Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

V Osvětimi zahynulo mnoho českých Romů. O tom svědčí například pan Antonín Lagrin z Brna, kterému o Osvětimi vyprávěl jeho otec.

"Nejstrašnější místo na zeměkouli, které bylo, které mohli vymyslet. Možná nic horšího nebylo, tak mi to říkal táta. Zahynuli mu tady rodiče, děti, manželka, byli transportováni z Let sem. Polovina byla vyvražděna v Letech, zbytek poslali do Auschwitzu "návrat nežádoucí, česká policie" měli v papírech."

Osvětimskými koncentračními tábory prošlo podle posledních historických údajů přibližně 1.3 miliónu lidí. O život zde přišlo asi 1.1 miliónu lidí, hlavně Židů. O způsobech vraždění vězňů hovoří průvodkyně Osvětimí Viera Orlová.

"Do roku 1941 neposílali vězně do plynu; vězně zabíjeli, ale do plynu je neposílali. Až po přepadení Sovětského svazu dostal hlavní velitel Auschwitzu rozkaz o hromadném vraždění. Nevěděl, co má dělat, a tak popřemýšlel a napadlo ho, že by mohl použít cyklon, který byl silným jedem pro myši a potkany. Pokus uskutečnil ve sklepě baráku číslo 11; utěsnili okna, nahnali dovnitř sovětské zajatce, celkem 600 osob, 256 lidí bylo z nemocničního baráku, polské národnosti. Dveřmi vsypali krystalky cyklonu, dveře těsně uzavřeli a čekali. Celé to trvalo 24 hodin. Nejdříve otevřeli dveře a zjistili, že nějací lidé ještě žili, a tak dosypali cyklon a po dalších 24 hodinách už všichni byli mrtví. Hess věděl, o co šlo - byl si vědom, že když bude jed rozptýlen rovnoměrně, půjde to rychleji, zabijí více lidí a použijí méně cyklonu. Následující skupina Sovětů byla poslána do plynu do krematoria, které mělo otvory, byla to taková šachovnice. Zavraždění těchto 700 osob trvalo již kratčeji, po půl hodině bylo ticho a vědělo se, že všichni jsou mrtví. Mrtvoly se potom spalovaly ve třech kremačních pecích, dvě jsou zrekonstruované, třetí není, neboť se nenašly všechny originální části. Kovová dvířka jsou originální, cihla je rekonstruovaná. V Březince byly o mnoho větší krematoria, tam se do jedné plynové komory vešlo 1500 až 2000 lidí. Bylo tam pět kremačních pecí a v Březince se denně spalovalo 5000 - 8000 mrtvol."

V krematoriích pracovala tzv. zvláštní komanda, Sonderkommando, která měla za úkol spalovat mrtvé. Jejich členy byly vězňové, kteří dostávali větší příděl jídla a byli odděleni od ostatních vězňů. Na situaci vzpomíná bývalý osvětimský vězeň Antonín Hlaváček.

"Taková četa tam byla tři měsíce a pak nastoupili další, spálili předešlou četu, aby to nevyšlo najevo. Tak to šlo stále. My jsme si nejdříve mysleli, že tam pečou chléb. Ale až po 14 dnech jsme se dozvěděli, že tam pálili lidi. Pak už nestačila dvě krematoria, tak vzadu, byla tam vybagrovaná jáma, břízy, sudy, gumy, všechno tam naházeli. To už pece nestačily brát, to bylo v roce 1943, kdy byl největší nápor Slováků, Maďarů, Židů."

Z dobře střežené Osvětimi bylo téměř nemožné utéct...

