Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu
pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!
Dnešní O Roma vakeren je první v roce 2005 a proto se především ohlédneme za
rokem uplynulým, ale můžete se pochopitelně těšit i na romskou hudbu.
Kamen te šunen, sar pes le Romenge dživelas oka berš? Te ha, ta ačhen
amenca! Kerďam predal tumende the o reporty - sa čačutnes, bio chochavibena!
Šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Nejdříve si popovídáme s Jiřím Kopalem z ligy lidských práv a Ivan Veselý se
ohlédne za prací romských médií.
Mek adaďives amenca vakerela e Pavla Gomba, andalo UNICEF, dodžanena tumen,
so kerde o Roma oka berš andro sportos, the andre kultura. U sar džalas o
dživipen le Romenge oka berš amenge phenela o Fedor Gál.
Ve druhé polovině O Roma vakeren nám bilanci roku 2004 poskytnou např.
Antonín Hauer ze sportovního klubu Palaestra a k mikrofonu jsme pozvali také
skupinu Gulo čar z Brna a sociologa Fedora Gála. Tolik namátkou z programové
nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav
Sezemský.
=[ Reportáž ]=
Za zveřejnění případů sterilizace romských žen získal Jiří Kopal cenu
Charlotty Masarykové
Americký velvyslanec William Cabaniss dal základ nové tradici. Založil cenu
Charlotty Masarykové, kterou bude každoročně udělovat nejproslulejšímu
ochránci lidských práv v České republice. Jako vůbec první získal cenu Jiří
Kopal z Ligy lidských práv za zveřejnění případů sterilizace romských žen. O
podrobnosti se zajímal Jan Mišurec.
"Nucené sterilizace romských žen, jak se tento případ vyvíjí dál?"
"V současné době je u ombudsmana více než šedesát případů žen, které si
stěžují na nucenou sterilizaci a většina z nich jsou opravdu ženy romské.
Přes naši organizaci a další spolupracující organizace, většinou romské, se
přihlásilo 26 žen, které jsou zastupovány právničkou ze spolupracující
organizace. 18.ledna se také podruhé sejde lékařská komise při Ministerstvu
zdravotnictví. Vývoj jde po celé řadě linií a samozřejmě, že přijdou i první
žaloby."
"Jaký očekáváte výsledek celé kauzy?"
"V ČR je velmi těžké očekávat nějaký výsledek, který by třeba vedl k
odškodnění obětí v prvé řadě. Myslíme si, že důležitá je změna legislativy,
změna přístupu lékařů a aby se takový případ zákroku bez informovaného
souhlasu nikdy v budoucnosti nestal a aby vzhledem k rozsahu, který existuje
a týká se především romských žen, byly učiněny nějaké posuny státních a
vládních orgánů v tom smyslu, aby se za prvé začalo uvažovat o případném
odškodnění a za druhé by mělo být učiněno nějaké prohlášení nebo nějaká
analýza toho, proč drtivá většina obětí jsou romské ženy."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
 Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Sdružení Dženo připravuje projekt romské televize
Romská média u nás procházejí svým vývojem. Sdružení Dženo, které už druhým
rokem provozuje internetové Rádio Rota, chce odstartovat také televizní
vysílání. Provozovatel tak chce reagovat na poptávku po informacích z
romského společenského života. Jak Marii Vrábelové řekl ředitel sdružení
Ivan Veselý, je otázkou, zda se televize prosadí, protože například romské
časopisy nemají lehkou pozici na mediálním trhu.
"Když zhodnotím tištěná média, Romano hangos a Romea, úspěchem je, že se
udržely. Otázkou zůstává jejich mediální strategie, která by si zasloužila
koordinaci a lepší analýzu. Kdybych měl zhodnotit Rádio Rota - povedlo se
nám vytvořit nové pořady, reagují na nás i nejen lidé ze zahraničí, ale i z
ČR a ze Slovenska, což vidím jako pozitivní signál."
"Máte i nový projekt na internetu..."
"Pokusíme se pracovat a připravovat projekt romské televize. Připravíme
lidi, základní techniku, dáme si takové dva tři roky na přípravu. Potom se
pokusíme, neboť proces digitalizace byl v ČR již nastartován a bude se za
něj lobovat, tak se pokusíme získat televizní licenci."
