Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu
pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili
"Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma
vakeren"!
Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů
a nebude chybět ani romská hudba.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Peršo vakeraha palo koncertos, savo kerdža e grupa Bengas. Dodžanena tumen
ko odoj sas u ko odoj giľavelas. Tiž tumenge phenaha pale romaňi grupa
Musafir andale India.
Nejdříve vám se vydáme do pražského klubu Roxi, na křest nového alba kapely
Bengas. Dále vám představíme romskou skupinu Musafir, která k nám přijela až
z daleké Indie.
Džana amenca tiž Ostravate andro komunitno centros, kaj phiren cikne čhavore
peskere dajenca the dadenca. Vakeraha tiž palo rasismus ka mende the palo
Hospici.
Ve druhé polovině O Roma vakeren se vydáme do ostravského komunitního
centra, které navštěvují romské děti i s rodiči. Ondřej Cakl ze sdružení
Tolerance a občanská společnost nám řekne, zda narůstá nebezpečí
rasistických útoků a připomeneme si také světový den Hospiců. Tolik namátkou
z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a
Jaroslav Sezemský.
=[ Reportáž ]=
Při křtu nového alba skupiny Bengas vládla veselá nálada
Hned v úvodu našeho pořadu se přeneseme do příjemné atmosféry, která
panovala v pražském klubu Roxy při křtu nového cédéčka skupiny Bengas. To má
název Amen Phiras - My jdem a je na něm dvanáct písní a jeden
videoklip. Koncert začal minutou ticha za dva lidi, kteří toho pro Romy
hodně udělali a letos na podzim nás navždy opustili: za maminku romistiky
docentku Milenu Hübschmannovou a za pracovníka kanceláře Rady vlády ČR pro
záležitosti romské komunity Viktora Sekyta. Kromě Bengas na koncertu
vystoupila také skupina Gothart a zpěvačka Sisa Sklovská. Atmosféru křtu
nového alba Vám přiblíží Jana Šustová.
První sudičkou, která stála u křtu cd, byla královna šansonu Hana
Hegerová. Moderátor večera Richard Samko se jí před tímto slavnostním
okamžikem zeptal, proč se skupinou Bengas spolupracuje.
"Protože je mám ráda. Mám hrozně ráda, co dělají, protože to
dělají perfektně, a já si jich velice vážím."
Druhou sudičkou byla Sisa Sklovská.
"Tato kapela je absolutně předurčena k tomu, aby rozdávala dobrou
náladu. Když přijdou na jeviště, tak se každý usmívá a rozzáří se mu oči, a
já doufám v jednu věc - vím, že tato kapela půjde stále výš a výš
- a že tito chlapci také zůstanou normální jako jsou teď, protože
jsou hrozně fajn."
Po koncertu jsem k mikrofonu pozvala spoluzakladatele skupiny Bengas
Martina Siváka.
"Atmosféra byla vynikající, jsem spokojen, že lidi na nás chodí,
že na nás nezapomněli. Pocity z druhého cd mám takové, že je tam vynikající
zvuk, vynikající muzika."
Dnes s vámi vystupoval orchestr z hudební školy z Prahy 8, je ho možné
taky slyšet na cd? Nebo to byla jen akce pro tento koncert?
"Na cd jsou dva členové z toho orchestru."
Kromě kapely Bengas máte ještě nějakou jinou práci, nebo se už věnujete
muzice cele?
"Já stále pracuji. Dělám sanitáře, ošetřovatele ve Vinohradské
nemocnici."
Kolik času věnujete zkoušení a hraní? Když tolik vystupujete, musíte i
hodně zkoušet...
