Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu
pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!
Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů
a nebude chybět ani romská hudba.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Peršo amenca džana Olomouciste, kaj ada kurko sikavenas, kaštune romane
babki. Dodžanena tumen palo skidipen, redalo nipi, save predžidžile
holokaust a vakeraha tiž pale bari konferencia, savi ela pre aver kurko.
Nejdříve se společně vydáme do Olomouce na výstavu loutek. Dozvíte se o SMS
sbírce určené obětem holocaustu a pozveme vás na mezinárodní konferenci,
která je součástí pietního aktu v Letech u Písku.
Paľis amenca džana Ustende, andre galeria, kaj thoven avri sa palo romano
dživipen. Phenaha tumenge pale konferencia, kaj pes vakerela palo oda sar
dživas u so kampel te keren pradalo Roma. Amaro šuniben zaphandaha
vakeribnaha pale amare tradicii.
V druhé polovině O Roma vakeren se vypravíme do Ústí nad Labem na výstavu
Jsme jací jsme. Řekneme vám o chystané konferenci Romové v sociálních
změnách a dozvíte se jaké zvyky a tradice dodržují Romové. Tolik namátkou z
programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a
Jaroslav Sezemský.
=[ Reportáž ]=
V Olomouci začala výstava Putování nejen romských loutek
Celý tento týden mohli Olomoučané navštívit netypickou výstavu loutek.
Výstava je vyvrcholením ojedinělého projektu "Putování nejen romských
loutek", který měl děti z různých měst naučit hravou formou toleranci a
porozumění. Loutky teď poputují do Ústí nad Orlicí, Ostravy, Jeseníku a
Chrudimi. Další informace zjišťovala Radka Kvasničková u autorky projektu
Lubomíry Oláhové z olomouckého občanského sdružení EDUCO.
"Naše občanské sdružení Eduko již delší dobu přemýšlí nad tím, co nabídnout
školám, aby se učitelům a pedagogickým pracovníkům lépe pracovalo metodicky
s dětmi. Jde nám především o to, aby děti se příjemnou hravou formou naučily
poznávat různé národy, jejich zvyky, jejich tradice. V podstatě, aby ty děti
našly k sobě společnou řeč. Protože každý národ má své kouzlo, má svoje
specifika a je hodně dobré se od toho učit."
Kolik se vůbec zúčastnilo škol tady tohoto projektu? A bylo to jenom v
Olomouci nebo jste jezdila třeba po celé republice?
"Tohoto projektu se účastnilo více lidí. Není to práce o jednom člověku,
tzn. že to byli lektoři, kteří vyjížděli přímo do škol, byly osloveny
Olomouc, Ústí nad Orlicí, Jeseník a Chrudim. A nesmím zapomenout na naši
Ostravu."
To znamená, loutky budou ze všech těchto měst?
"Ano, v podstatě v každém městě se účastnila jedna až dvě školy."
Jak jste spokojeni s výsledkem?
"Já bych to řekla jednoduše. Za celou dobu, kdy jsme se, naše občanské
sdružení, snažili tento projekt realizovat, tak jsem s říkala: ´Byť jedna
škola, byť jedna paní učitelka přijala do své metodiky, do svého způsobu
výuky tuto nabídku, tak to je pro mě ta největší odměna, kterou já jsem
vůbec mohla za tu čtyřletou práci získat. A nejenom já, ale samozřejmě náš
celý pracovní tým. A mám radost z toho, když si čtu, protože každá škola se
v podstatě prezentuje na této výstavě. A když jdete kolem a čtete si vlastně
jejich názor na tu práci, co jim tato práce vlastně dala, jak vidí svou
činnost oni na svých školách, tak to je ohromné pohlazení."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
 Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Pomocí dárcovské SMS můžete pomoci i romským obětem holocaustu
Od 1. května můžete pomocí SMS zprávy přispět na péči o oběti holocaustu.
Stačí, když na číslo 87777 odešlete zprávu ve tvaru DMS HOLOCAUST. Každá
taková textová zpráva přinese Nadačnímu fondu obětem holocaustu 27 korun.
Více už Janu Mišurcovi řekla ředitelka fondu Jarmila Neumannová.
