Polsko se připravuje na oslavy 60. výročí osvobození Osvětimi
Polsko čeká velká událost
- oslavy 60. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim. Na
ně se 27. ledna do jihopolské Osvětimi sjedou tisíce hostů, mezi
nimi i delegace 40 států, řekl dnes novinářům Andrzej Majkowski z
kanceláře polského prezidenta.
"Mezi nejvýznamnější hosty budou patřit prezidenti Izraele
Moše Kacav, Ruska Vladimir Putin, Francie Jacques Chirac, Německa
Horst Köhler a viceprezident Spojených států Dick Cheney," dodal.
Chybět nebude ani český prezident Václav Klaus.
O tom, že se v Osvětimi chystá opravdu velká sláva, svědčí i
to, že účast už přislíbily některé korunované hlavy - třeba
nizozemská královna Beatrix a belgický král Albert II. Množství
významných hostů budou odpovídat i přísná bezpečnostní opatření.
"Cesta do někdejšího osvětimského tábora bude uzavřena pro
individuální dopravu," uvedl Majkowski. Přibližně 10.000 hostů,
kromě oficiálních delegací i tisíce pamětníků a novinářů, tam
převezou většinou z nedalekého Krakova zvláštní autobusy.
Na bezpečnost během oslav bude dohlížet 2800 policistů. "V
pohotovosti budou jednotky hasičů a zdravotníků," řekl Majkowski.
Zvláštní týmy budou navíc střežit bezpečnost politiků. Členové
ochranek a tajných služeb už nyní prozkoumávají krakovské hotely,
restaurace a další místa, kde se prezidenti budou pohybovat.
Spíše než bezpečnost ale organizátorům dělá vrásky zajištění
přepravy hostů. Letiště Balice nedaleko Krakova má jen jednu
přistávací dráhu a během oslav bude muset přijmout, zaparkovat a
zase vypravit na 50 letadel. "Delegace některých států přiletí
dokonce třemi speciály," sdělil Majkowski.
Hlavní ceremoniál se uskuteční 27. ledna odpoledne u Pomníku
paměti národů, jenž se nachází v areálu někdejšího tábora Osvětim
II Březinka. Místo tradičních květin a věnců budou delegace
vzdávat čest památce lidem zavražděným za druhé světové války v
Osvětimi zapálením zvláštních svíček.
Kromě toho se chystá řada doprovodných akcí. V Krakově se
například uskuteční fórum, na kterém budou mladí lidé diskutovat
nejen o minulosti, ale rovněž o současných problémech, jako je
rasismus nebo terorismus. Polský prezident Aleksander Kwaśniewski
vyznamená pětici bývalých vojáků Rudé armády, kteří se podíleli
na osvobození koncentračního tábora. O několik dní dříve, 24.
ledna, by se u příležitosti 60. výročí osvobození koncentračního
tábora v Osvětimi měla konat schůze Valného shromáždění OSN.
Koncentrační tábor Osvětim se pro svět stal symbolem teroru a
holokaustu. První tábor nacisté založili v roce 1940 na předměstí
Osvětimi. Název města byl z polského Oświecim změněn na německý
Auschwitz a stal se zároveň názvem koncentračního tábora. V
následujících letech byl tábor rozšířen. Skládal se ze tří
hlavních částí - Osvětim I (Auschwitz I), Osvětim II Březinka
(Auschwitz II Birkenau) a Osvětim III Monowitz (Auschwitz III
Monowitz) - a z více než 40 podtáborů.
Z počátku byly v osvětimském koncentračním táboře vězněni a
umírali zde hlavně Poláci. Později v něm byli umístěni sovětští
váleční zajatci, Romové a vězni jiných národností. Od roku 1942
se stal místem největších masových vražd v dějinách lidstva,
kterého se hitlerovští Němci dopustili na evropských Židech v
rámci programu celkové úplné likvidace tohoto národa.
Většina z Židů deportovaných do Osvětimi - mužů, žen i dětí -
bezprostředně po příjezdu mířila do plynových komor v Březince.
Komory byly upraveny jako sprchy. Na konci války se nacisté
snažili demontovat a ničit komory, krematoria a také veškeré
dokumenty. Chtěli tak zahladit stopy.
V osvětimských koncentračních táborech bylo podle posledních
historických údajů vězněno 1,3 milionu lidí. O život zde přišlo
asi 1,1 milionu lidí, hlavně Židů. Vyhlazovací tábor Osvětim I a
asi dva kilometry vzdálenou Březinku osvobodili 27. ledna 1945
vojáci lvovské pěší divize armády prvního ukrajinského frontu.
Po válce, konkrétně 2. července 1947, bylo zákonem na území
dvou zachovaných částí tábora, tedy Osvětim I (Auschwitz I) a
Osvětim II Březinka (Auschwitz II Birkenau), vytvořeno Státní
muzeum Osvětim - Březinka (Auschwitz - Birkenau). V roce 1979
bylo místo zapsáno na Seznam světového kulturního a přírodního
dědictví UNESCO.
| 
Související články
Vybíráme z rubriky "Zprávy ze života Romů"
Nejčtenější články