Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo vakeraha palo koncertos, savo kerdža e grupa Bengas. Dodžanena tumen ko odoj sas u ko odoj giľavelas. Tiž tumenge phenaha pale romaňi grupa Musafir andale India.

Nejdříve vám se vydáme do pražského klubu Roxi, na křest nového alba kapely Bengas. Dále vám představíme romskou skupinu Musafir, která k nám přijela až z daleké Indie.

Džana amenca tiž Ostravate andro komunitno centros, kaj phiren cikne čhavore peskere dajenca the dadenca. Vakeraha tiž palo rasismus ka mende the palo Hospici.

Ve druhé polovině O Roma vakeren se vydáme do ostravského komunitního centra, které navštěvují romské děti i s rodiči. Ondřej Cakl ze sdružení Tolerance a občanská společnost nám řekne, zda narůstá nebezpečí rasistických útoků a připomeneme si také světový den Hospiců. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Hned v úvodu našeho pořadu se přeneseme do příjemné atmosféry, která panovala v pražském klubu Roxy při křtu nového cédéčka skupiny Bengas. To má název Amen Phiras - My jdem a je na něm dvanáct písní a jeden videoklip. Koncert začal minutou ticha za dva lidi, kteří toho pro Romy hodně udělali a letos na podzim nás navždy opustili: za maminku romistiky docentku Milenu Hübschmannovou a za pracovníka kanceláře Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity Viktora Sekyta. Kromě Bengas na koncertu vystoupila také skupina Gothart a zpěvačka Sisa Sklovská. Atmosféru křtu nového alba Vám přiblíží Jana Šustová.

Hana Hegerová a Richard Samko (Foto: Jana Šustová)

První sudičkou, která stála u křtu cd, byla královna šansonu Hana Hegerová. Moderátor večera Richard Samko se jí před tímto slavnostním okamžikem zeptal, proč se skupinou Bengas spolupracuje.

"Protože je mám ráda. Mám hrozně ráda, co dělají, protože to dělají perfektně, a já si jich velice vážím."

Sisa Sklovská s Bengas (Foto: Jana Šustová)

"Tato kapela je absolutně předurčena k tomu, aby rozdávala dobrou náladu. Když přijdou na jeviště, tak se každý usmívá a rozzáří se mu oči, a já doufám v jednu věc - vím, že tato kapela půjde stále výš a výš - a že tito chlapci také zůstanou normální jako jsou teď, protože jsou hrozně fajn."

Po koncertu jsem k mikrofonu pozvala spoluzakladatele skupiny Bengas Martina Siváka.

"Atmosféra byla vynikající, jsem spokojen, že lidi na nás chodí, že na nás nezapomněli. Pocity z druhého cd mám takové, že je tam vynikající zvuk, vynikající muzika."

Dnes s vámi vystupoval orchestr z hudební školy z Prahy 8, je ho možné taky slyšet na cd? Nebo to byla jen akce pro tento koncert?

Kromě kapely Bengas máte ještě nějakou jinou práci, nebo se už věnujete muzice cele?

Křest alba Amen Phiras (Foto: Jana Šustová)

"Já stále pracuji. Dělám sanitáře, ošetřovatele ve Vinohradské nemocnici."

Kolik času věnujete zkoušení a hraní? Když tolik vystupujete, musíte i hodně zkoušet...

"Každý týden, někdy každý den, podle toho, jak jsou koncerty naplánované. My už tedy málokdy zkoušíme, většinou to projedem rovnou na koncertech. Když skládáme písně, tak se zavřem do zkušebny."

Mezi Romy je možné najít i řadu hudebnických rodin, ve kterých se hudba dědí z generace na generaci. To je možné pozorovat i ve skupině Bengas, kde vystupuje malý Radek Sivák - syn baskytaristy Martina Siváka. Jako host s Bengas vystupuje i mladý houslista Josef Šenki, který také pochází z muzikantského rodu a hraje v symfonickém orchestru Základní umělecké školy v Taussigově ulici v Praze 8. Jak jsme slyšeli, orchestr vystoupil spolu s Bengas při křtu nového cédéčka Amen Phiras. Jana Šustová pozvala k mikrofonu dirigenta orchestru Davida Nečase.

"Dlouholetým členem našeho orchestru a vedoucím skupiny druhých houslí je Josef Šenki, který také s kapelou Bengas natáčel cd. Přes něj jsme se dostali k panu Demeterovi, který je členem kapely Bengas, a tak jsme se domluvili na spolupráci. Jediným problémem byla potřeba převést to, s čím přišli Bengas, do notového materiálu, abychom byli schopni to za týden zahrát."