"Mně tato forma možnosti darovat peníze pro nadační fond Holocaustu a pro
projekty, které my podporujeme, napadla letos v lednu, kdy se vlastně
přiblížilo výročí šedesáti let od ukončení druhé světové války a já jsem si
řekla, že bude dobré se obrátit na veřejnost. Která bude sice více citlivá k
tématu, ti kteří se té války účastnili a potřebují trošku více pozornosti a
více péče než třeba ostatní."
Kolik peněz byste si přáli vybrat a jakým způsobem a co by bylo
uhrazeno?
"Tak ten odhad vůbec netuším. My jsme takový pilotní projekt tohoto typu dělali poprvé,
takže musím říci, že jsme všichni strašně zvědaví. Jak my, tak Fórum dárců,
které tento projekt zaštiťuje. Ty peníze, které získáme, budou použity na
podporu sociální a zdravotní péče. Hlavně sociálních služeb pro ty, kteří
přežili holocaust. I pro psychologickou pomoc jejich rodinám a blízkým,
neboť trauma holocaustu se nese rodinami a my jsme podpořili i výzkum v
České republice, který toto dokazuje."
Jaké organizace se budou moci ucházet o příspěvky z této sbírky?
"Jako vždy, budeme vypisovat výběrové řízení a ucházet se o ty prostředky
budou moci nevládní organizace, příspěvkové organizace, účelová zařízení
církve... Prostě všichni ti, kteří se starají o přeživší a poskytují jim
profesionální sociální služby nebo zdravotní služby."
Jsou to třeba i Romové, o kterých se často v rámci holocaustu nemluví.
Dostane se třeba ta pomoc i na tyto lidi?
"Nadační fond se jmenuje Obětem holocaustu. U nás, v České republice se to
týká samozřejmě Židů a Romů. Musím říci, že sociální a zdravotní péče o
romské oběti, tak my jsme neobdrželi žádosti, které by byly zaměřené na péči
o tyto přeživší. Podle mých informací, těch lidí, kteří přežili holocaust,
žije v České republice opravdu pár, protože se Romové nedožívají tak
vysokého věku."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Praha bude dějištěm mezinárodní konference o Romech v EU
Praha bude 14. května dějištěm mezinárodní konference na téma Menšinová
politika v zemích EU 25 ve vztahu k menšině Romů a Sintů. Marii Vrábelové to
řekl Markus Pape z Výboru pro odškodnění romského holocaustu.
"Přijedou poslanci parlamentu, přijedou zástupci Romů z Maďarska, z Polska,
ze Slovenska, z Německa a chtějí informovat o situaci v jejich zemích a o
menšinové politice."
Takže to bude víceméně informační seminář nebo jsou už body, které se budou
konkrétně řešit?
"Je to seminář, který má mnoho témat a chceme právě otevírat témata, o
kterých se zatím nemluvilo. Bude tam mluvit zástupce České republiky pro
dekádu Romské inkluze, to se týká vyhlášení desetiletí romské inkluze -
začlenění Romů do společnosti. Nadále se bude mluvit o programu o integraci
Romů v České republice."
Možná bude i tématem tábor v Letech? Kdy poslanci Evropského parlamentu
psali České republice, že by výkrmna vepřů, která tam doposud je, by měla
zmizet.
"Spolupořadatel semináře je Výbor pro odškodnění romského holocaustu a jeho
předseda Čeněk Juříčko bude mluvit na semináři o významu této kauzy pro
další vývoj v české republice. Seminář navazuje na každoroční pietní akt,
který se bude konat přímo v Letech u Písku u nouzového pohřebiště bývalého
tábora a tam bude po osmé výbor připomínat na tuto kauzu a uctívat oběti
nacismu, které leží přímo na tomto místě."
Vy jste od prvopočátku byl u toho, aby se tam zrodilo pietní místo. Už
uplynulo mnoho let, teď přichází zpráva až z Bruselu...
"Považuji za velice důležité, že i poslanci Evropského parlamentu se nyní
vyjádřili a vyzvali Evropskou komisi k rychlému řešení tohoto problému, což
znamená, že odsoudili současný stav a potvrdili to, co říkáme už léta, že
velkovýkrmna prasat nemůže být na místě utrpení obětí nacismu. Zrovna na
tomto místě umírali pod krutými podmínkami Romové a zvláště děti. A právě
Evropská unie se zavázala, že na takovýchto místech musí být důstojné
památníky. A tím je i Česká republika vázaná a vím, že veřejné mínění se
pomalu klade na stranu těch, kteří chtějí přemístit vepřín na vhodné místo.
