Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu
pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili Romové
hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma
vakeren"!
Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů
a nebude chybět ani romská hudba.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Peršo tumen dodžanena, sar gejle amare čhavore peršeš andro školi. Vakerha
tiž palo šel romane anglune Roma, so lenge kerde sľiki, save thovel avri
jekh fotografos. Dodžanena tumen palo projektos, kaj te nael rasismos u hoj
imar e skľepica Romen pes pre aver kurko zaphandel.
Nejdříve se společně vydáme na zahájení školního roku do Chanova a na
výstavu fotografií romských osobností. Dozvíte se o charitativní akci,
kterou můžete podpořit koupí plastového náramku a také proč už příští týden
končí pražský obchůdek Romen.
Vakeraha tiž pal oda, sar dživen o Roma pro Slovensko, pheneha tumenge, kaj
šaj sikľon romani čhib u dodžanena tumen palo festivaľis Pražský podzim, kaj
bašavena romane lavutara.
Ve druhé polovině O Roma vakeren vám povíme, proč se v ústecké Matiční ulici
rozhodli nainstalovat bezpečnostní kamery. Pozveme vás na kurzy romského
jazyka a na festival Pražský podzim, kde vystoupí maďarský romský orchestr
Rajkó. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech
přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.
=[ Reportáž ]=
Nástup do školy zastínilo chanovským dětem úmrtí ředitele školy
I když děti z Chanova na Mostecku musí během školního roku budit rozhlas,
aby si uvědomily, že jdou do školy, první školní den se nemohly dočkat. Už
dlouho před zvoněním totiž postávaly před školou hloučky menších i větších
dětí. Zahájení školního roku zastínilo náhlé úmrtí dlouholetého ředitele
školy Miloslava Bajera, který tu zavedl řadu novinek a dokázal si na svou
stranu získat místní romskou komunitu. Jak potvrdila Evě Holé nově jmenovaná
ředitelka školy Monika Laurichová, škola bude fungovat jako dosud.
-->
"Je to teprve týden, co nám zemřel pan ředitel, takže to na mě
všechno padlo. Ale musíme to zvládnout. Naštěstí je tu takový kolektiv, že
všichni pomáhají, že všichni se snaží vyjít vstříc. Takže to zvládneme,
školu jsme rozjeli, rozvrh máme hotový. Myslím, že to pofrčí dál, jak by si
přál pan ředitel."
Chanovská škola má různá svá specifika. Ti, kdo ji neznají, jsou velmi
mile překvapeni, když sem přijdou. Budete i nadále děti vítat rozhlasem do
školy, aby se včas vzbudily a šly dorazily?
"To je taková tradice, kterou pan ředitel zavedl, a to se tak
osvědčilo, že s tím nikdy neskončíme. Budeme budit ráno, budeme je vítat,
upozorňovat, že jsou schůze a další a další věci."
Jak vůbec vycházíte z místní romskou komunitou. Mnozí učitelé mají
strach, ale Vy tady s nimi vycházíte velmi dobře.
"Já myslím, že je to bez problému. Já jsem tady už dvacet let a
nebojím se. Chodím do rodin a myslím si, že nám tady nic nehrozí."
Jaké jsou vůbec rozdíly mezi běžnou základní školou v Mostě a místní
chanovskou?
"Já na to nedokážu odpovědět, protože já tady pracuji od svých
osmnácti let, a na normální škole jsem nikdy nepracovala, až někdy si říkám,
že bych potřebovala si to zkusit i jinde, abych měla možnost srovnání. Takže
nedokážu hodnotit."
Kolik dětí máte ve třídách běžně? Je jich hodně méně, než v normálních
třídách?
"Široká veřejnost si většinou myslí, že jich máme málo. Ale
základní škole máme v průměru šestnáct sedmnáct dětí, což je hodně romských
dětí, potom ve zvláštních je zákonem dáno, že jich můžeme mít méně, tak jich
kolem dvanácti."
Smrt bývalého ředitele pana Bajera některé místní obyvatele vyděsila
natolik, že mají strach, že místní škola zanikne a děti budou muset chodit
do mostu. Jsou ty jejich obavy oprávněné?
"Tak letošní školní rok to určitě nehrozí. Nemusí se ničeho
obávat. Škola se rozjela a pojede dál. Jak to bude potom do budoucna, to
nikdo neví, ale letošní školní rok zajištěn."