"Dobré, jsou talentované, trošku bývá problém, nechci říct s pracovitostí, ale spíš se sofistikovaností práce. Jsou muzikální a nadané, ale taková ta znalost not a muzikantský kumšt jim jde trošku hůř, ale jinak je to všechno v pořádku."

Kromě mladého houslisty Josefa Šenkiho, který je členem orchestru, a který se na natáčení cd skupiny Bengas podílel jako host, vystupuje už dva roky se skupinou Bengas malý Radek Sivák. Jeho tatínka Martina Siváka jsem se zeptala, jak se tento dvanáctiletý perkusionista do skupiny dostal.

"Když nám vypadl perkusionista, tak to kluci zkoušeli a nikomu to nešlo, tak jsem řekl, že mám desetiletého kluka, kterému to určitě půjde. Nevěřili. Vzali jsme ho do Stromovky a z fleku s námi zahrál celý koncert úplně bez chyby, přesně. Tak se zdokonalil, že je s námi."

Radek Sivák - dole, Martin Sivák - vpravo (Foto: Jana Šustová)

"Všechno to má dar od Boha. Já jsem na něj pyšný, kluci taky, berou ho jaké svého syna. Je s ním sranda, protože se na všechno ptá, hlídá nás, jestli máme nějaké holky bokem. Pořád se vyptává na fanynky, co je to za ženskou a tak."

Otázky pro Radka Siváka: Pověz mi, jak už dlouho hraješ se skupinou Bengas?

"Doma jsem zkoušel na buben a táta přišel, myslel, že je to kamarád Šíša. Potom neměli bubeníka, potom už to jelo."

Od té doby, co jsi začal hrát se skupinou, jak se na Tebe tváří spolužáci?

V pražském Paláci Akropolis probíhá celoroční festival Respect Plus, což je cyklus koncertů etnické hudby a world music, který navazuje na Respect Festival. V jeho rámci vystupují také romské skupiny - například v pondělí 17. října bude od 19 hodin hrát skupina Mahala Rai Banda z Rumunska a v sobotu 17. prosince vystoupí Besh o'Drom z Maďarska. V září v rámci festivalu Respect Plus vystupovala také romská skupina Musafir - Gypsies of Rajasthan, která v České republice hostovala už podruhé. Poprvé se představila v roce 1999 na Pražském hradě rovněž na festivalu Respect.

Název skupiny Musafir znamená poutník a její členové pocházejí z Radjasthánu, což je stát na severozápadě Indie. Zakladatelem skupiny Musafir je Hameed Khan - vynikající hráč na buben zvaný tabla. Zeptala jsem se ho, kde se na tabla učil hrát.

Od roku 1984 žije Hameed Khan ve Francii, kde nejprve experimentoval s multikulturními hudebnímu formacemi. Co ho vedlo k tomu, že odešel z Indie?

"Musafir - to znamená poutník. Pro mne je cesta součástí spirituality. Největší škola na této planetě pro nás pro Romy je cesta."

V roce 1995 Hameed Khan založil první skupinu s názvem "Les Gitans du Rajasthan" - "Romové z Radjasthánu", ve které hráli klasičtí muslimští hudebníci a Romové patřící ke komunitě Sapera, což jsou zaklínači hadů. O rok později se k nim přidali hudebníci z pouště Thar zvaní Langa. Z jejich vystoupení se stala pestrá show, ve které vystupovali fakíři, tradiční tanečníci a loutkoherci. Skupina tak začala představovat obrovské umělecké bohatství Rajasthánu. V roce 1997 se přejmenovala na Musafir, což znamená poutník.

"Stále to měním, protože život pro mě znamená cesta. Hrajeme stále stejnou hudbu s různými muzikanty, atmosféra je tam stejná, ale lidé se mění. Z toho složení, ve kterém jsme kdysi vystupovali v Praze, už tady není nikdo kromě jedné tanečnice."

"Udělal jsem dvě cédéčka, obě byla vydána v Německu. A třetí právě připravuji."

