Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren".

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo vakeraha palo oda so predalo Roma sas o Dad o Jan Pavel dujto u sar le Romen ľikerelas.

Nejdříve vám povíme, co znamená pro Romy odchod Svatého otce Jana Pavla II.

Džana amenca tiž ko Lety u Písku, kaj pes adaďives sgejle o Roma.

Vydáme se také do Letů u Písku, kde Romové svůj Mezinárodní den uctili vzpomínkou na oběti tohoto koncentračního tábora a za historickými událostmi našich dějin se ohlédne romský historik Ian Hancock.

Mek adaďives vakeraha palo internacionalno projektos predalo Roma, džana amenca ko Roma Ostaravate u amaro šuniben zaphandaha vičidoneha.

V druhé polovině O Roma vakeren se dozvíte, jak pokračuje mezinárodní projekt Dekáda romské inkluze, vydáme se mezi Romy do Ostravy a nebude chybět pozvánka na koncert romských kapel. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Richard Samko.

Svět truchlí nad odchodem Svatého otce Jana Pavla II. Úctu k němu chovají i Romové, kteří si dnes, v den posledního rozloučení s papežem, připomínají Mezinárodní den Romů. Jakým způsobem Svatý otec Jan Pavel II. projevil úctu Romům, řekl Richardu Samkovi ředitel sdružení Dženo Ivan Veselý.

"Papež pro mě byl určitým způsobem autorita, jak mocenská tak i duchovní. Já ho oceňuji jako člověka, který v dlouhé historii katolické církve křesťany světa k tomu, aby se chovali k Romům s větší úctou a tímto aktem se jaksi pan papež zapsal do romských duší nejen v Evropě ale i ve světě."

"Dalším krokem samozřejmě bylo blahoslavení španělského Roma El Peleho a je to v podstatě jeho nehynoucí zásluha, a protože žádný papež neměl tu odvahu v minulosti."

"Jsem věřící, protože člověk bez víry je pochodující živá mrtvola, takže v mém životě, a nejenom v mém životě, ale i v životě všech Romů je důležité útočiště před jaksi tímto složitým a komplikovaným světem, kde se někdy Romové cítí prostě v nebezpečí."

Jak na vás působily vánoční nebo velikonoční mše, kdy vlastně papež posílal Romům vzkaz v romštině a přál jim?

"Tím, že promlouval i v romštině, zrovnoprávnil romský jazyk a Romy v rámci křesťanského světa a katolické církve."

Shodou okolností je i ten dnešní den je pro Romy významný - slaví se Mezinárodní den Romů. Co tento svátek vůbec znamená, pro vás?

"Tomuto svátku, který se vlastně váže k romské vlajce, k romské hymně a co se týče prostě jaksi svátku obecně u Romů, tak bych spíš preferoval např. Romové na Balkánu světí svátek sv. Jiří. Tady ve střední Evropě, když se to takhle vezme, tak máme dostatek uvěřitelných historických dat, které se třeba více vážou s romskou samosprávou, s jakousi romskou emancipací i s jakousi romskou svobodou, než je Mezinárodní romský den. Třeba 1412 král Zikmund dal Romům privilegia samosprávy, takže jaksi kus jakési určité romské svobody. A to si myslím, že to je svátek, který by Romové tady v Evropě měli prostě jaksi světit nebo slavit, protože my jsme tu svobodu jako národ měli."

Osmý duben jako Den Romů si dnes na místě bývalého pohřebiště sběrného tábora v Letech u Písku připomněli zástupci romských organizací. Na místě natáčela redaktorka Martina Vodičková:

Ladislav Goral, člen Rady vlády pro národnostní menšiny, do Letů jezdí už od roku 1995, kdy se začalo památeční místo, které připomíná smutnou minulost českých Romů, budovat.

