Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

"Děláme tři kurzy, kterými by mělo projít z celé jižní Moravy asi devadesát absolventů. Je to počítačová gramotnost, gramotnost informačních technologií a je to dva manažerské kurzy. Jeden je poradce pro osobní rozvoj. Znamená to, že můžou rozvíjet svou rodinu dál, můžou poradit i jiným Romům, jak se třeba vyvíjet. No a potom je to manažerský kurs. Ten je rozdělený na dvě akce. Jednak na to vzdělávání a ta druhá akce se odehrává v tom sociálně-právním poradenství, ekonomickém poradenství směřující k nějaké zaměstnavatelnosti, ve službách, třeba i v Evropské Unii apod. Nastává doba, kdy budeme vyučovat angličtinu a španělštinu."

Je zájem o tyto kurzy? Jak jsou naplněny, případně kdyby ještě někdo měl zájem se přihlásit, má šanci?

"Je to cíleno pro jižní Moravu, pracují na tom i státní orgány, tzn. úřady práce především a radnice z Brna, Vyškova, Znojma, Hodonína a Břeclavi. A je to opravdu pro evidované na úřadu práce. Je o to takový zájem, že nám finanční kapacity nestačí na pokrytí zájmu jako takového. Já jenom doufám, že se nám ta činnost podaří natolik, že i úřady práce a radnice si konečně všimnou, že Romové pro své zaměstnávání něco dělat chtějí, že ta ochota tady je, a že v budoucnu budou chtít toto financovat i nadále."

S jakou vstřícností ze strany státních orgánů se setkáváte?

"Je to nedůvěra. Nedůvěra v to, že něco takového můžou organizovat romské organizace. Ale za krátký čas se přesvědčí, že to umí. Dnes je doba taková, že lidé, kteří vytrvali přes těch patnáct let, tak se naučili tu práci dělat a oni rychle pochopí, že to prostředí pro vzdělávání Romů musí být trošičku jiné, musí jim být vlastní, aby Romové chtěli. A z toho plyne i přesvědčení pro ty úřady práce a pro ty radnice samotné. Pokud přijdou na kontroly a vidí, že tam sedí dvacet Romů u počítače, že je to střední a možná i starší generace a učí se informatiku, tak jsou z toho velice překvapení. Ale ten prvopočátek, ten impuls, který má odstartovat k té činnosti je spíše nedůvěra."

Myslíte si, že potom tito lidé, kteří projdou kurzy, že práci najdou? Že jsou ta místa?

"Mají šanci. Velmi rychle je to odstartovává k tomu, aby pochopili, že oni jsou taky občané, a jako občané mají jakási práva, ale zároveň i povinnosti budovat svoji budoucnost. Takže tohle je odstartovává k té zaměstnavatelnosti."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
03.01.2015	Rubikon Centrum pomáhá s hledáním práce	O Roma Vakeren
20.12.2014	Dlouhodobě nezaměstnaní se v Jablonci nad Nisou mohli zapojit do veřejně prospěšných prací	O Roma Vakeren
16.08.2014	Nezaměstnaní Romové mohou vyvěsit své životopisy na web IQ Roma servisu	O Roma Vakeren
14.06.2014	Žižkovská radnice, občanské sdružení Buči a úřad práce společně bojují s nezaměstnaností	O Roma Vakeren
09.12.2013	Rekvalifikace pomohou dlouhodobě nezaměstnaným získat práci	Zprávy ze života Romů
02.08.2012	Startuje kampaň proti předsudkům při zaměstnávání Romů	Zprávy ze života Romů
21.07.2012	Na co je třeba dát si pozor, hledáte-li práci na internetu	O Roma Vakeren
07.07.2012	Občanské sdružení Buči pomáhá nezaměstnaným	O Roma Vakeren
04.02.2012	Job Cluby pomáhají nezaměstnaným najít práci	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Vedoucí slovenské delegace se nám představí:

"Jmenuji se Zita Gažová a přijeli jsme ze Slovenska, přesně z města Rimavská Sobota."

Vy jste tady už podruhé na tomto táboře. To znamená, že máte už určité porovnání, i když máme za sebou teprve začátek. Vidíte nějaký rozdíl oproti minulému ročníku?

"Programy jsou skoro stejné, takže jsme věděli, co nás tu čeká - různé semináře, školení, kulturní programy, hry bez hranic..."

Co si do programu připravuje slovenská skupina?

"Připravili jsme kulturní program, tanec, zpěv a ještě něco o životě Romů na Slovensku."

Proč jste sem vůbec přijeli? Co vám to dává, tady to setkání?

