Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu
pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!
Připravili jsme pro vás celou hodinu zajímavostí o Vánocích a jejich
oslavách a nebude chybět ani romská hudba.
Adaďives predal tumende kerďam karačoňakere reporty. Phenaha tumenge
nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Peršo tumenge phenaha pale grupa Kmeťoband palo Slovensko, savi tumenge
Romale adaďives tiž vinčinela pre karačoňakere inepi.
Nejdříve si poslechnete exklusivní rozhovor se skupinou Kmeťoband ze
Slovenska.
Andro amaro studio avela te pobešen u te povakeren o Ladislav te e Hana
Suchankovi. Vakeraha lenca pale karačoňa the pal oda, sar o Roma ľikerenas
karačoňa čirla the sar adaďives.
Ve studiu přivítáme Hanu a Vladislava Suchánkovi, kteří nám přiblíží oslavy
Vánoc u tradičních romských rodin.
Mek adaďives džana maškar o čhavore Libercoste, dodžanena tumen so predalo
nipi pre karačoňakere inepi pes kerela andre Praha. Vakeraha tiž jekhe
Romeha palo inepi andre bertena u sar o karačoňakere inepi keren o nipi, so
nadživen andre peskere thema ke peskere fameľii. Tiž tumenge vinčinaha
bachtaľi karačoňa.
V druhé polovině O Roma vakeren se vydáme do Liberce, kde se romské děti
připravují na vánoční besídku. Dozvíte se, jak se na oslavy vánoc chystá
Praha, charitativní zařízení Naděje a další neziskové organizace. O tom, jak
slaví svátky u nás cizinci, nám řekne Lidie Grebo. Dále vám prozradíme, kde
si můžete vzít Světlo z Betléma a také vám zavinšujeme v několika romských
dialektech a dalších jazycích. Tolik z programové nabídky a teď už vám
nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.
=[ Reportáž ]=
Vznik a tvorba kapely Kmeťoband
Z Vašich ohlasů je zřejmé, že se Vám líbí kapela Kmeťoband, a tak jsme se
rozhodli dát vám jeden z prvních vánočních dárků pod stromeček v podobě
exkluzivního rozhovoru. Pořídil ho kolega Richard Samko a já ještě dodám, že
kapela začala hrát v Bratislavě v sedmdesátých letech. O vzniku a tvorbě
Kměťobandu hovoří Igor Kmeťo junior a jeho otec Igor.
"Pocházím ze šesti sourozenců, bylo nás šest bratrů a čtyři jsme byli v
kapele "Bratia Kmeťovci". Poté, co nám dorůstaly děti, chodily do lidové
hudební školy a na konzervatoř, pomalu jsme to tedy vystřídali. Igor
studoval v Americe saxofon, v roce 1998 se vrátil založili jsme skupinu
Kmeťoband."
"Igore, studoval jsi konzervatoř, byl jsi i v Americe. Jak jsi se tam
dostal?"
"V první řadě jsem tam byl kvůli muzice, moc mě bavil jazz. Když jsem jel v
Americe, táta mi radil, ať to zkusím a jdu tam hrát a třeba si mě někdo
všimne. Vzal jsem saxofon, zahrál jsem si na ulici nějaké standardy. Nakonec
jsem zjistil, že jazz je super muzika, taková trochu matematika, všechno se
tam obměňuje, ale člověk jazz musí cítit. A tak jak to cítí a hraje černoch,
to já asi v životě umět nebudu, ani kdybych se postavil na hlavu. Přitom
jsem si uvědomil, že jsem Rom a že romskou hudbu poslouchám odmala a cítím
ji, a proto jsem se přiklonil k romské hudbě."
"Kde vznikl nápad obměnit tradiční romskou hudbu?"
"Nápad přišel ode mne. V životě jsem slyšel hodně cikánské muziky, zaujalo
mě předělat cikánskou muziku do trochu modernější podoby, aby si své
posluchače našla i mimo Slovensko, prostě world music."
"Co na to táta?"
"Zprvu jsem se bál, všechno jsem fakticky financoval, šlo to přes naši
agenturu. Věděl jsem a věřil jsem si synovi, protože on má v sobě velkou
muzikálnost, na muziku je génius, a tak jsem mu věřil."
"Podařil se natočit videoklip, jaký je?"
