Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu
pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!
Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů
a nebude chybět ani romská hudba.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Peršo vakeraha palo oda so o Roma kerena pro temutno romano džives, savo,
ela pro aver kurko.
Nejdříve vás pozveme do pražského klubu Rock cafe na oslavy Mezinárodního
dne Romů, který si připomínají Romové na celém světě 8. dubna.
Vakeraha tiž palo jekhetaniben IQ Roma servis. Dodžaněna tumen so keren
predalo Roma.
Vydáme se také do brněnské organizace IQ Roma servis a popovídáme si se
spisovatelkou Jarmilou Hanah Čermákovou.
Mek adaďives vakerala ministros o Zdeněk Škromach pale buťi predalo Roma, o
Fedor Gál, savo sas andre India u džana amenca palo Roma Pardubicende.
V druhé polovině O Roma vakeren nám sociolog Fedor Gál prozradí své poznatky
z Indie. Ministr práce a sociálních věcí Zdeňek Škromach řekne, jak se nás
dotkne snížení sociálních dávek a vydáme se také do pardubického klubu Hurá
kamarád na kurzy romských tanců. Tolik namátkou z programové nabídky a teď
už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.
=[ Reportáž ]=
Se skupinou Bengas vystoupí na koncertě i nová skupina Black chocolate
Nabídli jsme vám píseň "Feel me" nové pražské skupiny - Black chocolate -
černá čokoláda. Nazpívala ji Edita Šamková. Richard Samko si k mikrofonu
pozval člena kapely Milana Šenkiho.
Co vás tedy vedlo k tomu, založit kapelu, která se soustředí převážně na ten
moderní styl?
"Naši členové naší kapely se sešli a přišli na to, že by se mohla založit
další, obvolali svoje známé, protože jako muzikanti se známe všichni
navzájem. Ten styl se nám líbil muziky a řekli jsme si, že do toho jdem. Tak
to vzniklo první vlastně nějak demosnímek, který jsme natočili."
Jak lze charakterizovat vaši kapelu, co se týče stylu muziky hudby?
"Každý ze svého něco tam dává. Děláme písničky společně a je to takový spíš
černošský styl soulový, který Editě sedí, protože to je výborná zpěvačka.
Takže vlastně ty písničky skládáme přímo pro ni."
Vy jste to nastínil. Edita Šamková, vynikající zpěvačka, proč jste vlastně
ji oslovili?
"Protože nám připadá, jako že v Praze, možná i v republice mezi romskou
populací, je nejlepší zpěvačkou. Takže jsme vážně chtěli tu špičku a
postavit špičkovou kapelu, aby mohla konkurovat komukoli."
Ona sama se věnuje hudbě.... jak dlouho?
"Asi co vím, se věnuje hudbě už odmala, přemýšlela i o konzervatoři, teď
dělá i svoji školu a ta Edita, je prostě výborná zpěvačka."
Vy sám pocházíte z muzikantské rodiny... Jaká je vaše dráha?
"Už odmlada jo, když jsem hrál na bicí, hrál jsem tradičně romské písně i
rockovou hudbu, jazzovou hudbu..."
Repertoár, psaní muziky, psaní textu, kdo se tím zaobírá?
"Podílíme se na tom všichni. Vlastně dva členové kapely, klávesista a
kytarista - studenti "Ježkovy konzervatoře", ti dělají muziku. Arrange, o
arrange se staráme společně a texty píšu já romské i anglické píšou také
kluci a Edita si to dělá sama, protože mluví výborně anglicky."
V té první písni, kterou jsme slyšeli, tam dochází k zmixování romštiny a
angličtiny. Koho to napadlo a proč?
"Napadlo nás to ve studiu a chtěli jsme přijít s něčím novým. Takže tam máme
i prvky, že se tam i rapuje a zpívá se do toho romsky i anglicky a výsledek
ten jste vlastně slyšeli sami."
Tolik o nově vzniklé formaci Černá čokoláda. Slyšet ji můžete 9. března v
pražském klubu - Rock café u příležitosti Mezinárodního dne Romů. Koncert
připravuje kapela Bengas, za kterou nám Milan Demeter řekl:
"Připojujeme se ke Dni Romů, protože všichni Romové na celém světě máme
svátek. Ten koncert děláme ve spolupráci se sdružením Athonganoi a pozvali
jsme tam docela dobré kapely: Černá čokoláda, Bengas a kapela Vladimíra
Demetera alias Žabák."
