Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu
pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!
Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů
a nebude chybět ani romská hudba.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Peršo tumen dodžanena, hoj le Romen Chomutovoste, hin nevo centros. Vakeraha
tiž palo Ungrika Roma, the pal lengero muzeum u džana amenca mek andro
Senatos, kaj sikavenas, sar sas o Roma andro koncentračno taboris Lety u
Písku.
Nejdříve se dozvíte, že Romové v Chomutově mají nové centrum a že v Maďarsku
se připravuje zřízení muzea romské kultury. Vydáme se také do Senátu na
výstavu věnovanou Letům u Písku.
Paľis tumenge phenaha palo draba maškar o Roma, dodžanena tumen palo čhavore
andalo aver phuva, so dživen ka mende u phiren andro školi u amaro šuniben
zaphandaha vakeribnaha pale amare tradicii.
V druhé polovině O Roma vakeren Vás v našem seriálu provedeme pražskými
ulicemi, abychom vám přiblížili práci romských drogových terénních
pracovníků. Za mimořádně dobré školní výsledky byly oceněny děti uprchlíků,
které v Česku našly nový domov - to je naše další téma. Také se vydáme na
výstavu, která se zabývá vlivem romské kultury na kulturu většinovou a dnes
se zaměříme na hudbu. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám
nerušený poslech přejí Anna Poláková a Richard Samko.
=[ Reportáž ]=
V Chomutově vzniklo nové centrum pro sociálně slabé
Romům v severočeském Chomutově a okolí pomáhá nové centrum pro sociálně
slabé. Více už Marii Vrábelové řekl Martin Šimáček ze společnosti Člověk v
tísni, která centrum provozuje.
"V Chomutově pracujeme od roku 2002 a kontaktní centrum tam citelně chybělo.
Každá lokalita, ve které provozujeme terénní sociální práci to kontaktní
centrum potřebuje. Jednak z toho důvodu, že klienti, pokud tam to kontaktní
centrum není, tak si toho terénního pracovníka musí sehnat buď po telefonu
anebo ho potkat na ulici. A jednak z toho důvodu, že vlastně nejsme partnery
lokálním samosprávám, nevědí, kde nás zastihnout, kde máme tu kontaktní
adresu. Takže, tím, že máme v Chomutově otevřeno centrum, tak jednak jsme
blízko klientům. Můžou k nám přijít v konzultačních hodinách, kdykoli a
zároveň se na nás kdokoli a kdykoli může v tuhle chvíli obrátit."
Jaké máte první informace, s čím se na vás už lidé obracejí? Jak
fungujete?
"No, tam došlo k hrozně zajímavému jevu. Od toho prvního června, kdy jsme to
centrum otevřeli, k nám začalo docházet docela hodně lidí, kteří nejsou
Romové. Ona ta služba je apriori nazvaná jako pomoc sociálně ohroženým
lidem, takže se nepraví, že je pouze pro Romy. Ale doposud většina našich
klientů byli prostě Romové. V Chomutově přichází prostě spousta lidí, kteří
chtějí třeba poradit v právních otázkách, v otázkách bydlení a je to pro nás
hrozně radostná událost."
V kontaktním centru se scházejí terénní pracovníci a předávají si
informace...?
"Tak to kontaktní centrum je právě tím domovským sídlem těch terénních
pracovníků. To znamená, že oni teď nově přicházejí ráno do toho kontaktního
centra a odtud vychází se svými konzultacemi do terénu nebo v tom kontaktním
centru přijímají své klienty. Je to obrovská pomoc pro ty lidi, mít tohle
zázemí, protože terénní práce je v tuhletu chvíli hodně terénní záležitost.
Vyžaduje obrovské množství materiálů, zákonů, různých předpisů znát, umět s
nimi pracovat. Oni se tam samozřejmě vídají, jsou koordinováni ve své práci.
Zajíždí tam za nimi ten koordinátor z Prahy. Takže je to to místo, kde se
všechno konzultuje, kde se ti lidé radí a zároveň mají prostě všechno po
ruce."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Horké téma ]=
V Maďarsku vznikne muzeum romské kultury
V Maďarsku se připravuje zřízení muzea romské kultury. V jeho sbírkách
budou i obrazy známého romského malíře Istvána Szentandrásiho, jehož dílo
bylo letos v květnu v rámci festivalu Khamoro vystaveno v Maďarském
kulturním středisku v Praze. O budoucím romském muzeu si Jana Šustová
povídala s komisařkou pro romské záležitosti maďarského Ministerstva
národního kulturního dědictví Katalin Kállai.
