Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

"Máte nějakou představu o tom, jak žijí Romové v Azerbajdžánu? Třeba přibližně kolik jich je a v jaké jsou situaci?"

"Samozřejmě, že v Azerbajdžánu jsou Romové, ale řekl bych, že jejich situace je horší, než mají Romové v České republice. Má to několik důvodů, tím prvním je, že ekonomická situace státu Azerbajdžán není ještě na evropské úrovni, proto to asi Romové mají těžké. Romové podle mě mají sociální problémy, díky Bohu podle mě nemají politické problémy, nejsou separatisté, nechtějí se oddělit od vlády, nechtějí samostatnost, potřebují pouze vyřešit sociální problémy. Na nich také hodně záleží, musejí se nějak přizpůsobit společnosti, ale řekl bych, že žádná nenávist nebo diskriminace vůči Romům v Azerbajdžánu není. Azerbajdžánský národ jako takový je multikulturální, takže k žádné diskriminaci žádné národnostní menšiny tam nedochází."

"A kočují ještě u vás Romové?"

"Ne, nekočují, už jsou usídlení, řekl bych, že ale patří k té vrstvě obyvatelstva, která je na tom špatně a má to těžké."

Řekl předseda sdružení Azer-Čech, doktor Elšan Nazarov, se kterým si o životě Romů v Azerbajdžánu povídala Jana Šustová.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

"Konkurz je samozřejmě i na jiných místech republiky, už jsme měli i jedno kolo v Brně. Máme už rozjednané i nějaké holky v Bratislavě. Jedná se o roli do připravovaného filmu Ještě žiju s věšákem, čepicí a plácačkou. Je to trošku komplikovaný název, nejsme si ještě úplně jisti, že ho takhle zachováme, ale takhle zatím vešel ve známost ten název jako divadelní hra, už poměrně populární, podle které se ten film natáčí. Role té mladé Romky, kterou hledáme, je právě vystudovaná, čerstvě odmaturovaná signalistka na dráze, což je speciální povolání, důležité je, že ona, v tomto případě Esmeralda Tótová, jak zní jméno té role, je velice živá, velice vstřícná usměvavá holka, nadšená do práce. Podle toho my vlastně i vyhledáváme adeptky."

"Máte možnost setkat se Romy, s adepty na tento film. Jak na vás působí, mají talent?"

"Já tam zatím sleduji úplně stejnou míru talentu jako všude jinde, naopak mě trošičku překvapila jistá malá odtažitost ze začátku. Co mě třeba zaujalo, že skoro většinou přijdou děvčata s nějakým doprovodem, že nepřijdou samy, na mě to působilo jako prvek z té kultury, že ta rodina drží pospolu a zajímá je, co se vlastně děje, co se bude dít, že to přijdou zkontrolovat."

"Pokud bude mít někdo zájem přihlásit se do konkurzu, co všechno musí splňovat?"

"My nehledáme herce, to znamená, že chceme, aby tam vystupovaly jasné a přesné typy. Aby nikdo, kdo v tom filmu bude vystupovat, nehrál nikoho. Samozřejmě se nesmí stydět, takže jestliže přijde a má strach z kamery, z lidí, z vystupování před lidma, tak je to samozřejmě pro něj utrpení. Čili jestliže je opravdu bezprostřední a nebojí se, nestydí se, tak je to přesně člověk pro nás, to je to, co my hledáme."

Řekl režisér Roman Švejda a já ještě dodám, že přihlásit se mohou dívky od 16ti do 22 let na telefonní číslo 737 / 779 470.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

"Ten hlavní důvod tedy, proč se podařilo vyhrát spor, byla příprava ze strany občanské poradny?"

"Je pravdou, že nebýt toho, že současně s tou žádostí žalobkyně paní Beňové od zaměstnání, ta žádost byla doprovázena tím testem, tím že tam byla další svědkyně a byl pořizován audiozáznam, tak samozřejmě by šance na úspěch té akce byla podstatně nižší."

"Kolik podobných případů jste řešil a kolik se vám jich podařilo vyřešit?"

"Těch sporů bylo zahájeno přibližně dvě desítky, některé jsou ještě v průběhu, některé za sebou mají rozhodnutí prvního stupně, řekl bych, že přibližně kolem deseti sporů se podařilo vyhrát, dva spory skončily dohodou s žalovanou stranou, jeden spor byl neúspěšný na základě hodnocení důkazů."