"Je to hrozný pocit. To, že se o to obec stará je velice chvalitebné. Měl by zde stát nejenom ten kámen, ale ještě by se měla postavit nějaká kaplička, protože když tady je teplo, tak je cítit smrad z prasečáku a s tím by se mělo opravdu něco dělat. Bylo v plánu, že se tady udělá nějaký val, který by tomu zabránil, aby se to sem netáhlo, ale žel bohu na to zatím nejsou finanční prostředky."

"Reálná šance? Já myslím, že my se toho už nedožijeme. Jednak to stojí 360 milionů, možná teď už více a stát za to tolik peněz nedá. Možná by stačilo, kdyby se udělal ten ochranný val, který se plánoval, že tady bude."

Michaela Holubová patří k mladé generaci, která začíná dějiny svého národa teprve rozkrývat.

"Jsem tady poprvé a ten pocit z toho, očekávala jsem trošku hezčí památník nebo něco, co by v podstatě víc připomínalo tu situaci tehdy, ale jinak mám takový stísněný pocit, protože když si představím, že tady vlastně stojíme na masovém hrobě, tak je to nepříjemné. A musím říct, že asi v té době, nevím, snažím se vžít do té situace, která byla, muselo to být hrozně těžké a beznadějné, takže na druhou stranu jsem ráda, že jsem tady."

Ondřej Giňa, předseda romských regionálních představitelů je jedním z iniciátorů petice za odstranění velkovýkrmny prasat v místech bývalého tábora. A to i s vědomím, že se mnoho podobných výzev v minulosti už minulo účinkem.

"Mezinárodní den Romů chceme využít k tomu, abychom se každým rokem vraceli k této záležitosti, a to nejenom v tom jednom dni, ale v průběhu celého roku, abychom věděli, co jsou to Lety, co se tady dělo a zejména ta mladší generace Romů i ostatní společnost, aby věděla, že je tady historie, která je doposud otevřená a že je třeba se o tom bavit a hledat cestu, jak vlastně celou tu záležitost důstojně uzavřít

Dnes si Romové na celém světě připomínají Mezinárodní den Romů, který byl ustanoven v roce 1990 na 4. kongresu Mezinárodní romské unie ve Varšavě. V České republice ho oficiálně slavíme od roku 2001. Mezinárodní den Romů připadá na 8. duben z toho důvodu, že v tento den v roce 1971 vznikla v Londýně Mezinárodní romské unie. U jejího založení stál i romský historik Ian Hancock, který v současné době přednáší na Texaské univerzitě v Austinu. Jeho rodina pocházela z Maďarska, ale on se narodil v Anglii a polovinu svého života prožil v USA. Ve svých 20 letech se zapojil do romského hnutí a dodnes zastupuje Romy v různých organizacích. O zkušenostech s integrací menšin si s profesorem Hancockem povídala Jana Šustová.

"Jelikož jsem sám přijel do severní Ameriky z Evropy, mohl jsem porovnávat ty dvě situace a vidět, jak americká společnost zachází s integrací menšin, zvláště s lidmi jiné barvy kůže. Zvláště to byli lidé z Afriky ale i další, například Mexičané. A podobně jako afro-američané mají za sebou i Romové historii otroctví - v některých částech Evropy byli po staletí otroky. V těch částech Evropy, kde Romové nebyli zotročováni, proti nim byla zavedena určitá legislativní opatření, na některých místech velmi ostrá. V západní Evropě byli během doby kolonizace Romové posíláni do kolonií do severní a jižní Ameriky. Jejich historie je po staletí historií útlaku a druhořadého postavení v evropské společnosti. A co jsme se naučili z amerických zkušeností, je, že přestože můžeme změnit zákony země, aby si všichni lidé byli rovni, nemůžeme přes noc změnit lidské postoje. Stále ještě existuje diskriminace v mnoha sociálních oblastech. Takže i když je třeba nelegální odmítnout někoho obsloužit v obchodě, často to obchodníci dělají. Anebo člověka, na kterém je vidět, že je Rom, nechají dlouho čekat a obslouží ho jako posledního, i když přišel dřív než ostatní. Způsob, jak se proti diskriminaci dá bojovat, je vzdělání."