Do prvních tříd nastoupilo přes čtyřicet dětí. Snad všechny se slavnostního
dne nemohly dočkat.
Ty jdeš dnes poprvé do školy. Těšil ses?
"Jo."
A na co nejvíce?
"Že jdu do školy."
Ty si neseš kornout. Ty jsi byla v první třídě?
"Jo."
Těšíš se na učení a už máš tady kamarádky?
"Jo."
Co máš schovaného v tom kornoutu?
"Oplatky."
Prvňáčci ale nebyli jediní, komu škola chyběla. Dočkat se nemohli ani kluci
ze šesté třídy.
Jak jsi se těšil do školy?
"Moc. Strašně. Protože nemám doma co dělat, tak jsem se těšil, že
budu ve škole."
Co se Ti tady líbí nejvíc, na co se nejvíc těšíš?
"Asi na učitelky."
Který předmět Tě nejvíc baví, který Ti nejvíc jde?
"Český jazyk."
Co bys chtěl dělat, až školu dokončíš. Chceš někam pokračovat?
"Ano. Chtěl bych jít na vyučení."
Čím by ses chtěl vyučit?
"Truhlářem."
Na školu nedají dopustit ani rodiče. Například Jaroslava Miškovičová tu má
dvě děti.
Jste spokojená s touto školou?
"Ano, jsem moc."
Co se Vám na této škole nejvíce líbí?
"Líbí se mi, že tu škola vůbec je, že nemusíme jezdit až do
Mostu."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V Letohrádku královny Anny na Pražském hradě byla zahájena výstava Romské obrození / Roma Rising
V Letohrádku královny Anny na Pražském hradě byla včera slavnostně zahájena
výstava fotografií s názvem Romské obrození / Roma rising, jejichž autorem
je známý americký fotograf Chad Evans Wyatt. Na výstavě je až do 30. října
možné zhlédnout umělecké portréty českých Romů, kteří svým vzděláním, prací,
profesionalitou, posláním a životním stylem odporují zaběhanému stereotypu o
nenapravitelnosti této etnické skupiny. Na včerejší vernisáži byla přítomna
také naše spolupracovnice Jana Šustová, která si nejprve pozvala k mikrofonu
manažerku projektu Romské obrození Evu Bedrníčkovou.
Kolik fotografií je možné vidět na výstavě Roma Rising?
"Na výstavě Roma Rising je možno vidět 44 fotografií, což je
vlastně přesně polovina celého souboru, který je 88 fotografií a těch 88
fotografií si lidé mohou prohlédnout v knize, která vyšla u příležitosti
zahájení výstavy. Ta kniha se také jmenuje Roma Rising."
A kdo zná fotky z projektu romské obrození z internetových stránek, tak
tam jsou uvedeny fotografie a jednak tam jsou jména portrétovaných osob a
jejich zaměstnání nebo funkce. V té knize je něco navíc a na výstavě také.
Copak to je?
"Jsou to velice podrobné popisy, kdy je fotografie a v knize na
druhé straně je text v češtině i v angličtině, kde jsou informace nejen o
tom, jak se člověk jmenuje, kdy se narodil, kde žije, ale i třeba, jaké jsou
jeho životní a pracovní úspěchy. Ptali jsme se portrétovaných, jestli žijí
tak, jak by si přáli, jaké mají plány do budoucnosti a jaké jsou třeba
jejich životní mota, kréda, přání. Takže to nám skutečně pomůže porozumět
portrétovaným dobře."
Nad výstavou převzala záštitu manželka prezidenta republiky paní Livie
Klausová. Jaké z ní má pocity?
"Já mám z výstavy pocity výborné, mám vždycky výborné pocity, když
je místo, kde se nerozlišuje a kde se sejdou Romové i ne-Romové."
Je o Vás známo, že chodíte i na romské plesy. Jak se cítíte mezi Romy?
"To jste narazila na takovou činnost, kterou Romové umějí, a
potřeba, aby uměli i ty další věci, a právě tato výstava ukazuje, že je mezi
nimi řada lidí, kteří se uplatní nejen v umění, v tom co je jim blízké . v
tanci, v muzice . ale že se uplatní i v řadě jiných oborů."
Můžete nám říci, zda Vás zaujala nějaká osobnost z těch, jejichž portréty
tu jsou vystaveny, nebo jestli přímo někoho znáte?
