Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu
pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!
Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů
a nebude chybět ani romská hudba.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Peršo amenca vakerela o Vlastimil Horvath - adaberšekeri Superstar. Vakeraha
leha palo giľavipen, pal leskeri fameľia, the pal leskero dživipen.
Máme další novou Superstar - Vlastimila Horvátha, který přijal pozvání do
našeho vysílání O Roma vakeren.
Mek adaďives vakeraha pale buťi predalo Roma, the pale migracia. Dodžanena
tumen savi buťi keren manušengere jekhetanibena u amaro šuniben zaphandaha
vakeribnaha palo romane tradicii.
V druhé polovině se dozvíte, jaké zkušenosti mají Romové se zaměstnáváním a
proč odcházejí do zahraničí. Řekneme vám o chystané výtvarné soutěži pro
děti a v závěru O Roma vakeren - v bloku historie - uvedeme příklady
literatury, která hovoří o Romech. Tolik namátkou z programové nabídky a teď
už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.
=[ Reportáž ]=
Romové jsou velmi hrdí na vítěze české SuperStar
Nová česká SuperStar Vlastmil Horváth je vzorem pro mnoho mladých lidí. V
romských rodinách se jeho vítězství bouřlivě oslavovalo a Romové jsou na
vítěze velmi hrdí. Potvrzují to mimo jiné také slova zástupců médií, která
vysílají pro menšiny. Anketu natočil Jan Mišurec.
Studentka Andrea, zástupce nejmladší generace. Jak ty se díváš na vítěze
SuperStar? Jsi spokojená?
"Tak já jsem s tím spokojená určitě nejvíc, protože Vlasta Horváth je pro mě
vzor a pro všechny nás mladé."
A fandila jsi ještě někomu jinému?
"Ještě jsem fandila Ali Amirimu a to je asi všechno."
Chtěla bys také jednou zpívat a šla bys do SuperStar, přihlásila by ses?
"Kdybych měla určitě ty vlohy ke zpívání, tak určitě bych šla, ale asi ne,
protože já takový hlas nemám."
Jsi ráda, že je vítězem SuperStar Rom?
"To je asi pro nás to nejlepší, protože pro ty mladé lidi to je taková
pocta, že prostě Rom vyhrál."
Iveta Demeterová, šéfredaktorka rádia Rota, internetové romské rádio. Jaký
je Váš názor na SuperStar Vlastimila Horvátha?
"Když nebudu mluvit jenom za sebe, a když jsem potom kontaktovala po
vyhlášení své známé, příbuzné, tak každý mi brečel do telefonu a já taky
měla namále, abych se nerozbrečela, protože jsme to všichni cítili, že
nejenom ten Vlasta vyhrál, ale že jsme prostě zvítězili a já to Vlastovi
strašně moc přeju a držím mu palce."
Kdo byl vaším favoritem? Byl to jenom Vlastimil Horváth?
"Já fandila od začátku Vlastovi, protože nejenom mě, ale všechny nás
oslovil, i když ti ostatní zpívali taky moc hezky, ale asi to není možná
jenom o tom zpěvu."
Dana Dubjelová, redaktorka romského vysílání. Jak Vy se díváte na vítěze
SuperStar?
"No tak, já se na vítěze SuperStar, na Vlastu Horvátha, dívám asi očima
Romky, protože mě to oslovilo. Já říkám, že je to do jisté míry takový zlom,
aby i ta většinová společnost si uvědomila, že i tací jsou Romové. A z
pozice pěvecké já to nemůžu ani tak moc hodnotit. Samozřejmě po dobu celé
této soutěže jsem fandila Vlastovi, ale já nejsem zpěvák, já nemám ten
patřičný sluch, ale mám z toho velikou radost, a taky jsem to patřičně
oslavila."
Paní Ľubica Svárovská, vedoucí menšinového rozhlasového vysílání. Jaký je
váš názor na SuperStar?
"Tak tento rok jsem tu soutěž nijak moc neprožívala, ale je pravda, že jsem
věděla, kdo tam všechno je. Velmi na mě zapůsobil jednak Petr Bende a to z
toho důvodu, že pochází ze Slovenska, takže jsem mu držela prsty a na druhé
straně zase Vlastimilovi Horváthovi. A to z toho důvodu, že já jsem třeba
nebyla až tolik nadšená jejich výkony, že by to byli nějací superzpěváci.
