Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu
pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili
"Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma
vakeren"!
Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů
a nebude chybět ani romská hudba.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Peršo tumenge phenaha palo love predalo studenti, save šaj chuden pro školi.
Tiž tumenge phenaha, kaj thovrn avri o sľiki amare anglune romendar u
vakerela amenca romňi, savi sikavel čhavore andro školi.
Nejdříve se dozvíte o stipendiích pro romské studenty a pozveme vás na
výstavu fotografií 88 romských osobností, kterou nám přiblíží sám autor a
jedna z portrétovaných osobností.
Pheneha tumenge, palo nevo CD, savo del avri e grupa Bengas u palo
dokumentos, savo pes mukela le nipenge pre aver kurko. Tiž tumenge phenaha
palo amare čirlatune lavutara.
Ve druhé polovině O Roma vakeren se dozvíte, že nejznámější romská kapela
Bengas pokřtí své CD a že v pražské Galerii Podkroví se pod názvem O Del hin
o kamiben - Nejsme zvláštní uskuteční projekce dokumentárních filmů o rasové
a národnostní diskriminaci. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám
nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.
=[ Reportáž ]=
Studenti mohou získat stipendium
Studenti středních, vyšších odborných a vysokých škol mohou získat
stipendium. Finance přidělují dvě známé instituce. Více informací má Jan
Mišurec
Příspěvek mohou studenti ze sociálně slabých rodin získat na příklad od
Nadačního fondu Livie a Václava Klausových. Finanční podpora nejen dětí z
dětských domovů, ale i z rodin, které nemají dostatek prostředků na hrazení
školného a dalších výdajů se stala tradicí, říká první dáma Livie Klausová.
"Naše nadace je zaměřena na vzdělávání. My nerozlišujeme, jestli
to jsou Romové nebo ne-Romové. Musím říct, že podporujeme samozřejmě i
romské studenty, protože my rozlišení nemáme. Pro nás je při udělování
stipendia podstatné, aby ten člověk chtěl studovat, aby dobře studoval, což
my i kontrolujeme, když propadne, neudělá zkoušky, další stipendium
nedostane, a sociální hledisko. To znamená, ať je z jakékoli rodiny,
nerozlišujeme - dětský domov, pěstounská rodina, je-li to student
sociálně slabý, může u nás požádat."
Podle Livie Klausové je důležité, aby student vyplnil žádost, která je
dostupná na webu nadačního fondu. Nejsou to ale jen finanční prostředky,
které mohou studenti získat. Pro nadané žáky jsou možnosti ještě větší.
"Velmi jednoduchá žádost. Máme ji i na internetu, ale když nám
napíše dopis, jde to také. S každým mluvíme individuálně. Kromě toho máme
pro středoškoláky kurzy v zahraničí. Ti, kdo dosáhnou nějaké úrovně v
jazyce, domluví se v cizí zemi, tak je vyšleme na zahraniční univerzitu,
krátkodobě."
Romští studenti středních učilišť, středních a vyšších odborných škol se
mohou ucházet o příspěvek na ministerstvu školství. Žádost je dostupná na
serveru ministerstva, je nutné ji vyplnit a zaslat do konce září. Je možné
získat až 7 tisíc na úhradu výdajů spojených s docházkou do školy.
http://www.nadacnifondklausovych.cz
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Výstava Romské obrození má neobvyklou instalaci
Před týdnem jsme Vás informovali o tom, že v Letohrádku královny Anny na
Pražském hradě probíhá výstava fotografií s názvem Romské obrození / Roma
Rising. Ta představuje portréty českých Romů, kteří v životě něčeho
významného dosáhli. Výstava má neobvyklou instalaci - fotografie nevisí na
bílých stěnách, ale na plechových plotech. To symbolizuje, že osobnosti
zobrazené na fotografiích musely ve svém životě překročit určité bariéry,
aby se dostaly tam, kde jsou. Jana Šustová se zeptala autora fotografií
Chada Evanse Wyatta, jak je s neobvyklou instalací svého díla spokojen.
Jak se Vám líbí neobvyklá instalace výstavy?
"Když jsem přijel do Prahy, měl jsem tu čest setkat se s architektem Pavlem
Kochem, který je autorem instalace výstavy. Byl jsem překvapený, protože to
je velmi neobvyklý způsob, jak prezentovat moje dílo, které, jak jsem se
domníval, je běžná, standardní výstava portrétů. Později jsem pochopil, že
on nás postavil doprostřed komunity, jejíž zkušeností je bariéra k okolnímu
světu. Okolní svět je mimo portrétů. My teď máme to privilegium, že můžeme
poznat tyto lidi na výstavě osobně. Můžeme s nimi komunikovat, zatímco se
jim díváme do tváře, můžeme číst jejich krátký životopis a pokoušet se
porozumět, kdo jsou a co je motivuje. Pan architekt Koch nám dává
příležitost, abychom se jako diváci stali součástí malé komunity, která se
snaží komunikovat s Romy. Myslím, že ta instalace je úplně nádherná, nikdy
by mě to samotného tak nenapadlo. Doplňuje něco velmi důležitého k myšlence
projektu."
