Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu
pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren".
Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů
a nebude chybět ani romská hudba.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Peršo vakeraha palo oda so predalo Roma sas o Dad o Jan Pavel dujto u sar le
Romen ľikerelas.
Nejdříve vám povíme, co znamená pro Romy odchod Svatého otce Jana Pavla II.
Džana amenca tiž ko Lety u Písku, kaj pes adaďives sgejle o Roma.
Vydáme se také do Letů u Písku, kde Romové svůj Mezinárodní den uctili
vzpomínkou na oběti tohoto koncentračního tábora a za historickými událostmi
našich dějin se ohlédne romský historik Ian Hancock.
Mek adaďives vakeraha palo internacionalno projektos predalo Roma, džana
amenca ko Roma Ostaravate u amaro šuniben zaphandaha vičidoneha.
V druhé polovině O Roma vakeren se dozvíte, jak pokračuje mezinárodní
projekt Dekáda romské inkluze, vydáme se mezi Romy do Ostravy a nebude
chybět pozvánka na koncert romských kapel. Tolik namátkou z programové
nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Richard Samko.
=[ Reportáž ]=
Jan Pavel II. jako první papež blahořečil Roma
Svět truchlí nad odchodem Svatého otce Jana Pavla II. Úctu k němu chovají i
Romové, kteří si dnes, v den posledního rozloučení s papežem, připomínají
Mezinárodní den Romů. Jakým způsobem Svatý otec Jan Pavel II. projevil úctu
Romům, řekl Richardu Samkovi ředitel sdružení Dženo Ivan Veselý.
"Papež pro mě byl určitým způsobem autorita, jak mocenská tak i duchovní. Já
ho oceňuji jako člověka, který v dlouhé historii katolické církve křesťany
světa k tomu, aby se chovali k Romům s větší úctou a tímto aktem se jaksi
pan papež zapsal do romských duší nejen v Evropě ale i ve světě."
Můžete nastínit nebo říct nějaký konkrétní čin?
"Dalším krokem samozřejmě bylo blahoslavení španělského Roma El Peleho a je
to v podstatě jeho nehynoucí zásluha, a protože žádný papež neměl tu odvahu
v minulosti."
Vy sám, jste vůbec věřící? Jak je to s vírou u Romů?
"Jsem věřící, protože člověk bez víry je pochodující živá mrtvola, takže v
mém životě, a nejenom v mém životě, ale i v životě všech Romů je důležité
útočiště před jaksi tímto složitým a komplikovaným světem, kde se někdy
Romové cítí prostě v nebezpečí."
Jak na vás působily vánoční nebo velikonoční mše, kdy vlastně papež posílal
Romům vzkaz v romštině a přál jim?
"Tím, že promlouval i v romštině, zrovnoprávnil romský jazyk a Romy v rámci
křesťanského světa a katolické církve."
Shodou okolností je i ten dnešní den je pro Romy významný - slaví se
Mezinárodní den Romů. Co tento svátek vůbec znamená, pro vás?
"Tomuto svátku, který se vlastně váže k romské vlajce, k romské hymně a co
se týče prostě jaksi svátku obecně u Romů, tak bych spíš preferoval např.
Romové na Balkánu světí svátek sv. Jiří. Tady ve střední Evropě, když se to
takhle vezme, tak máme dostatek uvěřitelných historických dat, které se
třeba více vážou s romskou samosprávou, s jakousi romskou emancipací i s
jakousi romskou svobodou, než je Mezinárodní romský den. Třeba 1412 král
Zikmund dal Romům privilegia samosprávy, takže jaksi kus jakési určité
romské svobody. A to si myslím, že to je svátek, který by Romové tady v
Evropě měli prostě jaksi světit nebo slavit, protože my jsme tu svobodu jako
národ měli."
Tolik ředitel sdružení Dženo Ivan Veselý.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Zástupci romských organizací se sešli v Letech u Písku
Osmý duben jako Den Romů si dnes na místě bývalého pohřebiště sběrného
tábora v Letech u Písku připomněli zástupci romských organizací. Na místě
natáčela redaktorka Martina Vodičková:
Ladislav Goral, člen Rady vlády pro národnostní menšiny, do Letů jezdí už od
roku 1995, kdy se začalo památeční místo, které připomíná smutnou minulost
českých Romů, budovat.
