Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Dobrým zvykem mezinárodních romských letních škol je závěrečná vernisáž výtvarných prací, které během týdne vznikly. Současně předvádějí jednotlivé národní delegace to nejlepší, co dovedou. Tradičně je to zpěv a tanec.

Tak tohle byli třeba Portugalci. Jaký div, že se divokým rytmem flamenca nechali strhnout i ostatní. A tak jsme byli za chvíli svědky toho, jak s portugalským kytaristou Joanem hraje na harmoniku Maria Bihari z Prahy a s Joanovou ženou tančí Karolína z Polska. Tradicí posledních ročníků letních škol je to, že česká skupina nacvičuje divadlo. A letos to měl být dokonce muzikál. Romantický, trochu romeovský příběh zamilované dvojice, zabalily režisérky a autorky Pavlína Radlová s Janou Hejkrlíkovou do písniček, které dokreslovaly děj. O hudební doprovod a samozřejmě i zpěv se postarali Feri s kytarou a Mario s harmonikou a v sólových pěveckých partech zazářila Slávka ze Slovenska a Jana Hejkrlíková. Zpívali ale všichni a většinou i diváci.

A to už se nám na scéně objevuje hlavní ženská, nebo spíš dívčí postava, Bára. A potleskem diváci přivítali hlavní mužského hrdinu Romana, který se uchází o Bářinu ruku. Rodiče dívky ale mladému páru nepřejí.

Jak je slyšet, diváci se rozhodně nenudili. Mohu ale zodpovědně prohlásit, že mnohem více si užívali herci samotní při zkouškách a mnohdy to vypadalo, že některé momenty znají z vlastní zkušenosti, jako třeba scénu u rodičů ženicha. Milenci se ale rozejít nechtějí, a tak se rozhodnou, že utečou. Do hry přichází čarodějnice s kouzelným zrcadlem a následuje dlouhá cesta.

Ne, nebudu vám prozrazovat jak to všechno dopadlo. Jen dodám, že závěrečnou písničku. Která se stala jakousi hymnou letošní Mezinárodní romské letní školy zpívali opravnu všichni. A tak nezbývá než litovat, že se tenhle báječný divadelní spolek v této sestavě už asi těžko kdy sejde. I když, kdo ví.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
08.07.2005	"Jdeme dlouhou cestou 2005" je název letošní Mezinárodní letní romské školy	O Roma Vakeren
16.07.2004	Pátý ročník Mezinárodní letní školy romské mládeže se vydařil	O Roma Vakeren
12.07.2004	Do Plzně se sjely stovky účastníků jazykové školy	Zprávy ze života Romů
11.07.2003	Mezinárodní letní romská škola	O Roma Vakeren
01.07.2001	Do Benešova se na letní školu sjedou mladí Romové ze sedmi států	Zprávy ze života Romů

"Letošního setkání se účastnily jak stálé členky romské ženské skupiny Manuše, jednak noví zájemci o tuto naši akci. Tento rok byl zvláštní v tom, že jsme nemuseli zvát žádné externí lektory, protože naše členky už jsou natolik vzdělané a natolik zkušené, že měly co sdělit ostatním. Opravdu, semináře byly velmi zajímavé."

Jakou máte zpětnou vazbu? Jak se vám daří navazovat spolupráci v ostatních regionech?

"Já si myslím, že ta spolupráce funguje velmi dobře. Máme dvě regionální centra, a to v Chomutově a v Brně. Pracujeme na tom, abychom mohli založit další centra v dalších krajích. Naše členky vlastně pocházejí z celé České republiky a díky nim se nám daří tvořit další kontakty. Kontaktovat další lidi a zahrnovat je do našich aktivit."

Jak je tento projekt podporován? Podařilo se vám získat nějakou podporu?

"Tento projekt je podpořen Ministerstvem práce a sociálních věcí a dále je podpořen radou Evropy."

Počítáte s tím, že by se ty programy nějakým způsobem rozšiřovaly, anebo jste se scházeli vícekrát do roka?

