Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa šukar šuniben.

Peršo amenca vakerela o Lubo Fritz, savo kerel režia pre Miss Roma, savi ela pro aver kurko Prahate.

Nejdříve vám přiblížíme práci Lubo Fritze, který režíruje Miss Gypsy Roma ČR.

Andro amaro studio avela te pobešen u the povakeren o Miloš Hora the o Štefan Ličartovský. Vakeraha palo projektos Miss Gypsy World the pal oda, so šaj Prahate pre aver kurko dikhaha. Andro O Roma vakeren šunena tiž nevipena andal amaro dživipen.

Do studia jsme pozvali Miloše Horu a Štefana Ličartovského. Prozradí nám, jak se romské dívky připravují na soutěž Miss Gypsy ČR a jaký program si do soutěže připravili finalistky.

Mek adaďives amenca vakerela e Helena Danielovo Brnatar. Dodžanena tumen tiž, hoj palo amare romane lekhada save hine e Elena Lackovo abo o Andrej Giňa, kerďa bari buči žurnalistas o David Vaughan. Tiž vakeraha palo Rom andal jekhetaniben O Del hin drom.

Ve druhé polovině O Roma vakeren vám představíme studenku sociologie Helenu Danielovou, od Davida Vaughana se dozvíte o dokumentu, který představuje romské spisovatele a jejich díla. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Hned v úvodu tu pro vás máme pozvánku na soutěž o nejkrásnější romskou dívku České republiky. Přípravy konání volby romské miss vrcholí. Zítra se do metropole sjedou dívky, které budou vybrány do finálového večera. Na podrobnosti se operního režiséra Lubomíra Fritze zeptal Jan Mišurec.

"Zítra bude probíhat konkurz, chcete vybrat několik dívek, které postoupí do českého finále. Kolik dívek chcete vybrat?"

"Budeme vybírat z třiceti čtyř dívek, které postoupily do posledního, předfinálového kola. Má být vybráno dvanáct dívek, z nich tři jsou náhradnice, devět bude soutěžit 11. února."

"Jak bude tato volba probíhat a jak bude jiná než ty, na které jsme zvyklí?"

"V komisi sedí pánové, kteří jsou Romové a kteří jsou odbornými poradci na romštinu, romskou hudbu a kulturu. Klade se také důraz na romštinu, která by měla být zastoupena v nějakém krátkém přečtení nějakého moudra, nějakého přísloví nebo nějaké citace. Místo promenády v plavkách je promenáda v šátcích, do kterých jsou dívky zahalené. Připravujeme tanec v šátcích, kde budou spolupracovat všechny soutěžící dívky, jedna se vždy vyčlení a bude mít krátké sólo. Je i požadavek, aby dívky zpívaly, ale nechceme to znásilňovat tak, abychom dívky trápili, musíme to udělat vkusně, aby to nikoho nepoškozovalo."

"Jaké jsou vaše požadavky na dívky a s jakými problémy se setkáváte?"

"Dívky, které přišly, jsou velice příjemné a múzické. Myslím, že Romové dostali od Pána Boha do vínku muzikálnost a vlastně všechny dívky dobře tančí, jsou pohybově nadané a jsou velmi příjemné a šarmantní. Myslím, že to dopadne dobře."

"Některým romština a asi 10% i ten pohyb, ale 90% se velice skvěle pohybuje."

"Producenti domluvili účast paní Martiny Balogové, Lucky Vondráčkové a taky účast přislíbila muzikálová zpěvačka Lucie Šoralová ze Slovenska, která v současné době zpívá titulní postavu v Miss Saigon. A ještě další muzikálová zpěvačka ze Slovenska, Sisa Sklovská také přislíbila, že zazpívá nějaké romské písně a pokud čas dovolí, zazní i výběr muzikálových melodií. A hlavní hvězdou je samozřejmě paní Věra Bílá. Pokud se nám to povede, můžeme očekávat účast kvalitních umělců, producentů, partnerů a i realizaci světové Miss."

A je tu čas, kdy si do O Roma vakeren zveme hosty. Dnes jsou tu s námi organizátoři soutěže Miss Gypsy ČR Miloš Hora a Štefan Ličartovský. Dobrý večer.

"Pánové, dozvěděli jsme se, že vítězka Miss Roma ČR se stane adeptkou na Miss Gypsy World. Jak se daří propojit naši soutěž s tou celosvětovou?"