"Je to hrozný pocit. To, že se o to obec stará je velice chvalitebné. Měl by
zde stát nejenom ten kámen, ale ještě by se měla postavit nějaká kaplička,
protože když tady je teplo, tak je cítit smrad z prasečáku a s tím by se
mělo opravdu něco dělat. Bylo v plánu, že se tady udělá nějaký val, který by
tomu zabránil, aby se to sem netáhlo, ale žel bohu na to zatím nejsou
finanční prostředky."
"Myslíte si, že je reálný požadavek na zrušení toho prasečáku?"
"Reálná šance? Já myslím, že my se toho už nedožijeme. Jednak to stojí 360
milionů, možná teď už více a stát za to tolik peněz nedá. Možná by stačilo,
kdyby se udělal ten ochranný val, který se plánoval, že tady bude."
Michaela Holubová patří k mladé generaci, která začíná dějiny svého národa
teprve rozkrývat.
"Jsem tady poprvé a ten pocit z toho, očekávala jsem trošku hezčí památník
nebo něco, co by v podstatě víc připomínalo tu situaci tehdy, ale jinak mám
takový stísněný pocit, protože když si představím, že tady vlastně stojíme
na masovém hrobě, tak je to nepříjemné. A musím říct, že asi v té době,
nevím, snažím se vžít do té situace, která byla, muselo to být hrozně těžké
a beznadějné, takže na druhou stranu jsem ráda, že jsem tady."
Ondřej Giňa, předseda romských regionálních představitelů je jedním z
iniciátorů petice za odstranění velkovýkrmny prasat v místech bývalého
tábora. A to i s vědomím, že se mnoho podobných výzev v minulosti už minulo
účinkem.
"Mezinárodní den Romů chceme využít k tomu, abychom se každým rokem vraceli
k této záležitosti, a to nejenom v tom jednom dni, ale v průběhu celého
roku, abychom věděli, co jsou to Lety, co se tady dělo a zejména ta mladší
generace Romů i ostatní společnost, aby věděla, že je tady historie, která
je doposud otevřená a že je třeba se o tom bavit a hledat cestu, jak vlastně
celou tu záležitost důstojně uzavřít
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
U zrodu Mezinárodní romské unie stál i profesor Ian Hancock
Dnes si Romové na celém světě připomínají Mezinárodní den Romů, který byl
ustanoven v roce 1990 na 4. kongresu Mezinárodní romské unie ve Varšavě. V
České republice ho oficiálně slavíme od roku 2001. Mezinárodní den Romů
připadá na 8. duben z toho důvodu, že v tento den v roce 1971 vznikla v
Londýně Mezinárodní romské unie. U jejího založení stál i romský historik
Ian Hancock, který v současné době přednáší na Texaské univerzitě v Austinu.
Jeho rodina pocházela z Maďarska, ale on se narodil v Anglii a polovinu
svého života prožil v USA. Ve svých 20 letech se zapojil do romského hnutí a
dodnes zastupuje Romy v různých organizacích. O zkušenostech s integrací
menšin si s profesorem Hancockem povídala Jana Šustová.
Můžete porovnat zkušenosti s integrací Romů v Evropě a v Americe?
"Jelikož jsem sám přijel do severní Ameriky z Evropy, mohl jsem porovnávat ty
dvě situace a vidět, jak americká společnost zachází s integrací menšin,
zvláště s lidmi jiné barvy kůže. Zvláště to byli lidé z Afriky ale i další,
například Mexičané. A podobně jako afro-američané mají za sebou i Romové
historii otroctví - v některých částech Evropy byli po staletí otroky.
V těch částech Evropy, kde Romové nebyli zotročováni, proti nim byla
zavedena určitá legislativní opatření, na některých místech velmi ostrá.
V západní Evropě byli během doby kolonizace Romové posíláni do kolonií do
severní a jižní Ameriky. Jejich historie je po staletí historií útlaku a
druhořadého postavení v evropské společnosti. A co jsme se naučili
z amerických zkušeností, je, že přestože můžeme změnit zákony země, aby si
všichni lidé byli rovni, nemůžeme přes noc změnit lidské postoje. Stále
ještě existuje diskriminace v mnoha sociálních oblastech. Takže i když je
třeba nelegální odmítnout někoho obsloužit v obchodě, často to obchodníci
dělají. Anebo člověka, na kterém je vidět, že je Rom, nechají dlouho čekat a
obslouží ho jako posledního, i když přišel dřív než ostatní. Způsob, jak se
proti diskriminaci dá bojovat, je vzdělání."