"Samozřejmě, byla jsem ráda, že mezi těmi, kteří tady jsou jsem
našla člověka, řekla bych, velmi příkladného. Je to pan Horváth. Který je
nejen ve své profesi velmi zdatný, ale kterému se daří dělat to, co, když se
podaří nejen těm osmdesáti osmi, ale i těm, kteří na fotografiích nejsou,
tak to pro Romy samotné bude úžasné. To znamená nebýt jen sám úspěšný, ale
starat se o děcka, o omladinu, o aktivity těch lidí, aby ti ostatní
následovali jeho příkladu."
Co pan Horváth konkrétně dělá?
"Pan Horváth je podnikatel. Mimo jiné je pořadatelem plesů Romů z
celé republiky, kde se sejdou. Kromě toho tam je kroužek pro děti a řadu
dalších aktivit. Zabývá se také tím, aby se Romové dostali na střední školy
a tam byli úspěšní. Vzdělání, to je to nejdůležitější."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Koupí náramku bylo možné podpořit činnost neziskových organizací
Ještě o víkendu si můžete v ulicích mnoha měst koupit barevný náramek.
Podpoříte tak neziskové organizace, které se věnují ochraně lidských práv,
ekologii, nebo vozíčkářům. Především mladí nejvíce kupují žlutý náramek,
který je symbolem Nadace transplantace kostní dřeně. Janu Mišurcovi tento
mezinárodní charitativní projekt přiblížil Filip Lassák ze sdružení Cool
Help.
"Původ projektu se dá připisovat podobným projektům, které už byly
na světě. Třeba projekt Lanca Armstronga, který se jmenoval "White
Strong". Tento projekt byl impulsem na začátek. My jsme ho
upravili do naší podoby. Rozšířili jsme ho na deset organizací, každá
organizace se zabývá jinou problematikou. Každá z těchto organizací má
přidělenou jinou barvu náramku. Zisk z tohoto náramku jde vždycky na tu
konkrétní organizaci."
Jak jste vybírali organizace, které se zúčastnily, a jak tomu bude třeba
do budoucna. Bude se tento projekt opakovat, nebo je to jen jednoroční
záležitost?
"Měli jsme zadání. Má to být česká nezisková organizace, projekt
který se bude financovat ze zisku z prodeje náramků. Musí být na území České
republiky a hlavně to měly být organizace, které jsou napříč charitativním
sektorem. To znamená, že každá se bude zabývat nějakou jinou problematikou.
Co se týče opakování této akce, tak zatím není úplně jasné, zda se bude
opakovat, zda se v budoucnu nějak pozmění. V tuto chvíli je jasné, že od 29.
srpna běží prodej náramků do vyprodání zásob. A poté uvidíme, jaká bude
reakce. Co se týče finančních toků, tak náramek stojí 30 korun včetně DPH.
Organizace, která má přidělenou barvu odstínu obdrží celý zisk z prodeje. To
znamená občanské sdružení Cool Help věnuje celou výši zisku, která pro ten
který náramek vzejde s tím, že počty náramků jsou pro každou barvičku jiné,
podle toho, jak jsme předpokládali, že se budou prodávat."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Obchůdek Romen končí
Teď pro Vás máme jednu smutnou zprávu: Romský obchůdek Romen v pražské
Nerudově ulici, ve kterém bylo po tři roky možné zakoupit díla romských
umělců, výrobky romských řemeslníků a dětí, romskou a romistickou
literaturu, se příští týden definitivně uzavře. Tento obchod, jedinečný
svého druhu v celé střední Evropě, nebyl totiž finančně soběstačný. Jana
Šustová se do Obchůdku Romen vypravila zjišťovat, jak budou vypadat jeho
poslední dny, a na místě zastihla Richarda Frištenského.
Obchůdek Romen bohužel ukončí svou činnost. Budete pořádat akci na
rozloučenou s tímto obchůdkem?
"Ano. 8. září v 17 hodin bude rozlučkový večírek, kde si přátelé
za zlevněné ceny mohou nakoupit. Bude tu hrát Žabák, bude tu hrát
Biháry."
Lidé, kteří se zajímají o sortiment Vašeho obchůdku. Mají nějakou naději,
že se v budoucnu obchůdek ještě někdy obnoví? Usilujete ještě o to, nebo to
úplně vzdáváte?
"Máme požádáno na JPD 3 a to už necháme na výsledku."
Kdo by tedy chtěl obchůdek Romen navštívit v jeho posledních dnech, kde
ho najde, a jak máte otevřeno?
"V Nerudově ulici, máme otevřeno od 11 do 18 hodin do 8. září.
