Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu
pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili
"Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma
vakeren"!
Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů
a nebude chybět ani romská hudba.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Peršo amenca džana Ostravate maškaro Roma andro jekhetaňiben Centrom.
Vakerha tiž pal oda, hoj o Roma palo Slovensko aven te mangen o azyl ko
Čechy.
Nejdříve vás pozveme do ostravského sdružení Centrom. Romské osady jsou pak
tématem pro Europoslankyni Viktorii Mohačiovou.
Vakeraha palo nevo sikľiben, kaj džana romane džuvľija. Vakeraha tiž pale
romaňi skľepica Romen, savi akana phandľi. Tiž amenca džana palo čhavore pro
Žižkov u vakeraha palo amare tradicii.
Ve druhé polovině se dozvíte, co připravuje sdružení Slovo 21 pro romské
ženy, které chtějí podnikat. S Ladislavem Goralem se zamyslíme nad tím, proč
obchůdek Romen ukončil prodej, vydáme se také na pražský Žižkov do Domu dětí
a mládeže - Ulita. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám
nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.
=[ Reportáž ]=
Ostravské sdružení Centrom pomohlo k bydlení několika romským rodinám
CENTROM - to je občanské sdružení, které pomáhá několika romským
rodinám v Ostravě-Vítkovicích. Za milion korun grantu, které dostalo
od ostravského magistrátu, jim pomohlo sehnat střechu nad hlavou v domě na
Sirotčí ulici nedaleko vlakového nádraží. Nad obyvateli čtyř bytů ale i dále
drží ochrannou ruku. Manažerka projektu Renáta Kludková vzala kolegyni
Silvii Mikulcovou do jedné rodiny na návštěvu.
"Přišli jsme na návštěvu do rodiny našich klientů, do bytu, který
je zařazen do projektu Podporované bydlení na území města Ostravy. Klienti
se jmenují paní Vidličková a pan Holub a žijí tady ještě s maminkou a se
třemi nezletilými dětmi."
Projekt Podporované bydlení, o co jde?
"Jedná se o bydlení s doprovodným sociálním programem."
Co všechno se Vaši klienti díky Vám naučí?
"Kurzy hospodárného vaření a zdravé výživy jsou určeny převážně
pro matky na mateřské dovolené nebo pro matky s více dětmi. Naše klientky
většinou vařit umí, ale v těchto kurzech se naučí jednak nové recepty a na
každém kurzu se doví také něco o zdravé výživě. Máme v plánu zaměřit
tématické kurzy na nějaké specielní zdravotní diety. Třeba na diabetickou
dietu."
Muže učíte taky?
"Pro muže máme kurz údržbářských a zednických prací, který vede
lektor, odborník. V rámci těchto kurzů si naši klienti opravovali svoje byty
pod vedením odborníka, který je naučil některé práce, které muž běžně třeba
neumí."
Co to pro Vás znamená mít tento byt?
"Jsem ráda, že tento byt máme. Byli jsme na ubytovně, spravili
jsme si ho. Je to už lepší."
Přemýšlíte, co s Vámi bude za rok a půl, kdy budete muset jít jinam?
"Já nevím. Jestli nám ještě něco najdou."
Pane Holube, prozraďte mi: tady bylo určitě hodně práce?
"Nejvíc práce bylo v kuchyni, malování. Musel jsem dát novou
fasádu, musel jsem dávat novou omítku v kuchyni. Musel jsem natřít dveře i
rámy oken. Museli jsme dát nové kliky. Bylo tu hodně práce."
Co ještě potřebujete dodělat?
"Už to mám skoro hotové, včera jsme dokončili lino v koupelně.
Myslím, že to mám všechno hotové."
Sociální pracovnice Iva Šťovíčková. Vy tady sem chodíte asi poměrně často na
návštěvu. Řekněte mi, s čím tady mají lidé největší problémy?
"Prozatím jsme obíhali úřady, aby si zařídili elektriku, SIPO a
plyn. Jinam mají problémy s dávkami, potřebují vyřizovat po
úřadech."
Přece jenom, já bych řekla, že když člověk přijde na úřad něco si vyřídit,
tam ti pracovníci by měli být na tolik vstřícní, natolik vzdělaní, že mu
přece musejí umět pomoci. Jak je možné, že stále ještě musí chodit s Vámi?
"Měli by být vstřícní, ale sem tam to tak není, takže potřebují i
někoho, kdo se jich zastane a vysvětlí třeba, co jim říká dávková
pracovnice, aby tomu rozuměli, a vysvětlí další podrobnosti."