"Jak byste hodnotil ostatní média, jak informovali o Romech?"
"Za uplynulý rok bych pohled českých médií na Romy a na romské problémy
zhodnotil jako vyvážený. Samozřejmě, že v průběhu roku došlo k několika
excesům - zkreslené reportáže nebo informace ve zpravodajství, ale to byly
menšinové jevy. Ve většině, podle mého názoru, byl ten pohled vyvážený.
"Mělo by být více Romů v ostatních médiích?"
"Samozřejmě, že by romských novinářů mělo být co nejvíce. My jsme se tím
zabývali a i v roce 2005 připravujeme projekt kurzů žurnalistického minima
zaměřený na regionální média. Pokud uspějeme se žádostí ve strukturálních
fondech, tak si myslím, že v roce 2006 bude řada kvalitních lidí, které
můžeme regionálním, ale i celoplošným médiím v ČR nabídnout."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Jaký vliv má nový romský parlament?
Romské organizace čeká v tomto roce hodně práce. Mimo jiné pokračují diskuse
o vlivu nového romského parlamentu, který obsadí zvolení krajští zástupci.
Parlament musí překonat roztříštěnost v názorových proudech a vystupovat
jako velká jednotná skupina. Tak by se daly shrnout postřehy, které nám
prozradili oslovení předsedové některých sdružení. Více už kolega z ČRo
Ostrava Martin Knitl.
"Každý Rom by měl vystupovat sebevědomě a neměl by pro ostatní být synonymem
věčného stěžovatele," říká Milan Ščuka, předseda Romského parlamentu ČR.
"Jenže to nebude jednoduché," jak dodává, "souvisí to úplně se vším. S
bydlením, zaměstanností i pocitem bezpečí na ulici."
"Mají kopu problémů. Samozřejmě dnes v těžkém demokratickém zřízení, které
tady máme ta pomoc nepřichází, jak by měla přicházet. Nemůžeme se nikde
dovolat ničeho. Jak to bude vypadat za dvacet roků, když nic nebudeme dělat?
Je to špatný."
"Takže konkrétní rada či přání..."
"Státní podniky by měly vymezit určité procento pracovních míst pro Romy.
Zatím se to nechytlo, ale domnívám se, že k tomu jednou bude muset dojít,
protože ta diskriminace v této republice je. Posledních patnáct let se tady
dělaly rekvalifikační kurzy, které nic nepřinesly. Z nich se měli dobře
jenom lektoři, ne ti, kteří byli školení. Domnívám, že tady je nějaké
možnost udělat kurzy dlouhodobé, třeba půlroční, např. se specializací na
stavební výrobu a domnívám se, že to by mohlo přinést nějaké ovoce."
"Jedním z úspěchů minulého roku je, že jsme začali volit své zástupce do
Romského parlamentu a že jsme našli chuť sednout si k jednomu stolu a hledat
společnou řeč," myslí si Milan Ferenc, předseda Sdružení Romů na severní
Moravě. Možná bude toto hledání jednoty v podobě zastřešujícího občanského
sdružení nakonec úspěšné.
"Rozhodně by měl napomáhat i v té komunální politice a ať chceme nebo
nechceme, musíme nějakým způsobem spolupracovat. Například v otázkách
vzdělanosti pro rodiny, které nemají možnost nějak materiálně zabezpečit své
děti, oslovit nějaké vhodné lidi k tomu, aby sepsali granty atd. Také by to
bylo samozřejmě vhodné."
"I tak ale najdete celou řadu skeptiků, například Miroslava Holuba z
Demokratické unie Romů..."
"Zda-li vůbec ten parlament bude mít vůbec vliv na život Romů v ČR... jedná
se pouze o občanské sdružení, uvidíme, co nám přinese a jak na něj budou
Romové reagovat."