V Maďarsku plánujete založení romského muzea. Můžete nám o tom prozradit
nějaké podrobnosti?
Už několik let se stále častěji zdůrazňuje, že je velká chyba, že romská
kultura nemá ještě samostatné muzeum a také divadlo. A tak jsme intenzivně
začali jednat o tom, kde by takové muzeum mělo být a jakou formou by mělo
existovat a teď jsme právě ve fázi, kdy máme vytipovaná nějaká místa a
několik objektů a musíme z nich vybrat ten, který nejlépe bude odpovídat
funkci prvního romského muzea v Maďarsku. Samozřejmě to bude státní
instituce, takže rozpočet budeme muset připravovat v rámci našeho
ministerstva.
Máte už ve svých sbírkách nějaké předměty, které by se staly základem toho
budoucího romského muzea?
Právě z toho důvodu vznikl ten nárok na zřízení muzea, protože existuje celá
řada velice vzácných sbírek, které jsou bohužel v prostorách, kde je nelze
vystavovat, takže bychom chtěli tyto - dá se říci poklady zpřístupnit široké
veřejnosti. Existuje více galerií nebo výstavních prostor, kde se občas tyto
expozice vystavují, ale to pořád nestačí. Celostátní romská samospráva teď
zřídila výstavní síň, kde je část těch exponátů, které budou tvořit základ
sbírky budoucího muzea. A protože tato instituce je teprve ve zrodu, tak já
jako komisařka pro romské záležitosti jsem iniciovala, aby všechna krajská
muzea měla ve svých sbírkách také expozici romské kultury. Domnívám se, že
máme co ukázat a děláme to s hrdostí.
Můžete uvést nějaké příklady exponátů, které už máte k dispozici?
Máme velmi rozsáhlou sbírku obrazů. Například velmi známý romský malíř,
básník a spisovatel Jánosz Balász [Jánoš Baláž] po sobě zanechal velké dílo.
Dále pak Tomáš Piri (přepis jména nejistý, pozn. red.) a mnoho dalších výtvarníků je zastoupeno v těch
sbírkách. Jsou tam díla od naivistů až po profesionální malíře. Pak tam je
sbírka všech možných předmětů, které dokumentují romský život, počínaje
kroji přes pracovní nářadí nebo různé rukodělné výrobky, pak máme literární
sbírku, sbírku dokumentů a tak dále. Zahrnujeme všechny oblasti.
Máte už nějaký termín, kdy plánujete otevřít toto muzeum?
Přáli bychom si a usilujeme o to, aby to bylo příští rok.
Součástí expozice budou i obrazy Istvána Szentandrásiho,
který je Vaším dobrým přítelem. Můžete nám říct něco o jeho
životě - například jaké měl rodinné zázemí a jak se dostal k malování?
Skutečně István Szentandrási [Ištván Sentandráši] je mým přítelem. Co se
týče jeho rodinného zázemí, měl velice těžké dětství. Vyrůstal v dětském
domově, takže jeho život vůbec nebyl lehký a právě do svých obrazů promítá
svoje pocity a přes své umění se dokázal realizovat. Jinak je to velice
prostý člověk, má rád prosté věci, nemá rád nějaké oslavy a proto také
nepřijel do Prahy na vernisáž svých obrazů. Je totiž přesvědčen, že stačí,
když se tady objeví jeho kresby a malby. Pro něho je typické to, co pro
mnoho velkých umělců, že je to opravdu velice prostý člověk, který nestojí o
nějakou slávu a chce promlouvat skrze své obrazy.
Studoval István Szentandrási nějakou výtvarnou školu
nebo je samouk?
Nevystudoval žádnou výtvarnou školu, je v podstatě autodidakt. Jediným jeho
učitelem byl Tomáš Piri (přepis jména nejistý, pozn. red.), což je jeden z nejslavnějších romských malířů,
který žil a tvořil v Holandsku na holandské královské akademii. István
Szentandrási se hlásí k tomu, že je jeho žákem.