"Tak už v této době máme několikrát do roka taková třídenní setkání, kde se opravdu intenzivně pracuje, a v létě máme tuto letní školu. Nicméně naším cílem samozřejmě je, aby těch setkání bylo více. Tím pádem by se do nich zapojilo více žen. My bychom mohli pracovat s více ženami, ovlivňovat je a pomáhat jim.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
17.10.2015	Reportáž	O Roma Vakeren
16.05.2015	Ženská romská skupina Manushe připravuje nový projekt Jileha – Srdcem	O Roma Vakeren
05.01.2013	Romské ženy z Česka a ze Slovenska se domluvily na společné kampani proti anticiganismu	O Roma Vakeren
16.07.2011	Členky skupiny Manushe diskutovaly o palčivých problémech Romů	O Roma Vakeren
26.11.2010	Politický program skupiny Manushe	O Roma Vakeren
26.11.2010	Seminář pro ženy, které chtějí vstoupit do politiky	O Roma Vakeren
02.02.2007	Skupina Manushe připravila školení pro nezaměstnané ženy	O Roma Vakeren
12.01.2007	Jaké má v novém roce plány skupina Manushe?	O Roma Vakeren
14.07.2006	Romské ženy ze skupiny Manushe se letos sešly v Českém ráji	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"Romano jasnica má široký záběr do kulturní činnosti až po společenský a i sociální."

A čemu konkrétně se věnujete?

"Já osobně jsem koordinátor poradenských informačních center na Ústecku, které jsou zaměřeny na poradny ohledně sociální problematiky. To znamená pomoc sociálně slabým lidem."

V jakých lokalitách pracujete?

"Máme dvě lokality. Tyto lokality jsem vybrali záměrně tak, aby každá byla na jednom konci města a to jsou Trmice a Mojříš."

Kromě poradenství se věnujete, jak už jste řekl, i kulturním činnostem. Co konkrétně děláte?

"Kulturní činností myslíme hudební festival, který každoročně pořádáme a hlavně taneční kroužek, který vede jeden náš člen."

Zmínil jste se o hudebním festivalu. Chystáte za čtrnáct dní jeden, na který byste nás mohl pozvat. Kde to bude a na co se můžeme těšit?

"Ten hudební festival se bude konat v Trmicích a to v zámeckém parku, kde dominantou je novogotický zámek, krásná příroda a zámecký park."

Kdo na festivalu vystoupí?

"My jsme se záměrně nezaměřili jen na romské kapely, ale řekli jsme si, že bychom mohli uspořádat různobarevný festival tím, že bychom pozvali kapely z Ústeckého regionu a to jak české, romské, máme tam i albánskou a když to vyjde, tak přijedou i Maďaři."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
13.06.2011	Trmice se snaží pomoci lidem z ghett	Zprávy ze života Romů
03.10.2003	Jak se tančilo na Festivalu romské kultury v Ústí nad Labem	O Roma Vakeren
05.09.2003	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren
29.08.2003	Ohlédnutí za festivalem romských písní a tanců v Lysé nad Labem	O Roma Vakeren

"Vyšší střední odbornou školu v Krnově. Je to pedagogická škola, obor sociální pečovatelství s maturitou."

Jak se tento obor dá využít v praxi?

"Jednak v dětských domovech, jednak ve zdravotnictví. Navíc jsme tam měli i psychologii. Z toho jsem také maturovala, takže bych mohla dodělat nějaký terapeutický kurz a dělat terapeuta. To bych strašně chtěla. Ten kurz stojí osm tisíc, takže uvažuji, že si to asi dodělám a dělala bych v "Káčku". To je drogové centrum."

Pracovala jste s romskou mládeží. Jaké máte zkušenosti?

"Dá se to rozdělit na dvě skupiny. Podle mě má první skupina opravdu zájem dále se vzdělávat, jenže nemá prostředky, nemají ty možnosti a ta druhá skupina, ti pocházejí třeba z lepších rodin, ale tyto děti nemají zájem i když mají možnosti, protože se spoléhají na rodiče."

Jak se tato situace dá řešit? Jak najít nějakou motivaci pro ty děti?

"Je nás tady hodně starších lidí, kteří si pozdě dodělávali vzdělání i maturitu. Já to beru sama podle sebe, protože mě docela štvalo, vysvětlit jim pořádně, že budou mít daleko větší uplatnění na trhu práce, když budou mít nějaké vzdělání, nejlepší by bylo s maturitou, protože se jim může stát, i když jsou rodiče dobře zajištěni, že i oni se ocitnou na Úřadu práce."

Vy jste středoškolské vzdělání absolvovala nedávno, kdy?

To studium trvalo pět let a dokončila jsem to 30.května, kdy jsem měla maturitní zkoušky."

Studovala jste dálkově. Jaký je postoj Romů ke vzdělání?

