik namátkou z
programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a
Richard Samko.
=[ Reportáž ]=
Sociální práce v Jablonci nad Nisou
V O Roma vakeren se také věnujeme práci romských terénních pracovníku a
romských poradců. Co jejich práce obnáší v reálném životě a jak konkrétně
pomáhají tito lidé například na Jablonecku, kde žije více než 3500 Romů?
Nejdříve jsme se vydali do Krizového centra pro rodinu, kde jsme si povídali
s Miroslavem Červeňákem a také do ubytovny pro sociálně slabé.
Jak jste se dostal sem k tomuto bydlení?
"Dostali jsem to z města a jsme rádi, že máme kde bydlet. Prostě
u rodičů to nejde a jsem rádi, že máme svoje soukromí. Akorát nevíme, jak
dlouho tady budeme. Bylo by to lepší, kdyby to bylo stálé bydlení, že
jo."
Jste mladí lidé, máte děti, jak to zvládáte finančně?
"Ta finanční stránka, je to málo peněz, co dostáváme z města.Teď
se budu snažit, mám dostat práci a vydělat si víc peněz, aby pro ty děti
bylo víc peněz. Platíme nájem všechno, prostě není to problém, ale pak zbývá
méně peněz pro děti a pro ty různé potřeby."
Jak je to vůbec s mladými lidmi tady v Jablonci nad Nisou, když chtějí
získat nějaké bydlení, odtrhnout se od rodiny?
"Je to velký problém, protože já už jsem tedy měl dlouho žádost a byt
jsem nedostal a vím i od spousty mladých lidí, že mají děti, ale byt
nedostanou."
Pane Grunzo, vy jste tady na ubytovně sedm let.
"Osm roků jsem tady na ubytovně."
Za tu dobu se ta ubytovna změnila. Jak to vypadalo, když jste se sem
nastěhoval?
"Byl tady bordel, všude bordel, venku i po baráku i po chodbách
všude, pokud to nevzala paní Kanlová do ruky a pan Zina."
Ubytovna se změnila. Vy jste správce?
"No, oni říkají jako domovník."
Co všechno musíte mít pod kontrolou?
"Musím mít pod kontrolou, aby nerozbili okna, dveře, aby bordel
nebyl tady veliký a aby se neprali."
Uklízíte kolem?
"Uklízím okolo a kolem."
Vy jste byl dlouho bez práce, teď máte možnost pracovat. Co to pro vás
znamená?
"Jsem rád, že tu práci mám, alespoň si tady v baráku dělám a
vydělám si něco."
Je to hrozné být bez práce?
"To víte, že je to hrozné. Já mám děti postižené, jak bychom
žili?"
Co je vaše přání?
"No abych vyhrál. Koupil bych si vlastní barák, ale někde na
vesnici, pryč."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Ladislav Cina pracuje v Jablonci v centru pro dospělé i děti
Lidem, kteří se nacházejí v obtížné životní situaci, tam pomáhá svou prací
i Ladislav Cina. V domě se 180 ti nájemníky pro jejich potřeby zřídili
centrum pro dospělé i děti.
"Je to krizová ubytovna pro rodiny s dětmi."
Máte tady dole v přízemí jednu volnou místnost. Pro jaké účely?
"Název té místnosti je Krizová místnost. Už od toho názvu
"krizová" je proto, kdyby se stalo, i v nočních
hodinách, kdyby třeba vyhořela rodina nebo bylo použito nějaké násilí.
Okamžitě může ta rodina přímo přijít."
Jak se tady chovají nájemníci?