Jaká témata zachycují obrazy Istvána Szentandrásiho?
Autorovy obrazy zachycují velice bohatý citový svět a také každodenní všední
život romského společenství. Na výstavu do Prahy jsme přivezli obrazy, které
promlouvají o všedních dnech a pak cyklus osmnácti grafických listů, které
představují romská řemesla. Ta už totiž pomalu vymírají a proto jsme toho
názoru stejně jako naše ministerstvo kultury, že by se tato řemesla, dokud
ještě existují, měla zachytit uměleckou formou pro budoucí romské muzeum,
které připravujeme.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Romové požadují jasné a srozumitelné stanovisko vlády k záměru zřídit
pietní místo v Letech u Písku, kde měli nacisté tábor pro Romy. Současný
příslib jednání o postavení památníku nepovažují za věrohodný. Čeněk
Růžička z Výboru pro odškodnění romského holocaustu označil za vydírání
úvahy o tom, že by vláda mohla peníze na vybudování památníku použít na
vzdělávání mladých Romů. Při vernisáži výstavy "Lety - příběh zamlčené
genocidy" to uvedl premiér Jiří Paroubek.
Romové, kteří se v Bohumíně musejí do konce června vystěhovat z hotelového
domu, většinou mají zajištěno náhradní ubytování. Vyplynulo to ze schůzky
starosty Petra Víchy s ředitelem vládní rady pro romské záležitosti
Czeslawem Walekem. Náhradní ubytování nemá podle Víchy vyřešeno jen sedm
dospělých občanů města.
Brněnský denní stacionář Effeta pro lidi s mentálním postižením a autismem
pořádá jako každý rok pro své klienty a jejich rodiče, zaměstnance,
dobrovolníky, podporovatele a další přátele, kteří Effetě pomáhají, velkou
zahradní slavnost. Každoročně je slavnost pořádána v duchu nějaké země
nebo etnika. Letos je věnována Romům a jejich kultuře. Zhradní slavnost
pod názvem "Romipárty" je připravena na 18.00 hodinu v úterý 28.
června.
Před téměř zaplněným sálem pražského klubu Akropolis Věra Bílá a skupina
Kale pokřtili v pořadí své čtvrté albums francouzským názvem
C'est Comme Ça (Takhle to chodí). Jako předkapela vystoupili rokycanští Le čhavendar. Zpěvačka Věra Bílá
má publikum po celém světě. V květnu míří do Velké Briánie, pak ji čeká
Vídeň a možná vystoupí i na Tchaj-wanu.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V Senátu probíhá výstava Lety - příběh zamlčené genocidy
Lety - příběh zamlčené genocidy, to je název šokující výstavy, která
zavítala do Senátu Parlamentu ČR v Praze. Přibližuje osudy českých Romů,
kteří zahynuli v koncentračním táboře Lety u Písku. Spolupořadatele expozice
Čeňka Růžičku, předsedu Výboru pro odškodnění romských obětí holocaustu,
oslovil Jan Mišurec.
Jak vznikla tato výstava?
"Ta vznikla na popud evropského poslance pana Milana Horáčka. To je člověk,
který před tím, než se stal poslancem, řediteloval nadaci Hendricha Bölla.
My jsme s tou nadací prakticky velmi dlouho spolupracovali. Znal celou
problematiku, no a stal se poslancem, nám to navrhl. My jsme to dali
dohromady, posháněli jsme fotky. Byla představena v Evropském parlamentu. Já
nevím, devadesát procent evropských poslanců během dvou dnů vyslali protest
České republice. Teď byla představena nedávno v Poslanecké sněmovně. Jak
vidíte dnes je tady, v senátě."
Jak jste vlastně sehnali ty fotografie? To asi dalo hodně práce.
"Tak na tom má zásluhu můj otec, který už osm roků nežije. To byl člověk,
který byl hrozně moc vážený. A u nás, u Romů, je to tak, že ten rod, který
je takhle vážený přes toho otce, tak potom to pokračuje na toho nestaršího
atd. Já jsem byl jako prvorozený, tak jsem zrovna tak vážený, jako můj otec.
V naší komunitě, původních českých Romů. Takže kamkoli já přijdu, tak prostě
mi ukazují to, co mají a nemám problém, jakoukoli fotografii si od nich
zkopírovat."
