Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

"Kdyby je všechny pozavírali, nebylo by tolik nešťastných rodin a dětí. To se asi nikdy nestane, to nepůjde vymýtit,"

říká romská kontaktní pracovnice ostravského centra Renarkon Monika Filipová. V Renarkonu pracuje čtyři roky, poslední půlrok působí hlavně v městské části Vítkovice.

"Tam je větší koncentrace Romů, celkem za těch půl roku jsem udělala kus práce tím, že jsem sehnala místní romskou klientelu."

Velkou radost má z toho, že se klienti naučili do centra chodit. Chrání tím sebe i své okolí, protože neodhazují použité jehly a v centru mohou navíc získat spoustu cenných rad a pomoc. Jeden z Moničiných klientů, který je už osm let na pervitinu, přiznal, že s drogami zatím skončit nechce. Raději se ale spoléhá na vlastní zdroje.

"To je blbé prostě, nesouhlasím s prodejem."

Další oblastí s početnou romskou komunitou je Přívoz. Tam pracuje křesťanské centrum Teen Challenge. Miroslav Slabý má na starost prevenci a práci s dětmi.

"Velmi často se tady ukazují kluci, kteří mají vážné problémy s čicháním, to jsou klasičtí čichači a je velmi těžké je zkontaktovat. Drogy jsou tady víceméně skryté, nejsou ihned vidět a dostat se na konkrétní místa je také těžké."

Podle Moniky Filipové narkomanů mezi Romy neubývá.

"Ti bohatší, což jsou olašští Romové, berou heroin, ti chudší pervitin a ti sociálně nejslabší jsou na těkavých látkách: toluen, čikuli."

Říká se, že Romové drogy berou, ale neprodávají.

"Za celou svoji praxi jsem se setkala jen s jednou Romkou, ženou, která umí vařit perník a i ho prodávala, ale jinak jsem se nesetkala, že by Romové prodávali pervitin. Oni si to neumí vyrobit a kupují od ne-Romů. Heroin shání Olachové od Vietnamců."

Tyto zdroje potvrdili i pracovníci Renarkonu a policie. Jiří Kopeček z policejního týmu Toxi potvrdil, že když se objevil tzv. vietnamský heroin, rodiče olašských Romů, aby odstavili své děti od drog, podávali na ně trestní oznámení.

"U heroinu nedostatkem drog se projevuje agresivita, v rodině začali brát věci, zlato, které pak prodávali. Zjišťovali, že místo, aby je živili, tak jim peníze brali na nákup drog."

Jeho kolega Josef Kuba dodává, že s drogami souvisí i majetková trestná činnost.

"Pokud se jedná o olašské Romy, oni většinou vlastní příjmy nemají, žijí z podpor, pokud je mají a pokud je nemají, musí si peníze opatřit jiným způsobem. S nárůstem spotřeby drog roste i potřeba peněz a od té je odvislá i trestná činnost."

Romská kontaktní pracovnice Monika Filipová dodává, že její působení v Renarkonu přineslo jednu změnu. Klienti z řad romské komunity získali důvěru a někteří chtějí svou situaci řešit.

"Navíc vidí, že pracují, říkají si, že to jde, že i Rom se může dostat, pracovat a být prospěšný společnosti. Jsem ráda, že pro ně něco dělám."

Reportáž pro nás připravila Gabriela Všolková z Českého rozhlasu Ostrava.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
04.07.2015	Už devítileté děti mají zkušenosti s drogami	O Roma Vakeren
06.03.2014	Organizace Progressive oslaví deset let od založení benefičním koncertem v pražské Malostranské besedě	Zprávy ze života Romů
26.01.2013	Když dítě propadne drogám	O Roma Vakeren
19.01.2013	O projektu Drogy k životu nepotřebujeme	O Roma Vakeren
13.01.2013	Míra užívání drog u mládeže klesá	O Roma Vakeren
05.01.2013	Jaká je současná drogová scéna	O Roma Vakeren
05.02.2011	Od třinácti let na drogách...	O Roma Vakeren
19.11.2010	Romský terénní program o. s. Sananim pomáhá toxikomanům	O Roma Vakeren
12.11.2010	Sananim bojuje proti závislosti na drogách	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"V našem studiu vítáme Patriku Bangu, výkonného ředitele terénních programů organizace Host, dobrý večer."

