Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Jak jste se dostal do romské komunity? Bylo to od dětství nebo až později?

"Do romské komunity jsem se dostal až později. Začal jsem se s Romy stýkat víc, až když jsem začal studovat romistiku, před tím jsem tady v Praze znal jenom Vojtu Lavičku, Jarku Balážovou. Teď se o to víc zajímám, učím se romštinu a s Romy se stýkám víc."

Co Vás ke studiu přivedlo?

"Přivedli mě k němu kamarádi, s kterými jsem se stýkal v klubu Lačhe čhave, což je klub v Praze pro romské děti."

A Vy sám máte romský původ?

"Mám romský původ. Jsem Rom, oba moji rodiče jsou Romové."

Mluvili jste doma romsky?

"Máma mluvila jen s nejstarší sestrou, se mnou nikdo nemluvil, ale romštinu jsem slyšel odmalička na vesnici, z které pocházejí moji rodiče, a romsky jsem rozuměl odmalička. Po naším romsky. Romština má více dialektu, odmalička jsem rozuměl dialektu západního Slovenska. Ale nikdo se mnou nemluvil, takže jsem nikdy s nikým nemluvil. A když jsem se snažil mluvit, tak se mi každý smál, protože jsem vůbec nedokázal skloňovat, mluvil jsem gramaticky špatně."

Udržovali jste ve Vaší rodině udržovali nějaké romské tradice?

"Ani ne. Udržovali jsme takové ty normální křesťanské tradice. Na vesnici u nás se dělali nějaké věci. Třeba čemer, když někomu bylo zle."

Co to přesně je čemer?

"Já to tedy neumím dělat, ale když je někomu špatně, tak se nějak masíruje ruka, třese se s ní."

Na kolik hudebních nástrojů hrajete?

"Hraju na harmoniku, na piáno a na klarinet."

A studoval jste hudbu, pokud ano, tak kde?

"Studoval jsem na Dejláku, na konzervatoři pro nevidomé hlavní obor harmoniku a klarinet druhý obor."

A jak jste se dostal ze Slovenska do Prahy?

"Právě do školy. Je to jediná takto specializovaná škola pro nevidomé ve střední Evropě."

Vy jste hrál také ve skupině Zuzany Navarové. Jak jste se dostal k Zuzaně Navarové?

"Dostal jsem se tak, že mi Zuzka v 98. roce zavolala o svaťáku. Zrovna jsme zakládali Kou. Chtěli nějakou kapelu, řekla jí o mě Míra Herdevičky, což je režisérka, která dělala dokument s Věrou Bílou."

Ještě k osobě Zuzany Navarové. Ona byla velkou příznivkyní Romů, křtila cd romských skupin. Víte, kde získala onu přízeň pro Romy?

"To nevím, na to jsem se jí nikdy neptal. Vím jen, že ze začátku produkovala první desku Věře Bílé. Nevím, ona byla strašně hodný člověk. Možná cítila, že chce Romům nějakým způsobem pomoci."

Jak vidíte Vaši budoucnost teď Vy sám? Kde chcete působit, kde hrajete?

"Hraju stále v Koe. Koa existuje dál. Učím se zpívat, i kluci se učí zpívat. V lednu budeme natáčet novou desku, na které bude překvapení. Uvidíme, jak to bude. Deska to ukáže. Příští rok chceme hrát víc na festivalech, aby lidi věděli, že stále existujeme. Záleží to na nás a záleží také na lidech, jestli se jim to bude líbit, nebo ne."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
25.03.2011	Bachtale Apsa pokřtí 7. dubna své první CD	Zprávy ze života Romů
27.01.2011	Mário Bihári a Bachtale Apsa zahrají v pražském Carpe Diem a v Metro Clubu Brno	Zprávy ze života Romů
13.08.2010	S Máriem Bihári o hudbě a o životě	O Roma Vakeren
21.04.2010	Mário Bihári a Bachtale Apsa v Carpe Diem	Zprávy ze života Romů
23.04.2009	Mário Bihári a Hosté vystoupí 30. dubna v Carpe Diem	Zprávy ze života Romů
10.02.2009	Mário Bihári a hosté vystoupí v pátek 13. 2. v pražském klubu Carpe diem	Zprávy ze života Romů
15.12.2008	Vánoční koncert Mária Biháriho s hosty	Zprávy ze života Romů
11.12.2008	Skupina Koa vydala nové album Dobře nám	Zprávy ze života Romů

Pane Vágnere, Vy jste spolupracoval z řadou romských interpretů. Kdo byl prvním stěžejním bodem, který Vás zaujal?