Jste překvapen, že výstava probíhá na Pražském hradě v Letohrádku královny
Anny?
"Je to velké privilegium, že probíhá v Belvederu na Pražském hradě -
já bych to nikdy nečekal. Tuto možnost jsme dostali v druhé polovině léta a
zhostili jsme se té šance nejlépe, jak to šlo. Jsme vděční, že jsme dostali
tuto příležitost díky paní Klausové a zaměstnancům Pražského hradu. Jsem za
to velmi vděčný. Pro lidi z toho projektu a pro národ je velmi důležité, že
Romové si zaslouží větší pozornost u majoritní kultury. To je pro ně
důležitější než pro mě. Dává jim to velkou šanci zviditelnit se a já jsem za
to velmi rád."
Budete také portrétovat Romy i v jiných zemích?
"Mám jen jeden jediný život a ta problematika je nesmírně obsáhlá. Domnívám
se, že tím, že ukazujeme skutečnost, že takovéto osobnosti se vyskytují mezi
Romy v České republice, dokazujeme, že podobné osobnosti, podobně úspěšní
lidé, žijí také v jiných zemích - a doufám, že se o tom také dozvíme
z médií v jiných zemích. Já jsem na začátku netušil, že to téma bude tak
obsáhlé, původně jsem si představoval, že se z České republiky vydám mezi
Romy na Slovensko, třeba také do Bulharska, do Maďarska a i jinam, ale když
jsem s tou prací začal, zjistil jsem, že je to velmi rozsáhlé a že by toho
bylo příliš, a proto jsem tuto svou myšlenku zakončil. Ale chtěl bych dodat,
že díky záštitě Nadačního fondu Dobrý soused budou mít samotní mladí Romové
možnost v této práci pokračovat. Doufám, že se to podaří, i když finančně je
to samozřejmě velmi náročné."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V portrétování romských osobností by mohli pokračovat romští fotografové
Jak jsme před chvílí slyšeli, fotograf Chad Evans Wyatt už nebude
pokračovat v portrétování významných romských osobností v dalších zemích.
Této myšlenky se ale chce ujmout Nadační fond Dobrý soused, který se už
romskou tematikou zabývá delší dobu a podílel se i na projektu Romské
obrození / Roma Rising. K mikrofonu pozvala Jana Šustová předsedkyni
Nadačního fondu Dobrý soused magistru Simonu Skořepovou.
"Nadační fond byl založen v roce 1998 a jeho cílem je kulturně
vzdělávací činnost a podpora kultury a vzdělávání v regionech. Od roku 1999
jsme se věnovali rozsáhlému romskému projektu s názvem Amare Roma, což je
naši Romové. Spočívalo to v tom, že jsme natočili jako první v České
republice ucelený videocyklus 36 krátkých portétů, čtvrthodinových. Program
byl složen z projektů: historie, tradice, romské osobnosti, jazykový kurz.
Tento cyklus byl uveden v České televizi na druhém programu a jednak sloužil
také jako didaktická pomůcka ministerstvu školství."
Do pořadu Amare Roma jste zahrnuli Romy z několika zemí. O jaké
země se jednalo?
"Posledních deset dílů jsme natáčeli v zahraničí kolem našich
hranic, to znamená: Slovensko, Maďarsko, Německo a bylo tam velice dobře
vidět jiný život v každé z těch zemí. Jak skupina v každé zemi je jiná.
Třeba v Německu je romská skupina velice dobře integrovaná, oni si říkají
skupina Romů Sinti. Ve Slovenské republice je ta situace mnohem horší než v
České republice. Srovnání jsme udělali v posledních deseti dílech. Na tento
desetidílný zahraniční cyklus jsme získali zahraniční dotaci Culture 2000
jako první organizace v České republice."
Můžete jmenovat nějaké další projekty s romskou tématikou?