Toho osmého pak od rána a to už budou lepší ceny. Tak, kdo zas nemá moc
peněz, přijďte, určitě si ze zbytků něco pěkného koupíte."
Budou nějaké zavírací dny?
"Máme zavřeno v neděli a pondělí."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Patnáct lidí, z toho osm dětí, stále zůstává obyvateli bohumínského
hotelového domu. Ten měl být, podle představ tamní radnice už na začátku
července vyklizen. Město se stalo vlastníkem domu a chce jej přestavět na
malometrážní byty. Tři romské rodiny, které v domě zůstaly, obývají tři
hotelové buňky ve dvou poschodích a svorně tvrdí, že nemají kam jít. Chrání
je předběžné opatření okresního soudu v Karviné, podle kterého je město
nesmí vystěhovat.
Bulharské úřady začaly s demolicí načerno vybudovaných staveb v romském
ghetu na předměstí Sofie. Krok sofijské radnice kritizují ochránci lidských
práv, podle kterých tak zůstanou bez přístřeší stovky lidí. K plánu
zlikvidovat zchátralá romská gheta přistoupily úřady poté, co se s rostoucím
počtem Romů ve městě začaly množit stížnosti sousedů. V osmimiliónovém
Bulharsku žije asi 800 tisíc Romů, většina z nich ve špatných životních
podmínkách.
Po necelých dvou letech fungování se dočká dětská klubovna v čekolipském
N-centru dalšího vylepšení. Radnice České Lípy totiž v klubovně Paramisa,
tedy Pohádka, posílí její vedení a využije část krajské dotace na její
provoz. Paramisa slouží dětem ze sociálně slabého prostředí a vychovatelky
jim pomáhají při přípravě na školní docházku či s využitím volného času.
Na Slovensku v Prešově se konal v pořadí třetí pracovní aktiv Romské
občanské iniciativy. Setkání se zúčastnilo 17 předsedů prešovských
organizací, kteří se seznámili i s novým logem strany. Podle aktivisty ROI
Jozefa Červeňáka cílem aktivu je připravit harmonogram chystaného kongresu
strany, který se bude konat 10. září letošního roku.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V Matiční ulici bude nainstalována bezpečnostní kamera
Obyvatelé ústecké Matiční ulice si budou muset zvyknout na nepřetržitý
dohled. Město totiž pořídí do této lokality bezpečnostní kameru. K tomuto
kroku přistoupil magistrát poté, co si starousedlíci opětovně stěžovali na
nepořádek a hluk. Situaci v ústecké Matiční ulici sleduje Ivana Solničková.
Ústecká Matiční ulice se kdysi proslavila stavbou plotu, který měl oddělovat
starousedlíky od sociálně slabších, převážně romských rodin. Po stavbě plotu
se ale zvedla vlna vášní na straně romských obyvatel, kteří po vleklých
sporech dosáhly jeho zbourání. Od té doby zasílají starousedlíci petice
ústeckému magistrátu a žádají zajištění pořádku v této lokalitě. Tu poslední
obdržel primátor města Petr Gandalovič v těchto dnech.
"Já jsem obdržel petici podepsanou celou řadou obyvatel té
oblasti. Já tu situaci považuji za velmi vážnou, samozřejmě, že teď v
letních měsících se to opět trochu zhoršilo, a my jsme na základě nejen této
stížnosti, ale i našeho vlastního rozhodnutí učinili závěr, že do Matiční
ulice umístíme kameru, která bude celou tuto oblast monitorovat."
Ústečtí městští strážníci už před časem posílili v Matiční ulici hlídky.
Potvrdil mi to zástupce ředitele Jan Novotný.
"Je pravda, že na základě už té minulé petice byla navýšena
hlídková činnost. Ale ta situace vypadá tak, jako všude, kde žije větší
počet romských obyvatel, tvoří takové ty hloučky na chodnících. To my
samozřejmě postihnout nemůžeme. My můžeme postihnout maximálně v případě,
kdy lezou na silnici, hlavně se to týká dětí, aby nedošlo k nějaké dopravní
nehodě. Jinak je tam poměrně klid, dochází sem tam k rušení nočního klidu,
ale to naši strážníci pokutují."
Slyšeli jsme, že tam bude nový kamerový systém. Ten by měl zasáhnout většinu
Matiční ulice?