"Romové se liší v názoru, co je citelnějším problémem, zda otázka sociální,
nebo problémy se vzděláním. V každém případě by této skupině obyvatel velmi
prospělo, kdyby ve svých řadách našla charismatickou vůdčí osobnost schopnou
oslovit kohokoli. Určitě by se Romové stali čitelnějšími, což je předpoklad
snad každého kompromisu."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Bilance roku 2004 očima předsedy Společenství Romů na Moravě
Společenství Romů na Moravě je nestátní neziskovou organizací, která už 13
let aktivně podporuje integraci Romů do společnosti. Dělá to nejrůznějšími
způsoby - výchovou a vzděláváním romských dětí v mimoškolní činnosti,
vydáváním týdeníku Romano Hangos, sociálně právním poradenstvím a nebo
kulturními akcemi. Jaká je bilance uplynulého roku a vůbec těch minulých let
v očích předsedy Společenství Romů na Moravě a zároveň člena rady vlády pro
záležitosti romské komunity Karla Holomka, na to se ptala Gabriela
Grmolcová.
"Co považujete za největší úspěch v uplynulém roce co se týče romské
otázky?"
"Nejvíce mě potěšilo, že se po patnáctiletém úsilí podařilo z Muzea romské
kultury, které až doposud bylo občanskou organizací nebo obecně prospěšnou
společností budovanou od počátku na úplně zelené louce, že se od 1.1.2005
stalo státní institucí. Hraje to obrovskou roli v podpoře identity Romů a ta
zase hraje velkou roli v probouzení Romů a jejich zapojování se do života
společnosti."
"Romské muzeum v Brně má tedy zajištěnou existenci. Jaké jsou podle vás
výsledky v sociální oblasti?"
"Pozitivně bych řekl, že se už vykrystalizovala podoba toho, co bych nazval
"úřadování s Romy". Dnes už i ve strukturách společnosti, mám na mysli
instituce vládní, regionální, lokální, máme romské poradce zabývající se
procesem soužití. Na druhé straně co se týče romské komunity jako celku, ta
zapadá stále do hlubší a hlubší deprese projevující se určitou rezignací na
angažovanost. Je to také součást rezignace a frustrace, kterou vidím i
obecně v celé společnosti. Ale u Romů zvlášť, protože ti byli a jsou na
nejnižším stupni životní úrovně a možnosti vzdělání a zapojení se do
společnosti, a to hraje negativní roli."
"Jednou z vašich priorit je integrace Romů do společnosti pomocí škol. Jak
se díváte na tuto aktuální problematiku?"
"Okolnost, že se na jedné škole nahromadí 50-80% romských dětí, je velmi
špatná. Tyto děti, až dospějí, nemají žádnou možnost vzájemného poznání a
pak se společnost dívá s nedůvěrou a skepsí vůči celé romské komunitě."
"Školský zákon se ale v těchto oblastech změnil..."
"Právě, že jsou sice de iure zrušeny zvláštní školy, ale naopak se zřizují
školy se speciální výukou po děti handicapované sociálně. To může vést k
další spontánní kumulaci. Vláda se někdy chová dost podivně a ne dost
vnímavě k řešení problémů, které Romy sice početně řadí mezi 2%, ale ve
skutečnosti ve společnosti to hraje poměrně důležitou roli."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Na začlenění Romů do české společnosti by se měli finančně podílet i oni
samotní. Při své týdení návštěvě České republiky to řekl novinářům americký
romský odborník na historii a vzdělávání Romů Ian Hancock. Podle něj se
Romové nemohou spoléhat jen na druhé, ale měli by získat nezávislost.
Spoluúčast na placení například vzdělávacích programů přispěje podle
Hancocka nejen k sebeúctě příslušníků romské menšiny, ale zajistí jim také
větší respekt společnosti.
Světová banka oznámila, že spolu s Maďarskem a Bulharskem uspořádá 2. února
v Sofii "Středoevropský summit o diskriminaci Romů. Bulharsko a Maďarsko
budou na akci zastupovat jejich ministerští předsedové. Podle banky jde o
akci na začátek dekády začleňování romské populace 2005 až 2015.
Všechny problémové lokality severočeského Mostu už monitorují kamery. K
dosavadním 11 kamerám magistrát na konci loňského roku zakoupil ještě další
čtyři. Kamery doplňují systém strážních hlídek zejména v centru města. V
minulosti si lidé stěžovali na neúměrný hluk šířící se z romského centra
provozovaného Sdružením Romů města Mostu, kde se vždy scházel velký počet
osob. Město proto vypovědělo sdružení nájemní smlouvu a informační centrum
ukončí činnost.