"My bychom rádi, kdyby tato výstav Roma Rising pokračovala v
příštím roce po České republice. Zatím máme domluvené města jako Ústí nad
Labem, muzeum v Ústí nad Labem, zámek v Břeclavi, snažíme se o výstavu v
Plzni a na severu Čech, tam je to zatím v jednání. Budeme přemýšlet o tom,
že se budeme snažit o stejný princip jako jsme udělali s Amare Roma. To
znamená zažádat o dotaci, zřejmě mezinárodní grant, abychom mohli udělat
fotografie na Slovensku, Maďarsku. Uvidíme, jestli se nám podaří jít dál
přes Německo do Francie a do Anglie."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Margita Cichá předává vzdělání nejen ve škole ale i ve své rodině
Jednou z osobností, kterou portrétoval fotograf Chad Evans Wyatt v rámci
projektu Romské obrození, je i učitelka Margita Cichá, která se narodila v
roce 1947 na Slovensku a teď žije na Ústecku. Jedenáct let byla ředitelkou
mateřské školy a za svou práci byla v roce 1998 pozvána vládou USA na
studijní cestu po Spojených státech. Vzdělání předávala nejen ve škole ale i
ve své rodině - nejmladší z jejích tří synů studuje historii na vysoké
škole. Margitu Cichou oslovila na vernisáži výstavy fotografií opět Jana
Šustová.
Paní Cichá, Vaše tvář je jednou z těch 88, které se objevují na stránkách
knihy Roma Rising i na webových stránkách. Jak pro Vás bylo překvapující,
když se na Vás pan Wyatt obrátil?
"Opravdu jsem byla mile překvapená, protože je to velmi milý
člověk a opravdu se s ním krásně spolupracovalo, když mě fotil. Byla jsem
moc ráda, že si na mě vzpomněl, i na mé jméno a na mé povolání, že jsem
učitelka. Jsem strašně dojatá."
Můžete nám prozradit, kde působíte a jaká byla Vaše cesta k tomu, že jste se
stala učitelkou?
"Já momentálně působím v Ústí nad Labem, v městské čtvrti Trmice,
tam žiji už 38 let s manželem a s dětmi. To, že jsem se stala učitelkou, to
byl můj dávný sen. Už když jsem byla malá, tak jsem si hrála, jak s
panenkami, tak s dětičkami, povídali jsme si pohádky. Jsem ráda, že jsem
učitelkou, neměnila bych to."
Jakou školu jste vystudovala, abyste se stala učitelkou?
"Vystudovala jsem střední pedagogickou školu. Nejdřív jsem učila
malé děti ve školce, byla jsem tam i ředitelkou 11 let, a pak jsem
přesídlila na zvláštní školu. Je to tam těžká práce."
Jak velké děti učíte?
"Teď jsem byla na prvním stupni, ale když je potřeba, tak jsem
učila i na druhém stupni, byla to většinou přírodověda nebo hudební výchova,
což je u nás Romů priorita. Kde se dalo, tam jsem zaskakovala. Teď už rok
jsem šla do důchodu, ale když je potřeba, tak ještě zaskočím."
Máte u Vás ve škole hodně romských dětí?
"Je tam hodně dětí. Od první až po devátou třídu, pak je tam i
praktická škola, a je tam možná jedno procento českých dětí, zbytek je
romský. Od září se teď nejmenuje zvláštní škola, ale speciální
škola."
Když máte tolik romských dětí. Je pro Vás výhodou v té práci, že Vy sama
jste Romka?
"Výhodu to má, protože jim člověk lépe rozumí. A já jsem už starší
osoba, tak si chodí pro radu, postěžovat si, berou mě jako mámu. Když jsem
Romka, tak si můžeme mezi sebou povídat o domově, o rodině, a
tak."
Mluvíte mezi sebou romsky nebo česky?
"Mluvíme česky, ale když je potřeba, tak i romsky."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Chebští radní schválili vznik komise pro romské záležitosti. Měla by se
zabývat bytovou problematikou, zaměstnaností Romů, vzděláváním, volným časem
a připravovaným romským centrem. V poradním orgánu by měli být zastoupeni i
lidé z Romské komunity. Vedení města si od vzniku komise slibuje především
lepší komunikaci mezi radnicí a Romy.
Romové z Ostravy mají problémy s drogami. Olašští Romové začali už od
počátku 90tých let, kdy balkánské gangy přivezly i do Ostravy heroin,
propadat této droze. Příchylnost k drogám všeho druhu však vzrostla i u
chudších slovenských Romů - Rumungrů. Ti začali od olašských Romů některé
drogy, třeba subutex, kupovat. Předseda občanského sdružení Vzájemné soužití
Kumar Vishwanathan je přesvědčen, že drogy začaly být mezi Romy velkým
problémem i v okrajových částech Ostravy, jako například v Muglinově či v
Hrušově.