"Česká dívka, která zvítězí automaticky postupuje na Miss Gypsy World, máme celkem 42 zemí včetně Kanady, USA, které projevily zájem se této soutěže účastnit. Máme představu, že bychom na světové soutěži chtěli mít takové celebrity jako je Mel Gibson a další. Zatím j to v jednání, přece jen je ještě kus cesty před námi, protože ČR zahájila touto soutěží celé kolo. Všichni ostatní budou de facto kopírovat český model, budou tam naprosto stejné podmínky, stejná loga, vše stejné a oni vyberou stejným způsobem svoji nejkrásnější Romku, ta na konci podzimu přicestuje do ČR. Zde bude pro ně zajištěn kulturní program, ubytování a samozřejmě i program světový. Tam mám takovou představu, že by do všech zemí šel záznam této soutěže a pokud se nám to povede, byl by to první kulturní pořad v české historii, který by se přenášel do tolika zemí."

"Moc pěkně se poslouchá, že ČR je v něčem ve světě první a že svět se trochu přizpůsobuje ČR, ale když se vrátíme k české Miss Roma, kdo přišel první s tímto nápadem a jaké byly začátky?"

"Řeknu to já, aby to Miloš nemusel říkat za sebe... S nápadem přišel Miloš Hora, který je můj kamarád, oslovil mne a pana Štefana Telvák, že bychom mohli uspořádat nějakou soutěž, že regionální missky nejsou tak tradiční v romství, jak by měly být, a tak jsme se rozhodli, že uspořádáme Miss ČR a potom i Miss World."

"Už několik měsíců různá média informují o této soutěži. Jaká je odezva na soutěž od majoritní společnosti?"

"Různá. Jsou ti, které můžeme nazývat "holými lebkami", ti to velmi brutálně komentují. A na druhé straně většina tuto akci podporuje. Pak existuje spousta lidí, kteří jsou rozumní a vážím si jich a ti vnímají trochu separační prvek - tvrdí, proč se běžné soutěže miss neúčastní Romky. Ale základní myšlenkou není udělat prostoduchou miss, jak je na ni zvyklá majoritní společnost. Toto je o něčem jiném. Hlavním cílem soutěže je ukázat lidem, jací Romové dokážou být a to majoritní společnost málokdy tuší - většinou jsou jim ze sdělovacích prostředků ukazováni jen určití lidé, my bychom také mohli ukazovat na bílé odpadlíky - na majoritní společnost to působí tak, že všichni Romové jsou stejní jako ti v Matiční ulici, ale tak tomu není. To znamená, já věřím, že bude mnoho lidí překvapeno, jak úžasní, šikovní, Romové mohou být a věřím, že se ukáže, jak moc může být romská dívka nádherná, co všechno umí a že jí bílé holky mohou leccos závidět."

"Já jen doplním, že se nemusí odhalovat jako při různých jiných miss, my máme svoje tradice."

"Celý přípravný štáb čítá několik desítek osob, tj. scénáristé, režisér, choreograf a další. Všichni jsou to umělci a nebo lidé, kteří tuto věc ovládají, jsou to profesionálové, zkušení a od samého počátku jsme se připravovali na jednu z nejsložitějších akcí, jaké jsme kdy dělali. A myslím, že jsme první na světě, kdo to děláme v takovém měřítku. Existují různé Miss Roma, je to skutečně na takové okresní činnosti, ale dostat takovou soutěž do televize, dostat ji do podvědomí, to vyžaduje odbornou péči a i hodně peněz, ale o tom si asi povíme později."

"Pane Ličartovský, ve výběrové komisi jsou zastoupeni i Romové. Upřednostňovali v přípravách na soutěž romské tradice, docházelo k nějakým rozporům? Romské dívky jsou stydlivé..."

"Myslím, že ne, protože ne-romští porotci respektovali v podstatě všechno. My jsme dělali poradce, jak by to mělo být, jak by se to mělo konat a tradice - zpěv, tanec, styl, vizáž - u některých dívek byl, u některých byl noblesnější, ale vycházeli jsme z tradičního způsobu tance, s kostýmy, je to hezčí, živější, dýchá z toho určitá romantika. Osobně se moc těším na večer."