Tolerance musí určitě přicházet nejen od většinové společnosti, ale i od
Romů samotných...
"Musíme vědět, že si za něco neseme vinu i sami. Naše kultura ve svých
konzervativních podobách nesnese blízkost s gádžovskou kulturou.
V konzervativních romských komunitách rodiče nechtějí posílat své děti do
školy, protože nechtějí, aby seděly vedle gádžů, aby jedly jídlo jako
gádžové. Není to myšleno zle, není to naschvál, je to kulturní problém a my
v tomto respektu k vlastní kultuře nejsme sami - konzervativní muslimové,
ortodoxní Židé, konzervativní hinduisté mají stejná kulturní omezení. A
v tomto směru se nová Evropa může učit z americké zkušenosti, protože
Američané přijímají kulturní etnické rozdíly do širších struktur - částečně
i do vzdělávacího systému. Lidé se nemusejí rozdělovat a kastovat, ale je
potřeba zdůrazňovat pochopení a soucit."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Sdružení romských občanů Lysé nad Labem nabízí v tamním komunitním centru
azylové ubytování pro lid, kteří ukončili výkon trestu a nemají se kam
vrátit. Slavnostní otevření se uskutečnilo 7.dubna. Projekt je financován z
humanitního sociálního fondu. V azylovém domě je možné se na určitou dobu
ubytovat a s klientem pracují romští mentoři z probační a mediační služby.
Poslanci z podvýboru pro sociálně ohrožené skupiny obyvatel chtějí pomoci
romským dětem z Mostecka ve vzdělávání. Jedno z možných řešení je podle
předsedy výboru Josefa Janečka z KDU-ČSL převzetí amerického modelu, při
němž děti z černošských ghett musejí povinně navštěvovat určenou školu.
Pokud rodina nezajistí docházku svého potomka do školy, je tvrdě
sankcionována. Poslanci se nyní podle Janečka chtějí poradit s pracovníky
mosteckého magistrátu a se zástupci romských sdružení.
Romská střední škola sociální, která se z Kolína přestěhovala do Čáslavi, se
potýká s problémy. Vedení školy stále, hledá podporu na středočeském
krajském úřadě. Radní totiž budou rozhodovat, zda krajský úřad s romskou
školou podepíše dlouhodobou smlouvu. Proti setrvání romské školy v Čáslavi
se postavila místní radnice, která již počítala s těmito prostory pro
Vysokou školu Jiřího z Poděbrad.
V Brněnském Muzeu romské kultury můžete shlédnout tři výstavy - a to dvě
fotografické a jednu literárně - výtvarnou. Muzeum vystavuje fotografie Hany
Šebkové, která celý svůj život věnovala výzkumu romského jazyka a kultury.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
O Dekádě romské inkluze pojednává časopis Jekhetane
Neziskové organizace a média se zajímají o dění v Dekádě romské inkluze.
Desetiletka slibuje zlepšení životních podmínek. Romové v ČR jsou bohatší
než Romové v jiných zemích střední a východní Evropy a proto jejich sociální
i zdravotní situace je lepší. Ovšem co se týče politické participace, jsou
čeští Romové nejméně aktivní a je těžké je sjednotit do jedné strany.
Czeslawa Waleka, ředitele kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské
komunity pozval k mikrofonu Jan Mišurec.
"Samozřejmě a vezměte to tak, že každých deset let něco přinese. Až pak
historie ukáže, zda ten posun byl k horšímu nebo k lepšímu, ale vezměte si,
jaká byla situace Romů před deseti lety a jaká je teď, takže nějaký posun
tam bude, já si myslím, že ten posun bude k lepšímu, protože tomu státu nic
jiného nezbývá. Pokud vám kolem měst vznikají ghetta, tak dříve nebo později
se ta majorita začne proti tomu stavět a jistě s tím bude muset něco udělat,
ne proto, že jsou to Romové, ale proto, že ta majorita ta ghetta kolem toho
města nebude chtít."
"Kdyby jste srovnal, jak probíhá dekáda v jiných zemích, tak v čem se liší
situace České republiky?"