Tolerance musí určitě přicházet nejen od většinové společnosti, ale i od Romů samotných...

"Musíme vědět, že si za něco neseme vinu i sami. Naše kultura ve svých konzervativních podobách nesnese blízkost s gádžovskou kulturou. V konzervativních romských komunitách rodiče nechtějí posílat své děti do školy, protože nechtějí, aby seděly vedle gádžů, aby jedly jídlo jako gádžové. Není to myšleno zle, není to naschvál, je to kulturní problém a my v tomto respektu k vlastní kultuře nejsme sami - konzervativní muslimové, ortodoxní Židé, konzervativní hinduisté mají stejná kulturní omezení. A v tomto směru se nová Evropa může učit z americké zkušenosti, protože Američané přijímají kulturní etnické rozdíly do širších struktur - částečně i do vzdělávacího systému. Lidé se nemusejí rozdělovat a kastovat, ale je potřeba zdůrazňovat pochopení a soucit."

Sdružení romských občanů Lysé nad Labem nabízí v tamním komunitním centru azylové ubytování pro lid, kteří ukončili výkon trestu a nemají se kam vrátit. Slavnostní otevření se uskutečnilo 7.dubna. Projekt je financován z humanitního sociálního fondu. V azylovém domě je možné se na určitou dobu ubytovat a s klientem pracují romští mentoři z probační a mediační služby.

Poslanci z podvýboru pro sociálně ohrožené skupiny obyvatel chtějí pomoci romským dětem z Mostecka ve vzdělávání. Jedno z možných řešení je podle předsedy výboru Josefa Janečka z KDU-ČSL převzetí amerického modelu, při němž děti z černošských ghett musejí povinně navštěvovat určenou školu. Pokud rodina nezajistí docházku svého potomka do školy, je tvrdě sankcionována. Poslanci se nyní podle Janečka chtějí poradit s pracovníky mosteckého magistrátu a se zástupci romských sdružení.

Romská střední škola sociální, která se z Kolína přestěhovala do Čáslavi, se potýká s problémy. Vedení školy stále, hledá podporu na středočeském krajském úřadě. Radní totiž budou rozhodovat, zda krajský úřad s romskou školou podepíše dlouhodobou smlouvu. Proti setrvání romské školy v Čáslavi se postavila místní radnice, která již počítala s těmito prostory pro Vysokou školu Jiřího z Poděbrad.

V Brněnském Muzeu romské kultury můžete shlédnout tři výstavy - a to dvě fotografické a jednu literárně - výtvarnou. Muzeum vystavuje fotografie Hany Šebkové, která celý svůj život věnovala výzkumu romského jazyka a kultury.

Neziskové organizace a média se zajímají o dění v Dekádě romské inkluze. Desetiletka slibuje zlepšení životních podmínek. Romové v ČR jsou bohatší než Romové v jiných zemích střední a východní Evropy a proto jejich sociální i zdravotní situace je lepší. Ovšem co se týče politické participace, jsou čeští Romové nejméně aktivní a je těžké je sjednotit do jedné strany. Czeslawa Waleka, ředitele kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské komunity pozval k mikrofonu Jan Mišurec.

"Samozřejmě a vezměte to tak, že každých deset let něco přinese. Až pak historie ukáže, zda ten posun byl k horšímu nebo k lepšímu, ale vezměte si, jaká byla situace Romů před deseti lety a jaká je teď, takže nějaký posun tam bude, já si myslím, že ten posun bude k lepšímu, protože tomu státu nic jiného nezbývá. Pokud vám kolem měst vznikají ghetta, tak dříve nebo později se ta majorita začne proti tomu stavět a jistě s tím bude muset něco udělat, ne proto, že jsou to Romové, ale proto, že ta majorita ta ghetta kolem toho města nebude chtít."

"Kdyby jste srovnal, jak probíhá dekáda v jiných zemích, tak v čem se liší situace České republiky?"