Ale u pana Horvátha jsem obdivovala jeho čistou duši, že mě dostaly jeho
myšlenky a já si myslím, že už tím, že byl v SuperStar a že ukázal, že i
takto se dá myslet v životě, že je obrovský přínos pro celou společnost
nejen pro romskou společnost. Že má obrovské srdce. A ti dva chlapci jak si
drželi prsty, a jak vedle sebe vystupovali, tak doufám, že to bude velké
přátelství a držím jim palce, aby se jim dařilo v jejich profesi zpěváků,
aby nám to ukázali, co dokáží třebas za pět let."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Horké téma ]=
SuperStar Vlastimil Horváth je ochoten vystupovat i na romských akcích
V O Roma vakeren Vám dnes nabídneme rozhovor s exkluzivním hostem. Je jím
vítěz soutěže Česko hleda SuperStar Vlastimil Horváth. K mikrofonu ho pozvali
Richard Samko a Anna Poláková.
V našem studiu vítáme novou českou SuperStar, Vlastimila Horvátha, pro
kterého jsme si připravili pár otázek. Dobrý večer!
"Dobrý večer."
Vlasto, od toho večera uplynulo pět dní. Cítíte se být SuperStar?
"Tak já se přiznám, že mi to ještě moc nedošlo, že jsem ještě neměl čas ani
si to uvědomit. Je to taková zvláštní situace, sám tomu vlastně nevěřím a
vzhledem k tomu, že teď probíhá všechno v tisku a musím dělat spousty
rozhovorů a navštěvovat rádia, tak jsem neměl vůbec čas nad tím přemýšlet,
že teď momentálně to vstřebávám."
Ta soutěž určitě pro vás nebyla jednoduchá, nicméně každými těmi koly,
kterými jste procházel velice úspěšně, ty písničky jste podával sebejistě.
Prozraďte nám, co bylo v zákulisí? Jak jste se připravoval? Co jste si řekl
než jste vlastně vešel na to podium?
"Tak samozřejmě to se odvíjelo od toho, ve kterém jsem byl kole. Když bylo
vlastně první vystoupení, to jsem byl ještě vlastně v té dvanáctce, tak to
si pamatuju, že jsem byl hodně nervózní. Ten tlak byl prostě úplně šílený.
Poprvé vlastně před tolika lidmi. Takže to jsem byl hodně nervní a hodně
jsem prostě musel sám sebe psychicky podporovat. Ale čím jsem byl dál, tak
tím jsem začal být klidnější, protože už jsem si na to zvykal. Na ten tlak
před těma lidmi a už mi narůstaly samozřejmě zkušenosti a sebevědomí.
Poslední vlastně finálový večer, kdy jsme byli s Petrem jenom dva, tak už to
nebyla nervozita, ale spíš to byl takový pocit, že už mi vlastně přišlo, že
už není, o co soutěžit."
Já jsem měl i na mysli to, jestli jste někde v mysli měl uschováno to, že
tam musíte prostě podat tu písničku trošičku jinak, podle svého vlastního
uvážení. Bylo to v tom?
"Tak samozřejmě, že mi hlavou probíhalo úplně všechno možné. Chtěl jsem
podat zaprvé dobrý výkon, chtěl jsem uspokojit sám sebe. Chtěl jsem tu
písničku ne kopírovat, ale podat ji úplně jinak, abych přesvědčil nejen tu porotu ale i ty lidi."
Podporovalo vás mnoho lidí, řada Romů. Jak to na vás působilo?
"Tak samozřejmě, že na mě to působí dobře, pěkně. Zvlášť, když já sám jsem
Rom, že jo. Takže jsem rád, že mám tu podporu jak u svých lidí, tak i u
ostatních."
Co jste si vůbec řekl, když jste přišel do našeho pořadu?
"Tak já nevím. Mně to přijde docela logické a samozřejmě si toho cením,
protože my jsme prostě menšina a já jsem strašně rád, že tady něco probíhá,
že můžu něco udělat pro ty naše lidi. Tak mi to přijde docela logické.
"Pro řadu Romů jste vzorem. Cítíte to také tak? Jste ochoten vystupovat i na
romských akcích a působit na mladé Romy? Ptáme se proto, že Martina Balogová
nepřijímá pozvání na romské akce a řadu Romů to mrzí.