Zmínil jste Vladimíra Demetera, pokud vím, tak už s vámi v kapele Bengas
nehraje. Říká se, že jste se rozpadli. Je to pravda?
"Nerozpadli jsme se, Vladimír chtěl hrát jiný styl hudby, který ho baví a
vstoupil do kapely k Vojtovi Lavičkovi."
Co tedy hrajete Vy, kapela Bengas? Říká se, že Žabák byl takovým stěžejním
bodem kapely. Jak to funguje dál?
"V kapele Bengas je víc muzikantů, kteří mají rádi jiné žánry a chceme dělat
naše věci."
Vystupujete ještě? Lidé totiž píší, že nejste vidět. Jak to s Vámi je?
"Ale jo, vystupujeme. Byli jsme v Národním divadle, teď nás mohou vidět na
Febiofestu, připravuje se hlavně nové cédéčko a videoklip."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
 Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Rádio Rota připravilo na 8. dubna den otevřených dveří
Na oslavy Mezinárodního dne Romů se připravují také v romském internetovém
Rádiu Rota, které provozuje sdružení Dženo. Při Dni otevřených dveří můžete
nahlédnout pod pokličku tohoto vysílání. Rádio Rota sídlí na adrese : V
Tůních 11, Praha 2 a přijít můžete 8. dubna od 10 do 17 hodin, jak Janu
Mišurcovi řekla šéfredaktorka Iveta Demeterová.
Na oslavy Mezinárodního dne Romů se připravují také v romském internetovém
Rádiu rota, které provozuje sdružení Dženo. Při Dni otevřených dveří můžete
nahlédnout pod pokličku tohoto vysílání. Rádio Rota sídlí na adrese: V
Tůních 11, Praha 2 a přijít můžete 8. dubna od hodinu 10 do 17 hodin, jak
Janu Mišurcovi řekla šéfredaktorka Iveta Demeterová.
"V rámci 8. dubna Mezinárodního dne Romů, romské internetové rádio se
rozhodlo, že uspořádá den otevřených dveří. Takže tímto naše posluchače zvu,
aby se k nám přišli podívat a my je velice rádi uvítáme."
Co pro vás znamená Den Romů?
"Je to vlastně takový nový svátek, protože dříve se neslavil. Romové o něm
nevěděli, ale vlastně porevoluční doba přišla s něčím novým a vlastně i ten
Den Romů oslovil samotné Romy a každoročně se pořádají oslavy k tomuto dni."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Nové brněnské centrum má má zvýšit vzdělanost a zaměstnanost Romů
V Brně vznikne ojedinělé centrum, které má zvýšit vzdělanost a především
zaměstnanost Romů. Tento projekt byl podpořen Evropskou unií z programu
Equal a částečně Českem. Na zřízení centra je určená částka 26 milionů
korun. Začít fungovat má v červnu tohoto roku. Bude se zaměřovat na
především na mladší romskou populaci ze sociálně slabých rodin. Dotace na
projekt získala nezisková organizace IQ Roma servis z Brna, která v
současnosti pracuje terénní komunitní centrum. Na projektu spolupracuje mimo
jiné i Město Brno, úřad práce a Jihomoravský kraj. Rozhovor s ředitelkou IQ
Roma Kateřinou Klamkovou natočila Gabriela Grmolcová.
V Brně vznikne ojedinělé centrum, které má zvýšit vzdělanost a především
zaměstnanost Romů. Tento projekt byl podpořen Evropskou unií z programu
Equal a částečně Českem. Na zřízení centra je určená částka 26 milionů
korun. Začít fungovat má v červnu tohoto roku. Bude se zaměřovat na
především na mladší romskou populaci ze sociálně slabých rodin. Dotace na
projekt získala nezisková organizace IQ Roma servis z Brna, která v
současnosti pracuje jako terénní komunitní centrum. Na projektu spolupracuje
mimo jiné i Město Brno, úřad práce a Jihomoravský kraj. Rozhovor s
ředitelkou IQ Roma Kateřinou Klamkovou natočila Gabriela Grmolcová.