"Písnička je hlavně o postavě Buba Mara, postavě z filmu Bílá kočka, černý
kocour. Zpívá se o Buba Maře, která utekla od muže, měla svatbu, byla malá
atd. Klip jsme natočili, aby byl zajímavý pro lidi, tedy trochu komerčně.
Udělali jsme klip o mně, zamiluji se na diskotéce do dívky, představuji si,
jak si ji vezmu a jak se s ní vozím v dobrém autě atd. Ale nakonec si ji
vezme můj otec, který má více peněz a hezčí."
"Byla to vaše první herecká účast?"
"Před kamerami jsem stál již vícekrát, ale co se klipu týče to bylo poprvé a
doteď mi syn vyčítá, že jsem mu ukradl slečnu..."
"Vydali jste dvě CD, kolik se jich vám podařilo na trhu prodat?"
"Když jsme natočili první CD, nevěřili jsme, že se tak dobře chytí - k
dnešnímu dni jich bylo prodáno asi 17 000. Teď jsme vydali druhé CD
"Vagabund" a zatím to jde dobře, jsme třetí v prodejnosti na slovenském
trhu."
"V ČR jste docela dost oblíbení, vzkázali byste něco našim
poslouchačům?"
"Moc se na vás těšíme a chtěli bychom vám na živo zahrát a chtěli bychom vás
pobavit, udělat vám radost a přejeme vám šťastné Vánoce a bohatého Ježíška."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
 Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Horké téma ]=
Jak Romové slaví Vánoce
A je tu čas, kdy do studia zveme hosty. Dnes si o Vánocích popovídáme s
Hanou a Vladislavem Suchánkovými, kteří k nám přijeli z Milovic.
"Každý národ má své zvyky, své tradice, které určitě ctí. Čím se podle Vás,
pane Suchánku, liší romské Vánoce od těch českých?"
"To je velmi těžká otázka, nikdy jsem na Vánoce u české rodiny nebyl, nemohu
to tedy posoudit, je možné, že se ani neliší. Každopádně u nás se nesmí celý
den jíst, nevím samozřejmě, jak se to dnes dodržuje. Moje tradice zůstávají
stejné - také celý Štědrý den nejím, vše se připravuje na večer. Dříve to
bylo odlišné. Jídla moc nebylo, připravovalo se to, co bylo doma: například
lívance z těsta, pražené na sádle, fazolová polévka na kyselo s hodně
nudlemi, pečené brambory v troubě a černá káva, melta. Když bylo lépe, byl i
kousek masa. Nejednalo se o maso, jaké se nám vybaví dnes - kupovat jsme ho
nemohli, spíše nějaké zvíře sedlákovi chcíplo, on ho dal cikánovi a ten ho
oškubal a připravil. Celý den se čekalo na večeři, připravil se stromeček,
dělal to otec a na něj se čekalo. Čekalo se, až otec, hlava rodiny, přijde
ke stolu. Otec mnohdy nemusel být celý den doma, ale večer ano. Když nebyl
otec, byl to nejstarší syn a když nebyl ani syn, pak nejstarší dcera. Ten
pak sezval celou rodinu ke stolu, všichni se museli postavit a všem se
popřálo všechno nejlepší, mnoho zdraví, štěstí atd. Důležité bylo poslední
slovo, a to abychom se takto znovu v dalším roce sešli. Pod stůl se dávala
sláma, aby doma nebyla bída. Prázdné talíře na stole byly za zemřelé, kteří
nemohli být u stolu. Takové vánoce jsme prožívali kdysi dávno."
"V romské rodině se dodržuje romství, poctivost a charakter. Jak se to
dodržuje v rodině dnes a konkrétně o Vánocích?"
"Úctu ke starším a jeden k druhému jsme vždy měli. Alespoň v mé rodině se to
dodnes traduje a udržuje. Jsem ze Záhory od Bratislavy, Malacek, tam ty
tradice byly trochu odlišné od tradic mých romských přátel, známých, kteří
jsou třeba od ukrajinských hranic. U nás "pačiv", taková ta úcta ke všemu
musela být a musela se dodržovat, starší měl vždy přednost."
"Paní Suchánková, jak se Romové připravují na vánoční svátky teď v
předvánočním období, v období adventu? Uchovali si ještě nějaké tradice
předků?"
