Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

"Určitě to po tom prvním začátku a po tom chaosu, který potom v podstatě způsobily i státní úředníci a administrativa, která nebyla na to připravená po tom šoku, který zažili obyvatelé, si přeci jen na to zvykli a přijali, protože nakonec neměli ani jiné řešení. S tím, že se naučili používat všechny komponenty, k čemuž potřebujeme samozřejmě asistenci mnoha lidí. A tím pádem se i zaktivizovaly mnohé romské organizace v této oblasti a začaly poskytovat tyto například aktivační práce."

To znamená, že lidé z osad mají možnost vykonávat několik hodin týdně veřejných prací?

"Zvláště tedy lidé z romských osad mají téměř nulovou šanci, aby se trvaleji zaměstnali, protože v jejich regionech většinou pracovní příležitosti nejsou. Ale vykonávají ty drobné obecné služby."

Jaké zprávy máte o tom, jak Romové v osadách přežili zimu?

"Samozřejmě nemají čím topit. Měli jsme ten problém, že neopatrným topením v některých obcích ty chatrčky vyhořely. I náš úřad musel poskytovat havarijní pomoc tím, že jsme alespoň někde poskytovali unimobuňky."

Máte zprávy o tom, že některé děti jsou podvyživené, že nemají co jíst?

"Neexistuje zatím žádná ucelená zpráva. Ministerstvo zdravotnictví připravuje nyní takový průzkum anebo zprávu o zdravotním stavu romského obyvatelstva. Samozřejmě že ta životní úroveň je velmi nízká a i životospráva i stravování závisí od prostředků, které mají. Navíc ale dost dobře nefunguje zdravotní správa a sociální. Lékaři o tom vždy vědí. Ale jak náhle o těchto lokalitách víme, tak vlastně zburcujeme všechny lidi v tom regionu, aby s tím něco udělali."

Slovensko se stalo součástí Evropské Unie, evropští poslanci mají připomínky právě k osadám. Máte zprávy, jak se bude ta situace na Slovensku s osadami řešit?

"To znamená vyřešení vlastníků půdy, protože jsou tam buď černé stavby nebo u půdy, na které stojí romské osady, jsou neznámí vlastníci. To je velmi důležité k tomu, aby se potom ten starosta ucházel o jakoukoli pomoc, protože nemůže dostat žádnou pomoc, když nemá projekt. A pro projekt potřebuje půdu. To znamená budování infrastruktury a výstavbu bytů. A postavilo se velké množství bytů právě přímo v romských osadách. Jsou tam i programy vzdělávání, zdravotní programy, programy zaměstnanosti. Takže si myslím, že tento komplexní program je jedním ze základních materiálů pro romské osady a je i součástí negociačního mandátu, se kterým vstupovala Slovenská republika do Evropské Unie."

Myslíte si, že Romové z osad jsou schopni se začlenit mezi další obyvatele?

"Tam je pouze možnost sbližování. A to znamená dobrou infrastrukturu, dobré poskytování služeb, protože se málokdy stane, že se někdo od osady odtrhne a prostě ukončí vysokou školu, a tím se začlení trošku do jiné skupiny."

Takže vlastně ta izolace zůstane?

"Určitě ještě několik let ano, protože se to nedá udělat. Záleží to na ochotě lidí, na regionální úrovni a na finančních prostředcích. A mnohé obce za poslední tři čtyři roky to udělaly, takže já to nevidím tak strašně depresivně. Protože ti, kteří budou chtít, tak nástroje na to mají."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
15.08.2015	Černému odběru elektřiny mají na Slovensku zabránit tzv. kreditní měřící systémy	O Roma Vakeren
14.03.2015	Jsou Romové na Slovensku problémem veřejných financí?	O Roma Vakeren
02.08.2014	Ne každý si může dovolit odjet na dovolenou	O Roma Vakeren
27.11.2013	Slovensko zpřísňuje vyplácení dávek v hmotné nouzi, lidé si je musí odpracovat	Zprávy ze života Romů
13.06.2013	Sociální reforma na Slovensku se má zaměřit na občany ohrožené extrémní chudobou	O Roma Vakeren
23.08.2012	Pro romské děti ze Zvolena je už posedmé připraven letní tábor	O Roma Vakeren
26.07.2012	Slovenští poslanci na Tour de Roma	Zprávy ze života Romů
30.06.2012	S Ingrid Kosovou o romské identitě, mateřských školkách a o Romech v politice	O Roma Vakeren
02.06.2012	O situaci důchodců na Slovensku	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"Tady se jedná o restrukturalizace způsobu systému sociálních dávek v oblasti, kdy se člověk pohybuje někde na úrovni životního minima a často jsou to právě lidi, kteří jsou bez práce a tady si konkuruje práce versus sociální dávka. A příliš často vidíme, že lidi, kteří by mohli přijmout nízkoplacenou práci, byli by na tom stejně nebo možná někdy i hůř, než když berou dávky. A tak je potřeba ten dávkový systém nastavit tak, aby v případě, že mají možnost pracovat, aby byli svým způsobem bonifikovaní, když si vezmou tu práci. A v případě, když si tu práci nevezmou, aby byli nějakým způsobem penalizováni. A tento systém umožňuje, aby se u lidí, kteří jsou neaktivní, aby se jim dávka snižovala až na tzv. existenční minimum, prostě jenom na základní životní potřeby."