"Každý týden, někdy každý den, podle toho, jak jsou koncerty
naplánované. My už tedy málokdy zkoušíme, většinou to projedem rovnou na
koncertech. Když skládáme písně, tak se zavřem do zkušebny."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
S Bengas hraje i mladší generace hudebníků
Mezi Romy je možné najít i řadu hudebnických rodin, ve kterých se hudba
dědí z generace na generaci. To je možné pozorovat i ve skupině Bengas, kde
vystupuje malý Radek Sivák - syn baskytaristy Martina Siváka. Jako
host s Bengas vystupuje i mladý houslista Josef Šenki, který také pochází z
muzikantského rodu a hraje v symfonickém orchestru Základní umělecké školy v
Taussigově ulici v Praze 8. Jak jsme slyšeli, orchestr vystoupil spolu s
Bengas při křtu nového cédéčka Amen Phiras. Jana Šustová pozvala k mikrofonu
dirigenta orchestru Davida Nečase.
Jak se Váš školní orchestr dostal ke spolupráci se skupinou Bengas?
"Dlouholetým členem našeho orchestru a vedoucím skupiny druhých
houslí je Josef Šenki, který také s kapelou Bengas natáčel cd. Přes něj jsme
se dostali k panu Demeterovi, který je členem kapely Bengas, a tak jsme se
domluvili na spolupráci. Jediným problémem byla potřeba převést to, s čím
přišli Bengas, do notového materiálu, abychom byli schopni to za týden
zahrát."
A máte ve vaší škole víc romských dětí?
"Ano. Určitě."
A jaké s nimi máte zkušenosti?
"Dobré, jsou talentované, trošku bývá problém, nechci říct s
pracovitostí, ale spíš se sofistikovaností práce. Jsou muzikální a nadané,
ale taková ta znalost not a muzikantský kumšt jim jde trošku hůř, ale jinak
je to všechno v pořádku."
Kromě mladého houslisty Josefa Šenkiho, který je členem orchestru, a
který se na natáčení cd skupiny Bengas podílel jako host, vystupuje už dva
roky se skupinou Bengas malý Radek Sivák. Jeho tatínka Martina Siváka jsem
se zeptala, jak se tento dvanáctiletý perkusionista do skupiny dostal.
"Když nám vypadl perkusionista, tak to kluci zkoušeli a nikomu to
nešlo, tak jsem řekl, že mám desetiletého kluka, kterému to určitě půjde.
Nevěřili. Vzali jsme ho do Stromovky a z fleku s námi zahrál celý koncert
úplně bez chyby, přesně. Tak se zdokonalil, že je s námi."
Studuje někde hudbu?
"Všechno to má dar od Boha. Já jsem na něj pyšný, kluci taky,
berou ho jaké svého syna. Je s ním sranda, protože se na všechno ptá, hlídá
nás, jestli máme nějaké holky bokem. Pořád se vyptává na fanynky, co je to
za ženskou a tak."
Otázky pro Radka Siváka: Pověz mi, jak už dlouho hraješ se skupinou
Bengas?
"Už dva roky."
A jak ses s ním dostal?
"Doma jsem zkoušel na buben a táta přišel, myslel, že je to
kamarád Šíša. Potom neměli bubeníka, potom už to jelo."
A líbí se ti bubnování?
"Jo."
A chtěl by ses tomu věnovat profesionálně?
"Chtěl."
Od té doby, co jsi začal hrát se skupinou, jak se na Tebe tváří
spolužáci?
"Dobře, normálně."
Nežárlí třeba?
"Ne."
Když koncertujete po večerech, jak to zvládáš?
"Normálně."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Skupina Musafir představuje umělecké bohatství indického Rajasthánu
V pražském Paláci Akropolis probíhá celoroční festival Respect Plus, což
je cyklus koncertů etnické hudby a world music, který navazuje na Respect
Festival. V jeho rámci vystupují také romské skupiny - například v
pondělí 17. října bude od 19 hodin hrát skupina Mahala Rai Banda z Rumunska
a v sobotu 17. prosince vystoupí Besh o'Drom z Maďarska. V září v rámci
festivalu Respect Plus vystupovala také romská skupina Musafir -
Gypsies of Rajasthan, která v České republice hostovala už podruhé. Poprvé
se představila v roce 1999 na Pražském hradě rovněž na festivalu Respect.
