Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu
pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!
Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů
a nebude chybět ani romská hudba.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Peršo amenca džana maškar o Roma pro festivaľis, savo sas pro burkos
Svojanov. Vakerela amenca e Ida Kelarovo u šunena save grupi odoj sas.
Nejdříve se společně vydáme na festival Gipsy Celebration 2005, který nám
přiblíží organizátorka Ida Kelarová. Představíme vám také kapely a různé
osobnosti, které na hradě Svojanov vystoupily.
Vakeraha tiž pale koncentračno taboris Osvětim, vaš oda, hoj ada kurko peske
leperas, hoj odoj mule but Roma. Vakerela amenca tiž o sociolog Fedor Gál
the e romňi, savi giľavel amare giľa andre but thema pre luma.
Tento týden si Romové po celém světě připomínají romské oběti holocaustu.
Před jednašedesáti lety, v noci ze 2. na 3. srpna, byly 3.000 Romů vyhnány z
postelí do plynových komor nacistického koncentráku v Osvětimi. Dále se
sociolog Fedor Gál zamýšlí nad příčinami a důsledky událostí na letošním
Czechteku. V závěru O Roma vakeren vám představíme zpěvačku Evu Zakovičovou.
Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna
Poláková a Jaroslav Sezemský.
=[ Reportáž ]=
Festivalu Gipsy Celebration se zúčastnily také děti
Poslední červencový týden se na hradě Svojanov u Poličky konal multietnický
letní tábor, určený především dětem z romských rodin. Pořádal ho pardubický
klub Hurá kamarád. Děti bydlely přímo na hradě a co se na táboře naučily
nebo vyrobily, to mohly předvést také na stále více populárním festivalu
romské kultury Gipsy Celebration. Ten se na Svojanově konal, stejně tak jako
letní tábor, čtvrtým rokem. Mezi děti se s mikrofonem vydala Tereza Klůsová.
Týdenní dobrodružství na hradě letos prožívalo 40 dětí, několik z nich přijelo ze slovenského dětského domova a na táboře se mluvilo také anglicky, to kvůli dětem zahraničních účastníků workshopu Idy Kelarové. Právě s jejím jménem je spojen vznik svojanovského tábora, jak mi vysvětlila jeho vedoucí Eva Halbrštátová z klubu Hurá kamarád.
"Ta myšlenka vznikla před čtyřmi lety, když jsme se zpěvačkou Idou Kelarovou přemýšleli, jak do programu jejích workshopů a festivalů zapojit děti. Protože jsme z klubem Hurá kamarád dělali letní tábory pro romské, ne-romské děti, tak jsme tu naši práci vložili do této myšlenky, a už počtvrté tento projekt organizujeme."
Ondro, odkud si na tábor přijel?
"Z Pardubic."
Co tě tady na táboře nejvíc baví, co tě zaujalo?
"Hlavně festival."
Podílel ses také na festivalovém programu, který jste připravovali pro festivalové publikum?
"Ano."
A co konkrétně jsi dělal?
"Zpěv a masky."
"Děti stihnou za týden neuvěřitelné množství věcí. Připraví vystoupení žongléřské, taneční, pěvecké. Zacílení je hodně na romský tanec, hudbu."
Takže festival je pro ně nakonec takovou odměnou?
"Je, hrozně se na něj těší. A moc si to užijí."
Helenko, ty jediná tady umíš romsky. Pozdravíš naše posluchače, co jim řekneš?
"Přeju Vám, abyste se měli dobře. Děláme tady masky, tancování, hip hop a čardáš."
Dovedete si představit, že byste prázdniny trávili jinak, nebo to je to nejlepší, co jste toto léto zažili?
"Je to to nejlepší. Každé léto je to to nejlepší."
Hudba, tanec, umění, zábava - to je ten nejlepší způsob, jak mohou děti různých národností komunikovat mezi sebou a sbližovat se. A právě to je smyslem našeho tábora dodává Eva Halbrštátová:
"Propojovat romské, neromské, zahraniční, české a děti s nějakým sociálním handicapem. Při práci, kterou tady dělají, takové ty umělecké dílny, tady se to skutečně daří."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Horké téma ]=
K hlavním organizátorům festivalu Gypsy Celebration patří Ida Kelarová
Mezi hlavní organizátory festivalu Gypsy Celebration patří známá zpěvačka
Ida Kelarová, se kterou si povídal Richard Samko.
Ido, snažíte se ledy prolamovat hudbou. Je to to jediné, co Rom dokáže nabídnout?
"Nemyslím si, že je to jediné, ale je to takové silné, protože muzika jsou emoce, a já si myslím, že Romové, jestli si udrželi identitu za ta tisíciletí, tak je to, že se nikdy nevzdali citů, že jsou blíž citům. A za tím si stojím, a to je v té muzice, je to v těch lidech. Kdežto gádžové jsou vychováváni jinak. Jsou vychovávání ve vzdělání, je na ně vynaložený určitý tlak, aby byli dokonalí. A v tom je někde ta moje cesta nebo úkol, který jsem si v životě stanovila. Aby se Romové učili od gadžů a gadžové od Romů, protože každý má co dát, a každý toho máme hodně co dát."
"My jsme z Pardubic, jsme tady na výletě."
Apsora a vy jste zpívali píseň "Gelem gelem". Víte o čem je?
"Ano."
O čem?
"Nevím."
Víte, že to je romská hymna?
"Ano."
Víte, co se v ní zpívá? Víte aspoň ta slova? Co tady děláte přes den?
"Hrajeme hry, zpíváme, tancujem."
A učíte se romsky?
"Učíme."
A co už umíte romsky? Říká vám něco lačho ďives, co to je?
"Dobrý den."
Romsky se u vás doma mluví?
"Ano."
Kdo mluví?
"Máma, všichni."