Romové v Rajasthánu uctívají jako svého patrona svatého Ramdeva. Jeho chrám se nachází v malém městečku Runeja, kam se každoročně sjíždí na pouť mnoho Romů, kteří po cestě překonávají poušť a obrovské množství nesnází. Svatého Ramdeva uctívají jak hinduisté, tak i muslimové. Také některé písně skupiny Musafir opěvují Baba Ramdeva a jeho zázraky. Pokračuje Hameed Khan:

"Hudba je jazykem náboženství. V Indii existuje 3000 náboženství, je jich tedy hodně. Je tam 3000 dialektů a 3000 náboženství. Pro nás je víra hodně důležitá . pokud člověk nevěří, nemá život. Pro Romy je důležitý svatý Ramdev, což je patron všech Romů. Na konci srpna je velký festival, na který přijíždějí všichni Romové. Je to nádherný festival, který probíhá pod širým nebem, tisíce Romů se tam modlí, všichni chodí pěšky."

"Mám hodně rád lidi v České republice, protože i když jsou Evropané, cítí velice orientálně. Nejsou jako Francouzi. Jsou Evropané, ale zároveň jejich srdce a jejich duše jsou blízké orientální životu."

Bratislavská policie porušila lidská práva pětapadesátiletého Roma Hermana Oláha a musí mu zaplatit odškodné 100 tisíc slovenských korun. K tomu potom také soudní výlohy ve výši asi 25 tisíc. V Košicích o tom rozhodl Ústavní soud. Podle soudců je totiž nepřípustné, aby policie ani po více než dvou letech nevyřešila případ a nepostavila před soud pachatele rasově motivovaného útoku vůči stěžovateli, přestože znala jejich totožnost.

U většiny romských pacientů je problematické dodržet léčbu. Někteří rodiče nevodí nemocné děti na předepsané kontroly, ani na očkování. S tím ještě donedávna bojovali také na dětském oddělení soukromé Vítkovické nemocnice Ostrava. S lékaři v nemocnici začala spolupracovat zdravotně - sociální asistentka, která hovořila s pacienty o nutnosti navštěvovat lékaře a s pozvánkami na očkování sama chodila do romských rodin v Ostravě - Vítkovicích. Díky tomu se v posledních dvou letech úspěšnost očkování romské populace zvýšila z padesáti na 93 procent.

Propagátorka romského folklóru a jazzu Ida Kelarová pracuje v těchto dnech ve studiu SONO v Nouzově na kladensku ne novém projektu. K jeho nahrávání přizvala několik sborů, které založila po celém světě. Na nahrávce tak účinkují sbory Apsora z Prahy, Bratislavy, Berlína, Curychu nebo Tel Avivu. Cílem projektu je podpora charitativní činnosti Kelarové, do které patří zejména organizace letního tábora pro romské i neromské děti na hradě Svojanov pod hlavičkou Mezinárodní iniciativy pro rozvoj etnické hudby.

Na výstavě Romové na Gemeru (Foto: Jana Šustová)

V brněnském Muzeu romské kultury začaly včera tři výstavy, které mapují život Romů. Spojení tří expozic, z nichž dvě nabízejí pohled na Romy pomocí dokumentárních fotografií a třetí představuje způsob jejich bydlení formou modelů, umožňuje srovnání. Všechny výstavy si zájemci mohou prohlédnout do konce roku.

Zastoupení Evropské komise v České republice zveřejnilo Národní zprávu s názvem: Eurobarometr 63. Podle této zprávy se občané našeho státu stále více zajímají o dění v Evropské unii. Pro více informací zašla za docentkou Evou Klvačovou kolegyně Dana Dubjelová.

S čím jsou občané spokojeni s odstupem jednoho roku po vstupu České republiky do EU?

"Řada občanů se cítí bezpečněji, protože jsme se stali členem EU, 53 procent občanů České republiky, množství respondentů odpovědělo, že jsme ekonomicky stabilnější, protože jsme členem EU, a že jsme i politicky stabilnější."

"Řekněme raději, čeho se obávají. Obávají se zemědělci, obávají se o svůj osud, že nebudou konkurenceschopní, pak se populace obává přesunu pracovních míst do zemí s nižšími náklady, obává se růstu obchodu s drogami a nárůstu mezinárodního organizovaného zločinu. Ale já bych k tomu dodala jednu věc. Je to trochu falešná korelace. Protože samozřejmě Evropská unie nesouvisí s přesunem pracovních míst s nižšími náklady. Toto jsou všechno souvislosti globalizace."

Je Česká republika připravena na evropskou měnu euro a troufáte si odhadnout, kdy by se touto měnou v Česku mohlo platit?

"2009 nebo 2010. Jestli jsme nebo nejsme připraveni, tak jedna věc je splnění Maastrichtských kritérií, to znamená deficit ve výši maximálně 3 procenta HDP. Dluh ve výši 60 procent HDP. To první kritérium nesplňujeme, to druhé kritérium splňujeme. Můj osobní názor je, že čím dříve se euro přijme, tím lépe, protože společná měna je jakýsi val proti nestabilitě."

