Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo tumenge phenaha palo romane grupi Khetane the Black Chocholate, save keren predal amende neve giľa. Tiž amenca džana palo čhavore pre ňilutno taboris, savo kerdža jekhetaniben Romodrom Prahatar. Vakeraha tiž palo Lety u Písku.

Nejdříve se dozvíte co nového chystají kapely Khetane a Black Chocolate. Vydáme se také na romský letní tábor a řeč bude i o koncentračním táboře Lety u Písku.

Džana amenca Ostravate, kaj keren Roma buči andro jekhetaniben vzájemné soužití. Vakeraha tiž pale migracia, bo but Roma denašen kamende andalo Slovensko.

Ve druhé polovině O Roma vakeren se dozvíte o práci v ostravském sdružení Vzájemné soužití. S Romanem Krištofem z Mezinárodní organizace pro migraci se zaměříme na migraci slovenských Romů do České republiky. V závěru zhodnotíme projekt, který se specializuje na práci s dětmi. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Pražská kapela Khetane už má za sebou řadu vystoupení. S touto kapelou spolupracuje a skládá muziku Milan Šenky - frontmen kapely Black Chocolate, kterého si k mikrofonu pozvala Anna Poláková.

Naši posluchači právě slyšeli vaši skladbu. Jak se Vám daří na hudební scéně?

"Začali jsme dělat nový projekt, na kterém se podílí skupina Black Chocolate, Khetane, Arpa Čoga, kluci z Ježkovy konzervatoře. Řekli jsme si, aby nebyla kvantita muziky, tak je třeba se odmlčet na čtvrt roku, a pak vyjet s nějakou novou písničkou, kapelou nebo nějakým objevem. Jako jsme objevili Justýnu."

"Romská muzika sama o sobě existuje - jako ji hraje třeba můj otec - ale romská muzika už hodně pokročila. Jde do černý muziky, do soulových hlasů, do jazzu. Romská muzika je strašně rozvětvená."

Říkal jste, že u Vás v rodině hraje Váš otec tradiční romskou muziku. Jak vnímá tuto muziku on, líbí se mu?

"Otec je už starší ročník, je mu 61 let, hodně dokázal. My jeho děti jsme se taky propracovaly k muzice, jdeme s dobou, máme podporu velkou od našeho otce, za což jsme mu velice vděční."

"Spolupracujem s Justýnou, je to výborná zpěvačka a ještě určitě o ní uslyšíme."

"Máme rokycanskou kapelu "Já, ty a on" a párkrát jsme zpívala s Lečho Bendar."

"V Rokycanech tam je to půl na půl, takže Češi, Cigáni - vyrůstáme všichni dohromady. Já jsem začala hodně chodit k nim na návštěvu, mám tam hodně kamarádů, takže tak nějak jsem s k tomu dostala."

"Líbí se mi to. Ten jejich styl mě prostě baví. Oni hrajou pravdivě. Texty, které zpívají jsou pravdivé."

Jako každý rok, také letos pořádá sdružení Romodrom tábor pro romské děti. Tentokrát se vypravily do Sušice na Šumavu. Více informací řekla Marii Vrábelové Jindra Pařízková.

"Jezdí s námi jak děti, co s námi jezdí od začátku táborů, tak děti nové."

"Letošní celotáborová hra je zasazená do atmosféry antického Řecka. Děti budou hrát staré řecké báje. Budou žít v době antických hrdinů a vyvrcholí vše olympijskými hrami."

"Samozřejmě pro děti jsou připraveny výlet jak po kulturních, tak po historických a přírodních památkách a spousta dalších zajímavých akcí."

"Rodiče těchto dětí naši organizaci znají, důvěřují nám, protože občanské sdružení Romodrom pracuje formou terénní sociální práce po celý rok s rodinami těchto dětí, takže myslím si, že tam problém není."

"Děti jsou ubytované v komfortních dřevěných chatkách se vším hygienickým zázemím, kuchyní, vším, co si jen můžou přát a potřebovat."

"Samozřejmě s dětmi pracujeme po celý rok a chtěli bychom rozšířit naši činnost. Volnočasové aktivity s dětmi by měly probíhat každý měsíc. Chtěli bychom občas na víkend do přírody nebo jednodenní akce s hrami, mikulášská besídka, jako již tradičně bude zimní tábor. Myslím si, že máme pro děti připravenu spoustu zajímavých akcí."