Zvete si sem do Svojanova děti z dětských domovů, ale i od rodin. Co se tady děti učí?
"Děti z dětských domovů přijedou. Pro mě je to strašně důležité, protože to jsou většinou Romové, kteří byli vychováni v gadžovském prostředí. Tady si, myslím, najdou identitu, kulturu, nebo mají možnost si na to sáhnout, pocítit to, a myslím, že to funguje. Naši teenageři jsou od patnácti do dvaceti let, těm jsem nabídla workshop, kde se učí salsu, moderní tanec, učí se také romský tanec, protože si myslím, že to je také docela důležité, aby Romové nezapomněli na své kořeny. Máme tam romský jazyk, letos jsme to zavedli poprvé. Z vlastní zkušenosti vím, že čím mladší ti lidi jsou, tím méně chtějí mluvit romsky. Já věřím v děti, věřím, že to tam je možné zasadit, že je možné zasadit tu myšlenku nezapomeň na své srdce, nezapomeň být hrdý sám na sebe, nezapomeň věřit sám sobě. Já vidím velké změny, velké úspěchy, protože třeba děti, které se nám vrací, za ten rok se tolik změní, oni se změní, jsou si víc jistí, začnou víc věřit, začnou k nám cítit důvěru, otevírají se víc. A k tomu je v dnešním světě strašně málo prostoru."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Sdružení IQ Roma servis získalo pro svou práci s romskou komunitou nové prostory v Hybešově ulici v Brně.Ve čtyřech místnostech, které sdružení pronajala židovská obec, bude vzdělávací centrum pro romskou mládež. Ze stávajícího sídla na Cejlu bude do nových prostor přestěhováno centrum terénní sociální práce. Staré kanceláře však sdružení zcela neopustí a bude v nich nadále poskytovat poradenské služby v oblasti sociální péče.
Vůbec první památník slovenským Romům vyvražděným za druhé světové války, byl odhalen v Muzeu Slovenského národního povstání v Banské Bystrici. Památní deska spatřila světlo světa přesně 61 let poté, co ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi vyvraždili nacisté 2878 evropských Romů. Kolik slovenských Romů tehdy zahynulo v Osvětimi a celkově v době války v různých koncentračních táborech a při masových popravách však není dosud přesně známo.
Mostecký magistrát začal využívat vlastní kurýrní službu, kterou chce ušetřit na poplatcích za poštovné. Zásilky roznášejí čtyři doručovatelé, jejichž mzdy hradí úřad práce v rámci veřejně prospěšných prací. Jedním z nich je i obyvatel sídliště Chanov, kam bylo dosud velikým problémem doručit zásilku, protože v domech chybějí schránky a na dveřích vizitky. Kurýr města ale své sousedy zná a dopisy tak předá osobně.
Občanské sdružení pro podporu a rozvoj romské mládeže pořádá 20tého srpna v Jablonci nad Nisou 5tý festival romské kultury. Program začíná v areálu Letního kina na Horním náměstí od 14ti hodin, ve 20 hodin pak začíná romská zábava v Sokolovně Paseky. Na festivalu můžete mimo jiné vidět a slyšet divadlo Romathan z Košic, cimbálovou muziku Eugena Horváta z Brna, či kapelu Gipsy Hery Band z Karlových Varů.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Košický divadelní soubor Romathan vystoupil na festivalu Gipsy Celebration
Na hrad Svojanov - na festival Gipsy Celebration přijeli také umělci ze
zahraničí, mezi nimi i košický divadelní soubor Romathan, ve kterém
vystupuje také Milan Godla, který - jak nám prozradil - si splnil sen z
dětství - být hercem. Více opět Richard Samko.
Kolik členů Romathan v současnosti vlastně má?
"Uměleckých pracovníků, nevím přesně, ale myslím okolo 40."
Mají nějakou uměleckou průpravu?
"Někteří mají uměleckou střední školu, jiní jsou talentovaní laici."
Jaký žánr hrajete? Na co se soustřeďujete?
"Pro děti hrajeme pohádky, celovečerní představení pro dospělé, hrajeme také
folklór - hudba, tanec, zpěv."
Máte stálé zázemí v Košicích?
"Máme budovu, kde sídlíme, ale tam hráváme jen pohádky pro děti. Máme také miniaturní hlediště. Většinou jsme divadlo na kolech."
Hrajete, jste sami Romové, je to všechno v romštině?
"Ne, hrajeme také ve slovenštině. A když hrajeme v romštině, máme displej s překladem. Takže není problém, aby přišel jako divák Němec nebo Angličan. Jezdíme také do zahraničí, tam pak na displeji děláme překlad do angličtiny, němčiny, takže každý porozumí."
Jak je to s romštinou na Slovensku, vůbec u vás na divadle? Umí Romové ještě romsky?
"Myslím, že ano. Na východě většině Romové mluví romsky, ale někde na vesnicích a jinde zapomínají romsky."
Co třeba hrajete konkrétně? Co vy hrajete rád?
"Teď můj kolega Marian Balog napsal jednu romskou hru. Jmenuje se "Kamení osudu", je to tradiční balada o romském životě v 19. století."
Proč 19. století?
"Sbírali jsme materiály ze života Romů z tehdejší doby - jaké byly tehdy tradice, zvyky Romů. Chceme ukázat, jak Romové kdysi žili, jaké měli tradice, jaké měli zákony."
Můžete konkrétně nějaké věci, tradice popsat?
"Třeba když se narodil syn nebo dcera, tak už byli zasnoubeni, když si už byli slíbeni. Ten zákon se držel, dokud se nevzali, vždy spolu vyrůstali v jedné osadě a nikdo nesměl se zamilovat do někoho jiného. Taková byla tvrdá realita."