"Výtěžek je zatím mínus 7 300 000 Kč, to je přesně částka, která slouží k uskutečnění této akce a tu jsem musel v podstatě darovat já. Ukázalo se a je mi to strašně líto, že i bohaté firmy odkazují na to, že Romové nejsou jejich cílovou skupinou. Ano, jsou výjimky: média, vynikající, škola Karla Engliše a potom samozřejmě bartery - například dary, můžu říci Kongresové centrum Praha nám dalo 55% slevu. I tak to je nesmírně nákladné a vezměte si, že na této věci se intenzivně pracuje několik měsíců, že náklady jsou poměrně vysoké a věřím, že se to změní, až první akce ukáže, že Romové mohou být úžasní a zábavní a ne prostoduší jako některé miss, které máme na televizních obrazovkách možnost sledovat."

"Rád bych ještě něco doplnil. Existuje jeden veliký problém; nechceme to dělat komerční cestou, vstupenky rozdáváme. Dáváme je do soutěží a část vstupenek jsme předali Art Archeu, které vede mj. Štefan Ličartovský, tam je možné se o ně ještě přihlásit... Právě, že už ne, dostali jsme asi 400 vstupenek a ty jsme rozdali po celé republice jak soukromým osobám, tak organizacím. Teď mám tady posledních asi 50 lístků, které může třeba v rámci nějaké soutěže rozdat paní Poláková. Lístky už ve své podstatě nejsou, je o ně velký zájem, ale kapacita je omezená. Pokladny tam určitě nebudou."

"Pánové, děkujeme vám a budeme držet palce, aby to české kolo dopadlo co nejlépe a my ten svět někam nasměrovali. Na shledanou."

George Soros (uprostřed) během zahajovacího ceremoniálu Dekády Romů (Foto: ČTK)

Integraci Romů ze střední a východní Evropy do většinové společnosti má napomoci mezinárodní projekt Dekáda Romů 2005 až 2015, který v Sofii zahájili představitelé osmi zemí regionu. Českou delegaci vedl vicepremiér Pavel Němec. Nejen mnozí čeští Romové, ale i Romové z některých dalších zúčastněných států si stěžovali na to, že se do příprav Dekády nemohli zapojit.

Francouzský odpoledník Le Monde napsal, že diskriminace Romů v oblasti vzdělávání a bydlení je v České republice pravidlem. Za nový jev označuje gheta, jejichž vznik podle něj souvisí s neexistencí sociálních bytů.

Ministři kultury Polska, Německa, Slovenska a Maďarska ve Varšavě podepsali deklaraci o založení evropské sítě Paměť a solidarita. K této iniciativě, která má dokumentovat nucenou migraci ve 20. století, se Česko odmítlo připojit s odůvodněním, že projekt má nedostatečně vyjasněné organizační a finanční aspekty.

Přístup českých politických stran k menšinám či imigrantům a jejich začlenění do společnosti po roce 1989 rozebírá nová publikace Etnické menšiny a česká politika. Jak o tom informoval jeden z autorů publikace Pavel Pečínka, obsahuje práce členů a doktorandů katedry politologie brněnské Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

V Muzeu romské kultury v Brně pracují přední romští odborníci. Jako například Helena Danielová, která si navíc doplňuje vzdělání na Masarykově Univerzitě. Získané informace už teď uplatňuje při sběru dat pro muzeum. Jak se dá zvládnout studium a práce? Nejen na to se Heleny Danielové zeptal Jan Mišurec.

Helena Danielová (Foto: Chad Evans Wyatt, www.romarising.com)

"Dálkově studuji VŠ na Masarykově univerzitě, obor sociologie, sociální práce, již třetím rokem. Zvládání - pokud máte při práci kombinované studium, není na to moc čas, je to pro mne opravdu náročné na konci semestru, při zkouškovém období. Jste vystresovaní, spoustu věcí doplňuji na poslední chvíli."

"Jak sám název napovídá, jedná se o sociologický směr, pro mě to budou v praxi sociologicky zaměřené projekty: oblast gender, současnost romského obyvatelstva apod. V současné době mi to dává hodně zkušeností a do praxe mi to dává hodně znalostí."

"V Muzeu romské kultury pracuji stále jako dokumentátorka fondu šperků a textilu. A samozřejmě v rámci svých možností a náplně práce přednáší každý pracovník romského muzea kultury podle schopností a podle oboru. Přednáším jak pro Romy, tak ne-Romy o tradicích, o zvycích, o historii, když je potřeba apod."

"Zabýváte se také sběrem pamětí romských žen. Co si pod tímto pojmem můžeme představit?"