Antonín Hlaváček: "Tam byl jeden, měl kulomet. Reflektory byly tady a tamhle v rohu a v tom probíhalo 1000 voltů elektrického proudu. Neexistovalo, aby někdo utekl, ten by na místě hned shořel."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
23.05.2015	Povstání romských vězňů v Osvětimi aspoň některým zachránilo život	O Roma Vakeren
23.08.2014	Památný den romského holokaustu	O Roma Vakeren
09.08.2014	Za holocaustu zahynulo půl milionu Romů	O Roma Vakeren
02.08.2014	Uplynulo 70 let od vyvraždění tzv. cikánského tábora v Osvětimi-Březince	O Roma Vakeren
24.08.2013	Postavení Romů za druhé světové války	O Roma Vakeren
10.08.2013	Uplynulo 69 let od vyvraždění romských vězňů v Osvětimi	O Roma Vakeren
26.01.2013	Na příkaz Mengeleho portrétovala židovská malířka v Osvětimi Romy	Zprávy ze života Romů
29.12.2012	Židovská malířka na příkaz dr. Mengeleho v Osvětimi malovala portréty romských vězňů	O Roma Vakeren
19.11.2012	V Praze a Brně bude představena kniha Vodové barvy pojednávající o romském holocaustu	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Jako jediný Rom jste se dostal do Rady Spojených států pro památku holocaustu. Co je úkolem této rady a jaká je tam Vaše funkce?

Momentálně už nejsem jediný, kdo dosáhl této pozice. Když byla tato rada založena, nebyli jsme přizváni k tomu stát se jejími členy, a tak jsem protestovali. Utábořili jsme se proti budově této rady ve Washingtonu. Protestovalo tam mnoho Romů z východních států, kteří byli oblečeni do oděvu vězňů koncentračních táborů a nesli transparenty s nápisy 'Rasismus proti Romům' a tak podobně. Nakonec rada souhlasila, že přijme jednoho Roma a zvolili mě jako zástupce, ale já jsem v té době nebyl americkým občanem. Poradil jsem jim, aby místo mě vzali Williama Duna, což je jeden z komunity maďarsko-slovenských Romů žijících v USA. Takže on byl prvním zástupcem. Mezitím, než jemu vypršelo funkční období, jsem získal americké občanství, takže jsem se stal jeho nástupcem. Avšak současná vláda se rozhodla neobnovit členství romského zástupce v této radě, takže v tomto okamžiku tam nikoho nemáme.

Co je podle Vás potřeba udělat pro zlepšení situace Romů v České republice?

Byl bych rád, kdyby se romští i ne-romští občané této země naučili více o romské historii a identitě, neboť obě skupiny to potřebují znát. Přál bych si, aby zdejší Romové byli více hrdí na to, kdo jsou. Přál bych si vidět podnikatele a profesionály, kteří by vytvářeli nezávislou identitu, takže třeba stipendia pro romské studenty by mohla pocházet z romské komunity a ne zvenku. Myslím, že taková stipendia by pro každého znamenala více. Přál bych si, aby si čeští Romové více uvědomovali to, že jsme světovým národem, ne jen evropským, ale přitom jsme bratři a sestry po celém světě, kde je nás 12 miliónů. A také je třeba, aby věděli, že můžeme mnohého dosáhnout, když budeme spolupracovat spolu navzájem a také se zeměmi, v nichž žijeme.

Co považujete za důležité pro Romy na celém světě?

Rodiče by měli učit své děti být pyšnými na to, že jsou Romové. Když jsem já byl dítě, učili mě, abych neříkal lidem, že jsem Rom. A první část svého života jsem si myslel, že je to normální, protože všichni moji romští vrstevníci to tak dělali. Ale když jsem byl starší, začal jsem se ptát na svůj původ. Nic jsem neznal z našich dějin, vůbec jsem nevěděl, kdo jsme. Věděl jsem jen, že se s námi zachází jinak než s ne-Romy. A tak jsem začal studovat různé materiály. Jak jsem se dozvídal podrobnosti o naší historii, měl jsem různé pocity: zlobil jsem se, byl jsem smutný, ale byl jsem také ohromen, jak těžké bylo pro Romy v Evropě přežít. Když se podíváte na romskou historii, je dost smutná. Je v ní otroctví, holocaust, transporty, sterilizace, masakry, pogromy... Ale stále máme svou identitu, i když nemáme ani vlastní stát, ani armádu, ani vládu, ani hospodářství. Ale máme vlastní jazyk, vlastní kulturu, a pro mě je to triumf přežití. Také jsme přispěli k západní kultuře - zvláště v umění. V mé knize My romský národ, která je teď publikována ve slovenštině, v češtině ještě není, je kapitola o slavných lidech, kteří mají romský původ. A je tam hodně lidí - lidí, u nichž byste to neočekávali - např. Charlie Chaplin. My toto potřebujeme vědět! Potřebujeme vědět, že první žena, která se v Evropě stala univerzitní profesorkou, byla Romka. Byla profesorkou matematiky ve Švédsku v 19. století. Takové věci je potřeba říkat našim dětem, aby věděly, že my můžeme něčeho dosáhnout, když se snažíme.