Snažíte se prostřednictvím divadla poukázat na romské tradice. Jak je to v současné době s romskými tradicemi, s romskými zvyky?
"Ještě jsou u Romů, kteří bydlí na vesnicích, v osadách, ale u městských Romů vůbec. Pozapomínali, přizpůsobili se. V městách to pomalu zaniká."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Věra Bílá a kapela Kale představily na festivalu Gipsy Celebration skladby ze svého nového alba
Věra Bílá a kapela Kale na festivalu Gipsy Celebration na Hradě Svojanov
představili skladby ze svého nového alba, jak nám řekl člen kapely Kale
Milan Kroka.
"Kale vydaly cédéčko, které se jmenuje C'est Comme Ça. V překladu "o tom to je" a je to o Kale, myslím, že tam žádná změna není a jestli to někam stouplo, tak je to vývojem kapely."
Jak dlouho jste na cédéčku pracovali?
"Na cédéčku jsme pracovali tři měsíce."
Stálo to za to? Je dobré?
"Já myslím, že z naší strany jsme spokojeni, a co si myslím ze strany posluchačů, tak si myslím, že byli také spokojení, byly dobré kritiky, a to je pro nás důležité."
Jak jste vytvářeli písničky? Byla to tvrdá dlouhodobá práce, nebo jste si sedli a bylo to jasné?
"Většinou písničky byly starší, jen se oprášily. Tak jsme si k tomu sedli všichni, každý dal nápad, dalo se nějaké aranžmá."
Jak se vám daří uspět v hudebním šoubyznysu?
"Co se týče českého šoubyznysu, není to tak pozitivní jako třeba v zahraničí."
Kale jsou nejznámější a pravděpodobně i nejúspěšnější kapelou v České republice. Vnímáte to tak také vy?
"Myslím, že ne. My se snažíme držet nohama na zemi, protože nevím, kdy se co může stát. Pracujeme raději na sobě."
Kdy můžeme Kale vidět v nejbližší době, co vás čeká, máte nějaké turné?
"V nejbližší době máme menší turné. Teď jsme byli v Maďarsku, ale v České republice až někdy v listopadu v Brně. Jinak všechno před a po je většinou v zahraničí."
Přemýšlíte, že byste k nějaké písničce natočili videoklip? Už těch videoklipů několik máte.
"Určitě o tom přemýšlíme. Je to ale o vydavateli, kolik do toho bude chtít investovat. V dnešní době je to bohužel bída."
A jste spokojeni s tím, co děláte?
"Absolutně jsme."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Před 61 lety byl vyhlazen cikánský tábor v Osvětimi-Březince
V historické rubrice si dnes připomeneme smutné výročí vyhlazení takzvaného
cikánského tábora v Osvětimi-Březince, ke kterému došlo v noci z 2. na 3.
srpna 1944. Cikánský tábor byl v Osvětimi zřízen v roce 1943 a v táborové
evidenci bylo zachyceno 20 923 osob. Romové v táboře rychle umírali vlivem
nelidských životních podmínek, hladu, nemocí a týrání. Jedinou nadějí na
přežití byl transport do jiných koncentračních táborů. K transportům
docházelo v roce 1944 v souvislosti s postupující frontou, kdy byli
práceschopní Romové deportováni do koncentračních táborů hlouběji v německém
vnitrozemí. Staří lidé a matky s dětmi byli jako práce neschopní ponecháni v
Osvětimi a v noci z 2. na 3. srpna 1944 byli v počtu téměř tří tisíc osob
nahnáni do plynových komor a zavražděni. Jejich těla byla spálena v jamách
nedaleko krematoria, které v těch dnech nebylo v provozu. Více se dozvíte
z příspěvku Jany Šustové.
Jedním z lidí, kteří nám v současné době mohou vydat svědectví o hrůzách osvětimského tábora je pan Antonín Lagrin, syn bývalého vězně."Táta byl v Birkenau, na druhé straně, v dřevobaráku. Zima, mrzlo, v noci byly otevřené luftníky a přes blok vedl nějaký komín. Tam se topilo tak, aby to nezmrzlo. Spávali po čtyřech, někdy i s mrtvými dohromady. Ráno třeba, když vstávali na apel, půlka bloku, postele byly třeba mrtvoly. Denně tisíc až dvanáct set mrtvých na bloku. Ráno se probudili, nevěděli, jestli budou v noci žít, nebo odpoledne. Na každém kroku smrt, zabíjení, vraždění, z rozmaru na ně esesáci pouštěli psy, i na děti, trhali je. Děti topili v záchodové žumpě. Nebo vzali dítě od matky a ustřelili mu hlavu. Takové věci se tu děly."
O tom, jak se s Romy v Osvětimi zacházelo, vypráví i židovská vězenkyně
Simha Naor ve své knize "Fyzioterapeutka v Osvětimi":
"Přijel transport s Romy. Byli tam muži, ženy a děti, celé rodiny. Němci
je převezli na dalekou plochu, odkud byl před několika dny cítit kouř a
poručili jim, aby si vykopali příkopy a zeminu vyrovnali do dlouhé řady.
Romské rodiny měly u sebe všechen svůj majetek: oblečení, vybavení
domácnosti a všechno zůstalo ležet na louce. Nikdo jim nic nevzal. Poté, co
skončili se stavbou příkopů, jim Němci velice přátelsky řekli, že tyto
výkopy budou jejich provizorními domovy, protože momentálně nejsou žádné
volné baráky. Zpívající a zjevně z dobrou náladou se tito bezelstní lidé
podomácku uložili a to rodina vedle rodiny. Údajně se mezi sebou i někteří
trochu pohašteřili, děti se popraly, ale pak šli všichni spát, a zavládlo
ticho. V noci projel kolem výkopu vůz s nějakým druhem petroleje a vše
polil. Potom byl pravděpodobně založen oheň. Skutečností zůstává, že začalo
hořet, a všichni byli zaživa upáleni."