"No, tak... v první řadě jsem jako zpěvák. A já jsem šel do soutěže soutěžit
jenom proto, že mě baví muzika a chci ji dělat. Já se necítím jako, a to už
jsem říkal i v tisku, já se necítím jako že bych tady měl teď stát jako před
nějakou strašně důležitou situací a dávat lidem rozumy, řešit nějaké
politické situace a stavět se do nějakých takových velkých pozic. To jako
ne. Ale samozřejmě mi vůbec nevadí vystoupit na nějaké romské akci a tím vlastně
potěšit nějaké lidi. Ale nechtěl bych tady působit jako nějaký, jakoby
strašně velký člověk, který teď díky tomu, že vyhrál jednu "blbou" soutěž (v uvozovkách blbou) ve
zpívání, tak už bych měl dávat rozumy."
Ty noviny tisíckrát skloňovali právě to vaše vystoupení, ten váš úspěch s
nějakým postojem Romů v České republice. Já vím, že se na to asi těžko
odpovídá, ale zkuste to.
"Já necítím tu situaci takhle řešit a takhle to prostě nazývat, jako že tím,
že jsem vyhrál soutěž, tak jsem něco pro někoho udělal jako politicky anebo
nějakým postavením. Já to prostě cítím tak, že jsem to v první řadě udělal
pro to, že mě ta hudba hlavně baví a doufám, že to některým lidem něco
dávalo. Třeba, že jsem jim zazpíval, a že se jim to líbilo. Ale necítím se v
tom, že já bych měl politicky, prostě a nebo nějak jinak v něčem jako
pomáhat. Chtěl jsem prostě jenom potěšit lidi svým zpěvem a to je všechno."
Vlasto, vy působíte pozitivně, důvěryhodně a skromně. Umíte se zlobit? Jak
to vypadá?
"Tak, já myslím, že každý se občas naštve anebo vypění, protože některé
situace k tomu prostě někdy směřují. Takže taky. Ale snažím se hodně
zůstávat klidný, nedělat žádné předčasné závěry a vybuchovat. Snažím se
oddalovat, co to jde. Samozřejmě někdy už to potom prostě nejde, tak taky
vybuchnu."
Tento týden. Vybuchl jste?
"No, kupodivu jsem nevybuchl, ale byl jsem hodně nešťastný. Obzvlášť v to
pondělí, protože jsem toho měl opravdu moc a cítil jsem se v tom hodně sám.
Takže jsem byl spíš takový nešťastný, ale nevybuchl jsem."
V soutěži jste si podle novin, podle tisku nejvíc asi rozuměl s Alim Amirim.
Je to v té etnicitě?
"Myslím si, že možné to je, ale ani tak nad tím nepřemýšlím. Pro mě Ali je
člověk, který má charakter, a který je strašně citlivý a prostě jsme si
dobře porozuměli. A je dost možné, že to bude i tou etnikou. Ale pro mě je to
prostě člověk, jaký je a hlavně mi strašně dobře vyhovoval po té názorové
stránce."
"Jste vynikající zpěvák", tak vás nazývaly deníky a nazývají deníky české.
Komentátoři tvrdí, že jste pro showbusiness univerzálním zpěvákem.
Přijatelnějším než třeba Aneta Langerová. Co si o tom myslíte?
"Věřím tomu, že každý má něco, v
čem se cítí úplně výborně, a v čem se cítí hůř. V některých kolech jsem
věděl, že to není moje parketa vyloženě, a tak jsem to musel udělat po svém.
A to si myslím, že je u každého. Aneta má taky něco, v čem se určitě cítí
dobře a v něčem hůř. Nicméně je fakt, že jsem vždycky poslouchal spoustu
hudby, a tím, že jsem vlastně hrál i v tanečním orchestru, kde se hrály
všemožné žánry, tak to mi asi hodně dalo. Takže možná, že to tam je hodně
znát."
Jak vás podporovala rodina a jak přijali ten fakt, že jste česká
SuperStar?
"Takže já jsem ještě neměl moc času s nimi o tom mluvit, tak jsme to ani
nerozebírali. Samozřejmě jsou rádi, vidím prostě, že jsou šťastní, ale teď
momentálně nevím, co oni prožívají nebo jaké jsou jejich názory a pocity na
to, že by měli přemýšlet, že jsem SuperStar. Jak k nim to došlo. Ještě jsem
si to neuvědomil já, natož abych věděl, jak si to uvědomili oni."
V životě jste už několikrát uspěl. Dá se třeba říci, že jste uspěl v tom, že
máte vynikající rodinu, milující přítelkyni, teď jste SuperStar. Chybí vám
ještě něco do toho vínku?