"Moje manželka je poměrně mladá, je o 31 let mladší než já a o tradicích vám
toho moc neřekne, spíše o tom, jaké jsou přípravy v současnosti. Dnes jsou
Vánoce trochu jiné, máme bramborový salát, kapra mít nemůžeme, ani mrtvého,
ani živého, protože její otec se jmenuje Kapr. Máme rybu, nějaké filé.
Dodnes zachováváme tradici, že já jako muž v rodině - donedávna jsme byli
jen sami dva, teď jsme už tři - se postavím u stolu, popřeji vše nejlepší,
mnoho štěstí a zdraví, posedíme. U nás to bylo tak, že jsme nikam na Štědrý
den večer nechodili, seděli jsme doma. Já jsem se přizpůsobil, integroval a
chodíme večer k její rodině."
"Jak je to s návštěvami, kdo se podle tradice navštěvuje nejdříve, kdo
později?"
"Vždy to musí být rodiče. Rodiče manžela se navštěvovali dříve než rodiče
manželky, to se zachovávalo. Vzhledem k tomu, že moje maminka žije daleko
odsud, navštívíme první manželky rodiče a druhý den jedeme k mým rodičům."
"Po Vánocích následuje oslava nového roku, jaké zvyky se dodržují v tomto
období?"
"Když zůstane na stole co jíst, bavíme se, veselíme se, přejeme si všeho
nejlepšího do nového roku. Nicméně ještě malou vsuvku, na něco jsem v
souvislosti se Štědrým dnem zapomněl: když byly malé peníze, musely být,
otec je donesl. Daly se do lavoru a v něm se druhý den ráno všichni myli. Na
Silvestra se dělá obdobná věc, aby peníze byly po celý rok. Pokud nebyly,
bylo to špatné, ale vždy se nějaká mince našla, v tom se muselo umýt. Jinak
se připravilo jídlo, co šlo, přišli hosté, hlavně rodina a vítal se nový
rok."
"Na Nový rok nesmí překročit žena první práh domu, musí to být muž.
Proč?"
"Co si vzpomínám, říkalo se, že kdyby práh přešla žena, znamenalo by to
velké neštěstí. Dnes to tak nevidím, podle mne je to štěstí. Tradice se
ještě někde zachovává, u nás ne. Možná, že to bylo dáno tím, že tak
vyjádřila svou úctu, "pačiv" svému manželovi. Dnes už je to trochu jinak."
"Ano, v současnosti je emancipace žen vše jde rychleji dopředu, je znát
pokrok. Myslíte si, že pozice muže, který byl neotřesitelnou hlavou rodiny,
trochu kymácí v základech?"
"Co to je emancipace? My žijeme stabilně stále stejně, máme úctu jeden k
druhému, o tom to je. Nejde o to, zda mohu doma promluvit. Když mně přijdou
na návštěvu přátelé, muži, manželka je obslouží, ale nesedne si s námi ke
stolu, tak jako dřív to bylo. Co by tam ta manželka dělala? Jsou tam ženy,
baví se s nimi, pokud tam nejsou, hledí si své práce."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
V Radě vlády pro národnostní menšiny se vyměnila zhruba polovina nynějších
členů. Romskou menšinu, která má v Radě tři reprezentanty, zastupují dva
noví členové - Cyril Koky, středočeský romský koordinátor a Ladislav Bílý z
Karlových Varů. Staronovou členkou je ředitelka Muzea romské kultury v Brně
Jana Horváthová.
Moravskoslezský kraj je dalším regionem, který bude mít zastoupení v nově
vznikajícím romském parlamentu. O reprezentaci severní Moravy se rozhodovalo
na sněmu v Karviné. Více už Martin Knitl z Českého rozhlasu Ostrava.
"Romský parlament nesouvisí s politikou. Je to občanské sdružení", říká jeho
předseda Milan Ščuka. Karvinský sněm zvolil za krajského představitele v
romském parlamentu Josefa Facunu a rozhodl také o tom, že místo
předsedou sdružení se stane Milan Ferenc. Právě on hovořil velmi důrazné na
téma sjednocování. Romové si podle něj způsobují potíže sami a to tím, že
netáhnou za jeden provaz:
"Opravdu působíme velice roztříštěně. Jednak v názorech, když se někdo
nějakým způsobem objeví, nějaká nová osobnost a není známá, tak je už hned
předem zatracená, aniž by věděli, kdo to je, co preferuje. To je jeden
takový problém, který si myslím, že by bylo určitě třeba řešit."
Celé obsazení romského parlamentu by mělo být známo začátkem příštího roku.