Hrdost Romů na svůj romský původ je určitě důležitá. A za jakých podmínek začne podle Vašeho názoru Romy respektovat okolní společnost?

Budeme respektováni, až přestaneme být tak strašně moc závislí na neromském světě, jako jsme teď. Dokonce když pořádáme mezinárodní konference nebo když sociální a politické organizace mají nějaká setkání, musíme žádat ne-Romy, aby nám pomohli granty a jinými věcmi. Podle mě je to na závadu. Myslím, že bychom měli začít být soběstační a že stipendia pro romské studenty by mohla přicházet od českých Romů. Pokud by vznikla nadace, kterou by založili Romové s romskými penězi a byla by o tom informována veřejnost, hodně by to znamenalo a byl by to začátek k získání sebeúcty. Většina z toho, co na celém světě děláme, je v rukách ne-Romů - dokonce i standardizace romského jazyka, to všechno dělají gádžové. Když budeme mít víc vzdělaných Romů a víc vlivu, budeme to moci dělat sami a nebudeme závislí na druhých lidech. Nechci separaci, protože my musíme spolupracovat s ne-Romy, ale jako rovnocenní partneři a ne jako subjekt toho, co oni pro nás považují za nejlepší.

Rozhovor s romským historikem Ianem Hancockem pro vás připravila Jana Šustová.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
08.04.2005	U zrodu Mezinárodní romské unie stál i profesor Ian Hancock	O Roma Vakeren
14.01.2005	Profesor Ian Hancock navštívil Ostravskou Vesničku soužití	O Roma Vakeren
14.01.2005	O životě a práci Iana Hancocka	O Roma Vakeren
07.01.2005	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren
05.01.2005	Romský expert: Romové by se na integraci měli finančně podílet	Zprávy ze života Romů

Zmocněnec české vlády pro lidská práva Svatopluk Karásek varoval před výrazným snižováním sociálních dávek po případném nástupu pravicového kabinetu. Řekl, že by se zhoršilo zejména postavení Romů, pro které, podobně jako na Slovensku, není dostatek pracovních příležitostí. Podle Karáska nelze souhlasit s názorem, že Romové v Česku nebo na Slovensku jsou líní, nebo pracovat nechtějí. Spíš je pravdou, že pracovních příležitostí je málo a ani snížení dávek proto nemůže Romy donutit k větší aktivitě při shánění zaměstnání.

Ve slovenské obci Jastrabie v okrese Vranov nad Topľou plánují už letos postavit pro romské spoluobčany dvanáct nájemních bytových jednotek. Nastěhuje se do nich téměř padesát Romů. Nájemci bytů se na jejich výstavbě budou podílet dvaceti procenty - vlastní prací.

Ve slovenských okresech Michalovce a Bardejov stoupá zájem ze strany romských rodin o adopci dětí z dětských domovů. Oto Horváth z Jasova, předseda občanského sdružení Mladosť, potvrdil, že dříve byly romské rodiny o více dětech, ale měly problémy s jejich uživením a nemohly si dovolit adoptovat další.

