Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo amenca vakerela Anděla Haluškovo, savi hiňi andro projektos, kaj te nael rasismus. Pal ada mek vakerela tiž o David Kraus, so irinel giľa predale grupa Khetane. Mek amenca džana maškar amare čhavore, so hine pro ňilutno tabori ko Jesenicko.

Nejdříve vám finalistka Miss České republiky řekne, proč se zapojila do kampaně proti rasismu. Skladatel a zpěvák David Kraus, který vystupuje se skupinou Khetane, nám prozradí své nové plány s touto kapelou a vydáme se také na romský tábor na Jesenicko.

Tiž amenca džana Pardubicende, kaj pes sgejle o Roma, kaj te vakeren palo projekty the pale buči predalo Roma. Vakeraha tiž palo medialno kurzos, savo kerdža o jekhetaniben Partners Czech u amaro šuniben phandaha vakeribnaha palo amare tradicii.

V druhé polovině O Roma vakeren se vydáme do Pardubic na setkání romských a proromských aktivistů z České republiky. Představíme vám absolventku mediálního kurzu, který pořádala mezinárodní organizace Partners Czech a v závěru O Roma vakeren se dozvíte o tradičních romských řemeslech. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Richard Samko.

Výrazné romské osobnosti hrají v letošní vládní kampani nazvané "Spolu proti rasismu" hlavní roli. Jako například finalistka České Miss, modelka Anděla Halušková, která celé akci propůjčila svou tvář. Rozhovor natočil Jan Mišurec.

Anděla Halušková (Foto: www.ceskamiss.cz)

Vaše tvář je součástí protirasistické kampaně. Kde se zrodila ta myšlenka?

"Sem tam nějaké zkušenosti mám. Když jsme se chtěli s partou jít pobavit a nepustili nás. Nebo v tramvaji se lidi na Vás podívají a hned si drží své kabelky, své věci. To je pro mě urážející. Nebo pokřiky. Setkala jsem se s rasismem. Nebylo to tak strašný, ale ten pocit je stejně hrozný."

Přátele ve Vašem okolí nebo rodina, setkali se s rasismem třeba i jinou, tou horší formou?

"Můj strýc - to bylo už docela husté. Toho honila banda. Bydleli jsme i s babičkou na sídlišti a tam ho honili po celém sídlišti, to bylo opravdu vražedné. Kdyby ho chytili, tak ho snad zabijí. Ale díky Bohu unikl, a nic se nestalo."

"Vyrůstala jsem u babičky, bydleli jsme na sídlišti Stodůlky. Tam jsem chodila i do školy. Tam jsem bydlela do deseti let. Pak se babička odstěhovala za Prahu, pak jsem už zůstala za Prahou a dojížděla do školy. To bylo zase takové, že mě vychovávala babička, pak jsem zatoužila po mamince, která konečně bydlela v Praze na Letné. Přestěhoval jsem se k ní a bydlela jsem v Praze."

Zeptám se ještě na tu protirasistickou kampaň. Hodně Romů odešlo do zahraničí, hodně Romů se potkalo s nenávistí, s rasismem tady v České republice. Vnímala jste to třeba před pěti lety, když odcházeli Romové z České republiky?

"Mnoho Romů odjíždělo. Já jsem to sledovala z povzdálí z televize. Z rodiny mi odcestovala jenom maminka. Ale určitě domov je domov. Tam, kde máte rodinu, tam je i domov. A když musíte odjet do nějaké jiné země, a tam Vás štěstí a klid nepotká, tak je to smutné..

"Já ne. Měla jsem několikrát šanci s maminkou odjet, ale vždycky jsem zůstala u babičky. Pracovně bych odjela, ale emigrovat to ne."

"Hlavně upřímnost. Když Vám člověk do očí řekne pravdu, a neříká to za zády. Snažit se vyjít člověku vstříc a opravdu mu pomoci."

"Ať jsou veselí, ať si pomáhají a ať nedělají rozdíly, že jsme všichni lidi a na barvě pleti nezáleží."

Pro skupinu Khetane skládá muziku David Kraus, který také odsuzuje rasismus kdekoli na světě a vyjádřil podporu i zmíněné kampani. Má rád romskou hudbu a jak dodal v rozhovoru Janu Mišurcovi, především zpěvačku Věru Bílou.