"Já jsem se s romskou muzikou hlavně setkal poprvé v absolutním kontaktu s Hankou Zagorovou, která měla v repertoáru písničku Bidas, kterou jsme hráli s velkým úspěchem po celé Evropě v tenkrát velmi populárním pořadu Ein Kessel Buntes, to byl pro nás jediný mezinárodní televizní pořad. Tam jsme mimo jiného dělali Bidu. S tou Hanka bořila po celý Evropě. Pak jsme se znali s Tondou Gondolánem, který s námi taky zpíval, když Petr Zich byl nemocný, nebo měl něco v televizi, tak s námi jezdíval i celé turné, a velice spolehlivě, s velkým úspěchem. Pak se znám samozřejmě s Věrou, s kterou jsme také dělávali. Potom jsme ve velice úzkém vztahu s celou rodinou Fečových. Pepík je multimuzikant, znal jsem tátu, dědu, byl jsem nedávno na křtinách jejich vnoučka."

Co Vás inspiruje na romské hudbě, co je inspirativního, že to lidi chtějí?

"To je zbytečná otázka. Tam je obrovský srdce a je to úžasný. Já si pamatuji, že jsem zažil jedinou frontu v Paříži na biják před mnoha a mnoha lety, to byly Cikáni jdou do nebe, a když jsem slyšel tu písničku, jak tam kluk kope hrob nožem, nebo zpívá šestnáctiletá holka, tak mi vstávají chloupky na rukách."

Takové fronty si pamatujeme taky u nás, ale před chvíli jsme slyšeli kapelu Flink, kterou jste také podporoval při vydání jejich cd?

"Flink je úžasná rocková kapela nejen na české a zahraniční úrovni. Oni pracují také hodně v zahraničí a teď měl velkou publicitu Vlasta Horváth, který se mi velmi líbí, ale v Flinku je zpěvák, který zpívá možná ještě lepší, ale příležitostí moc nemá, protože nemá."

Když jste narazil na jméno české supestar Vlasty Horvátha, tak ten hraje a zpívá spíš rok. Není to škoda, že nehraje a nezpívá romskou muziku?

"Já si myslím, že to je na něm, tito kluci - třeba zpěvák Flink se jmenuje Julis Joško a ti dělají muziku rockovou, ale mají tam romské prvky, cikánské tóniny. Ono to je propojené, ať si vybere, já bych ho netlačil do toho, co má dělat."

Romská hudba má od Antonína Gondolána určitý vývoj. Jak je to v porovnání romská hudba neromská. Kdo víc koho ovlivňuje? Dá se o tom nějak mluvit?

"Tyto tóniny, tzv. cikánské tóniny, o kterých jsem už mluvil, jsou pro lidi hrozně rajcovní. Já jsem třeba napsal orchestrálku, která se jmenuje Jízda. Je to jedna u orchestrálek, která se hraje na Českém rozhlase, je to jedna z nejhranějších orchestrálek, hraje se to i po celé Evropě, a tam mám třeba romské prvky. Můj syn Jakub má teď svůj televizní pravidelný pořad na ČT1. Tam tuto orchestrálku používám pravidelně,protože je bezvadná a právě proto, že tam jsou i romské prvky."

Dostal ses k médiím, k televizi, k rádiu. My tady v Českém rozhlase máme možnost pouštět romské písničky v romském pořadu. Možná spekulativní otázka - proč se tak neděje i v klasickém vysílání?

"Já jsem třeba desku toho Flinku, která je úžasná, jmenuje se Cikánský sen, poslal jsem ji do všech i regionálních rádií. Musím říct, že to je muzika na evropské úrovni a že by se to nějak moc hrálo, to tedy říct nemůžu. Já nejsem redaktor, takže to nemůžu ovlivnit. Je to na nich, ale je to muzika nejen na české, ale opravdu evropské rockové úrovni."

To je opravdu spíš otázka pro hudební dramaturgy, co do programu té které stanice zařadí. Jak vlastně hodnotíte současné mladé romské interprety? Kdo na Vás udělal kromě kapely Flink největší dojem?

