Výzva Evropského parlamentu, aby Česko zrušilo vepřín stojící v místech bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku, nejspíš vyvolá nová jednání na toto téma. Za zrušení vepřína by se přimlouval premiér Jiří Paroubek (ČSSD), obává se však, že rychlé řešení problému nebude možné. Prezident Václav Klaus v reakci na čtvrteční rezoluci europoslanců zdůraznil, že by se o vepřínu mělo rozhodovat v Česku, a nikoli v Evropské unii.

"Rozhodně se o tom bude jednat, ale nějakou senzační zprávu, že by se to okamžitě rušilo, tu nemůžeme vydat," řekl ČTK zmocněnec vlády pro lidská práva a poslanec Svatopluk Karásek. Podotkl, že dosavadní jednání ztroskotala zejména kvůli vysokým nákladům na přemístění vepřína, jež by dosáhly asi 800 milionů korun. "Jde o to najít jiné řešení, které by nebylo takhle strašně nákladné," dodal Karásek. Na vysoké náklady upozornil i Paroubek, který si chce nechat k problému zpracovat širší zprávu.

Výzva ke zrušení vepřína je součástí rezoluce odsuzující diskriminaci Romů, již Evropský parlament v Bruselu schválil ve čtvrtek. Text vyzývá instituce Evropské unie a členské i kandidátské státy EU, aby přijaly příslušná opatření, která povedou k lepšímu postavení Romů ve společnosti.

"Já si myslím, že jsou věci, které jsou domácí a mají být řešeny tady," uvedl k problému budoucnosti vepřína Klaus. Podle prezidenta většina europoslanců nemá k problému potřebné informace. "O vepřínu v Letech hlasovalo 760 poslanců, kteří nevědí, kde jsou Lety, kteří nevědí, že je tam vepřín, kteří nevědí, co se tam stalo," míní prezident.

Romští předáci žijící v Česku rezoluci přivítali. Podle předsedy Parlamentu Romů ČR Milana Ščuky před zrušením vepřína "není úniku". "Otázka je, jestli to bude za rok nebo za dva," dodal Ščuka. Stejný postoj jako romští předáci v česku vyjádřilo také Evropské centrum pro práva Romů (ERRC) se sídlem v Budapešti. Čtvrteční rezoluci označila za pokrok rovněž jediná romská poslankyně EP Lívia Járókaová z Maďarska.

Kvůli odstranění stavby zneuctívající místo utrpení a smrti mnoha lidí za druhé světové války se počátkem dubna obrátili zástupci romské komunity v Česku na prezidenta Klause, český parlament i mezinárodní instituce, nevládní organizace, církve a veřejnost doma i v zahraničí.

V roce 1995 odhalil v Letech tehdejší prezident Václav Havel památník. Podle historických pramenů přišlo v táboře o život 326 lidí, z nichž asi polovinu tvořily děti. Romové se již delší dobu snaží o uzavření vepřína, ale zatím neúspěšně. V roce 2000 byl obětem tábora odhalen památník na hřbitově v nedalekých Mirovicích.

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.08.2017	Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září	Zprávy ze života Romů
06.08.2016	Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustu	Zprávy ze života Romů
28.05.2016	Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupení	O Roma Vakeren
23.01.2016	Reportáž	O Roma Vakeren
16.01.2016	Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u Písku	O Roma Vakeren
08.08.2015	Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u Písku	O Roma Vakeren
23.05.2015	Vzpomínky Arnošta Vintra na dětství v Letech u Písku a v Osvětimi	O Roma Vakeren
16.05.2015	Před 20 lety prezident Václav Havel odhalil památník v Letech u Písku	O Roma Vakeren
16.05.2015	Romové jsou největší etnickou menšinou v Evropě	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)