"Tak já nejsem prostě náročný na ten život. Beru to, jak to přinese. To, co
si člověk vybuduje a to, na čem zapracuje, tak se potom jako vrátí. Takže já
jsem byl spokojený i před tím. Měl jsem práci a mimo to jsem se snažil dělat
právě muziku, která mi dělá radost. Takže já jsem byl spokojený předtím, a
teď jsem spokojený ještě víc. Nikdy jsem si nestěžoval, takže to beru,
tak jak to život přinese."
Dobře. Jsme u té muziky. Až skončí tyto peripetie, které vás nějakým
způsobem jakoby "otravují", kam bude směřovat vaše hudba? Máte už nějakou
vizi, jaký styl?
"No, tak, jak už jsem řekl. Mě baví strašně moc muziky a neorientuju se
jenom na jednu. Ale je fakt ten, že mé srdce prostě nejvíc tíhne k té
rockové hudbě, ve které se ale samozřejmě promítají i ty ostatní směry, jako
že to není jenom klasický rock. Rád do toho zapojím i všemožné jiné prvky.
Ale celkově by ta deska měla mít rockový charakter."
Co třeba texty? Budete se snažit prosadit to, abyste prosadil tu svoji
vizi?
"Tak samozřejmě. My s kapelou píšeme už dlouho muziku. Píšeme si sami texty.
Teď jsem měl schůzku s firmou, vydavatelskou. Tak jsem jim samozřejmě
netvrdil, že chci, aby tam byly moje písničky a naše vlastní texty, ale
vůbec se nebudu bránit tomu, aby i oni přinesli nějaké svoje nápady. Vím, že
to je o kompromisu. No a po naší dohodě a konzultaci, když to prostě bude
zapadat do mé představy a do mého kontextu, tak samozřejmě nebude problém
něco použít."
Můžu teďka jenom tak?
"Jasně."
Vaše nejoblíbenější barva?
"Tak já ani nevím, jestli mám nejoblíbenější, ale mám rád černou."
Nejoblíbenější jídlo?
"Těstoviny."
Nejoblíbenější číslo?
"To nevím, tak řeknu třeba pět."
A nejkrásnější jméno na světě?
"Markéta."
Takže je to správně, že jsem Vás nenachytal. To jste udělal moc hezky. My
vám v každém případě strašně moc děkujeme, že jste přišel...
"Já taky moc děkuju."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Soudní výpovědi z bytu přinutily část obyvatel mosteckého sídliště Chanov,
kde žijí převážně Romové, k vyjednávání o splátkovém kalendáři. Někteří
nájemníci už dluh dokonce uhradili. První dvě rodiny dostaly výpovědi v
dubnu, magistrát nyní disponuje už 11ti pravomocnými rozsudky. Pohledávky
města na chanovském sídlišti dosáhly 72 miliónů korun, ale magistrát za dva
roky vymohl jen něco přes 158 tisíc korun.
Více než stovka romských dětí ve věku od sedmi let využila v Brně možnost
navštěvovat zdarma kurzy práce na počítači a angličtiny. Speciální program
pro romskou komunitu připravilo občanské sdružení Ratolest ve spolupráci se
základní a mateřskou školou v Křenové ulici. Prostředky na realizaci
programu získalo sdružení z fondů Evropské unie.
Zpěvačka Ida Kelarová vystoupí společně s pěveckým sborem Apsora v neděli v
kostele svatého Prokopa na pražském Žižkově na benefičním koncertě.Jeho
výtěžek bude věnován romskému občanskému sdružení Miret. Toto sdružení se
snaží integrovat Romy do společnosti a pomoci ostatním obyvatelům Česka
porozumět romské menšině. Z nedělního vystoupení pořadatelé udělají
nahrávku, která později vyjde na desce a sbor také připravuje vydání
sborníku svých písní.
V úterý 21. června bude v pražském Valdštejnském paláci zahájena výstava s
názvem Lety - příběh zamlčené genocidy. Výstavu pořádá Výbor pro odškodnění
romských obětí holocaustu a její zahájení je naplánováno na 18. hodinu.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Olomoucký magistrát pořádá výtvarnou soutěž pro děti
Romské děti z Olomouce a okolí se mohou až do konce června zúčastnit první
výtvarné soutěže, kterou pro ně připravil zdejší magistrát. Jak se dozvěděla
Radka Kvasničková od poradkyně pro národnostní menšiny Pavly Nachtmannové,
děti budou malovat obrázky na téma Národy světa.
