Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen
sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben " O Roma
vakeren!!!!
Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze
života Romů a nebude chybět ani romská hudba.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro
dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa -
šukar šuniben.
Peršo amenca džana Olomouciste, kaj sikaven phuri romaňi buči.
Dodžanena tumen tiž sar sas amendar pro baro festivaľis Sziget
andro Maďarsko u save romane grupi odoj giľavenas.
Nejdříve se vydáme do Olomouce na výstavu tradičních a
současných romských řemesel, kde můžete vidět i kovadlinu z
roku 1814. Navštívíme společně také maďarský festival Sziget,
kde hrála i kapela Čilágos z Náchoda.
Vakeraha tiž palo projektos, kaj te nael rasismus, dodžanena
tumen palo financii predalo čhave so phiren pro školi u amaro
šuniben zaphandaha vakeribnaha palo amare tradicii.
Ve druhé polovině vám řekneme o kampani proti rasismu, do
které je zapojena i finalistka Miss ČR Anděla Halušková. Dozvíte
se o finanční podpoře pro romské studenty a v závěru O Roma
vakeren vám přiblížíme pohádku Jablka mládí. Tolik namátkou z
programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna
Poláková a Jaroslav Sezemský
=[ Reportáž ]=
V Olomouci probíhá výstava o romských řemeslech
Kovadlinu z roku 1814, nástroje, dřevořezby, velký kotel na vodu
nebo třeba portréty romských hudebníků a řemeslníků mohou
shlédnout návštěvníci hanácké metropole v Regionálním centru u
hlavního vlakového nádraží. Koná se tam totiž výstava tradičních
i současných romských řemesel, kterou pořádá Olomoucký kraj.
Na vernisáž se vypravila s mikrofonem také Radka Kvasničková.
Výstava začala romskou hymnou. Jak se vlastně tato výstava dostala do Olomouce vysvětluje Renáta Ketnerová z krajského úřadu.
"Je to výstava, kterou jsem asi před měsícem zhlédla ve Zlíně, kde byla nastartovaná, a uvažovala jsem, že co nejdříve musí být v Olomouci, a musí prezentovat zapomenutá a současná romská řemesla, ukázat fotografie z dějin, ukázat, jak Romové žili. A především nám šlo o jednu věc - aby občané města Olomouce měli možnost také poznat druhou tvář Romů."
Návštěvníci si mohou prohlédnout více než 80 předmětů, které Romové vyrobili tradičními postupy. Sesbíral je Jan Rác ze sdružení dětí a mládeže Romů České republiky.
"Já jsem chtěl vyvrátit mýtus, podle kterého se vždycky říkalo, že Romové nikdy nepracovali, že to byli příživníci, že se živili na úkor někoho. Chtěl jsem ukázat, že opak je pravdou. Že Romové měli svá řemesla. Proto jsem tato řemesla sesbíral; dokazuji, že dodnes, ať na Slovesku nebo v České republice, jsou lidi, kteří se romskými řemesly zabývají."
Kde jste všude exponáty sháněl?
"Nejdelší cesta moje byla: Rumunsko, Polsko, Slovenská republika a Česká republika."
Na výstavu zavítal také známý fotograf Jindřich Štrajt.
"Já si myslím, že je strašně bezvadné, že se na problematiku Romů podíváme pozitivně, a to je jenom příjemné a potěšující."
Poslechněte si, co na výstavu říkají návštěvníci.
"Tato výstava je nádherná. Chytila mě za srdce. Je to úžasné, strašně moc fandím panu Rácovy, je to nádhera."
"Mě se líbí moc. Jsem překvapena fotografiemi také z mladé generace, čekala jsem spíš, že to bude zaměřeno spíš na starší generaci, takže je to minulost versus současnost."
Myslíte si, že je důležité pořádat takové výstavy, které informují o Romech, o jejich tradicích?