"Poznáváme tady Romy z různých zemí, poznáváme jejich kulturu, tradice...."

Adam Parno Shope celým jménem, švédská skupina letos přijela v podstatně širším počtu než v minulém roce. Co vás sem láká?

"Přijeli jsme vlastně, protože se nám tady loni líbilo a viděli jsme, jak se o nás Romové hezky postarali. A že je tady hezké prostředí a chceme, aby naši švédští Romové viděli, jak to tady funguje a aby prostě viděli Romy z různých států. A vlastně tady vidíme různé tradice z jednotlivých států a to nás obohacuje. Jsme tak silnější a utvrzujeme se v tom, že Romové jsou opravdový národ."

Každá skupina přináší něco do programu. S čím přichází švédská skupina?

"Švédská skupina může obohatit ostatní tím, jak vlastně to ve Švédsku funguje. Můžou tady názorně ukázat, jaké zvyky mají olašští Romové ve Švédsku, jak to tam funguje. Protože tam se přestěhovávali Romové v 68. roce ze střední Evropy a teď tady nabízejí takovou představu, co to znamená romská úcta."

V minulém roce se zapsal všem účastníkům do srdcí Vešo se svým zpěvem a se svojí kytarou. Máte i dnes nějakého hudebníka s sebou?

"Nikdo vlastně nebude zpívat tak krásně jako Vešo."

Další vedoucí české skupiny, Pavlína Radlová. S čím přichází česká skupina do společného programu?

"Česká skupina připravuje muzikál. Takový, do kterého doufám, že zapojíme všechny účastníky letní školy. Muzikál bude plný písniček, bude to samozřejmě o lásce, bude to o rodině a o tom, že i když jsou ti mladí lidé na cestách, tak že vždycky na celém světě najdou Romy, kteří budou ochotni jim pomoci a vzít je mezi sebe."

Muzikál si samozřejmě těžko představíme bez hudebníků.

"Ano, pomáhat nám samozřejmě budou hudebníci, kteří jsou tady s námi. Převážně to bude Mário a můj Robík. Samozřejmě zpívat ještě bude Slávka. Ta, která je ze Slovenska. Ta nám pomůže."

Pomůže při výuce zpěvu, ale zpívat budou, předpokládám, všichni.

"No, některé písničky bude zpívat ona sama, ale jinak samozřejmě budou zpívat všichni ostatní."

Mezinárodní letní škola vstupuje do svého šestého ročníku a hlavní organizátorka, Jana Hejkrlíková nám řekne, co je na jejím programu.

"Já jsem především programová vedoucí a v našem programu je spousta zajímavých seminářů od historie Romů přes tradice Romů, ale také Romové v politice, Romové v Evropské Unii."

Je to mezinárodní letní škola, tzn. že má zahraniční účast. Kdo tady letos je?

"Ano, je tu mezinárodní účast. Letos jsou tady Romové z Portugalska, z Polska, ze Švédska, ze Slovenska a z České republiky. Ještě je to zajímavější o to, že z každé té země jsou trošku jiné skupiny, jak my je mezi sebou rozeznáváme. Jsou tady Lovára, část kalderašských Romů, Sintů Romů. A o těch portugalských zatím o tom budeme hovořit, jak oni se nazývají."

Představa, že je tady tolik národů vyvolává otázku, jakým způsobem se všichni účastníci domlouvají?

"No, není problém u těch, kteří romštinu ovládají, kde neprobíhala tak tvrdá asimilace. Takže pokud to jde, převážně romsky. Bohužel letos trošku v té komunikaci je problém, protože Portugalsko, portugalské Roma jako středoslovanské Roma romsky nemluví, takže se překládá do angličtiny. Využívá se angličtina a dokonce ještě z angličtiny se překládá do portugalštiny."

Závěrem celé letní školy bývá tradičně jakási slavnost. Jak bude vypadat letos?

"Každý rok děláme vlastně vernisáž výrobků, které tady ve volnočasových aktivitách mezi semináři a mezi večerním kulturním programem probíhají, takže se tu dělají různé náramky, obrázky, maluje se na sklo apod. Takže různé výtvarné činnosti a toto všechno se vystavuje ten poslední den a zároveň probíhají celé odpoledne až do večera ty kulturní tradiční programy jako je divadlo, tanec, muzika."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
22.07.2005	Na Mezinárodní romské letní škole vznikl romský muzikál	O Roma Vakeren
16.07.2004	Pátý ročník Mezinárodní letní školy romské mládeže se vydařil	O Roma Vakeren
12.07.2004	Do Plzně se sjely stovky účastníků jazykové školy	Zprávy ze života Romů
11.07.2003	Mezinárodní letní romská škola	O Roma Vakeren
01.07.2001	Do Benešova se na letní školu sjedou mladí Romové ze sedmi států	Zprávy ze života Romů