Název skupiny Musafir znamená poutník a její členové pocházejí z
Radjasthánu, což je stát na severozápadě Indie. Zakladatelem skupiny Musafir
je Hameed Khan - vynikající hráč na buben zvaný tabla. Zeptala jsem
se ho, kde se na tabla učil hrát.
"Naučil jsem se to od svého otce, ale hrál na ně i můj
dědeček."
Od roku 1984 žije Hameed Khan ve Francii, kde nejprve experimentoval s
multikulturními hudebnímu formacemi. Co ho vedlo k tomu, že odešel z Indie?
"Musafir - to znamená poutník. Pro mne je cesta součástí
spirituality. Největší škola na této planetě pro nás pro Romy je
cesta."
V roce 1995 Hameed Khan založil první skupinu s názvem "Les Gitans
du Rajasthan" - "Romové z Radjasthánu", ve
které hráli klasičtí muslimští hudebníci a Romové patřící ke komunitě
Sapera, což jsou zaklínači hadů. O rok později se k nim přidali hudebníci z
pouště Thar zvaní Langa. Z jejich vystoupení se stala pestrá show, ve které
vystupovali fakíři, tradiční tanečníci a loutkoherci. Skupina tak začala
představovat obrovské umělecké bohatství Rajasthánu. V roce 1997 se
přejmenovala na Musafir, což znamená poutník.
Pane Khane, kolik je ve skupině Musafir hudebníků?
"Stále to měním, protože život pro mě znamená cesta. Hrajeme
stále stejnou hudbu s různými muzikanty, atmosféra je tam stejná, ale lidé
se mění. Z toho složení, ve kterém jsme kdysi vystupovali v Praze, už tady
není nikdo kromě jedné tanečnice."
Kolik jste za dobu své existence vydali cédéček?
"Udělal jsem dvě cédéčka, obě byla vydána v Německu. A třetí
právě připravuji."
Romové v Rajasthánu uctívají jako svého patrona svatého Ramdeva. Jeho chrám
se nachází v malém městečku Runeja, kam se každoročně sjíždí na pouť mnoho
Romů, kteří po cestě překonávají poušť a obrovské množství nesnází. Svatého
Ramdeva uctívají jak hinduisté, tak i muslimové. Také některé písně skupiny
Musafir opěvují Baba Ramdeva a jeho zázraky. Pokračuje Hameed Khan:
"Hudba je jazykem náboženství. V Indii existuje 3000
náboženství, je jich tedy hodně. Je tam 3000 dialektů a 3000 náboženství.
Pro nás je víra hodně důležitá . pokud člověk nevěří, nemá život. Pro Romy
je důležitý svatý Ramdev, což je patron všech Romů. Na konci srpna je velký
festival, na který přijíždějí všichni Romové. Je to nádherný festival, který
probíhá pod širým nebem, tisíce Romů se tam modlí, všichni chodí
pěšky."
Jaké máte zkušenosti s českým publikem?
"Mám hodně rád lidi v České republice, protože i když jsou
Evropané, cítí velice orientálně. Nejsou jako Francouzi. Jsou Evropané, ale
zároveň jejich srdce a jejich duše jsou blízké orientální životu."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Bratislavská policie porušila lidská práva pětapadesátiletého Roma Hermana
Oláha a musí mu zaplatit odškodné 100 tisíc slovenských korun. K tomu potom
také soudní výlohy ve výši asi 25 tisíc. V Košicích o tom rozhodl Ústavní
soud. Podle soudců je totiž nepřípustné, aby policie ani po více než dvou
letech nevyřešila případ a nepostavila před soud pachatele rasově
motivovaného útoku vůči stěžovateli, přestože znala jejich totožnost.
U většiny romských pacientů je problematické dodržet léčbu. Někteří rodiče
nevodí nemocné děti na předepsané kontroly, ani na očkování. S tím ještě
donedávna bojovali také na dětském oddělení soukromé Vítkovické nemocnice
Ostrava. S lékaři v nemocnici začala spolupracovat zdravotně - sociální
asistentka, která hovořila s pacienty o nutnosti navštěvovat lékaře a s
pozvánkami na očkování sama chodila do romských rodin v Ostravě -
Vítkovicích. Díky tomu se v posledních dvou letech úspěšnost očkování romské
populace zvýšila z padesáti na 93 procent.