"Modelová situace, na prodejně visí nápiska Přijmeme prodavače/čku, dotyčná nebo dotyčný tam donese svůj životopis, už se mu neozvou z té prodejny, jak postupovat? Co máme udělat?"

"Tam samozřejmě nastává ten problém, že ten odmítnutý uchazeč může těžko prokazovat, zda přijali jinou osobu, zda ta osoba splňovala stejné podmínky, zda byla lepší, horší, jakým způsobem se od toho uchazeče lišila. Může se samozřejmě obrátit se stížností třeba na úřad práce, může se pokusit podat žalobu s tím, že teprve v průběhu toho sporu ta žalovaná strana ukáže, koho přijala, na základě jakých kritérií se rozhodovala a byť je diskriminace zakázaná zákonem, tak prokazovat ji v těch jednotlivých případech bude velmi obtížné."

"Když se někomu něco podobného stane, mají se obrátit okamžitě na koho?"

"Mohou samozřejmě zavolat i příslušníky policie, protože diskriminace, ať už k ní dojde v nějaké provozovně, v nějakém restauračním zařízení, diskotéce, je mimo jiné i minimálně přestupek, může to v určitých případech být i trestný čin, navíc když ta policie přijede a vyslechne ty osoby, tak ta strana, ten provozovatel podniku nemá čas se nějak připravit dostatečně na nějaké výmluvy, ty jeho výpovědi jsou bezprostřední, dá se z těch protokolů i nějakým způsobem vycházet, zachytit ten skutkový stav. Ta možnost postupu jak ji volí ti, co se zúčastnili toho testu, to znamená jít k občansko-právnímu soudu a podat žalobu, tak tahle možnost bude slabší u těch osob, kterým se to stane náhodně. Protože právě ta důkazní stránka, ta možnost mít k dispozici svědky, ta bude horší."

"Soudní líčení jsou finančně náročná, jak je to zajištěno z této stránky? Nebo jak se postupuje?"

"Tak samozřejmě je třeba řešit případ od případu. Osoby, které jsou na tom finančně hůře, mají právo na právní pomoc, mají i právo na to požádat soud, aby jim ustanovil právního zástupce, čili mají právo žádat osvobození od státního poplatku. Možná, že větší riziko je problém neúspěchu ve věci, protože žalovaná strana si pravděpodobně vezme advokáta jako právního zástupce a ta praxe našich soudů je zatím taková, že i když ten žalobce je nemajetný a třeba nemusí platit soudní poplatek a nemusí platit svého advokáta, tak v případě, že prohraje, tak musí nést náklady té strany vítězné."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
18.08.2012	Rozjela se kampaň na podporu zaměstnávání Romů	O Roma Vakeren
03.09.2011	Díky rekvalifikačním kurzům lze získat práci, ne ale vždy	O Roma Vakeren
24.08.2007	Jak se bránit proti diskriminaci na trhu práce	O Roma Vakeren
26.03.2005	DB: Romka nesmí uklízet v Baumaxu, chce se proto soudit	Zprávy ze života Romů
17.02.2005	Případ firmy, která nezaměstnala Romku, bude řešit vrchní soud	Zprávy ze života Romů
31.03.2004	Firma Rossmann se musí omluvit za diskriminaci a vyplatit 50.000	Zprávy ze života Romů

Tři Romové si loni na podzim vyšli do baru Diablo na Stodolní ulici. Servírka je neobsloužila s tím, že v baru je uzavřená společnost. Vzápětí do baru vstoupili zástupci nevládní poradny pro občanská práva a obsluhy se dočkali. Jedna z postižených, Andrea Kanalošová, popsala, že ji chování servírky uráželo.

"Špatně jsem se cítila, diskriminovaná, že nás vyhodili z toho podniku jako psy. Často se mi stává, že mě vyhazují z podniku a to se mi stalo i v tom Diablu. Ta servírka nám řekla, že máme jít ven, že je uzavřená společnost."

Právní zástupce David Strupek připustil, že podobných případů diskriminace řeší česká justice čím dál tím více.

"Osobně jsem participoval na řádově asi dvaceti případech, s tím že kolem deseti jich bylo dovedeno k pravomocnému rozhodnutí."

