Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu
pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!
Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů
a nebude chybět ani romská hudba.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Peršo tumen o dodžanena sar dživen amare Roma pro Slovensko. Paľis tumenge
phenaha, sar le romengero dživipen dikhel u so pal ada kerel e Viktoria
Mohaci - romaňi poslankyňa andro Evropsko parlamentos.
Nejdříve pozveme k mikrofonu Ladislava Richtera, předsedu Rady mimovládních
organizaci romských komunit na Slovensku a poslankyni Evropského parlamentu
Viktorii Mohacsiovou, kteří vystoupili na mezinárodní konferenci v pražském
Goethe institutu.
Mek tiž vakeraha palo Lety u Písku, kaj sas koncentračno taboris u mule odoj
but Roma. Dodžanena tumen tiž pale nevo politično sera, savi kerde Roma u
amaro šuniben zaphandaha vakeribnaha palo amera tradicii.
V druhé polovině O Roma vakeren se dozvíte, jak se naše osobnosti vyjadřují
k místu, kde umírali za druhé světové války Romové - k Letům u Písku.
Přiblížíme vám také novou politickou stranu Romů v České republice a závěr
vysílání věnujeme další části povídání o romských tradičních řemeslech.
Tolik z naší programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna
Poláková a Jaroslav Sezemský.
=[ Reportáž ]=
Cesta Viktorie Mohacsiové do Evropského parlamentu
Do Prahy přijela jedna ze dvou romských poslankyň Evropského parlamentu
Viktória Mohácsiová. Na semináři v pražském Goethe-Institutu ji k mikrofonu
pozvala Anna Poláková a zeptala se na její začátky.
Jaká byla Vaše cesta do Evropského parlamentu?
"Chtěla bych začít tím, že jsem se narodila v klasické standardní romské
rodině. Pocházím ze šesti sourozenců tak, jak to bývá typické. Matka je v
domácnosti, otec vykonává těžkou fyzickou práci. Já jsem byla pátá narozená
ze sourozenců. Narodila jsem se v romské osadě, žila v nekvalitním bydlení,
tak jak se to stává nejen v Maďarsku. Měli jsme stejné problémy jako mnoho
romských rodin,včetně třeba hladu. Další můj osud byl takový, že jsem
skončila základní a střední školu. Posléze jsem se dostala do Budapešti, kde
jsem nejdříve začala v Maďarské televizi, jako asistentka, pak jako
redaktorka, kde jsme předkládali informace o romské problematice. Dospěla
jsem však pouze k tomu názoru, že nestačí jen informovat o těchto problémech
a nespravedlnosti, která postihuje Romy. Ale že je nutné udělat mnohem víc,
a proto jsem se zkontaktovala s evropským úřadem pro práva Romů, kde jsme v
kooperaci s právníky dostávali případy diskriminace před soudy a soudní
cestou je také řešili. Pak v roce 2002 jsem jako asertivní aktivistka šla na
ministerstvo školství, kde jsem se velmi tvrdě ptala, jak ministr školství
hodlá řešit problematiku diskriminace ve školství. A možná se stal opravdový
zázrak, možná byl Pán Bůh na mé straně, protože vládní úřady reagovaly v tom
smyslu, že mi nabídly, abych s nimi spolupracovala s vysvětlením, že oni
nevědí, jak segregaci zrušit, ale s mojí pomocí jsou schopni něco udělat.
Ministr školství byl představitelem liberálně orientované politické strany a
kauzu segregace na školách přijalo nejen ministerstvo, ale postavila se za
něj i tato politická strana. Úspěšně provedli relevantní úpravy zákonů k
segregaci na školách a dále pak zajistili programy pro potírání těchto jevů.
Na základě těchto úspěchů se pak tato politická strana rozhodla umístit mě
na volební kandidátku do Evropského parlamentu."
Na území Evropské unie žije skoro patnáct milionů Romů. Jak vidíte jejich
situaci? Jak byste to zhodnotila?