Občanské sdružení Slovo 21, sekce Romská ženská skupina Manushe, připravuje
projekt "Ženy to umí - nebojte se podnikání". Je určen deseti romským ženám
z celé republiky bez rozdílu věku a vzdělání, které podnikají nebo mají
zájem s podnikáním začít. V Brně proběhne šestidenní kurz, ve kterém
účastnice získají základní znalosti k podnikání potřebné.
Konference Romové v českých městech a obcích s podtitulem Aby česká škola,
byla pro všechny, začne ve čtvrtek 15. září v ostravském hotelu Atom. Akci
pořádá britské velvyslanectví ve spolupráci s úřadem vlády. Jde o poslední
ze série tří konferencí zaměřených na romskou problematiku. Akce se dále
zúčastní zástupci ministerstva školství, zástupci krajů a regionálních
občanských sdružení a odborníci z Velké Británie.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Skupina Bengas vydává nové CD s názvem Amen Phiras - My jdem
Jedna z populárních romských kapel Bengas vydává druhé CD nazvané
Amen Phiras - My jdem. Na desce kapela pracovala letos o prázdninách. Sedmi
Pražákům se splnil i jejich sen a natočili svůj první vidoklip. Co všechno
na cédéčku najdete a kam se za dva roky kapela posunula Vám v rozhovoru
řekne Milan - Bingáč Demeter a Milan Migel Horvát. K mikrofonu je pozval
Richard Samko.
Po dvou letech kapela Bengas vydává cd. Změnilo se hudební osazenstvo, jak?
"Přibyl nám klávesák a bubeník. Robert Martin klávesista a Lucas
Troyan bubeník. Ten s námi hraje už rok, přijel ze Španělska, kde hrál s
kapelami 7 let například s velice populární skupinou UNDROP."
Milane, potřebovali jste bubeníka nebo klávesistu?
"Myslím si, že ano. Chtěli jsme tu naši muziku trochu
obohatit."
Milane, ty jsi na koncertech vždycky hodně živý. Řekni něco o svých
písničkách?
"Máme tam dvě písničky, které jsem udělal já. Myslím, že ta první
písnička je docela živá, je docela hodně odlišná od toho, co naši posluchači
znají. Je to něco mezi reggea, rapuje se tam. Je to taková veselost a
řádění."
Proč zrovna rap, kdo rapuje?
"Rapuje nejmladší člen kapely, Radek Sivák. My jsme to zkoušeli,
ale nikomu to nešlo."
Radkovi je dvanáct let, je výborný perkusista? Chyběl Vám takový člověk v
kapele?
"Nám odešel perkusista Šíša, to byl nás výborný kamarád, který s
námi hrál dva roky. Je to akademický malíř, muzikant, hrál s Garáží.
Narodila se mu dcera, takže přišla rodina, teď má další dítě, odstěhoval se
na Šumavu, že si potřebuje provětrat hlavu. Tak jsme nevěděli, co budeme
dělat, když nemáme perkuse. A když jsme viděli, jak ten malý kluk Radek,
když zkoušíme u Martina v bytě, do toho bouchá, tak jsme ho vzali na koncert
ve Stromovce, kde to nebylo takový důležitý. Ale ukázalo se, že to důležité
bylo, protože od té doby s námi hraje."
Jak třeba, Migeli ty, skládáš písničky? Nejdřív je hudba, nebo text?
"Mám třeba písničku, která je o holce, o zklamání, já neumím
zpívat vesele. Pak na koncertě to ano, ale když skládám doma, tak to vesele
neumím."
"Musím prozradit na Migela - to je strašně romantický
člověk - tím tam ty ženské dostává, on je pravdivý, zpívá přesně o
tom, jaký je, je to velikánský romantik."
K cd jste natočili i videoklip. Migeli, o čem je, jak vznikal, a kde se
natáčel?
"Jsme na párty slavíme cédéčko, máme domácí párty. Radek tam
vystupuje jako, že se tam ochomýtá, táta ho chytí a dá spát a jemu se zdá
sen, že chce být muzikant."
"Já bych to, Migeli, posluchačům, co nás mají rádi, neříkal, ať to
je překvapení, oni to mají v bonusu na cd."
Kromě toho, že tam jsou autorské věci, je tam něco lidového?
"Migelovi se podařil krásný čardáš, má tam dobrý texty. Máme tam
dva hosty, mladé kluky, Josefa Šenkiho a Petra Surmaje. Pepikovi je patnáct
a Peťovi sedmnáct. Ti nám tam nahráli jak braču, housle, skoro celý
symfonický orchestr nám tam na dvou písničkách nahráli. Jsou to šikovní
kluci, máme z toho velikou radost a tímto bychom jim chtěli ještě jednou moc
a moc poděkovat."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Romští studenti by uvítali antidiskriminační zákon
Romští studenti by uvítali antidiskriminační zákon, který u nás stále chybí.