"Dobrý večer."

"V rámci terénních programů se snažíte řešit drogovou problematiku v romské komunitě. Jak a komu konkrétně pomáháte?"

"Protože jsme romský terénní program, tak pomáháme Romům, i když pomáháme i neromským drogově závislým lidem. A snažíme se jim pomáhat nebo je podporovat tím, že vyhledáváme místa, kde se tito lidé slučují, kde ty drogy berou a kde se drogy vyskytují. Máme na to v tuto chvíli 6 terénních pracovníků, kteří dennodenně do těch ulic za nimi chodí."

"Roste počet drogově závislých lidí nebo naopak?"

"Tahle otázka se dá těžko zodpovědět, protože po tom boomu, který sem přišel někdy v letech 93-94, kdy i Romové začali drogy brát, tak to šlo chvílemi nahoru, chvílemi dolů. Já si myslím, že ten počet je o něco větší, než byl předtím, nicméně dá se říct, že se to vyrovnává, je to stabilní."

"Jak jste se zmínil, v programu pracují i Romové. Jak je získáváte?"

"Tak jsou to lidé, které jsem třeba školil v rámci mého bývalého zaměstnání a jsou to lidé, které třeba já osobně znám."

"Jakou máte podporu v této činnosti od ostatních?"

"Myslím, že podpora je taková, že nám lidé přejí, říkají,že děláme dobrou práci. Nicméně stav je takový, že v tuhle chvíli nejsou peníze na to, v tom projektu pokračovat a snažíme se teď shánět zdroje na to, abychom ten program udrželi."

"Obracejí se také na vás rodiče dětí závislých na drogách, o co vás žádají nejčastěji?"

"Jsou to informace. Protože spousty lidí vůbec nemají informace o tom, že existují terénní programy, že existuje cosi jako systém péče o drogově závislé. Takže se snažíme ty lidi nakontaktovat na různá zařízení a zprostředkovávat léčbu."

"Jak přijme romská rodina to, když se dozví, že její dítě je závislé na drogách, jak to vnímáte Vy z Vaší pozice?"

"Já už to vidím trošku jinak, ten můj pohled je trošku zkreslený, protože už tu práci dělám hodně dlouho, ale ta romská máma, která zjistí, že její dítě bere, tak první věc je taková, že se ptají proč a kde a hledají problém a příčinu toho. A druhá věc je to, že chtějí eliminovat toho člověka, který drogy prodává."

"Jak vy sami jste úspěšní?"

"Já myslím, že tohle je tak nevděčná práce, že člověk nemůže hledat výsledky v té práci. Pro nás je výsledek takový, že pošleme člověka do léčebny a ten člověk úspěšně léčbou projde, což si myslím, že poslední dobou funguje. A dá se říct, že tendence je taková, že ty počty jdou nahoru, že těch klientů je stále víc a víc."

Stále více Romů se stává dealery drog a ani se tím netají. Často s této trestné činnosti vědí jak sousedé, tak i samotní příbuzní, kteří mlčí a takto získané peníze využívají i ve svůj prospěch. Jak nám řekla advokátka Klára Veselá-Samková se tito lidé, stejně jako dealeři vystavují trestnímu stíhání.

"Trestní zákoník zná trestný čin napomáhání trestnému činu a jsou různé formy spoluúčasti a spolupachatelství trestného činu. Zejména pokud v tom obchodu s drogami jsou zapletené děti, tak tam v podstatě přichází také k úvaze aplikace různých trestních paragrafů, které směřují jako trestné činy proti rodině a mládeži. A opravdu bych nedala ruku do ohně zato, že takovéto osoby nemohou být žádným způsobem postiženy. Pokud nejsou postiženy, tak se domnívám, že se tak děje spíš pro laxnost policejního přístupu, než pro cokoliv jiného. Zvláště v případech, kdy ty drogy jsou nabízeny mladistvím a dětem, tak se tam dostáváme do situace, kdy ta spoluodpovědnost je zcela evidentní."

Každá rodina by si měla uvědomit, že mají-li příbuzného drogového dealera, není to obchodník, ale kriminálník, jak nám dále řekla advokátka Klára Veselá-Samková.

