Švýcarský soud zamítl žalobu Romů proti IBM za holokaust
Švýcarský soud v Ženevě zamítl
žalobu sdružení Romů proti americké počítačové firmě IBM, že
podporovala nacistické vyvražďování Romů. Firma se toho měla
dopustit tím, že nacistickému Německu ještě před začátkem války
prodávala děrnoštítkové počítací stroje, které nacisté využívali
ke třídění statistických záznamů o obyvatelstvu, což jim
usnadnilo odesílání Romů do vyhlazovacích táborů.
"Ženevský soud došel k závěru, že záležitost je promlčená. S
tím nesouhlasíme a odvoláme se," řekl podle agentury AFP Henri-
Philippe Sambuc, právní zástupce romského sdružení GIRCA (Gypsy
International Compensation and Recognition Action).
Podle švýcarských zákonů musí být odvolání podáno do 30 dnů.
Pokud i odvolací soud ženevského kantonu kauzu zamítne, lze se
odvolat ke švýcarskému federálnímu soudu.
Případ GIRCA proti IBM začal v roce 2001, kdy romská
organizace podala ve Švýcarsku jakožto neutrální zemi žalobu.
Podle GIRCA dodané stroje umožnily nacistům dosáhnout při sčítání
obyvatel v letech 1933 a 1939 mimořádně přesných výsledků a
současně usnadnily zjišťování míst pobytu Židů a Romů. Stroje prý
také pomáhaly vést statistiku vězňů koncentračních táborů.
Během holokaustu zahynulo vedle více než šesti milionů Židů
také nejméně 600.000 Romů. GIRCA požaduje od IBM "morální
odškodnění" 20.000 dolarů plus úroky za dobu procesu pro každého
z žalujících Romů.
IBM žalobu odmítá s poukazem na to, že její německá filiálka
byla nacisty konfiskována, a mateřská firma proto nenese žádnou
zodpovědnost za to, jak byly děrnoštítkové počítací stroje
využívány. GIRCA ale argumentuje, že mateřská IBM měla až do
vyhlášení válečného stavu mezi USA a Německem se svou filiálkou
kontakty, a mohla tedy ovlivňovat její chod. Švýcarský soud proto
v odůvodnění uvedl, že "spoluúčast IBM na zločinech nacistů
formou materiální a intelektuální pomoci zřejmě nelze zcela
vyloučit", současně ale uznal za platnou podmínku promlčení.
|