"Určitě je to důležité, protože aspoň ta mladší generace by si měla uvědomit, z čeho pochází, odkud pochází. My starší kolem 50 si něco pamatujeme z vesnic, ale mladí nic už nevědí. Myslím si, že je to dobrá věc."
A ještě dodejdme, že zájemci si mohou expozici prohlédnout do
6. září. Poté se na další měsíc přesune do budovy Magistrátu
města Olomouce.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Na maďarském festivalu Sziget vystoupila česká skupina Čilágos
V Maďarsku v Budapešti skončil ve středu největší hudební
festival v Evropě Sziget. Sedmi denní hudební marathon
Navštívilo přes milion lidí. Na 80-ti pódiích vystoupilo na 4000
hudebníků. V Budapešti natáčel kolega Richard Samko.
Budapešť, město na Dunaji. Jednou za rok zažívá invazi tisíců lidí z celého světa. Láká je sem hudba nejrůznějšího stylu, zábava a zvědavost. Během jednoho večera si můžete v klidu poslechnout jazz, zatancovat si na černou muziku, zajít na techno party, či se naučit břišní tanec. Své místo má na Sigetu i romská hudba z celého světa. Českou republika letos reprezentovala náchodská kapela Čilágos.
Čilágos měli velký úspěch. Snad také proto, že lidé ocenili tradiční projev.
"Skupinu jsem založila já. Založila jsem ji s dětmi, děti se na nás nabalovaly, plus dospělí. Teď co hrajeme v tomto obsazení, tak to je vesměs moje rodina. To jsou sourozenci, děti, synové, neteře, bratranci. Bylo nás třicet, teď jsme se ztenčili na devět deset lidí, protože naše děti se nám vdaly, už mají svoje děti, takže už s námi nemohou tolik koncertovat. Naše dětičky maličký odrůstají, tak bychom to možná zase chtěli rozšířit, ale teď jsme v tomto počtu. Myslím, že v cizině je větší zájem, protože je to pro ně úplně něco jiného"
Mezi šedesáti romskými kapelami byly například Iloiko z Ruska, Pavlus Shefer Gipsy Band z Nizozemí či bulharská dechovka Karandila. Na velkých podiích pak vystoupili světoznámí hudebníci: Morcheeba, Underworld, či soulový zpěvák Sean Paul.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Na festivalu Sziget vystoupila i nejznámější maďarská kapela Romano Drom
Na festivalu Sziget vystoupila i nejznámější maďarská kapela
Romano Drom. V loni koncertovala i u nás na festivalu
Khamoro. Richard Samko si k mikrofonu pozval Antala Kovače.
"Romano drom hraje šest let stále ve stejném složení."
Odkud jsou vaše písně?
"Jsou to písně, které napsal Anti, on je náš vedoucí kapelník. Zpíváme o tom, co máme na srdci, o životě, jak se nám tady žije. A zpíváme takové písně, jaké si zpívali staří Romové. Jednou je někdo nahrál na magnetofon, my ty písně teď inovujeme. Některé nám dělají dobře na srdci a jsou ze života."
Jezdíte po světě, setkáváte se nejen s Romy. Jak lidé vnímají vaši muziku?
"Já myslím, že velmi dobře, a to i když často zpíváme velmi staré písně. Zařazujeme i novější, tam jde hlavně o rytmus a to se gadžům líbí. Projeli jsme opravdu celý svět a musím říct, že naše muzika potěší jak gadže, tak i Romy."
Co myslíte, zapomínají Romové řeč?
"To je dobrá otázka. V poslední době vidím u našich dětí, že řeč zapomínají. Když jdou do školy, potřebují mluvit maďarsky, když ale šly na diskotéku nebo do města a mluvily romsky, tak se na ně ostatní dívali ošklivě, proto ani nechtěly mluvit romsky. Ano, ztrácí se romská řeč."
Jmenujete se Romanodrom, mluvíte a zpíváte romsky. Je to ta cesta, jak řeč uchovat?