"Ta rodina si také musí uvědomit, že tomuto člověku hrozí velice přísný soudní postih s velmi vysokou hranicí trestní sazby, 8, 10 let, kdy nemůže spoléhat na to, že to drogové dealerství bude procházet navždycky. To znamená, že oni už v tu chvíli, kdy mají mezi sebou toho úspěšného obchodníka, tak mají před sebou člověka, který má před sebou řadu let v kriminálu."

"A teď k našemu hostu Patriku Bangovi, chcete k tomu něco doplnit, jak je to v praxi?"

"Tak já bych k tomu možná doplnil to, že pokud orgány činné v trestním řízení už dojdou tak daleko, že je člověk vystaven trestnímu stíhání za prodej drog, tak pokud se toto děje ve spolupachatelství, tak i na to soud přihlíží a ty postihy většinou bývají větší, než pokud ten člověk prodává drogy sám a nebo nedokáží ostatním, že na tom spolupracovali. A i člověk, který v tom prostředí je a ví o té trestné činnosti má ze zákona povinnost trestný čin oznámit, což samozřejmě ti lidé nedělají."

"Jsou dealeři většinou závislý na drogách?"

"Pokud prodávají heroin, tak většinou drogy sami neberou. Dneska se na trhu prodává subutex, což je legální náhražka heroinu, která je vlastně substitucí té drogy pod lékařským dohledem. A protože je subutex tak dostupný, tak si ho dealují všichni mezi sebou, takže ho samozřejmě i užívají."

"Sdružení Host předává projekt terénních programů občanskému sdružení Stromy, co se tím změní?"

"Změní se v první řadě to, že se Romové zapojí do celého problému, že se pokouší řešit tu otázku sami, že nečekají na to až ne-Rom podá pomocnou ruku. Protože do této doby je to tak, že tu práci dělají ne-Romové. Podle mých informací jsou 2 romští terénní pracovníci v ostatních zařízeních, což je moc málo. Protože kolik je uživatelů, kolik je Romů a kolik je těch lidí, takže 2 jsou opravdu špatný počet. Těch lidí musí být prostě víc, protože pokud máme zasáhnout lokality, kam ti terénní pracovníci nechodí, abychom informovali o tom, že ty drogy nejsou problém, který není neřešitelný. Že opravdu existuje způsob, jak se z těch drog dostat, tak těch lidí potřebujeme víc. A tohle si myslím, že jsme my teď, že máme tu možnost jít mezi ty lidi, protože my jako Romové máme předpoklad k tomu s Romy pracovat. První věc je ta, že se to osamostatní a samozřejmě se ti Romové zapojí. Nicméně chybí podpora."

"Počítáte s propojením ostatních regionů a měst do tohoto projektu?"

"Do budoucnosti asi ano. Nicméně jak už jsem teď řekl nejsou peníze, abychom pokryli Prahu. Já doufám, že nás podpoří romské osobnosti, organizace, sdružení a že se spolu pokusíme zapojit do systému péče a vytvořit postupně vlastní systém péče o práci s drogově závislými, protože ať je to jak je to, tak s těmi Romy se pracuje úplně jinak, než s ne-Romem. A my pokud chceme ten problém řešit, tak musíme ten systém vymyslet tak, aby vyhovoval Romovi, protože pokud se tak nestane, tak problém bude horší a horší. A pokud se nám nepodaří zachránit tento program pro tenhle rok, tak se bojím, že už se příští rok velice těžko napojíme. Začínat od začátku je vždycky horší, než v něčem, co už je rozjeté."

"Jak se k tomuto problému staví romské osobnosti?"

"Oslavujeme, jednáme, mluvíme, žádáme. Já dokonce jednám v zahraničí, sháním peníze, jak se říká, všude, kde to jde."

"Už vás někdo z romských osobností podpořil?"

