Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu
pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!
Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů
a nebude chybět ani romská hudba.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Peršo vakeraha palo Roma Nachodostar, save keren buťi predal peste the
predal aver Roma.
Nejdříve se společně vydáme do Náchoda mezi Romy, kteří se rozhodli
podnikat.
Vakeraha tiž palo projektos savo pes kerla andro amare fora pondzolkone. Tiž
mek vakeraha romňaha savi sikľol pre uči škola romistika.
Dále vám přiblížíme kampaň Oranžová stužka, která upozorňuje na Mezinárodní
den pro odstranění rasismu a představíme vám Danu Dubjelovou, která studuje
na Karlově univerzitě Romistiku.
Mek adaďives vakeraha pale buťi predalo Roma Olomouciste u Dodžanena tumen
dareso nevo pale romaňi grupa Benatkendar u amaro šuniben zaphandaha
vičindoneha.
V druhé polovině O Roma vakeren se dozvíte o podporovaném zaměstnávání Romů
v Olomouci a představíme vám další romskou kapelu, tentokrát z Benátek nad
Jizerou. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech
přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.
=[ Reportáž ]=
Rom se stal spoluprovozovatelem náchodské diskotéky, do které dříve Romové nesměli
Do našeho klubu nemůžete! Vaši lidé tady mají zákaz! - taková slova slýchali
až donedávna mladí Romové v Náchodě a okolí, když si chtěli jít zatančit na
diskotéku. Dnes se situace změnila. Robertu Balážovi se podařilo domluvit s
majitelem jedné z nejlepších diskoték a klub teď se společníkem provozuje.
Paradoxem je to, že jde o diskotéku, kde také měli Romové dříve zavřené
dveře. Minulý týden se tam konala jedna z prvních velkých akcí - volila se
Miss Roma Náchod 2005. Jak to dopadlo a jaké problémy měli mladí Romové v
Náchodě zjišťoval Richard Samko.
"Alena Vnadová, můžete nám popsat, jak to chodí v Náchodě, chodíte na
diskotéky, popřípadě problémy máte?"
"Máme špatné zkušenosti, kamkoliv jsme přišli, tak zákaz. Romové mají prostě
zákaz, červená."
"Vy jste sama vlastně zasáhla, nebyla jste vpuštěna ja jednu z diskoték v
Náchodě. Jak to probíhalo, co se dělo?"
"Hlavně kluky nechtěli pouštět, holky si vybírali, třeba pět holek pustili a
zbytek prostě nic. Bylo to trapné i pro ně, nechtěli se nikoho doprošovat,
takže se otočili na podpatku a šli pryč."
"Co jste tedy udělali, jaká byla vaše reakce?"
"Podala jsem trestní oznámení na policii, tam nás vyslýchali, jak to
probíhalo, proč nás nechtěli pustit a došlo to k tomu, že se z toho stejně
nic nevyklubalo."
"Znamená to tedy, že policie to vyšetřovala, dostala jste nějaké
vyrozumění?"
"Oni se v tom nechtěli vůbec angažovat, takže se to prostě založilo a byl
konec. Romové se chtěli jít bavit v pátek a v sobotu a nemohli."
"Dneska už tu možnost a chodíte do jednoho z klubů, kam ještě před nedávnem
Romové nesměli. Co to pro vás znamená?"
"Znamená to pro nás hodně, protože když se chceme jít bavit, tak můžeme jít
sem na tuto diskotéku, kde teď nemáme vůbec žádné problémy."
"Robert Baláž, provozovatel diskotéky, jak vás vnímají lidé tady v
Náchodě?"
"Já myslím, že velice dobře, protože třeba v Hradci Romové nemají svůj klub,
v Praze je, v Brně mají, ale je to pro nás daleko. Ve Východočeském kraji
jsou dva nebo tři kluby, kam mohou Romové."
"Jak se vám daří finančně zajišťovat klub?"
"Naše kolegyně Pavlína Vyskočilová na tuto akci Miss Roma 2005 Náchod
sehnala obrovský grant a obrovské sponzorské dary, kde byli lidi otevření a
mohla si vybrat, co chtěla."
"Pracujete na tom jenom vy sami, nebo pomáhá vám ještě někdo další?"
"Kontaktujeme i lidi z jiných okresů, třeba z Teplic, romská kapela
Bengas... kdokoli může přijít, jsme otevření pro všechno."