Z toho pouze jeden případ skončil zamítavým rozsudkem, David Strupek je s verdiktem ostravského soudu spokojený.

"Když vezmete, že osoby třeba veřejně známé žalují kvůli nepravdivým informacím v tisku šestimístné částky, tak se domnívám, že za ponížení, s tím že vás označí za osobu druhé kategorie, je částka ve výšce desetitisíc korun spíše symbolická."

Své rozhodnutí odůvodnila soudkyně Jarmila Baďurová takto:

"Žalobě bylo vyhověno a to protože se došlo k závěru, že došlo k neoprávněnému zásahu do osobnostních práv žalobců a bylo zasaženo právo na lidskou důstojnost."

Majitelé baru ani jejich zástupci se k soudu neostavili, rozsudek dostanou poštou. Dosud jedinou potrestanou je právě servírka. Hájila se tím, že ji dříve jiná skupinka Romů napadla. S tím ovšem neuspěla. Ve správním řízení zaplatila pětitisícovou pokutu.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
12.11.2010	Co dělat v případě nekvalitních služeb v restauraci	O Roma Vakeren
08.09.2006	Ostravští Romové neuspěli se žalobou proti klubu ve Stodolní	Zprávy ze života Romů
05.09.2006	Klub v Ostravě Romy nediskriminoval, rozhodl soud	Zprávy ze života Romů
24.02.2006	Ostravský soud řeší další případ diskriminace Romů	O Roma Vakeren
03.02.2006	Jen málokdo, kdo se setká s diskriminací, se dokáže bránit	O Roma Vakeren
24.03.2005	Ostravan se musí omluvit za to, že v jeho klubu neobsloužili Romy	Zprávy ze života Romů
01.02.2005	Soud řeší údajnou diskriminaci Romů v ostravské restauraci	Zprávy ze života Romů
17.01.2005	Za diskriminaci Romů musí švédský hotel draho zaplatit	Zprávy ze zahraničí
02.09.2004	Ostravský hotel nebude obsluhovat Romy, kteří se chovali hlučně	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Odškodnění za strádání za druhé světové války získala pouze necelá tři procenta romských žadatelů. Ze 6,5 tisíce žádostí zatím Česká správa sociálního zabezpečení, která odškodnění vyplácí, vyhověla necelým dvěma stovkám Romů. Žadatelé totiž musejí prokázat, že se skrývali nepřetržitě alespoň tři měsíce. Lidé ale většinou nejsou schopni to doložit. Od války uplynulo 60 let, někteří z Romů jsou negramotní a mají problémy s jednáním na úřadech. Potíže způsobuje i to, že starostové obcí nechtějí dávat dobrozdání o Romech, žijících za války v ghetech na jejich území.

Mezi znojemskými Romy koluje v těchto dnech petice za odvolání romského koordinátora Zdeňka Kratochvíla. Ten podle občanů za dobu svého působení neprojevil žádnou iniciativu směrem k romské komunitě ve Znojmě. Kratochvíl údajně o petici nic neví a nikdo z Romů mu údajně v minulosti nedal najevo, že by s ním byli nespokojení.

Hudební skupina z výchovného ústavu v Chrastavě na liberecku nahrála nové cédéčko s 12ti skladbami.Všichni čtyři mladí zpěváci jsou Romové a s kapelníkem a učitelem Dušanem Kotlárem připravili samé romské písně. Kapela z chrastavské polepšovny veřejně vystupuje už delší dobu. Jezdí zpívat do domovů důchodců a dělá koncerty pro zvláštní a základní školy.

Druhý nepodmíněný trest za lichvu a vydírání dostala Helena Klinkovská z Bílovce na Novojičínsku. Nejznámější romská lichvářka si od loňského dubna odpykává za stejné činy dvouletý trest. Okresní soud v Novém Jičíně předchozí verdikt zrušil, aby ji vzápětí odsoudil na dva a půl roku vězení s dozorem. Podle soudu měla obžalovaná na úroky 20 až 50 procent půjčit zhruba půl miliónu korun. Věděla přitom, že romští důchodci, ženy na mateřské dovolené a nezaměstnaní nebudou mít na splátky.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Konference nazvaná "Romové v českých městech a obcích" se zaměřuje převážně na zaměstnanost a vzdělání. Potvrdila mi to jedna z organizátorek Monika Tomičková...