"Podle mě má i nebývalou barvu hlasu. Kdybych já udělal koncert Divas, tak číslo jedna se vším všudy je prostě Věra Bílá. Smutný na tom je, že ve Francii je tato paní populárnější než tady. Já jsem tam měl kamarády, kteří byli na koncertě. A to byl koncert, jako kdyby tam měla vystupovat Whitney Houston, a zpívala tam Věra Bílá s Kale, obrovský počet lidí. Tady o tom bohužel nikdo nenapíše. Já to nechápu a myslím si, že Věra Bílá je člověk, na kterého by tady lidi mohli být hrdí a o kterém by se mělo psát. Snad se to změní."

Když mluvíme o romské hudbě, tak se Vám víc líbí tradiční romská hudba, nebo ta zmodernizovaná forma, kdy se tam přidávají i prvky funky, rocku.

"Myslím, že Romové, ať dělají jakoukoli hudbu, to je myslím na jejich muzice úžasné. Vždycky je tam slyšet ta jejich muzika. Třeba funky, které já mám dost rád, tak pro mě, pokud bych měl vyexportovat funkovou kapelu, tak mnohem víc bych vyexportovat ven Gulo čar než Monkey Business. Monkey Business je pro mě revival této muziky v Čechách, kdežto Gulo čar v tom mají ještě pro světové posluchače jistou dávku etna a romského folklóru, který je tam slyšet a který je něčím originální."

"Se mnou Arpat, to je pro mě hvězda. Kdyby se mnou nezpíval, tak bych si přál, aby se mnou zpíval, ten se mnou zpívá pokaždé. Kdyby mě spíš požádal, že bych mu měl zahostovat nebo zazpívat, tak bych asi zazpíval s úplně každým. Zatím jsem neslyšel žádného romského zpěváka, který by se mi nelíbil. Pro mě je hlavní znamení, že je to něco víc, že mě prostě stojí chlupy na ruce a že mě z toho běhá mráz po zádech. Zatím se mi z málo kterého romského zpěváka stalo to, že by to na mě takhle nepůsobilo."

"Připravujeme velký koncert, který je zajímavý tím, že je zadarmo. Bude to 7. září na Císařské louce. Bude tam se mnou hrát Arpat. Pořádá to Praha 5, je to spojeno se sportovní akcí základních škol. Dopoledne tam budou hrát školní kapely."

"Novou desku chystám už strašně dlouho. Myslím, že je daleko lepší si desku nahrát v nějakém levném studiu a prodávat si jí za málo peněz sám. Protože to vydavatelství si k tomu dá takovou přirážku, že je to neprodejné, nemáte žádnou kontrolu nad tím, kolik se toho prodalo neprodalo. Znám plno folkových zpěváku, co si to doma sami vypalují a mají prodaných víc desek než lidi od velkých vydavatelství. Takže udělám muziku a Arpat to otextuje v romštině s tím, že bych si ho chtěl trochu ozkoušet, že bych mu řekl, o čem bych si představoval, že by to mělo být. Chtěl bych s ním určitě nějaký duet a pak bych chtěl dvě tři písničky . hrozně mě to láká jen z toho důvodu, protože si myslím, že romština je úžasná věc. Nikdo tady z nás gadžů nezpívá v romštině, proto mě to láká..

Ukázat dětem policii v jiném světle - i to byl úkol romského tábora, který minulou neděli skončil na ranči v České Vsi na Jesenicku. Pro 22 dětí ze sociálně slabých rodin ho letos poprvé uspořádal Magistrát města Karviné. V rámci projektu "Společný svět" se do týdenního tábora zapojili i policisté. Na místo se vydala i Andrea Švubová:

Projekt Společný svět rozjela severomoravská správa policie už před loni. Jeho cílem je zlepšit vztah s menšinami. Nejdříve se zaměřila na komunitu Romů. Už loni proběhly na Frýdecko-Místecku dva.

"Nebrali jsme ohled, jestli je tam pět nebo šest dětí, nebo jedno. Rozhodovalo, zda jsou sociálně slabší a také hlavně podle známek ve škole, podle toho, jak se kdo učil, a jestli nemají nějaké problémy."