"Já jsem natočil s Tondou Gondolánem a Věrou Gondolánovou dvě desky. Každý má svoji, na obou hraje podle mě absolutně geniální houska, absolvent Akademie múzických umění, Marek Balog. To je, jak my muzikanti říkáme, strašnej střihoun. Ten má neuvěřitelné charisma, na živých koncertech s Tondou Gondolánem nebo s Věrou má neuvěřitelný úspěch."

Umíte romsky, zpíval jste někdy romsky?

"Neumím romsky, nezpíval, ještě to tak. Mluvím několika jazyky, ale vlastně pár slov jsem se naučil na vojně, ale ty tady bohužel nemůžu interpretovat."

Někteří mladí romští interpreti studují na konzervatoři. Nemyslíte si, že těmto přírodním talentům konzervatoř tak trochu seber z toho drivu?

"Já jsem spíš pro vzdělaný muzikanty. Tím spíš - když je vzdělaný romský muzikant a má v sobě zaseklý ten obrovský talent, tak, když je potom vzdělaný, a ví a umí, a ví něco o harmonii, tak to jsou pak ohromný bouráci jako ten Marek Balog."

A co jiné romské kapely? Říkají Ti něco?

"Já jsem teď nedávno natočil brněnskou kapelu bratři Lazakovci. Jmenuje se to Cikánský pláč. Toužil jsem tu písničku jednou natočit na desku, kluci mi tak splnili můj sen."

To je Váš poslední případ spolupráce, nebo plánujete ještě něco?

"Já jsem hrdý, že s kapelou, která natáčela film Cikáni jdou do nebe, že jsem s nimi vydal desku, mám ji v katalogu a jsem na ni děsně hrdý. Poslední jsou ti Lazakovci. Ale pokud byste pustili ještě jednu písničku kapely Flink, tak bych Vám doporučoval to, co Joška složil pro svou maminku. Ta písnička se jmenuje "Daj" - máma."

Poslední otázka, Karle. Jak plánuješ další spolupráci, nebo tomu necháš volný průběh, s romskými interprety?

"Mně něco musí oslovit. Já dělám to, z čeho mám dobrý pocit. Já jsem člověk pocitu. Když se mi knížka nelíbí, tak ji odložím. Jeden obraz slavného umělce, jdu od něj, ale u jiného strávím třeba hodinu. To samé je s muzikou. Třeba jsem dělal se Zagorovou proto a dělám do dneška, protože jsem měl vždycky rád, jak zpívá, měl jsem z toho celý život dobrý pocit. Tak až budu mít zase dobrý pocit z nějaké kapely, mně se třeba strašně líbí Věra Bílá, samozřejmě se mi líbí Iva Bittová, s kterou jsem spolupracoval, mám s ní také desku - Baladu pro banditu, kde zpívá s Mirkem Donutilem. Mě musí něco oslovit, jakmile mě něco osloví, tak to zase strašně rád udělám, protože jsem člověk pocitu."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Po téměř roce se jesenický okresní soud znovu vrátí k případu brutálního napadení romského páru. Před soudem na konci října znovu stanou Petr Blajze, Martin Jaš a Martin Stiskala, které obžaloba viní z napadení těhotné ženy a jejího muže. Vyřešení případu, který vrátil do Jeseníku olomoucký krajský soud, dosud brzdilo vypracování znaleckých posudků

Okresní soud v Karviné nařídil šestičlenné romské rodině, aby opustily hotelový dům v Bohumíně. Dům koupilo město od Železáren a drátoven Bohumín a chce v něm vybudovat malometrážní byty. Některé romské rodiny však odmítají objekt opustit a tak soud rozhodl o vystěhování jedné z nich. Město jí přitom nemusí zajistit náhradní ubytování.

Romské rodiny z Ostravy získaly od městského obvodu Vítkovice čtyři sociální byty. Svůj nový domov si však pod dohledem odborníka musely samy opravit. Jedná se o bydlení s doprovodným sociálním programem a lidé mohou v bytech bydlet maximálně půl druhého roku. Pokud se však osvědčí a budou perfektně fungovat, mají možnost dostat tyto byty jako normální nájemní.