Ústecké Činoherní studio pokračuje ve spolupráci s romskými dětmi při
přípravě nových inscenací. Po hře Bareder papežis, ve které hrálo osm
mladých romských lidí, uvede Činoherní studio 14. ledna premiéru romské
pohádky Pal o Somnakuno Sidoris - O zlatém Sidorovi. Také v ní bude
účinkovat skupina mladých Romů.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
UNICEF pomáhá sirotkům v jihovýchodní Asii
Jednotlivci i firmy posílají finanční prostředky ve prospěch zemětřesením a
záplavami postižených zemí v jihovýchodní Asii. Například na humanitárním
kontu UNICEF je už přes 6 milionů korun na pomoc dětem, které přišly během
katastrofy o rodiče. Janu Mišurcovi popsala situaci ředitelka Českého výboru
pro UNICEF Pavla Gomba.
"Třetina všech mrtvých, zraněných, postižených jsou právě děti a my
například víme, že na Srí Lance je v této chvíli přibližně tři tisíce
sirotků. Velké množství dětí je také zraněných nebo jsou v nebezpečí, že
dostanou nějakou infekční nemoc včetně těch, které se v táborech na místě
šíří. Děti nemají kam chodit do školy, protože ve všech oblastech byly také
školy zničeny. Tímto způsobem katastrofa postihuje všechny děti."
"Hovoří se o znásilňování dívek v táborech, také o únosech dětí. Jaké jsou
informace ze strany UNICEF?"
"Bohužel máme zkušenosti z jiných podobných situací, že v každé zemi se
najdou bezohlední lidé, kteří zranitelnost a bezbrannost dětí zneužijí. Jsou
různé podobné příklady z Afriky z různých humanitárních katastrof i
válečných konfliktů. Právě proto je prioritou těchto dní opravdu děti
ochránit před jakoukoli formou zneužívání nebo prodeje pod rouškou
mezinárodní adopce. Je důležité, aby spolupracovaly místní orgány, policie,
lidé, kteří zřizují tábory a je důležité, aby ve všech zemích byla ochrana
na vládní úrovni, tzn. taková, která se týká všech dětí a mohu zmínit, že
např. v Indonésii uvalili moratorium na cesty dětí mladších 16 let do
zahraničí."
"Jakou péči věnuje UNICEF těmto dětem právě v těchto dnech?"
"Samozřejmostí je priorita přežít. Tzn. poskytnout pitnou vodu, výživu,
oblečení, něco teplého, v čem děti mohou spát. Další otázkou je právě
ochrana před zneužíváním, před prodejem dětí a také psycho-sociální pomoc
pro děti, které trauma prožily a které budou potřebovat nějakou dobu a
podporu, aby se z toho dostaly. V této chvíli zřizujeme sběrná střediska pro
opuštěné děti a děti bez rodičů. Například v Indonésii bude do konce týdne
fungovat dvacet takových středisek, kde se snažíme shromaždovat děti, o
kterých si myslíme, že mohou být sirotky nebo jsou bez příbuzných. Tyto děti
fotíme a jejich fotky posíláme do ostatních táborů, tak aby např. příbuzní
nebo sousedé mohli děti identifikovat. Tímto způsobem jim můžeme aspoň
trochu pomoci."
Solidárně přispívají i umělci. Benefiční koncert na pomoc Asii, postižené
přírodní katastrofou se koná tuto neděli, tedy 9. ledna od 19ti hodin ve
Velkém sále pražské Lucerny. Vstupenky si můžete opatřit za 200 korun v síti
Ticketpro, nebo přímo v pokladně Lucerny za 220 korun. Kompletní výtěžek ze
vstupného bude věnován v hotovosti přímo na místě velvyslanectví Indonésie.
Záštitu nad akcí převzal primátor hlavního města Pavel Bém a na koncertě
vystoupí bez nároku na honorář například Aneta Langerová, Divokej Bill, Tři
sestry, Anna K a band, nebo Lenka Dusilová. Návštěvou koncertu i vy
přispějete těm, kteří pomoc potřebují.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Romové byli v boxu vždy úspěšní
Úspěchy v roce 2004 jsme zaznamenali i ve sportu. Jaké, to nám řekne
Antonín Hauer z pražského klubu Palaestra.
"Tento rok jsme opětovně získali první místo v soutěži kadetů Odchovanec
Tomáš Polák získal na mezinárodním turnaji Julia Tormy třetí místo."