Já se chci zeptat, v čem byl tento tábor jiný než ostatní běžné tábory pro děti.

"Mně se zdá, že nějak zvláštní není, jen snad, že tu máme samá romčata, možná v tomto. Děcka se tu věnovala hlavně zpěvu, sportu a měly tu několik přednášek, ale převážně zpěv a tanec, v tom vynikají."

A co si myslíte, že jim ten tábor dal - ten týden strávený tady na ranči?

"Doufejme, že jim dal hodně, protože přišly trošku divoké, některé zůstaly divoké, ale aspoň se naučily, že parta má držet při sobě, že parta je něco společného, že není bílý, černý, že jsme všichni dohromady."

"Jsme rádi, že tu jsou Romové, že se nehádáme s bílými atd. Kreslili jsme si, tancovali, zpívali. Dělali jsme ve volném čase, co jsme chtěli. Jezdili jsme na koni, plavali."

"Říkali jaké se nesmí věci, že se nemá kouřit a že nesmíme s jinými cizími lidmi někam chodit."

Projekt děčínského charitního sdružení pomohl místním Romům orientovat se na trhu práce.Do projektu s názvem "Romové chtějí pracovat", který podpořila Evropská unie, se zapojilo 72 osob. Celkem 11 lidí si našlo práci v Děčíně, tři se uplatnili v Británii a další se zapojili do rekvalifikačních kurzů. Cílem projektu bylo nejen pomoci Romům s hledáním práce, ale také přispět ke zlepšení vztahů mezi většinovou a menšinovou komunitou.

Česká národní agentura Mládež hostí zajímavé mezinárodní školení ve spolupráci s organizací Salto - Youth Culture Diversity pro pracovníky se znevýhodněnou mládeží. Akce se bude konat ve Velehradě od 4. do 9. října a je zaměřená na kulturní diversitu, toleranci a boj proti diskriminaci při práci s mládeží. Agentura bude vybírat 2 - 3 účastníky, kterým hradí účastnický poplatek, cestovní náklady, ubytování a stravu. Přihlášku vyplňte v angličtině a pošlete na adresu jana@youth.cz, nejpozději ale do 5tého září.

České volby nejsou uzpůsobeny tak, aby z nich vzešla také romská politická reprezentace. Je o tom přesvědčen předseda romského sdružení Dženo Ivan Veselý. Podle něj je nutné v Česku najít model, který by zvolení a politické zastoupení Romů umožnil. Veselý kritizuje, že do různých institucí romské zástupce navrhují, nebo jsou sami navrhováni, lidé z romských neziskových organizací.

Milevská radnice si dala za cíl snížit nezaměstnanost mezi romskými obyvateli města. Od léta poskytla pracovní příležitost šestičlenné skupince této menšiny, kterou zastupuje iniciativa Lačhe Čhave. Dvě ženy a čtyři muži pracují na úklidu veřejných prostranství. Další Romové, kteří se stali zaměstnanci společnosti Služby města Milevska, chodí například vypomáhat při vyvážení popelnic, nebo uklízejí tenisové kurty.

V Pardubicích se konalo zajímavé setkání romských a proromských aktivistů z několika měst naší republiky. Jednalo se hlavně o zástupce organizací, které realizovaly nebo realizují projekty podpořené v rámci Programu romské integrace. Účastníci po tři dny diskutovali a sdělovali si dobré i špatné zkušenosti z lokalit, ve kterých pracují a také se radili, jak zlepšit svoje aktivity. Do příjemné a tvůrčí atmosféry přišla i Pavla Kociánová.

"Pro mě bylo obohacující vidět, jak lidé z jednotlivých lokalit jsou vůči sobě otevření, vnášejí své pocity, emocionální záležitosti do rozhovorů, sdělují své nápady na projekty."

Je tu asi třicítka romských a proromských aktivistů. Jsou tu zástupci různých neziskových organizací. Z jakých měst přijeli?