"Tak v každé zemi je to jiné, když porovnám naši situaci s Makedonií nebo Ruskem, tak tam zapojení občanské společnosti je o hodně větší než u nás v České republice. Když ale zase porovnám zapojení Slovenska, tam to je skoro podobné. Já si myslím, že vláda se primárně zapojila proto, že tam je ten mezinárodní prvek. Je tam devět vlád, osm států, které se rozhodly zapojit, že si můžeme vyměnit zkušenosti, můžeme si poradit a vytvořit si vnitřní platformy, v rámci kterých budeme tlačit třeba na Evropskou unii nebo jiné mezinárodní organizace, aby se více zabývaly sociálně vyloučenými romskými komunitami."

Romy v Dekádě zastupuje Gabriela Hrabaňová, která také iniciovala vydání zvláštního čísla časopisu Jekhetane u příležitosti oslav Mezinárodního dne Romů. Dočtete se v něm vše o Dekádě a objednat si ho můžete zdarma ve sdružení Athinganoi. S Gabrielou Hrabaňovou si povídal opět Jan Mišurec.

Občanské sdružení Athinganoi vydalo jedno číslo speciálního vydání časopisu, které se jmenuje Jekhetane společně v dekádě romské inkluze 2005-2015. Měl by vlastně informovat o tom, co se za ten přípravný rok dekády v roce 2004 událo a informovat také o tom, jaké jsou priority v rámci dekády a reportážemi přímo z těchto problematických oblastí přiblížit lidem, kde se tyto problémy nacházejí. Bude distribuován neziskovým organizacím a institucím v České republice.

"Tím největším a nejpalčivějším problémem je právě to vzdělávání, kterému se Dekáda věnuje docela patřičně, samozřejmě velký problém je bydlení a nezaměstnanost, protože od toho se všechny ty problémy odvíjejí a Romové se dostávají do toho začarovaného kruhu. Mé očekávání bylo, že Dekáda přinese takovou tu novou naději, novou vizi pro řešení těch největších problémů a vlastně i proto, aby se neziskové organizace spojily a aby si řekly, kdo by měl být jejich zástupce, kdo by mohl mluvit za všechny. Já stále vidím, že v rámci těchto příštích deseti let se něco takového vytvoří, Romové se spojí a využijí té možnosti mít ten hlas a tlačit na tu vládu a na ty jednotlivé ministerské resorty."

"Vláda už ale přislíbila jakousi mediální kampaň a šoty v televizi k informovanosti běžných občanů o tom, co vlastně Dekáda je."

"Nevím, jestli je to vládní iniciativa, každopádně budeme se snažit dále vyvíjet aktivity směrem k neziskovým organizacím a k Romům, ale i k majoritní společnosti o tom, že tady tedy nějaká Dekáda existuje a budeme se snažit dále ukazovat na ty problémy, ale rádi bychom ukazovali i pozitivní obraz Romů právě směrem k té majoritě."

Ostrava tento týden hostila Dny romské kultury. Vyvrcholily dnes odpoledne přehlídkou hudebních a tanečních souborů v Salesiánském středisku mládeže Don Bosco. Jak se změnil vzájemný vztah Romů a většinové společnosti, co se zlepšilo a na čem naopak musíme dále pracovat, o tom hovořila Gabriela Všolková se sociálním pracovníkem Kumarem Vishwanathanem.

"Kumar Vishwanathan pracuje s ostravskými Romy osm let. Založil občanské sdružení Občanské soužití a stál u zrodu projektu Vesničky soužití, kde žijí Romové i příslušníci většinové společnosti."

"Dokazují každodenním bytím, že Romové jsou schopni velmi dobře žít společně a podle mě to má obrovský význam. To je to, co přesahuje hranice Vesničky soužití, což je dobré do budoucna a na čem můžeme stavět."

Česká společnost se podle sociálního pracovníka snaží chovat férově. Projevuje se to například v tom, že ubylo rasově motivovaných útoků.