"Co je nejtěžší na boxu, jak se dá učit box?"
"To, že se musí hodně přemýšlet, protože člověk, který nepřemýšlí a jde do
boje, tak by boj pro něj mohl dopadnout docela špatně."
"S jakou úspěšností se setkáváte u mladých Romů?"
"Romové byli v tomto sportu vždy úspěšní, spousta reprezentantů i
olympionici. Tento sport jim svědčí."
"Čeho byste chtěli dosáhnout v roce 2005?"
"Máme poměrně velké cíle, jsme v přípravě na Mistrovství republiky kadetů
pět nebo šest borců, z nich je pět Romů a chceme minimálně jednoho mistra
republiky, což si myslím, že není neproveditelné. Ale myslím, že rok 2005
pro nás bude úspěšný, protože ta práce se zúročí, kluci jsou talentovaní,
dávají tomu hodně, jsou svědomití, myslím, že budeme úspěšní."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Rok 2004 byl pro skupinu Gulo Čar stěžejní
Do hrnce dejte Soul a funky, přimíchejte ještě romskou melodiku a harmonii,
rytmus a hudbu, co vychází ze srdce. Odstavme a nechte uležet. Mluvíme tady
o skupině Gulo Čar z Brna, která mnohým učarovala. Pro skupinu se stal ten
loňský rok naprosto stěžejním. Za kapelníkem Gulo čar Vladimírem Dyrdou a
trumpetistou Jiřím Majzlíkem se do malé zkušebny v Brně vydala Gabriela
Grmolcová.
"Zdravím vás, jak jste se měli jako kapela v uplynulém roce? Co vám přinesl
nového?"
"Loňský rok byl pro nás hodně pestrý. Dostali jsme cenu, Anděla v oblasti
world music. Dalším skokem byla nabídka hrát před Jamesem Brownem, to pro
nás byla velká věc, protože Jamese Browna máme moc rádi a dlouho jej
posloucháme: Další velká kapela, která tam byla, byly Gypsy Kings, navíc je
to romská kapela ze Španělska a potom velké festivaly, Trutnov, Sázava."
"Jak to vidíte hudebně? Změnilo se něco v této oblasti?"
"Myslím, že jsme se zase o trochu posunuli, hlavně co se zvuku kapely týče.
Naše první dvě CD byly hodně ovlivněny romskou poetikou, to jsme odkoukali
od kluků u Jamese Browna apod. a teď jsem však začali hrát trochu
moderněji."
"O jaké nové hudební prvky přesně jde?"
"Různé prvky, které se používají třeba v acid jazzu nebo v drum´n´base.
Dříve jsme to tam neměli, teď se to tam objevuje... Jsou to zkušenosti,
zážitky z koncertů a festivalů, na každého to nějak zapůsobilo, každý jsme
si z toho něco vzal a zůstalo to v nás a teď to z nás vychází. Všem se nám
to líbí a jsme rádi, že se to tak děje."
"Co vás nejvíce dostalo?"
"Asi ta cena. Vůbec jsme to nečekali, byla to pro nás velká bomba. Byly tam
kapely, které jsme ani sami neznali, ale myslíme si, že to byly kapely
známější než my a čekali jsme, že to dostanou oni. Ale když vyslovili jméno
Guločar, to bylo štěstí, čisté štěstí."
"A co plánujete dál?"
"Ke konci roku se trochu vyjasnilo, že budeme někdy v březnu natáčet další
desku, v současné době žijeme tady tím, připravujeme naši třetí desku."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Sociolog Fedor Gál hodnotí minulý rok
Uplynulý rok byl doslova nabitý událostmi a v mnoha případech vůbec ne
radostnými. Jaký byl očima našeho předního sociologa - s touto otázkou se
Marie Vrábelová obrátila na Fedora Gála.
"Myslím si, že by bylo konečně dobré říct, že romská komunita nežije ve
vakuu, vzduchoprázdnu. A když mluvíme o roce 2004, tak už nemluvíme o tom,
co se událo v jedné komunitce, ale co se událo v této společnosti a ve
světě. Podívejte se, v minulém roce byl Beslan, v minulém roce byl Irák, v
minulém roce bylo tsunami a šílená přírodní katastrofa v Asii a ta se týká
nás všech, jestli jsme Židé, Romové, katolíci, ateisté je úplně ukradené.