Tímto i chránit dotyčné pracovní místa a umožnit hlavně pozůstalým těchto
obětí, aby je na tomto místě nerušil pach prasat a aby mohli důstojně
uctívat své příbuzné."
Myslíte si, že to řešení bude rychlejší nebo že se dotáhne do konce?
"Jsme přesvědčení, že bude den, kdy budou romské oběti nacismu i v Letech u
Písku mít důstojné místo svého klidu a čím více se oddaluje tento termín,
tak tím víc tato kauza ukazuje skutečné postavení Romů nejenom v této
společnosti, ale v celé Evropě. To znamená, že jsou diskriminovaní a dokonce
i jejich oběti nacismu musejí trpět takový osud. Jménem bývalých vězňů
letského tábora vyzýváme všechny Romy, aby přijeli 13. května do Letů a
spolu s námi uctívali romské oběti nacismu a vyzýváme též všechny, aby
přijeli další den, 14. května na seminář, který se bude konat na Masarykově
nábřeží v prostoru Goethe Institutu, kde se bude konat od desáté hodiny
seminář o menšinové politice v zemích Evropské unie."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Švýcarský soud v Ženevě zamítl žalobu sdružení Romů proti americké
počítačové firmě IBM, že podporovala nacistické vyvražďování Romů. Firma se
toho měla dopustit tím, že nacistickému Německu ještě před začátkem války
prodávala děrnoštítkové počítací stroje, které nacisté využívali ke třídění
statistických údajů o obyvatelstvu. To jim usnadnilo odesílání Romů do
vyhlazovacích táborů. Soud došel k závěru, že záležitost je promlčená.
V ústecké části Předlice tento týden opět vzplál konflikt mezi romskými
rodinami, při které se popralo zhruba 50 Romů. Příčinou napětí v této
lokalitě je podle místních početná rodina Polákových, která prý prodává
drogy a je agresivní ke svému okolí. Podle některých romských obyvatel by se
situace uklidnila, pokud by se rodina Polákových odstěhovala. Město by ale
muselo jejich dům vykoupit a to takový návrh oficiálně neobdrželo a ani
nepředpokládá, že by takový krok učinilo.
Pouť smíření, která se koná v den výročí ukončení druhé světové války v
Hejnicích na Liberecku, uzavře v neděli 8. května v tamním chrámu Navštívení
Panny Marie mše. Sloužit ji má královéhradecký katolický biskup Dominik
Duka. Bohoslužbu zprostředkuje, podle České biskupské konference v přímém
přenosu Česká televize.
V domácnostech největšího romského sídliště na Slovensku, Luníku 9 v
Košicích, v těchto dnech po více než dvou týdnech opět teče voda. Stalo se
tak poté, co bytový podnik vodárnám zaplatil 2 a půl miliónu slovenských
korun. Problém na Luníku 9 se tak nevyřešil, ale jen oddálil. Žije tam totiž
ve více než šesti stech bytů přes 800 rodin. Poplatky za bydlení však řádně
platí jen 22 domácností.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V Ústí nad Labem je k vidění výstava Jsme jací jsme
Ústí nad Labem se stalo další zastávkou mezinárodní výstavy s názvem Jsme
jací jsme. Ta nabízí návštěvníkům pohled do života Romů očima současného
umění. Do galerie Emila Filly ji přivezla rakouská společnost Rotor ve
spolupráci s fakultou užitého umění a designu ústecké Univerzity. Výstava je
součástí rozsáhlého projektu Romové a gadžové, který byl zařazen do grantu
evropské komise Kultura 2000. Představila se už i v rakouském Grazu,
slovinské Ljublani a slovenské Trnavě. A jak v těchto městech lidé umění
zachycující život Romů vnímali? Na to se Věra Masopustová ptala kurátorky
výstavy Margharethe Makovec.
"Toto je velmi zajímavá otázka a bylo velice obtížné tu výstavu připravit v
souladu s touto otázkou a bylo velice obtížné najít přesnou konstelaci
uměleckých děl, tak aby spolu navzájem mohla komunikovat, a aby
korespondovala s tím, co chceme sdělit."
Měli jste možnost jako autoři výstavy vnímat, jak na tahle vystavená díla
reagují sami Romové?