Jedním z těch, kdo věznění
v Osvětimi přímo zažili je pan Hlaváček, který si o tamějších poměrech mohl
zasvěceně promluvit s průvodkyní Osvětimí paní Vierou Orlovou.
Orlová: "Přes bránu 'Arbeit macht frei' chodili do práce a z práce - práce osvobozuje, cynický nápis. Všichni těžce pracovali a těžko se dalo dostat na svobodu těžkou prací."
Hlaváček: "Co probíhalo těmi dráty, kolik tam bylo voltů?"
Orlová: "Tři sta."
Hlaváček: "Kdo se toho chytil, shořel jak papír."
Orlová: "U toho baráku, stála táborová hudba, takže tudy bylo třeba pochodovat."
Hlaváček: "Když se šlo do práce, stála děvčata v bílém, zpátky stály
v černém. Proč stály v černém, kolik jich pobili. Šlo jich třeba tři sta do
práce a mohlo se jich vrátit sto padesát. To ty pohůnkové tam všechno vybili.
A jídlo - brambory a řepa pro krávy, co byla."
Orlová: "Jídlo bylo strašně málo kalorické, bylo nemožné, aby vězeň přežil
déle než tři čtyři měsíce, někdy půl roku - to musel být psychicky i fyzicky silný vězeň, aby to přežil."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
 |
Související články | Datum | Nadpis | Rubrika |
06.08.2016 | Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského
holocaustu | Zprávy ze života Romů |
12.03.2016 | Holocaust přežila jen desetina českých a moravských Romů | O Roma Vakeren |
12.03.2016 | Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad Váhom | O Roma Vakeren |
12.03.2016 | Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna Trollmanna | O Roma Vakeren |
16.01.2016 | Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického
tábora v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
15.08.2015 | Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust Romů | O Roma Vakeren |
08.08.2015 | V Německu zemřel významný romský svědek holocaustu Hugo Höllenreiner | O Roma Vakeren |
08.08.2015 | Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
01.08.2015 | Rozdílné osudy českých a slovenských Romů za 2. světové války | O Roma Vakeren |
23.05.2015 | Povstání romských vězňů v Osvětimi aspoň některým zachránilo život | O Roma Vakeren |
23.05.2015 | Vzpomínky Arnošta Vintra na dětství v Letech u Písku a v Osvětimi | O Roma Vakeren |
16.05.2015 | Před 20 lety prezident Václav Havel odhalil památník v Letech u
Písku | O Roma Vakeren |
16.05.2015 | Za 2. světové války prošly koncentračním táborem v Hodoníně u Kunštátu tisíce lidí | O Roma Vakeren |
05.05.2015 | V Letech u Písku se 13. května uskuteční pietní akt | O Roma Vakeren |
05.05.2015 | Vzpomínky paní Boženy na 2. světovou válku | O Roma Vakeren |
14.03.2015 | Od prvního hromadného transportu Romů z Brna do Osvětimi uplynulo 72 let | O Roma Vakeren |
07.03.2015 | Pietní akt v Muzeu romské kultury připomená první hromadný transport
protektorátních Romů z Brna do Osvětimi | O Roma Vakeren |
14.02.2015 | Jaké byly návraty přeživších holocaustu do jejich dřívějších domovů, mohou v
rámci soutěže reflektovat žáci základních a středních škol | O Roma Vakeren |
31.01.2015 | Málo známý romský holocaust | Zprávy ze života Romů |
31.01.2015 | V soutěži pro školy o holocaustu jsou vítány i romské příspěvky, inspirací
může být např. vyprávění Čeňka Růžičky | O Roma Vakeren |
31.01.2015 | O hrůzách továrny na smrt | O Roma Vakeren |
31.01.2015 | Na pietním aktu v Terezíně jen 14 lidí připomnělo oběti romského
holocaustu | O Roma Vakeren |
03.01.2015 | Za holocaustu nacisté vyvraždili asi půl milionu Romů | O Roma Vakeren |
30.08.2014 | Většina Romů z transportu z Hodonína u Kunštátu zahynula v Osvětimi | O Roma Vakeren |
23.08.2014 | Památný den romského holokaustu | O Roma Vakeren |
09.08.2014 | Za holocaustu zahynulo půl milionu Romů | O Roma Vakeren |
09.08.2014 | Sdružení In minorita se zabývá holocaustem Romů | O Roma Vakeren |
04.08.2014 | Pietní shromáždění k uctění obětí holocaustu Romů v Hodoníně u Kunštátu | Zprávy ze života Romů |
02.08.2014 | Uplynulo 70 let od vyvraždění tzv. cikánského tábora v Osvětimi-Březince | O Roma Vakeren |
02.08.2014 | Projekt Ma bisteren připomíná Památný den romského holocaustu | O Roma Vakeren |
31.05.2014 | Den romského odboje | O Roma Vakeren |
10.05.2014 | V Letech u Písku lidé uctili památku romských obětí holocaustu | O Roma Vakeren |
03.05.2014 | Při Jom ha-šoa se vzpomínalo nejen na židovské oběti holocaustu, ale i na
romské | O Roma Vakeren |
24.08.2013 | Postavení Romů za druhé světové války | O Roma Vakeren |
10.08.2013 | Uplynulo 69 let od vyvraždění romských vězňů v Osvětimi | O Roma Vakeren |
09.03.2013 | Před sedmdesáti lety začaly transporty českých a moravských Romů do Osvětimi | O Roma Vakeren |
30.01.2013 | Holocaust přestává být tabu. Staří lidé se i kvůli sílícímu neonacismu
rozhodli promluvit a vyprávějí svá svědectví | Zprávy ze života Romů |
26.01.2013 | Hugo Höllenreiner se kvůli romskému původu dostal s celou rodinou do
koncentračního tábora | O Roma Vakeren |
