V Brně si připomněli výročí transportu Romů do Osvětimi
Tento týden uplynulo 62 let od prvního transportu moravských Romů do
koncentračního tábora v Osvětimi. V brněnském Muzeum romské kultury se v
této souvislosti konal pietní akt i setkání pamětníků s žáky středních a
základních škol.
Transport českých a moravských Romů lze považovat za počátek romského
holocaustu. O likvidaci Romů rozhodl osobně říšský šéf SS Heinrich
Himmler. Drtivá většina českých a moravských Romů se z koncentračních
táborů nevrátila. Pokračuje ředitelka Muzea romské kultury Jana
Horváthová.
"První transport 7. března obsahoval 1038 romských mužů, žen a dětí.
Celkově by z Protektorátu do koncentračního tábora v Osvětimi odvezeno až
5000 Romů. Po válce se jich vrátilo 583."
Celkem bylo v Osvětimi zavražděno 21 tisíc Romů z celé Evropy, černým dnem
je 3. srpen 1944, kdy bylo za jedinou noc vyvražděno 2897 lidí, zejména žen
a dětí.
Jen hrstce Romů se podařilo vyhnout transportu do Osvětimi. Byla mezi nimi
i Emilie Machálková.
"Bylo naše štěstí, že jsme bydleli v Nesovicích u Bučovic. Pan
starosta jezdil na gestapo do Brna tak dlouho, a myslíme že za nás i
zaplatil (i Němci se dali podplatit), že nás z transportu vyňali. My už
jsme byli na cestě, rozloučili jsme se, půl vesnice s námi šlo na nádraží.
Od Brna přijel pan starosta, zastavil nás a řekl: nikam nejedete, jste
vyňati z transportu. Chvála bohu jsme přežili, ale ze zbytku naší rodiny
se nikdo nevrátil. Maminčini bratři, její otec, mí bratranci a sestřenice.
Celkem třicet lidí. Na to nejde zapomenout."
Povědomí o romském holocaustu není mezi Čechy velké. Dlouhá léta se o něm
mlčelo. Ani dnes nejsou informace o válečné likvidaci Romů v učebnicích
dějepisu. Na místě bývalého cikánského koncentračního tábora v Letech u
Písku stojí prasečí farma, kterou se, přes odpor veřejnosti, nepodařilo
uzavřít. Z bývalého pracovního tábora v Hodoníně u Kunštátu je rekreační
středisko. O tuto minulost nemá společnost zájem. Proč? Více Jana
Horváthová.
"Určitě to souvisí s tím, jaké je postavení Romů v české společnosti.
Existuje zde averze vůči romským záležitostem a veřejnost nemá chuť vracet
se do minulosti. Pravda ale je, že u mladé generace se setkáváme se
zvýšeným zájmem o dějiny Romů i o holocaust."
|