"Je tu určitě domovní řád. Já jako terénní pracovník sem docházím
denně, takže je kontroluji. Máme tu dva pracovníky na veřejně prospěšné
práce, kteří mají na starosti úklid veřejné zeleně okolo ubytovny. Uklízejí
i společné prostory a udržují chod té ubytovny. Já sem docházím také denně a
ještě obcházím ty rodiny. Koukám na nedostatky, zajišťuji opravy. Jediný
problém na té ubytovně je to, že tu je lokální topení, takže zajišťuji uhlí
i dříví a řeším i sociální práci. Samozřejmě je tu nezaměstnanost, ale tu se
snažíme řešit, protože podmínkou bydlení tady na ubytovně je, pokud je to
úplná rodina, tak se snažíme toho muže zaměstnat tím, že spolupracujeme s
technickými službami, kde také zřizují veřejně prospěšné práce a už jim
děláme takovou cestičku. Jsme spojení s ředitelem technických služeb, který
nám je velice nakloněn. Na ubytovně jsou malé děti."
Co by bylo důvodem k tomu, abyste třeba museli nájemníky vystěhovat?
"Je tady nějaký domovní řád, takže se snažíme, aby ty návyky měli.
Dohlížíme na to, aby zde řádně platili to, co mají."
Je pro vás terénní sociální práce těžká?
"Dělám to rád. Akorát bych chtěl, aby se občané města Jablonce nad
Nisou přišli podívat, jak to tady teď vypadá a pomohli nám řešit okolí té
ubytovny pro ty naše děti, co tu jsou, abychom to okolí zpestřili
pískovištěm, nějakými těmi houpačkami a vyžitím pro ty děti, protože si
nemají kde hrát a chtěli bychom pro ně to okolí ještě tím
zvelebit."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Terénní sociální pracovníci by měli znát svou komunitu
Práce v terénu i na úřadě si vyžaduje zejména lidi, kteří znají svou
komunitu, rozumí jim a vědí, jak jim pomoci. Jak hodnotí tuto práci ředitel
odboru sociálních věcí a zdravotnictví v Jablonci nad Nisou Tomáš Macek?
"Situace Romů se, já si myslím, určitě zlepšila, protože všichni,
kteří chtějí, tak mohou bydlet. Teď záleží na nich, jakým způsobem toho
využívají a jak se k tomu bydlení chovají. S prací je to horší."
Jsou děti často odebírány do dětských domovů, nebo jak se to tady řeší?
"V žádném případě děti nejsou odebírány do dětských domovů. Já
jsem právě zkoumal, jestli takový případ nastal a tuším, že někdy počátkem
roku 2001, ale to byla situace krizová, kdy ta rodina se vůbec nestarala o
děti."
Máte tady i romskou poradkyni a zároveň vlastně terénní pracovnici.
Pomáhá vám to?
"Otázkou není, jestli to pomáhá. My bychom si to vlastně bez ní
neuměli představit. Terénní pracovník je člověk, který nás nejen informuje
ale i propojuje s romskou komunitou a já díky ní jsem schopen některá
rozhodnutí dělat mnohem snazším způsobem, než kdybych neměl tento
kontakt."
Jsou Romové, kteří přišli o bydlení tady přímo ve městě svojí vlastní
vinou. Kde teď bydlí?
"Romové, kteří přišli svojí vlastní vinou o bydlení mají dvě
možnosti. Buď bydlí u svých příbuzných, ale protože existuje zákon, tak
všichni vystěhovaní se někam dostanou. Máme lokalitu, kterou jsem řešili.
Všichni lidé bez ohledu na to, jestli to jsou nebo nejsou Romové, tam bydlí.
Jsou to jednoduché byty, ale snažíme se z toho udělat bydlení, které bude na
stejné úrovni jako bydlení kdekoliv jinde ve městě. A naším cílem je hlavně,
aby ti lidé, kteří tam bydlí, měli perspektivu, že když si vyřeší svůj
problém, většinou je to nájemné, tak by se mohli vrátit zase mezi lidi,
kteří platí nájem."
Myslíte si, že jsou tam lidé, kterým by se to mohlo podařit, aby se zase
zpátky začlenili mezi ty ostatní?
"Není jich mnoho, ale jsou. Takže jestliže se ten člověk a s naší
pomocí a s pomocí našich terénních pracovníků zajímá o jiné bydlení, musí
splňovat řadu podmínek, ale někteří z nich, kteří jsou v této lokalitě, my
tomu říkáme Zelené údolí, tak mají možnost si o toto sociální bydlení
požádat."