Nejen oni ale mnoho dalších cizinců a uprchlíků tak stále v každodenním
životě musí čelit rasismu a nepochopení. Na tuto problematiku chce upozornit
tématický večer, který pořádá sdružení ATHINGANOI a to 13. září v Galerii v
podkroví v Praze. Více už Janu Mišurcovi řekl student romistiky Univerzity
Karlovy v Praze Michal Miko.
"Budou promítány spoty vládní kampaně proti rasismu. Budou
promítány dva dokumenty, které jsou věnovány diskriminaci Romů v České
republice, naše občanské sdružení by tímto chtělo poukázat na to, že v České
republice stále ještě není přijat antidiskriminační zákon, což umožňuje
existenci diskriminace v České republice."
Do kampaně se zapojují především mladí lidé. Je u mladých lidí zájem o
řešení problematiky? Co je k tomu vlastně vede? Co by chtěli konkrétně
změnit?
"Já jako student romistiky, David Tyšer - taky student
romistiky, jsme účastníci projektu Training Transpose, který pořádá European
Roma Rights Centre. Je to takový boj proti diskriminaci, jak pomáhat Romům,
kteří jsou diskriminovaní."
Co boj znamená? Co si pod tím člověk může představit?
"Boj proti diskriminaci, proti ní brojit, aby vymizela ze
společnosti. Ukázat, že Romové jsou taky lidé a nejsou ničím odlišní. Tomuto
tématu je věnován i náš tematický večer 13. září."
Vy sám jste se setkal s formou rasismu a diskriminace?
"Přímo s otevřenou formou diskriminace jsem se nesetkal, ale se
skrytou hodněkrát. Například, když jsem se pokoušel, ještě než jsem začal
pracovat v občanském sdružení Athinganou, najít práci, tak po telefonu mi
řekli, že místo mají, a když jsem tam přišel, bylo místo už
obsazené."
Studujete na vysoké škole, co Vám toto studium dává, nebo dalo?
"Zatím mi dalo zkušenost a možnost setkat se s Romy na
mezinárodním poli. Naučil jsme se perfektně romský jazyk včetně
gramatiky."
Je romština těžká?
"Není těžkým jazykem, dá se zvládnout."
Mluvili jste doma romsky?
"Ano."
Takže jste se toho už moc učit nemusel?
"Mluvit romsky jsem se učit nemusel, ale určitě jsem se musel učit
gramatiku, která je dost obsáhlá. V rámci výuky na vysoké škole se neučíme
jen gramatiku, ale také lingvistiku, která je ještě těžší."
Co byste chtěl po škole dělat?
"Zabývat se romskou otázkou, pomáhat Romům, úředníkem by mě
nebavilo být, ale nějaké články nebo knihu bych někdy v budoucnu chtěl
napsat."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V Cítolibech u Loun je ukázková základní škola
V Cítolibech u Loun je přímo ukázková základní škola. K romským dětem se
přistupuje s alternativnější metodou, vzhledem k jejich mentalitě a
rodinnému zázemí. Všechny děti se učí volnější metodou a pedagogové se jim
věnují i v jejich volnu. Využívají všech možností, které kolem sebe mají,
třeba i sběr a rozlišování hub v lese. Marie Vrábelová se zeptala ředitelky
Jany Vrubsové na metody výuky romských dětí v této škole.
"Tyto děti jsou soustředěny ve specializované třídě, protože jsme
se přesvědčili, že základní učivo z prvního stupně těžko zvládají, takže
jsme jim vytvořili takový specializovaný program, který se nazývá Modifikace
vzdělávacího programu základní škola. Soustředili jsme je do jedné třídy a
tento program plní od první do páté třídy. Nemohou propadnout. Nezvládnuté
učivo se může převést do dalšího ročníku a netradičními formami práce se tak
dlouho upevňuje, až to děti zvládnout, pak se nabaluje učivo další. Na konci
páté třídy musí podle osnov zvládnout základní učivo."
Vy přistupujete k dětem alternativnější metodou. Jak třeba byste hodnotila,
v čem se romské děti liší. Berete v úvahu i jejich mentalitu?