"Soutěž je vypsaná pro žáky základních, zvláštních a speciálních škol, které
působí na území města Olomouce a je vypsaná ve dvou kategoriích. Jsou to
děti od sedmi do jedenácti let a druhá kategorie je pro děti od dvanácti do
patnácti let."
Co vás vedlo k tomu, takovouto soutěž zorganizovat?
"Upozorňuji na to, že naše děti nejsou jenom jako divoké a různé jiné, jako
každé dítě, ale že mají určité talenty nejenom ke zpěvu, tanci, ale i k té
výtvarné části."
Soutěž tedy bude uzavřená začátkem července. Co čeká vítěze a co plánujete s
těmi obrázky?
"Soutěž bude zhodnocena komisí za předsednictví pana Lubomíra Dostála,
akademického malíře. Budou vybrány ty nejlepší díla a ty budou oceněny.
Samozřejmě budou oceněny. Pro ty starší děti peněžní cenou a ti mladší
kvalitními výtvarnými prostředky na malování. Celá výstava bude prezentována
ve spolupráci s Vlastivědným muzeem. Vernisáž by měla být 21. října a měla
by být v prostorách Vlastivědného muzea instalována na celý měsíc až do
prosince."
S jakým ohlasem jste se setkali na školách?
"Tak, ze začátku byl ten ohlas velmi vlažný, protože, jak jsem posléze
zjistila, tak ředitelé škol - našich olomouckých jsou zavalováni spoustou
takových nabídek. Takže nevěnovali tomu patřičnou pozornost, z mého pohledu.
Ale osobním kontaktem, jsme je potom v podstatě navštívili a vysvětlili jim
celou záležitost, takže se připojili a vybrali ty nejlepší práce těch svých
žáků."
Na organizaci výtvarné soutěže se podílí také romská terénní sociální
pracovnice Dáša Krausová. Zeptala jsem se jí, proč si myslí, že je pro
romské děti důležité podobné soutěže pořádat.
"Myslím si jako, že je to velice důležité, protože děti od nás mají tedy
přirozený temperament, přirozený talent, jestli se to týče tance, zpěvu. Co
se týče té výtvarné soutěže, myslím si, že jsou jako velice nadané, že je to
velice jako bude bavit a myslím si, že je potřeba na to poukázat a
zviditelnit."
Myslíte si, že bude velký zájem?
"Já si myslím, že určitě ano. Děti to samozřejmě baví."
Podmínky soutěže najdete
zde.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Jak se žije Romům v Česku ]=
Jaké zkušenosti mají Romové se
zaměstnáváním a proč odcházejí do zahraničí?
Jak se žije Romům v Česku, tak to je název seriálu na pokračování. A co
dozvíte v následujících minutách. Jaké zkušenosti mají Romové se
zaměstnáváním a proč odcházejí do zahraničí? Odpovědi hledal Richard Samko.
Nový plán Ministerstva práce a sociálních věcí ohledně úpravy životního
minima počítá s tím, že člověk, který je bez práce déle než rok a neprokáže,
že si aktivně hledá práci, musí počítat s pouhým životním minimem 2010,-
korun měsíčně namísto dnešních 4100,- korun. Ministerstvo práce v návrhu
počítá i se systémem hmotné nouze. Na potřebné peníze ale budou moci
dosáhnout jen ti, kteří projeví snahu najít si zaměstnání. Svou zkušenost s
hledáním práce má i Vladimír Demeter z Prahy, který je už půl roku
nezaměstnán. Práci si nakonec našel. V hudební škole, a to jen na poloviční
úvazek. A jak tuto snahu ocenil úřad práce?
"Když jsem přinesl tu smlouvu, tak jsem sám nevěděl, jak to přesně má být.
Tak si to na pracáku přečetla, šla někam dozadu, přinesla zápočťák, vyškrtla
mě z evidence a řekla: "No, tak vám blahopřeju a mějte se hezky." A já na to
jako: "Počkejte, vy mě úplně vylučujete z evidence?" A ona: "Ano, už máte
zápočtový list." Ale já na ni: "Ale vždyť to je jenom nějaké tři tisíce!
Vždyť z toho přeci nemůžu jako vyžít!" "No, práce, jako práce.""
Ve škole ale panu Demeterovi řekli, že za něj nemůžou platit veškeré odvody,
a tak zavolali na úřad práce a vše se vyřešilo. Úřednice ho přijala zpět a
vše mu vysvětlila. Podobné situace zažívá řada Romů v republice. Říká
Vojtěch Kelt z Prahy, který už pět let podniká ve stavebnictví. I pro něj je
těžké prolomit bariéry.