"Počítá se tam nově s jednou kamerou, která bude umístěna na rohu
Svárovské a Matiční ulice. Neměla by sledovat pouze dění v těchto ulicích,
ale hlavně by měla sledovat, co se děje na silnici."
Umístění bezpečnostní kamery do této lokality zaplatí město ze svého
rozpočtu. Napojena bude na centrální dispečink strážníků. V případě potřeby
bude hlídka na místě během několika minut.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Jaké hodnoty musíme naplnit, abychom vytvářeli multikuturní
prostředí?
V poslední době se hodně hovoří o multikulturní společnosti u nás. Víme
vůbec, jaké hodnoty musíme naplnit, abychom vytvářeli multikuturní
prostředí? Co to vlastně je, se zeptala Marie Vrábelová sociologa Fedora
Gála.
"V poslední době se o něm hodně diskutuje. Židé, Romové, Němci,
Češi a Slováci žijeme v České republice pohromadě mnoho desetiletí, ne-li
století. Co víte o židovské kultuře? Co víte o romské kultuře? Tak jaký
multikulturalismus, když nevím nic o kulturách lidí, s kterými sdílím
prostor svého života. Společnost může být multikulturní za jednoho jediného
předpokladu, že o kulturách vzájemně něco víme. Musím si to představovat
jako soužití přátelské, mírové, tolerantní, soužití kultur."
Každý si myslí, že by se kultury měly víc ukazovat, víc zveřejňovat,
abychom my k těmto kulturám byli tolerantní.
"Zažil jsme v životě několik měst a společností, které byly mixem
kultur. V New Yorku přecházíte ulicemi, čtvrtěmi, částmi města, které jsou
čínské stejně, jako byste byli v Číně, italský, stejně jako byste byli v
Itálii. To znamená, že tam ti lidé žijí stejným způsobem, který je vlastní
jejich kultuře, nevzdávají se této kultury, nevzdávají se hodnot, na kterých
vyrostli, ale současně sedí všechny barvy vedle sebe. Číňan, černoch, bílý a
spolu makají a spolu zajdou na pivo a večer se vrátí domů a modlí se svoje
mohamedánské, židovské nebo křesťanské modlitby. Multikulturalismus
předpokládá soužití, to znamená žiju s jinými kulturami, něco o nich vím a
současně vyznávám kulturu, z které pocházím."
Proč jsou tedy Romové bráni v rámci multikulturního života, když s námi
žijí již od nepaměti?
"Je to osud menšin. Menšina je slabá, menšina je hůř organizovaná,
velice často, pro Romy to platí beze zbytku, je také chudší, než většina.
Tím pádem se lépe vystrkuje na okraj společnosti. Většina, která je
xenofobní, netolerantní si nikdy nedá tu práci, aby v kultuře menšiny
hledala to, co je v ní hezké, inspirující, zajímavé. O to jsme se my ve
vztahu k Romům málokdy snažili. I menšina musí vynaložit jistou námahu, aby
se integrovala do většinové společnosti. A to je respekt k pravidlům hry,
zákonům, respekt k jistým neměnným hranicím, které vytyčují stabilitu a
prosperitu té společnosti."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Představujeme Michala Miku - studenta romistiky
V následujících minutách vám představíme Michala Mika z Rokycan, který už
třetím rokem studuje na Filosofické fakultě University Karlovy obor
Romistiku. Pracuje také v občanském sdružení Athinganoi a pomáhá i dalším
romským studentům. Mezi jeho koníčky patří romský jazyk, který se rozhodl
vyučovat, jak nám řekl v následujícím rozhovoru.
Co Vás vedlo k tomu, že jste si vybral právě tento obor?
"Motivovalo mě k tomu studium na Romské střední škole sociální v
Kolíně, kde jsme měli romský jazyk a romskou historii, což mě začalo
motivovat, abych šel romštinu a romistiku studovat dál na akademické
půdě."
Jak jste na tom byl s romštinou ještě než jste začal studovat na střední
škole?
"Já mluvím odmalička romsky, od narození, takže pro mě nebyl
problém studovat romštinu, stejně jako není problém ji studovat na
univerzitě."
V dobách, kdy jste ještě byl mladší, jste určitě neměl možnost přečíst si
články v romštině. Jaké to pro Vás bylo, když jste se s tím seznámil na
škole?
"Pro mě to bylo něco neuvěřitelného vidět psaný romský text. Tak
začaly také počátky mého psaní. Ale teď jsem od toho ustoupil, protože na
psaní nemám čas. Ale dřív jsem psal v romštině a něco bylo i publikováno v
romských médiích. V Gendalu bylo něco publikováno, v Hangu byl myslím
poslední článek "Co pro mě znamená romský jazyk".