26.01.2013 | Na příkaz Mengeleho portrétovala židovská malířka v Osvětimi Romy | Zprávy ze života Romů |
29.12.2012 | Židovská malířka na příkaz dr. Mengeleho v Osvětimi malovala portréty
romských vězňů | O Roma Vakeren |
19.11.2012 | V Praze a Brně bude představena kniha Vodové barvy pojednávající o romském
holocaustu | Zprávy ze života Romů |
03.11.2012 | Málo známý romský holocaust | Zprávy ze života Romů |
22.09.2012 | Requiem za Osvětim zazní i v pražském Rudolfinu | O Roma Vakeren |
15.09.2012 | Vzpomínky na válku: Transport Romů do Osvětimi | O Roma Vakeren |
25.08.2012 | Hodonínem u Kunštátu prošlo během války přibližně 1400 osob | O Roma Vakeren |
02.08.2012 | Romové si připomněli 66. výročí likvidace tzv. Cikánského tábora v Osvětimi | O Roma Vakeren |
19.05.2012 | Romové, zástupci parlamentu i diplomaté uctili památku obětí romského
holocaustu | O Roma Vakeren |
21.03.2012 | Mezinárodní den proti rasismu si připomíná i Praha | Zprávy ze života Romů |
17.10.2011 | Richard Seemann: 70 let zahájení transportů do lodžského ghetta | Zprávy ze života Romů |
06.08.2011 | V Osvětimi si lidé připomněli památku obětí romského holocaustu | O Roma Vakeren |
14.06.2011 | Česko připomíná pomocí pamětních kamenů své oběti holokaustu | Zprávy ze života Romů |
13.06.2011 | 81 nových pamětních kamenů bude v Praze připomínat oběti holocaustu | Zprávy ze života Romů |
07.05.2011 | Vzpomínáme ještě dnes na romské oběti holocaustu? | O Roma Vakeren |
05.02.2011 | Připomínat si nezměrné utrpení Židů a Romů za holocaustu je nezbytné | O Roma Vakeren |
27.01.2011 | Politici a pamětníci zdůraznili význam Dne památky holocaustu | Zprávy ze života Romů |
23.08.2010 | Výstava o romském holokaustu poputuje za žáky | Zprávy ze života Romů |
13.08.2010 | Pietní akt k uctění památky obětí holokaustu v Osvětimi | O Roma Vakeren |
09.07.2010 | V Židovském muzeum proběhla vernisáž výstavy Jak viděli a vidí svět | O Roma Vakeren |
18.06.2010 | Lety na Písecku mají nový památník obětem holocaustu | Zprávy ze života Romů |
21.05.2010 | Připomenutí památky obětí holocaustu v Terezíně | O Roma Vakeren |
26.04.2010 | U pomníku pochodu smrti v Krupce zněla varování před extremismem | Zprávy ze života Romů |
16.04.2010 | Pochod živých je odpovědí na pochody smrti | O Roma Vakeren |
12.03.2010 | Uplynulo 67 let od prvního masového transportu brněnských Romů do Osvětimi | O Roma Vakeren |
03.03.2010 | Připomínka prvního hromadného transportu moravských Romů do koncentračního
tábora v Osvětimi | Zprávy ze života Romů |
17.02.2010 | Největší archiv dokazující hrůzy nacistických zločinů je druhým rokem
otevřen veřejnosti | Zprávy ze života Romů |
05.02.2010 | Centrum Malach zpřístupňuje výpovědi tisíců pamětníků hrůz 20. století | O Roma Vakeren |
29.01.2010 | Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti | O Roma Vakeren |
27.01.2010 | Poselství generálního tajemníka OSN K Mezinárodnímu dni památky obětí
holocaustu | Zprávy ze života Romů |
26.01.2010 | Osvětim je připomínkou válečných hrůz i 65 let po osvobození | Zprávy ze života Romů |
21.01.2010 | V Srbsku si připomněli fašistické pogromy | Zprávy ze života Romů |
13.01.2010 | Odměna za informace o krádeži z Osvětimi nemůže být zatím vyplacena | Zprávy ze života Romů |
10.01.2010 | Polská veřejnost debatuje o způsobu uchování osvětimského muzea | Zprávy ze života Romů |
10.11.2009 | Nabídka materiálu k výuce o holocaustu Romů a Sintů | Zprávy ze života Romů |
06.11.2009 | Holocaust Romů a Sintů ve výuce | O Roma Vakeren |
05.07.2009 | Konference v Evianu a špatné svědomí světa | Zprávy ze života Romů |
08.04.2009 | V Osvětimi vznikne Evropské romské centrum | Zprávy ze života Romů |
06.03.2009 | Pietní akt připomněl památku prvního hromadného transportu moravských Romů
do Osvětimi | O Roma Vakeren |
26.02.2009 | Pietní akt připomene první hromadný transport protektorátních Romů do Osvětimi | Zprávy ze života Romů |
30.01.2009 | Ke Kocábovým prioritám patří vepřín v Letech | Zprávy ze života Romů |
05.12.2008 | Výstava "Zaniklý svět" představuje předválečný život a kulturu Romů | O Roma Vakeren |
18.07.2008 | Pravda o holocaustu Romů vyplavala na povrch až po pádu komunismu | O Roma Vakeren |
06.06.2008 | Pochodu živých Auschwitz–Birkenau se zúčastňují lidé z celého světa | O Roma Vakeren |
01.02.2008 | V Senátu proběhlo slavnostní setkání ke Dni památky obětí holocaustu | O Roma Vakeren |
07.09.2007 | O zaniklém světe českých Romů a Sintů | Zprávy ze života Romů |
31.08.2007 | Výstava Zaniklý svět představuje dějiny původních Romů a Sintů v českých zemích | O Roma Vakeren |
17.08.2007 | Pietní shromáždění v Hodoníně u Kunštátu připomínají utrpení Romů | O Roma Vakeren |
15.08.2007 | Na utrpení Romů upozorní 19. srpna pietní shromáždění v Hodoníně u Kunštátu | Zprávy ze života Romů |
18.05.2007 | V Letech u Písku si lidé připomněli památku obětí romského holocaustu | O Roma Vakeren |
23.04.2007 | Mezinárodní seminář o holocaustu Romů | Zprávy ze života Romů |