"Naše sdružení pracuje několikaúrovňovně, na několika projektech, jak jsem již zmínila tu terénní sociální práci s rodinami, práci s dětmi, volnočasové aktivity po celý rok, ale také pracujeme na vězeňském programu, což znamená, že poskytujeme ve službě terénního sociálního pracovníka vězňům z Vinařic. Snažíme se udělat všechno pro to, aby až ten klient opustí věznici, aby ho nečekali další problémy, aby neměl problém se zpátky zařadit do společnosti, pomáháme mu s vyhledáváním vhodného zaměstnávání po výstupu z výkonu trestu. Škála služeb je opravdu poměrně spojitá."

"Na každý běh tábora jede kolem 30 dětí, na mikulášské besídce jsme měli určitě 150 dětí. Takže já si myslím, že těch 200 dětí se určitě u nás přes rok vystřídá.

Kauza koncentračního tábora v Letech u Písku bude zřejmě vyřešena nejdříve až příští rok. Ani doporučení europoslanců, různé výstavy a medializace tohoto problému v zahraničí, bohužel nenapomohly k rychlejšímu řešení tohoto problému. Český stát tak stále čelí mezinárodní ostudě, protože na místě, kde zemřely stovky Romů a jejich dětí, stojí stále velkovýkrmna vepřů. Premiéra Jiřího Paroubka proto oslovil Jan Mišurec.

Lety u Písku, koncentrační tábor, tolik se o tom diskutovalo. Vy jste přislíbil řešení. Máte nějakou vizi?

"Byl u mě pan poslanec Karásek, který se o celou věc stará, požádal pana ministra Zgarbu, aby se spolu sešli, aby hledali nějaký vhodný pozemek, budeme hledat možnost peníze ve státním rozpočtu pro příští rok. Pokud se ukáže, že bychom získali peníze na přesun celého toho zemědělského zařízení."

Právě vedení vepřína si stěžovalo, že s nimi nejednáte. Už se zlepšila tato situace?

"Já s nimi skutečně nejednám, to není v mých silách, abych s nimi jednal. Ale pan poslanec Karásek je, podle toho, co mi řekl, přesně informován."

"Myslím, že neexistuje seriózní odhad. Odhad, který jsem viděl, je nadceněný, je v řádech set milionů korun."

"Já se domnívám, že úkolem premiéra by mimo jiné mělo být v určitém směru společnost ovlivňovat tak, aby měnila určité myšlenkové stereotypy. Já když jsem byl malý hoch, tak jsem svým částečně i rodinným prostředím nebyl, jak jsme tehdy říkali k Cikánům, naladěn přátelsky, ale dneska se na celou věc dívám úplně jinak."

Muzeum romské kultury pořádá 21. srpna pietní shromáždění k připomínce obětí nacistické genocidy na místě bývalého romského koncentračního tábora v Hodoníně u Kunštátu. Součástí pietního aktu, který začne od 11.00 hodin bude i vzpomínková mše a vystoupení romských hudebníků. V táboře Hodonín u Kunštátu na Blanensku bylo od srpna 1942 do září 1943 internováno 1400 Romů, z nichž byla většina později zavražděna v osvětimském koncentračním táboře. Romové umírali také přímo v hodonínském táboře. V místech, kde dnes stojí rekreační zařízení s koupalištěm, nalezlo smrt přibližně 200 Romů. Od roku 1997 připomíná tragické osudy Romů v Hodoníně u Kunštátu památník ve tvaru kříže, srdce a kola od vozu. Muzeum romské kultury zajišťuje z Brna zdarma autobusovou dopravu na místo pietního aktu. V případě zájmu kontaktujte pracovníky muzea na telefonním čísle 545 581 206.

Tři desítky aktivistů z Chomutova, Pardubic, Bruntálu a Krnova, kteří se věnují integraci Romů, se sejdou od 17. do 19. srpna v Pardubicích. Vymění si zkušenosti se začleňováním Romů do společnosti v jednotlivých lokalitách, které by spolu měly začít dlouhodobě spolupracovat. Část setkání je věnována smírčím radám, které byly ustaveny v Pardubicích a v Chomutově. Jejich úkolem je vyřešit konflikty mimosoudní cestou.