"Pokusím se odpovědět rychle. Není většího rozdílu. Situace Romů je všude
stejná. V celé východní Evropě, dokonce k mému velkému překvapení i v
Německu je poměr romských dětí, které končí klasifikaci handicapu ve
zvláštní škole, až osmdesátiprocentní. I ve Španělsku pokračují násilná
vystěhovávání z bydlišť, takže ta situace je téměř stejná jako tady v České
republice."
Proč se snažíte romskou politiku pozvednout na evropskou úroveň? Jaký to má
význam?
"Já, když jsem nepracovala pro moji vládu, tak jsem ztratila důvěru, že
vláda naše problémy vyřeší. Mí rodiče a dokonce mí prarodiče doufali, že
naše národní vlády vyřeší problémy Romů. Přesto však po generace je nám
špatně a ještě hůře a naše vlády s tím nic nedělají. Já teď už nosím ve svém
těle zárodek nového života a čekám děťátko a chci, aby přišlo na svět v
mnohem lepším světě. Nechci, aby přišlo do tohoto ošklivého světa, do
kterého jsem se narodila já. Ztratila jsem důvěru ve vlastní vládu, a proto
je řada na Evropě, aby stanovila ty správné směry, aby se naše děti mohly
rodit do lepšího světa."
Jaký je současný trend v Evropské unii v rámci politiky řešení vůči
Romům?
"Romská problematika ještě před tím, než jsme se objevili my, jako romské
europoslankyně, nebyla skoro vůbec zmiňována v dokumentech Evropského
parlamentu. K mému velkému překvapení se příliš neobjevovala ani v
dokumentech, týkajících se obecně holocaustu. A poté, co jsme se tam
objevily my, jako romské europoslankyně, tak se váha této tématiky k diskusi
zvýšila a mnoho poslanců pořád říká, že je jim velmi líto, a že se stydí za
to, že jejich národní vlády nevyslaly do Europarlamentu romské kandidátky.
Přitom ve většině členských zemí jsou velmi velké romské komunity v poměrném
vyjádření. A proto by měly na národní úrovni jmenovat odpovídající
zastoupení a vyslat zástupce i do Evropského parlamentu, aby byly tyto věci
řešeny."
Evropská unie 27. dubna přijala usnesení, které poukazuje na diskriminaci
uvnitř Evropské unie?
"Ano. Toto usnesení bylo přijato na základě mé osobní iniciativy pěti
frakcemi v Evropském parlamentu při rozpravě. Při hlasování o usnesení bylo
dvacet čtyři hlasů proti, z čehož podle mých informací bylo jedenáct českých
poslanců. Ale tito nespecifikovali důvody svého hlasování. Romové čekali
strašně dlouho na podobný akt. Proto je velmi důležité zmínit, že doposud
byly tyto záležitosti jakýmsi tabu, diskusi a teď se o nich znovu mluví.
Proto toto usnesení dává velkou možnost, abychom se pak zeptali jednotlivých
národních vlád na to, jak plní unijní očekávání v oblasti lidských práv -
práv menšin."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V Evropském parlamentu se debatovalo o Letech u Písku
Do Prahy na seminář v pražském Goethe-Institutu přicestoval také další
poslanec Evropského parlamentu Milan Horáček, se kterým hovořila Marie
Vrábelová.
"Já jsem jednak udělal týden před tou debatou v Evropském parlamentu výstavu
o Letech, ke které byli pozváni všichni poslanci Evropského parlamentu. Řada
z nich tam byla přímo v den otevření, celá řada dalších tam přišla buď za
mého doprovodu, kde jsem jim vysvětloval nebo samostatně a pak mě na to
oslovovali. A týden nato byla potom rozprava v Evropském parlamentu, kde o
tom byla asi dvouhodinová rozprava, kterou uvedl příslušný komisař, v tomto
případě to byl pan Špidla. A druhý den nato bylo hlasování. Čili jestliže
říká někdo z poslanců, že nevěděl o čem hlasuje, tak jenom říká o tom, že
nemá dobře zorganizovanou svoji kancelář a svoji agendu. Protože musí vědět,
o čem hlasuje."
Někteří naši politici se cítí dotčeni tím, že je to vlastně naše česká
záležitost?