"Podporují nás romská media Romea, Dženo, romské internetové servery. Podporuje nás Jan Balogh z Člověka v tísni a vůbec spousta lidí, kteří o tom problému trochu vědí. Spousta lidí, kterým jsem to řekl věřím, že se zapojí a že nám pomůžou."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
04.07.2015	Už devítileté děti mají zkušenosti s drogami	O Roma Vakeren
06.03.2014	Organizace Progressive oslaví deset let od založení benefičním koncertem v pražské Malostranské besedě	Zprávy ze života Romů
26.01.2013	Když dítě propadne drogám	O Roma Vakeren
19.01.2013	O projektu Drogy k životu nepotřebujeme	O Roma Vakeren
13.01.2013	Míra užívání drog u mládeže klesá	O Roma Vakeren
05.01.2013	Jaká je současná drogová scéna	O Roma Vakeren
05.02.2011	Od třinácti let na drogách...	O Roma Vakeren
19.11.2010	Romský terénní program o. s. Sananim pomáhá toxikomanům	O Roma Vakeren
12.11.2010	Sananim bojuje proti závislosti na drogách	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Většímu zájmu Romů o práci, podle zkušeností pracovníků olomoucké agentury Spolu, brání demotivující systém sociálních dávek. Agentura v hanácké metropoli zajišťuje podporované zaměstnávání Romů. Zatím pracovala zhruba se 7Oti klienty, 24 z nich chtělo práci hledat a pro 14 osob se práce našla. Podle agentury se na pracovním trhu uplatnili zejména vyučení Romové, či lidé s vyšším vzděláním. Ale zejména Romům s početnými rodinami se pracovat nevyplatí.

Částku 650 tisíc korun rozdělí letos Zlínský kraj v rámci podprogramu na podporu integrace Romů. Žadatelé mohou na projekty získat od 10.000 do 200.000 korun. Kraj přispěje na různé vzdělávací programy, kulturní a umělecké aktivity, nebo na udržování romských tradic i volnočasové aktivity. O dotace letos mohou zažádat nejen občanská sdružení nebo církve, ale také obecně prospěšné společnosti a fyzické či právnické osoby.

V Chebu už více než rok existuje projekt terénní sociální práce v romské komunitě. První hodnocení výsledků programu, který vznikl v součinnosti s ministerstvem vnitra a radou vlády pro romské záležitosti, jsou pozitivní. Jedním z výsledků práce dvojice terénních pracovnic je zlepšení školní docházky problémových dětí a výrazné snížení počtu žebrajících dětí u obchodních domů a na nádraží.

V Evropě by prý už od roku 2007 mohla fungovat celoevropská satelitní televize, která by vysílala v romštině a byla by určena výhradně Romům. Na romské fóru v Evropském parlamentu to řekl autor projektu Szándor Simon z Maďarska. Televize by měla jedno sídlo a několik regionálních studií.Do vysílání by se mohly zapojit už existující romské pořady či romské televize, které fungují například ve Španělsku či v Makedonii.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

"Především je nutno říci, že každý má povinnost, aby právní stav byl v souladu s faktickým stavem co se týče jeho zápisu trvalého bydliště v občanském průkazu. V momentě, kdy přijdete o tzv. právní titul k bydlení, tzn. o nájemní smlouvu nebo o podobný titul, že např. váš příbuzný tam má nájemní smlouvu, tak jste povinen nebo povinna si vyměnit občanský průkaz a přihlásit se k novému trvalému pobytu."

"To znamená, když nemám náhradní jiný byt, tak kde se přihlásím?"

"Jestliže nemáte žádný faktický trvalý pobyt, tak vaší adresou bude adresa ohlašovny v místě vašeho posledního trvalého bydliště. Dám příklad: máte naposled trvalé bydliště na Praze 4, tzn. že vaší adresou ve vašem občanském průkazu bude ohlašovna na Městské části Praha 4."

"Jakékoli úřední listiny nejdou na žádnou adresu?"

"Ne, tam je prostě místo na doručování a je vaší povinností v úřední styku si zabezpečit takovou situaci, aby vám vždy bylo možno doručit. Například zřídit si poštovní přihrádku, doručovací adresu k někomu, kdo má trvalé bydliště nebo něco podobného."

Na vaše dotazy se zaměříme společně s advokátkou Klárou Veselou Samkovou i v příštím O Roma vakeren.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

"Moje maminka byla tehdy malá, bylo jí kolem deseti let. V koncentrčním táboře v Osvětimi zemřel děda, maminčin tatínek. Bylo to někdy ve roce 1942, takže tam byl nasazený, pracoval tam a nakonec i zahynul."

"Jak se o tom maminka dověděla, byla malá..."