"Vybudoval jsem si určitý okruh klientely, kde jsem přesvědčil ty lidi, že
teda dělat umím, a že dělám kvalitní práci. Ale v dnešní době je to opravdu
moc těžké."
Lidé musejí poznat svět. Říká Emil Baláž z Náchoda, který vyučuje hudební
výchovu a romštinu na Romské střední škole sociální, zatímco v jiných
evropských zemích společně všechny národy spolupracují a podnikají, tak
podle něj v České republice stále přetrvává komunistická éra.
"To neumějí pochopit, že prostě může být Rom podnikatel, může být Rom
prodavač, může být Rom číšník, pekař. Prostě já nechápu, když se někdo něčím
vyučí a chce v tom oboru dál pokračovat, což je normální, tak prostě ta
šance tady není. To mě strašně mrzí."
Cestu vidí Emil Baláž v dnešních mladých lidech, kteří studují management u
nás i v zahraničí. Tito lidé podle něj nebudou člověka posuzovat podle barvy
kůže, ale podle toho, co dokáže a jaká je osobnost. Romové už do zemí jako
je Velká Británie, Belgie, Francie či Švédska nejezdí proto, aby dostali
azyl, ale především za prací. Jednou ze zásadních potřeb je znalost
angličtiny. Práci si pak můžete najít prakticky hned. Dodává Emil Baláž.
"Jsou tam Jobcentra, to je něco jako u nás úřad práce, pak tam jsou
agentury, které se zabývají pracemi zprostředkováním. Vy se obrátíte buď na
tu nebo na druhou instituci a oni vám tu práci nabídnou a není problém
prostě tam tu práci sehnat."
To, že Romové opouštějí své rodiny a odcházejí za prací je podle pana Baláže
staletá tradice. Dnešní situace mu ale nápadně připomíná události z
šedesátých let, kdy Romové hromadně odcházeli ze Slovenska do Čech za prací.
Od té doby se ale exodus Romů do České republiky nezastavil. Poté, co loni v
únoru vypukly nepokoje v tamních vesnicích kvůli snižování sociálních dávek,
přijala česká strana z obavy velkého přílivu Romů zvýšená opatření na
hranicích. Předpovědi se ale nepotvrdily. Tvrdí to i Roman Kryštof z
mezinárodní organizace pro migraci.
"My jsme dokončili teď v prosinci obsáhlý výzkum pro ministerstvo vnitra,
kde nám z toho zřetelně vychází, že ta migrace je stálý jev už od rozpadu
tohoto státu a ta drastická sociální reforma na Slovensku ji nijak zvlášť
neurychlila, ale o to víc ti lidé, kteří přicházejí, jsou takoví ti
nejchudší z nejchudších."
Přestože od rozdělení Československa uplynulo už víc než deset let, pro Romy
hranice nepadly. A to především kvůli úzkým příbuzenským vztahům.
Řekl Richard Samko, který vás příště provede pražskými ulicemi, aby vám
přiblížil práci romských drogových terénních pracovníků. Dozvíte se, že
tento fenomén v nemalé míře zasáhl i romskou komunitu. Se stavem se však
nechce smířit řada Romů a tak vyvíjí činnost na pomoc lidem, kteří jsou na
drogách závislí.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V rámci Akce Cihla se prodávaly dřevěné kostky
Zakoupením dřevěné kostky jste mohli přispět lidem s mentálním postižením.
Sbírka probíhala v Praze v rámci tradiční Akce Cihla, kterou pořádá sdružení
Portus. Vybrané peníze poputují na výstavbu chráněných bytů a dílen. Jan
Mišurec oslovil středoškoláky Romana a Lukáše, kteří zmíněné kostky
prodávali.
Stojíte v metru, na Muzeu, vybíráte od lidí peníze v rámci akce Cihla. O
jakou akci se jedná?
"Tak je to vlastně veřejná sbírka, která je vlastně kontrolovaná magistrátem
Hlavního města Prahy a je to sbírka pro lidi s mentálním postižením. Ty
peníze pak půjdou na výstavbu chráněných domácností. Pro ty lidi, kde oni se
vlastně zapojují do toho normálního života a učí se věci jako třeba krájet
chleba, oloupat si pomeranč a trvá jim to vlastně mnohem déle než normálním
lidem."