Studujete romštinu na vysoké odborné úrovni. Je to obtížné?
"Pokud se vezme lingvistická stránka romštiny, která je strašná
pro člověka, který umí jen gramatiku a lingvistikou se nikdy nezabýval. Ale
dá se to naučit."
Vaše zkušenosti se snažíte předávat dál. Naše posluchače můžeme pozvat do
kurzu, který připravilo občanské sdružení Athinganoi. Můžete nám říci, o
jaký kurz jde?
"Je to kurz romského jazyka, který by měl účastníky tohoto kurzu
připravit k základním komunikačním dovednostem v romském jazyce. Kury
probíhají každou středu a pátek vždy od pěti do šesti hodin a učíme se podle
knihy Romský jazyk, která je při kurzu k dispozici. Plus čteme z romských
knih od romských autorů jako je Tera Fabiánová, Ilona Ferková, Elena
Vacková."
Pokud bude mít někdo zájem přihlásit se do tohoto kurzu. Na koho se může
obrátit?
"Můžete se na nás obracet na e-mailovou adresu:
athinganoi@athinganoi.cz, kde nám můžete napsat svoje jméno, telefonní
číslo, že máte zájem o kurz romštiny. Jinak bych Vás chtěl pozvat na příští
týden, kdy se můžete na kurz ve středu přijít podívat. Adresa občanského
sdružení je Palác YMCA, Na poříčí 12, u náměstí Republiky."
Jak dlouho výuka už trvá?
"Výuka trvá od července, jenže byla doba prázdnin, takže účastníci
nechodili, začínám tedy od září znova."
Mohou se účastníci přihlásit i jako úplní začátečníci?
"Určitě."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Na festivalu Pražský podzim vystoupí i romský orchestr Rajkó z Maďarska
Na festivalu Pražský podzim vystoupí 16. září romští hudebníci z Maďarska.
Českým posluchačům se představí třicetičlenný cikánský orchestr s dvanácti
tanečníky, který bude hrát známé skladby autorů Liszta, Brahmse, Montiho,
Farkase, Kodályho a dalších skladatelů. Podrobnosti o koncertu prozradila
Janě Šustové inženýrka Lenka Sovová.
Na letošním festivalu Pražský podzim zazní také romská hudba. Co to bude
konkrétně za koncert?
"Jak jistě víte, festival Pražský podzim je sice festival vážné
hudby, ale my každý rok připravujeme jeden koncert, který je na hranici
žánru. V minulosti to byly buď projekty flamenga, nebo tanga a v letošním
roce připravujeme jeden koncert cikánských melodií a tanců v podání
maďarského souboru tanečníků a hudebníků s názvem Rajko."
Jak je tento soubor starý?
"Tento soubor má poměrně velkou historii. Byl založen v roce 1952
s cílem dostat cikánskou hudbu z prostředí hospůdek na koncertní pódia a za
tu dobu získal velmi dobrou pověst, získal mnohá ocenění a nahrál řadu
nahrávek."
Kdy v rámci letošního festivalu v rámci Pražský podzim tento koncert
proběhne a kde na něj mohou zájemci získat vstupenky?
"Tento koncert se bude konat 16. září v Lucerně, a protože
vstupenky bylo možné objednávat od 1. dubna, tak v podstatě v červnu už byl
večerní koncert téměř vyprodán, proto jsme se rozhodli pro velký zájem
přidat i odpolední koncert od 16 hodin. Takže se budou konat dva koncerty:
jeden v 16 hodin a druhý v 19,30. Vstupenky je možné zakoupit buď v naší
hlavní festivalové pokladně v Rudolfinu, která má otevřeno ve všední dny od
10 do 18 hodin, nebo přímo v pokladně v Lucerně."
A když by někoho zajímal přesnější program koncertu, kde o něm může najít
informace? Třeba na internetu? Nebo, kde může získat nějaký leták?
"Celý program koncertu můžete nalézt na našich webových stránkách
s adresou
www.prazskypodzim.cz, nebo si můžete vyzvednout leták na
pokladnách a na požádání i zašleme."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové
hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve
20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na
VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetu na adrese
www.romove.cz.
Příště se dozvíte aktuality ze života Romů a nebude chybět romská muzika.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a
Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně, klidný víkend.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
|