Bude to tzv. motivace pro práci. Není potom mzda vůbec minimálně nízká pro to, aby pracoval?

"Je do určité míry hledat cestu zvyšování minimální mzdy a domnívám se, že je to i jakoby určitá příprava a tento zákon k tomu, abychom minimální mzdou mohli pohybovat směrem nahoru. Já si myslím, že v nejbližší době tato úvaha padne. Ale je to můj osobní názor."

Romové by rádi pracovali, ale nemůžou práci najít. Chystá se i něco v tomto ohledu?

"No, já tady obhajuji zákony, které jsou v oblasti hmotného životního minima. Nicméně, domnívám se, že jsou to spojité nádoby, a tady se musí spolupracovat. Takže ta aktivizace je pro všechny důležitá. Samozřejmě, že romská komunita to vnímá citlivěji, protože určitá její část je v té oblasti, mohli bychom to nazvat oblastí chudoby. Ale domnívám se, že to nelze stahovat jenom na Romy, na romskou komunitu. Musíme to vztahovat na všechny, kteří se tady pohybují a nelze výlučně mluvit o romské komunitě, která by byla jenom ona postižena."

Čím víc dětí bude rodina mít, tak tím vlastně na tom bude hůř - bude se ubírat. To znamená, že je tu jakási regulace té porodnosti?

"Ne, ty dávky zůstávají stejné. To znamená, rodinné dávky pro rodiny, jak jsou dnes nastaveny zůstávají stejné. Až na oblast, kdy je člověk v oblasti životního minima, tak tam se ty dávky začnou v přepočtu životní minimum přepočítávat jinak."

Vybízíte i k větší aktivitě sociální pracovnice a měly by být více včleněny k tomu, aby pomáhaly rodinám?

"Každá změna zákona je vždy určitým impulsem pro změnu chování sociálních pracovníků, resp. pracovníků pod tím zákonem, pod který spadají. My vidíme potřebu v zlepšení kvalifikace. To je jedna věc. A druhá věc je skutečně požadujeme a potřebujeme k tomu více pracovníků, kteří by aktivně pracovali v terénu. My předpokládáme, že právě s těmi lidmi v hmotné nouzi, pod životním minimem, že budou pracovat na základě tzv. aktivizačních plánů, tzn. že by se s každým individuálně jednou za čas pracovalo a je to skutečně otázka dobré terénní práce těch sociálních pracovníků."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

"Já mám vůči tomu výhrady. Chápu, že třeba ten zákon o sociální nouzi sleduje správnou myšlenku, vytvořit jaksi motivační stimuly, které by jaksi lidi nutily k tomu, aby pracovali."

Pak by to asi mělo jít ruku v ruce se zaměstnaností?

"To je naprosto správná zásada, ale horší je už, že tento stát, stejně jako i ostatní, řekněme, státy, které vstoupily do Evropské Unie z postkomunistických zemí, prostě nemají zatím žádný prostředek, jak tu práci nabídnout. A jestliže mluvíme o tom, že třeba Česká republika má generelně deset procent nezaměstnanost a srovnáme ji ne s osmdesáti, ne s devadesáti ale někdy i se sto procentní nezaměstnaností, neochotou zaměstnávat Romy, tak to je potom to "B", které by mělo být řečeno. To stát neřekl a bohužel ani nemá možnost říct."

Myslíte si tedy, že to povede k tomu, že ta životní situace Romů se ještě zkomplikuje a bude ještě horší?