Několik set lidí různých menšin či profesí poměří příští sobotu své síly v malé kopané v Kozlovicích na Přerovsku. V rámci akce Den soužití se na hřišti vystřídají policisté, hasiči, Romové, Vietnamci či Řekové. Smyslem akce je dát prostor lidem různých profesí či postavení ve společnosti vzájemně se poznat.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
26.04.2005	Soud v případu napadení romských manželů z Jeseníku se odkládá	Zprávy ze života Romů
23.12.2004	Za hajlování uložil jesenický soud Blajzemu sedm měsíců vězení	Zprávy ze života Romů
18.06.2004	Útočník z Jeseníku půjde do vězení	O Roma Vakeren
11.06.2004	Jesenický útočník vyvázl s podmínkou	O Roma Vakeren
30.04.2004	Rasově motivované útoky podle obžalovaných zinscenovali Romové	Zprávy ze života Romů
19.04.2004	Policisté v Ostravě řeší rasově motivovaný útok na dvě Romky	Zprávy ze života Romů
29.03.2004	Jesenická policie navrhuje kvůli napadení Roma obžalobu mladíků	Zprávy ze života Romů
26.03.2004	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren
12.03.2004	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Poprvé jsem za Ilonou přijela ještě když jsem na filozofické fakultě studovala hindštinu, a tehdy mě fascinovala, jak je hindštině podobná romština, třebaže je odloučená tisíc let a tisíc kilometrů od své indické pravlasti. Učila jsem se romštinu v rodinách Romů, které jsem potkávala na pražských ulicích a kteří mi velice ochotně a s láskou svěřovali svoje romipen, to znamená svoje kulturní poklady. Jedním z těch pokladů byla pověst o Iloně. Ilona totiž napsala první romskou hru, nacvičila ji se svými příbuznými v chatrči cikánské osady. Psalo se o ní s obdivem v novinách a pro Romy působila jako hvězda naděje, která je vyvede z bludného kruhu nepochopení. A tak jsem prostě za Ilonou musela jet. Vypravila jsem se za ní do Prešova, tehdy samozřejmě autostopem jako studentka, a dorazila jsem za tmy. První skupina Romů, které jsem uctila romsky vykoktanou prosbu, aby mě zavedli, kde bydlí Lacková. Zavedli mě pod okna jejího bytu. V přízemním okně starého baráku se svítilo. Moji nový známí zaklepali na okno a řekli: "Přivedli jsme ti holku a odešli."

Přišla mi otevřít mladá, velice tmavá žena, která mi připadala nesmírně krásná. Pozvala mě dál do kuchyně. Na kuchyňském stolem měla Ilona rozložená lejstra. Neptala se mě, kde jsem, proč jsem přišla. Její první otázka byla: nemáš hlad? A to je nezbytná součást romského uvítacího ceremoniálu. Aniž čekala na odpověď začala škrábat brambory, a pak, vidím se jako dnes, jsem úplně najisto šla ke kredenci, vyndala nůž a loupala brambory s ní. Ilona si tento okamžik taky pamatuje a jednou jej komentovala: od téhle chvíle jsme svoje sestry. Začala jsem za Ilonou pravidelně jezdit. Vodila mě po cikánských osadách. Takovou hmotnou bídu jsem později viděla jen ve slumech indické chudiny na předměstích Bombeje nebo Kalkaty. Jako tam, tak ani do cikánských osad nevkročila nikdy noha těch urozenějších. Neuvěřitelné konstrukce nouzových chatrčí z neuvěřitelných materiálů. Někde to byla jen jáma vykopaná v zemi s drnovým přístřeškem jako velká psí bouda. Hliněná zem namísto podlahy, pytlovina namísto dveří, plotna byla často jediným kusem nábytku. Voda se pila z potoka, elektřina žádná, kanalizace žádná."

Řekla docentka Milena Hübschmannová, kterou jsem měla možnost poznat i já a to před třiceti lety. Jako malá jsem chodila do romského kroužku, kde jsem se s touto osobností setkala poprvé. Ve svých dvanácti letech jsem se dozvěděla o životě Romů na Slovensku nebo v Holandsku. Setkání bylo úžasné, neboť nejen mně, ale i dalším dokázala otevřít oči.