"Pavlína Vyskočilová, vy jste zorganizovala jednu z prvních velkých akcí
Miss, k čemu to přispěje?"
"Já si myslím, že to přispěje k tomu, že náchodští obyvatelé, jak Romové,
tak i gádžové uvidí, že i Romové se umějí bavit a že Romové pro sebe něco
dělají. Že jenom nespí a že se umějí i bavit jako slušní lidé."
"Co po stránce organizační, jak se vám třeba podařilo sehnat sponzorské
dary."
"Měla jsem strašně velký strach, že neseženu nikoho, sice se člověk občas
zastavil, přemýšlel o tom, ale nakonec mi řekli ano, přijďte si tento den a
budete to tady mít připravené. Dali to od srdce."
"Do budoucna, co byste chtěla dělat?"
"Momentálně mám dvě děti, takže jsem na mateřské dovolené, takže mám své
problémy, ale tohleto jsem udělala pro ty děvčata, protože byla z
nácjodských lokalit, kde nad nimi gádžové zavírají oči, myslí si, že Romové
neumějí psát, číst, přitom ty holky byly úplně super, věděly všecko."
A ještě Vám prozradíme jméno nejkrásnější romské dívky v Náchodě. Jde o
Andreu Kurovou, která chce studovat konzervatoř a zaměřit se chce na zpěv.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Česká republika si letos poprvé připomněla 21. březen jako Mezinárodní den pro
odstranění rasismu
Tento rok se u nás bude poprvé slavit 21. březen jako Mezinárodní den pro
odstranění rasismu. Jeho realizace se ujalo Multikulturní centrum Praha a
koalice občanských sdružení, která se zabývají otázkami rasové diskriminace
a jejího předcházení. Vznikl tak společný projekt, o kterém si Anna Poláková
povídala s koordinátorkou Hanou Ševčíkovou.
"Kampaň Oranžová stužka je iniciativou Multikulturního centra Praha a koalice
dalších občanských sdružení, která se zabývají problematikou rasové
diskriminace a připravili jsme ji na oslavu mazinárodního dne odstranění
rasismu."
"Jak tato kampaň bude probíhat?"
"Kampaň bude probíhat v pěti městech České republiky, v Praze, Brně,
Liberci, Olomouci a Üstí nad Labem a bude se skládat z několika akcí.
Takovou nejdůležitější bude rozdávání oranžových stužek, které jdou
celosvětovým protirasistickým symbolem a potom v každém tom městě bude akce,
která veřejnosti přiblíží život cizinců a menšin u nás."
"Tuto kampaň připravují zejména dobrovolníci, jak se vám podařilo získat
mladé lidi?"
"Vzhledem k tomu, že do Oranžové stužky je zapojeno celkem čtrnáct
organizací, neziiskových, tak každá má jednak svoji skupinu dobrovolníků, se
kterou spolupracuje a ptotm má svoje další kanály, jak oslovovat školy,
střední i základní, nebo zájmové kroužky dětí i mladých lidí, kteří se v tom
chtějí nějakým způsobem angažovat. Už buď proto, že si chtějí vyzkoušet,
jaké to je být dobrovolník a nebo že je zajímá ta problematika."
"Jakým způsobem se staví veřejnost k tomu tématu rasismus?"
"Když bych to vzala z pohledu multikulturního centra, tak za šest let jeho
existence se rapidně zvyšuje zájem o multikulturní literaturu, zvyšuje se
zájem o protipředsudkové dílny a vůbec o téma multikulturalismu jako
takévého. Takže si myslím, že v České republice se ta situace výrazně
zlepšuje, lidé si určitě uvědomují, že tady existuje rasismus a rasová
diskriminace a je třeba s tímj něco dělat."
Řekla Hany Ševčíková z Multikulturního centra Praha a já ješte dodám, že v
časopise Nový prostor rovněž vyjde praktický katalog organizací, na které je
možné se obrátit v případech rasové diskriminace.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Pracovní příležitost Romům, z drtivé většiny nezaměstnaných a bez vyhlídky
na získání místa, nabídnou v Mostě. Pracovat mají jako domovníci po dobu
dvou let a město může čerpat dotaci z programu na podporu vytváření
pracovních míst Evropské unie až do 75 % mzdových nákladů. Práci město
nabídne čtyřem Romům a při výběru uchazečů bude spolupracovat s obecně
prospěšnou společností Dům romské kultury. Ta už dříve zorganizovala s
úřadem práce rekvalifikační kurz domovník.