"Bylo to velice zajímavé, protože jak my, tak i Slovinci nemají příliš
velkou romskou komunitu. V tomto projektu jsme se soustředili hlavně na
mladé publikum i na studenty hlavně středních škol a připravili jsme pro ně
řadu doprovodných programů. Překvapilo nás, jak jednoduché byly jejich
reakce a z těch reakcí jsme opravdu pochopili, že jsme opravdu udělali
důležitou práci a vyplnili trhlinu v nějakých dezinformacích, protože
opravdu se nás ptali na takové věci, jako: "Proč mají Romové tmavší barvu
pleti."
Za ústecké organizátory výstavu "Jsme, jací jsme", zhodnotil historik umění
Michal Koleček:
"Z mého pohledu má význam velký, ale nemyslím to tak, že bychom tu výstavu
vřazovali do toho, co se děje u nás, ale ten význam je spíš navenek. Nebo
vzhledem ke komunikaci k českým a mezinárodním uměleckým kontextem. Za prvé,
ta výstava je významná už z toho důvodu, že vlastně je to výstava, která
vystavuje středoevropský umělecký kontext. Ten okruh ze zemí střední Evropy,
což není u nás, v Čechách, příliš často. Většinou se snažíme ty velké
instituce spíše dovést výstavy z toho tzv. západu a tady jsou umělci, kteří
tvoří ve velice podobném prostředí, v jakém žijeme my - ve střední a
jihovýchodní Evropě, takže to je první významná věc a druhá významná věc je
ta, že je to výstava, která sleduje téma, velice zajímavé téma - pro nás
velice aktuální téma v Ústí nad Labem, které také není příliš v českém umění
reflektováno."
Já se ještě zeptám na romské umělce. Jsou nějaká významná, ať už česká nebo
evropská jména, která na téhle výstavě uvidíme?
"Jsou tady významná jména. A tady je také jedna otázka, která je velice
zajímavá. Koneckonců diskutoval ji před nedávnem i pan ředitel Národní
galerie pan Knížák. Ten zastává tezi, že současní umělci, romští umělci
nejsou součástí skutečně toho etablovaného rámce současného výtvarného
umění. Toho kvalitního umění z hlediska institucí a trhu s uměním. Tady
najednou na té výstavě vidíme, že to není pravda, že jsou tady někteří
umělci, kteří v tomto rámci fungují, zastupují je třeba galerie, a kteří také to
umění, které produkují, trošku posunují od toho lidového nebo naivního
způsobu, který je trošku těm romským umělcům někdy podsouván, právě do téhle
oblasti toho současného umění. Takže teda na téhle výstavě bych třeba
vzpomenul maďarského umělce, který se jmenuje Kalanio, což je autor, který
funguje skutečně v maďarském kontextu současného umění a je to romský autor.
Částečně i Iosif Kiraly z Rumunska, také vlastně romský umělec a
vedle toho jsou tady umělci neromští. Z těch majoritních společností, kteří
ovšem reflektují tu specifiku vztahu mezi romským etnikem a tím většinovým
etnikem v té které zemi, ze které pocházejí."
Fotografie jsou ze stránek http://rotor.mur.at
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V Parlamentu proběhne konference na téma Romové v sociálních změnách
Sdružení Dženo pořádá pod záštitou zmocněnce pro lidská práva a poslance
Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Svatopluka Karáska konferenci
na téma Romové v sociálních změnách. Uskuteční se v prostorách Poslanecké
sněmovny Parlamentu České Republiky a začíná 20. května. Na tomto jednání se
členové romské komunity zapojí do debaty o reformě sociální politiky a
zaměstnanosti. Jan Mišurec pozval k mikrofonu organizátora tohoto pléna,
ředitele sdružení Dženo Ivana Veselého.
"Konference Romové v sociálních změnách chce jaksi osvětlit ideový záměr
Ministerstva práce a sociálních věcí týkajících se reformy v sociálních
dávkách. Jde tady v podstatě o to, aby odpovědní ministerští úředníci
vysvětlili, že to není zaměřeno v prvé řadě na Romy a vysvětlili, proč
chtějí reformu toho systému dělat tak, jak navrhují ve věcném záměru zákona
na jedné straně. A na druhé straně chceme dát prostor Romům, taky romským
organizacím, aby o těchto změnách, popřípadě dopadech informovali tyto
úředníky ale zároveň i poslance českého parlamentu."
Dnes už velké množství chudých Romů se potýká s velkými problémy a hrozí, že
spadnou ještě do větší chudoby. Tak jak vy se na to díváte?