Slovenská vláda rozjela výstavbu infrastruktury v romských osadách se
špatnými životními podmínkami. Jedná se o 29 obcí hlavně na středním a
východním Slovensku. V osadách přibudou hlavně kanalizace, čističky
odpadních vod, rozvody pitné vody, chodníky, silnice, rozvody elektřiny a
veřejné osvětlení. Projekt se financuje ze státního rozpočzu a evropských
fondů.
Vánoční koncert a vyhlášení nejzdařilejších prací z literární a výtvarné
soutěže zakončil projekt Naši kamarádi Romové a svět kolem nás, který se
letos konal v Českém Krumlově. Jeho cílem bylo nabídnout dětem víc informací
o Romech a přiblížit jim odlišní kulturní prostředí jejich romských
spolužáků a kamarádů.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
 |
 Související články | | Datum | Nadpis | Rubrika |
| 15.08.2015 | Černému odběru elektřiny mají na Slovensku zabránit tzv. kreditní měřící
systémy | O Roma Vakeren |
| 14.03.2015 | Jsou Romové na Slovensku problémem veřejných financí? | O Roma Vakeren |
| 02.08.2014 | Ne každý si může dovolit odjet na dovolenou | O Roma Vakeren |
| 27.11.2013 | Slovensko zpřísňuje vyplácení dávek v hmotné nouzi, lidé si je musí
odpracovat | Zprávy ze života Romů |
| 13.06.2013 | Sociální reforma na Slovensku se má zaměřit na občany ohrožené extrémní
chudobou | O Roma Vakeren |
| 23.08.2012 | Pro romské děti ze Zvolena je už posedmé připraven letní tábor | O Roma Vakeren |
| 26.07.2012 | Slovenští poslanci na Tour de Roma | Zprávy ze života Romů |
| 30.06.2012 | S Ingrid Kosovou o romské identitě, mateřských školkách a o Romech v
politice | O Roma Vakeren |
| 12.06.2012 | Vládní zmocněnec pro Romy | Zprávy ze života Romů |
| 02.06.2012 | O situaci důchodců na Slovensku | O Roma Vakeren |
| 19.05.2012 | Beata Berkyová založila v Poltáru dvě občanská sdružení | O Roma Vakeren |
| 28.04.2012 | Na Slovensku se uvažuje o vzniku romských internátních škol | O Roma Vakeren |
| 21.04.2012 | Jak úspěšné bylo začlenění slovenských Romů do společnosti? | O Roma Vakeren |
| 24.03.2012 | Romská mateřská centra na Slovensku pomáhají ženám v emancipaci | O Roma Vakeren |
| 28.01.2012 | Marek Berky - z ulice na vysokou školu | O Roma Vakeren |
| 10.12.2011 | Slovensko připravuje Strategií pro integraci Romů do roku 2020 | O Roma Vakeren |
| 01.10.2011 | Český Krumlov - město příkladného česko-romského soužití | O Roma Vakeren |
| 21.09.2011 | Slovenští Romové demonstrovali před parlamentem, žádali víc práce | Zprávy ze života Romů |
| 07.08.2011 | Mapa chudoby má usnadnit pomoc sociálně vyloučeným skupinám | Zprávy ze života Romů |
| 27.05.2011 | Chudí lidé na Slovensku dostávají zdarma mouku a těstoviny | Zprávy ze života Romů |
| 14.08.2009 | O návštěvě rumunských Romů s Cyrilem Kokym | O Roma Vakeren |
| 07.11.2008 | Pocit bezpečí v prostředí romské menšiny | O Roma Vakeren |
| 21.05.2008 | Jaká úskalí může Romům přinést zavedení eura na Slovensku | Zprávy ze života Romů |
| 09.11.2007 | Identita jako jedno z romských traumat | O Roma Vakeren |
| 26.10.2007 | Identita jako jedno z romských traumat | Historie |
| 09.03.2007 | S romským koordinátorem pro středočeský kraj Cyrilem Kokym o situaci Romů u nás | O Roma Vakeren |
| 05.09.2006 | Na Slovensku vyšla kniha představující staré pohlednice s romskou tematikou | Zprávy ze života Romů |
| 01.09.2006 | Jana Horváthová jeden den šéfredaktorovala serveru Aktualne.cz | O Roma Vakeren |
| 27.05.2005 | Zkušenosti se sociální reformou na Slovensku | O Roma Vakeren |
| 21.04.2005 | Košické sídliště Luník IX. zůstane bez vody, lidé rozhořčeni | Zprávy ze zahraničí |