Jaké je tam bydlení? Vládne tam pořádek?
"Jako všude. Máte lidi, kteří si váží svého bydlení i co si
neváží. Ti, co si ho váží, tam žijí poměrně spokojeně. Ti co si ho neváží,
tak na ně vytváříme přiměřený nátlak, aby svým chováním neobtěžovali
ostatní."
Je tam někdo, kdo dohlíží na pořádek?
"Máme terénní pracovníky a jeden z těch terénních pracovníků tam
má pracoviště. Je tam dokonce klubovna, kde probíhají akce pro děti. Terénní
pracovník má řadu povinností. Jednou z nich je třeba, že pro nás
zabezpečuje, aby všechny děti, které tam bydlí, navštěvovaly pravidelně
školní docházku. Je to opatření jak pro ty děti, tak pro jejich rodiče,
protože rodiče, když nezabezpečí školní docházku, přicházejí o sociální
dávky."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Představujeme romskou poradkyni Annu Cinovou
V Jablonci nad Nisou působí romská poradkyně Anna Cinová.
"Já jsem pracovala do roku 1991 na Úřadu práce v Jablonci nad
Nisou jako zprostředkovatelka zaměstnání a bylo mi nabídnuto Okresním
úřadem, abych zastávala na tehdy Okresním úřadě funkci romské poradkyně,
takže pracuji v Jablonci nad Nisou jako romská poradkyně."
Vy jste už v roce 1975 dostudovala ekonomickou školu. Proč jste se
rozhodla věnovat právě této oblasti?
"Já jsem od roku 1989, hned po revoluci, společně se svými kolegy,
romskými aktivisty v Jablonci nad Nisou, zakládala místní organizaci Romské
občanské iniciativy. Už v té době, v roce 1990, jsem se aktivně zabývala
zlepšením životní úrovně Romů na Jablonecku."
Mohla byste říci, co se vám podařilo, co byste chtěla zlepšit?
"Nám se společně s mými kolegy podařilo spoustu věcí. Od roku 1993
funguje v Jablonci nad Nisou přípravný ročník pro děti ze znevýhodněného
prostředí. Od roku 2001 jsme v sociálně vyloučené lokalitě Zelené údolí, kde
žije 182 obyvatel, zřídili centrum sociální prevence, kde působí terénní
pracovníci. Současně se založením centra sociální prevence jsme v Jablonci
nad Nisou realizovali pilotní projekt terénní práce. Zároveň jsem začali
vykonávat aktivní terénní práci. Podařila se nám spousta dobrých věcí.
Podařilo se nám zlepšit životní podmínky Romů v rámci těch bytů, které
obývají."
Daří se vám nějakým způsobem pomoci těmto lidem, například
zprostředkováním práce?
"S tím mám své zkušenosti. Od roku 2002 se nám podařilo iniciovat
na našem Městském úřadě v Jablonci nad Nisou zřízení pěti míst dotovaných
státem. To znamená veřejně prospěšných prací, kdy samotní lidé, kteří žijí v
lokalitě Zelené údolí, získali zaměstnání."
Pokud má někdo problémy, muže se na vás obrátit? Například rodiny
nevystačí s penězi, nezaplatí nájem a hledají řešení nebo je nějaká prevence
protidrogová?
"Už pět let, od počátku tohoto projektu v této lokalitě, každý
týden jednou i dvakrát se obléknu do sportovního, nazuji botasky a ten svůj
rajón procházím. Současně v našem centru sociální prevence působím každý
pátek jako poradce, takže tady poskytuji i poradenskou službu, takže se vším
možným se na mě mí klienti, kteří tady bydlí, obracejí. Jsou to věci od
řešení nedoplatků na nájemném a na službách. Jsou to věci týkající se
nedorozumění v rodinách, nedocházky dětí do školy, uspořádání svatby a
uspořádání křtin. Jsou tu různé věci, které je potřeba operativně s těmi
lidmi řešit.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Okresní soud v Karviné rozhodl, že z hotelového domu v Bohumíně se bez
nároku na náhradní byt musí vystěhovat další rodina. Soud stejně rozhodl i v
předcházejících dvou případech. Žalobu město podalo na celkem pět rodin,
které se z hotelového domu odmítly vystěhovat, i když jejich ubytovací
smlouvy s předchozím vlastníkem vypršely na konci letošního června.