"Podívejte se. Oni nemusí spadnout do ještě víc do toho bahna. Jde tady o
to, aby tuhletu reformu provázela doprovodná opatření týkající se hledání
zaměstnání nebo motivování zhruba půl milionu nezaměstnaných v České
republice k tomu, aby si hledali práci. A proto tam jdou ti úředníci, aby
vysvětlili jednoduchým způsobem, jak ten systém by měl fungovat. A jak ti
lidé by měli být aktivováni k práci."
Slovenská vláda učinila ty stejné kroky. Také očekávala, že se situace
nezhorší. Přesto Romové do té bídy ještě větší spadli. Nemáte strach, že se
bude opakovat stejná situace?
"Situace v Čechách a na Slovensku již nejde srovnávat. Přeci jenom ten
odstup těch zhruba dvanácti let od rozdělení Československa, od rozdělení
ekonomik a od rozdělení sociálního systému dává českým Romům trošičku navíc
v tom sociálním systému. Tady nejde o to nějak výrazně poškodit armádu
nezaměstnaných. Tady bude hodně záležet, jak zapracují úřady práce, jak
zapracují jednotlivé obce a tak dále a tak dále. Ta reforma ne že vyzkouší
Romy, ale vyzkouší státní správu, jak je schopná realizovat tuto reformu."
Na konferenci se bude asi mluvit hodně o tom, jak konkrétně Romové žijí. Jak
byste zhodnotil tu situaci Romů v České republice?
"Že jsou nezaměstnaní, to jsem v úvodu už říkal. Že ani ty sociální dávky
nestačí na tu obživu - to je jasné, protože porostly ceny nájmů, energií,
zvýšily se životní náklady, takže je to tak akorát na té hranici únosnosti.
Právě proto je ta sociální reforma, protože není východiskem pro řadu lidí
žít ze sociálních dávek."
Přesto se stále stává, že i vzdělaní Romové práci nenajdou, často odchází do
zahraničí. Nemáte někdy pocit, že jakoby Romové jsou nechtění na tom trhu
práce?
"Ten pocit ne že mám, ale já vím, že jsou nechtění. Že je diskriminace v
každodenním životě, tak to už je neoddiskutovatelný fakt. Ale je potřeba ze
strany Romů proti té diskriminaci bojovat. A ze strany státní správy je
nutné prostě vyžadovat plnění všech těch antidiskriminačních vyhlášek,
zákonů, direktiv a další legislativy. Takže teda jde o to, jak se tato
reforma pojme, jako šiřeji, myslím teď jaká atmosféra ve společnosti se
vytvoří."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Historie, tradice, zvyky ]=
Romská řemesla - 2. díl: Zpracování přírodních materiálů
Před týdnem jsme zahájili seriál o tradičních romských řemeslech a povídali
si o zpracovaní kovů. Dnes se společně s Janou Šustovou budeme zabývat tím,
jakým činnostem se obecně Romové věnovali a zvláště se soustředíme na
řemesla související se zpracováním přírodních materiálů.
Romové v historii kočovali, ale ne vždy se jednalo o bezcílné toulání, neboť
řada z nich se věnovala takzvanému řemeslnému kočovnictví. Mezi řemeslně
kočující patřili především Romové věnující se kovozpracujícím činnostem:
kováři, cínovači, brusiči, opraváři deštníků, dráteníci, ale také výrobci
dřevěného nádobí a koryt. Dále se Romové živili akrobacií, předváděním
cvičené zvěře, loutkoherectvím a herectvím. Nejvíce však Romové vynikli v
hudbě, která se vyznačuje originalitou hudebního projevu a perfektním
provedením. Romským hudebníkům bylo jako prvním umožněno usazovat se mezi
ne-Romy. K dalším tradičním romským profesím patřilo košíkářství, hrnčířství
a výroba cihel. V dnešním příspěvku se zaměříme především na řemesla
související se zpracováním přírodních materiálů, o kterých nám více prozradí
ředitelka Muzea romské kultury v Brně, doktorka Jana Horváthová:
"Další odvětví jsou předměty vyráběné z produktů přírodních, čili to je
především ze dřeva, korytářství. To byla jedna veliká skupina Romů, která se
živila výrobou dřevěného nádobí. Především tedy mís, misek i takových
velkých koryt, jako třeba na zabíjačku. To bylo typické právě pro Romy. Ale
potom i lžíce a dneska už i příbory. Ale to zase hlavně na tom Balkáně,
protože u nás už toto řemeslo se nedochovalo, i když můžu říct, že ojediněle
se tomu teda Romové věnují hlavně na Slovensku a to především pro taková ta
družstva lidové umělecké výroby, a pak to prodávají na takových těch
jarmarcích a pro obchody jako je Luta apod. Dál je to samozřejmě výroba z
proutí, čili pletení košíků a dnes už taky teda výroba proutěného nábytku."
