Zpráva: Stát dává víc peněz, nezaměstnanost Romů ale neklesá
Přestože stát vydává na zlepšení
zaměstnanosti a bydlení Romů stále více peněz, situace se
postupně zhoršuje. Zlepšení se naopak začíná projevovat ve
vzdělávání a v ochraně před diskriminací. Vyplývá to ze zprávy o
stavu romských komunit v ČR, kterou má ve středu projednat vláda.
Souhrnnou zprávou o situaci Romů se kabinet zabýval naposledy
v roce 1997. Nynější materiál vychází z průzkumů v posledních
třech letech. Podle nich se intenzivněji "rozevírají nůžky" mezi
většinovou populací s úspěšnými Romy a příslušníky komunity,
kteří končívají v ghettech. Ty se šíří hlavně v severozápadních
Čechách a na severu Moravy, uvádějí autoři zprávy. Podle nich by
finance měly putovat hlavně do zastavení tohoto trendu.
Letos by mělo projekty na začlenění Romů podle zprávy
podpořit asi o 18 milionů korun více než loni, tedy téměř 111
milionů. Podle informací z terénu ale peníze nejsou vždy vhodně
nasměrovány a neřeší problém vyloučených skupin systémově. Malou
účinnost má podle odborníků z Výzkumného ústavu práce a
sociálních věcí na svědomí i vláda, protože upřednostňuje při
integraci hledisko národnostní před sociálním.
Podle odhadů úřadů práce je bez místa asi 70 procent Romů.
Tři čtvrtiny nezaměstnaných Romů jsou bez práce déle než rok, 30
procent z nich déle než čtyři roky. Pouze sedm až 12 procent Romů
do 55 let prošlo rekvalifikací. Většina příslušníků menšiny má
nízké vzdělání a nejsou na trhu práce žádáni. Další příčinou
potíží jsou předsudky zaměstnavatelů. Někteří se setkali s
romskými pracovníky se špatnou morálkou, další Romy proto již
přijmout nechtějí.
Rodiny, kde jsou dospělí dlouhodobě bez práce, jsou závislé
na dávkách. Zadlužují se, chudnou a jsou "vylučovány z obvyklého
způsobu života", míní autoři zprávy. V ghettech bují lichva a
další negativní jevy.
Většina romských rodičů podle zprávy své děti k získání
vzdělání nemotivuje. Pokud si již přejí, aby jejich potomci
studovali, nedokáží jim s učením pomoci. Podle odborníků jsou
romské děti nesprávně zařazovány do zvláštních škol a separovány,
a to ve všech nových členských zemích EU kromě Malty. Na rozdíl
od původních států unie ale volí nové a tvůrčí postupy, kterými
se snaží odstranit nerovnosti a diskriminaci.
Šetření z roku 2003 mezi více než 51.000 dospělých Romů
ukázalo, že 60 procentent z nich absolvovalo zvláštní školu či
základní školu nedokončilo. Dalších 29 procent lidí základní
školu dokončilo, asi devět procent získalo výuční list. Středního
nebo vyššího vzdělání dosáhlo jen 1,3 procenta dotázaných.
Podle odhadů tři čtvrtiny romských dětí končily ve zvláštních
školách. Nový školský zákon, který platí od letoška, s nimi již
nepočítá. Nahradí je školy se specifickým vzdělávacím programem.
"Legislativní změna ale sama o sobě nezaručí, že se vyhlídky
romských dětí na dosažení jejich schopnostem odpovídajícího
vzdělání zásadně změní," upozorňují autoři zprávy. Ke zlepšení
situace podle nich přispívají přípravné třídy a romští asistenti.
Zatímco na konci 80. let minulého století navštěvovalo
střední školy asi 30 romských žáků, nyní státní podporu ke studiu
dostává více než tisícovka mladých Romů a Romek.
| 
Související články
Vybíráme z rubriky "Zprávy ze života Romů"
Nejčtenější články