Jak jste k této sbírce vlastně přišli?
"No, my jsme k této sbírce vlastně přišli, dá se říci, náhodou. Tak právě
chodili k nám po třídách a ptali se celé třídy, jestli nechceme pomoct, tak
většina by řekla, že jo. Tak právě jsme tady."
Prodáváte lidem dřevěné kostky. Co znázorňují tyto kostky a kolik stojí?
"Loni se vlastně prodávaly normální cihly, která stala sto korun a letos se
to vlastně pojalo do formy kostičky, která stojí třicet korun. A jako lidi
celkem to kupují. Jak kteří, no."
Kolik už máte peněz?
"No, to vám nemůžu říct, protože peníze dáváme do té kasičky a nepočítáme
to. Kasička je zapečetěná, kontrolovaná právě tím magistrátem Hlavního města
Prahy a musím říct, že penízků máme asi dost. Je skoro plná."
Přispívají spíš mladí lidé nebo starší?
"No, víte co. Musíte je umět i přesvědčit. Přispívají jak mladí, tak starší,
ale musíte vědět, jak na koho."
Jak už tady dlouho stojíte a jak tady budete často?
"No, my jsme tady už od půl osmé od rána a měli bychom tady být do šesti,
což předpokládám, že tady budeme. A to je vlastně jednodenní akce."
Zapojíte se i příští rok?
"No, jestli nám to nabídne právě ta nadace zase do školy, tak bychom se zase
připojili znova."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Prezident vytýká neziskovým organizacím vměšování se do politiky
Prezident Václav Klaus kritizoval neziskové organizace. Vytýkal jim
vměšování se do politiky, která jim podle prezidenta nepřísluší. Jakou
funkci mají nevládní organizace ve společnosti plnit, to už Marii Vrábelové
objasnil sociolog Fedor Gál.
"Měly by poskytovat servis lidem všude tam, kde se nemohou spolehnout na
stát, všude tam, kde se také nemohou spolehnout sami na sebe. Všude tam, kde
je zapotřebí solidarita a kooperace lidí, kteří mají stejný problém. Já
nevím. Rodiče s děckama, které mají Downův syndrom. Rodiče s děckama, které
jsou šikanovány. Ekologové. Těch nevládních neziskových organizací jsou
tisíce. Ale je zapotřebí říct, že některé z nich jsou opravdu takové, které
mají mocenské ambice, které chtějí zasahovat do dění způsobem, na který
nemají legitimitu a právo."
Máte nějaký konkrétní případ práce neziskových organizací?
"První je z východního Slovenska. V konkurzu na asistenta při magistrátu
jednoho malého městečka na východním Slovensku vyhrálo zaslouženě romské
děvče a starosta výsledky konkurzu jednoduše nepřijal a nominoval tam svého
člověka. Spojená akce mimovládních organizací a vůle vítězství konkurzu po
několika týdnech vedly ke změně rozhodnutí místních orgánů a vše, jak má
být. Bez solidarity těchto lidí, bez aktivistů z mimovlády by to dopadlo
jinak. Ale znám i jiný případ ze Slovenska a je to osmadevadesátý rok, kdy
se mimovládní organizace staly i kladivem politické vůle. Můžeme si říct, že
jim šlo o dobrou věc, zbavit Slovensko Mečiara. Ale podle mého názoru, v
okamžiku, kdy se představitelé mimovládních organizací rozhodnou vstoupit do
politiky jako reprezentanti mimovládních organizací, tak zrazují účel, pro
který existují. Čili, shrnu to. Mimovládní organizace jsou pilíř, na kterém
stojí fungující společnost, ale je to pilíř, který má na štítě napsáno
"svépomoc a solidarita". Ne "moc a peníze".
Co by mělo pomáhat Romům? Neziskové organizace nebo tím, že by se měli více
prosadit, jak jste třeba uvedl příklad ze Slovenska.
"Existuje spousta nadací, které mají ve svém programu pomáhání lidem ergo i
Romům. Když někdo pomáhá handicapovaným lidem, pomáhá všem. Čili. Každá
nadace je pro lidi a je jedno, jestli jsou Romové nebo gadžové. To zaprvé. A
i znám lidi, kteří slouží romské věci, dělají to na vlastní triko, dělají to
systematicky a dlouhodobě a dělají to skvěle."
Měli by se Romové více prosadit a měli by být třeba i v obci na úřadech, kde
by více mohli pomáhat a zasáhnout?