Chebští Romové mají poprvé v historii města vstoupit do orgánů městské samosprávy. Sociální odbor městského úřadu doporučil radním jmenovat sedmičlennou komisi pro romské záležitosti, ve které budou dva až tři zástupci Rady Romských organizací v Chebu. "Ve městě je romská komunita početná a je rozumné, že radnice chce její problémy řešit společně s Romy", řekl předseda Krajské rady Romů v Karlovarském kraji Ladislav Bílý.

Romská jednota Vysočiny obviňuje jihlavský magistrát z rasové diskriminace. Radní totiž neschválili žádost Romů o pronájem prostor pro jejich kancelář. Předseda romské organizace Ladislav Dreveňák si myslí, že žádost neprošla hlavně z rasových důvodů, mluvčí magistrátu ale rasový motiv vyloučil.

Zapomenutá i současná romská řemesla připomene výstava, kterou bude hostit Olomouc. Návštěvníci si mohou prohlédnout více než 80 předmětů, které Romové vyrobili tradičními postupy. Připravena jsou i krátká pojednání o jednotlivých řemeslech v češtině, romštině a angličtině. Výstava bude zahájena v pondělí 15. srpna v olomouckém regionálním centru a potrvá až do 6. září.

Před několika lety založil Kumar Wishwanathan v Ostravě sdružení Vzájemné soužití. Spolupracuje s ním jako terénní sociální pracovnice i Helena Brožová. Anna Poláková se jí nejprve zeptala na náplň práce sdružení.

"Ve Vzájemném soužití je sociální poradna, jsou tam asi čtyři komunitní centra, která mají volnočasové aktivity pro děti a pro mládež, kde pracují jak placení pracovníci, tak dobrovolní pracovníci z řad mládeže a i starších lidí."

"Kumar Wishwanathan je člověk, který dělá svou práci srdcem, a dělá ji proto, že chce opravdu pomoci Romům v jejich svízelné situaci."

"Já pracuji jako terénní sociální pracovnice. Pomáhám Romům, když mají nějaký problém s úřady, byty, dětmi, se soudy atd."

Vy jste se zúčastnila setkání Manuší. Na tomto setkání jste podruhé. Jak Vám to pomáhá v další Vaší činnosti?

"Pomáhá mi to tak, že poznávám lidi, kteří dělají ve stejném oboru, a tady si předáváme informace o tom, jak tyto problémy řešit. A samozřejmě poznávám i výborné kamarády."

"Problémy s byty, protože v mojí lokalitě mají lidi byty v pronájmu OKD. Tato společnost s nimi jedná dost špatně, nechtějí opravovat byty, nechtějí s nimi jednat o splátkových kalendářích, když udělají nějaký dluh, a vůbec s nimi jednají docela arogantně a špatně."

Vy sama nejste romské národnosti. Jak s Vámi komunikují samotní Romové?

"Se mnou Romové komunikují dobře. Možná je to tím, že tím, že žiji s Romem, znám jejich mentalitu, vím, jak s nimi jednat. Je všechno v pořádku, zatím jsem neměla žádný problém."

Jak jste už v našich pořadech slyšeli, po sociálních reformách na Slovensku se zvýšil počet Romů, kteří přicházejí hledat šanci na lepší život do České republiky. Richard Samko pozval k mikrofonu Romana Krištofa z Mezinárodní organizace pro migraci, který situaci dlouhodobě monitoroval.

"Migrace je stálý jev od rozpadu státu. Drastická sociální reforma na Slovensku ji nijak zvlášť neurychlila, ale o to víc ti lidé, co přicházejí, jsou takoví ti nejchudší z nejchudších. Často se jedná o nejzátěžovější formy, kdy se jedná na příklad o odpracovávání dluhů lichvářům, úžerníkům, kdy se tito lidé ocitají v enklávách, kterým, myslím, oprávněně říkáme gheta. Čili v těch, kde sami naši čeští Romové žijí velice těžkým způsobem života, takže to přispívá ke zhoršení tohoto stavu."