Stojíme před fotkou vašich rodičů. Ta fotka obletěla snad už všechna
média. Co se vám teď honí hlavou, když tady teď stojíme?
"Hrozně moc. Tady vidíte moji maminku hrozně šťastnou. Já jsem se narodil až
po válce. Takovýhle šťastný úsměv jsem u ní nikdy nezaznamenal. To bylo
ještě v době, než odešla do Letů. Tady je vyfocená se svým otcem a tady to
je svatební fotka a brala si taky nějakého Růžičku, se kterým měla děťátko.
Jejího manžela toho samozřejmě zavraždili v Osvětimi a jejího tátu, ten
zůstal v Letech. A její prvorozený syn, v té době mu byly čtyři měsíce. A
prostě zjišťoval jsem celý její rod. Napočítal jsem sedmadvacet lidí. Z toho
rodu se vrátila jedině ona. Takže ona neměla už potom důvod být šťastná. A
pořád jako byla taková lítostivá. A pořád jako se rozplakávala, přestože
měla své děti, svého manžela, pořád to v ní bylo."
Výstavu můžete navštívit do 5. července.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Jak se žije Romům v Česku ]=
V pražských ulicích působí romští drogoví terénní pracovníci
Ve čtvrtém díle seriálu týdne Jak se žije Romům v Česku se dozvíte, že už
víc jak sedm let působí v pražských ulicích romští drogoví terénní
pracovníci. Jejich úkolem je chodit do lokalit, kde se narkomani sdružují.
Tam jim mimo jiné nabízejí výměnu použitých stříkaček a chrání tak nejen je
samotné, ale také ostatní občany. Jak se "streeterům" v terénu pracuje, proč
něco takového vůbec dělají? O tom už více v příspěvku Richarda Samka.
V Praze pomáhají narkomanům převážně občanská sdružení Dropin, Sananim a
dnes již po několika letech zrušené sdružení Host. Pro romské narkomany je
romský terenní pracovník nezbytný. Odhadnout kolik Romů zasáhla drogová vlna
je téměř nemožné. Jisté ale je, že jí podlehli rychleji,
nekontrolovatelněji, bez znalostí o narkotikách. To potvrzuje také Milan
Horváth. Už půl roku pracuje jako terénní pracovník občanského sdružení
Sananim. Do ulic chodí dvakrát týdně. Jedním z jeho stanovišť je stanice
metra na Národní třídě. Při své práci se snaží snižovat rizika, mění
injekční stříkačky a zdravotní materiál lidem, kteří jsou závislí na
drogách. Denně tu má tak 50 klientů. K jeho dalšímu stanovišti patří Hlavní
nádraží a Muzeum, kde má také 60 až 70 klientů, ale tam jsou, jak nám řekl,
společně Romové i Češi.
Jak se dostávají mladí k drogám? "V partě" řekl jeden z klientů "začal jsem
trávou, pak se dal na Heroin a skončil jsem u Subutexu". Subutex je látka,
která slouží jako náhražka nebo doplněk k opiátům. Této látce dává podle
Milana Horvátha přednost více narkomanů před heroinem. "Je to náhražka, je
to substituce. Nahrazuje to heroin, není na tom takový nájezd, klienti na
tom můžou fungovat, chodit do práce a méně spí, akorát že si to musí jednou
za 24 hodin dát."
Milan Horváth přiznává, že Romové začínají s drogami v mnohem mladším věku
než ostatní. Kolik je v Praze romských narkomanů se neví. "My celkově za
měsíc všem klientům vyměníme celkem pět tisíc stříkaček a z toho tak
polovina jde na romský terén, takže je to hodně. Už to bylo lepší, ale
poslední dobou se setkávám s těmi mladšími klienty, kteří si berou příklad z
těch starších".
Proč Romové tíhnou k drogám? Podle Milana Horvátha jsou Romové více
náchylní. Je to klient, který se z toho těžko dostává. Romská rodina
nevyhodí narkomana na ulici, kdežto česká rodina ano. A ten člověk s tím
musí něco dělat. Rom s tím ale žije déle, neboť má delší zázemí v rodině a
trvá mu déle, než spadne na samotné dno. To je problém. Jak tedy pomoci
romským narkomanům? Některým pomohlo vězení, říká Milan Horváth. Je to
příběh jeho bratra, který byl závislý pět let. V rodině mu pomáhali, ale jak
nám řekl "bez úspěchů". Poté ho zavřeli do vězení na rok a půl. Po návratu z
vězení je už tři roky čistý.