Radnice Kostelce nad Orlicí chce vystěhovat asi 60 Romů z bývalých kasáren
nejen do Rokytnice v Orlických horách, ale i do Malých Svatoňovic na
Trutnovsku. Tam by měly najít náhradní ubytování čtyři z rodin. Rokytnice i
Svatoňovice se záměrem nesouhlasí. Kostelecká radnice tvrdí, že lidé z
ubytovny budou v Rokytnici a Svatoňovicích bydlet pouze dočasně s tím, že
mohou podat žádost o byt v Kostelci a vrátit se. Obyvatelé ale se záměrem
radnice nesouhlasí a z Kostelce se stěhovat nechtějí.
Představitelé sjednocených romských politických stran z východního Slovenska
podporují sociální reformy nynější vlády.Chtěli by však, aby se projektu
aktivačních prací, který kabinet premiéra Mikuláše Dzurindy zavedl po
snížení sociálních dávek v zájmu motivace občanů k získávání zaměstnání,
mohlo účastnit více lidí a aby na něj vláda vyčlenila víc peněz.
Divadelní a taneční představení romských dětí by mělo v létě oživit ulice
Mikulova na Břeclavsku. Připravuje to občanské sdružení Romenstudio, které
navštěvují zhruba dvě desítky romských dětí. Děti a mladí lidé ve věku od
osmi do 20ti let se ke zkouškám v mikulovském kině scházejí i několikrát
týdně.
=[ Reportáž ]=
Představujeme Danu Dubjelovou, redaktorku Rádia Rota a studentku romistiky
Romský jazyk můžete studovat na Filosofické fakultě University Karlovy v
Praze. Poměrně náročné studium si zvolila také Dana Dubjelová, která se
věnuje romské poezii a připravuje pořady pro romské internetové Radio Rota.
K mikrofonu ji pozval Jan Mišurec.
"Co vás vedlo k tomu, že jste se přihlásila na romistiku?"
"Tak určitě je to zájem o naši historii, kulturu, o jazyk a to nejen v
podobě mluveného slova, ale i co se týče gramatiky."
"Kolik s vámi studuje studentů romistiku?"
"Mám za to, že je to něco přes čtyřicet studentů, jsme rozděleni na dvě
poloviny."
"Co se všechno učí v rámci romistiky?"
"Tak je to jazyk po stránce mluveného slova, ale i v podobě psaného slova.
Je tam gramatika, kultura, historie, učíme se i takové předměty, jako je
Úvod do romistiky, za námi je úvod do vysokoškolského studia, kde jsme se
učili, jak nahrávat při výstupech v osadách, potom jsme se učili, jak
používat bibliografii a recitaci v našich pracích."
"Pomohlo vám, že umíte romsky, ve škole?"
"Nevím, jestli mi to pomohlo, já romanes mluvím a umím i psát, ale jak tak
koukám, tak si myslím, že v době, kdy se člověk rozhodne studovat romistiku
na vysoké škole, to není ani to podstatné. Podstatné je podle mě to, že
člověk chce studovat, protože já se pořád přesvědčuji o tom, že ač ne-Romové,
tak se romštinu naučili dokonale za pár měsíců, já je obdivuji."
"Jak zvládáte školu?"
"Já jsem zaměstnaná, jsem matkou dvou dětí a jde to dost obtížně, ale když
jsem se dala na vojnu, tak musím bojovat. Tím spíš, že obohatím sama sebe o
to, že budu vědět, jak krásnou mají Romové kulturu, jak bohatý je romský
jazyk."
"Dnes pracujete v rádiu, máte sen třeba učit romštinu někde ve škole?"
"Určitě by to bylo nádherné, kdybych měla tu možnost vyučovat romštinu a co
by bylo velikým mým snem, by bylo vyučovat češtinu."
"Jinak se mluví v reálu romsky a něco jiného se možná učí jako spisovná
romština."
"Určitě, protože například u slova ďives jako den
řekneme 'džives', ale píše se to 'ďives'."
"Kolik má romština dialektů a domluví se vůbec člověk romsky na celém
světě?"
"Těch dialektů je strašně moc, ale je jestli se Romové domluví na celém
světě? Domluví. A měla jsem i tu možnost se setkat s Romy třeba z Balkánu a
dařilo se mi dorozumět s nimi."