Kromě řemeslně kočujících Romů byli i chudší Romové, kteří provozovali
takzvanou potulku. Ti se živili například podomním prodejem různého zboží -
třeba zeleniny, ovoce, smaltovaného nebo kameninového nádobí, obnošeného
šatstva a podobně. Dále sbírali různé suroviny, jako třeba staré hadry,
kosti, peří, železo a jiné. Ženy si přivydělávaly nárazovým provozováním
magie - hádáním z ruky nebo z karet.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete
opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu.
V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také
na internetové adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a chybět samozřejmě nebude
ani romská hudba.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a
Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma. Romale irinen - ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně, klidný víkend.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
| 
"Naše občanské sdružení Eduko již delší dobu přemýšlí nad tím, co nabídnout
školám, aby se učitelům a pedagogickým pracovníkům lépe pracovalo metodicky
s dětmi. Jde nám především o to, aby děti se příjemnou hravou formou naučily
poznávat různé národy, jejich zvyky, jejich tradice. V podstatě, aby ty děti
našly k sobě společnou řeč. Protože každý národ má své kouzlo, má svoje
specifika a je hodně dobré se od toho učit."
Kolik se vůbec zúčastnilo škol tady tohoto projektu? A bylo to jenom v
Olomouci nebo jste jezdila třeba po celé republice?
"Ano, v podstatě v každém městě se účastnila jedna až dvě školy."
Poslech:
Související články
"Mně tato forma možnosti darovat peníze pro nadační fond Holocaustu a pro
projekty, které my podporujeme, napadla letos v lednu, kdy se vlastně
přiblížilo výročí šedesáti let od ukončení druhé světové války a já jsem si
řekla, že bude dobré se obrátit na veřejnost. Která bude sice více citlivá k
tématu, ti kteří se té války účastnili a potřebují trošku více pozornosti a
více péče než třeba ostatní."
"Tak ten odhad vůbec netuším. My jsme takový pilotní projekt tohoto typu dělali poprvé,
takže musím říci, že jsme všichni strašně zvědaví. Jak my, tak Fórum dárců,
které tento projekt zaštiťuje. Ty peníze, které získáme, budou použity na
podporu sociální a zdravotní péče. Hlavně sociálních služeb pro ty, kteří
přežili holocaust. I pro psychologickou pomoc jejich rodinám a blízkým,
neboť trauma holocaustu se nese rodinami a my jsme podpořili i výzkum v
České republice, který toto dokazuje."
Pouť smíření, která se koná v den výročí ukončení druhé světové války v
Hejnicích na Liberecku, uzavře v neděli 8. května v tamním chrámu Navštívení
Panny Marie mše. Sloužit ji má královéhradecký katolický biskup Dominik
Duka. Bohoslužbu zprostředkuje, podle České biskupské konference v přímém
přenosu Česká televize.
"Toto je velmi zajímavá otázka a bylo velice obtížné tu výstavu připravit v
souladu s touto otázkou a bylo velice obtížné najít přesnou konstelaci
uměleckých děl, tak aby spolu navzájem mohla komunikovat, a aby
korespondovala s tím, co chceme sdělit."
"Bylo to velice zajímavé, protože jak my, tak i Slovinci nemají příliš
velkou romskou komunitu. V tomto projektu jsme se soustředili hlavně na
mladé publikum i na studenty hlavně středních škol a připravili jsme pro ně
řadu doprovodných programů. Překvapilo nás, jak jednoduché byly jejich
reakce a z těch reakcí jsme opravdu pochopili, že jsme opravdu udělali
důležitou práci a vyplnili trhlinu v nějakých dezinformacích, protože
opravdu se nás ptali na takové věci, jako: "Proč mají Romové tmavší barvu
pleti."