"To nedovedu teď posoudit a myslím si, že situace by ani nemusela být tak dramatická. Ten zákon možná bude jistě za dané situace dobrý a vyvážený, ale jsou tu dvě věci, které mohou působit negativně a to zaprvé. Vykonavateli toho zákonu budou lidé na úřadech a já české úředníky znám. Pokud se jim tam dá sebemenší prostor k nějakým úhybným manévrům, tak ty úhybné manévry budou provádět v neprospěch právě těch nejpostiženějších. A druhá věc je, že vláda nemá zatím celkem žádné nástroje k tomu, aby ovlivňovala nějak obce. A jestliže to v tomto zákonu nebude nějak přesně a přísně stanoveno, pak pořád přešlapujeme na místě a obce si budou dělat jenom to, co je jim dáno v zákonech, a co jim prostě vyhovuje. A tam je dneska, tam je dneska největší prostě problém a největší handicap."

To znamená, abychom to upřesnili. Že obec bude vlastně připlácet na bydlení, oni nebudou chtít připlácet, protože nebudou mít třeba vůbec peníze. Kam se může až potom ta situace těch Romů posunout. K vystěhování?

"To vůbec nebudu komentovat. Stačilo by, kdyby obce nevystěhovávaly Romy. To by úplně stačilo. A byla by spokojenost na všech stranách. Bohužel. Dodržuje se striktně občanský zákoník, který dává obcím to podle práva dělat bez problémů a soud jim to klidně odsoudí. Ale vůbec se nevnímá jiné zákony, jako je například zákon o sociální péči, který obcím taky ukládá povinnosti vůči klientům, aby nepadli úplně na hubu. Je tu zákon o právech dítěte, je tu zákon o obci a další zákony. Koneckonců na to upozornil už ombudsman ve svém nálezu ve věci vystěhovávání v obci Slaný. Tohleto se prostě nedělá. Soudy na to nereagují. Takže, o čem je řeč."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Jihomoravští Romové dostanou v pěti městech kraje příležitost rozšířit si znalosti v počítačových a manažerských kurzech, které hradí Evropská unie a kraj. Cílem je zvýšit šance Romů při jejich uplatnění na trhu práce. Do projektu se zapojilo Brno, Vyškov, Břeclav, Hodonín a Znojmo. Během 15ti měsíců by se kurzů mělo zúčastnit nejméně 90 Romů. V současnosti se vybírají v jednotlivých městech uchazeči a výuka by měla začít v červenci.

Bohumínská radnice koupí hotelový dům, který nyní obývají především Romové. Budou se muset do konce června bez náhrady vystěhovat. Po opravě vznikne v budově asi 100 malometrážních bytů. V objektu teď žije 283 lidí, z nichž většina pobírá dávky sociální podpory. Mnozí jsou rovněž neplatiči vystěhovaní z městských či družstevních bytů a navíc 150 z nich nemá v Bohumíně ani trvalé bydliště.

Kritickou situaci obyvatel největšího romského sídliště na Slovensku - Luníku 9 v Košicích - pomůže řešit nezisková organizace pod názvem Sociální podnik. Zakladatel organizace Jozef Červeňák řekl, že toho chce dosáhnout prostřednictvím pronájmu pracovní síly. Romové z Luníku 9 by tak podle něj dostali šanci odpracovat si dluhy u dodavatelů vody, tepla, elektrické energie, nebo u bytového podniku.

Zítra, v sobotu 28. května, bude objekt Univezity Karlovy v ulici U Kříže v Praze 5 - Jinonicích dějištěm celostátního setkání romských pedagogických asistentů. Pořádá ho společnost Nová škola ve spolupráci s katedrou Sociální práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy za finanční podpory Evropské unie. Setkání začíná v 10 hodin dopoledne.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Pokud do konce května navštívíte Polský institut v Praze, uvidíte tam mimo jiné výstavu romských krojů a loutek z Finska. Unikátní sbírku finských romských krojů sestavila romská finská zpěvačka Hilja Grönfors, která vystoupila na vernisáži. O krojích nám více poví režisérka a malířka Katariina Lillqvist:

"Nejstarší ty černý blůzičky jsou i z padesátých let. Také jsme vytvořili kolekci romských blůz. A toto je taková přehlídka padesáti let romské módy. Jak jste viděli, třeba na látkách jsou krajky, které jsou ručně dělané, některé jsou už novodobé a takové u nás nosí romské ženy pořád. To je doopravdy živá tradice. Spodní část obsahuje dvacet sedm metrů černého sametu."