"Co tady chybí, je, aby byla provázaná spolupráce. Město dělá něco, občanská sdružení dělají něco jiného, a něco jiného dělá zase kraj a něco jiného státní správa. Takže v podstatě naším cílem je tady to všechno provázat. A největší problém je zaměstnanost a vzdělání, což si myslíme, že je další největší problém jako romské komunity, který vlastně úzce souvisí se zaměstnaností."

Město Ústí nad Labem se s nezaměstnaností Rómů potýká už řadu let. Podle primátora Petra Gandaloviče, vyvíjí magistrát mírný tlak i na podnikatele, aby pokud možno vytvářeli pracovní místa i pro tuto skupinu obyvatel.

"Všemožně podporujeme celou řadu neziskových organizací, dnes se to dokonce i váže na projekty Evropské Unie, protože je celá řada projektů, které v rámci zaměstnanosti a lidských zdrojů je podporována ze strukturálních fondů. My samozřejmě také, když mluvíme se stavebními firmami, tak je do jisté míry neoficiálně žádáme, aby na určitou část těch prací třeba vzali rómské firmy nebo podobně. Tak aby se podařilo ty Romy, kteří chtějí pracovat, tak aby tu šanci měli."

Dá se ze statistiky vyčíst, kolik Romů je v současné době bez zaměstnání? Tak to už je otázka pro mluvčího ústeckého úřadu práce Jaroslava Lička.

"V republice nesledujeme počty menšin, mezi nimi teda Rómů. Oni se hlásí buď jako Češi nebo jako Slováci, popřípadě jako Maďaři. Málokdy se kdo hlásí jako Róm."

Dvoudenní diskuze se účastní také odborníci z Velké Británie, kteří už mají desetileté zkušenosti se zařazováním Rómů do společnosti. V posledních letech se jim dokonce podařilo snížit rómskou nezaměstnanost na pouhá čtyři procenta. Jakým způsobem? To prozradil Jadd Thomson:

"Zakládají především komunitní centra vlastně v lokalitách, kde jsou velké skupiny minorit a pracují na bázi jeden a jeden, to znamená, mají osobní poradce, takže vlastně pracují vyloženě na individuální bázi."

Romové v České republice si za bývalého režimu zvykli, že je stále někam postrkujeme, že se stát o ně postará. Musíte je taky někam strkat nebo sami vyvíjejí aktivity?

"Lidé ve Velké Británii, také rádi využívají nabízenou pomoc, vlastně něco musejí dělat i na povinné bázi. To znamená, že ne všechny aktivity, do kterých se zapojují, jsou dobrovolné, ale něco je samozřejmě pro ně i povinné, to znamená, je to i svým způsobem určité donucení."

Ti Romové, kteří pracovat chtějí, už většinou místo mají. Potvrdila mi to rómská poradkyně Zlatuše Tomášová z Duchcova, která ale zároveň dodává, že velkým problémem na Teplicku je nízká vzdělanost této skupiny obyvatel.

"Starší generace nemá vzdělání, protože v době totality vlastně to vzdělání nebylo nutné. Měli většinou výkopové nebo dělnické práce. Co se týče mladší generace, ta když nastoupí po deváté třídě na odborné učiliště, tak většina případů teda nedokončí. Je tam malé procento."

Ústecký úřad práce vytváří právě pro Romy veřejně prospěšné práce. Jak je to u vás, v Duchcově? Pomáháte jim i tímto způsobem?

