Romové na Mostecku jsou závislí na státu, většina jich nemá práci
Drtivá většina Romů na
Mostecku je závislá na státu. Nemají práci, a žijí tak ze
sociálních dávek. Jejich zapojení do většinové společnosti brání
zejména nízká vzdělanost, převaha romských dětí po absolvování
základní školy už v dalším studiu nepokračuje. Občanská sdružení
ve spolupráci s úřadem práce organizují pro Romy rekvalifikační
kurzy, umístění na trhu práce je i tak velmi problematické.
Vyplývá to z ankety ČTK.
Mostecký magistrát si chválí spolupráci zejména s obecně
prospěšnou společností Dům romské kultury, jež působí na sídlišti
Chanov obývaném Romy a nepřizpůsobivými občany. S pomocí úřadu
práce společnost během dvouleté existence zorganizovala devět
rekvalifikačních kurzů pro Romy.
"Ze 108 přihlášených Romů jich kurz úspěšně absolvovala rovná
stovka, práci našlo 29 lidí. Uplatnili se především jako poradci
či dělníci stavebních oborů. I když se to zdá být málo, vzhledem
k situaci na trhu práce, kdy Mostecko je regionem s dlouhodobě
nejvyšší mírou nezaměstnanosti v zemi, považujeme třetinu
umístěných Romů za úspěch," řekl ČTK ředitel společnosti Martin
Nebesář.
Romové získávali vědomosti a dovednosti v oborech stavební
dělník, pomocný malíř-natěrač, poradce komunitních center,
hudebník či domovník.
"Podařilo se nám sestavit šestičlennou kapelu Kalo Jilo, což
česky znamená černé srdce. Skupina vydala premiérový kompakt,
pokoušeli jsme se dojednat vystoupení na diskotékách, zábavách i
jakési miniturné pro Romy, kteří se odstěhovali do Anglie.
Bohužel, narazili jsme na nezájem. To byl konec, kapela se
rozpadla," připomněl Nebesář jeden z neúspěšných projektů.
Naopak zatím bez problémů funguje parta stavebních dělníků,
již opravují chanovský kulturní dům a bývalé obchodní středisko,
jež je zcela zdevastované. Několikrát už uspěli i ve výběrových
řízeních na práce v centru města. "Letos se nám podařilo získat
peníze z Evropské unie na dva velké projekty. Jsou zaměřené na
předcházení diskriminaci a nerovnostem při získávání
zaměstnání," doplnil Nebesář.
Chanov, kde žije odhadem 1200 až 1600 Romů, podle něj splňuje
předpoklady pro ghetto. Sídliště je izolováno od města železniční
tratí a silničním koridorem a z druhé strany řekou, Romové se zde
přesto cítí dobře. "Připadají si tu bezpeční, nemají obavu ze
skinheadů, kteří si do Chanova netroufnou," vysvětlil.
Chanov je nejproblémovější lokalitou města. Jeho obyvatelé
patří k dlouhodobě největším dlužníkům. Na celkové částce
dlužného nájemného se podílejí více než 60 miliony korun. K
placení nájemného je nepřimělo ani zabavování sporáků nebo
odstávka teplé vody v celém sídlišti.
Magistrát přesto do sídliště investuje, snaží se ho zvelebit.
Regenerace sídliště je podle náměstkyně mosteckého primátora Hany
Jeníčkové nákladným projektem, město ale nemůže nechat Chanov
svému osudu. "Stal by se velmi brzy časovanou bombou,ou, problémy by
nám za chvíli přerostly přes hlavu," řekla ČTK už dříve.
Magistrát zároveň připravuje ucelenou zprávu o stavu
chanovského sídliště. Při řešení této problematiky se totiž chce
obrátit i na vládu. Otázka národnostních menšin přesahuje podle
Jeníčkové hranice obcí a měst, za příbuznými do Mostu se navíc
sjíždějí Romové z různých koutů republiky i ze Slovenska.
|