"Přijeli z Chomutova, jsou tu místní z Pardubic, dále z Bruntálu a z Krnova. Většinou se jedná o zástupce neziskových organizací, ale máme tady i zástupce sociálního odboru z Bruntálu, nebo paní Kostkovou z pardubického magistrátu. Jsou to lidé, kteří všichni pracují s Romy delší dobu, takže mají zkušenosti, a přijeli se sem podělit o své zkušenosti a chtějí navázat regionální spolupráci do budoucna."

Vy jste část setkání věnovali smírčím radám. Co to konkrétně je, jak pracuje taková smírčí rada?

"Smírčí rada je sdružení lidí, kteří v ní dobrovolně pracují a cítí potřebu nějakým způsobem reagovat na dění v obci. V ideálním případě se jedná i Romy i ne-Romy pracující v různých oblastech. Smírčí rada má za úkol předcházet konflikty, čili působí preventivně, a zároveň řešit ty které již vznikly. Na příkladě Chomutova se ukazuje, že funguje. Tam vyřešili na příklad spor, kdy si stěžovali nájemníci jednoho domu, byl to interetnický spor, Romové i ne-Romové, stěžovali si na chování dětí, na nepořádek v domě a podobně. Strany se dohodly, usedly ke stolu a během asi čtyřhodinového jednání zprostředkovaného členy smírčí rady došly k závěru, že budou dodržovat pravidla, která si napsaly na papír, podepsaly se pod to a zatím se zdá, že to funguje. Takže je možné touto cestou řešit problémy, které kdyby se neřešily, by se třeba vyhrotily k soudnímu sporu."

Setkání se zúčastnila také slečna, která sem přijela z Chomutova a mladý muž, který přijel z Bruntálu. Já musím prozradit, oba dva jsou Romové.

"Jmenuji se Milena Adamová a jsem předsedkyně občanského sdružení Romano rat."

Řekněte mi každý jednu věc, jeden bod, který byl tady pro Vás opravdu obohacující něčím novým.

Milena Adamová: "Setkání se spoustou lidí, kteří dělají podobnou práci jako já trošičku jinak."

Josef Baláž: "Nabrání nových zkušeností ve městech, kde třeba kvalitně dělají práci s mládeží, nebo kvalitně vzdělávají, nebo kvalitně zlepšují bytové podmínky. Vzájemné předávání zkušeností."

Integrace Romů teď zažívá velký boom. Hodně neziskových organizací se snaží vtáhnout Romy do společnosti. Jak to vidíte do budoucna. Bude to záležitost ještě dlouhodobá, nebo to teď půjde rychleji?

Milena Adamová: "Já bych chtěla věřit tomu, že to půjde rychleji, ale jsem přesvědčena o tom, že sice v současné době se to dobře nastartovalo, aspoň tedy u nás, ale určitě je dlouhá cesta před námi."

Josef Baláž: "Já jsem přesvědčený o tom, že problematiku, kterou řešíme, je skutečně běh na dlouhou trať, a jsem přesvědčený o tom, že to není ani lacinou záležitostí."

Uveďte mi nějaký příklad poslední doby, kdy jste měli opravdu radost ze své práce, kdy se Vám něco povedlo?

Josef Baláž: "Před nedávnem jsme rozjeli nový projekt. Ten projekt se jmenuje Zelená dílna. V Bruntále vznikla dílna, kde se likviduje elektroodpad a kde pracuje 16 lidí jak Romů, tak i ne-Romů. Ti získali nové zaměstnání. Lidé, kteří mají ZPS, kteří jen stěží mohli získat pracovní uplatnění někde jinde."

Milena Adamová: "V programu romské integrace se podařilo získat projekt, který navazuje na předchozí a díky té činnosti se podařilo přesvědčit úředníky města, kde pracuji o tom, že terénní sociální práce je potřebná a Romům by bylo dobré pomáhat. Oni sami se teď do činnosti zapojují a snaží se něco udělat."

Mezinárodní organizace Partners Czech realizuje projekt romské integrace, o kterém byla řeč i v předchozím příspěvku. Mezi aktivity, které jsou součástí tohoto projektu je i mediální kurz, který absolvovali Romové z několika regionů. Anna Poláková si k mikrofonu pozvala Helenu Ridajovou a zeptala se, jak využije informace z mediální oblasti.