Docentka Milena Hübschmannová získala za svou práci řadu ocenění. V roce 1994 jí Charta 77 vyznamenala Cenou Františka Kriegla. V roce 2002 převzala z rukou tehdejšího prezidenta Václava Havla medaili za zásluhy III. stupně a v roce 2003 získala medaili za zásluhy I. stupně od ministerstva školství.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
20.09.2014	Projekt Prethodžipen navazuje na překladatelské dílny romistky Mileny Hübschmannové	O Roma Vakeren
14.09.2013	Milena Hübschmannová o setkání s Elenou Lackovou a kráse romských pohádek	O Roma Vakeren
07.09.2013	Milena Hübschmannová byla pro Romy motorem, inspirátorkou, hybatelkou, matkou i sestrou	O Roma Vakeren
15.09.2012	Od tragického úmrtí Mileny Hübschmannové uplynulo již 7 let	O Roma Vakeren
13.09.2012	Spisovatelka Agnesa Horváthová vzpomíná na Milenu Hübschmannovou	Zprávy ze života Romů
09.06.2012	Nakladatel Karel Holub vydal knihy Mileny Hübschmannové	O Roma Vakeren
20.08.2011	V září uplyne šest let od tragické smrti Mileny Hübschmannové	O Roma Vakeren
30.10.2009	O kořenech romistiky v Čechách s Ladislavem Goralem	O Roma Vakeren
02.03.2008	Romové zapsali, co vidí, cítí, myslí	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Shrnutí rozhovoru vedeného v romštině:

"Paní Hübschmannová říká, vše dobré rozvíjí a obohacuje romskou kulturu. Bohužel málo licí tyto pořady a ti, co je poslouchají už vědí, co to romská kultura je. Je potřeba, aby tyto pořady poslouchali i čtenáři Blesku a diváci televize Nova. Proti negativním jevům ve společnosti musí Romové bojovat za pravdu a za svá práva. Měli by také své děti učit romsky a posilovat jejich sebevědomí a romství. Chtěla bych také, aby bylo víc Romů v parlamentu a v senátu. Romové v naší zemi spolupracují s Romy z jiných zemí, a tak vznikají mezinárodní romské organizace. To naše Romy motivuje a obohacuje. Věřím, že romská řeč nikdy nezanikne. V Izraeli měli podobné problémy, ale řeč jim zůstala."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
20.09.2014	Projekt Prethodžipen navazuje na překladatelské dílny romistky Mileny Hübschmannové	O Roma Vakeren
14.09.2013	Milena Hübschmannová o setkání s Elenou Lackovou a kráse romských pohádek	O Roma Vakeren
07.09.2013	Milena Hübschmannová byla pro Romy motorem, inspirátorkou, hybatelkou, matkou i sestrou	O Roma Vakeren
15.09.2012	Od tragického úmrtí Mileny Hübschmannové uplynulo již 7 let	O Roma Vakeren
13.09.2012	Spisovatelka Agnesa Horváthová vzpomíná na Milenu Hübschmannovou	Zprávy ze života Romů
09.06.2012	Nakladatel Karel Holub vydal knihy Mileny Hübschmannové	O Roma Vakeren
20.08.2011	V září uplyne šest let od tragické smrti Mileny Hübschmannové	O Roma Vakeren
30.10.2009	O kořenech romistiky v Čechách s Ladislavem Goralem	O Roma Vakeren
02.03.2008	Romové zapsali, co vidí, cítí, myslí	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Kdy jste poprvé poznal paní Hübschmannovou? Vzpomenete si ještě?

"Zbyněk Andrš přišel za mnou, že se u něho doma bude promítat nějaký zakázaný film o Romech a že tam bude paní profesorka Hübschmannová. Tak jsem tam šel a tak jsme se seznámili s Milenou a od té doby se známe, znali jsme se. Bohužel už tady mezi námi není. Jsme se pořád scházeli. Ona bydlela ve Štěpánské ulici a já v Opatovické, takže to není daleko."

Jaká podle Vás byla paní Hübschmannová?

"Jedinečná ženská. Taková už asi těžko u nás bude."

Mluvili jste spolu romsky?

"Jenom romsky. Než začala učit romštinu, tak chodila ke mně často a museli jsme prokazovat to, že romština se dá přeložit, že má nějakou gramatiku a takové věci, než ji povolili vůbec učit."

Musela Vás někdy opravovat, nebo řekli jste si třeba někdy u nás se to řekne romsky tak, u vás tak. Bavili jste se o těch rozdílech?