"Myslím, že dneska není tolik otevřených rasismů jako bylo dřív. Dneska i lidi veřejní se snaží být politicky korektnější než předtím. Má to hodně velký význam, protože poslouchat v každém rohu narážky a sledování v obchodě, což bylo běžné, to bylo takové hodně trapné."

Lepší vztahy se projevují i mezi Romy a policií, kde odedávna vládla nedůvěra.

"V Ostravsku se podařilo tu bariéru zlomit. Je to ve prospěch policie i ve prospěch oběti v rámci romské komunity."

Zlepšila se politická kultura. Ke změnám dochází i uvnitř romské komunity, kde po šoku z listopadu 1989, kdy mnoho lidí přišlo o zaměstnání i o občanství, roste zájem o práci a vzdělání. Systém vzdělávání je ale podle bývalého učitele pořád nedostatečný.

"Tady existuje sice osvědčený, ale starý systém, kde je vše postaveno na učiteli. Na jeho moudrosti, vnímání a jeho schopnosti rozlišovat správné a nesprávné a ti žáci jsou příjemci tohoto produktu."

Taková škola vychovává nesamostatné jedince, kteří nejsou schopni rozhodovat. Podobné je to podle Vishwanathana ve zdravotnictví, kde lékař vystupuje v roli toho, kdo svou autoritou rozhoduje o léčbě.

"Mluvím o sterilizaci, kdy Romky byly vysterilizovány bez jejich souhlasu. To má význam pro všechny, protože ta kultura lékařská by měla být jinak postavená."

Kumara znepokojuje i nárůst ghett na okraji měst, která považuje za časované bomby. Přesto věří v budoucnost Romů a soužití s majoritní společností. A to nejen na Ostravsku.

Slyšeli jste skupinu Editu Šamkovou se skupinou Black Chocolate. Pokud se vám líbila a chcete slyšet i další jejich písničky, přijďte zítra do pražského Rock café. Koncertem romských skupin tam vyvrcholí hudební část svátku Romů. A jak nám prozradil kapelník Black Chocolate Ján Tulenko - hudba je jednou z cest ke sblížení.

"Zatím se to tak rýsuje, že ten svátek s vámi oslavíme a doufejme, že z toho budeme všichni nadšení."

"Věděl jste, že se svátek Romů slaví svátek 8.dubna ještě předtím, než jste se seznámil nebo začal hrát s kapelou Black Chocolate?"

"Musím říct, že já jsem se to dozvěděl až teď a je to pro mně novinka. Je příjemné, že tam bude spousta lidí, kteří budou moci uvidět skloubení . Budou tam bílí muzikanti, rómští muzikanti vycházející paradoxně z černošských kořenů. Myslím si, že to bude zajímavé pro všechny. Uvidí něco co tady mnoho lidí nedělá. Mě začalo bavit pracovat s rómskými muzikanty kvůli textům, které byly zvučné a bylo to něco jiného."

"Miluji černou hudbu, černý styl. Takže to co tady kluci hrají je to, čím já žiji. Takže je to skvělé."

"Je to premiéra, protože já to slavím poprvé. Já jsem také nevěděla, že tento den existuje. Takže jsem také zvědavá jaké to je."

"Já jsem začal hrát jako malý kluk asi v šesti letech. Ale vůbec mně to piáno nebavilo. Hrát jsem začal asi tak od třinácti let, protože jsem se přihlásil na pianistickou soutěž a to mě donutilo cvičit. Najednou se ve mně vzbudil nějaký elán do muziky a do dvou let jsem se dostal na konzervatoř."

"S jakým programem vystoupíte v klubu Rock café. Na co se mohou posluchači těšit?"

"Určitě se mohou těšit na naší vlastní tvorbu. A máme velký repertoár Janet Jackson. Je toho moc a myslím že si každý, kdo přijde, vybere."

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a chybět samozřejmě nebude ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Richard Samko.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně, klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.