"Určitě bych chtěla víc informací, protože toto byl takový první seznamovací krok s médii. Využít bych je chtěla hlavně v rádiu, zajímalo by mě, jak to funguje v rádiu."

Nezvažujete, že byste studovala žurnalistiku, že byste zvolila další studium na škole?

"O tom jsem přemýšlela moc. Publicistická škola by mě hrozně moc zajímala, jen teď v posledním době s k tomu nemůžu dostat. Určitě by to ale mělo nějaký smysl po tomto kurzu někam jít."

"Plánuji ještě získat další informace. Sama ještě nevím, do jakého směru bych se měla dát. Ono toho je strašně moc. Vystudovala jsem Sociálně-právní akademii v oboru vychovatel v Praze."

Jaké máte uplatnění? Podařilo se Vám nějakým způsobem pracovat v tomto oboru?

"Po pár měsících jsem našla práci v dětském domově. Tam jsem byla zhruba tři měsíce. Nepovedlo s to kvůli kraji. Po třech měsících rozhodli, že nemůžou přispět peníze, tak jsem musela odejít. Byla to úplně perfektní šance, měla jsem tu možnost."

"O tom uvažuji už hodně dlouho asi každý rok se chystám, ale vždycky se trošku bojím odjet, ale moc by mě to zajímalo. Já toho chci hrozně moc, ale toto je jedna z věcí, která mě láká ze všeho nejvíc."

"Angličtinu jsem se nikdy neučila. Učila jsem se německy. Spíš tak lehce hovorově. Ale domluvila bych se. Když se člověk dostane mezi lidi, tak se do toho hned dostane. Teď plánuji další kurz angličtiny, protože si myslím, že angličtina je teď nejvíc potřeba."

V seriálu o romských řemeslech se dnes vypravíme mezi Romy, kteří se zabývali výrobou cihel. U ředitelky Muzea romské kultury v Brně doktorky Jany Horváthové zjišťovala podrobnosti Jana Šustová.

Výroba valků (lehárů), Východní Slovensko, I. republika (Foto: Jozef Kolarčík)

K dalším typickým romským řemeslům patří také vyrábění cihel. Čím jsou specifické?

"Romové vyráběli především cihly nepálené, tzv. valky, ale abych to nezamluvila vyráběli i cihly pálené, ale o tom se příliš neví. Valky jsou tedy nepálené cihly, na venkově se jim také říkalo vepřovice, používala je také majorita a Romové byli typičtí tím, některé skupiny, že je vyráběli. Našli si k tomu vhodnou lokalitu. Musela to být jílovitá půda, zvláštní jíl, z kterého se cihly vyráběly, nakopali si ho, smísili s vodou a s nasekanou slámou a dalším odpadním materiálem. Pořádně hlínu zpracovávali šlapáním. Teprve takto upravený jíl smíšený s dalšími přísadami tlačili do forem, které si sami zhotovili, a poté takto vytvořenou cihlu vyklopili na slunce a nechali na slunci vyschnout. Takto usušená cihla je velmi dobrý materiál. Dnes se využívá ve Skandinávii, znovu objevili valky jako ekologický, levný materiál. Má jednu nevýhodu - pokud hodně prší, tak není příliš pevný. Nicméně na Slovensku se z něj dosud staví například hospodářská stavení a Romové sami si z něho sami staví příbytky v osadách, pokud nemají peníze na cihly pálené."

Výroba cihel patří k řemeslům, ke kterým je zapotřebí usedlý způsob života, nebo alespoň dlouhodobé přebývání na jednom místě. Romové někdy dostávali i velké zakázky. Například na výrobu cihel pro vojenské kasárny. Podle slov Dr. Jany Horvátové měla výroba cihel dopad i na krajinu, ve které se Romové při této profesi usazovali.

"Je zajímavé, že víme od pamětníků, že když takto se někde usadila skupina Romů, která se orientovala na výrobu cihel, tak poté, když vytěžili celý terén, tak vytvořili koryto, ze kterého vznikaly rybníky, tím, že se naplnily vodou."

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetu na adrese www.romove.cz.

Příště vám se dozvíte aktuality ze života Romů, pozveme vás na kurz romského jazyka a chybět samozřejmě nebude ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Richard Samko.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně, klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.