Mostecké sídliště Chanov, kde žijí Romové a nepřizpůsobiví obyvatelé, zažívá
stavební boom. Město opravuje místní kulturní dům, školu, rozšiřuje ubytovnu
pro neplatiče a obecně prospěšná společnost zahájila rekonstrukci
nevyužívaného objektu bývalého obchodního střediska. Od rekonstrukce
kulturního domu, kde sídlí komunitní centra zaměřená na rekvalifikace Romů,
si město slibuje zejména posílení jejich šance uplatnit se na trhu práce.
Studenti brněnské pedagogické fakulty Masarykovy univerzity budou doučovat
malé Romy přímo v rodinách. Částku 350 tisíc korun na doučování získalo
Společenství Romů na Moravě od soukromé nadace. Studenti nepomáhají jen s
úkoly a běžnou výukou, ale připravují mladé Romy i na přijímací zkoušky či
maturitu. Kurzy doučování, práce na počítači, nebo angličtiny mohou v Brně
zdarma navštěvovat Romové od sedmi let také v rámci programu, který nabízí
občanské sdružení ratolest.
Občanské sdružení Romodrom pořádá od čtvrtka 27. října v restauraci La
Scéne v pražské ulici U milosrdných výstavu fotografií z letního dětského
tábora pod názvem Kudy také vedou cesty Romů. Součástí bude také benefiční
aukce vystavených fotografií, jejíž výtěžek bude věnován na zimní tábor pro
děti ze sociálně znevýhodněného prostředí.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Absolventka Technické univerzity v Liberci napsala diplomovou práci na téma
Vzdělanost Romů
Diplomovou práci na téma Vzdělanost Romů představila v Liberci v rámci
projektu Romové Romům absolventka Technické university Žofie Převrátilová.
Zajímalo ji, proč musí stále velmi vysoké procento romských dětí chodit do
speciálních a zvláštních škol a proč se později často ani ničím nevyučí.
Žofie získávala poznatky na libereckých školách i ve školce při Romském
komunitním centru. S tím, co zjistila, se svěřila kolegyni Ivaně Bernáthové.
"Když je dobrý učitel, tak prostě dobře učí bílé děti a dobře učí
romské děti, takže třeba na 5. května ve škole jsem se setkala s paní
učitelkou, která tam má asi tři romské děti ve třídě a ta o nich krásně
vyprávěla a říkala, že to jsou děti, které umí nejlépe vyprávět z té třídy,
takže asi jak se v těch romských rodinách povídá. Oni jsou z takové tradiční
rodiny."
Učitel by měl podle Žofie více komunikovat s rodiči romských dětí.
"Komunikuje i s těmi rodiči a uvědomuje si, že romské děti nemohou
udělat skok k těm bílým, protože v jejich životě je obrovská přehrada, takže
to byla paní učitelka. To bylo úžasné."
Žofie Převrátilová zjistila, že na vytvoření dobrého prostředí na vzdělávání
pro romské děti má ve zmíněné škole 5. května v Liberci má největší podíl
vstřícné ředitelství školy.
"A zase v jiných školách, nevím, jestli je mám jmenovat, asi spíš
ne, jsem zažila jako hrozné vyučování vůbec. Tam to bylo strašné s Romy. Já
jsem zažila třeba vyučování v šesté třídě, kde učitelka dějepisu hrozně
vynadala jedné romské holce za to, že nemá domácí úkol, a potom mi v
kabinetu řekla, že ona je kombinace, kterou nasnáší, že je Cikánka a její
máma jehovistka. Tohle mi řekla učitelka, normálně. Takže když pak je učitel
takovýhle, tak to je strašné."
Diplomová práce Žofie Převrátilové se také zabývala tím, že vysoké procento
romských dětí navštěvuje zvláštní a speciální školy.