"Ano, bereme. Ony vlastně přicházejí do školy většinou bez
jakékoli přípravy. My je zaškolujeme: hygienické návyky, společenská
výchovy. Prostě taková průprava, kterou ostatní děti už mají, a právě
modifikace umožňuje různé úlevy. Oni neopakují, my si je připravíme a během
dalších let, zvládají to základní učivo, protože jsou daleko
temperamentnější. Od rodičů vyžadujeme samozřejmě spolupráci. Ta je
zajištěna formou odborné asistentky, která komunikuje s rodiči přes třídní
učitele, a můžu říci, že spousta rodičů toto bere, a jsou i, myslím, s
výukou spokojeni."
Kromě výuky se dětem věnujete i v mimoškolním čase?
"Tyto děti mají možnost, stejně jako ostatní žáci, navštěvovat
spoustu kroužků: výtvarný kroužek, pracovní, na zahradě máme možnost
pěstování okrasné zeleně, práce ve skleníku. Dále pěvecký sbor, výuka hry na
flétnu, turistický kroužek, na jaře začne dopravní kroužek. Na škole je
opravdu velké vyžití a tyto kroužky jsou poskytovány všem žákům
zdarma."
Vaše škola bohužel končí pátou třídou, pak děti odcházejí do Loun.
"To je velký problém. V minulém školním roce končila jedna
specializovaná třída a ty odcházely, a já pak už nemám kontrolu, často
zpětná vazba nefunguje. Z doslechu vím jen, že děti se pak zařadí mezi
ostatní a modifikace dál nefunguje. Ale oni potřebují dopomoc, která tu u
nás byla. S tou dopomocí to splnily. Je nutná odborná asistence, dohled
učitele, individuální přístup i materiální pomoc školy."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
 |
Související články | Datum | Nadpis | Rubrika |
02.04.2016 | Co přinese inkluze pedagogům? | O Roma Vakeren |
13.02.2016 | Sběr dat pomáhá lépe integrovat děti v britských školách | O Roma Vakeren |
23.01.2016 | Britské zkušenosti s pedagogickou prací s romskými žáky se přenáší i do
Česka | O Roma Vakeren |
16.01.2016 | Proč základní školy odmítají romské žáky? | O Roma Vakeren |
09.01.2016 | Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letech | O Roma Vakeren |
09.01.2016 | Třetinu žáků Základní školy Trmice tvoří romské děti a jsou dobře začleněny | O Roma Vakeren |
21.11.2015 | Lucie Ščuková se za Česko zúčastnila konference Inclusiv education – Take
action! | O Roma Vakeren |
25.04.2015 | Podle zprávy Amnesty International Česko stále diskriminuje romské děti ve
školství | O Roma Vakeren |
07.03.2015 | Magdalena Karvayová v Ostravě motivuje romské rodiče, aby své děti zapsali
do nesegregovaných základních škol | O Roma Vakeren |
14.02.2015 | Kanadský velvyslanec Otto Jelinek diskutoval s Romy o problémech ve
vzdělávání Romů v Česku | O Roma Vakeren |
07.02.2015 | Novinky v českém školství | O Roma Vakeren |
13.12.2014 | Online příručka Chci to řešit nabízí učitelům řešení projevů šikany,
nesnášenlivosti nebo xenofobie ve školách | O Roma Vakeren |
06.12.2014 | Ministr školství navrhuje povinnou docházku do školky v posledním roce před
nástupem do školy | O Roma Vakeren |
29.11.2014 | Česko se ohradilo proti obvinění Evropské komise, že ve školách diskriminuje
Romy | O Roma Vakeren |
29.11.2014 | Výstava Jak ztratit další generaci představuje fotografie Romů, kteří se
postavili proti diskriminaci ve vzdělávacím systému | O Roma Vakeren |
13.11.2014 | Smutné výročí rozsudku D. H. připomíná, že se situace Romů v Česku ani po
sedmi letech nezměnila | Zprávy ze života Romů |
10.09.2014 | Novela školského zákona může být krok správným směrem, řekli rodiče a
neziskové organizace předsedům parlamentních školských výborů | Zprávy ze života Romů |
06.09.2014 | Budoucí školský ombudsman nepovažuje fungování praktických škol za problém | O Roma Vakeren |
17.07.2014 | Mami, tati, já chci do školy! | Zprávy ze života Romů |
28.06.2014 | Díky projektu Učí (se) celá rodina už se děti těší do školy | O Roma Vakeren |
19.05.2014 | Vyjádření ředitelky Muzea romské kultury Jany Horváthové
k návrhu novelizovat školský zákon | Zprávy ze života Romů |
08.04.2014 | Nápad poslanců TOP 09 na výuku v romštině považují ve škole v Obrnicích za