Aktivity Centra budou rozděleny do několika oblastí. Vše se ale bude týkat
vzdělávání a stimulace k práci. Začněme třeba modelovým centrem, které má
zahrnovat kurzy kolektivního i individuálního doučování, které jsou určeny
pro děti základních škol. IQ Roma servis navázalo pro tyto kurzy kontakt s
brněnskými školami a domy volného času. Kateřina Klamková vysvětluje další z
plánovaných center.
"To se skládá právě z konkrétních kvalifikačních a rekvalifikačních kurzů,
které nebudou takové obecné nebo přenositelné, ale budou specializované.
Např. mluvíme o různých strojírenských oborech a potom tam bude i taková
sekce zaměstnanecká nebo zaměstnanecká agentura, takový model know how třeba
i přenesení našeho poradenského střediska úřadu práce do takové komoditní
detašované podoby nízkoprahové, kterou bychom právě realizovali my, jako IQ
Roma servis."
Kromě poradenství bude centrum zároveň aktivně vyhledávat a oslovovat
zaměstnavatele, uvádí ředitelka IQ Roma servis Kateřina Klamková. Centrum má
mít i podpůrné aktivity, mimo jiné jsou to:
"Podpůrný servis podchycuje rodinu toho klienta, který je zapojený v tom
centru, terénní sociální prací nebo jakoukoli jinou podporou i vůbec
komunikací a motivací té rodiny k tomu, aby se zapojila do podpory toho
klienta."
Rozumím tomu všemu dobře, že to bude všechno v jednom centru nebo bude
několik center po Brně? Jak to prakticky bude?
"Jedno základní centrum, které by spravovalo IQ Roma servis, potom budou
hned detašované aktivity. Které se budou přímo realizovat v partnerských
institucích, tzn. jestliže je zapojené učiliště Lomená, tak tím, že mají
nějaké stroje a zařízení - třeba určité rekvalifikace se budou konat tam."
Dobře. Druhá věc, jak přesvědčíte ty lidi, že mají k vám přijít?
"To je základní otázka, kterou jsme si kladli při přípravě projektu, protože
bychom do toho projektu asi nešli. My pracujeme s klienty, takže nevycházíme
úplně z vody. Už máme tým sociálních pracovníků. V současné době vzhledem k
jiným projektům jako Centrum komunitní a sociální práce evidujeme 450
klientských rodin, což je dobrý základ právě i pro dotazníky, které jsme
dělali anebo i pro oslovení a kontaktování. My máme dobrou síť. Tam jsou i
různé formy negativní motivace, jako třeba spolupráce se sociálním odborem,
kdy klienti si budou přímo muset chodit vyhledávat zaměstnavatele z naší
databáze a nejenom chodit a vyhledávat razítko třebas z vedlejších obchodů.
Rozumíme, tam jsou třeba medializační nebo propagační nástroje v tom
projektu a myslím si, že i ty můžou oslovit ty uchazeče."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Jarmila Hanah Čermáková napsala pro děti knihu Pindralko
Jarmila Hanah Čermáková je autorkou knihy pro děti Pindralko. Je to příběh
malého romského chlapce, se kterým se můžete potkat i mezi dětmi v
mateřských školkách. Více Marii Vrábelové řekla sama autorka.
Jarmila Hanah Čermáková je autorkou knihy pro děti Pindralko. Je to příběh
malého romského chlapce, se kterým se můžete potkat i mezi dětmi v
mateřských školkách. Více Marii Vrábelové řekla sama autorka.
"Pindralko je hrdina mojí knížky na základě jeho příběhů už vznikla z mých
rukou i loutka Pindralka a to je loutka téměř v životní velikosti, se kterou
chodím jak po mateřských školách mezi děti, tak i na první stupeň základní
školy a má úspěch."
Jak vypadá?
"Pindralko je takový standardní zdravý romský chlapec, který v té velikosti
vypadá tak na čtyři, maximálně na šest roků. Dovede dobře zpívat, učí se
tančit spolu s dětmi a předává jim takovou tu léčivou energii romské hudby a
slova."
Jak ho děti přijímají?
