Osm evropských států chce v příštích letech zlepšit podmínky života Romů
O integraci Romů do společnosti a zlepšení podmínek jejich života jednají
na mezinárodní konferenci v Praze zástupci vlád osmi zemí, které se
zapojily do projektu Dekáda romské integrace. Jak uslyšíte od Zdeňky
Kuchyňové, jeho cílem je odstranění chudoby Romů, jejich diskriminace a
vyloučení ze společnosti.
 Poslech ve formátu RealAudio
RealAudio ~ Streaming RA
Hymna, kterou si Romové zvolili na svém prvním celosvětovém setkání v roce
1972 se jmenuje Na cestě. A na cestě z bludného kruhu jsou Romové už
dlouho. Pomoci by jim měl v následujících 10 letech projekt Světové banky
a Institutu otevřené společnosti. Kromě Česka se do něj zapojily
Bulharsko, Chorvatsko, Maďarsko, Makedonie, Rumunsko, Slovensko a Srbsko a
Černá hora. Projekt určil čtyři priority - oblast vzdělávání, zaměstnanost,
bydlení a zdraví. Jak uvedl ministr spravedlnosti Pavel Němec situace Romů
není dobrá nikde v Evropě.
"Romové v celé Evropě jsou do značné míry komunitou sociálně
vyloučenou. Případy diskriminace a rasismu vůči Romům jsou v celé Evropě
na denním pořádku a i přes existenci různých národních aktivit a strategií
je pokrok pomalý a málo viditelný."
Česko se snaží se začleněním Romů do společnosti vypořádat již léta, zatím
však bez větších úspěchů. Romové dosahují nižšího vzdělání. V některých
regionech jich více než 90 procent nemá práci a jsou závislí na sociálních
dávkách. Vznikají tak chudinská ghetta a v nich se rozmáhá lichva. Romové
mívají také horší zdraví a dožívají se nižšího věku.
V oblasti vzdělávání se v posledních letech osvědčily tzv. vyrovnávací
třídy, uvádí náměstek ministra a koordinátor projektu Ivo Hartmann.
"Za posledních 15 let se výrazně zvýšil počet středoškolsky
vzdělaných Romů. Je to z desítek na tisíce. To znamená, že ten trend je
jednoznačně pozitivní, jakkoli není stále dostatečný. Nejefektivnější
cestou jsou přípravné třídy, kde romské děti získávají základní dovednosti
a znalosti. Děti, které navštěvují tyto přípravné třídy, pak z 90 procent
studují základní školu v běžném režimu a samozřejmě to pak zlepšuje jejich
schopnosti k dalšímu studiu, případně uplatnění."
Zprávy mezinárodních organizací Česku často vyčítají vztah policie k
Romům. Právě kvůli nedůvěře se často Romové na policii ani neobrátí. Podle
členky řídícího výboru projektu Gabriely Hrabaňové jsou jednou z prvních
vlaštovek policisté z Pardubic.
"Policie v Pardubicích začala speciální programy, kde vzali Romy do
svých skupin. Mají multikulturní školení, kdy opravdu sama policie řekla,
že je i překvapena schopností Romů pracovat nebo dělat věci v pozitivním
slova smyslu. V některých případech se tento pohled policie na Romy mění.
V těch horších případech tu je neochota jednat, svým způsobem i nějaké
ponižování a nepřístupnost policie řešit tu otázku právě proto, že třeba
ten postižený je Rom."
Česká republika si od mezinárodního projektu slibuje možnost výměny
zkušeností i čerpání prostředků z fondů Evropské unie. Podle odhadů žije v
Česku čtvrt milionu Romů. Negativní vztah k nim v průzkumech veřejného
mínění uvádí 63 procent lidí. Deset procent dokonce pociťuje odpor.
| 
Poslech ve formátu RealAudio
Hymna, kterou si Romové zvolili na svém prvním celosvětovém setkání v roce
1972 se jmenuje Na cestě. A na cestě z bludného kruhu jsou Romové už
dlouho. Pomoci by jim měl v následujících 10 letech projekt Světové banky
a Institutu otevřené společnosti. Kromě Česka se do něj zapojily
Bulharsko, Chorvatsko, Maďarsko, Makedonie, Rumunsko, Slovensko a Srbsko a
Černá hora. Projekt určil čtyři priority - oblast vzdělávání, zaměstnanost,
bydlení a zdraví. Jak uvedl ministr spravedlnosti Pavel Němec situace Romů
není dobrá nikde v Evropě.
"Za posledních 15 let se výrazně zvýšil počet středoškolsky
vzdělaných Romů. Je to z desítek na tisíce. To znamená, že ten trend je
jednoznačně pozitivní, jakkoli není stále dostatečný. Nejefektivnější
cestou jsou přípravné třídy, kde romské děti získávají základní dovednosti
a znalosti. Děti, které navštěvují tyto přípravné třídy, pak z 90 procent
studují základní školu v běžném režimu a samozřejmě to pak zlepšuje jejich
schopnosti k dalšímu studiu, případně uplatnění."
Související články
Vybíráme z rubriky "Zprávy ze života Romů"
Nejčtenější články