Práci terénního pracovníka má "street" Milan Horváth rád i přesto, že
nepřináší okamžitý úspěch. Výrazně pozitivně lze hodnotit i minimální
rozšíření infekce HIV mezi injekčními uživateli. Dlouhodobě se podle
výsledků národního monitorovacího střediska pro drogově závislé pohybuje pod
jedním procentem.
Situaci v pražských ulicích, kde pracují romští drogoví terénní pracovníci
a jak se pracuje s drogově závislými Romy nám přiblížil kolega Richard
Samko. A ještě jedna aktuální pozvánka. Organizace Sananim pořádá další
koncert proti drogám, který bude spojený také s informační akcí o drogové
problematice. Vystoupení romských kapel Bengas, náchodských Čilagos a Gipsy
Melody z Benátek začíná zítra 25. června - v pražském paláci Akropolis
od 19.00 hodin. Vstup je zdarma a Pokud si nás naladíte i příště, tak vás v
závěrečném dílu seriálu Jak se žije Romům v Česku pozveme do školy mezi
romské asistenty a také vás provedeme romskými médii.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Děti uprchlíků dostaly ocenění za mimořádně dobré školní výsledky
Za mimořádně dobré školní výsledky byly oceněny děti uprchlíků, které v
Česku našly nový domov. S rodiči přijely ze zemí zmítaných válečnými
konflikty, bídou a pronásledováním. Slavností party pro nadané školáky se
konala v Praze v luxusních prostorách Lichtenštejnského paláce. Se
spolupořadatelku této akce Martou Miklušákovou z Úřadu Vysokého komisaře OSN
pro uprchlíky si povídal opět Jan Mišurec.
Kolik těch dětí oceníte letos vůbec, za co a co dostanou?
"Ty děti, které dneska zveme oceníme za mimořádně dobré školní výsledky,
které prokázaly v tomhle školním roce. A je to patnáct dětí, které i na tu
dnešní oslavu se sjíždí z celé České republiky, ale ještě před tím se do
České republiky sjely ze všech koutů světa. Máme děti z Iráku, z Íránu, z
Afghánistánu, Arménie a řady dalších zemí. Jsou to děti od prvňáčků až po
deváťáky. A ty dárky jsme vlastně pro každé dítě vybírali adresně. Takže ty
dárky jsou hodně pestré. Od stolních her po kopací míče, sportovní nářadí,
panenky, diskmany, výtvarné potřeby a spousta dalších věcí, knihy."
Musejí mít děti jedničky a dvojky na vysvědčení nebo se přihlíží třeba i
na horší známky?
"No, v podstatě to kritérium je buď velmi dobrý prospěch nebo nějaké velké
zlepšení, které ti učitelé zaznamenali. To znamená, když to dítě se zlepší
ze čtyřky na dvojku a je vidět, že se hodně snaží, tak i takové děti zveme."
Jedna z oceněných dětí, odkud pocházíš?
"Z Palestiny."
A jak už dlouho tady žiješ?
"Tři a půl roku."
Jak se ti tady líbí? V Česku?
"Normálně. Je to tady hezké."
Není ti smutno po domově?
"Je mi smutno."
Byla jsi oceněna za dobré známky ve škole. Jaké máš známky?
Prozradíš?
"Samé jedničky."
Oslava doma, bude?
"Bude. Chodím do páté třídy a budu psát zkoušky, abych jako mohla jít do
osmé třídy, protože správně mám jít do osmé třídy."
Čím bys jednou chtěla být?
"Paní doktorka."
O něco menší chlapec, který byl také oceněn. Řekneš mi, jak se
jmenuješ?
"Jmenuji se Bohdan Budar."
Jak už tu dlouho žiješ?
"Asi tak šest roků a chodím do první třídy."
Líbí se ti ve škole?
"Ano, líbí."
Tatínek oceněného dítěte. Můžu se i vás zeptat, co vás přivedlo do České
republiky?