"Myslím, že jedinou možnou zbraní, nebo zabraňováním, je zlepšování sociální situace. Jak na Slovensku, tak i u nás. Aby měli přístup k sociálním pracovníkům. Jsou to občané Evropské unie, mají na to právo. Aby to nešlo do skrytých nelegálních forem."

Odstěhovat se z rodné vesnice a odejít do České republiky se rozhodl i Stanislav Šerišský. Má ženu a dvě děti, na Slovensku žil v rodinném domě společně s rodinou ve vesnici Smižany. Práci nemohl sehnat. Podle jeho slov kvůli tomu, že je Rom.

"Přijel jsem hlavně kvůli práci. Mám tady i rodinu, i oni mi řekli, že je tady lepší život než na Slovensku. Tam, když jsem se šel ptát na práci, tak mi automaticky řekli, že Romy nezaměstnají."

"Peníze, které jsme dostávali - 4000 korun - nám na nic nestačili. Snažil jsem se vydělávat peníze, jak jen to šlo. Sbíral jsem na příklad železo a pak ho prodával do sběren. Mám dvě děti. Musel jsem sehnat peníze na jídlo."

Čtyřčlenná rodina našla domov v Hořicích Podkrkonoší, kde žijí jeho příbuzní. Žena i jeho dva chlapci mají české občanství, on je pořád slovenským občanem. V Hořicích si pronajali byt. Práci zatím pan Šerišský stále hledá. Jejich hlavním příjmem je státní podpora a sociální dávky. Na Slovensko se už vrátit nechce, lepší budoucnost budou mít podle něho v Česku i jeho dva chlapci Stano i Michal.

"Na Slovensko se už nevrátím. I dětem se tu líbí. Mají tady kamarády, také ve škole jim to jde. Mají větší problémy, ale počítat a číst jim jde."

"Automechanikem, je to dobrá práce. Opravíš auto, vylepšíš ho. Baví mě to."

Přesto, že od rozdělení Československa uplynulo již deset let, pro Romy hranice nepadly, a to především kvůli úzkým příbuzenským vztahům.

První rekvalifikační kurz pro práci s dětmi pro Romy dospěl ke svému závěru a nese první ovoce. Na podrobnosti se Marie Vrábelová zeptala koordinátora Davida Švarce.

"Rekvalifikační kurz pořádalo Step by step Česká republika, občanské sdružení, a byl placený z programu Phare 2003, z NROS."

"Rekvalifikační kurz probíhal celkem ve čtyřech městech: v Šumperku, v Praze, v Chomutově a v Pardubicích. Jednotlivý kurz v jednotlivém městě trval tři měsíce. Byl to první kurz."

"Cílem kurzu bylo rekvalifikovat nezaměstnané Romy z celé republiky pro práci s dětmi. Už teď se nám podařilo zaměstnat několik Romů, kteří prošli tímto rekvalifikačním kurzem. Velký podíl na tom měla praxe, kterou vykonávali během toho zařízení, kdy zaměstnavatelé, nebo instituce měly možnost vidět, jak pracují Romové s dětmi, a pak jim nabídli zaměstnání. Na kurz se přihlásilo celkem 57 účastníků, z toho 3 byli neúspěšní, 54 složilo úspěšně závěrečné zkoušky, které se skládaly z teoretické a praktické části."

"Step by step by chtěla kurz opakovat, ale už by se jednalo o placené kurzy. Dosavadní projekt skončil, účastníci to měli zadarmo. V tuto chvíli plánujeme, že kurz bude probíhat v Praze a v Brně. Předpokládaný termín je říjen až prosinec."

"Tento rekvalifikační kurz je postavený pro lidi, kteří mají ukončené základní vzdělání. Ti se mohou přihlásit. Hlavní podmínka je čistý rejstřík trestů."

"Ne, doporučení mít nemusí a vzhledem k tomu, že se bude jednat o placený kurz, tak tam není žádná podmínka."

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetu na adrese www.romove.cz.

Příště se dozvíte aktuality ze života Romů a nebude chybět romská muzika.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Irindža amenge o cikno Ivan Milo, kaj leske te mukas giľi. Ivan te aves bachtalo.

Mějte se moc pěkně a klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.