"My zpíváme jenom romsky. Když hrajeme, tak ve dvaceti písních nenajdete maďarské slovo. Jsem Rom, máme svoji řeč a můžu říct, že je hezčí než maďarská, tak zpíváme maďarsky."
Chtěli jste se vždy věnovat muzice?
"My jsme hráli odmalička. Procestovali jsme svět. Jsme muzikanti a hrajeme od srdce. Poukazujeme na naši řeč, na to, že jsme Romové a že se musíme mít rádi, že je to potřeba. Chtěl bych ještě říci, že máme velké srdce a když cítíme, že chceme něco říct, tak hrajeme. Až nebudeme mít, co říct a naše srdce budou prázdná, tak zahodíme nástroje, a půjdem si hledat práci."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
O čem píše maďarský časopis Amaro Drom
Časopis Amaro drom - Maďarsko
Festival Sziget je pod dohledem téměř všech evropských
médiích. Pozadu nezůstává ani ta romská. O čem kromě
Szigetu píše maďarský časopis Amáro Drom - tedy Naše
Cesta Vám řekne redaktorka časopisu Bory Balok.
"V časopise najdeme aktuální zprávy, které se týkají Romů. Píšeme i o Romech a sdruženích, která se angažují v romské problematice a také v politice. S takovými lidmi děláme rozhovory a medailony. Zajímá nás, zda mohou pomoci Romům v jejich životě. Píšeme i o tom, co projednává maďarský parlament, a jak se to dotkne samotných Romů. Máme v časopise i pohádky pro děti, představujeme romské knížky. Teď v posledním čísle máme také pohádku od paní Fabiánové od Vás z České republiky."
Kolik lidí připravuje časopis?
"Do časopisu píše třicet lidí. Není to ale jejich hlavní práce. Řada z nich chodí do školy, nebo mají jinou práci. Asi jako vy. Takže pro nás píší, když mají volno."
Jde jenom o Romy?
"Osmadvacet je Romů a dva gadžové, takže jo, Romové."
O čem teď píšete v posledním čísle?
"Teď píšeme o romských stipendiích. Jde peníze pro romské studenty, kteří chtějí studovat. Teď po vstupu do EU naše úřady tento projekt zastavily. To je jeden z hlavních problémů, o kterém píšeme."
Jak na to reaguje například romský parlament?
"Nejde o romský parlament. Ten romský je jen jedna větší organizace, takže nemají takové pravomoci. Oni se snaží s politiky mluvit, píší jim dopisy. Ale nezmůžou nic."
Jak se žije Romům v Maďarsku, jak Vás tady lidé berou?
"Není moc pomoci Romům. Třeba, že máme své zástupce na ministerstvech, máme i jednoho vládního úředníka, tak to není moc dobré. Lidé nás spíše přehlížejí. Dvě tři romské rodiny z deseti jestli se mají dobře, tak je to hodně. Hodně jich je chudých."
Jací Romové žijí v Maďarsku?
"Je tu hodně rodů, asi nejvíc Lovárů, pak tu jsou Ceháři, Gurváši, Masáři, Dziráři a také malá část Rumungrů, ti ale už romsky neumí."
Potkávají se, navštěvují se Romové?
"Každý si žije po svém. Žijí sami."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Česká policie rozběhla vyšetřování nedobrovolné sterilizace romských žen.Na výslechu havířovského policejního komisaře už byla první z nich.Dalších sedm, které podaly trestní oznámení, to čeká po prázdninách. Na rozdíl od našich sousedů ze Slovenska je však česká policie o krok pozadu, tam už je totiž několik lékařů před soudem.
Ani tři roky po brutálním rasově motivovaným útokem na Roma Hermana Oláha na Slovensku nejsou jeho viníci potrestaní, přestože jsou známi už dlouho. Oběť přitom krátce po činu jednoznačně identifikovala dva útočníky. Ti se také přiznali, ale byli vyslechnuti s obrovským časovým odstupem. Oláh si na postup policie stěžoval u Ústavního soudu a poukázal na porušení více článků mezinárodních úmluv, včetně toho o odstranění všech forem rasové diskriminace.