"Je rodina hrdá na vás, že studujete?"
"Určitě je a už jenom z toho důvodu, že mi věří, tak ji nemůžu zklamat."
"Kde vy jste se naučila romsky? Od rodičů?"
"Od rodičů, ano."
"Učíte své děti?"
"Já mám toho staršího syna, kterému je osmnáct, a jelikož se pohybuje
víceméně mezi romskými kamarády, tak už sám projevuje prostřednictvím
písniček zájem o tu romskou nádhernou řeč. A mám i sedmiletého syna, který
se také učí a je hrdý na to, když třeba řekne, když někam přijde, lačho
ďives."
Já ještě dodám, že lačho ďives znamená dobrý den. Povídali jsme si s Danou
Dubjelovou - studentkou Romistiky na Filosofické fakultě University Karlovy
v Praze.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Olomoucké sdružení Spolu pomáhá Romům najít práci
Mít práci a vést normální život je snem mnoha Romů. Při hledání zaměstnání
ale často naráží na mnoho problémů, tím nejzávažnějším je diskriminace.
Romům, kteří mají zájem najít východisko ze složité situace pomáhá na
Olomoucku sdružení Spolu. Už rok tady totiž funguje pilotní projekt -
Podporované zaměstnávání Romů. Jak se přesvědčíte z příspěvku Radky
Kvasničkové, změnil už život několika lidem. Kolegyně se zeptala vedoucí
Agentury podporovaného zaměstnávání Jany Tomáškové, jak složité je pro Romy
najít práci.
"Pokud si sami hledají zaměstnání, tak se jim to nedaří, pokud jim pomáhá
někdo jiný, třeba my, tak už ta pravděpodobnost zaměstnat je mnohem větší."
"Kolika klientům jste zatím pomohli?"
"Pomohli jsme utvořit čtrnáct pracovně-právních vztahů."
"Kde všude klienti našli místo?"
"Tak jedna slečna v bance, jeden muž pracuje v jednom supermarketu jako
pokladní, ve stavebních firmách, v cukrárně a tak podobně."
"Proč si myslíte, že je důležité podobné projekty uskutečňovat?"
"Důležité je to z toho důvodu, že žádná státní instituce nemůže rozlišovat
Romy, Neromy, lidské menšiny, skupiny. Problém je v tom, že kromě
organizací, které přímo dostanou finanční prostředky pro nějakou cílovou
skupinu, nemůže dejme tomu úřad práce podporovat pouze Romy nebo podporovat
nějakou takovou cílovou skupinu, to nelze. Takže proto je důležité, aby se
dělaly vůbec projekty pro Romy a tohle musí prostě vycházet z neziskového
sektoru."
Olomouc byla prvním místem v republice, kde začali Romům takto pomáhat. Za
projektem stojí Krajský úřad, který si ke spolupráci vybral právě sdružení
Spolu. Tam totiž měli s podporovaným zaměstnáváním dlouholeté zkušenosti.
Magdaléna Mandátová se před rokem stala romskou konzultantkou Sdružení
Spolu. A jakou radu dává nejčastěji svým klientům?
"Není dobře být stále na úřadu práce delší dobu, poněvadž ten život pak
znevšední a já nebudu poučovat Romy, co mají dělat, co nemají dělat, já to
řeknu za sebe. To já si o sobě myslím, že kdybych já měla být doma, tak já
si myslím, že ten můj život, když vezmete tu dlaň a ty prsty roztáhnete,
naberete tu vodu a ta voda teče a nezůstane tam nic, jen vlhká dlaň, tak
takhle utíká život. A přece abych si řekla, že jsem něco dokázala, tak pro
to musím něco udělat. Když budu sedět doma, protože jsem na úřadu práce, tak
z toho nic nebude."
"Jaký je zájem Romů o tuto pomoc. Kterou nabízí agentura?"
"První kontakty, co byly, tak je to kolem devadesáti Romů a můžu říct s
čistým svědomím, že se sedmdesáti jsme se domluvili, že s nimi budeme
spolupracovat."
"Myslíte si, že se třaba postavení Romů v posledních letech nějak mění, že
se něco ve společnosti hýbe nebo že to je pořád stejné?"