06.04.2007 | Vláda pro nový památník v Letech u Písku | Zprávy ze života Romů |
26.01.2007 | Zdenka Fantlová o holocaustu | O Roma Vakeren |
01.12.2006 | Židovští i romští pamětníci holocaustu besedovali v Muzeu romské kultury | O Roma Vakeren |
28.07.2006 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
21.07.2006 | Povídání s Věrou Maisels | O Roma Vakeren |
26.05.2006 | Na počátku stála myšlenka o čistotě rasy | Zprávy ze života Romů |
26.05.2006 | V Národní galerii probíhá výstava o romském holocaustu | O Roma Vakeren |
19.05.2006 | Romští aktivisté a někteří politikové si přejí vyřešení kauzy v Letech u
Písku | O Roma Vakeren |
19.05.2006 | Studenti pražské Vyšší odborné školy publicistiky debatovali o romském holocaustu | O Roma Vakeren |
19.05.2006 | V Národní galerii v Praze bude výstava o genocidě Romů a Sintů a o rasismu v dnešní Evropě | O Roma Vakeren |
22.04.2006 | Kdyby byli v Letech vyvražděni Židé, vepřín by už dávno nestál | Zprávy ze života Romů |
14.04.2006 | Nadační fond obětem holocaustu ukončil program Odškodnění | O Roma Vakeren |
23.01.2006 | Neúspěšný pokus o dialog v Letech u Písku | Zprávy ze života Romů |
20.01.2006 | Národní strana umístila v Letech u Písku kontroverzní památník | O Roma Vakeren |
20.01.2006 | Nacistické pronásledování Romů se dá srovnat s osudem židovské komunity | O Roma Vakeren |
20.01.2006 | Vzpomínky bývalé vězenkyně tábora v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
20.01.2006 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
13.01.2006 | Nové spory kolem památníku v Letech u Písku | Zprávy ze života Romů |
04.11.2005 | Zprávy ze života Romů | Zprávy ze života Romů |
12.08.2005 | Kauza Letů u Písku bude vyřešena asi až příští rok | O Roma Vakeren |
12.08.2005 | V Hodoníně u Kunštátu proběhne pietní akt | O Roma Vakeren |
13.05.2005 | V Letech u Písku proběhl pietní akt k uctění památky zahynulých Romů | O Roma Vakeren |
10.03.2005 | V Brně si připomněli výročí transportu Romů do Osvětimi | Zprávy ze života Romů |
07.03.2005 | Historici: České děti neví mnoho o utrpení Romů za války | Zprávy ze života Romů |
04.03.2005 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
04.03.2005 | V Muzeu romské kultury proběhne řada zajímavých akcí | O Roma Vakeren |
17.02.2005 | Romské muzeum připomene první válečný transport Romů z Brna | Zprávy ze života Romů |
28.01.2005 | Aktivista Miroslav Richter vzpomíná na svého dědečka, který zahynul v Osvětimi | O Roma Vakeren |
28.01.2005 | Brněnské Muzeum romské kultury se připojilo k oslavám 60. výročí osvobození Osvětimi | O Roma Vakeren |
26.01.2005 | Historie | Historie |
21.01.2005 | Letos si připomeneme 60. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim | O Roma Vakeren |
21.01.2005 | Profesor Hancock zastupoval Romy v Radě USA pro památku holocaustu | O Roma Vakeren |
17.01.2005 | Vláda asi kvůli oslavám 60. výročí osvobození zřídí komisi | Zprávy ze života Romů |
17.01.2005 | Polsko se připravuje na oslavy 60. výročí osvobození Osvětimi | Zprávy ze života Romů |
10.12.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
21.08.2004 | Pietní akt připomněl utrpění Romů v internačním táboře Hodonín | Zprávy ze života Romů |
19.08.2004 | Romové, kteří přežili holocaust, začnou dostávat další balíčky | Zprávy ze života Romů |
06.08.2004 | Uplynulo 60 let od vyvraždění tzv. "cikánského tábora" v Osvětimi-Březince | O Roma Vakeren |
06.08.2004 | Státní muzeum Osvětim-Březinka poskytuje informace o bývalých vězních | O Roma Vakeren |
04.08.2004 | Radiodokument Českého rozhlasu 3 - Vltava: S Romy do Osvětimi | Historie |
03.08.2004 | 60. výročí vyvraždění "cikánského tábora" v Osvětimi-Březince | Zprávy ze života Romů |
02.08.2004 | Na 500 lidí si připomnělo likvidaci romského tábora v Osvětimi | Zprávy ze života Romů |
01.08.2004 | Holomek: Odškodnění Romů strádajících za války má tvrdá kritéria | Zprávy ze života Romů |
27.07.2004 | Základní tábor Osvětim I | Historie |
26.07.2004 | Základní tábor Osvětim I | Historie |
16.07.2004 | Okolo padesáti příbuzných Antonína Lagrina bylo pronásledováno nacisty | O Roma Vakeren |
13.07.2004 | Historie | Historie |
09.07.2004 | Sdružení ADRA připravilo dar pro Romy, kteří přežili holocaust | O Roma Vakeren |
02.07.2004 | Manželé Zimovi našli v Osvětimi fotografie své tety | O Roma Vakeren |
02.07.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
30.06.2004 | Občanské sdružení ADRA připravuje dar pro 850 Romů, kteří přežili holokaust | Zprávy ze života Romů |
30.06.2004 | Romové, kteří přežili holokaust, dostanou dárek | Zprávy ze života Romů |
25.06.2004 | Český rozhlas se vypravil po stopách romského holocaustu | Fotoaktuality |
25.06.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
25.06.2004 | Romové z ČR v Osvětimi uctili památku obětí druhé světové války | O Roma Vakeren |
21.06.2004 | Archiv a expozice o romských vězních v Osvětimi | Historie |