V Moravské Třebové vystoupí dnes brněnská kapela Gulo Čar, která je v současnosti nejmodernějším romským souborem u nás. Skupina se věnuje moderní taneční hudbě s prvky funky, jazzu a rocku. Romská krev hudebníků se projevuje nejen v melodiích a rytmice, ale i v projevu, nasazení a energii, kterou se řadí k předním českým formacím. Koncert Gulo Čar začíná v podniku Duku Duku v 21 hodin.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
12.04.2014	„Som Biely aj Čierny“ zpívají Supa, Smola a Hrušky s Gulo čar	O Roma Vakeren
15.01.2008	Brněnský Gulo čar natáčel „Pražákům je hej“ pro pořad ČT Souboj hitů	Zprávy ze života Romů
26.01.2007	Kapela Gulo čar pozitivně hodnotí kampaň upozorňující na problematiku romských ghett	O Roma Vakeren
27.10.2006	Gulo čar vystoupí společně s králem soulu Jamesem Brownem	O Roma Vakeren
06.06.2006	Blíží se jedinečný koncert židovské a romské kapely	Zprávy ze života Romů
21.04.2006	Kapela Gulo čar pokřtí své nové CD Gipsy goes to Hollywood	O Roma Vakeren
19.04.2006	Gulo čar: z Bronxu do Hollywoodu	Zprávy ze života Romů
03.03.2006	Skupina Gulo čar vyrazila na likviduj! tour	O Roma Vakeren
17.02.2006	Gulo Čar vyrážejí Likviduj!Tour proti ghettům	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Mladí Romové musejí na pracovním trhu čelit mnoha problémům a také předsudkům ze strany zaměstnavatelů. Cestou k lepšímu uplatnění je především vzdělání. To je také závěr mezinárodního průzkumu, který probíhal v několika evropských zemích. Jak Janu Mišurcovi řekl ředitel vzdělávací agentury Kreo Plus - Josef Hotmar, pomocí speciálních programů chce tato společnost lidi motivovat ke vzdělávání.

"Náš hlavní cíl je shromáždit evropské zkušenosti ze vzdělávání mladých Romů. Domníváme se, že to je jeden ze základních problémů, které tato menšina má. Bez vzdělání, bez prosazení se mladých Romů na trhu práce v podstatě nedojde k integraci menšiny. Takový je závěr ve všech zemích."

"Jaká je situace Romů na trzích práce v zemích EU? Je podobná nebo se něčím liší?"

"Domnívám se, že středoevropské a balkánské země jsou na tom tragicky špatně. To je problém i naší romské minority, protože i když se o tom nevede žádná statistika, jsme hluboce přesvědčeni z diskuzí, kterých jsme vedli desítky na úřadech práce, že u nás 60 - 80 % Romů je na sociálních dávkách. Lepší situace je v Německu, německá minorita Romů a Sintů je ve většině případů zaměstnaná. Situace dosti obtížná je i ve Francii, která má také podobně velkou romskou minoritu jako my, ale ve velké Francii se to i při vysokém počtu Arabů a jiných minorit dosti ztrácí, takže to nepůsobí tak drasticky jako u nás."

"Smyslem projektu je mj. také motivovat Romy samotné, aby se vzdělávali. Jak to chcete v praktickém životě udělat?"

"Pokud jde o motivaci a o prosazování chuti ke vzdělání, v produktech, příručkách, které připravujeme, se budeme obracet na rodiny, na školy a na romské organizace. To jsou v podstatě tři cíloví adresáti toho, co děláme. Myslíme si, že oni to rozhodnou, a tím myslím i romské poradce atd."

"Zmínil jste příručky. Kdy příručky vyjdou?"

"Zatím jsou k dispozici příručky u nás ve firmě, budeme usilovat, aby nejlepší z nich byly i vytištěny a pak bychom je dali k dispozici. Moje zkušenost bohužel je, že k tisku těchto pomůcek nebo příruček se naše nejvyšší státní orgány staví zdrženlivě, myslím tím například ministerstvo. V prvním projektu, který jsme dělali v letech 1998 - 2003, jsme zpracovali velice instruktivní a orgány v Bruselu pochválenou příručku o výcviku romských podnikatelů. Když jsme se obrátili na příslušné instituce, které by ji mohly masově rozšiřovat, setkali jsme se s nechutí."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
14.05.2010	O vzdělávání romských dětí s Martinem Šimáčkem	O Roma Vakeren
26.11.2009	MŠMT představilo opatření proti diskriminaci romských žáků	Zprávy ze života Romů
14.11.2008	Přístup romských dětí ke vzdělání	O Roma Vakeren
15.02.2008	Analýza postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže	O Roma Vakeren
15.12.2006	Vzdělávací záložky a skládačky pomáhají předávat informace o národnostních menšinách	O Roma Vakeren
15.12.2006	Vzdělávání Romů je podle Heleny Danielové lepší v ČR než ve Francii	O Roma Vakeren
06.10.2006	"Evropa je dnes domem pro všechny", říká poslankyně Evropského Parlamentu Jana Hybášková	O Roma Vakeren
06.10.2006	Romský vzdělávací fond usiluje o lepší vzdělávání romských dětí	O Roma Vakeren
06.10.2006	Závěry konference o vzdělávání Romů v České republice	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Text objevila v rámci překladatelské dílny Činoherního studia dramaturgyně divadla Johana Součková, a to společně s Helenou Kaftanovou, která jej zdramatizovala. Tento projekt vznikla ve spolupráci s občanským sdružením Les divokých sviní a navazuje na inscenaci z minulé sezóny Vareder papežis, ve které kromě členů souboru účinkovali i romští neherci. Jednoho z nich uvidíme i ve zlatém Sidorovi. O představení samotném nám více prozradí režisér Tomáš Bambušek.