U rodiny Miroslava Holuba a Ivety Vidličkové byla na návštěvě Silvie
Mikulcová. V bytě Občanského sdružení CENTROM mohou rodiny s dětmi bydlet
rok a půl. Poté dostanou nájemní smlouvu natrvalo nebo si budou hledat jiné
bydlení. CENTROM zatím takto pomáhá 4 rodinám, chce ale získat dalších osm
bytů.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V mnoha romských osadách na Slovensku nejsou dodržována základní lidská práva
Na Slovensku je přes 600 romských osad, ve kterých nejsou dodržována
základní lidská práva. Velké množství lidí tak žije v bídě bez adekvátního
bydlení, ošacení a stravy. Situace se opět vyhrocuje před přicházejícím
zimním obdobím. Nejen proto přicházejí slovenští Romové do Česka. Richardu
Samkovi to řekl v rozhovoru ředitel Mezinárodní organizace pro migraci Roman
Kryštof.
"Migrace je stálý jev už od rozpadu státu. Drastická sociální
reforma na Slovensku ji nijak zvlášť neurychlila, ale o to víc lidé, kteří
přicházejí jsou nejchudší z nejchudších. Často se jedná o nejzátěžovější,
kdy například se jedná o odpracovávání dluhů u lichvářů. Tam to jde do
takových zátěžových oblastí jako je prostituce a kdy se tito lidé ocitají v
enklávách, kterým, myslím oprávněně, říkáme ghetta. Sami naši čeští Romové
žijí velmi těžkým způsobem života. Ti přispívá k zhoršení stavu. I když
existují prognózy na různé vlny, které se nerealizovali, tak ta migrace
stále probíhá a má zátěžové formy."
Dá se říct v číslech, kolik Romů migruje?
"My jsme zaznamenali během výzkumu zaznamenali 480 případů.
Nezapomínejme, že ta migrace je obousměrná. Často lidé přicházejí a zase
odcházejí, i když na stranu České republiky ta migrace převažuje."
Co je hlavním důvodem, proč přicházejí do České republiky?
"Je to většinou přístup k nějaké výdělečné činnosti ať už se jedná
o legální hledání práce nebo spíš sklon k vyhledávání sběru, železného šrotu
a co je nejzávažnější, že často pracují za téměř otrockých podmínek, což je
asi ta nejproblémovější část."
Dá se tomu zabránit, nebo jak to vyléčit?
"Já myslím, že jedinou možnou zbraní je zlepšování sociální
situace jak na Slovensku, tak u nás. Aby měli přístup k sociálním
pracovníkům. Jsou to občané Evropské unie, mají na to právo, aby to nešlo do
skrytých, nelegálních forem."
Znamená to, že se romský problém přehlíží?
"Myslím, že se přehlíží. Deklarativně je sice prioritou jak české,
tak slovenské vlády, ale v dnešním stavu světa to v praxi určitě priorita
není."
Dá se říct, že slovenští Romové přicházejí se svými příbuznými, že to je
zatěžuje český sociální systém?
"K české zátěži sociálního systému došlo jen v individuálních
případech na Ostravsku. Po příbuzenské linii to také už upadá, protože vazby
se rozvolňují. Větší část lidí, o kterých jsme mluvily, šla na nějakou
adresu, kde věděli, že jim bude poskytnuto ubytování a že tam bude přístup k
výdělečné činnost. Příbuzenská síť už není primární, byť je jasné, že
směřují do oblasti, kde naši Romové žijí a kde je možnost
ubytování."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Romové v Rumunsku a Bulharsku žijí v otřesných podmínkách
V ještě horších podmínkách než slovenští Romové, žijí Romové v Rumunsku a v
Bulharsku. Projevuje se to především rozsáhlou mírou diskriminace. Velké
množství problémů se ale nepodaří v brzké době odstranit. Přesto tyto dvě
balkánské země budou v budoucnu přijaty do evropského společenství. Českému
rozhlasu to řekla romská europoslankyně Viktória Mohácsiová.
"Ano, v případě Rumunska a Bulharska se ty problémy určitě
zopakují, určitě se objeví znovu. Tam jsou také takové osady, myslím, že
zrovna v Rumunsku je Romů nejvíc, asi 2,5 až 3 miliony. Také je tam chudoba
a také se tam umírá na hlad a na nemoci. Je pravda, že všichni chceme, aby
nebyla diskriminace Romů, aby nikdo nehladověl, ale bohužel ministři
zahraničí a politici, kteří projednávají přistoupení k unii se soustředí
spíš na ty věci, které nám přijdou triviálnější a pro nás banální
záležitostí. Je mnohem důležitější, aby v Maďarsku, České republice, v
nových i přistupujících zemích romští aktivisté vyvíjeli aktivitu, a aby do
různých hlášeních hodnotících zpráv unie prosadili věty, které kritizují
tyto fenomény.