| 16.03.2005 | Romové z východního Slovenska chtějí víc peněz na aktivační práce | Zprávy ze zahraničí |
| 11.03.2005 | Obava z emigrace slovenských Romů do ČR se nepotvrdila | O Roma Vakeren |
| 10.03.2005 | V Brně si připomněli výročí transportu Romů do Osvětimi | Zprávy ze života Romů |
| 10.03.2005 | Romský parlament usiluje o vznik domů romské integrace | Zprávy ze života Romů |
| 28.02.2005 | Slovensko chce ze strukturálních fondů EU pomoci romským osadám | Zprávy ze zahraničí |
| 04.02.2005 | Sdružení Parlament Romů: Snížení dávek ještě zhorší situaci Romů | Zprávy ze života Romů |
| 29.01.2005 | Romský parlament chce najít kandidáty do romských samospráv | Zprávy ze života Romů |
| 27.01.2005 | Zima v romských osadách na východě SR je někdy bojem o přežití | Zprávy ze zahraničí |
| 19.01.2005 | Karásek varoval před případným snižováním sociálních dávek | Zprávy ze života Romů |
| 07.01.2005 | Jaký vliv má nový romský parlament? | O Roma Vakeren |
| 03.12.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
| 22.11.2004 | Rada pro menšiny brzy v nové sestavě, změní se polovina členů | Zprávy ze života Romů |
| 03.11.2004 | Kabinet schválil vyšší počet členů Rady pro národnostní menšiny | Zprávy ze života Romů |
| 08.10.2004 | Prezident republiky se setkal se zástupci Parlamentu Romů ČR | O Roma Vakeren |
| 08.10.2004 | Podle Mezinárodní organizace pro migraci příliv slovenských Romů do ČR zatím
nehrozí | O Roma Vakeren |
| 30.09.2004 | ČT: Vláda dostala kritickou zprávu o situaci slovenských Romů | Zprávy ze života Romů |
| 28.08.2004 | Romové zvolili za svého předáka v Ústeckém kraji Romana Slepčíka | Zprávy ze života Romů |
| 20.08.2004 | Statistické šetření v romské komunitě | O Roma Vakeren |
| 17.08.2004 | Dvě romská sdružení vyzývají romské předáky k usmíření a jednotě | Zprávy ze života Romů |
| 25.06.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
| 25.06.2004 | Slovenští Romové objektivem Jana Josefa Horvátha | O Roma Vakeren |
| 18.06.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
| 18.06.2004 | Výstava Romové dnes jako před staletími představí život slovenských Romů
zachycený objektivem Jana Josefa Horvátha | O Roma Vakeren |
| 11.06.2004 | Parlament Romů ČR chce být partnerem vládě a domácím i mezinárodním institucím | O Roma Vakeren |
| 10.06.2004 | Jan Josef Horváth - fotograf | Fotografie |
| 08.06.2004 | Parlament Romů: Desetina pracovníků firem státu mají být Romové | Zprávy ze života Romů |
| 21.05.2004 | Redaktoři Romano hangos odvezli na Slovensko humanitární pomoc | O Roma Vakeren |
| 07.05.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
| 06.05.2004 | Centrum ochrany lidských práv řeší i problémy handicapovaných | Zprávy ze života Romů |
| 06.05.2004 | Romové mají svůj parlament, prvním předsedou se stal Milan Ščuka | Zprávy ze života Romů |
| 05.05.2004 | Romové se chystají ve čtvrtek zvolit svůj Parlament Romů v ČR | Zprávy ze života Romů |
| 24.04.2004 | Le Figaro vidí integraci Romů v Krumlově, celkově v ČR problémy | Zprávy ze života Romů |
| 23.04.2004 | Mareš nevidí důvod k obavám z exodu Romů do ČR po rozšíření unie | Zprávy ze života Romů |
| 23.04.2004 | Mareš chtěl zůstat v osadách na východě Slovenska "utajen" | Zprávy ze života Romů |
| 09.04.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
| 09.04.2004 | Měl by vzniknout zastřešující orgán romských organizací | O Roma Vakeren |
| 08.04.2004 | Romské osobnosti a zástupci sdružení založili Parlament Romů | Zprávy ze života Romů |
| 02.04.2004 | Romské organizace z olomoucka uspořádaly sbírku humanitární pomoci pro