"Děti ho přijímají s překvapením, protože mezi ně přináší prvky romského
jazyka a také pro ně přináší nový přístup k pohádce a k tomu, že zázrak se v
životě může skutečně reálně stát."
Vy jezdíte s Pindralkem téměř po celé republice?
"Nejsem sama. Díky multikulturnímu centru knihovnickému se ke mně přidružil
virtuos na kytaru pan Jan Slepčík, takže cestujeme ve dvou a o to je to pro
děti zajímavější, o ty staré romské písně."
Chystáte se na nějaké turné?
"Já doufám, že nejen toto centrum, ale i další kulturní organizace si nás
všimnou v rámci dekády, kterou jsme tedy v celoevropském rámci se odvážili
vyhlásit, že Romům během deseti let pomůžeme k důstojnému spoluobčanství.
Ale abych vám pravdu řekla, stává se mi v praxi, že je to jenom heslo, které
se v realitě nenaplňuje a těch pomocných rukou zas není tak moc. Potom jsem
tento námět nabídla v Trmalově vile, což je nový prostor pro literární
večery, kde vystupuje ve svém volném čase Eva Bodnárová a dává příležitost
nadaným umělcům. A Pindralko bude mít své první vystoupení i tady na Praze
10 21. dubna v sedm hodin večer, čímž všecky děti a jejich rodiče taky třeba
zveme k spoluúčasti."
Jak je možné, aby se na vás obrátili třeba zájemci z řad škol?
"Tak pravda je, že já třeba nemám svoje webové stránky, nejsem na internetu,
ale tuto službu mi poskytuje jako zázemí humanistické hnutí. To je něco
trošku podobného, tam se zabýváme adopcí afrických dětí, a tato organizace
na mě kontakt spolehlivě má, takže kdokoli by potřeboval, ať dá avízo a já
ráda přijdu."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Stavební úřad v Rokytnici v Orlických horách přerušil kolaudační řízení
budovy soukromé ubytovny. Do ní plánovala radnice z Kostelce nad Orlicí na
začátku dubna přestěhovat zhruba šest desítek Romů z bytů v bývalých
kasárnách, aby město mohlo tento objekt opravit. Rokytnická radnice však se
záměrem Kostelce nesouhlasí a doufá, že se toto město zdrží do vydání
řádného kolaudačního rozhodnutí kroků k nelegálnímu ubytování svých občanů v
Rokytnici.
Záměr vsetínských radních přestěhovat asi šedesát romských rodin do nově
postaveného minisídliště v lokalitě Poschla narazil na odpor místních
občanů. Petici, v níž vyjadřují obavy o svou bezpečnost, podepsalo
jedenašedesát obyvatel místní části Tataláky. Vsetínští radní chtějí
vybudovat za 70 miliónů korun několik desítek bytů, do kterých by
přestěhovali romské rodiny ze zchátralého pavlačového domu v sousedství
nemocnice v centru města. Kvůli havarijnímu stavu domu je nutné situaci
řešit urychleně.
V květnu bude Praha už posedmé dějištěm světového romského festivalu
Khamoro. Do Čech přijedou romští hudebníci z desítek zemí světa, aby
představili svoje hudební umění. Festival odstartuje 23. května gypsy jazz v
klubu Reduta, v Akropolis a v Roxy zase dostanou prostor tradičnější proudy
romské hudby. Podobně jako loni ukončí festival Khamoro 2005 galakoncert v
pražské Lucerně.
Svitavská kapela Točkolotoč dokončila nové album So has oda has - Co bylo,
to bylo a zahajuje sérii koncertů, na kterých nové písničky představí.
Nejprve vystoupí druhou dubnovou sobotu na krajském kole Porty ve svitavském
Bílém domě. Točkolotoč byla zpočátku výlučně rodinná romská kapela, kterou
ve Svitavách v roce 1984 založili bratři Peštové, jejich bratranci a strýc.
Dosud patří k nejoriginálnějším romským souborům, jaké v Česku existují.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Jak se dotkne snížení sociálních dávek občanů?
Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach usiluje o změnu sociálního
systému u nás. Jak se dotkne snížení sociálních dávek občanů? Nejen o tom s
ministrem Zdeňkem Škromachem hovořil Jan Mišurec.