"Už delší dobu jsme chtěli udělat pohádku, hledali jsme nějaký námět a rozhodli jsme se, že uděláme nějaký romský příběh. Hledali jsme různé pohádky, měli jsme k tomu nějakou literaturu. Každá kultura má svůj mýtus skrze který si vykládá své počátky a putování a vlastně svoji historii. Našli jsme něco moderního a myslím si, že dost kvalitního i podle Mileny Hübschmannové, což je žena-bard romské otázky, romské literatury a kultury. Našli jsme text od Františka Demetera, který napsal ve 23 letech. Jmenuje se to Legenda o zlatém Sidorovi. Na podkladě nějakého "mýtického" příběhu je ukázáno putování a styl života."

V představení účinkuje téměř celý soubor a některých rolí se zhostili i pracovníci techniky a administrativy. Na jevišti tedy bude velmi plno. Ale to tak v romských vesnicích, jak mi potvrdil Tomáš Bambušek, bývá.

"Chtěl jsem ukázat romskou osadu v nějaké sociální struktuře, pokud možno vyčerpávajícím způsobem. Chtěli jsme prostě plné sociální spektrum soužití, které v současné době u např. české majoritní skupiny není tak časté jako kdysi, kdy žily generační rodiny."

Jednu z hlavních rolí, Zlaté srdce, hraje Jiří Černý. Ten by mohl na představení přilákat milovníky velkých emocí a tragických příběhů.

"Zlaté srdce, tedy ten princ žije svým životem v království bílých a tam potká v lese cikánku a zamiluje se do ní. Jeho otec jej přinutí volit mezi černým a bílým světem, on zvolí lásku a ta ho přivede k tragédii životní a osobní, ale pokračováním je, že se mu s jeho láskou narodí syn, který se mu ztratí a jak to dopadne, to si počkejte."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
13.01.2005	Divadelní představení O Zlatém Sidorovi	Fotoaktuality
04.01.2005	Ústecké Činoherní studio připravuje inscenaci s romskými herci	Zprávy ze života Romů

"Z naší fakulty, konkrétně z katedry romské kultury vyšlo vícero studentů, kteří se v životě různě uplatnili. Nejen na trhu práce, ale především se zapojili do pedagogického procesu jako vysokoškolští učitelé, jsou mezi nimi i spisovatelé, básníci nebo úspěšní podnikatelé. Právě v tomto duchu chceme pokračovat, abychom pomáhali vytvořit romskou inteligenci, která nakonec vezme sama svůj osud do vlastních rukou."

"Zajímalo by mě, jaké předměty se vyučují?"

"Na naši fakultu přicházejí mladí lidé, kteří mají ukončené středoškolské vzdělání s maturitou a děláme přirozený výběr. Zájem o studium na fakultě sociálních věd i na katedře romské kultury je značný. Vidíme v tom určitou kontinuitu a snahu získat vysokoškolské vzdělání, aby se mohli uplatnit v životě. Samozřejmě, že předměty na katedře romské kultury jsou součástí studijního oboru sociální práce. V daných předmětech se snažíme, vedle povinných předmětech sociální práce, aby se studenti seznámili se svou historií, tradicemi, a zároveň aby viděli určitá východiska k uplatnění takových svých tradic, například ve formě oživení tradičních romských řemesel. Aby oživili to, co měli před tím ve své kultuře a i dnes vysoce hodnocené, například romský folklór. Chceme, aby sami rozvíjeli svůj jazyk, proto se na naší katedře vyučuje i romský jazyk a literatura."

"Pokud by naši posluchači z ČR měli zájem studovat třeba právě na vysoké škole u vás na Slovensku, jakou mají šanci?"