V případě Bulharska a Rumunska se tyto věty do rezolucí a různých dokumentů
souvisejících s přistoupením dostat podařilo. Bohužel já jsem nebyla
europoslankyní, když se schvalovali přístupové dohody pro deset současných
přistoupivších zemí, ale budeme určitě prosazovat, aby dodatečně všechny
standarty, které se mají dodržovat ve vztahu k Romům, byly požadovány od
nových dvou států, a zpětně aplikovány u deseti již
přistoupených."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Případ údajných nelegálních sterilizací romských žen na Slovensku je patrně
definitivně uzavřen.Organizace spojených národů před několika dny souhlasila
se závěry slovenských vyšetřovatelů, podle kterých romské ženy nebyly
sterilizovány proti své vůli. Vyšetřovatelé vyslechli v případu 134 svědků,
mezi nimi i 36 žen, které sterilizační zákrok podstoupily. Převážná většina
z nich ale popřela, že by sterilizace byly vykonány nezákonně.
Evropská komise zatím neví, kolik peněz a do jakých členských zemí EU
vydává Evropský sociální fond na zlepšení integrace, zaměstnávání a
vzdělávání Romů. Tok financí a jejich dopady má pomoci sledovat chystaná
databáze podpořených projektů. Česko může do roku 2006 získat z fondu na
podporu zaměstnanosti, tvorbu pracovních míst či vzdělávání asi 13 a půl
miliardy korun. Musí ale na projekty přidat 20 až 50 procent jejich
rozpočtů.
Tisíce Romů ve slovenských městech stále žijí v blocích oddělených od
většinového obyvatelstva. Podle sociologů jde o pozůstatek neúspěšného
pokusu bývalých komunistických vlád o integraci Romů.Místo sbližování se teď
stává, že neromská většina se kloní k izolaci od menšiny. Problém romských
ghet vyvstal opět tento týden po rozhodnutí městského zastupitelstva v
Prešově o výstavbě plotu, který má oddělovat romské sídliště od ulic, kde v
domcích žije neromské obyvatelstvo.
Od 16. do 30. října můžete navštívit výstavu Romské kulturní tradice a
současnosti. Fotografie na ní dokumentují vznik a historii legendárního
romského dětského tanečního souboru Čhavorikaňi luma. V pražské Galerii U
zlatého kohouta v Michalské ulici ji nachystala Olga Fečová a její kroužek
her a nápadů Dětský svět.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Skupina Manushe připravuje kurs "Ženy to umí - nebojte se podnikání"
Ženská romská skupina Manushe, která působí v organizaci Slovo 21,
připravuje týdenní kurz pro budoucí romské podnikatelky. Více informací
řekla Marii Vrábelové koordinátorka tohoto projektu Martina Horváthová.
"Projekt se týká romských žen, které uvažují o tom, že by začaly
podnikat, a mají zájem projít krátkodobým kurzem, který jim dá základní
informace o tom, co je třeba k podnikání, a trošku jim pomůže tu jejich
myšlenku zformulovat a dát na papír."
Už se Vám přihlásily romské ženy?
"Uzávěrka přihlášek je 10. října a kurz do deseti žen a v tuto
chvíli je už téměř plný."
Můžou se ještě přihlásit a kam?
"Přihlásit se samozřejmě mohou. Nejlépe na e-mailovou
adresu: manushe@centrum.cz.
Případně nám mohou zavolat na telefonní číslo
222511434 a uvést své jméno, bydliště a nastínit ideu - v čem by
chtěly podnikat."
Je někdo, kdo podpořil Váš projekt?
"Projekt je podpořen nadací Heinricha Bölla z Varšavy."
Můžou se na Vás obrátit romské ženy, když podnikají a mají nějaký
problém?
"Výstupem z toho projektu určitě bude nějaký manuál, který nám
zpracuje organizace, která bude celý kurz lektorovat. Myslím si, že
minimálně tento manuál bychom jim mohli předat. Nebo je odkázat na osoby,
které by jim mohly pomoci. Toto je pro nás pilotní projekt, který má zjistit
zájem mezi romskými ženami a na kolik bude účinný, pakliže by se nám
osvědčil, tak se samozřejmě budeme snažit ho opakovat v rozšířené formě.
Předobrazem tohoto projektu byl projekt realizovaný ve Velké Británii, kde
byl postavený tak, že ženy prošly kurzem a následně jim na základě jejich
idey nebo specifikace idey byla poskytnuta peněžní částka jako pomoc do
rozjezdu toho podnikání. Kdyby se nám projekt osvědčil, určitě bychom se
snažili uskutečnit něco takového i tady."