Myslím si, že si všichni lidé uvědomují, že tyto problémy jsou naše problémy
a ne problémy kdesi tisíce kilometrů od nás."
"Myslíte si, že v roce 2004 i sami Romové udělali na sobě kus práce, vidíte
nějaký posun?"
"Osobně si myslím, že tzv."romské problémy", neboť je to stejně tak můj či
kohokoli jiného problém, byly přítomny v médiích způsobem, který byl pro mne
mnohem pozitivnější než léta před tím. Daleko méně se skandalizovali
konkrétní Romové, než tomu bylo zvykem léta před tím. Opravdu: já letos
prohlašuji, že problém Romů je stejný jako problém můj a Váš. Je to problém
najít si svou cestu životem a kráčet po ní."
"Přesto nezměnilo se i myšlení většinové společnosti? Myslíte si, že jsou
tolerantnější?"
"Nemyslím si, že nastala nějaké revoluce v myšlení lidí. Nemyslím si, že v
loňském roce se změnily hodnoty lidí a nemyslím si, že ti, kteří neměli v
roce 2002, 2003 rádi menšiny, - a je jedno, zda Romy, homosexuály či
imigranty - že jsou tolerantnější. V tom se nezměnilo vůbec nic, to bude
trvat generace. To, co vidím, to, co doufám, že vidím správně, je, že mladí
lidé jsou jiní. Cestují, vidí, že pestrost je normální na ulicích Paříže,
Londýna, New Yorku a vnímají tuto pestrost jako něco, co je inspirativní a
zajímavé."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete
opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu.
V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také
na internetové adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů, rozhovor s americkým romským
odborníkem na historii a vzdělávání Romů Ianem Hancockem a nebude chybět ani
romská muzika.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a
Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge so kamen te šunen. Ada
šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně a klidný víkend.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
| 
"Nucené sterilizace romských žen, jak se tento případ vyvíjí dál?"
Poslech:
Související články
"Když zhodnotím tištěná média, Romano hangos a Romea, úspěchem je, že se
udržely. Otázkou zůstává jejich mediální strategie, která by si zasloužila
koordinaci a lepší analýzu. Kdybych měl zhodnotit Rádio Rota - povedlo se
nám vytvořit nové pořady, reagují na nás i nejen lidé ze zahraničí, ale i z
ČR a ze Slovenska, což vidím jako pozitivní signál."
"Každý Rom by měl vystupovat sebevědomě a neměl by pro ostatní být synonymem
věčného stěžovatele," říká Milan Ščuka, předseda Romského parlamentu ČR.
"Jenže to nebude jednoduché," jak dodává, "souvisí to úplně se vším. S
bydlením, zaměstanností i pocitem bezpečí na ulici."
"Co považujete za největší úspěch v uplynulém roce co se týče romské
otázky?"
"Okolnost, že se na jedné škole nahromadí 50-80% romských dětí, je velmi
špatná. Tyto děti, až dospějí, nemají žádnou možnost vzájemného poznání a
pak se společnost dívá s nedůvěrou a skepsí vůči celé romské komunitě."
Na začlenění Romů do české společnosti by se měli finančně podílet i oni
samotní. Při své týdení návštěvě České republiky to řekl novinářům americký
romský odborník na historii a vzdělávání Romů Ian Hancock. Podle něj se
Romové nemohou spoléhat jen na druhé, ale měli by získat nezávislost.
Spoluúčast na placení například vzdělávacích programů přispěje podle
Hancocka nejen k sebeúctě příslušníků romské menšiny, ale zajistí jim také
větší respekt společnosti.
"Třetina všech mrtvých, zraněných, postižených jsou právě děti a my
například víme, že na Srí Lance je v této chvíli přibližně tři tisíce
sirotků. Velké množství dětí je také zraněných nebo jsou v nebezpečí, že
dostanou nějakou infekční nemoc včetně těch, které se v táborech na místě
šíří. Děti nemají kam chodit do školy, protože ve všech oblastech byly také
školy zničeny. Tímto způsobem katastrofa postihuje všechny děti."