Propagátorka romského folklóru a jazzu Ida Kelarová pracuje v těchto dnech
ve studiu SONO v Nouzově na kladensku ne novém projektu. K jeho nahrávání
přizvala několik sborů, které založila po celém světě. Na nahrávce tak
účinkují sbory Apsora z Prahy, Bratislavy, Berlína, Curychu nebo Tel Avivu.
Cílem projektu je podpora charitativní činnosti Kelarové, do které patří
zejména organizace letního tábora pro romské i neromské děti na hradě
Svojanov pod hlavičkou Mezinárodní iniciativy pro rozvoj etnické hudby.
V brněnském Muzeu romské kultury začaly včera tři výstavy, které mapují
život Romů. Spojení tří expozic, z nichž dvě nabízejí pohled na Romy pomocí
dokumentárních fotografií a třetí představuje způsob jejich bydlení formou
modelů, umožňuje srovnání. Všechny výstavy si zájemci mohou prohlédnout do
konce roku.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Čeští občané se stále více zajímají o dění v Evropské unii
Zastoupení Evropské komise v České republice zveřejnilo Národní zprávu s
názvem: Eurobarometr 63. Podle této zprávy se občané našeho státu stále více
zajímají o dění v Evropské unii. Pro více informací zašla za docentkou Evou
Klvačovou kolegyně Dana Dubjelová.
S čím jsou občané spokojeni s odstupem jednoho roku po vstupu České
republiky do EU?
"Řada občanů se cítí bezpečněji, protože jsme se stali členem EU,
53 procent občanů České republiky, množství respondentů odpovědělo, že jsme
ekonomicky stabilnější, protože jsme členem EU, a že jsme i politicky
stabilnější."
A naopak, čeho se občané obávají nejvíce?
"Řekněme raději, čeho se obávají. Obávají se zemědělci, obávají se
o svůj osud, že nebudou konkurenceschopní, pak se populace obává přesunu
pracovních míst do zemí s nižšími náklady, obává se růstu obchodu s drogami
a nárůstu mezinárodního organizovaného zločinu. Ale já bych k tomu dodala
jednu věc. Je to trochu falešná korelace. Protože samozřejmě Evropská unie
nesouvisí s přesunem pracovních míst s nižšími náklady. Toto jsou všechno
souvislosti globalizace."
Je Česká republika připravena na evropskou měnu euro a troufáte si
odhadnout, kdy by se touto měnou v Česku mohlo platit?
"2009 nebo 2010. Jestli jsme nebo nejsme připraveni, tak jedna věc
je splnění Maastrichtských kritérií, to znamená deficit ve výši maximálně 3
procenta HDP. Dluh ve výši 60 procent HDP. To první kritérium nesplňujeme,
to druhé kritérium splňujeme. Můj osobní názor je, že čím dříve se euro
přijme, tím lépe, protože společná měna je jakýsi val proti
nestabilitě."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Organizace Tolerance a občanská společnost monitoruje rasově
motivované trestné činy
Rasově motivované trestné činy zaznamenává organizace, která nese název
Tolerance a občanská společnost. Převážně se jedná o monitoring
skinheadských skupin a neonacistů. Které skupiny lidí jsou jimi ohroženy, na
to se zeptala Marie Vrábelová Ondřeje Cakla z této organizace.
"Myslím, že nejvíc ohrožení jsou Romové, a potom mládež, která se
odlišuje vizáží, nebo stylem oblékání a účesem, což jsou většinou
anarchisti, punkáči, ale jsou to i lidi, co jezdí na skateboardu,
technaři."
Občas se mluví o útocích skinheadů na Romy, je více případů?