Rasově motivované trestné činy zaznamenává organizace, která nese název Tolerance a občanská společnost. Převážně se jedná o monitoring skinheadských skupin a neonacistů. Které skupiny lidí jsou jimi ohroženy, na to se zeptala Marie Vrábelová Ondřeje Cakla z této organizace.

"Myslím, že nejvíc ohrožení jsou Romové, a potom mládež, která se odlišuje vizáží, nebo stylem oblékání a účesem, což jsou většinou anarchisti, punkáči, ale jsou to i lidi, co jezdí na skateboardu, technaři."

"Na základě statistiky ministerstva vnitra je od roku 2003 do 2004 nárůst asi o pět procent, ale jsou to i trestní činy verbální. Tedy nejen násilné trestné činy, ale všechny, které spadají pod paragrafy, kde je nějaká diskriminace nebo nenávist a zášť. Je nárůst, ale je to opravdu jen 10 případů za rok. Není to nijak významně velký nárůst."

Může se stát, že jsou skinheadi, které není možné na první pohled rozeznat a kteří pak zaútočí?

"Dá se říct, že skinheadi jsou široký pojem. Já se bavím spíš o rasistických nebo neonacistech. Můžou Romy napadnout i lidi, kteří mají dlouhé vlasy, a před tím byli v tomto prostředí aktivní. Spíš je bude napadat mládež od šestnácti osmnácti do pětadvaceti let. A to jen většinou, když je potkají v tramvaji, v metru, jsou případy, kdy si vyloženě někoho vyčíhají a zaútočí, ale naprostá většina útočníků můžou být i lidi, kteří s tímto prostředí nemají vůbec nic společného, a zaútočí ve chvíli, kdy jim samotní Romové dají nějaký podnět, aby zaútočil, něco na co česká společnost není zvyklá."

"V minulosti několikrát se Romové po nějakém incidentu zmobilizovali. To znamená, přijeli po nějakém činu na místo, kde se to stalo, jezdili po městě auty a potom dochází k tomu, že napadají kohokoli, kdo je nakrátko ostříhaný. Takže já jsem určitě proto, aby ve chvíli, kdy je nějaké nebezpečí, aby se mobilizovali, ale ve chvíli, kdy násilí, aby tlačili na státní orgány, na své představitele, aby protestovali na radnici, aby tlačili orgány, které tak mají činit. A když ne, tak aby si stěžovali. Násilí je až to nejkrajnější. Samotní Romové se mohou splést a mohou zbít někoho jiného, kdo nikdy nic takového nepáchal, naopak může být ještě na straně Romů."

Ostravské Romské komunitní centrum je školka, škola a zařízení pro volný čas v jedné budově. Několik hodin denně tu tráví děti i jejich rodiče. Jak takové centrum funguje, zjišťovala Gabriela Všolková.

Nejstarší komunitní centrum v Ostravě vzniklo krátce po povodních v roce 1997. Scházeli se tu rodiny z vytopené Liščiny s lidmi se sdružení Vzájemné soužití, které ho provozuje. Teď slouží zhruba stovce dětí denně, říká jeho vedoucí Elen Mirgová.

"V létě asi polovinu z toho, protože většina aktivit je venku, nebo mimo centrum."

Lidé z Liščiny u centra postavili fotbalové hřiště, na kterém kluci trénují. Uvnitř hrají různé hry, věnují se ručním pracím, nebo doučování. To všechno zvládají čtyři zaměstnanci a sedm dobrovolníků, většinou z řad rodičů.

"Vyrábějí různé věci, které se potom snažíme prodat, a tyto peníze využijeme zase na nějaké školení nebo výlety. Pak tu máme projekt Schůdky. Projekt je určen pro maminky, jak připravit děcko do základní školy. Udělali jsme pro děcka malé dotazníky, co se jim líbilo v minulém roce, a jaké nové aktivity by chtěly."

Vedoucí centra říká, že nejvíce se dětem líbí u počítačů. Ti nejmenší docházejí na Liščinu do školky. Za veliký úspěch komunitního centra na Lištině považují jeho spolupracovníci fakt, že ani jedno z dětí, které prošly místní školkou, nemuselo nastoupit do zvláštní školy.

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetu na adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme výstavu romských médií u nás i ve světě, vzpomeneme druhé výročí vysílání internetového Rádia ROTA i křest nového CD skupiny Terne Čhave a chybět samozřejmě nebude ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně, klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.