"Bohužel máme zkušenosti z jiných podobných situací, že v každé zemi se
najdou bezohlední lidé, kteří zranitelnost a bezbrannost dětí zneužijí. Jsou
různé podobné příklady z Afriky z různých humanitárních katastrof i
válečných konfliktů. Právě proto je prioritou těchto dní opravdu děti
ochránit před jakoukoli formou zneužívání nebo prodeje pod rouškou
mezinárodní adopce. Je důležité, aby spolupracovaly místní orgány, policie,
lidé, kteří zřizují tábory a je důležité, aby ve všech zemích byla ochrana
na vládní úrovni, tzn. taková, která se týká všech dětí a mohu zmínit, že
např. v Indonésii uvalili moratorium na cesty dětí mladších 16 let do
zahraničí."
"Samozřejmostí je priorita přežít. Tzn. poskytnout pitnou vodu, výživu,
oblečení, něco teplého, v čem děti mohou spát. Další otázkou je právě
ochrana před zneužíváním, před prodejem dětí a také psycho-sociální pomoc
pro děti, které trauma prožily a které budou potřebovat nějakou dobu a
podporu, aby se z toho dostaly. V této chvíli zřizujeme sběrná střediska pro
opuštěné děti a děti bez rodičů. Například v Indonésii bude do konce týdne
fungovat dvacet takových středisek, kde se snažíme shromaždovat děti, o
kterých si myslíme, že mohou být sirotky nebo jsou bez příbuzných. Tyto děti
fotíme a jejich fotky posíláme do ostatních táborů, tak aby např. příbuzní
nebo sousedé mohli děti identifikovat. Tímto způsobem jim můžeme aspoň
trochu pomoci."
Solidárně přispívají i umělci. Benefiční koncert na pomoc Asii, postižené
přírodní katastrofou se koná tuto neděli, tedy 9. ledna od 19ti hodin ve
Velkém sále pražské Lucerny. Vstupenky si můžete opatřit za 200 korun v síti
Ticketpro, nebo přímo v pokladně Lucerny za 220 korun. Kompletní výtěžek ze
vstupného bude věnován v hotovosti přímo na místě velvyslanectví Indonésie.
Záštitu nad akcí převzal primátor hlavního města Pavel Bém a na koncertě
vystoupí bez nároku na honorář například Aneta Langerová, Divokej Bill, Tři
sestry, Anna K a band, nebo Lenka Dusilová. Návštěvou koncertu i vy
přispějete těm, kteří pomoc potřebují.
"Tento rok jsme opětovně získali první místo v soutěži kadetů Odchovanec
Tomáš Polák získal na mezinárodním turnaji Julia Tormy třetí místo."
"S jakou úspěšností se setkáváte u mladých Romů?"
"Zdravím vás, jak jste se měli jako kapela v uplynulém roce? Co vám přinesl
nového?"
"Myslím, že jsme se zase o trochu posunuli, hlavně co se zvuku kapely týče.
Naše první dvě CD byly hodně ovlivněny romskou poetikou, to jsme odkoukali
od kluků u Jamese Browna apod. a teď jsem však začali hrát trochu
moderněji."
"Myslím si, že by bylo konečně dobré říct, že romská komunita nežije ve
vakuu, vzduchoprázdnu. A když mluvíme o roce 2004, tak už nemluvíme o tom,
co se událo v jedné komunitce, ale co se událo v této společnosti a ve
světě. Podívejte se, v minulém roce byl Beslan, v minulém roce byl Irák, v
minulém roce bylo tsunami a šílená přírodní katastrofa v Asii a ta se týká
nás všech, jestli jsme Židé, Romové, katolíci, ateisté je úplně ukradené.
Myslím si, že si všichni lidé uvědomují, že tyto problémy jsou naše problémy
a ne problémy kdesi tisíce kilometrů od nás."
"Osobně si myslím, že tzv."romské problémy", neboť je to stejně tak můj či
kohokoli jiného problém, byly přítomny v médiích způsobem, který byl pro mne
mnohem pozitivnější než léta před tím. Daleko méně se skandalizovali
konkrétní Romové, než tomu bylo zvykem léta před tím. Opravdu: já letos
prohlašuji, že problém Romů je stejný jako problém můj a Váš. Je to problém
najít si svou cestu životem a kráčet po ní."
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články