Evropská na nás tlačí, abychom se zabývali především životními podmínkami
Romů, zaměstnavatelností těchto lidí. Máte nějaké vy sám specifické plány
pro tuto skupinu?
"Programy, které připravujeme i změny legislativy, ať už je to zákon o
sociálních službách, o hmotné nouzi o životním minimu, by vlastně měly vést
k tomu, aby byly jednak atraktivnější být zaměstnán než žít na sociální
podpoře. Z druhé strany by to mělo výrazněji podpořit ty, kteří se aktivně
ucházejí o zaměstnání a jsem rád, že teď v poslední době se podařilo i
několik soudních rozhodnutí, které vlastně postihly diskriminaci Romů při
získávání zaměstnání, protože to potom mnohdy demotivuje vlastně Romy k
tomu, aby si vlastně hledali zaměstnání. Protože apriori očekávají, že
vlastně nebudou přijati jenom proto, že vlastně jsou Romové."
Romský parlament se vyjádřil v tom smyslu, že by uvítal, aby firmy, které
zaměstnají Romy, aby byly zvýhodněny tyto firmy na daních.
"Já myslím, že to je nesystémové a nemůže být někdo zvýhodňován jenom zato,
že zaměstná někoho z jiného etnika. Protože samozřejmě to by se mohlo
objevit i v jiných souvislostech, ale pokud jde o řešení sociální situace,
tak tady už existují programy, jak v rámci aktivní politiky zaměstnanosti
tak i dalších programů, které spravují úřady práce, a kde firma, která
zaměstná třeba dlouhodobě nezaměstnaného nebo vytvoří nové pracovní místo.
Tak tam jsou možnosti a určitě i v těchto případech je možné vlastně a v
těch nových by měla možnost vlastně zvýhodnit pro tu firmu zvýhodnit
zaměstnání třeba Roma."
V současné době privatizace bytů hodně Romů třeba nemá peníze a je to pro ni
neřešitelná situace. Dostanou se možná do lokalit určených pro sociálně
znevýhodněné lidi. Myslíte si, že existuje řešení, aby se předcházelo těmto
situacím?
"Já myslím, že určitě. Tady je potřeba, aby tady existovaly jakési
samosprávné orgány mezi Romy, které v podstatě na tomto budou participovat,
protože bez vzájemné spolupráce a vzájemného pochopení to bude velmi těžko
realizovatelné. A tam si myslím, že historicky se stala chyba v tom, že
právě vznikaly jakési ghetta, kde vlastně bylo na jednom místě soustředěno
desítky romských rodin. Naopak je potřeba, aby proces integrace do
společnosti byl posílen a aby vlastně tady působilo i to celkové vnímání
občanů. Myslím ale, že tady by mohla sehrát významnou roli i média, protože
by asi obzvláště veřejnoprávní média, protože by měla více dávat informacích
o těch úspěšných Romech, protože to jsou příklady, jak pro tu většinovou
společnost, tak i pro Romy a zároveň samozřejmě to vytváří i určitě
příznivější prostředí než když se začne hovořit třeba o sociálních dávkách.
To se najednou objeví šestičlenná rodina a na obrazovce dvacet tisíc, což si
myslím, že nepůsobí dobře. Protože samozřejmě to se dá považovat za určitý
způsob diskriminace."
Na jednu stranu samozřejmě nepůsobí dobře dvacet tisíc na obrazovce, přesto
existuje riziko, že velké množství občanů spadne do chudoby. V rámci snížení
dávek. Jak by se třeba tato situace řešila dál?
"Tím cílem není snížení dávek, ale tím cílem je zespravedlnění toho systému.
Čili zvýšení aktivit. Čili jestli to bude Rom nebo kdokoli jiný a bude
aktivní, bude si hledat práci, bude se starat o rodinu, tak na tom nebude
hůře, než je dnes. Naším cílem je, aby zdrojem obživy byla práce nikoli
sociální dávky a to si myslím, že je i, pokud jsem rozuměl, i cílem romských
aktivit."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Sociolog Fedor Gál putoval po Indii
Po Indii, kde mají Romové historické kořeny putoval více než měsíc sociolog
Fedor Gál. Marie Vrábelová se zajímala o jeho postřehy z cesty a také o to
zda se s Romy setkal.