"V Krnově, kde jsem studovala, nás bylo dvanáct ve třídě. Nejstarší mezi námi byla Milada Kotlárová z Opavy, které bylo 56 roků. Dělala romskou asistentku na zvláštní škole a dodělávala si to proto, například, protože ve škole s ní jednali jak s nějakým hadrem. Sami od ní vyžadovali nějaké vyšší vzdělání, takže byla nucena, protože ta práce ji strašně bavila. Navíc měla ve třídě šest dětí, které dovedla úspěšně na základní školu, protože dělali nějaké zkoušky vyrovnávací a tam se zjistilo, že jsou omylem na té zvláštní škole a dvě studují na gymnáziu. To je velká motivace i pro ty ostatní. A musím ještě podotknout, že všech dvanáct, co nás tam bylo, všichni jsme udělali maturitní zkoušku."

Na Ostravsku žije mnoho Romů. Pracuje tam řada asistentů. Máte s nimi nějaké kontakty? Scházíte se, doplňujete se? Říkáte si nějaké informace o tom, co dělíte?

"To je právě to, že nemáme, kde se scházet. My se všichni, dá se říct, dohromady známe, ale bohužel v Ostravě to není žádné takové centrum, kde bychom se sešli a mohli si předávat. Když já potřebuji nějakou informaci, například, když jsem dělala v terénu, tak jsem si vždycky musela na tu školu dojít."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

V červnu požádalo letos v České republice o azyl 69 slovenských občanů, zatímco ve stejný měsíc loni jen dva. Ukrajinských žadatelů, kterých obvykle bývá většina, bylo jen o pět více. Rekordní počet žadatelů o azyl ze Slovenska podle ministerstva vnitra způsobilo uzavření ubytovny v Košicích. Někteří odborníci jej však přisuzují obecně špatné bytové a pracovní situaci východoslovenských Romů.

Zatím jen dvě romské rodiny z Dukelské ulice v Chomutově, kde žijí nepřizpůsobiví obyvatelé, podepsaly s radnicí smlouvy o náhradním ubytování v upravených stavebních buňkách ve stejné lokalitě. Pracovníci městského úřadu jednali s pěti z 18ti rodin s nejvyššími dluhy za nájemné, o jejichž vystěhování už rozhodl soud. Dvě rodiny možnost bydlení v buňkách ihned odmítly, třetí se zatím rozhoduje. Za ubytování v buňkách se platí 15 korun a 10 haléřů za čtvereční metr a zálohy na spotřebovanou vodu. Smlouvy o odběru elektrické energie musejí zájemci uzavřít s rozvodnými závody.

Policisté vyšetřují případ Romů, které údajně bezdůvodně odmítla vpustit ochranka dvou plzeňských diskoték.Prověřen bude i postup dvou policistů, kteří na místě zasahovali. Případ, kdy ochranka odmítla vpustit dva romské figuranty na diskotéku v Plzni, natočila Mladá fronta Dnes skrytou kamerou. Akci připravila společně s měsíčníkem Romano Vodi.

V sobotu 30tého července začne v České Lípě romský festival. Jeho dějištěm bude od 10té hodiny dopolední Kulturní dům Crystal a vystoupí na něm především taneční a hudební soubory. Na festival se sjedou účinkující převážně z Libereckého a Ústeckého kraje.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Jak byste zhodnotila těch více než deset let činnosti romských asistentů na školách? Kolik jich v republice působí?

"Od toho roku 1993, kdy začali být asistenti, kdy to byla novinka, tak k dnešnímu roku, což je vlastně deset let, jich je zaměstnáno v celé České republice na různých typech škol okolo tří set. Nejvíce asistentů je v Moravskoslezském kraji, což souvisí s tím, že to byl kraj , kde byla tato funkce úplně poprvé zavedena. Dále je to Severočeský kraj a Liberecký kraj. Tam je asistentů nejvíce. Asistenti jsou při základních školách, bývalých zvláštních školách, mateřských školkách. Výjimkou jsou asistenti v dětských domovech."

Mají školy zájem o romské asistenty?

"My se vlastně pořád potýkáme s tím, že když už ta škola, nebo to vedení školy o té funkci ví, ví, že ta funkce existuje, že je možnost najít asistenta a zřídit na škole tu pozici, tak se setkáváme s tím, že třeba mají strach z toho financování. Neví pořádně, kde si mají žádat o informace, kam mají podat tu žádost. Není moc jednoduché dopátrat se toho, odkud jdou ty peníze. Takže jsme zařadili do své činnosti takovou informační kampaň. Snažíme se oslovovat ředitele škol, kam chodí romské děti a není tam zřízena ta funkce. Snažíme se jim zprostředkovat informace."

Jak se vyvíjí funkce romského asistenta, co se pravomocí týká?