Kurs je bezplatný?
"Ano. Bude se konat v Brně. Pokud nebudou ženy z Brna, bude jim
poskytnuto ubytování zdarma i strava po celou dobu kurzu, včetně
cestovného."
Dostanou ženy nějaké osvědčení?
"Kurz realizujeme ve spolupráci s regionálním poradenským a
vzdělávacím centrem Akademie Jana Ámose Komenského v Brně a ta předá
absolventkám certifikát o absolvování kurzu."
Už vědí budoucí podnikatelky, v čem budou podnikat?
"Zatím, podle toho, co nám přihlášené ženy sdělily, tam máme nápad
na internetovou kavárnu, kadeřnictví, kosmetický salon, případně umí vyšívat
a chtěly by to nějak zužitkovat. Jsou to taková ženská odvětví."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Obchůdek Romen se snad znovu otevře spolu s romskou kavárnou
Obchůdek Romen ukončil svou činnost. V pražské Nerudově ulici bylo po
téměř tři roky možné zakoupit díla romských řemeslníků, výtvarníků nebo
dětí, romskou a romistickou literaturu a také hudbu. Obchůdek bylo nutné
zavřít kvůli nedostatku financí na jeho provoz, ale jistá naděje na to, že
tento ojedinělý projekt bude pokračovat, ještě zůstává. U předsedy
občanského sdružení R-Mosty Ladislava Gorala zjišťovala podrobnosti
Jana Šustová.
Mají zájemci o zboží vyrobené Romy nebo o romskou hudbu a literaturu
naději, že se něco podobného v budoucnu zase otevře?
"Já tomu věřím a doufám, že příští rok, po velkém grantu z fondů
JPD 3, o který máme požádáno. Počítáme, že by se taková kavárnička otevřela.
Byla by tam čítárna, prodávalo by se tam kafe, veškeré výrobky, které tu teď
máme by se přestěhovaly do kavárničky. Jsem na to zvědavý. Výrobky to jsou
nádherné, ale málo zájemců, a málo výrobků."
Vy se loučíte s Nerudovou ulicí, kde byl hodně náročný nájem. Máte už
vytipované nějaké místo, kde byste rádi působili?
"Ještě nemáme. Dokud nemáme peníze, nebudeme nic plánovat dopředu.
Tento obchůdek byl jediný v Evropě. I když nám pomohla americká a holandská
ambasády, ale tato jejich pomoc byla bohužel jen kapičkou do moře. Ale já
pevně věřím, že se to podaří."
Asi mnozí nevědí, co jsou fondy JPD 3. Můžete nám o nich něco říct?
"Je to evropský fond pro zaměstnávání, vzdělávání, kulturu
atd."
V kavárně byste chtěli zaměstnávat i nějaké lidi. Grant je také psaný na
to, že byste chtěli vytvořit pracovní místa. O jaká místa půjde?
"Budete romská kavárna. Chceme zaměstnávat jak obsluhu romskou,
vedoucího obchodu kavárny, chceme tam mít obrazárnu, protože je dost
romských výtvarníků, malířů, dřevorytců, kovářů ap. Chceme udělat galerii.
Tam by měli být Romové. Chtěli bychom tam mít tak patnáct lidí."
A kde získáváte kontakty na výrobce produktů, které v obchůdku Romen
prodáváte?
"Já jsem velký cestovatel, protože mě pojí romské komunity a
velkorody. A vždycky se setkám s tím, že někdo namaluje nějaký obraz, nebo
vyřeže pannu, nebo dělá kovářské práce, či sochařinu. Objednáváme si. V
Dobré Vodě je církevní charita, která zaměstnává asi 15 žen, ty tkají ručně
koberce, to je velice zajímavé. Něco pro nás vyrobí, my jim to musíme
zaplatit, pak to jde do komise, a podle toho se chováme i cenově."
Za necelé tři roky, kdy existoval obchůdek Romen, zde proběhla řada
zajímavých akcí. Na kterou třeba Vy sám nejraději vzpomínáte?
"Nádherná akce byla otvírání 4. prosince 2002, kdy to zahajovala
tehdy paní prezidentová Dagmar Havlová. Pak tu byly různé semináře o Romech,
přednášky, moc zajímavých a pěkných akcí.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Žižkovské děti mohou trávit volný čas v Domě dětí a mládeže Ulita
S novým školním rokem se naskýtá otázka, do jakých kroužků a aktivit zařadit
děti, aby se po vyučování netoulaly ulicemi. Například na pražském Žižkově
funguje Dům dětí a mládeže Ulita, ve kterém se žáci mohou učit třeba hip
hop, nebo break dance. Jsou ale připraveny i další aktivity, jak Janu
Mišurcovi řekl Jan Krajhanzl.