"Mění se a hýbe se, a to vidím, slyším, cítím. Protože mezi námi Romy je
hodně vzdělaných lidí a v dnešní době máme zelenou, dali nám možnost se k
tomu postavit. Je to o tom člověku, aby se snažil začlenit do té
společnosti. A když se něco nepovede, tak ne hned nadávat, to ne. Vyřešit to
nějakým jednáním a o tom to je a neházet hned flintu do žita. To je život a
tak ho musíme brát. Jednou jsi dole a jednou nahoře, jak se říká."
Karel Kováč hledal práci marně několik let. Nepomohl mu ani úřad
práce. Zaměstnání v jednom olomouckém supermarketu našel až díky novému
projektu.
"Já jsem vyučený nástrojař, samozřejmě jsem hledal práci, ucházel jsem se o
práci, za každozu cenu jsem se snažil zaměstnat, i úřad úpráce se mi snažil
pomoci v této věci, ale byly tam zdravotní komplikace, že mám zdravotní
handicap, takže z tohoto důvodu jsem si nedokázal najít práci."
"Čím si vysvětlujete, že se to teď s pomocí sdružení Spolu podařilo?"
"Podařilo se to asi proto, protože z jejich strany byla obrovská snaha a
musím všem lidem, co tam pracují poděkovat, byli ke mně vstřícní, hodní a
snažili se mi pomoci, jak to jde. Ono to samozřejmě párkrát nevyšlo, ale
vzhledem k tomu, že z mé strany byla obrovská snaha a měl jsem obrovskou
chuť do toho jít a za každou cenu jsem chtěl pracovat."
"Jaké je teď vaše pracovní místo, co vlastně děláte?"
"Sedím vlastně na kase, takže se ze mě stal pokladník."
"Pokladník. Jaké to je?"
"No je to výborné, práce je to nádherná, baví mě. Lidé, co se mnou opracují
jsou hodní a vstřícní."
"Ono to musí být dost náročná práce, já se přiznám, že vždycky v
supermarketech ty pokladní obdivuji, jak to všechno zvládnou. Zvládáte to v
pohodě? Není to stresující, je tam i určitá finanční zodpovědnost."
"Tak obrovská zodpovědnost tam samozřejmě je ohledně bankovek. Když jsem byl
v práci poprvé, tak jsem celou dobu stál za jednou kolegyní, na kterou jsem
se díval, jak to dělá. I jsem počítal s tím, že týden bude u mě nějaká
kolegyně a bude mi to ukazovat. Já jsem na to měl tři týdny, ale zvládl jsem
to za pět dní, takže dneska mi to jde."
"Myslíte si, že ti vaši spolupracovníci tím, že teď dobře znají vás, jsou
tam s vámi spokojeni, že to třeba také mění jejich pohled na Romy?"
"Já si myslím, že zcela určitě, protože tam přišel jeden muž ze security,
který tam pracuje a říkal, že se s tím ještě nesetkal, že se už dopředu
vsadil, jestli vyletím nebo ne, že nepočítal s tím, že tam tak dlouho
vydržím."
"Povězte, co to změnilo ve vašem životě, to že teď máte práci?"
"No změnilo to hodně moje životní podmínky, teď už mám nadstandard, takže
finančně jsem si polepšil, taky mám radost z toho, že jsem zařazen a vím, že
se mnou někdo počítá, že o mě má někdo zájem. Cítím se mnohem lépe než
předtím. Teď vím a jsem o tom přesvědčen, že když se člověk snaží, tak může
dokázat ledaccos.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
Poslech: RealAudio ~ Download
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Muzeum romské kultury vydalo novou ročenku a připravuje otevření stálých expozic
Muzeum romské kultury v Brně před nedávnem vydalo svou novou ročenku. Jana
Šustová si k mikrofonu pozvala ředitelku muzea, doktorku Janu Horváthovou, a
poprosila ji, aby představila nejen novou ročenku, ale i plány muzea pro
tento rok.
"Ročenka Muzea romské kultury se jmenuje Bulletin a vydáváme ji tady, jak
už z názvu vyplývá, vždycky za ten uplynulý rok, chceme shrnout práci muzea.