"Možná se to bude špatně poslouchat. Především si myslím, že ano. Měli by
být všude. Měli by být aktivisty v mimovládních organizacích. Měli by být v
místní samosprávě a v místní správě a měli by být všude, kde se dá něco
udělat. Ale neměli by tam nastupovat jako romská jednotka rychlého nasazení.
Měli by tam nastupovat stejně jako já a vy, jako občané této země, kteří
cítí nějaký problém a sdílejí nějaký zájem. Budou to mít těžší. Ale to, že
to budou mít těžší, to neznamená, že to má vzdát. To hlavní, co chci říct
všem romským aktivistům a zájemcům o řešení problému Romů v České republice
je, že není možné čekat na mesiáše. Není možné čekat na shůry nabízenou
pomoc. Není možné čekat na to, že stát je jediný mocný pomocník při řešení
těchto problémů. Sami se musejí postavit za svou věc a měli by to dělat
spolu s ostatníma a ne jako ryze etnickou záležitost.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Historie, tradice, zvyky ]=
S romskou tematikou se setkáváme v umění i v lidové kultuře
V rubrice Historie, tradice, zvyky se už potřetí vypravíme do Muzea romské
kultury v Brně, kde do konce září probíhá výstava "Kaľi phuv - parno maro /
Černá země - bílý chléb", která mapuje vliv romské kultury na kulturu
většinovou. S romskou tematikou je totiž možné setkat se ve světové
literatuře, v hudbě, ve filmu, ve výtvarném umění, v lidové kultuře a v
dalších oblastech. Jana Šustová požádala kurátorku výstavy Janu Polákovou,
aby uvedla příklady literatury, která o Romech hovoří.
"Té literatury je opravdu hodně. Můžu namátkově jmenovat. Třeba Karolína
Světlá "Cikánka". Svatopluk Čech napsal taky "Cikánka". A v podstatě u
romantických autorů najdete ty Cikány a Cikánky, jejich život, takové to
toulání, psanectví, různé vlastnosti, které jsou obecně přisuzované Romům,
jako třeba divokost, žárlivost, exotičnost. To v podstatě najdete u
kteréhokoli autora. I z těch cizích. Můžu říct třeba asi nejznámějšího
Victor Hugo "Zvoník od Matky Boží" - tam je jedna z nejhlavnějších
postav je právě Cikánka Esmeralda."
Romské tématice se nevyhýbají ani divadelní hry. Můžete nám říct nějaké
příklady?
"Z těch divadelních je asi nejznámější Carmen, kde jde o hlavní postavu
opery. V opeře Giuseppe Verdiho "Trubadúr" je taky jedna z hlavních postav
Cikánka, která se snaží pomstít svoji matku. Co se týče zpěvoher, tak tam je
vlastně tady té romské hudbě a hudebnosti a tanci dán obrovský prostor.
Takže spousta zpěvoher - "Cikánský baron" od Johanna Strausse, což si
myslím, že je poměrně chronicky známá věc a mimo to je tam i jeden
panel věnovaný baletu, který je teda zastoupen hlavně a především baletem od
Maurice Jarreho "Notre Dam de Paris, Zvoník od Matky Boží. Ten balet měl
celorepublikovou premiéru v roce 1993 tady v Brně a byl velice oceňován a
byl velmi významný."
Potom jste se ještě zmínila o lidové tvorbě. Co tam konkrétně je možno
uvidět na výstavě?
"V té lidové kultuře, kromě toho, že tam budou zmínky vlastně o lidové
hudbě, o lidových písničkách, kde vlastně ta reflexe Cikána nebo Roma je
hodně značná. Tak tam může divák nebo návštěvník spatřit taky fašankové
obchůzky, které jsme zařadili i k tomu divadlu, protože svým způsobem ty
divadelní prvky se právě v těch obchůzkách odráží. Jsou tam i karnevalové
masky a vlastně je tam i několik fotografií, jak v podstatě si ti lidi
představovali cikány a cikánky a co jim připadalo pro ně typické. To
znamená, barevné oblečení, spoustu šperků. Že oni v tom fašaňkovém průvodu
měli za úkol vyžebrat co nejvíc peněz. Což vlastně taky bylo přisuzováno
jako jedna z takových poměrně obvyklých obživ Romů."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete
opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu.
V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také
na internetové adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a chybět samozřejmě nebude
ani romská hudba.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a
Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Romale ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně, klidný víkend.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
|