"Ta situace se pořád mění. Od 1.1.2005 s platností nového školského zákona a s platností nového zákona o pedagogických pracovnících, se vlastně ta situace změnila, protože ta funkce asistent-vychovatel učitele se přejmenovala na asistent pedagoga. S tím je spojeno ještě pár změn ohledně žádání o asistenta, ohledně financování té pozice, protože se přesunula odpovědnost za schvalování žádostí o zřízení funkce asistenta z Ministerstva školství na školské odbory při krajských úřadech, které zároveň vyčleňují ty finanční prostředky ze svých rozpočtů. To, čeho my se obáváme, je to, že těch informací o činnosti asistentů, mám na mysli romské asistenty, je opravdu málo a myslíme si, že na těch krajských úřadech na školských odborech se o té činnosti ví velice málo. Takže vlastně teď třeba pro nás z toho vyplývá to, že se budeme snažit informovat ty krajské úředníky na těch školských odborech."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
27.02.2014	V Liberci se konala konference o asistentech pedagoga pro žáky se sociálním znevýhodněním	Zprávy ze života Romů
26.10.2013	Hana Bandyová: V našich školách nevidíte, že by se české dítě nebavilo s romským	O Roma Vakeren
01.08.2013	Duchcovským strážníkům pomáhá už deset členů dohledové služby	Zprávy ze života Romů
02.02.2013	Marie Mirgová je nejmladší asistentkou pedagoga v základní škole na pražském Žižkově	O Roma Vakeren
26.01.2013	Práce asistentů pedagoga je ohrožena	O Roma Vakeren
11.11.2005	Změny a dopady týkající se funkce asistenta pedagoga	O Roma Vakeren
01.07.2005	Školství a romská média	O Roma Vakeren
25.02.2005	U vzniku romských pedagogických asistentů stála Helena Balabánová z Ostravy	O Roma Vakeren
22.10.2004	Romský asistent na školách musí mít pedagogické minimum	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"Co se týká romské písně a mezinárodního festivalu tady v tomto krásném prostředí, tak je i o vzájemné slušnosti a vzájemné snášenlivosti mezi národy. Výsledkem festivalu je národní kultura a vzájemné spolužití mezi majoritou a ne-majoritou. Nerad to používám, ale je to tak."

Vy ten festival opravdu organizujete pojedenácté. Z jakého důvodu jste se ujal té organizace a začal tady nám gádžům, neromům, prezentovat umění Romů?

"Byla to určitá nabídka a protože ty festivaly v rámci romské kultury neděláme jenom my. Jsou v Karviné, v Čechách a v Brně třeba. Ten Rožnov je opravdu trochu zvláštní v tom, že zaprvé je tu folklor a tradice a ty my Romové potřebujeme ukázat té druhé straně, ne mezi sebou, my to známe. Tady je 90 % neromů a 10 % Romů a to je, myslím, ta zvláštnost oproti jiným festivalům. Jsem rád a děkuji těm lidem, že se přijdou podívat, že se o romskou kulturu zajímají. To je ta integrace, kterou my potřebujeme."

Vy také zvete dětské romské soubory, které jsou jakoby nositelem té tradice a do budoucna budou těmi, kteří budou předávat tu tradici svým dětem. Které ty dětské romské soubory přijedou tentokrát a odkud?

"Protože Romové samozřejmě jsou jako děti a chtějí, aby i jejich děti vystoupily. A já si řekl, proč tedy ne, že svět patří dětem. Tam je právě zapotřebí odmalička učit, protože my to máme opravdu v krvi, aby se to přenášelo dál. Přijede Jihlava, Zlínský kraj, Vsetín, Rožnov."

Ten hlavní program bude v sobotu. Koho zajímá? Koho se vám podařilo pozvat do Rožnova?

"Co se týká účinkujících, tak teď tu máme perfektní soubor z Maďarska, jmenuje se Miko Lakatoš, je velmi uznávaný, Kokava, taneční soubor, také vynikající, Bengas, mladí kluci, kteří byli v Americe a mají už něco za sebou, Antonín Gondolán také přijede zazpívat, kytaristé Gejza Horváth z Brna, velké košické divadlo Romatan a další takové ty taneční a cimbálové muziky."

Součástí té festivalové přehlídky bude také ukázka romských řemesel a romské kuchyně. Jaká jsou typická romská řemesla?

"Dělají se košíky, vařechy, tak jak se to dělávalo kdysi. Bude možnost se podívat. Co se týká té romské kuchyně, měly by být ty goja-speciality, to je naše národní jídlo."

Jak vypadá to vaše národní jídlo? Jak chutná a jak vypadá? Z čeho se skládá?