Česká republika se ohradila proti tomu, že by v její společnosti přetrvávaly negativní postoje a netolerance k národnostním menšinám a jiným kulturám. Vyplývá to z české odpovědi na kritiku poradního výboru Rady Evropy, který na přístup Čechů ve svém stanovisku upozornil. Podle komentáře, který vládě předložil ministr spravedlnosti Pavel Němec, Česká republika věnuje multikulturní výchově a vedení k toleranci zvýšenou pozornost a zahrnula je do vzdělávacích programů. Vláda také platí kampaně proti rasismu.

Bohumínská radnice podala k okresnímu soudu v Karviné sedm žalob na obyvatele místního hotelového domu, které z něj chce vystěhovat. Radnice se zároveň odvolala proti předběžným opatřením, která některým nájemníkům nadále umožňují dům obývat. Pro město je situace komplikovaná tím, že objekt musí být neustále hlídán, protože někteří obyvatelé prý ničí zbývající zařízení hotelového domu

Neplatiči nájemného v Chomutově s největšími dluhy se přestěhují do stavebních buněk. Pět obytných a jednu sanitární s toaletami a sprchami zvlášť pro muže a ženy, město umístilo v areálu v Dukelské ulici, kde žije početná komunita nepřizpůsobivých obyvatel z řad Romů. Nájemné je stanoveno na 15 korun za metr čtvereční, v průměru tak rodina zaplatí 365 korun měsíčně plus poplatky za služby.

Uplatnit se na slovenském trhu práce je pro mnohé tamní Romy téměř nemožné. Důvodů je víc, od nízké vzdělanostní úrovně uchazečů až po předpojatost některý neromských zaměstnavatelů. Země EU mají trh práce otevřenější a hodnotí Romy podle kvality práce. I tam ale mohou narazit na vážné problémy. Proto je nutné, aby v rámci vzdělávacích kurzů pro Romy byly realizované i jazykové na alespoň základních znalostech angličtiny.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Zdravotně postižení lidé o práci v Bruntále jen tak nezavadí. Šestnáct pracovních míst je proto velmi významné číslo. Provozovatelem zelené dílny je občanské sdružení Liga. Člen správní rady Josef Baláž upřesňuje, jaká práce na handicapované čeká.

"Budou rozdělávat televizory a jiný elektroodpad, který, když k nám přivezou společnosti, tak to bude odpadem. S tím že když se rozdělají ty televizory a jiné elektronické věci, tak z toho budeme vytěžovat suroviny, které následně budeme prodávat. Na výběrové řízení přišlo sedmdesát lidí a měli obrovský zájem pracovat, a my jsme mohli uspokojit pouze šestnáct lidí. Takže ten zájem je dalekonásobně vyšší než jsme vůbec schopni pokrýt."

Demontáž počítačů, faxů či kopírek nebudou v zelené dílně rozhodně provádět na koleně. Mají moderní technologii, která umožní maximální výtěžnost surovin a jejich následné využití. Jak potvrdila Petra Hubková z bruntálského městského úřadu - zatím končí elektroodpad na skládce.

"....a takhle najde další uplatnění. Takže dostává se dál do oběhu a nehromadí se nám na skládkách. Přínos je pro životní prostředí."

Jak Petra Hubková upřesnila, zelená dílna má také význam pro další specifickou oblast.

"V zaměstnanosti našich spoluobčanů zdravotně postižených, romských spoluobčanů, občanů jiného etnika."

Zajímavé je totiž složení zaměstnanců zelené dílny. Všichni mají změněnou pracovní schopnost, polovina z nich jsou Romové. Není to náhoda, vysvětluje Josef Baláž z občanského sdružení Liga.

"Říkáme si, že je potřeba dát podmínky lidem pro to, aby se vzájemně poznali. A pracoviště je podle našeho názoru nejlepší prostředí, kde by se lidé mohli vzájemně poznat,a kde by zároveň spolu mohli nějakým způsobem komunikovat a soužívat."