"No, většinou v technických službách města Duchcova, tak tam se mají možnost zapojit. Co se teď otvíralo, veřejně prospěšné práce, tak většinou jsou tam Romové, takže... a jako je i zájem o tu práci. Ne že by nechtěli."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
03.01.2015	Rubikon Centrum pomáhá s hledáním práce	O Roma Vakeren
20.12.2014	Dlouhodobě nezaměstnaní se v Jablonci nad Nisou mohli zapojit do veřejně prospěšných prací	O Roma Vakeren
16.08.2014	Nezaměstnaní Romové mohou vyvěsit své životopisy na web IQ Roma servisu	O Roma Vakeren
14.06.2014	Žižkovská radnice, občanské sdružení Buči a úřad práce společně bojují s nezaměstnaností	O Roma Vakeren
09.12.2013	Rekvalifikace pomohou dlouhodobě nezaměstnaným získat práci	Zprávy ze života Romů
02.08.2012	Startuje kampaň proti předsudkům při zaměstnávání Romů	Zprávy ze života Romů
21.07.2012	Na co je třeba dát si pozor, hledáte-li práci na internetu	O Roma Vakeren
07.07.2012	Občanské sdružení Buči pomáhá nezaměstnaným	O Roma Vakeren
04.02.2012	Job Cluby pomáhají nezaměstnaným najít práci	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Sdružení Host ukončilo terénní práci v ulicích Prahy. Sociální pracovníky chce převzít nová společnost Stromy, jejímž šéfem je Patrik Banga, bývalý ředitel terénních programů zmíněného Hostu. Jak řekl Janu Mišulcovi, terénní sociální pracovníci by měli do práce nastoupit co nejdříve, aby mohli opět pomáhat narkomanům ve výměně použitých stříkaček a poskytovat jim poradenství v rámci jejich možné léčby.

"Jako už Stromy, ne Host, ale nová nástupnická organizace. Teďka jsme navázali spolupráci s úřadem práce pro Prahu 5, kteří jsou schopní nám pomoc zafinancovat tady ty lidi. Bude to probíhat tak, že ty lidi se přihlásí na úřad práce. My vyhlásíme veřejně prospěšné práce, které se budou vztahovat na tenhle projekt, a pokud všechno půjde dobře, tak úřad práce nám i bude nějakou cílovou částku nějakou dotovat. Sdružení Host už se nadále nevěnuje protidrogovým projektům a věnovat nebude."

Kdy oficiálně tedy nastoupí terénní pracovníci zpět do práce?

"No, pokud půjde všechno dobře, tak řádově to vidím do tří týdnů."

Bude rozdíl v tom, co dělal Host a co budou dělat Stromy nebo ta práce bude stejná, ten projekt bude stejný?

"Výsledný efekt asi bude stejný, nicméně situace kolem Hostu nás stahovala k tomu, abychom vlastně změnili celou koncepci té práce. A co se týče vyúčtování zaměstnávání lidí a výběrů lidí, kteří by tu práci dělali."

Můžete zrekapitulovat situaci Hostu, proč vlastně došlo ke krachu terénních pracovníků?

"Tak, já nevím, co se dělo v Hostu před mým nástupem do funkce. Nicméně Host přišel o všechny zaměstnance a potom nějakýma technickýma chybama došlo k tomu, že nevyúčtovali projekty magistrátu hlavního města Prahy a nedodali závěrečnou zprávu, což mělo za následek to, že my jsme třeba nedostali ty peníze, které jsme dostat měli a které byly schváleny už na začátku roku."

Myslíte si, že situace v rámci Stromu bude jiná? Bude lepší?

"Doufejme v to. Teď je to tak, že já jako z pozice výkonného ředitele jsem na to tak nějak sám, a doufám, že teda si konečně najdu nějaké lidi, kteří budou schopní nám trošku pomoct."

S terénními pracovníky uzavřete novou pracovní smlouvu v rámci sdružení Stromy nebo jak to bude?

"Ano. Uzavřeme nové pracovní smlouvy, které už budou napsány na organizaci Stromy, která bude zaměstnavatelem těchto lidí."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
04.07.2015	Už devítileté děti mají zkušenosti s drogami	O Roma Vakeren
06.03.2014	Organizace Progressive oslaví deset let od založení benefičním koncertem v pražské Malostranské besedě	Zprávy ze života Romů
26.01.2013	Když dítě propadne drogám	O Roma Vakeren
19.01.2013	O projektu Drogy k životu nepotřebujeme	O Roma Vakeren
13.01.2013	Míra užívání drog u mládeže klesá	O Roma Vakeren
05.01.2013	Jaká je současná drogová scéna	O Roma Vakeren
15.12.2012	Patrik Banga obdivovaný i nenáviděný	O Roma Vakeren
05.02.2011	Od třinácti let na drogách...	O Roma Vakeren
08.01.2011	Negativní obraz Romů v médiích	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Máte nádherné internetové stránky Roma rising - romské obrození, kde jsou fotografie romských osobností. Jak Vás napadlo udělat tento projekt?