Vystavujete tady také loutky. Odkud pocházejí? Jsou třeba z nějaké konkrétní televizní inscenace nebo z nějakého divadla?

"Jsou z večerníčkového seriálu "Mire bala kale hin", který vznikl ve spolupráci finsko-česko-nizozemské televize. Je to inscenace z roku 2002."

Loutky už procestovaly řadu zemí světa. Kde všude byly?

"Byly v Teheránu, v Portugalsku, v Kanadě, v Rusku, ve Francii, v Belgii - cestovaly doopravdy skoro po celém světě. Hodně jsme s paní Chylio dělaly i práci ve školách . Dá se to nazvat jako antirasistické školní lekce. Ukazujeme dětem loutky, večerníčky, kroje a Chylia zazpívá. Mluvíme také o romské kultuře."

Výstava v Maďarském kulturním středisku představuje dílo romského malíře Istvána Szentandrásiho. Vernisáže se zúčastnila také maďarská komisařka pro romské záležitosti Ministerstva národního kulturního dědictví Katalin Kállai, která uvedla:

"Jsem velice ráda, že mám tu čest zahájit výstavu, protože jsme vám přivezli obrazy významného malíře, který je v Maďarsku považován za jednoho z největších žijících výtvarníků vůbec. Je žákem Tomáš Tyriho, jehož umění je známo po celé Evropě. Autorovy obrazy zachycují velice bohatý citový svět a také každodenní všední život romského společenství. Můžete zde vidět obrazy, které promlouvají o všedních dnech a pak cyklus osmnácti grafických listů, které představují romská řemesla. Romská řemesla už pomalu vymírají a proto jsme toho názoru stejně jako naše ministerstvo kultury, že by se tato řemesla, dokud ještě existují, měla zachytit uměleckou formou pro budoucí romské muzeum, které se připravuje."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
29.05.2019	Khamoro se letos zařadilo mezi deset nejlepších evropských festivalů	Zprávy ze života Romů
30.05.2015	Jan Bendig zpíval při zahájení i zakončení festivalu Khamoro	O Roma Vakeren
30.05.2015	Letošní festival Khamoro uctil památku zesnulého hudebníka Jožky Feča	O Roma Vakeren
25.05.2015	Festival Khamoro letos míří nejen do Prahy, ale i do Plzně	Zprávy ze života Romů
23.05.2015	Festival Khamoro nabídne romskou hudbu, vyprávění pamětníků, výstavy i odborné semináře	O Roma Vakeren
14.06.2014	Festival Khamoro se koncem června představí i v Plzni	O Roma Vakeren
10.06.2014	Festival Khamoro se letos představí i v Plzni	O Roma Vakeren
31.05.2014	V rámci festivalu Khamoro se představilo i Divadlo utlačovaných	O Roma Vakeren
26.05.2014	Khamoro pokračuje druhým dnem – těšit se můžete na divadlo utlačovaných i první koncert gypsy jazzu!	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Jaké hlavní změny v rámci dekády v řešení romské problematiky v Česku očekáváte?

"Zapojení České republiky do Romské Dekády vychází samozřejmě ze schválených dokumentů, se kterými pracovala česká vláda již v minulosti. Nejde tedy o žádný koncepční zlom, ale jde o to, abychom mohli využívat zahraničních zkušeností. Měli jsme kvantifikovatelná zahraniční srovnání, tzn. i Česká republika měla určitou motivaci být lepší v řešení té romské problematiky, a také jde o možnost do budoucna využívat pro řešení romské problematiky finančních prostředků z Evropské Unie. To jsou tedy hlavní změny, které přináší to, že se Česká republika zapojila do Romské Dekády jako mezinárodního projektu."

Proč do dnešního dne vláda neuvolnila speciální finance pro dekádu?

"Dekáda vychází z rozpočtových prostředků, které jsou v tuto chvíli k dispozici a myslím si, že v případě, že prokážeme, já si myslím, že je to velmi reálné, potřebu dodatečných finančních prostředků, takže předseda vlády i ministr financí budou nakloněni takovouto otázku řešit."

Poslední otázka, nesouvisí s Dekádou ale s Lety u Písku. Kdy se vláda začne celou kauzou zabývat? Jaké řešení pro tuto kauzu vy sám máte?