"Vyrůstal jsem na východním Slovensku a tam je jiný dialekt a třeba u Levoča, Poprad, nebo u maďarských hranic, tak se mluví jinak, a ona znala všechny ty dialekty. Ona se mě ptala, jestli rozumím něčemu. Já jsem odmala byl muzikant, tak jsem toho hodně projezdil, tak jsem něco věděl. Co nevěděla ona, taková ta stará slova, to jsem věděl já. Tak jsme se tak navzájem doplňovali."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
20.09.2014	Projekt Prethodžipen navazuje na překladatelské dílny romistky Mileny Hübschmannové	O Roma Vakeren
14.09.2013	Milena Hübschmannová o setkání s Elenou Lackovou a kráse romských pohádek	O Roma Vakeren
07.09.2013	Milena Hübschmannová byla pro Romy motorem, inspirátorkou, hybatelkou, matkou i sestrou	O Roma Vakeren
15.09.2012	Od tragického úmrtí Mileny Hübschmannové uplynulo již 7 let	O Roma Vakeren
13.09.2012	Spisovatelka Agnesa Horváthová vzpomíná na Milenu Hübschmannovou	Zprávy ze života Romů
09.06.2012	Nakladatel Karel Holub vydal knihy Mileny Hübschmannové	O Roma Vakeren
20.08.2011	V září uplyne šest let od tragické smrti Mileny Hübschmannové	O Roma Vakeren
30.10.2009	O kořenech romistiky v Čechách s Ladislavem Goralem	O Roma Vakeren
02.03.2008	Romové zapsali, co vidí, cítí, myslí	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"Pod tímto jménem si vybavím drobnou menší postavu s milou tváří, s velkým srdcem člověka, který snad celý život zasvětil nám Romům. Člověka, který se zasloužil o to, že se dnes vyučuje romistika na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Chodila jsem na její přednášky, ač málo, ale vím, že dávala prostor samotným žákům, nikdy nechtěla prosazovat jenom tu svoji zkušenost, co se ona naučila. Vždycky říkala: Jak to říkáte Vy doma. Řekněte to i ostatním spolužákům a to jsou věci, se kterými se člověk během studií nesetkával."

Mě by zajímalo, jestli jste se setkala s nějakou knihou od paní Hübschmannové?

"Setkala s Čavargošem."

Úplně poprvé jste tuto paní potkala ve škole, nebo někde jinde?

"Než jsem nastoupila na vysokou školu, studovala jsem pět let sociálně-právní školu při evangelické akademii a tam jsem měla možnost ji potkat, neboť nám přišla do školy povídat o jazyku. Tehdy jsem ji potkala a dá se říct, že mě okouzlila."

Paní Hübschmannová se vyznačovala vyprávěním ze života. Kde všude cestovala, kde všude byla. Zaujala Vás nějaká její historka?

"U nás Romů je prioritní, když se Rom setká s Romem.... Když se přišlo na to, že moje mamka pochází od Bardějova z vesnice Kurima, tak ona říká: jé, tam to znám, tam bydlí ten a ten a ten. Tam jsem natáčela tu a tu pohádku, to a to vyprávění. Takže to člověka opravdu pohladí. Tehdy jsme našly společnou řeč, jak žijí, jací jsou Romové z Kurimy."

Jak se paní Hübschmannová dívala na žáky, kteří navštěvovali její přednášky? Měla z Romů, kteří se do studia přihlásili radost, nebo to už brala automaticky?

"Já doufám, že měla radost. Akorát si myslím, že takových žáků, kteří se odhodlají studovat na vysoké škole by mělo být mnohem víc, a já si myslím, že byla úplně stejného názoru. Takže já říkám: nikdy na Vás nezapomenu."

Nikdy na Vás nezapomenu, řekla Dana Dubjelová a nezapomeneme ani my všichni Romové.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
30.01.2016	Přihlašte se ke studiu romistiky na pražské Filosofické fakultě!	O Roma Vakeren
16.01.2016	Na pražské Filosofické fakultě se po čtyřech letech otevírá studijní obor romistika	O Roma Vakeren
20.09.2014	Projekt Prethodžipen navazuje na překladatelské dílny romistky Mileny Hübschmannové	O Roma Vakeren
14.09.2013	Milena Hübschmannová o setkání s Elenou Lackovou a kráse romských pohádek	O Roma Vakeren
07.09.2013	Milena Hübschmannová byla pro Romy motorem, inspirátorkou, hybatelkou, matkou i sestrou	O Roma Vakeren
15.09.2012	Od tragického úmrtí Mileny Hübschmannové uplynulo již 7 let	O Roma Vakeren
13.09.2012	Spisovatelka Agnesa Horváthová vzpomíná na Milenu Hübschmannovou	Zprávy ze života Romů
21.07.2012	O situaci romštiny v Německu	O Roma Vakeren
09.06.2012	Nakladatel Karel Holub vydal knihy Mileny Hübschmannové	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)