Především si však lidé s nejrůznějšími handicapy po dlouhé době opět připomenou, jaké to je, chodit do práce. Někteří přitom tento pocit ještě nezažili.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
31.10.2015	Bruntálský podnikatel pronajímá byty Romům a začleňuje je mezi ostatní sousedy	O Roma Vakeren
12.02.2010	S integrací Romů v Havířově a Bruntále pomohou vládní experti	Zprávy ze života Romů

"Ti lidé stejně jako všude jinde nabízí především tu službu terénní sociální práce. To jest doprovod lidí na úřady, pomoc při sepisování úředních materiálů, vyhledávání zaměstnání, zvyšování osobní kvalifikace, podporování docházky dětí do škol atd. Tohle všechno je ta základní nabídka terénního pracovníka plus je tam ten právník, který je schopný poskytnout expertizu např. ohledně právních smluv ale i dalších občanskoprávních záležitostí."

Pod Kladno spadá i město Slaný, kde víme, že bylo plno afér kolem vystěhovávání Romů. Obrací se na vás i právě z tohoto města?

"Tak samozřejmě. Tam je to trošku komplikované - ta situace ve Slaném - v tom, že celá řada lidí, kteří tam v poslední době žili, tak vlastně díky té nulové toleranci, kterou město Slaný vyhlásilo, tak se z toho města museli vystěhovat. Město prostě privatizovalo svůj bytový fond a to znamenalo pro některé lidi, zejména ty chudší, kteří se o sebe nedokáží v té konkurenci postarat třeba tak, jako lidé, kteří jsou ve společnosti zcela běžně integrováni nebo normálně v ní fungují, tak spousta těchto lidí ze Slaného odešla do okolních vsí, do okolí. My mezi nimi máme své klienty, ale o celé řadě z nich nevíme. Prostě se někam vytratili a bohužel někde trošku asi živoří. Já třeba můžu popsat případ jednoho z našich klientů. Je to rodina a mají malé děťátko, teď čekají druhé s nimi žije ještě maminka jednoho z těchto rodičů. To znamená, pětičlenná domácnost žijí v takové komoře, která má pár metrů čtverečních a platí za ni šest tisíc. Žijí v ní proto, protože jsou Romové a nikdo jiný jim to bydlení nechce nabídnout. Ti lidé to nájemné běžně platí a ten muž má práci. Ta rodina je naprosto schopna se o sebe postarat. Ale jenom díky tomu, že město Slaný je tak trošku vystrnadilo z toho svého města, a zároveň díky svému původu oni prostě živoří v těchto podmínkách. A přitom by zcela normálně mohli existovat i třeba v tom Slaném a jistě by nikde nikomu nevadili. Spíš naopak. Mohli by z nich být produktivní občané."

Kladno je také hlavně tím, že je tam dost velká - na počet obyvatel - kriminalita.

"Já mohu mluvit třeba o kriminalitě a drogách třeba ve vztahu k lokalitě masokombinát. K tomu místu, které je tak strašně známé, a kde si každý myslí, že žijí nepřizpůsobiví neplatiči. V tom místě nežijí jenom neplatiči. Tam je spousta lidí, kteří se tam dostali ne pro to neplatičství, ale prostě třeba z jiného důvodu. Třeba i dům v Kladně byl rekonstruován a oni tam našli dočasný azyl. Takže v tomto prostředí, kde žije cca dvě sta lidí ve dvoupatrovém jednom baráku, oni nemají vidinu zlepšení té své situace, tak na základě tohoto, si kdekdo upadne do drogové závislosti. Zároveň se dá odpozorovat, že i prostituce v tom místě se začíná rozmáhat."

Je snaha radnice s tímto problémem něco udělat? Komunikují s vámi?

"Vím, že město Kladno chystá komunitní plánování, což zaplať Pánbůh za to. Zároveň jsme s městem Kladnem vstoupili do intenzivního jednání, konkrétně s panem Primátorem. My jednak pomůžeme těm lidem zvýšit jejich sociální adaptabilitu a jejich podmínky pro život. To věřte, že ve chvíli, kdy tam nebude dvě stě lidí, ale třeba jenom padesát, tak se výrazně zmenší to nebezpečí právě rozmáhání lichvy, prostituce a drogových závislostí a jiné kriminality. A to bude strašně znatelné pro to Kladno. V tuto chvíli to Kladno bude muset tomu čelit, pokud neudělá kroky, aby rozvoji těchto patologických jevů jako zamezilo."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
20.09.2011	Šluknovsko dostalo stovku míst veřejně prospěšných prací	Zprávy ze života Romů
30.04.2011	Hudebník a vypravěč Art Napoleon seznámil romské děti s indiánskou kulturou	O Roma Vakeren
16.04.2011	Při hře "C´est la vie" se žáci připravují na život	O Roma Vakeren
29.03.2011	Nemoc bezmocných: lehká mentální retardace	Zprávy ze života Romů
26.02.2011	Projekt Uč se, more nabízí tzv. retrostipendia	O Roma Vakeren
11.02.2011	Projekt “Uč se, more” se zaměří na vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí	Zprávy ze života Romů
09.04.2010	Jirkov a Člověk v tísni	O Roma Vakeren
31.10.2008	Jan Šipoš ze společnosti Člověk v tísni	O Roma Vakeren
22.08.2008	Člověk v tísni představil výsledky projektu POLIS	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Když se podíváme na území bývalého Československa, tady také působili nebo dodnes působí divadelní soubory. Můžete nám jmenovat, kdo z nich byl první?