nesmysl | O Roma Vakeren |
08.04.2014 | Speciální romské třídy na školách a romština jako pomocný vyučovací jazyk -
zbytečnost nebo šance? | O Roma Vakeren |
22.02.2014 | Skupina Aufori v Hradci Králové rozjíždí program Učí (se) celá rodina | O Roma Vakeren |
15.02.2014 | Proč se v Česku v praxi nedaří inkluzivně vzdělávat? | O Roma Vakeren |
25.01.2014 | Pracovníci sdružení Vzájemné soužití doprovázeli romské děti k zápisu do
základních škol | O Roma Vakeren |
17.01.2014 | Romské děti: Nechte nás s Vašimi dětmi sedět v jedné lavici! | Zprávy ze života Romů |
24.08.2013 | Přípravy do školy | O Roma Vakeren |
14.05.2013 | Vzdělávání v Karlovarském kraji bude více inkluzívní, slíbil kraj | Zprávy ze života Romů |
21.02.2013 | Rada Evropy tvrdě kritizuje Česko za údajnou diskriminaci Romů | Zprávy ze života Romů |
18.02.2013 | United Gipsy Crew: Rapem proti segregaci | Zprávy ze života Romů |
16.02.2013 | „Pošlete ho do základky, aby z něj něco bylo“ – rapují mladí Romové | O Roma Vakeren |
12.02.2013 | Nedávejte děti do praktických škol, vzkazují mladí rapeři romským rodičům | Zprávy ze života Romů |
01.12.2012 | V českém školství se pět let po rozsudku Evropského soudu pro lidská práva
nic nezměnilo | O Roma Vakeren |
27.11.2012 | Ministerstvo školství chce omezit praktické školy kvůli diskriminaci Romů | Zprávy ze života Romů |
26.11.2012 | Ministerstvo chystá plán, jak nerušit praktické školy. Alespoň prozatím | Zprávy ze života Romů |
17.11.2012 | Uplynulo pět let od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva o
diskriminaci romských dětí v českém školství | O Roma Vakeren |
10.11.2012 | S bojem proti rasismu začíná Diecézní charita ostravsko-opavská již na
základních školách | Zprávy ze života Romů |
08.11.2012 | Zamčenou pyramidou knih upozornili aktivisté na diskriminaci romských dětí | Zprávy ze života Romů |
08.11.2012 | Navzdory zákonům a kritice zvenčí jsou tisíce zdravých dětí v praktických
školách | Zprávy ze života Romů |
02.10.2012 | Nová kniha vnáší světlo do desegregace Romů ve školství | Zprávy ze života Romů |
09.08.2012 | V Česku roste počet tříd pro sociálně znevýhodněné předškoláky | Zprávy ze života Romů |
02.08.2012 | O situaci na praktických školách bude jednat ministr školství s ombudsmanem | O Roma Vakeren |
18.02.2012 | Jak si vedou romské děti z Česka v britských školách | O Roma Vakeren |
01.09.2011 | Děti ve Varnsdorfu raději nenosí s sebou peníze ani mobily | Zprávy ze života Romů |
16.07.2011 | Koalice Společně do školy usiluje o rovný přístup romských dětí ke vzdělání | O Roma Vakeren |
16.07.2011 | O osudech Národního akčního plánu inkluzivního vzdělávání | O Roma Vakeren |
30.05.2011 | Odborníci pracující na přípravě Národního akčního plánu inkluzivního
vzdělávání končí | Zprávy ze života Romů |
28.05.2011 | Projekt Nová šance usiluje o umístění romských dětí do základních škol | O Roma Vakeren |
15.01.2011 | Romské děti z vyloučených lokalit končí svou školní kariéru dříve než jejich
vrstevníci | O Roma Vakeren |
29.12.2010 | Podle průzkumu mají romské děti menší šanci na středoškolské vzdělání | Zprávy ze života Romů |
29.12.2010 | Kam odcházejí romské děti po základní škole | Zprávy ze života Romů |
26.11.2010 | O školství s Milanem Kováčem | O Roma Vakeren |
30.04.2010 | Podtatranská základní škola Šumiac má úspěchy v integraci romských dětí | O Roma Vakeren |
05.03.2010 | Z§vůle práva žádá vyšetření motivu pobodání romského žáka | Zprávy ze života Romů |
09.10.2009 | Ve výuce dějepisu asi nastanou změny | O Roma Vakeren |
25.09.2009 | Konference na téma překonávání sociálního znevýhodnění ve vzdělávání | O Roma Vakeren |
25.09.2009 | Projekt Motivace romských rodičů na poli vzdělávání | O Roma Vakeren |
11.09.2009 | Základní školu Masarykova opouštějí děti | O Roma Vakeren |
28.08.2009 | I v roce 2009 trvá segregace romských dětí v ČR | O Roma Vakeren |
15.05.2009 | Mají být ve třídě pouze romské děti? | O Roma Vakeren |