"Na naší fakultě a konkrétně na katedře romské kultury nestudují pouze studenti ze Slovenska, ale i z Čech a i ze zahraničí, například z Rumunska, Chorvatska."

"Přihlášení se na vaši školu probíhá stejně jako v ČR, kde do konce února musí být podány přihlášky?"

"Přesně tak, na tom se nic nemění. Všeobecně platné předpisy, zákon o vysokých školách platí stejně pro všechny a neděláme žádné výjimky."

S docentem Viliamem Longauerem z Univerzity Konštantýna filozofa v Nitře si povídal Jan Mišurec.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
30.01.2016	Přihlašte se ke studiu romistiky na pražské Filosofické fakultě!	O Roma Vakeren
16.01.2016	Na pražské Filosofické fakultě se po čtyřech letech otevírá studijní obor romistika	O Roma Vakeren
15.09.2012	Od tragického úmrtí Mileny Hübschmannové uplynulo již 7 let	O Roma Vakeren
13.09.2012	Spisovatelka Agnesa Horváthová vzpomíná na Milenu Hübschmannovou	Zprávy ze života Romů
21.07.2012	O situaci romštiny v Německu	O Roma Vakeren
03.09.2011	Na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy se zabývají analýzou jazykové situace Romů v České republice	O Roma Vakeren
20.08.2011	V září uplyne šest let od tragické smrti Mileny Hübschmannové	O Roma Vakeren
06.08.2011	Veronika Hlaváčová: "Při studiu romistiky se dozvídám sama o sobě a naučím se svoji řeč"	O Roma Vakeren
30.10.2009	O kořenech romistiky v Čechách s Ladislavem Goralem	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Skupinu Manuše tvoří členky z celé naší republiky, jsou to ženy všech generací. Získávají všeobecné informace, a zároveň si upevnily své sebevědomí. Patří mezi ně i mladá absolventka Sociálně-právní akademie v Praze Helena Rydajová.

"Toto setkávání pro mě znamená setkat se s lidmi, kteří něco dokázali a kteří mi ukazují cestu, abych i já měla šanci se někam dobrat. Na každé setkávání se těším, že se něco nového dozvím, že zase dostanu energii. Je to jako pocit štěstí být se svými lidmi a každý je z jiného města, což je něco úžasného, každý má jiné zážitky, jiné zkušenosti. Dostala jsem teď nabídku dělat vychovatelku v Chomutově v Dětském domově a díky Manuškám vím, že můžu - a určitě to udělám - vymyslet programy volnočasové. Chtěla bych jim ukázat, že můžou jít dál."

Většina žen navštěvujících skupinu Manuše se snaží dělat něco pro ostatní. Jako například Olga Fečová, která chce svůj dům v Červeném Kostelci proměnit v rekreační a vzdělávací romské středisko pro děti. Několik let vede sdružení Dětský svět, a tak chce rozšířit ještě větší působnost. Pomáhat, a zároveň zkoušet jezdí kapela z Jaroměře, jak prozradil jeden z nich, Petr Rakaš.

"Kapela se jmenuje Kvintet Rytmik Rošuan. Kvintet, protože nás je pět, Rytmik jako že jsme rytmičtí a Rošuan je Romane Šumen Amen. Dáváme to tady trochu do kupy a snažíme se vypomoct."

S Marií Vrábelovou hovořila Helena Rydajová absolventka sociálně právní akademie v Praze.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
17.10.2015	Reportáž	O Roma Vakeren
16.05.2015	Ženská romská skupina Manushe připravuje nový projekt Jileha – Srdcem	O Roma Vakeren
05.01.2013	Romské ženy z Česka a ze Slovenska se domluvily na společné kampani proti anticiganismu	O Roma Vakeren
16.07.2011	Členky skupiny Manushe diskutovaly o palčivých problémech Romů	O Roma Vakeren
26.11.2010	Seminář pro ženy, které chtějí vstoupit do politiky	O Roma Vakeren
26.11.2010	Politický program skupiny Manushe	O Roma Vakeren
02.02.2007	Skupina Manushe připravila školení pro nezaměstnané ženy	O Roma Vakeren
12.01.2007	Jaké má v novém roce plány skupina Manushe?	O Roma Vakeren
14.07.2006	Romské ženy ze skupiny Manushe se letos sešly v Českém ráji	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)