Třetí ročník soutěže souborů a jednotlivců ve společenských tancích bude poslední zářijovou neděli v sále Záložny v Benátkách nad Jizerou od 17ti hodin. Zájemci o účast se stále mohou hlásit pořádajícímu sdružení Romano lav. Program soutěže bude rozdělen do více částí. Každý soutěžní krok bude za doprovodu jiné hudební skupiny, která se zároveň představí vlastním hudebním blokem.
Posedmé se letos uskuteční tradiční Romská pouť na Svatý kopeček na Olomoucku. Loni se pořádající olomoucké charitě podařilo přilákat více než 500 Romů z celé republiky. Pouť vyráží 10tého září v deset hodin dopoledne z nedalekých Samotíšek k bazilice na Svatém kopečku, kde v půl jedenácté začne mše svatá. Na odpoledne od půl jedné nachystala Charita Olomouc kulturní program.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Začala nová kampaň proti rasismu
V Česku začala nová protirasistická kampaň. Osvětová akce
vychází především ze symboliky historických poštovních
známek, jejichž emise vždy vyzdvihovaly vynikající národní
osobnosti nebo památné události. Bilboardy ve tvaru známky jsou
rozvěšeny ve velkých městech. V kampani vystupují příslušníci
etnických menšin a cizinci dlouhodobě žijící v České republice,
ale také slavné osobnosti českého showbyznysu. Marie Vrábelová
oslovila jednoho z tvůrců této kampaně, Filipa Smoljaka ze
společnosti Creative Bazaar.
"Kampaň se jmenuje, spolu proti rasismu. Začala asi před měsícem. Zaměření jsou dvě. Jedno je proti-předsudkové. Tady se snažíme na konkrétních příkladech osobností reprezentujících etnické menšiny a cizince ukázat, že některé předsudky neplatí. Jako například to, že Romové nepracují, že přistěhovalci z východu tady kradou atd. Druhý cíl je pro-integrační. Na nich chceme ukázat, že jsou i dobré příklady v praxi, že jsou úspěšně integrovaní v nejrůznějších oborech."
Je to jaká kampaň? Kde tyto lidi můžete ukázat, a jakým způsobem?
"Probíhá jednak v tisku, v nejrůznějších časopisech, a jednakv novinách. Snažíme se zaměřovat spíš na mladší populaci a také částečně na zaměstnavatelskou sféru. Kampaň se také nedávno objevila v ulicích, na plochách City-Lightu, na zastávkách MHd atd. Zároveň nám běží kampaň na webových stránkách v Českém rozhlase, který nám umožnil zveřejňovat výroky známých osobností, které se vyjadřují proti rasismu. Pak poběží ještě v dalších rádiích. Pak bude velká škála propagačních předmětů, např.: pohlednice, které se budou distribuovat v klubech, kam chodí mladí lidé, trička a ještě některé další předměty."
Jak asi dlouho bude kampaň probíhat?
"Plánovaná je od července do prosince. Ještě musím říct, že nejsme sami, kdo dělá protirasistickou kampaň financovanou vládou, ale ještě divadlo Archa. To ale nedělá mediální kampaň, ale spíš aktivity ve svém divadle, v uprchlických zařízeních, kde s uprchlíky dělají divadlo."
Povězte mi, jak vypadá ukázkový příklad lidí, kteří něco dokázali?
"Myslím, že dva takové příklady z těch pěti osobností jsou zajímavé. Jeden, který reprezentuje cizince, je Alexander Minajev, který měl docela složitý příběh, když přišel do Čech před pár lety. Z romských osobností je tam Anděla Halušková, která je asi poměrně známější. Z méně známých je tam Ivan Šaraj, což je náš dobrý příklad, přestože řadu let tvrdě pracuje, dělá řidiče nejrůznějších společností, stihl vychovat několik dětí, protože po smrti sestry se musel starat o další tři děti na víc, a ještě stihl vystudovat vysokou školu se zaměřením na vzdělávání dospělých. On je tedy takovým vzorem, o kterém se dá říct, že Romové dělají něco pro společnost a ne, že společnost dělá něco pro Romy. Dobře reprezentuje tuto myšlenku."