"Tak v každé zemi je to jiné, když porovnám naši situaci s Makedonií nebo
Ruskem, tak tam zapojení občanské společnosti je o hodně větší než u nás v
České republice. Když ale zase porovnám zapojení Slovenska, tam to je skoro
podobné. Já si myslím, že vláda se primárně zapojila proto, že tam je ten
mezinárodní prvek. Je tam devět vlád, osm států, které se rozhodly zapojit,
že si můžeme vyměnit zkušenosti, můžeme si poradit a vytvořit si vnitřní
platformy, v rámci kterých budeme tlačit třeba na Evropskou unii nebo jiné
mezinárodní organizace, aby se více zabývaly sociálně vyloučenými romskými
komunitami."
Romy v Dekádě zastupuje Gabriela Hrabaňová, která také iniciovala vydání
zvláštního čísla časopisu Jekhetane u příležitosti oslav Mezinárodního dne
Romů. Dočtete se v něm vše o Dekádě a objednat si ho můžete zdarma ve
sdružení Athinganoi. S Gabrielou Hrabaňovou si povídal opět Jan Mišurec.
Občanské sdružení Athinganoi vydalo jedno číslo speciálního vydání
časopisu, které se jmenuje Jekhetane společně v dekádě romské inkluze
2005-2015. Měl by vlastně informovat o tom, co se za ten přípravný rok
dekády v roce 2004 událo a informovat také o tom, jaké jsou priority v rámci
dekády a reportážemi přímo z těchto problematických oblastí přiblížit lidem,
kde se tyto problémy nacházejí. Bude distribuován neziskovým organizacím a
institucím v České republice.
"Jaké jsou ty největší problémy Romů podle vás v České republice?"
"Tím největším a nejpalčivějším problémem je právě to vzdělávání, kterému se
Dekáda věnuje docela patřičně, samozřejmě velký problém je bydlení a
nezaměstnanost, protože od toho se všechny ty problémy odvíjejí a Romové se
dostávají do toho začarovaného kruhu. Mé očekávání bylo, že Dekáda přinese
takovou tu novou naději, novou vizi pro řešení těch největších problémů a
vlastně i proto, aby se neziskové organizace spojily a aby si řekly, kdo by
měl být jejich zástupce, kdo by mohl mluvit za všechny. Já stále vidím, že v
rámci těchto příštích deseti let se něco takového vytvoří, Romové se spojí a
využijí té možnosti mít ten hlas a tlačit na tu vládu a na ty jednotlivé
ministerské resorty."
"Vláda už ale přislíbila jakousi mediální kampaň a šoty v televizi k
informovanosti běžných občanů o tom, co vlastně Dekáda je."
"Nevím, jestli je to vládní iniciativa, každopádně budeme se snažit dále
vyvíjet aktivity směrem k neziskovým organizacím a k Romům, ale i k
majoritní společnosti o tom, že tady tedy nějaká Dekáda existuje a budeme se
snažit dále ukazovat na ty problémy, ale rádi bychom ukazovali i pozitivní
obraz Romů právě směrem k té majoritě."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V Ostravě proběhly Dny romské kultury
Ostrava tento týden hostila Dny romské kultury. Vyvrcholily dnes odpoledne
přehlídkou hudebních a tanečních souborů v Salesiánském středisku mládeže
Don Bosco. Jak se změnil vzájemný vztah Romů a většinové společnosti, co se
zlepšilo a na čem naopak musíme dále pracovat, o tom hovořila Gabriela
Všolková se sociálním pracovníkem Kumarem Vishwanathanem.
"Kumar Vishwanathan pracuje s ostravskými Romy osm let. Založil občanské
sdružení Občanské soužití a stál u zrodu projektu Vesničky soužití, kde žijí
Romové i příslušníci většinové společnosti."
"Dokazují každodenním bytím, že Romové jsou schopni velmi dobře žít společně
a podle mě to má obrovský význam. To je to, co přesahuje hranice Vesničky
soužití, což je dobré do budoucna a na čem můžeme stavět."
Česká společnost se podle sociálního pracovníka snaží chovat férově.
Projevuje se to například v tom, že ubylo rasově motivovaných útoků.