"Jestliže je to naše česká záležitost, tak už ji měli dávno vyřídit. Protože
jsme už patnáct let po totalitních a diktátorských režimech a každá
demokratická vláda... Já bych to očekával, kdyby třeba na místě nám
zanechala nějaká diktátorská nebo totalitní režim vepřín na místě Lidic nebo
na nějakém jiném místě - Terezín. Tak že okamžitě první demokratická vláda
něco takového odstraní, a že tam udělá nějaký důstojný památník."
Jak se prosazují v Evropském parlamentu otázky vůbec kolem Romů?
"Tím, že byla vlastně tato debata nastolena v rámci té příští dekády, která
příštích deset let se má soustavně zabývat, jak v těch příslušných výborech
parlamentu, tak samozřejmě čas od času to bude i v plénu, jednotlivé aspekty
této rezoluce se budou diskutovat. Lety - to tam byl jenom jeden odstavec z
několika stránek."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Svatopluk Karásek vítá postoj EU k situaci v Letech u Písku
K tématu Lety u Písku
se vyjádří také zmocněnec vlády pro lidská práva Svatopluk Karásek.
"Já to vítám jako novou inspiraci. Tady čeští lidé se o to už také pokoušeli
a několik kol už proběhlo, a vždycky se narazilo na tu velkou finanční
částku a jestli to má vůbec smysl, a jestli by to nebylo lepší dát tu částku
do škol romských a já nevím čeho, takové praktické hledisko. Já právě
myslím, že je to důležitý symbol, jak se naše majoritní společnost staví k
našim bratrům Romům, když je tam ten vepřín. Takže to vítám, že Evropa říká,
že jí to vadí taky, a že s tím něco musíme udělat a já myslím, že nové
jednání a taktika určitá. Žádné násilí nebo nátlak, ale znovu se pokusit tu
věc řešit, myslím, že je správné."
Myslíte si, že to urychlí kroky?
"Ta evropská inspirace bych řekl, že to znovu dovede do pohybu, to co už tak
trochu usínalo a vypadalo beznadějně, takže se to dostalo znova do pohybu a
myslím si, že to urychlí."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Poslanecká sněmovna České republiky byla dnes dějištěm konference Romové v
sociálních změnách. Jejím záměrem byla debata o dopadech prosazovaných změn
v sociální politice na romskou komunitu. Republika si od reformy mimo jiné
slibuje, že umožní alespoň část Romů vyvést ze života na dávkách a přispěje
k jejich umístění na trhu práce. Někteří romští představitelé ale
upozorňují, že při necitlivém přístupu by reforma mohla prohloubit další
sociální propad většiny romského obyvatelstva v Česku.
Projekt romských asistentek, který už několik let funguje v Ostravě, skončil
druhý v mezinárodní soutěži sociálních projektů. Vyhlásila ji rakouská
nadace Unruhe Stiftung a přihlásilo se do ní 267 projektů. Romské policejní
asistentky, které pomáhají ostravským kriminalistům především v boji s
lichváři, se osvědčily a teď je zavádějí i další česká města.
Nové komunitní centrum otevře ve Znojmě Společenství Romů na Moravě. Nabídne
aktivity hlavně romským dětem a mládeži. Centrum by mělo zajistit předškolní
výchovu Romů a také nabídku aktivit pro volný čas. Společenství se také
zavázalo, že pro jeho provoz zajistí odborného pracovníka.
Den Maďarské romské kultury hostí ve středu 25. května naše hlavní město.
Dějištěm bude mezi 11tou a 20tou hodinou Maďarské kulturní středisko v
Rytířské ulici.Den se koná v rámci Světového romského festivalu Khamoro 2005
a jeho součástí bude od 17ti hodin vernisáž výstavy malíře Istvána
Szentandrásího.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V Praze proběhl seminář na téma "Menšinová
politika v zemích EU 25 ve vztahu k menšině Romů a Sintů"
V pražském Goethe-Institutu se uskutečnil seminář na téma "Menšinová
politika v zemích EU 25 ve vztahu k menšině Romů a Sintů". Zúčasnilo se ho
mnoho romských i neromských osobností od nás i ze zahraničí. Vyměnili si
zkušenosti a informovali veřejnost o životě Romů například v Německu, Polsku
a na Slovensku. Dnes se dozvíte, jak se žije Romům na Slovensku. Marie
Vrábelová k mikrofonu pozvala Ladislava Richtera - předsedu Rady
mimovládních organizaci romských komunit a Člena Rady vlády pro neziskové
organizace na Slovensku.