"První dva soubory, které vyjmenuji, tak jednalo se o soubory amatérské. Za ten první by se vlastně dal označit Divadelní soubor Eleny Lackové, který zpracoval teď první romskou hru, která na našem území vznikla. Byla to hra Horáci a cikánský tábor, autorky, již jsem jmenovala. Vznikla v roce čtyřicet osm, premiéru měla v Šariši na Slovensku. Ale měla velký úspěch, takže se potom spoustu těch představení sehrálo i v Čechách."

Vzpomínky na působení souborů a na to, jak diváci přijímali romské herce, zaznamenala Elena Lacková ve své knize Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou. Jana Kramářová z ní vybrala malý úryvek.

"Přišla scéna, ve které četníci bijou starého Miku. V sále mezi obecenstvem vybuchl válečný pokřik, muži vyskákali na jeviště, začali rvát Miku žandárům z rukou. Další se pustili do ubohých četníků a už řežou naše herce, hlava nehlava. Okamžitě jsme shodili oponu, naši chlapci se sebe shodili četnické uniformy a já začala vysvětlovat, že to není skutečnost, ale jenom divadlo. Pak se přišli ukázat herci bez četnických uniforem, pod očima monokly, samá modřina. Diváci se nám strašně omlouvali, někdo běžel nakoupit chleba, salám, bonbóny, pití. Museli jsme se na usmířenou najíst a napít a teprve potom jsme hru dohráli."

"Tu reakci vlastně vyvolalo špatné jednání gardistů. Nebo je ještě zajímavé, že ty gardisty a jejich špatné chování museli ztvárnit samotní Romové, do čehož se nikdo nijak zvlášť nehrnul, ale nebylo zbytí. Takže tolik k této hře Horáci a cikánský tábor."

Na území České republiky byl průkopníkem romského divadla soubor Romen ze Sokolova. Pokračuje Jana Kramářová:

"V roce osmdesát tři vznikl soubor, který se jmenoval Romen. V Sokolově u vzniku toho souboru stál Libor Ščuka, který tehdy pracoval jako prokurátor v Sokolově. Ten byl tedy režisérem a takovou hlavní postavou, takovým hlavním hýbadlem celého toho divadelního uskupení. Tento soubor nastudoval dvě hry. Ta první se jmenovala Amaro drom, což v překladu znamená Naše cesta a šlo vlastně o putování Romů světem. Byla napsána v češtině a hrála se v češtině, ale byly do ní zařazeny romské dialogy. Další hra už byla napsána v romštině a v romštině se také hrála. Její český název byl S čerty nejsou žerty a šlo vlastně o zpracování této pohádky. Dále vznikla hra Parne vrani - Bílé vrány, která se ale bohužel na veřejnosti nehrála. Další takovou významnou osobností, která se podílela na činnosti toho divadla, tak je Marta Bandyová, která doposud v Sokolově žije. Vedla tam folklórní soubor, který se také účastnil tady těch představení."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
28.05.2016	Spisovatelka Elena Lacková byla jako první romská osobnost v dějinách oceněna vysokým státním vyznamenáním	O Roma Vakeren
30.01.2016	Elena Lacková jako první Romka ze Slovenska vystudovala vysokou školu. Od jejího úmrtí uplynulo 13 let	O Roma Vakeren
14.09.2013	Milena Hübschmannová o setkání s Elenou Lackovou a kráse romských pohádek	O Roma Vakeren
24.09.2011	Divadelní hra Můj soused, můj nepřítel hovoří o konfliktním etnickém soužití	O Roma Vakeren
22.09.2006	Festival divadla Líšeň zahajoval česko-romský projekt	O Roma Vakeren
31.03.2006	V divadlech nechybí ani hry s romskou tematikou	O Roma Vakeren
20.01.2006	Romská pohádka Paramisa - Chytrý hloupý Rom	O Roma Vakeren
18.10.2005	Brněnské Divadlo Líšeň uvede pohádku Paramisa - chytrý hloupý Rom	Zprávy ze života Romů
19.08.2005	Divadelní pohádka Jablka mládí vypráví o statečném Romovi	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)