"Já měl místy pocit, že tam jsou všichni Romové. Jsou nádherně snědí, mají
černé lesklé vlasy, mohou být hrdí na svou pravlast, jejich kultura je
starobylá a byla vyspělá v časech, kdy my jsme ještě skutečně skákali po
stromech."
"Jaký je rozdíl mezi životem tady a v Indii?"
"Co mě zaujalo je to, že tam lidé žijí zdánlivě v neuvěřitelném chaosu a
bordelu a trvalo mi několik týdnů, než jsem pochopil, že v tom je skrytý
řád. A přes ten chaos jsem neviděl na tvářích lidí hněv, zlobu, brali svůj
úděl a svůj život s takovou zvláštní pokorou a s takovým pokojem."
"Jsou tam vidět rozdíly mezi lidmi?"
"V Indii žije jedna miliarda padesát milionů lidí a řekl bych, že čtyřicet
procent z toho jsou lidé nesmírně chudí. To je něco, o čem my nemáme
představu. Žít z ničeho, bez elektřiny, bez vody, bez lékařské pomoci.
Opravdu odkázáni sami na sebe a na dobročinnost lidí."
"V Indii mají své náboženství..."
"V Indii je hlavní náboženství hinduismus, je nesmírně tolerantní, spousta
lidí má osobního boha, spousta lidí se rozhoduje o tom, jakou cestou budou
kráčet ve své víře. Hinduismus dává lidem zvláštní naději pro tento život.
Budeš-li hodný, budeš-li čestný, budeš-li spravedlivý a slušný, tak v
příštím životě se ti to vrátí a budeš se mít líp. A tak i tomu nejchudšímu
chudákovi svítá naděje, prožije-li tento život správně, tak v příštím životě
se dostane někam jinam."
"Je možné, když se narodí jako chudý, aby si polepšil, aby se dostal o
třídy výš?"
"V Indii platí tisíciletí kastovní systém a ten je nemilosrdný. Narodíš-li
se v nižší nebo nejnižší kastě, tak tvůj život je fatálně předurčený, šance
dostat se výš je téměř nulová."
"Jaký je váš největší zážitek?"
"Tak já jsem prošel Radžastánem, Budžarádem a to je Indie v prvém slova
smyslu. Po ulicích se potulují krávy, koně, osli, tiráky, auta... Je to
hrozný zmatek, ale ten zmatek má v sobě takový zvláštní celistvý charakter.
Jde-li kráva v pohodě přes dálnici, všichni klidně zastaví, počkají, až
přejde. Panuje nesmírná úcta ke všemu, co je živé. Dokonce i ke krysám,
které pobíhají po hinduistických klášterech. Já jsem měl pocit, že je ti
mniši krmí, poněvadž byly vypasené."
"Viděl jste některé rysy stejné jak u Romů, tak i u Indů?"
"Myslím, že ten život ze dne na den, taková ta skupinová tolerance, takový
ten život v partách, posedávání a klábosení, prodávání, handrkování na
ulicích, to je něco, co je vlastní našim Romům. Žádná přísná nalajnovanost
života, to tam je opravdu vidět. No a pak jsou těžce pracující."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V pardubickém klubu Hurá kamarád se můžete naučit romské tance
Ví se, že Romové mají v krvi rytmus a proto jsou tak skvělí hudebníci a
tanečníci. Pokud byste se chtěli naučit tančit tak živelně jako Romové,
potom v pardubickém klubu Hurá kamarád máte skvělou příležitost. Na kurzy
romských tanců se tam šel s mikrofonem podívat Martin Benda.
"Já mám teď vedle sebe Lucii Horvátovou, učitelku romských tanců. Co tu
učíte za tancea jak se tančí? Můžete o nich něco prozradit?"
"Vyučují se tedy tradiční tance, ono je to těžko popsatelné. Jsou to tzv.
čapáša???, kdy se hodně poplácáváte po těle, hlavně tedy muži.
Ženy tančí takové podřepy, výskoky, třepání těla, ono je to těžké popsat,
spíš bych doporučila se přijít na ty tance podívat."
"Pokud by chtěl někdo přijít, co je dobré obléknout si na sebe, v čem se
tančí?"