"Myslím, že dneska není tolik otevřených rasismů jako bylo dřív. Dneska i
lidi veřejní se snaží být politicky korektnější než předtím. Má to hodně
velký význam, protože poslouchat v každém rohu narážky a sledování v
obchodě, což bylo běžné, to bylo takové hodně trapné."
Lepší vztahy se projevují i mezi Romy a policií, kde odedávna vládla
nedůvěra.
"V Ostravsku se podařilo tu bariéru zlomit. Je to ve prospěch policie i ve
prospěch oběti v rámci romské komunity."
Zlepšila se politická kultura. Ke změnám dochází i uvnitř romské komunity,
kde po šoku z listopadu 1989, kdy mnoho lidí přišlo o zaměstnání i o
občanství, roste zájem o práci a vzdělání. Systém vzdělávání je ale podle
bývalého učitele pořád nedostatečný.
"Tady existuje sice osvědčený, ale starý systém, kde je vše postaveno na
učiteli. Na jeho moudrosti, vnímání a jeho schopnosti rozlišovat správné a
nesprávné a ti žáci jsou příjemci tohoto produktu."
Taková škola vychovává nesamostatné jedince, kteří nejsou schopni
rozhodovat. Podobné je to podle Vishwanathana ve zdravotnictví, kde lékař
vystupuje v roli toho, kdo svou autoritou rozhoduje o léčbě.
"Mluvím o sterilizaci, kdy Romky byly vysterilizovány bez jejich souhlasu.
To má význam pro všechny, protože ta kultura lékařská by měla být jinak
postavená."
Kumara znepokojuje i nárůst ghett na okraji měst, která považuje za
časované bomby. Přesto věří v budoucnost Romů a soužití s majoritní
společností. A to nejen na Ostravsku.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Během koncertu k Mezinárodnímu dni Romů se v Praze představí nová skupina
Black chocolate
Slyšeli jste skupinu Editu Šamkovou se skupinou Black Chocolate. Pokud se
vám líbila a chcete slyšet i další jejich písničky, přijďte zítra do
pražského Rock café. Koncertem romských skupin tam vyvrcholí hudební část
svátku Romů. A jak nám prozradil kapelník Black Chocolate Ján Tulenko -
hudba je jednou z cest ke sblížení.
"Zatím se to tak rýsuje, že ten svátek s vámi oslavíme a doufejme, že z
toho budeme všichni nadšení."
"Věděl jste, že se svátek Romů slaví svátek 8.dubna ještě předtím, než jste
se seznámil nebo začal hrát s kapelou Black Chocolate?"
"Musím říct, že já jsem se to dozvěděl až teď a je to pro mně novinka. Je
příjemné, že tam bude spousta lidí, kteří budou moci uvidět skloubení .
Budou tam bílí muzikanti, rómští muzikanti vycházející paradoxně z
černošských kořenů. Myslím si, že to bude zajímavé pro všechny. Uvidí něco
co tady mnoho lidí nedělá. Mě začalo bavit pracovat s rómskými muzikanty
kvůli textům, které byly zvučné a bylo to něco jiného."
"U mikrofonu je i Edita Šamková. Co nejraději zpíváte?
"Miluji černou hudbu, černý styl. Takže to co tady kluci hrají je to, čím já
žiji. Takže je to skvělé."
"Jste Romka. Co pro vás znamená oslava Mezinárodního dne Romů?"
"Je to premiéra, protože já to slavím poprvé. Já jsem také nevěděla, že
tento den existuje. Takže jsem také zvědavá jaké to je."
"U mikrofonu je s námi i Petr Zubaj. Kdy jste začal hrát?"
"Já jsem začal hrát jako malý kluk asi v šesti letech. Ale vůbec mně to
piáno nebavilo. Hrát jsem začal asi tak od třinácti let, protože jsem se
přihlásil na pianistickou soutěž a to mě donutilo cvičit. Najednou se ve mně
vzbudil nějaký elán do muziky a do dvou let jsem se dostal na konzervatoř."
"S jakým programem vystoupíte v klubu Rock café. Na co se mohou posluchači
těšit?"
"Určitě se mohou těšit na naší vlastní tvorbu. A máme velký repertoár Janet
Jackson. Je toho moc a myslím že si každý, kdo přijde, vybere."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete
opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu.
V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také
na internetové adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a chybět samozřejmě nebude
ani romská hudba.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a
Richard Samko.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Romale ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně, klidný víkend.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
|