"Je vepřové tlusté střevo, které se musí několikrát pořádně vyprat a vyčistit. Potom se udělá taková směs. Může se udělat z brambor nebo s moukou. Naplní se to a nechá se to povařit a potom se to nechá půl hodiny, nebo hodinu péct a je to vynikající."

Takové trošku falešné jitrnice.

"Falešné jitrnice, ano. Ale můžu vám říct, že kdyby si Romové měli vybírat mezi řízkem a goja, tak si radši vyberou to goja."

Mnoho lidí si stýská, že už se v rodinách nehraje, nezpívá. Jak je tomu v těch romských komunitách?

"Zpívá se doposud, a když se začne zpívat, tak až do pozdních hodin, což by si měli dávat pozor, zvlášť když mají sousedy vedle sebe, ale opravdu to mají rádi. Pokud bychom se bavili o hudbě, tak to platí a funguje a žije to. Je to živé a je to v nás, ať je to svatba nebo křtiny. Trvá to a je to ten život."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
22.07.2014	Jubilejní dvacátá Romská píseň v Rožnově pod Radhoštěm	Zprávy ze života Romů
26.07.2008	Festival Romská píseň	Fotoaktuality
14.07.2006	Valašské muzeum v přírodě přivítá 12. ročník festivalu Romská píseň	Zprávy ze života Romů
29.07.2005	Premiér Jiří Paroubek navštívil festival Romská píseň	O Roma Vakeren
29.07.2005	Na festivalu Romská píseň měl největší úspěch slovenský soubor Romathan	O Roma Vakeren
29.07.2005	V Rožnově pod Radhoštěm vystoupila také skupina Bengas	O Roma Vakeren
23.07.2004	Valašským muzeem v přírodě už po desáté zněly romské písně	O Roma Vakeren
19.07.2004	Do Rožnova pod Radhoštěm přijedou milovníci slovenského folkloru	Zprávy ze života Romů
01.08.2003	V Rožnově pod Radhoštěm proběhl devátý ročník festivalu Romská píseň	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Kdy vzniklo divadlo Romans a v jakém městě působí?

Vloni jsme oslavovali desetileté jubileum našeho divadla. Má statut státního divadla a jedná se o jediný romský profesionální soubor na Ukrajině. Sídlíme v Kyjevě, kde máme svou divadelní budovu, a tam pracujeme během celé divadelní sezóny, která začíná na podzim a končí na jaře.

Kolik lidí je v kolektivu divadla?

Celkem tvoří kolektiv divadla 40 lidí.

Co patří do repertoáru divadla?

Co se týče repertoáru, pracujeme ve dvou směrech: jednak to jsou programy s hudební show a jednak hudebně-dramatická představení. Tématem našich představení jsou Romové a vše, co je okolo nich. Vše, co je svázáno s naším romským národem, se odráží v našich hrách.

Kolik divadelních her je ve Vašem repertoáru? A můžete nám o nich něco prozradit?

K dnešnímu dni máme pět her. První z nich jsou "Cikáni" od Puškina. Puškin a García Lorca jsou u nás spojeni. Geniální básnířka Ukrajiny Lina Kostěnko napsala výbornou poemu, která se jmenuje "Cikánská múza". Je to historie polské romské básnířky Papuszy, kterou zná celý svět. A podle této poemy jsme udělali činohru. Poslední premiérou, kterou jsme nedávno měli v Kyjevě, byla "Legenda o houslích". To je také hudebně-dramatické dílo, kde představujeme historické osobnosti, jako je třeba Franz Liszt nebo Niccolo Paganini, jejichž život byl hodně spjat s životem romských hudebníků. Na základě toho se odvíjí obsah té hry. Ještě máme představení o romanci to je taková lyrická hodnotná romská poezie a jmenuje se "Ty miluješ ty žiješ duší". Pak máme ještě koncertní program s názvem "Ta píseň, kterou miluješ", do kterého jsou zahrnuty romské národní písně, romská národní hudba, tanec okolo tohoto se odehrává tato show.

Máte také svou rockovou operu "Muzikál Romové". Kdo ji napsal?

Nemáme autora. Vybrali jsme národní hudbu, ale stylizovali jsme ji. K tomuto dílu jsme nevybrali konkrétního skladatele.

A když je to rocková opera, hrají ji i muzikanti z Vašeho divadla?

Všechno hraje naše skupina.

Vaši hudebníci tedy vyměnili své klasické hudební nástroje za moderní...

Ano, znějí tam soudobé hudební nástroje, ale snažíme se, aby zněly jako národní. Je to krásná a velkolepá hudba.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
03.06.2005	Na festivalu Khamoro vystoupil hlavní organizátor ukrajinského festivalu Amala	O Roma Vakeren