"Takže bych doporučila dlouhou sukeň, která vám bude hodně volná, aby mohla
vlát."
"Jak často se setkáváte a kdo ty kurzy navštěvuje?"
"Kurzy jsou pravidelně každý čtvrtek od 18 hodin do 19 hodin a kurzy
momentálně navštěvují ženy ve věku 15 až 35 let. Ve většině jsou to ženy
neromského původu a občas nás navštíví i Romové."
"Říká se, že zájem Romů o jejich vlastní kulturu klesá, že se třeba mladí
Romové stydí mluvit romsky. Jaký je na to váš názor a snažíte se třeba tímto
kurzem nějak tuto kulturu podpořit?"
"Záměrem tohoto kurzu je hlavně seznámit veřejnost s romskou kulturou a pro
Romy by to mělo mít význam v tom, že chci ukázat, že se nemusí bát a stydět
za to, že jsou Romové a že ta kultura je hezká a může nabídnout i ostatním
něco, což si myslím, že to ukazuje to, že návštěvnost ze strany Neromů je
docela hojná."
"Vy jste říkala, že budete cvičit sváděcí tance, byly opravdu používány ke
svádění?"
"My si myslíme, že měly posloužit nějakému vnitřnímu sdělení, že ta žena
touží se zamilovat do nějakého muže, protože Romové komunikují i neverbální
komunikací. Je to projevení lásky k tomu muži. Hodně tam pracují oči a tělo
a to třepání tím tělem."
"A já mám teď vedle sebe dvě z účastnic kurzu romských tanců. Chodíte sem
pravidelně?"
"Každý čtvrtek."
"Většinou když mi vyjde čas, tady je výhoda toho, že člověk nemusí chodit
pravidelně a když se tady vyskytne jednou za čas, tak stejně pořád dál
neztrácí notu."
"Co se vám na tom líbí?"
"Mně láká muzika jako taková, svižná, veselá, radost z pohybu."
"Uvolníme se u toho, kroutíme zadkem, prsama, celým tělem, uvolníme se,
vyřádíme se a dostanete pocit, že jste fakt ženská."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Pozvánka na Mezinárodní den Romů
A my tu pro vás máme ještě pozvánky na 8. duben Mezinárodní den Romů.
Chomutovské Občanské sdružení Mania začne oslavy vysazením pamětního stromu
v Zoo parku v Chomutově, je připravená i přednáška a výstava o romské
historii, vystoupení romských dětí a ples. V Praze na Karlově univerzitě si
pro vás studenti Romistiky ve spolupráci s o.s. Athinganoi připravili
třídenní program např. seminář Romové včera a dnes. Program začíná
pravidelně od 10.00 hodin a vyvrcholí sobotním koncertem romských kapel v
pražském klubu Rock cafe.
"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět
za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V
úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na
internetové adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a chybět samozřejmě nebude
ani romská hudba.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a
Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Romale ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně, klidný víkend.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
| 
Co vás tedy vedlo k tomu, založit kapelu, která se soustředí převážně na ten
moderní styl?
Poslech:
Související články
Evropská na nás tlačí, abychom se zabývali především životními podmínkami
Romů, zaměstnavatelností těchto lidí. Máte nějaké vy sám specifické plány
pro tuto skupinu?
"Já měl místy pocit, že tam jsou všichni Romové. Jsou nádherně snědí, mají
černé lesklé vlasy, mohou být hrdí na svou pravlast, jejich kultura je
starobylá a byla vyspělá v časech, kdy my jsme ještě skutečně skákali po
stromech."
A my tu pro vás máme ještě pozvánky na 8. duben Mezinárodní den Romů.
Chomutovské Občanské sdružení Mania začne oslavy vysazením pamětního stromu
v Zoo parku v Chomutově, je připravená i přednáška a výstava o romské
historii, vystoupení romských dětí a ples. V Praze na Karlově univerzitě si
pro vás studenti Romistiky ve spolupráci s o.s. Athinganoi připravili
třídenní program např. seminář Romové včera a dnes. Program začíná
pravidelně od 10.00 hodin a vyvrcholí sobotním koncertem romských kapel v
pražském klubu Rock cafe.
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články