"Paměti romských žen byl dříve oficiální projekt, který byl zaměřený na rozhovory se staršími romskými ženami. Tyto rozhovory jsou zaměřené na jejich vnímání sebe sama, na ženství, na gender oblast, na celkový průběh jejich života. Paměti jsou vzpomínky, volné vyprávění žen o tom, co považují za důležité. Pro některou to může být rodina, pro jinou kariéra apod."

"Je to zajímavé, každý rozhovor je svým způsobem originální. Každý rozhovor ve Vás zanechá určité pocity, reflexe. Když skončí rozhovor, člověk nad tím vším ještě dlouhou dobu přemýšlí, ale je faktem, že pro mne jsou nejzajímavější obyčejné ženy. Obyčejné Romky, v domácnosti, v kuchyni, protože tam je úžasný materiál pro rozhovor. Ty ženy mají smysl právě v té rodině, v dětech, v domácnosti, co se teď málo vidí."

"Určitě jste zpovídala také osoby, které byly poznamenány 2. světovou válkou. Jsou tito lidé o tomto období schopni mluvit?"

"Pro některé z nich je to hodně těžké, ale když už hovoří, řeknou Vám takové věci, které člověka hodně zastaví a přemýšlíte o tom, proč se to stalo, proč to bylo a obdivujete toho člověka, že to zvládl a žije dál. Já osobně vím podle sebe, že bych to třeba nezvládla."

Sehnat si práci v místě bydliště je někdy veliký problém. Když se nám naskytne příležitost pracovat, ale ve vzdálenějším místě, je před námi další problém, jak zajistit bydlení. Dojíždění je nemyslitelné, tudíž si seženeme podnájem blízko práce. Ale co s původním bytem, který je v majetku obce, nebo i soukromého majitele? Musíme platit nájemné za dva byty, ačkoliv ten trvalý přechodně neužíváme? Na to už se zeptala Marie Vrábelová advokátky Kláry Veselé-Samkové.

"Nájemník může požádat pronajímatele, aby mu umožnil podnájem. Dobré mravy velí, aby od podnájemníka nevymáhal a nevydělával víc, než je regulované nájemné a nebo,a by se nějakým způsobem domluvil s pronajímatelem na užitcích plynoucích z tohoto bytu. Další věc je ta, že nájemník v podstatě dneska může vést s kýmkoli trvale společnou domácnost. Do bytu se vlastně může kdokoli nastěhovat za předpokladu, že bude i nadále nájemník byt alespoň částečně užívat, bude do něj jednou za 14 dní nebo v podobném intervalu dojíždět. Po právní stránce není tato situace jednoznačná a není jednoduše řešitelná."

"Když mi pronajímatel umožní tuto výjimku a řekne, dobře na rok tam mějte podnájemníka, který bude platit a my o tom víme, a mně se práce prodlouží například o další rok, je možné zažádat opět o prodloužení?"

"Ano, to jsou zcela individuální vztahy mezi nájemcem a pronajímatelem, které nejsou regulovány občanským zákoníkem. Na druhou stranu ten pronajímatel má legitimní právo říci: Podívejte se, vy neužíváte byt bez závažných důvodů, mně tady bydlí další lidé, se kterými nemám nájemní vztah, žádám Vás o ukončení nájmu bytu. Tomu nemůžete zabránit."

V druhé polovině ledna se anglicky mluvící rozhlasoví posluchači mohli seznámit se čtyřiceti pěti minutovým pořadem o romských spisovatelích v České republice a ve Velké Británii. Jeho součástí byly rozhovory s autory a ukázky z jejich děl. Pořad připravil a odvysílal jednak britský rozhlas BBC - radio 3 a jednak Český rozhlas 7 - Radio Praha, vysílání do zahraničí. Jana Šustová si k mikrofonu pozvala šéfredaktora Radia Praha Davida Vaughana, který je spolu se Simonem Evansem z BBC autorem pořadu.

"Můžeš konkrétně jmenovat osobnosti, o kterých jste v pořadu mluvili?"