Během té doby, kdy jsem fotografoval umělce, si myslím, že první impuls přišel na základě četby článků v tisku. Psali je lidé, kteří se považovali za vědce, ale ve skutečnosti se nezabývali opravdovou vědou, ale návratem k frenologii. Frenologie se zakládala na studiích tvaru lebky, který údajně determinuje charakter osobnosti. To se hlásalo za Hitlera a také v 19. století, ale je to absolutní podvod, není to opravdová věda. Ale je neuvěřitelné, jak často se lidé k frenologii vracejí. Četl jsem o muži, který tvrdil, že Romové jsou méněcenní, protože mají menší mozek. Říkal jsem si, že je to absurdní tvrzení.

Mělo na vznik projektu Romské obrození nějaký vliv Vaše předchozí fotografování českých umělců?

V rámci fotografování českých umělců jsem fotografoval i několik Romů a oni mi říkali, že existují také Romové, kteří patří do střední společenské třídy. Ale přitom se běžně v tisku objevují fotografie Romů, kteří žijí v chudobě, utrpení, nezdaru a beznaději. To je úplně jiný příběh.

Inspirovalo Vás ještě něco dalšího?

Za třetí, jako syn černého muže a bílé ženy jsem už jako velmi mladý měl zkušenosti s dobou boje za občanská práva ve Spojených státech. V té době jsem byl svědkem toho, jak se významní muži a ženy, kteří byli advokáti, lékaři a další odborníci, scházeli u nás doma a plánovali, co by se mohlo dělat dál pro zlepšení občanských práv - kam se má jít, kde vzít peníze, jak založit organizaci, plánovaly se demonstrace. Pro mě vidět černocha, který je odborníkem ve své profesi, bylo normální. A jak to tím pádem souvisí s tou teorií o menších mozcích? Je to blbost. Ale lidé tomu chtějí věřit. A proč? Protože to potvrzuje stereotypy, které mají, je to pro ně snazší. Je těžké říct: "Vidím člověka, který je jiný, má jinou povahu, možná je i nevychovaný a přesto ho beru jako rovnocenného." To není vůbec lehké a Češi nejsou jediní, kdo s tím má těžkosti. Američané mají stejný problém, Francouzi také. Abych o tom vyvolal diskusi, začal jsem fotografovat lidi, kteří byli příslušníky střední třídy a měli svou profesi. Pak jsem totiž mohl říct: "Jestli ty vaše stereotypy o Romech jsou správné, tak kdo je těchto sto lidí, které jsem vyfotografoval? Jak to vysvětlíte?" A fotografoval jsem hodně lidí, aby nemohli říct, že jsem našel jen dvě nebo tři výjimky a ostatní jsou hrozní.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
12.05.2006	Plzeňští studenti diskutovali s autorem projektu Romské obrození	O Roma Vakeren
04.05.2006	V Plzni proběhne výstava fotografií Romské obrození a beseda s jejím autorem	Zprávy ze života Romů
28.04.2006	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren
17.02.2006	Na českém velvyslanectví v USA jsou k vidění fotografie českých Romů	O Roma Vakeren
09.09.2005	Výstava Romské obrození má neobvyklou instalaci	O Roma Vakeren
09.09.2005	V portrétování romských osobností by mohli pokračovat romští fotografové	O Roma Vakeren
09.09.2005	Margita Cichá předává vzdělání nejen ve škole ale i ve své rodině	O Roma Vakeren
02.09.2005	V Letohrádku královny Anny na Pražském hradě byla zahájena výstava Romské obrození / Roma Rising	O Roma Vakeren
31.08.2005	V pražském Letohrádku královny Anny proběhne výstava fotografií Roma Rising / Romské obrození	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"Jak jsem ležela, tak oni na mě tu vodu, teď synek s lavorem, já jsem byla celá mokrá. Říkám no, už jsou Velikonoce."

Většinu tradic si Romové přinesli na Ostravsko ze Slovenska...

"Pamatuji si, jak jsem byla malá, tak kluci nás chytali a rovnou pod pumpu a když už nemohli, že pumpa byla obsazená, tak tam byl blízko potok a do potoka."

Vzpomíná Růžena Tancošová. Její maminka nosila na Velikonoce do kostela jídlo k posvěcení. Tereza Horvátová říká, že v košíku pod slavnostní dečkou nesměla chybět šunka, sýr a vajíčka.