"Slovenská vláda 1. 1. spustila i mimo jiné sociální reformu, která se
nejvíce dotýká Romů. Z jednoho pohledu, jsem rád, že ta reforma vlastně
přinutila některé rodiče, aby posílali děti do školy a je to vázané na
rodinné přídavky. A na druhé straně mám zase trochu smíšené pocity, protože
by měly být nějaké příležitosti pro ty romské spoluobčany, hlavně na
východním Slovensku, tam v těch osadách. Nevidím to tam růžově a dokonce
bych byl i natolik skeptický, že bych tvrdil, že jsou lidé, kteří jsou
nezaměstnatelní vůbec. Jejich číslo je strašně velké a mám takové obavy do
budoucna, co s těmi lidmi bude."
A existuje řešení, jak pomoct těmto lidem?
"Je to široký záběr. Je nutné vytvořit nějaké programy pro tyto lidi. Také
jsme navrhli spoluorganizátorům těch aktivačních příspěvků - já vím, že to
není mnoho, ale těch tisíc pět set korun jedna osoba, těch tisíc pět set
korun už je to alespoň něco a je to vázané na deset hodin práce týdně. Ale
skutečně je možnost i ze strukturálních fondů - z evropského sociálního
fondu čerpat peníze. Stačí si jen sednout, vytvořit nějaké pracovní podmínky
v rámci jejich obydlí nebo osad nebo tam, kde žijí no a vytvořit ji nějaké
takové podmínky, aby ti lidé mohli pracovat."
Hodně se hovoří, ale konkrétně víme, že situace se, hlavně v osadách,
zhoršila i díky tomu, že byly omezené pro ně sociální dávky?
"Ty dávky sociální pomoci šly dolů - rapidně. Z toho důvodu, aby byli
motivovaní si hledat práci. A ne, že když práce není, tak si nemají co....
je třeba vytvářet inkubátory, chráněné dílny, ale to je otázka s pomocí
vlády, to je otázka i mimovládních organizací. Spolupráce s vládou,
institucemi a je to běh na dlouhou trať. Netroufám si říci, to říkám
upřímně, že mám obavy z toho, jak to bude na tom Slovensku - v té sociální
oblasti."
Nemáte někdy pocit marné práce?
"Já určitě ne, protože my budeme vytvářet pracovní místa v Evropské Unii, už
na tom pracujeme. Vytvoříme určitě nějaká pracovní místa, protože už máme v
Londýně kancelář - jako naše organizace, s tím že padesát sto lidí letos
určitě zaměstnáme, oficiálně."
Co musí Romové splňovat, aby mohli být zaměstnáni?
"Jde o to, aby měli základy angličtiny, aby si uměli vyplnit dotazník, aby
se dokázali pohybovat v terénu..."
Připravujete zájemce na to, aby splňovali právě ty základní požadavky?
"No, my si je vybíráme, a ti, kteří nesplňují, tak ty trošku naučíme. Např.
sledujeme ještě i doma, jak zuby. Protože když ho náhodou rozbolí zub v
Anglii, tak se nedoplatí a my taky ne. Takže aby si udělal tady zuby, aby se
připojistil, aby nemusel tam platit. Jenom to trochu chceme ulehčit tomu
člověku, přístup na trh práce tam venku."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Evropský parlament vyzval Českou republiku ke zrušení vepřína v Letech u Písku
Evropský parlament přijal rezoluci, ve které žádá Českou republiku, aby
odstranila vepřín v Letech u Písku. Velkovýkrmna stojí na místě bývalého
romského koncentračního tábora, ve kterém zemřelo podle dochovaných
materiálů 326 lidí, z toho bylo 241 dětí. Více Jan Mišurec.