"Já bych možná začal s Velkou Británií, například s jedním pánem Billem Leem, který se narodil ve stejné vesnici jako já a on píše romány a povídky. A strašně zajímavé je, že on donedávna neuměl psát. Takže ten jeho první román vznikl tak, že on vždycky žil v maringotce s rodinou, ale jeden čas byli nuceni s stěhovat do domu a jemu z toho bylo špatně. Cítil se blbě a prostě nebyl šťastný a ještě k tomu měl takový pocit, že má v sobě spoustu příběhů, které buď zažil nebo slyšel od svých rodičů a příbuzných a cítil potřebu to nějak vyjádřit. A jeden jeho známý mu navrhnul, aby to namluvil na diktafon. Skutečně to udělal a tak celý román místo toho, aby ho napsal, protože neuměl psát, nadiktoval do toho diktafonu a pak jeho dcera to celé přepsala. Pak ten román vyšel a on ho měl před sebou, to je krásné, jak to vyprávím v našem pořadu, viděl před sebou tu knihu a byl strašně frustrován, že už to měl za sebou, už to napsal, už dostal ty postavy, které měl v hlavě, už je dostal ven. Ale pro něj byly jakoby uvězněné v té knize, protože on neuměl číst a tak se číst naučil ve svých 50ti letech nebo tak zhruba, aby mohl přečíst vlastní knihu."

"Když mluvím o Británii, tak další například je jedna mladá anglická Romka, jmenuje se Hester Hedges a ona píše básně. A také píše o romství a také o svých zážitcích. Další zajímavý britský romský spisovatel je David Morley, jehož matka byla jasnovidka a předpovídala lidem budoucnost v 50. letech. A pan Morley píše velmi krásné básně, které mají zároveň takový silný politický podtext, jako že on se zlobí na předsudky, jaké mají lidé vůči Romům v Británii a tak. A pak jsme se věnovali i českým romským spisovatelům, například Tera Fabiánová, která je z té první generace, jak se začalo psát v 60. letech a jiní spisovatele například Ilona Ferková, která píše tak krásné povídky o současném romském životě a další příklad je Andrej Giňa, který také patří ke starší generaci a jeho povídky ze slovenských osad Gipsy

z doby kolem 2. světové války. Ale my jsme se nechtěli soustředit hlavně na tu starší generaci, ale i na tu mladší, takže jsme měli v rámci toho pořadu rozhovor i s mladým českým romským rapperem, hudebníkem. On se jmenuje Gipsy a rappuje v angličtině, což je také zajímavé."

A my ještě dodáme, že pořad můžete najít na internetu na anglické verzi stránek www.romove.cz.

V minulém magazínu Miroslav Richter zavzpomínal na svého dědečka, který zemřel v koncentračním táboře Osvětim. Miroslav Richter spoluorganizuje také romské bohoslužby v prostorách brněnského sdružení O Del hin drom - Bůh je cesta. Na více informací se ho zeptal Jan Mišurec.

"Vy jste se aktivně zapojil do činnosti v rámci duchovní pomoci Romům v Brně, pracujete pro sdružení O Del hin drom - Bůh je cesta. Kdy a kde se konají bohoslužby a komu jsou určeny?"

"Bohoslužby v tomto občanském sdružení se konají každý pátek v 18.00 a každou neděli v 15.30 v Brně na ulici."

"Probíhají skoro stejně jako bohoslužby v kostelech až na to, že je to osobnější. Lidé se mezi sebou více znají, zpíváme křesťanské písně na kytaru, káže se tam boží slovo a modlitby."

"Toto shromáždění zaštítila brněnská baptistická církev, jak to přijímají Romové?"

"Myslím si, že to Romové přijímají dobře, protože celou dobu nám náš předseda sdružení, pan Kristoslav Snilek káže evangelium, tedy spolupracujeme spolu. Baptistická církev nám hodně pomohla v prvních krocích, když jsme toto sdružení otevřeli."

"Občas chodí. My i když jsme sdružení s romským názvem, v Romech obydlené čtvrti, každý má u nás dveře otevřené."

"Je jich tam deset až patnáct. Když tam jsou, tak buď zpíváme spolu nebo něco malujeme, příběhy z bible vyprávíme a modlíme se. Tedy i touto cestou vedeme děti ke křesťanství. Ve čtvrtek v 18.00 se zase schází mládež, promítají se filmy, například o drogách a podobných věcech. A všechno je na základě křesťanského směru, zpívání, rozhovory, problémy."

"Díky tomu, že je na dobrém místě, tak si myslím, že 99% Romů kolem toho projde a myslím si, že budoucnost této organizace by mohla být skvělá, ovšem záleží samozřejmě na spolupráci s městem a s dalšími organizacemi, protože nás zatím nikdo nefinancuje a záleží to na financích. Jinak program a vizi sdružení máme velkou."

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetu na adrese www.romove.cz.

Příště se dozvíte podrobnosti týkající se mezinárodního projektu Dekáda romské inkluze, nebudou chybět aktuality a samozřejmě také nebude ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně a klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.