Středočeská města nemají jednotný recept na řešení romské otázky
Postup středočeských měst v otázce integrace Romů svědčí o tom,
že jednotný recept zde neexistuje. Některé radnice nepovažují
soužití s touto menšinou za velký problém, jiné se snaží Romy
vystěhovat do okrajových částí, nebo pro ně vybudovat ubytovny s
přísným režimem. Vyplynulo to z ankety ČTK.
O tom, že romská ubytovna nemusí být noční můrou měst, svědčí
příklad kutnohorského Přístavu, jejž provozuje tamní charita.
Jeho obyvateli, mezi nimiž převažují Romové, jsou bývalí
neplatiči. "Je tu pořádek. Za rok a půl provozu jsme neřešili
žádnou krádež," uvedla zástupkyně ředitele charity Marie Macková.
Podle ní tomu tak nebylo vždy. Než v ubytovně zavedli noční
služby, byl její provoz problémový. Za současného režimu by prý
zvládli bez zvýšení počtu pracovníků i provoz větší ubytovny.
Prostory pro rozšíření ale nejsou.
Noční služby přinesly zvýšení nákladů na provoz, nyní se
pohybují kolem dvou milionů korun ročně. Klienti platí měsíčně
zhruba 3000 korun, většinou jim přispívá stát. Ročně od nich
charita získá asi 400.000 korun, zbytek pokryjí příspěvky od
ministerstva práce a sociálních věcí, kraje a města.
V Mladé Boleslavi se Romové vystěhovali do okolních obcí.
Přesídlení jim zajistil místní podnikatel, jenž domy po Romech od
města odkoupil a zrekonstruoval. Podle předsedkyně poradního
sboru primátora pro záležitosti etnických menšin Martiny
Brzobohaté ale v poslední době počet Romů ve městě opět vzrůstá.
"Pořád se sem vracejí. Mají tady své kořeny, své známé a
příbuzné," uvedla. Další Romové přicházejí ze Slovenska za prací.
V Mladé Boleslavi sice nejsou romská ghetta, například dům v
Havlíčkově ulici je ale připomíná. V malých bytech žijí početné
rodiny, u nichž přebývají i známí a příbuzní. Poradní sbor
primátora proto hodlá zadat studii, která by zmapovala počet Romů
ve městě i podmínky a důvody jejich bydlení.
V Kladně, Berouně, Slaném ani Rakovníku speciální programy na
podporu Romů nemají. Do bývalého masokombinátu v Kladně, kde žijí
nepřizpůsobiví a sociálně slabší lidé, ale docházejí terénní
pracovníci a zajišťují například doučování, řekl ČTK mluvčí
magistrátu Ladislav Pavlík.
Ve Slaném se při posledním sčítání obyvatel k romské
národnosti podle starosty Ivo Rubíka přihlásilo 12 obyvatel,
proto nevidí potřebu vytvářet pro ně nějaký místní program.
| 
Související články
Vybíráme z rubriky "Zprávy ze života Romů"
Nejčtenější články