20.06.2004 | Expozice o vězních z českých zemí v Osvětimi | Historie |
14.05.2004 | Seminář "Cesta ke zpietnění míst bývalých romských koncentračních táborů na území ČR" | O Roma Vakeren |
12.03.2004 | Hanin kufřík je vzpomínkou na holocaust | O Roma Vakeren |
09.03.2004 | V Muzeu romské kultury v Brně proběhl pietní akt k připomínce 61. výročí prvního transportu Romů z Brna do koncentračního tábora Osvětim-Březinka | Fotoaktuality |
05.03.2004 | Pozvánka na výstavu a na pietní akt do Muzea romské kultury v Brně | O Roma Vakeren |
22.08.2003 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
03.08.2003 | Evropští Romové uctili v Osvětimi-Březince památku Romů zavražděných během 2. světové války | Fotoaktuality |
20.06.2003 | Zprávy | O Roma Vakeren |
06.06.2003 | Zprávy | O Roma Vakeren |
30.05.2003 | Seminář o holocaustu Romů | O Roma Vakeren |
16.05.2003 | Romové v Letech u Písku uctili památku obětí holocaustu | O Roma Vakeren |
04.04.2003 | Zprávy | O Roma Vakeren |
31.01.2003 | Den obětí holocaustu | O Roma Vakeren |
24.01.2003 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
26.07.2002 | Ostrava | O Roma Vakeren |
17.05.2002 | V Letech u Písku byl odhalen nový památník | O Roma Vakeren |
03.05.2002 | Zprávy | O Roma Vakeren |
05.04.2002 | Zprávy | O Roma Vakeren |
29.03.2002 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
22.03.2002 | Zprávy | O Roma Vakeren |
21.09.2001 | Prezident Havel přijal romské děti, které napsaly o holocaustu svých předků | Zprávy ze života Romů |
20.09.2001 | Prezident republiky se setkal s romskými dětmi | Zprávy ze života Romů |
25.05.2001 | Zprávy | O Roma Vakeren |
18.05.2001 | Po tři dny Romové vartovali v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
18.05.2001 | Vepřín tam stále stojí | O Roma Vakeren |
18.05.2001 | Pietního aktu v Letech se zúčastnila i řada významných osobností | O Roma Vakeren |
07.05.2001 | Romové stále usilují o obnovení pietního místa v Letech u Písku | Zprávy ze života Romů |
07.05.2001 | Romové kritizují vládu kvůli stavu památníku v Letech na Písecku | Zprávy ze života Romů |
20.04.2001 | Praha | O Roma Vakeren |
13.04.2001 | Pietní akt věnovaný památce romských obětí holocaustu v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
05.04.2001 | Leden | Historie |
05.04.2001 | Listopad | Historie |
05.04.2001 | Prosinec | Historie |
07.03.2001 | Pietní akt v Brně připomněl první transport Romů do Osvětimi | Zprávy ze života Romů |
28.07.2000 | Účastníci Mezinárodního romského kongresu v Praze očekávají omluvu od německého státu za útrapy běh | Zprávy ze života Romů |
26.07.2000 | V Praze začal pátý světový kongres Mezinárodní romské unie | Zprávy ze života Romů |
11.06.2000 | Romové položili věnce k pomníku romským obětem války v Letech | Zprávy ze života Romů |
11.06.2000 | Nepoučení z holocaustu může vést podle Romů k opakování minulosti | Zprávy ze života Romů |
11.06.2000 | Výbor pro odškodnění romského holocaustu nevěří, že vepřín v Letech bude v dohledné době zbourán | Zprávy ze života Romů |
05.05.2000 | V Muzeu holocaustu ve Washingtonu je k vidění celý archiv tábora v Letech | Zprávy ze života Romů |
26.02.2000 | Vladimír Mlynář | Anketa |
26.02.2000 | Závěrečný den konference "Fenomén holocaust" byl věnován genocidě Romů | Zprávy ze života Romů |
26.02.2000 | The Washington Post: Češi nechtějí přiznat podíl na nacistickém vyhlazování Romů | Zprávy ze života Romů |
23.02.2000 | Slovenské nevládní organizace chtějí upozornit na holocaust Romů | Zprávy ze života Romů |
28.01.2000 | Prezidentská kancelář a ministerstvo školství vyhlásily soutěž o znalostech holocaustu | Zprávy ze života Romů |
15.05.1999 | Rychetský: Vláda je pouze pro dokončení pietní úpravy v Letech | Zprávy ze života Romů |
14.05.1999 | Mezinárodní protestní akce za odstranění vepřína v Letech na Písecku | Zprávy ze života Romů |
05.02.1999 | Brusel | Zprávy ze života Romů |
04.09.1998 | Praha | Zprávy ze života Romů |
14.08.1998 | Praha | Zprávy ze života Romů |
07.08.1998 | Osvětim | Zprávy ze života Romů |
08.05.1998 | Maďarsko uctilo památku obětí romského holocaustu | Zprávy ze života Romů |
05.05.1998 | Praha | Zprávy ze života Romů |
27.02.1998 | Odškodnění rumunských Romů | Aktuality |
13.02.1998 | Vatikan | Aktuality |
05.12.1997 | Londyn | Zprávy ze života Romů |
07.08.1997 | Romové si v Budapešti připomněli oběti holocaustu | Zprávy ze života Romů |
01.08.1997 | Praha | Aktuality |
25.07.1997 | Osvetim | Zprávy ze života Romů |
| Knihy Romů a o Romech: Holocaust | Knihy |
| Tzv. cikánský tábor v Hodoníně u Kunštátu | Historie |
=[ Reportáž ]=
Dětský tábor Zbraslavice
Mladí Romové se z úst odborníků dozvěděli třeba o nebezpečí drog, nebo o tom, co v této oblasti zákony dovolují, a za co naopak hrozí vězení. V programu ale podle jedné z vedoucích, ale také romské koordinátorky Denisy Berouskové, nechyběla ani přednáška na téma vzdělávání.