"Na základě statistiky ministerstva vnitra je od roku 2003 do 2004
nárůst asi o pět procent, ale jsou to i trestní činy verbální. Tedy nejen
násilné trestné činy, ale všechny, které spadají pod paragrafy, kde je
nějaká diskriminace nebo nenávist a zášť. Je nárůst, ale je to opravdu jen
10 případů za rok. Není to nijak významně velký nárůst."
Může se stát, že jsou skinheadi, které není možné na první pohled
rozeznat a kteří pak zaútočí?
"Dá se říct, že skinheadi jsou široký pojem. Já se bavím spíš o
rasistických nebo neonacistech. Můžou Romy napadnout i lidi, kteří mají
dlouhé vlasy, a před tím byli v tomto prostředí aktivní. Spíš je bude
napadat mládež od šestnácti osmnácti do pětadvaceti let. A to jen většinou,
když je potkají v tramvaji, v metru, jsou případy, kdy si vyloženě někoho
vyčíhají a zaútočí, ale naprostá většina útočníků můžou být i lidi, kteří s
tímto prostředí nemají vůbec nic společného, a zaútočí ve chvíli, kdy jim
samotní Romové dají nějaký podnět, aby zaútočil, něco na co česká společnost
není zvyklá."
Máte informace o tom, že by se Romové sdružili a bránili?
"V minulosti několikrát se Romové po nějakém incidentu
zmobilizovali. To znamená, přijeli po nějakém činu na místo, kde se to
stalo, jezdili po městě auty a potom dochází k tomu, že napadají kohokoli,
kdo je nakrátko ostříhaný. Takže já jsem určitě proto, aby ve chvíli, kdy je
nějaké nebezpečí, aby se mobilizovali, ale ve chvíli, kdy násilí, aby
tlačili na státní orgány, na své představitele, aby protestovali na radnici,
aby tlačili orgány, které tak mají činit. A když ne, tak aby si stěžovali.
Násilí je až to nejkrajnější. Samotní Romové se mohou splést a mohou zbít
někoho jiného, kdo nikdy nic takového nepáchal, naopak může být ještě na
straně Romů."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Ostravské Romské komunitní centrum provozuje školku, školu a nabízí volnočasové aktivity
Ostravské Romské komunitní centrum je školka, škola a zařízení pro volný
čas v jedné budově. Několik hodin denně tu tráví děti i jejich rodiče. Jak
takové centrum funguje, zjišťovala Gabriela Všolková.
Nejstarší komunitní centrum v Ostravě vzniklo krátce po povodních v roce
1997. Scházeli se tu rodiny z vytopené Liščiny s lidmi se sdružení Vzájemné
soužití, které ho provozuje. Teď slouží zhruba stovce dětí denně, říká jeho
vedoucí Elen Mirgová.
"V létě asi polovinu z toho, protože většina aktivit je venku,
nebo mimo centrum."
Lidé z Liščiny u centra postavili fotbalové hřiště, na kterém kluci trénují.
Uvnitř hrají různé hry, věnují se ručním pracím, nebo doučování. To všechno
zvládají čtyři zaměstnanci a sedm dobrovolníků, většinou z řad rodičů.
"Vyrábějí různé věci, které se potom snažíme prodat, a tyto peníze
využijeme zase na nějaké školení nebo výlety. Pak tu máme projekt Schůdky.
Projekt je určen pro maminky, jak připravit děcko do základní školy. Udělali
jsme pro děcka malé dotazníky, co se jim líbilo v minulém roce, a jaké nové
aktivity by chtěly."
Vedoucí centra říká, že nejvíce se dětem líbí u počítačů. Ti nejmenší
docházejí na Liščinu do školky. Za veliký úspěch komunitního centra na
Lištině považují jeho spolupracovníci fakt, že ani jedno z dětí, které
prošly místní školkou, nemuselo nastoupit do zvláštní školy.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové
hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve
20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve
čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetu
na adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme výstavu romských médií u nás i ve světě, vzpomeneme
druhé výročí vysílání internetového Rádia ROTA i křest nového CD skupiny
Terne Čhave a chybět samozřejmě nebude ani romská hudba.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna
Poláková a Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně, klidný víkend.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
|