"To se v naší rodině spíš tradovalo, protože z posledních osob starší generace, které ještě žila, tak to byla maminčina teta, kterou jsem osobně poznal a ta měla na sobě ještě číslo z koncentračního tábora na ruce a byl to její bratr, můj děda, kdo tam zemřel. Osobně jsem v koncentračním táboře byl s mojí maminkou. Potřebovala nějaké potvrzení, že tam její tatínek zahynul. Na ten okamžik dlouho nezapomenu: maminka tam přišla a v kanceláři dala svůj rodný list a přišla paní s velkou knížkou, ohořelou, žlutou. V ní jej našla pod identifikačním číslem, jeho jméno. V tu chvíli maminka málem omdlela, chtěla hrozně brečet. Takovou mám vzpomínku na chvíli, kdy jsme se na 100% dozvěděli, že tam opravdu zahynul"

"Jak se jmenoval dědeček?"

"Můj dědeček se jmenoval Ferdinand Klimt a pocházel z německých Romů."

"Jak to vypadalo v táboře, jak to na vás zapůsobilo?"

"Když jsme s maminkou do Polska jeli, nakoupili jsme si jídlo, abychom ho tam nemuseli kupovat a můžu vám, říci, že jsme to jídlo nedotčené donesli zpátky domů. Absolutně nás přešla chuť k jídlu. Prošli jsme tam nějaké fotografie, máma ještě hledala nějaké lidi z fotografií, které možná poznala, ale my jsme tam přišli, byli jsme tam v hlavní budově. Co na mne zapůsobilo, byla veliká deska od stropu až na zem, na té desce byly nalepené malé botičky, to na mne velmi smutně zapůsobilo. Pak tam byly určité dlouhé domy, kde byly názvy států, vlastně Romové, kteří tam zahynuli. Byl tam film v kině, také jsme se na něj podívali. Maminka to samozřejmě celé probrečela, viděl jsem, že to špatně nese, tak jsme to ani celé neprošli, zavčasu jsem ji vytáhl ven a asi týden jsme z toho byli oba dva špatní. Moje maminka se narodila v Trutnově a její rodiče, původem Němci v té době tady kočovali. Ona tady jediná zůstala kvůli tatínkovi od svých čtrnácti let, jinak všechny sestry a bratry mají dodnes v Německu."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
06.08.2016	Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustu	Zprávy ze života Romů
12.03.2016	Holocaust přežila jen desetina českých a moravských Romů	O Roma Vakeren
12.03.2016	Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad Váhom	O Roma Vakeren
12.03.2016	Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna Trollmanna	O Roma Vakeren
16.01.2016	Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u Písku	O Roma Vakeren
15.08.2015	Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust Romů	O Roma Vakeren
08.08.2015	V Německu zemřel významný romský svědek holocaustu Hugo Höllenreiner	O Roma Vakeren
08.08.2015	Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u Písku	O Roma Vakeren
01.08.2015	Rozdílné osudy českých a slovenských Romů za 2. světové války	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"My jsme si to letošní 60. výročí osvobození Osvětimi připomněli tím způsobem, že jsme udělali den otevřených dveří. Kromě stálé expozice, kterou máme, tak ještě dneska dáváme jedinečnou možnost do expozice, která bude stálá od podzimu tohoto roku."

"Čeho se expozice týká? Co bude k vidění?"

"K vidění bude především sál č. 4, který se věnuje právě romskému holocaustu. Je to v podstatě jedinečná ukázka té výstavní plochy, která se věnuje tomuto tématu. A tento sál určitě chceme otevřít v říjnu 2005 široké veřejnosti s tím, že zbytek té stálé expozice, tak jak na tom budeme finančně, tak podle toho budeme otevírat i ten zbytek."

"Jaké aktivity provozuje muzeum?"

"Muzeum kromě výstavní činnosti se zabývá především výzkumem a archivnictvím a vůbec klasifikací veškerých prvků, ať už to jsou předměty materiální kultury Romů až po duchovní kulturu. To znamená máme videoarchiv, fotoarchiv a hudební archiv, což je jedinečná sbírka nejen v ČR s ohledem na romskou kulturu."

"Vy také organizujete různé přednášky?"