"Jak je důležité jít na střední školu nebo na učiliště, kde se děti musí začít učit. Jak je základní škola nebo speciální škola velice důležitá. Už odmalička děti potřebují vědět, že vzdělání je pro ně důležité do života, aby měly práci, aby se uživily."
Já jsem společenskou místnost rekreačního areálu navštívil zrovna ve chvíli, kdy zde probíhala diskuse o rodině a o penězích.
"A co takoví lidi, co žijí chudě a přesto rodinu mají. Tak je to výhoda nebo nevýhoda?"
"Nevýhoda, protože nemůže svoji rodinu zabezpečit - nemají co jíst, co pít, nemůžou zaplatit nájem. Nemají peníze, aby si mohli koupit, co chtějí."
Možná si někdo z Vás teď říká a možná se i ptá: Romové a dětský tábor? Ano, nebývá to tak úplně zvykem. Rodiče romských dětí se totiž se svými ratolestmi velmi těžko loučí a často je pak na letním setkání ve Zbraslavicích také navštěvují. Osvědčenému týmu zkušených vedoucích ale rodiče už důvěřují.
"Pokaždé jezdí šest stejných vedoucích. Rodiče nám důvěřují. Všichni jsme z Kolína, tak mezi sebou máme kontakty. Jsou mezi námi i známí."
Samozřejmě, že se děti na táboře jen nevzdělávají. Kromě přednášek, které až zas tak obvyklé nebývají, bývá režim celkem běžný.
"Máme hry - společenské, jak v lesích tak zaměřených na psychiku."
A musím dodat, že nechybí ani hudba. Když děti a mladí lidé z romských rodin, tak jak jinak, než romská muzika.
Kdybychom měli přiblížit písničku, kterou jsme teďka slyšeli, nebo její začátek. Uměl by jsi říct, o čem se v ní zpívalo?
"O tom, že si koupili dobrý auto."
Dodává na závěr jeden z nadějných hudebníků.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Slovenská romská zpěvačka Eva Žákovičová vystupuje v zahraničí
Při svém pobytu v zahraničí můžete na koncertech slyšet třeba i slovenskou
romskou zpěvačku Evu Žákovičovou. Stále více oblíbená je hlavně v západní
Evropě. Jan Mišurec se Evy Žákovičové zeptal na její hudební začátky.
"Zpěvu se věnuji odmalička. Od třech letech přibližně jsem už stála na podiu. Profesionálně jsem se začala věnovat až od takových sedmnácti osmnácti let."
Jaké byly ty začátky?
"Začátky byly dost těžké. Ale ono velmi rychle nabralo spád. Mě vždycky bavilo zpívat, tak se to tak nějak samo rozvinulo."
Kdo je Váš pěvecký vzor?
"Tak to je jednoznačně Whitney Houston."
Vystupovala jste na mnoha místech.
"Nejdřív jsem vystupovala na Slovensku. To trvalo asi pět roků, potom přišlo zahraničí. První bylo Japonsko a potom pokračovalo Německo, Rakousko, Švýcarsko, a teď nejnověji Holandsko."
Umíte hrát na nějaké nástroje?
"Učila jsem se hrát na housle, dokonce jsem pět a půl roku chodila do hudební školy, ale pak jsem to nějak vzdala. Strašně mi to je líto, protože bych si dnes na housle hrozně ráda zahrála."
Jak je to u Vás s romskou hudbou?
"Romská hudba u nás běží od rána do večera. Moje děti, mám totiž dvě děti, je jim deset a jedenáct roků, ty se tomu věnují naplno. Tancují a zpívají od rána do večera."
Kdyby byla SuperStar před deseti lety, přihlásila byste se?
"Kdybych měla osmnáct devatenáct roků, tak bych se možná přihlásila, ale v mých letech se na tu soutěž dívám trochu jinak, nevidím v tom moc velký význam."
Zaujal Vás někdo z těch zpěváků?
"Budete se divit, ale u Vás v Čechách měla zaujala zpěvačka Zaňková. Nevím proč, ale ta mě tento rok u Vás nejvíce zaujala. A u nás jsme měli také docela slušnou SuperStar. Ale také mě zaujala víc ta, co byla druhá."
Jaká jsou Vaše přání do budoucna? Kde byste chtěla vystupovat, čeho byste ve zpívání chtěla dosáhnout? Jaká je Vaše vize?
"Já bych chtěla zpívat ještě strašně dlouho, dokud mi budou sloužit hlasivky,
tak budu zpívat. Chtěla bych procestovat ještě kus světa. I když už jsem
určité procestovala země v Evropě a Japonsko, tak bych se ještě ráda někam
podívala.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete
opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu.
V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také
na internetu na adrese www.romove.cz.
Příště se dozvíte aktuality ze života Romů a nebude chybět romská muzika.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a
Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Irindža amenge o cikno Ivan Milo,
kaj leske te mukas giľi. Ivan te aves bachtalo.
Mějte se moc pěkně, klidný víkend.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
|