"V tuto chvíli probíhají konzultace s předsedou vlády, kdy jsme hovořili o několika možnostech preferovanou variantou je samozřejmě, aby vepřín na daném místě nestál. Nicméně ve hře jsou i varianty další, a právě proto abychom byli v jednáních úspěšní, protože se předpokládá i jednání se soukromými vlastníky, tak si myslím, že není úplně ku prospěchu věci zveřejňovat další podrobnosti."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
03.10.2013	Vláda přijala Informaci o naplňování Dekády romské inkluze 2005 - 2015 v roce 2012	Zprávy ze života Romů
02.07.2013	Zpráva nevládních organizací: Vládě se nedaří zapojit Romy do procesu integrace	Zprávy ze života Romů
18.02.2012	USA se připojily k Dekádě romské inkluze jako oficiální pozorovatel	O Roma Vakeren
26.07.2011	Pozitivní diskriminace	Zprávy ze života Romů
09.07.2011	Co přineslo české předsednictví Dekádě romské inkluze	O Roma Vakeren
02.07.2011	Dekádě romské inkluze od července předsedá Makedonie	O Roma Vakeren
27.06.2011	Česko předalo vedení romského projektu Dekáda Makedonii	Zprávy ze života Romů
27.06.2011	Soros: Začleňování Romů do české společnosti se zhoršuje	Zprávy ze života Romů
27.06.2011	Česko předalo předsednictví Dekády romské inkluze Makedonii	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Co by se mělo změnit nebo co by se mělo řešit? V rámci Dekády je celá řada bodů. Přesto, které budou ty první viditelné změny podle vás?

"To je velice těžké, protože řešení problematiky integrace romských komunit do společnosti je natolik provázané, že vůbec není možné jednu věc vypíchnout. Je to taková kauza litá od vzdělání přes zaměstnanost až po bydlení a dokonce i to zdraví s tím zásadním způsobem souvisí. Pokud člověk nemá vzdělání, je na trhu práce samozřejmě znevýhodněn a pokud nemá práci, tak se dostává do problémů i v té bytové oblasti. Dalším takovým momentem, který je dost podstatný, je ještě stále dost přetrvávající negativní stanovisko české veřejnosti, které přispívá k tomu, že samosprávy mnohdy reagují na tento hlas a uspokojují spíše zájmy té majority než té minority. Takže i tohle je záležitost, kterou musíme brát v potaz, a se kterou se musíme naučit pracovat."

Vy jste zmínila zdravotní stav Romů. Proč vláda hodlá začlenit zdravotní asistenty až nyní? Proč to nebylo už dřív, případně kolik jich do budoucna tedy bude?

"Ten správný termín je "zdravotní pomocníci". Je to z toho důvodu, aby si někdo nepředstavoval, že jsou to skutečně lidé se zdravotnickým vzděláním. Jsou to lidé srovnatelní s pracovním zařazením terénní sociální pracovník. Tento pracovník by se měl věnovat tomu zdravotnímu stavu v romských komunitách spíše v té osvětové poloze. Měl by asistovat ženám v jejich otázkách spojených s těhotenstvím a mladým děvčatům v romských komunitách se sexualitou. Ale není to tak, že by Romové v České republice neměli přístup ke zdravotní péči nebo že by se potýkali s takovými zásadními problémy, jako je to třeba u jiných států Dekády, kdy řešíme otázku třeba dodeje pitné vody."

Amnesty international stále kritizuje Českou republiku za nedodržování lidských práv. Zohlední se to v rámci Dekády?

"Zohlední se to především v tom navrhovaném antidiskriminačním zákonu. Ten totiž vnímá tu širokou diskriminační nebo antidiskriminační problematiku, zavádí také ochrany před diskriminací a instituci, která bude schopná případným obětem diskriminace nabídnout pomoc. Ale předpokládám, že celá ta iniciativa Dekády romské inkluze přispěje k zlepšení životních podmínek Romů v naší společnosti a tím způsobem i k odbourání těch problémů, které jsou napadány."

Bylo tu řečeno, že by se Romové měli objevit v politických stranách jednotlivých, případně měli by zastupovat Romy jako takové ve vládních institucích?

