Romové jsou nejchudší menšinou v zemích střední a východní Evropy. Zatímco pod hranicí chudoby se v těchto státech ocitl v průměru každý osmý člen většinové společnosti, mezi Romy je to téměř každý druhý. Vyplývá to z průzkumu, který dnes zveřejnil Rozvojový program OSN (UNDP). I když podle analýzy mají Romové v ČR lepší podmínky než v jiných sledovaných státech, propast mezi nimi a většinou je veliká.

UNDP srovnával situaci Romů v ČR, Maďarsku, Chorvatsku, Bulharsku, Makedonii, Černé Hoře, Rumunsku, Srbsku, Albánii a v Bosně a Hercegovině. Zaměřil se i na Kosovo.

Pod hranicí chudoby v ČR žije čtvrtina Romů, z většinové společnosti necelých devět procent lidí. V Maďarsku zná chudobu osm procent a v Chorvatsku 13 procent Romů. Na Slovensku je situace horší než v Česku. V dnešní zprávě UNDP, kterou má ČTK k dispozici, ale přesné údaje chybějí. Ve střední a východní Evropě jsou na tom nejhůře Romové v Kosovu, pod hranicí bídy jsou čtyři pětiny z nich. Jen o něco lépe se daří rumunským a srbským Romům.

"Tyto podmínky jsou nepřijatelné v zemích, které jsou členy EU nebo které se o členství ucházejí," okomentoval výsledky poradce pro rozvoj lidských zdrojů regionálního centra UNDP pro Evropu a Společenství nezávislých států Andrej Ivanov. Podle něj je nutná "okamžitá akce", která by propast mezi Romy a většinovou společností uzavřela.

Výsledky UNDP zveřejnila v den, kdy osm států střední a východní Evropy odstartovalo projekt Dekáda Romů. Patří mezi ně i ČR. Země se zavázaly k tomu, že v následujícím desetiletí situaci Romů výrazně zlepší. Výzkum by jim podle Ivanova mohl posloužit jako podklad k opatřením.

Čeští Romové jsou na tom v porovnání s ostatními nejlépe ve vzdělávání. Školní docházku dokončila podle studie čtvrtina z nich, ve většinové společnosti tři čtvrtiny lidí. Ve zbývajících státech se nepodařilo školu dochodit ani dvěma z deseti Romů.

Romové v ČR mají také o něco lepší bydlení, přesto ale žijí hůře než většina Čechů. Na člena romské domácnosti připadá v průměru 21 metrů čtverečních, v ostatních rodinách je to 29 metrů čtverečních. V jiných zemích má člen romské domácnosti dvakrát menší obytnou plochu, než je v běžné populaci.

Každá desátá romská domácnost v ČR nemá zajištěn odpad vody. V Rumunsku je to devět z deseti romských domácností a v Maďarsku téměř polovina. Dluhy českých Romů na elektřině a nájmu představují v průměru jen pětinu měsíčního příjmu jejich domácnosti. O něco hůře jsou na tom chorvatští a maďarští Romové. Kritická je situace v Makedonii, kde romské domácnosti dluží za energii sedminásobek a za nájem pětinásobek svého příjmu.

V ČR si léky podle průzkumu nemůže kvůli jejich ceně dovolit osm procent příslušníků většiny a 27 procent Romů. I to je ale nejlepší výsledek. Nejvíce se Česku blíží Chorvatsko, kde si léčiva nemůže pořídit polovina Romů.

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
22.10.2012	Česká republika podstoupila Univerzální periodický přezkum v Radě OSN pro lidská práva	Zprávy ze života Romů
04.03.2010	Podle OSN se situace Romů v Česku zhoršuje	Zprávy ze života Romů
22.05.2009	„Hlasy“ obětí rasové diskriminace	O Roma Vakeren
21.03.2008	Mezinárodní den za odstranění rasové diskriminace	O Roma Vakeren
10.02.2006	Vláda České republiky připravuje monitoring romských komunit	O Roma Vakeren
10.02.2006	Romové mají z monitoringu romských komunit obavy	O Roma Vakeren
10.02.2006	Obavy Romů z monitoringu jsou údajně zbytečné	O Roma Vakeren
10.02.2006	Mezi Romy probíhá sociologický průzkum	O Roma Vakeren
14.01.2005	O životě a práci Iana Hancocka	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)