"Kvůli politickým problémům, které jsme měli na Ukrajině. Osobně, já jsem
byl členem jedné politické strany. Teď ji nechci jmenovat."
Jak se vám tady v Česku daří žít. Je to lepší než na Ukrajině?
"Tak tady je víc příležitostí i pro děti, můžou jít studovat v klidu, já mám
práci. Takže, když jsme dostali azyl, tak i po psychické stránce, už je
dobře."
Řekneš mi ještě, čím bys chtěl jednou být?
"Chtěl bych být pilotem."
A proč pilotem?
"Protože se mi líbí létat."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Historie, tradice, zvyky ]=
Romská hudba ovlivnila hudbu většinové společnosti
V několika posledních pořadech byla řeč o tom, jak romská kultura
ovlivnila kulturu většinové společnosti. Dnes se zaměříme na hudbu, protože
romská hudba tím, jak je specifická a výrazná, ovlivnila a stále ovlivňuje
hudbu majoritní společnosti. Více o tom Janě Šustové řekl muzikolog Muzea
romské kultury v Brně Tomáš Šenkyřík.
"Romská hudba ovlivnila a stále ovlivňuje hudbu majoritní společnosti napříč
žánry. Tím myslím to, že s ohlasy romské hudby se můžeme setkat jak ve vážné
hudbě, jak v lidové hudbě, tak také v hudbě, chceme-li populární, popové,
rockové, jazzové. Ve všech těchto žánrech se setkáváme v podstatě se
stejnými stereotypy, se stejným způsobem zobrazování romství. Tím myslím to,
že jak například v operách od Verdiho nebo v textech Boba Dylana, v textech
Johny Mitchel, Leonarda Cohena nebo u nás např. v textech Bokomary nebo
skupiny Klíč. Ale také v lidových textech se setkáváme s podobným
zobrazováním, což je krásná Cikánka, která očaruje muže, nebo Cikánka, která
vám vykládá budoucnost - hádá vám z ruky. Nebo stereotyp Cikán jako výrazný
hudebník. A je právě zajímavé, že ve všech těchto žánrech jsou ty motivy a
stereotypy podobné, v podstatě stejné. U vážné hudby je navíc ještě jeden
prvek a sice to, že vážná hudba se snaží s tou romskou inspirací mnohdy
vyrovnávat i po hudební stránce. Nejen po textové nebo poetizující a
poetické, kdy se skladatelé více zamýšleli nad specifickou harmonií,
rytmikou romské hudby. Příkladem může být např. Franz Liszt, který vlastně
byl znám velkým obdivem k romské hudbě."
Koho byste mohl jmenovat třeba z českých hudebních skladatelů?
"Z českých skladatelů je to např. Antonín Dvořák, který má velmi pěkný
písňový cyklus, který se jmenuje Cikánské melodie. Nebo je to Vítězslav
Novák. Je jich více. Také Miloš Štědroň napsal právě spolu s Arnoštem Paršem
skladbu v roce 1975, která je inspirována zase romským holocaustem. Takže
ona ta tradice pokračuje. Nejsou to pouze skladatelé romantické epochy, kdy
opravdu ti Romové a ten jejich život jsou takovým symbolem toho romantismu,
tak to pokračuje i do dnešní doby."
Potom kdybychom přešli třeba k muzice moderní. Jací skladatelé se zabývali
romskou tématikou?
"Tak jsou to třeba ti písničkáři té americké generace beatniků, což je Bob
Dylan, Leonard Cohen, Johny Mitchel, a pokud myslíte ještě skladatele vážné
hudby, tak ve 20. století jsou to např. Emmerich Kálmán nebo Zoltán Kodály,
který napsal operu Cinka panna a je právě věnovaná významné osobě romské
legendární primášky. Což je vlastně zajímavé v tom, že ten Kodály učinil
poprvé hlavním tématem opery romského muzikanta jako takového, že to není
pouze nějaká epizodní role hádačky z ruky nebo krásné Cikánky. Ale je to
opravdu podle reálné postavy, která výrazně inspirovala další vývoj romské
hudby."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete
opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu.
V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také
na internetové adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a chybět samozřejmě nebude
ani romská hudba.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a
Richard Samko.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma. Romale irinen - ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně a klidný víkend.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
|