"A hlavně byla páscha. To je normálně jako mazanec, ale ten mazanec musel být tak krásně propletený a dokulata. Já ho dělám dodnes. A pak jsme šli celá rodina, a nesměli jsme to ráno jíst, do kostela a vedle kostela jsme se všichni postavili a ty košíky jsme měli před nohama a ten farář a normálně to světil. A jako matka říkala: "Ten, kdo bude z vás první doma, ten bude celý rok šikovný, čilý."

Po návratu z kostela se posvěcení dočkal i dobytek.

"A na tom bochníku byla taková jáma a v tom byla jako sůl. A tu sůl vzala a jako, když jsme měli dobytek, tak vzala tu sůl a normálně tak požehnala tomu dobytku, aby se krávy dojily a slepice, aby nesly vajíčka a tak dále."

Velký význam mělo a má tradiční jídlo. Na prohnutých stolech Heleny Jurečkové nesmí chybět uzené maso.

"Pamatuju tak na Velikonoce, mělo být jako jídlo uzené, ten mazanec nebo něco, beránek a takový zvláštní sýr jsme doma dělali. A to dělávám já každý rok. To se dělá z vajec a z mléka. Trošku cukru, trošku soli. Je to výborné, takové vláčné, krájí se to, kulaté. Já to svážu do utěrky, to okape celý den přes noc a ráno se to může krájet - k uzenému je to výborné. Okurek k tomu kyselý, že?"

Rodina Veroniky Kanalošové si zvykla na řízky a bramborový salát, ale nebrání se ani pokrmům, které zná od svých předků.

"Někdo dělá holubki. To je sekaná a balená v listovém zelí. Máma moje dělá pirohy. Potom taková šiška, no něco jak roláda, ale zapečené v chlebu - ta sekaná v tom chlebu. To je ta tradice naší mámy. Pirohy a goja. To jsou střeva z prasete. My tomu říkáme goja. Jíme to s bramborama anebo s mletým masem."

V Ostravě už na staré tradice zapomínají. Chlapci sice dívky pořád polévají vodou, ale barvení vajec v odvaru z cibule ustoupilo barvám z papírnictví. Děti z osady Liščina si už ale vytvářejí tradice nové, popisuje s úsměvem Jitka Blažková...

"Oni syrové vajíčka, po sobě házejí. To mají tradici každý rok. A chodí po cestách a děti mezi dětmi. Syrové vajíčka si dávají do hlavy. To už tak třetí nebo čtvrtý rok, co tady na Liščině jede a rozbíjejí si vajíčka na hlavu. A většinou to dělají holky. Kluci je chodí bít, ale ony si počkají na odpoledne a potom každá má syrové vajíčko v kapse a jakmile jim dojde, tak si je chodí kupovat. Po jednom, po třech vajíčkách. A vždycky který kluk je zbil, tak ten dostane syrové vajíčko na hlavu."

Dospělí se pak většinou sejdou doma, uždibují z dobrot, popíjejí a baví se až do rána. Helena Jurečková se na Velikonoce těší, ale dříve z nich mívala větší radost.

"Jeden druhého jsme si víc vážili než dnes. Respektovali jsme starší lidi, pozvali jsme jeden druhého k sobě, pohostili se. Bylo to úplně jiné, srdečnější a zdá se, že byli lepší lidi."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
21.03.2015	Velikonoční svátky v rodině Milana Gunára	O Roma Vakeren
19.04.2014	Velikonoce a dnešní doba pohledem kardinála Dominika Duky	O Roma Vakeren
19.04.2014	Velikonoce u Romů: koledování, hudba, polévání vodou i usmiřování	O Roma Vakeren
12.04.2014	Velikonoce českých a slovenských Romů ve vzpomínkách Ladislava Gorala	O Roma Vakeren
30.03.2013	Velikonoce jsou pro Vojtěch Vágaie nejdůležitějším bodem celého roku	O Roma Vakeren
23.04.2011	Jak slaví Velikonoce Romové v Rokycanech a na východním Slovensku	O Roma Vakeren
14.04.2006	Rozhovor s řeckokatolickým biskupem Ladislavem Hučkem	O Roma Vakeren
18.04.2003	Olaští Romové se během Velikonoc obdarovávají zlatem	O Roma Vakeren
18.04.2003	Velikonoce u Sinti Romů	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)