28.11.2008 | Koalice neziskových organizací Společně do škol | O Roma Vakeren |
28.11.2008 | Andrej Mirga, poradce pro Sinti a Romské záležitosti ve Varšavě | O Roma Vakeren |
28.11.2008 | Mnohé romské děti zažívají na škole šikanu | O Roma Vakeren |
21.11.2008 | Mezinárodní konference Vzdělání bez bariér – Romské děti v České republice | O Roma Vakeren |
21.11.2008 | Podle ministra školství budou moci romské děti chodit do běžných základních
škol až za několik let | O Roma Vakeren |
21.11.2008 | Nadace OSF Praha | O Roma Vakeren |
21.11.2008 | Romské děti jsou mnohdy automaticky zařazovány do praktických škol | O Roma Vakeren |
03.10.2008 | Doučování dětí ve vyloučených lokalitách | O Roma Vakeren |
08.08.2008 | I o prázdninách se některé děti připravují do školy | O Roma Vakeren |
18.07.2008 | Chorvatsko nediskriminovalo romské žáky, řekl soud ve Štrasburku | Zprávy ze života Romů |
13.06.2008 | Jaké vzdělávací aktivity nabízí Základní škola na pražském Havlíčkově
náměstí | O Roma Vakeren |
17.08.2007 | Nová příručka "Jak pracovat s romskými žáky" | O Roma Vakeren |
03.08.2007 | Ivan Veselý byl jmenován do pracovní skupiny při MŠMT pro vzdělávání romských dětí | O Roma Vakeren |
04.10.2006 | Kvalitní a systematické vzdělávání je klíčem k integraci Romů | Zprávy ze života Romů |
19.09.2006 | Nová škola představuje projekt Rozlety a zve k zapojení žáků základních škol | Zprávy ze života Romů |
01.09.2006 | Nový školní rok začíná... | O Roma Vakeren |
29.08.2006 | V bezplatném kurzu pro zájemce o ukončení základního vzdělání je ještě několik volných míst | Zprávy ze života Romů |
12.05.2006 | Základní škola v Cítolibech u Loun | O Roma Vakeren |
24.02.2006 | V Evropském parlamentu zněly stížnosti na diskriminaci romských dětí | O Roma Vakeren |
24.02.2006 | Romské děti nemusí končit ve zvláštních školách | O Roma Vakeren |
24.02.2006 | V Českých Budějovicích vznikla segregovaná třída pro Romy | O Roma Vakeren |
10.02.2006 | Romové prohráli spor u Evropského soudu pro lidská práva | O Roma Vakeren |
25.10.2005 | Romské organizace nabízejí školám spolupráci | Zprávy ze života Romů |
21.10.2005 | Absolventka Technické univerzity v Liberci napsala diplomovou práci na téma
Vzdělanost Romů | O Roma Vakeren |
01.07.2005 | Školství a romská média | O Roma Vakeren |
04.03.2005 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
04.03.2005 | Verdikt zněl: "Základní školu by nezvládla." | O Roma Vakeren |
29.10.2004 | Mladí Romové nemají informace o vlastní kultuře | O Roma Vakeren |
22.10.2004 | Připravuje se program pro školy přihlížející k etnickým skupinám | O Roma Vakeren |
22.10.2004 | Romský asistent na školách musí mít pedagogické minimum | O Roma Vakeren |
03.09.2004 | Nový školní rok | O Roma Vakeren |
27.08.2004 | Školní rok už je za dveřmi | O Roma Vakeren |
02.07.2004 | V Praze je škola pro děti s neznalostí českého jazyka | O Roma Vakeren |
11.06.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
09.06.2004 | Do základní školy ve Vsetíně nastoupí více romských dětí | Zprávy ze života Romů |
09.01.2004 | Na základních školách by se měla vyučovat i romština | O Roma Vakeren |
03.10.2003 | Předškolní příprava romských dětí se v Broumově osvědčila | O Roma Vakeren |
19.09.2003 | Pomoc pro žáky devátých ročníků při výběru povolání | O Roma Vakeren |
"O Roma vakeren" čili "Romové
hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve
20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na
VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetu na adrese
www.romove.cz.
Příště se dozvíte aktuality ze života Romů a nebude chybět romská muzika.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a
Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Iriňdža amenge e Aneta Vaštagovo,
kaj te mukas giľi predal lakero Rom Petr Vaštag. Petr te aves sasto te
Bachatalo tuke vinčinel te tiri čhajori e Vaneska.
Mějte se moc pěkně, klidný víkend.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
|