"Z mého pohledu má význam velký, ale nemyslím to tak, že bychom tu výstavu
vřazovali do toho, co se děje u nás, ale ten význam je spíš navenek. Nebo
vzhledem ke komunikaci k českým a mezinárodním uměleckým kontextem. Za prvé,
ta výstava je významná už z toho důvodu, že vlastně je to výstava, která
vystavuje středoevropský umělecký kontext. Ten okruh ze zemí střední Evropy,
což není u nás, v Čechách, příliš často. Většinou se snažíme ty velké
instituce spíše dovést výstavy z toho tzv. západu a tady jsou umělci, kteří
tvoří ve velice podobném prostředí, v jakém žijeme my - ve střední a
jihovýchodní Evropě, takže to je první významná věc a druhá významná věc je
ta, že je to výstava, která sleduje téma, velice zajímavé téma - pro nás
velice aktuální téma v Ústí nad Labem, které také není příliš v českém umění
reflektováno."
Já se ještě zeptám na romské umělce. Jsou nějaká významná, ať už česká nebo
evropská jména, která na téhle výstavě uvidíme?
"Jsou tady významná jména. A tady je také jedna otázka, která je velice
zajímavá. Koneckonců diskutoval ji před nedávnem i pan ředitel Národní
galerie pan Knížák. Ten zastává tezi, že současní umělci, romští umělci
nejsou součástí skutečně toho etablovaného rámce současného výtvarného
umění. Toho kvalitního umění z hlediska institucí a trhu s uměním. Tady
najednou na té výstavě vidíme, že to není pravda, že jsou tady někteří
umělci, kteří v tomto rámci fungují, zastupují je třeba galerie, a kteří také to
umění, které produkují, trošku posunují od toho lidového nebo naivního
způsobu, který je trošku těm romským umělcům někdy podsouván, právě do téhle
oblasti toho současného umění. Takže teda na téhle výstavě bych třeba
vzpomenul maďarského umělce, který se jmenuje Kalanio, což je autor, který
funguje skutečně v maďarském kontextu současného umění a je to romský autor.
Částečně i Iosif Kiraly z Rumunska, také vlastně romský umělec a
vedle toho jsou tady umělci neromští. Z těch majoritních společností, kteří
ovšem reflektují tu specifiku vztahu mezi romským etnikem a tím většinovým
etnikem v té které zemi, ze které pocházejí."
"Konference Romové v sociálních změnách chce jaksi osvětlit ideový záměr
Ministerstva práce a sociálních věcí týkajících se reformy v sociálních
dávkách. Jde tady v podstatě o to, aby odpovědní ministerští úředníci
vysvětlili, že to není zaměřeno v prvé řadě na Romy a vysvětlili, proč
chtějí reformu toho systému dělat tak, jak navrhují ve věcném záměru zákona
na jedné straně. A na druhé straně chceme dát prostor Romům, taky romským
organizacím, aby o těchto změnách, popřípadě dopadech informovali tyto
úředníky ale zároveň i poslance českého parlamentu."
Romové v historii kočovali, ale ne vždy se jednalo o bezcílné toulání, neboť
řada z nich se věnovala takzvanému řemeslnému kočovnictví. Mezi řemeslně
kočující patřili především Romové věnující se kovozpracujícím činnostem:
kováři, cínovači, brusiči, opraváři deštníků, dráteníci, ale také výrobci
dřevěného nádobí a koryt. Dále se Romové živili akrobacií, předváděním
cvičené zvěře, loutkoherectvím a herectvím. Nejvíce však Romové vynikli v
hudbě, která se vyznačuje originalitou hudebního projevu a perfektním
provedením. Romským hudebníkům bylo jako prvním umožněno usazovat se mezi
ne-Romy. K dalším tradičním romským profesím patřilo košíkářství, hrnčířství
a výroba cihel. V dnešním příspěvku se zaměříme především na řemesla
související se zpracováním přírodních materiálů, o kterých nám více prozradí
ředitelka Muzea romské kultury v Brně, doktorka Jana Horváthová:
Kromě řemeslně kočujících Romů byli i chudší Romové, kteří provozovali
takzvanou potulku. Ti se živili například podomním prodejem různého zboží -
třeba zeleniny, ovoce, smaltovaného nebo kameninového nádobí, obnošeného
šatstva a podobně. Dále sbírali různé suroviny, jako třeba staré hadry,
kosti, peří, železo a jiné. Ženy si přivydělávaly nárazovým provozováním
magie - hádáním z ruky nebo z karet.
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články