"Zařízení vzniklo asi před pěti lety, stěhovalo se do nových
prostor asi před rokem a půl. Nabízíme místnost pro děti, prostor ve kterém
mohou trávit volný čas způsobem, který jim je blízký a který je samotné
baví."
Kolik dětí sem chodí, jak je získáváte?
"Hodně se to mění podle počasí a podle sezóny. Hodně dětí tu máme
přes zimu. Tím, že se snažíme oslovit děti z ulice, tak v zimě je táhneme
nejvíc. Nabízíme všechny možné hry a propagaci děláme tak, že máme vlastní
stránky na internetu, roznášíme propagaci do škol, máme spoustu letáčků,
plakátů ap."
Je zájem o tyto aktivity?
"Je, každopádně ano. Od začátku letošního školního roku jsme
rozjeli novou koncepci našeho klubu. Dny jsme rozdělili podle jednotlivých
aktivit. V pondělí máme hip-hop, "Tvořivé
úterý", které obnáší: hraní na bubny, výtvarné aktivity,
dramatický kroužek; ve středu je "Hrací středa".
Připraveny jsou různé deskové hry - dračí doupě, Magic the
Gathering, soutěže, turnaje. Ve čtvrtek je "Čtvrtek
venku" na naší zahradě, kde máme přístřešek. To budou sporty,
základy tábornictví, všechny možné dovednosti, které se dají zkoušet venku,
také kutilství apod. V pátek je "Volný pátek" -
program si vytvářejí čistě oni sami."
O kterou aktivitu je největší zájem?
"To v tuto chvíli ještě nemohu říct, protože náš klub rozjíždíme v
letošním školním roce, takže uvidíme."
Vy jste mi už dřív řekl, že sem chodí hodně romských dětí. Jak je
získáváte, nebo jak se na Vás kontaktují?
"Přicházejí sami. Jestli je oslovujeme tím, co nabízíme...? U
romských dětí funguje hodně to, že si to řeknou mezi sebou. Nejdřív přijde
jeden a pak přitáhne kamarády. Takto přirozeně."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Občanské sdružení Cikne čhave pořádá soutěž Romský talent
Občanské sdružení CIKNE ČHAVE - Malé děti Vás srdečně zve na I.
ročník soutěže ROMSKÝ TALENT. Přehlídka bude zítra 1. října od 10:00 do
18:00 hodin ve velkém sále Kulturního domu Vltavská v Praze 7. Součástí
programu je také od 20 hodin taneční zábava, jak Janu Mišurcovi řekla
spoluorganizátorka Juliana Vodrážková.
"Disciplíny jsou tři: hraní na hudební nástroj, zpěv a
tanec.Všechny tyto disciplíny jsou rozděleny ještě na dvě kategorie
- jednotlivci a soubory nebo sdruženíčka, která se přihlásila.
Dohromady je jejich počet 100."
Jedná se o celorepublikovou akci. Odkud se přihlásily děti? Z jakých
míst?
"Přihlásily se děti z Brna, Písku, Tábora, Pardubic, Roudnice,
Ústí nad Labem, Náchod, děti z Prahy a okolí, ze Středočeského kraje.
Doufám, že jsem na nikoho nezapomněla."
Jaké jsou připraveny ceny a kolik bude vítězů?
"Vítězů bude šest. Každá disciplína tři vítěze a ceny budou
zajímavé. Například bude připraven discman pro děti, věž pro sdružení,
knihy, bižuterie od sponzora, sladkosti dostanou od ruských přátel z klubu
Horizont."
Tyto soutěže se vždy konají na místní úrovni. Vy jste zvolili
celorepublikovou akci.
"Původní záměr byl od začátku jen pro pražské děti, ale bohužel
jsme to tam nedopsali, takže se nám začaly hlásit děti z celé republiky,
nemohli jsme je odmítnout. Je to těžké a pomáhá nám s tím spousta lidí.
Příští rok plánujeme druhý ročník a pokud by se to podařilo, tak by to bylo
na mezinárodní úrovni. Pokud se nám projektově nebo od sponzorů podaří
sehnat peníze."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové
hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve
20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve
čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetu
na adrese www.romove.cz.
Příště se dozvíte aktuality ze života Romů a nebude chybět romská muzika.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna
Poláková a Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně a klidný víkend.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
|