Kteří známí umělci Vás v kampani podpořili? Můžete některé jmenovat?
"Jiří Suchý, Václav Havel, předseda Česko-německého fondu budoucnost pan Kafka, Svatopluk Karásek, který je koordinátorem kampaní proti rasismu. Jsou tam i docela mladí umělci jako třeba Michal Malatný z Chinaski, Monika Načeva, Filip Topol, ale i spousta herců a zpěváků starší generace jako je Hana Hegerová."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Romští středoškoláci mohou dostat podporu
Romští středoškoláci mohou dostat na pololetí až sedm tisíc
korun podpory. Ministerstvo školství letos už pátým rokem
vypsalo program, který umožní dětem ze sociálně slabých rodin
studovat nebo vyučit se na střední škole. Dávky se vyplácejí
každé pololetí a uzávěrka žádostí je 30. září. Podrobnosti má
Gabriela Všolková.
Ministerstvo školství rozdělí celkem 10 milionů korun. Peníze nedostanou rodiny středoškoláků, ale přímo škola do které dítě chodí, vysvětluje ostravská romská poradkyně Lidie Poláčková.
"Školy to dělají tak, že některé, pokud mají finance, nakoupí ty školní potřeby a pomůcky rovnou žákům a pak ty peníze vlastně dostanou, ale ve většině případů je to tak, že rodiče musí dětem ty potřeby a pomůcky nakoupit v září, všechny doklady se schovat a až je škola vyzve, že ty finanční prostředky obdržela, tak s těmi doklady přijdou do školy a škola jim je proplatí."
Podpora pokrývá školné, pokud jde o soukromou, nebo vyšší odbornou školu, stravné, ubytování , které zajišťuje škola, cestovné, v případě, že žák dojíždí mimo obec, školní potřeby a ochranné pomůcky, vypočítala romská poradkyně.
"Třeba děvče z hodně sociálně slabé rodiny, které se učí na krejčovou, může požádat třeba i o šicí stroj. Nebo žák, který je také z takové sociálně slabé rodiny, může požádat o počítač, pochopitelně jen jednou za celé to studijní období."
Jarka Grossmanová z krajského úřadu potvrdila, že v předchozích letech v Moravskoslezském kraji dostalo podporu více než 500 středoškoláků.Například vloni vyčerpali přes 1 200 000 korun.
"Poskytnuto bylo víc, ale ta podpora není nikdy využívána plně. Ty důvody jsou různé, jednak pozdní obdržení rozhodnutí o výši té přidělené dotace, nebo obdržení těch finančních prostředků. Někdy žáci třeba už i skončí ve škole, takže ty prostředky nejsou vždycky dočerpány."
Zájemci o příspěvek se musí obrátit na romské poradce nebo na sociální odbor na radnici. S úřady přitom spolupracují i neziskové organizace. Lucie Minářová ze sdružení Vzájemné soužití, které pracuje s Romy, možnost podpory přivítala.
"Většina dětí je ze sociálně slabých rodin. Ti rodiče nemají finanční prostředky na to udržet to dítě na škole a vlastně ten program jim v tom pomáhám, aby to dítě mohlo být na té škole."
Přesto vidí způsob, jak program ještě vylepšit.
"Myslím si, že by možná bylo dobré to doplnit, třeba v tom cestovném. Teď je možné to cestovné využít jenom na dojíždění do školy mimo místo trvalého bydliště, ale když to dítě bydlí například v Přívoze a má dojíždět do školy třeba do Hrabůvky, tak i ten měsíčník stojí celkem dost peněz pro tu rodinu. Takže možná by bylo přínosné, kdyby se i to místní cestovné platilo."