"Myslím, že na tom nejsou intelektově tak , že by ty děti tam
musely chodit, ale že bez té pomoci, prostě v tom zázemí, že by tam byl
romský asistent a trochu jim věnoval a pomáhal třeba s těmi úkoly. Je takový
rozdíl mezi Romy a ne-Romy v té škole, že to mají opravdu těžké se u
nás na základce udržet a ten Rom musí být opravdu hodně inteligentní. Ten
skok musí dohnat svou velkou inteligencí. Takže si myslím, že bílé dítě,
které by na základce mělo průměrnou inteligenci a mělo by trojky, tak stejně
chytré romské tam možná bude mít pětky."
O tom, jak to ve škole romskému žáčkovi půjde, rozhoduje podle Žofie
Převrátilové prostředí, ve kterém se dítě před nástupem do první třídy
vychovává.
"Já vidím, jak úplně jinak ty děti vychovávají. Ty děti si doma
nehrají, že by skládaly puzzle, malovaly si nebo si skládaly, prostě taková
jako technická příprava na školu, ale jsou neustále venku nebo si povídají.
Všichni se sejdou a pořád si vyprávějí anebo se honí venku a prostě lítají,
potřebují se takhle vyžít. Kdežto ten český rodič si s tím dítětem doma
hraje, teď se s ním učí a pořád ty děti dostávají knížky pro předškoláky,
rodiče se s nimi učí písmenka a počítají s nimi. To žádný romský rodič
nedělá, takže pak je to těžké."
Dobré jsou proto přípravné třídy do nichž chodí romští předškoláci. Naučí se
tam všemu, co do první třídy potřebují. Žofie Převrátilová zmiňuje, co by
ještě pomohlo začlenit malé Romy do běžného dětského kolektivu.
"Ta informovanost pro rodiče, aby děti dali alespoň rok předtím do
školky."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Sociolog Fedor Gál vzpomíná na Milenu Hübschmannovou
Na romistku docentku Milenu Hübschmannovou, která letos tragicky zemřela,
zavzpomínal s Marií Vrábelovou sociolog Fedor Gál.
"To bylo v šedesátých letech a já jsem byl mladý absolvent
sociologie a přemýšlel jsem o tom, co bych chtěl dělat. Hledal jsem si svoji
parketu a v tom čase jsem náhodou v sociologickém časopise narazil na dva
texty mně neznámé Mileny Hübschmannové, které byly o komunikaci. Byly o tom,
jak spolu mohou komunikovat lidé, kteří pocházejí z různých kultur a z
různých prostředí, aby ta rozmluva měla nějaký smysl. A já jsem žasnul, jak
autentické, silné a dramatické ty texty byly. A ještě více jsem žasnul, když
jsem zjistil, že autorka, paní Milena Hübschmannová, ty texty psala v romské
osadě na východním Slovensku čili ne na akademické instituci, ne v knihovně,
ale v drsném terénu. To ve mně zůstalo. Já jsem pak asi třicet let pracoval
na tématu, které souviselo s dialogem, s participací, s hledáním koncensu a
až když Milena Hübschmannová zemřela, jsem si uvědomil naprosto jasně,
přesně a definitivně, že byla na začátku mé profesionální
kariéry."
Takže nejenom ovlivnila Romy, ovlivnila i vás?
"A nejenom, že ovlivnila, ale vše, s čím jsem já vstupoval
například do politiky v listopadu 1989, bylo vlastně o možnosti a naději a
šanci vést dialog o problémech mezi lidmi, kteří jsou jiní, různí, vidí svět
velice rozmanitě a někdy dramaticky odlišně, ale jestli máme tady přežít a
jestli to nemá být jen o marasmu, tak musíme najít nějaký způsob, jak
komunikovat. Milena Hübschmannová ho našla a já si myslím, že díky ní jsem
ledacos na tom pochopil."
Po paní Hübschmannové zůstalo takové prázdné místo. Myslíte si, že se
někým zaplní, nebo myslíte si, že ji někdo zastoupí? Je takový ještě člověk?