Rezoluci Evropského parlamentu uvítal předseda Sdružení romských
regionálních představitelů Ondřej Giňa, který také doufá, že se vláda začne
celou kauzou zabývat.
"Především jsme hodně protestovali. Můžu připomenout například akci "Nejezte
vepřové v České republice!" Byla to akce zaměřená na zahraniční turisty v
Praze, na letišti, v Karlových Varech po městě a v restauracích jsme
rozdávali letáčky, kde jsme upozorňovali na to, že tady v Letech existuje
výkrmna prasat a ty prasata prostě hanobí místa, kde trpěli Romové a ti, kdo
přijdou třeba ze zahraničí, tak můžou konzumovat například to vepřové maso
tady z těchto míst. Samozřejmě jsme dělali mnoho seminářů, mnoho setkání a
taky jsme upozorňovali mezinárodní organizace, vládu a parlament."
Existencí vepřína je pobouřen šéf Sdružení Romů na Moravě Karel Holomek,
zakladatel dnes již uznávaného muzea romské kultury. Karel Holomek jako
jeden z mála přežil pronásledování nacistů spolu se svou sestrou a maminkou
a je jedním z těch, kteří se zasloužili o vybudování pomníku v Letech u
Písku.
"Je nepochybné, že ten vepřín tady nemůže být, a že to je zneuctění této
piety a že to je vlastní a zřetelný signál institucionálního popírání
romského holocaustu tady, prostě konkrétně se týkající tady tohoto
památníku. To je nepochybné. Když vezmu tu okolnost, že i kdyby to stálo
těch šest set milionů korun, jak bylo původně už dříve vládou stanoveno. Tak
jsou to zaprvé peníze, které by se velmi vyplatily. A to z toho důvodu, že
by to byl přijatelný signál do společnosti, že ta společnost už reflektuje
tyto události prostě jinak. Okolnost, že se to tak nestalo, je signálem, že
stále to vnímání je velmi velmi špatné."
Socioložka Jiřina Šiklová přiznává, že zrušení vepřína připraví mnoho lidí o
zaměstnání. A to také může přinést jejich negativní reakce. Přesto ale věří,
že občané České republiky chápou vepřín jako nedůstojný prvek vůči lidem,
kteří v bývalém táboře Lety u Písku zahynuli.
"Tento vepřín je starý, neodpovídá normám ani hygienickým ani tedy těm věcem
tzv. práva zvířat. A v tomto směru si myslím, že by se mělo celé to chápat,
že to není otázka romská, a že by se v tom ani sami Romové nemuseli a neměli
angažovat. Ale to je otázka občanů této republiky, protože je to závazek
státu vůči nejenom Romům ale vůči teda minulosti, kterou jsme přijali i
včetně toho negativního. Přijali jsme ji proto, že jsme se přihlásili, že je
to kontinuita našeho státu."
O zrušení vepřína usiluje například také europoslankyně Viktoria Mohacsiová,
podle které by veškeré náklady spojené s odstraněním měla zaplatit právě
česká vláda a nikoli Evropská Unie.
K tomuto tématu se vyjádřil také Milan Tancoš z předseda romské sociální
demokratické strany.
"Je to ostuda celé české společnosti a vlád, které tady byly předchozí a
pevně věřím, že současná vláda by pro to měla udělat patřičné kroky, aby
Romové tím byli spokojeni a vůbec jako celá společnost. A je to ostuda, že
to musel dokonce řešit, zabýval se s tím Evropský parlament Evropské Unie.
Budeme apelovat na vládu, na parlament, na senát, aby zde byl vytvořen ten
památník pro tu čest a úctu těm, kteří tady padli a byli terorizováni a
mučeni a šikanováni za nacismu. A budeme tedy trvat na tom, aby někdo z
našich představitelů vystoupil i v parlamentu České republiky, v senátu
České republiky."
Vaše strana vznikla poměrně nedávno. Co vás vlastně k tomu přimělo?