"Já se zcela ztotožňuji s tím požadavkem, že práce s Romskými komunitami musí probíhat na principu partnerství. Tak to je velice důležité. Už v současné době ve státní správě Romové zastoupeni jsou. V té politické reprezentaci bohužel ne a byli bychom velice rádi, kdyby se tento trend podařilo změnit. Cestu já nevidím osobně v politických stranách, které vznikají na základě etnického principu, ale domnívám se, že by Romové měli zaujímat místa napříč politickým spektrem, tak jako to sami osobně cítí a podle toho, který program je jim bližší."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
03.10.2013	Vláda přijala Informaci o naplňování Dekády romské inkluze 2005 - 2015 v roce 2012	Zprávy ze života Romů
02.07.2013	Zpráva nevládních organizací: Vládě se nedaří zapojit Romy do procesu integrace	Zprávy ze života Romů
18.02.2012	USA se připojily k Dekádě romské inkluze jako oficiální pozorovatel	O Roma Vakeren
26.07.2011	Pozitivní diskriminace	Zprávy ze života Romů
09.07.2011	Co přineslo české předsednictví Dekádě romské inkluze	O Roma Vakeren
02.07.2011	Dekádě romské inkluze od července předsedá Makedonie	O Roma Vakeren
27.06.2011	Česko předalo vedení romského projektu Dekáda Makedonii	Zprávy ze života Romů
27.06.2011	Soros: Začleňování Romů do české společnosti se zhoršuje	Zprávy ze života Romů
27.06.2011	Česko předalo předsednictví Dekády romské inkluze Makedonii	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Připojujete se poprvé k této akci nebo už to má tradici ve vašem muzeu?

"V té míře jako letos se opravdu připojujeme jako poprvé k muzejní noci. Musím říct, že ani v minulém roce ostatní muzea také neslavila muzejní noc tak, jak se chystají letos. Letos se všechna brněnská muzea spojila v této akci a my máme opravdu nachystaný bohatý program. A začínáme dříve než ostatní muzea. Začínáme totiž už o půl páté. To je totiž doba, kdy my mýváme vždycky zahájení výstav a dnes zahajujeme velice atraktivní výstavu, jejíž romský název je 'Kaľi phuv - parno maro' / 'Černá země - bílý chléb'. A je o tom, jak romská kultura ovlivnila kulturu majoritní. A nebude příliš o vysokém umění, čili o romských motivech ve výtvarném umění, což jsme měli výstavu v minulém roce, zapůjčenou z velké míry z Národní galerie. Ale bude spíše o těch věcech každodenního všedního života, o kterých si už ani neuvědomujeme, že by mohly mít nějakou spojitost s Romy nebo cikány. Takže, to všechny zvu, protože tato výstava sice dnes je zahájena, ale bude u nás k vidění až do konce září. A v průběhu dnešního večera a noci čekají návštěvníky další zajímavé věci. Především tradiční romská jídla, romská hudba - budou hrát bratři Lazokovi a také divadelní představení. Od osmi hodin máme tady v podání divadla v sedm a půl bude podána hra Drana a César o osudech olašské Romky."

Můžete nám trošku přiblížit náplň té hry?

"Je to vlastně divadlo jednoho herce, takže celou dobu, vlastně sedmdesát minut té hry bude na scéně jediná herečka. A i když ten název tomu nenapovídá, tak je vlastně o životě, ale takovém přemítání o životě jedné olašské Romky. A tu hru napsala současná kanadská autorka Isabelle Doré."

Když se vrátím ještě k jídlu, které tady bude možno ochutnat - co to konkrétně bude?

"Budou to především bramborové placky plněné povidlím, tzv. marikľa, dále to bude bramborový salát a opékané maso a polévka balkánských Romů, která je především vytvořená z řady luštěnin a spousty koření a je v ní taky smetana a k tomu všemu se bude podávat víno, čaj a káva."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.08.2017	Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září	Zprávy ze života Romů
25.06.2016	Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válce	O Roma Vakeren
20.02.2016	Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinu	O Roma Vakeren
05.12.2015	Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizace	O Roma Vakeren
01.12.2015	Muzeum romské kultury zve na folklorní hudební večer s cimbálovou muzikou Kubíci	Zprávy ze života Romů
12.10.2015	Ples desetiletí Muzea romské kultury se uskuteční 28. listopadu	Zprávy ze života Romů
02.10.2015	Muzeum romské kultury představí během literární akce Mikroměsto hned čtyři romské autorky	Zprávy ze života Romů
03.08.2015	Muzeum romské kultury oslaví 10. výročí slavnostním plesem	Zprávy ze života Romů
30.05.2015	Muzeum romské kultury připravilo pro Brněnskou muzejní noc program plný hudby, tance, tvůrčích dílen i romského jídla	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)