Ostravská romská poradkyně Lidie Poláčková dodala, že díky podpoře přibylo dětí, které se udrží na střední škole, některé pokračují i na školách vysokých.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Divadelní pohádka Jablka mládí vypráví o statečném Romovi
K divadelním hrám, jejchž hrdiny jsou Romové, patří také
divadelní pohádka Jablka mládí, kterou uvádí pražské divadlo
AHA! na scéně divadla Gong. Pohádka vypráví příběh Roma,
který se pro jablka mládí, aby je přinesl králi, královně a
princezně. Když po mnoha nesnázích svůj úkol splnil, musel
ještě bojovat s drakem, který unesl princeznu. Nakonec ale vše
dobře dopadlo a Rom si za své služby vyžádal od krále stavební
povolení a postavil si svůj hrad, kde pak s princeznou žil
a omládlý král je tam chodil navštěvovat. Jana Šustová si
k mikrofonu pozvala režiséra této hry Miroslava Pokorného.
"My už jsme v projektu Gong dětem vyzkoušeli kde co, tak nás napadlo udělat něco originálního, něco, co by třeba přispělo i jako pomůcka učitelům k výuce. Domnívali jsme se, že učitelé třeba místo toho, aby sáhodlouze učili o Romech a jejich kultuře, vezmou děti na pohádku a oni se s tím seznámí na vlastní oči."
A jaké máte ohlasy?
"Překvapilo nás, že tato pohádka - určená pro větší děti předpubertálního věku - je baví, že spontánně reagují, že jdou s představením. Snažili jsme se o maximální tempo, o písničky, o hudbu i o výraznou výtvarnou složku a zatím máme jenom pozitivní ohlasy ze strany dětí. Bohužel máme i negativní ohlasy ze strany učitelek, a to ne z představení, které viděly, ale už k tomu tématu, že je to romská pohádka, přistupují s předsudky. Třeba nám i samy od sebe volají, že k nám chodí na ledacos, nebo na všechno, ale na romskou pohádku, že určitě nepřijdou. Nebo, když se dozvědí, že je to romská pohádka, tak řeknou, tak to v žádném případě ne."
Odkud pohádka pochází?
"Je to dramatizace pohádky Jablka mládí od docentky Hübschmannové, ale zdramatizovala to Jarmila Čermáková. My jsme to opatřili vlastní hudbou, kterou udělal Joška Fojta, který působí také u Hradišťanu, je z Uherského Hradiště. Ten tomu dodal takovou zemitost. Zachovali jsme jednu romskou písničku jako přídavek na závěr."
"V žádném případě jsme se nesnažili tomu dát za každou cenu takový ten romský punc. Snažili jsme se to udělat tak, jak třeba my tu jejich kulturu vidíme, nebo, čím nás oslovuje. To jsme se snažili vypíchnout."
"Musím říct, že nás to strašně bavilo, byli jsme u toho strašně uvolnění, takoví spontánnější než jindy, víc jsme vsadili na improvizaci nebo na volnost. Myslím, že to, co Romům závidíme, ten pocit volnosti a svobodomyslnosti, to na nás z toho docela dýchlo."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové
hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek
ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a
ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete
také na internetu na adrese www.romove.cz.
Příště se dozvíte aktuality ze života Romů a nebude chybět
romská muzika.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren -
Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.....a pokud zůstanete dál
s Českým Rozhlasem 1 - Radiožurnálem, můžete si za chvíli v
21 hodin poslechnout rekapitulaci událostí 22tého července v
pořadu Stalo se dnes se.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te
šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.
Irindža amenge o cikno Ivan Milo, kaj leske te mukas giľi. Ivan te
aves bachtalo.
Mějte se moc pěkně, klidný víkend a na závěr O Roma vakeren si
poslechněte skupinu Los Reyes - Romy ze Španělska.........
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha....
|