"Přimělo nás k tomu, že jsme jezdili obec po obci a Romové byli nespokojeni,
protože žijí v nelidských a nedůstojných podmínkách a jsou vystěhováni do
takových holobytů. My jsme dělali takové místní referendum, kde jsme dostali
šestnáct set padesát hlasů od Romů. A Romové trvali na tom, aby byla z něho
politická strana, nová, jelikož tvrdili na tom, že ROIka nesplnila jejich
očekávání a nesplnila úkoly, které jim slibovala."
V parlamentě České republiky nejsou zástupci Romů. Budete se zasazovat také
o to, aby právě romští lídři zastupovali Romy přímo v parlamentu?
"Je to dlouhá trať. Máme před sebou třináct měsíců, do voleb, řádných. Takže
pevně věříme, že to bude neúnavná práce, a že prostě budeme celý rok na tom
pracovat. A obec po obci a získávat tu důvěru těch lidí a opravdu agitovat,
širokou volební kampaň dělat. My už začínáme. Jezdíme na Moravu, jezdíme
prostě východní, západní Čechy, severní Čechy a chceme, aby opravdu Romové
měli zastoupení v parlamentu a v senátu. Protože se stále jedná o nás a bez
nás."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Historie, tradice, zvyky ]=
Romská řemesla - 4. díl: Koňské handlířství
A na závěr pro Vás máme připravenou čtvrtou část našeho seriálu o romských
řemeslech. V příspěvku Jany Šustové si tentokrát budeme povídat o koňském
handlířství.
Kočovný způsob života přímo předurčoval Romy k tomu, aby se zabývali
obchodem. Způsob života kočovných Romů se totiž podobá životu kupce, který
kupuje zboží na jednom místě a prodává ho jinde. Navíc si kočovní Romové
neuměli představit svůj život bez koní. Jejich písňový folklór opěvuje koně
jako přítele, který vždy pomůže, vytáhne z bídy a bude po boku v těžké
chvíli. Proto mezi typická romská povolání patřilo handlování s koňmi, což
potvrzuje i doktorka Jana Horváthová - ředitelka Muzea romské kultury v
Brně.
"Také s územním pohybem souviselo handlování s koňmi, protože koně Romové
velmi dobře znali, milovali je a dokázali je i léčit, čehož využívali i
venkované. Protože pokud Romové dokázali léčit koně, už neměli tak daleko i
k dalšímu dobytku. Takže to bylo handlování s koňmi, kdy samozřejmě oni se
snažili i koně, který nebyl v příliš dobrém stavu, všelijak
vyšlechtit, nazdobit, aby vypadal mnohem mladší a zdravější a potom ho se
ziskem prodat.
Koňští handlíři patřili k nejbohatším Romům, protože za prodej koně
získávali peníze a nikoliv naturálie, jako většina ostatních romských
řemeslníků. Někdy se však živili i nepoctivě: prodávali kradené koně anebo
také staré koně, které vydávali za mladé. Obvykle od rolníků koupili starší
koně horší kvality, s nimiž dlouho před prodejem prováděli různé léčitelské
a omlazovací praktiky a poté je prodali za několikanásobek jejich skutečné
ceny. Určitý čas je krmili, léčili bylinkami a prováděli s nimi různé další
praktiky, které však nikomu neprozradili. Dříve, než koně odvedli na koňský
trh, obrousili jim staré zuby, do krmení přidali arzen, aby koně měli
lesklou srst a jasné oči a také jim dali mírně napít alkoholu nebo dokonce
do kopyta zatloukli malý dřevěný kolík, aby koně bujně skákali a tak
vypadali mladě. Často tak oklamali i zkušeného znalce koní. Takovýmto
způsobem se mohli koňským handlířstvím zabývat jen Romové kočovní, které
oklamaný kupec už na původním místě nenalezl. Romové polokočovní museli při
tomto podnikání postupovat poctivěji a obezřetněji.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete
opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu.
V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také
na internetové adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a chybět samozřejmě nebude
ani romská hudba.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a
Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Kaj mek te nabisterav- Bičavas giľi Brnate predalo Miroslav
Richter ke leskero baro džives - adadžives leske saranda berš. Romale te
aven savore bachtale ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně, klidný víkend.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
|