"My se snažíme tu vzdělávací aktivitu soustředit především na školy a vzdělávací ústavy podobného druhu. Mezi školami zájem je a to nejen z Brna, protože my děláme 2 typy vzdělávacích aktivit, buď zveme školy na návštěvu k nám do muzea nebo naši lektoři, naši historikové vyjíždí do těch škol samotných a dělají přednášky přímo tam."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.08.2017	Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září	Zprávy ze života Romů
06.08.2016	Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustu	Zprávy ze života Romů
25.06.2016	Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válce	O Roma Vakeren
12.03.2016	Holocaust přežila jen desetina českých a moravských Romů	O Roma Vakeren
12.03.2016	Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad Váhom	O Roma Vakeren
12.03.2016	Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna Trollmanna	O Roma Vakeren
20.02.2016	Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinu	O Roma Vakeren
16.01.2016	Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u Písku	O Roma Vakeren
05.12.2015	Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizace	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"Jsou do toho zapojeny matky, rodiče, děti, takže tím pádem každý, kdo nám pomůže něčím, dá ruku k dílu, každý z nich je ten článek řetězu, který dáváme dohromady", říká Gejza Jedinák o Řetízku. Takový název dostalo hřiště s dětským koutkem pro školku. Fotbalové hřiště ještě voní novotou, trénují na něm místní děti. Gejza Jedinák byl jedním z duchovních otců sportoviště. Peníze získali z dobrovolnického programu "Připoj se". Nápadů je víc, říká spolupracovník komunitního centra Zdeněk Kroščan:

"My jsme prve tak hovořili o projektu na basketbalové hřiště, které bychom chtěli. Napsat projekt a také, aby nám pomohlo město. Aby se město zapojilo, aby se vidělo, že Romové také něco dokáží a že když chtějí, tak to udělají. Prostě mládež i starší."

Za velký úspěch komunitního centra Na Liščině považují jeho spolupracovníci fakt, že ani jedno z dětí, které prošly místní školkou nemuselo nastoupit do zvláštní školy. Na doučovaní pro děti možná navíc dostanou nové počítače. Vedoucí centra Elen Mirgová říká, že o aktivity je mezi dětmi velký zájem. Docházejí denně.

"V zimě to je do stovky a v létě asi polovina, protože většinou se dělají aktivity venku a také se chodí více mimo."

Rozvoji aktivit by měl přispět i nový fond pro talentované děti, který založili zástupci romských iniciativ a organizací v Ostravě. Do fondu budou přispívat dobrovolnými finančními částkami a jednou ročně vyberou dítě, které si zaslouží odměnu za vynikající práci ve škole nebo volnočasových aktivitách, řekla Petra Švrčinová ze sdružení Vzájemné soužití.

"Bylo vybráno 1790,- Kč, plus 50 USD a to je základ pro založení fondu, který se bude nazývat Čercheň Eleny Lackové a je to pro nadané romské dítě."

Předseda sdružení Kumar Vishwanathan si pochvaluje, že Romové z různých organizací konečně našli společnou řeč.

"To je takové společné dílo a tady se otevírá možnost, aby to nebyl jenom nějaký dnešní jev, že všichni jsou spolu. Ale je třeba mít před sebou nějaký cíl, že můžeme něco společně dělat. A výsledek uvidíme za rok. Také máme naději, že to dopadne dobře, doufám, že to dopadne dobře."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
25.01.2014	Pracovníci sdružení Vzájemné soužití doprovázeli romské děti k zápisu do základních škol	O Roma Vakeren
14.09.2013	Sdružení Vzájemné soužití chce založit neziskové bytové družstvo	O Roma Vakeren
28.01.2012	Ostravské nízkoprahové centrum pro romské děti se přestěhovalo	O Roma Vakeren
31.08.2011	Obyvatelé osady Liščina vybudovali svépomocí sportovní hřiště	Zprávy ze života Romů
26.03.2010	Jarní úklid v ostravské Liščině	O Roma Vakeren
14.10.2005	Ostravské Romské komunitní centrum provozuje školku, školu a nabízí volnočasové aktivity	O Roma Vakeren
12.08.2005	Co dělá občanské sdružení Vzájemné soužití?	O Roma Vakeren
06.02.2005	Ostravská Vita podpoří mladé lidi, kteří chtějí pomáhat okolí	Zprávy ze života Romů
01.02.2005	Soud řeší údajnou diskriminaci Romů v ostravské restauraci	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)