Toto číslo je poněkud výjiměčné, protože je to dvojčíslo, je za rok 2002 a
2003, z finančních důvodů to nemohlo vyjít v tom správném čase, ale vychází
to až teď, na druhou stranu je to ale číslo mnohem bohatší, má si sto
čtyřicet stran, protože kromě těch zpráv o činnosti muzea druhou a ještě
větší část té ročenky tvoří odborné romistické příspěvky, které chceme, aby
z toho časopisu udělaly takový odborný romistický časopis, obsahuje i
fotografie a nejsou to příspěvky pouze od romistů od nás z muzea, ale
především z jiných institucí a nejenom z Česka, ale i ze zahraničí. Poprvé
ta ročenka vychází v novém obalu, o kterém si myslíme, že je mnohem
atraktivnější než ten původní."
"Chystáte se otevřít během tohoto roku v Muzeu romské kultury nějaké stálé
expozice?"
"Během letošního roku musíme určitě v průběhu měsíce října otevřít část
stálé expozice, a to dva sály týkající se poválečné situace Romů, tedy od
pětačtyřicátého roku do současnosti. Tento projekt máme hrazený od holandské
vlády, takže můžeme opravdu zaručit, že tyto dva sály budou veřejnosti
zpřístupněny už v tomto roce. Co se týče celé expozice, tam zatím ten termín
nemůžeme říct, ale můžu prozradit, že celá expozice bude tvořena šesti různě
velkými sály a chtěli bychom touto expozicí vyprávět příběh Romů v dějinách,
a to znamená, že začneme od Indie, od pravlasti a dostaneme se až k tomu, co
jsem říkala, až do té naší žhavé současnosti."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Kapela Melodic Benátky hrála pro Livii Klausovou
Ve vysílání Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu jste právě slyšeli kapelu
Melodic Benátky, která začala vystupovat před čtyřmi lety. Skupina se věnuje
především tradiční romské hudbě a hlavně čardášům. Jan Mišurec pozval k
mikrofonu kapelníka Jana Halušku.
"Naše kapela má osm členů, já hraji na saxofon, pak je tam baskytara, kytara
doprovod, klávesy, automatický bubeník."
"Jaké písničky hrajete?"
"Převážně hrajeme romské písničky, má to šmrnc, protože jsou to čardáše."
"Kde vystupujete?"
"Hráli jsme všude, kam si nás lidi pozvali, takže různé zábavy, svatby,
plesy, festivaly."
"A kde se vám hraje nejlépe?"
"Tak nejlépe se nám hraje asi doma, v Benátkách nad Jizerou."
"Vy hrajete na saxofon, kdo vás naučil hrát na saxofon?"
"Já jsem samouk, co jsem zdědil, tak je to asi to, že jsem doma pořád
poslouchal romskou hudbu a mě napadlo, že zkusím saxofon, tak jsem to zkusil
a docela se to dá poslouchat."
"V kolika letech jste začal hrát?"
"No, to už bylo po vojně, bylo mi dvacet dva let. Těžké je všechno asi, ale
chce to chuť a po čase to přijde, že ten tón vznikne tak, že se to dá
poslouchat."
"Saxofon je poměrně drahý nástroj..."
"No teď jsem kupoval asi před rokem a stál dvacet tisíc, takže to je dost
drahé."
"Jakou vy sám posloucháte hudbu, co máte rád?"
"Poslouchám a líbí se mi folk, pak mám rád reggae."
"A z romské hudby?"
"Z romské hudby mám rád Bengas, Gulo čar..."
"Máte nějaký sen, kde byste chtěl s kapelou hrát, vystupovat?"
"V Praze někde na festivalu třeba, kde berou romské kapely, aby to bylo
nějak slušně zahrané a to je všechno, no."
"Co třeba festival Khamoro?"
"Tam bychom chtěli hrát, ano, to už jsem se ptal, jestli by to bylo možné,
tak to zkusíme příští rok."
"Vy jste hráli i pro paní Livii Klausovou na zámku v Lánech. Jak se vám tam
hrálo?"
"Tam to bylo asi nejhezčí, co jsme viděli tam, to už asi neuvidíme nikdy.
Ona byla s námi spokojená, to bylo pro nás prostě to nejlepší."
www.melodic-benatky.info
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět
za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V
úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na
internetové adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a chybět samozřejmě nebude
ani romská hudba.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a
Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren. Irindža amenge e Aneta Vaštagovo Prahatar, kaj mukas giľi
predalo lakero murš - Petr Vaštag. Amen mukas giľi the predalo amaro Ondys
Cina, the predalo cikno Ivan Milo. The aven savore Bachtale. Romale ada
šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně, klidný víkend.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
|