Není pochyb o tom, že úmrtím Mileny Hübschmannové nekončí romistika v
Čechách ani nekončí spousta témat, která Milena Hübschmannová otevřela.
Jistě, že ji zastoupí, ale zastoupí ji zase někdo po svém."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V Muzeu romské kultury byly zahájeny výstavy archivních fotografií
V brněnském Muzeu romské kultury byly před týdnem zahájeny tři výstavy. Dvě
z nich nabízejí pohled na Romy pomocí dokumentárních fotografií a třetí
představuje způsob bydlení Romů na slovenském Gemeru. Jana Šustová si k
mikrofonu pozvala Simonu Šrekovou z Muzea romské kultury a požádala ji o
informace o výstavách fotografií. První z nich se jmenuje Krásné časy...? a
představuje fotografie ze sbírek Muzea romské kultury, druhá výstava nese
název Romové v žurnalistické fotografii a nabízí snímky z archivu ČTK.
Chtěla bych se zeptat k těm fotografiím z vašeho archivu, z jakého období
pocházejí a kolik jich je zhruba vystaveno na této výstavě?
"Jsou to fotografie z období kolem roku 1990 až po čtyřicátá léta
20. století. Vlastně se jedná o nejstarší obrazový materiál, který zde v
muzeu máme uložen. Ten se nám podařilo získat díky Krajskému muzeu v
Prešově, které nám poskytlo fotografie Josefa Kolárčika, což je obsáhlý
soubor fotografií ze Slovenska právě z období třicátých a čtyřicátých let, a
potom je zde dosti obsáhlý soubor, který nese název Krásné časy. Taky na
základě toho jsme pojmenovali celou výstavu a to je vlastně ze soukromé
sbírky historika Pavla Šojflera a je to tedy ten nejstarší materiál, který
tu máme. Hlavním cílem bylo vzhledem k tomu, že nemáme otevřenou ještě
stálou expozici, prezentovat naše muzejní sbírky, protože většinou zde máme
výstavy zapůjčené, takže aby měl návštěvník představu, co se ukrývá v našich
fondech, konkrétně ve fondu fotografie."
Kolik těch fotografií z vašich fondů je možné vidět na současně
probíhající výstavě?
"Konkrétní číslo je 44 fotografií. Z toho dvě jsou stejné, ale
jedna je v kolorované verzi, což jsme také schválně zařadili, aby návštěvník
mohl porovnat ty formy fotografie."
Kolik fotografií se přibližně skrývá ve vašich fondech?
"Tak kolem 15 tisíc kusů. Fond tedy zahrnuje jednak fotografie,
potom také pohlednice, diapozitivy, negativy."
Jakým způsobem získáváte fotografie, protože máte řadu fotografií, které
jsou starší než vaše muzeum. Odkud je berete?
"Jednak tedy sběrem, buď od muzeí, nebo od lidí, kteří se sami
ozvou, že mají doma nějaké staré fotky, nebo koupí v antikvariátech a potom
vlastní dokumentací."
Výstava žurnalistických fotografií z archivu ČTK srovnává novinářský pohled
na Romy v posledních desetiletích. Zatímco zpočátku zachycovali
fotoreportéři spíše tradiční život Romů, ze snímků z padesátých let je
patrná snaha tehdejšího režimu o jejich asimilaci a převýchovu. V poslední
době je ústředním tématem rasismus.
"Archiv ČTK nám tyto fotografie poskytl s tím, že my mu poskytneme
zase některé naše, co my máme právě ty starší. Takže jakoby taková
výměna."
Kolik těch fotografií je z ČTK?
"20"
Všechny tři nové výstavy si zájemci mohou prohlédnout až do konce tohoto
roku.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové
hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve
20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve
čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetu
na adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme výstavu romských médií u nás i ve světě, vzpomeneme
druhé výročí vysílání internetového Rádia ROTA i křest nového CD skupiny
Terne Čhave a chybět samozřejmě nebude ani romská hudba.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna
Poláková a Richard Samko.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně, klidný víkend.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
|