slovenské romské osady | O Roma Vakeren |
| 02.04.2004 | Sdružení Romodrom dovezlo humanitární pomoc na Slovensko | O Roma Vakeren |
| 02.04.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
| 02.04.2004 | V předvečer Mezinárodního dne Romů proběhne benefiční koncert na podporu
slovenských Romů | O Roma Vakeren |
| 01.04.2004 | Sbírka pro slovenské Romy pokračuje | Zprávy ze života Romů |
| 30.03.2004 | Pál Csáky zavítal do nové základní školy v Sečovcích na východě Slovenska | Fotoaktuality |
| 26.03.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
| 26.03.2004 | Koncert Romové Romům nabídne to nejlepší z romské hudby v ČR | O Roma Vakeren |
| 25.03.2004 | Končí celorepubliková humanitární sbírka pro slovenské Romy, kterou zastřešila Mezinárodní romská unie | Zprávy ze života Romů |
| 19.03.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
| 19.03.2004 | Pod názvem O Roma le Romenge (Romové Romům) proběhne v Brně koncert
na podporu slovenských Romů | O Roma Vakeren |
| 12.03.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
| 12.03.2004 | Olomoučtí Romové zorganizovali sbírku na pomoc slovenským Romům | O Roma Vakeren |
| 10.03.2004 | Obyvatelé mosteckého sídliště Chanov poslali humanitární pomoc Romům na Slovensko | Fotoaktuality |
| 05.03.2004 | Situaci na Slovensku monitoruje Evropské centrum pro práva Romů | O Roma Vakeren |
| 05.03.2004 | Jak se změní situace v romských osadách na Slovensku po reformě sociálních
dávek? | O Roma Vakeren |
| 05.03.2004 | Romský koordinátor pro středočeský kraj srovnává situaci Romů na Slovensku a v ČR | O Roma Vakeren |
| 05.03.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
| 01.03.2004 | Slovenští Romové protestovali proti postupu slovenské vlády v průběhu romských nepokojů a proti plánovanému snížení sociálních dávek | Fotoaktuality |
| 28.02.2004 | V Košicích jedná krizový štáb Romského parlamentu | Fotoaktuality |
| 27.02.2004 | V centru dění na Slovensku pracuje krizový štáb | O Roma Vakeren |
| 27.02.2004 | V Levoči začala incidentem v supermarketu Billa série rabování obchodů s potravinami | Fotoaktuality |
| 27.02.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
| 27.02.2004 | Představitelé romských organizací projednávají situaci na Slovensku | O Roma Vakeren |
| 27.02.2004 | Vyjádření předsedy Romské občanské iniciativy k situaci na Slovensku | O Roma Vakeren |
| 27.02.2004 | Mezinárodní romská unie vyhlásila humanitární
sbírku na pomoc slovenským Romům | O Roma Vakeren |
| 27.02.2004 | Sociolog Fedor Gál se tíživou
situací v romských osadách zabývá už několik let | O Roma Vakeren |
| 27.02.2004 | Romové z východoslovenské obce Trhoviště hovoří o své tíživé sociální situaci | Fotoaktuality |
| 27.02.2004 | Mezinárodní romská unie vyhlašuje sbírku pro slovenské Romy | Zprávy ze života Romů |
| 27.02.2004 | Tvrdé sociální reformy na Slovensku vyústily v nepokoje v romské menšině | O Roma Vakeren |
| 27.02.2004 | Nezaměstnaní slovenští Romové mohou vykonávat veřejně prospěšné práce | O Roma Vakeren |
| 27.02.2004 | Jak situaci na Slovensku vidí zplnomocněnkyně Vlády SR pro
záležitosti romské komunity Klára Orgovánová | O Roma Vakeren |
| 27.02.2004 | Romové v Jarovnici bydlí v dřevěných boudách a stavebních buňkách | Fotoaktuality |
| 25.02.2004 | Romové v Levoči skandovali, že nechtějí rabovat, ale pracovat | Fotoaktuality |
| 25.02.2004 | Nepokoje na Slovensku | Fotoaktuality |
| 19.12.2003 | Vánoce v rodině ředitelky Muzea romské kultury v Brně Jany Horváthové | O Roma Vakeren |
| 29.08.2003 | Festival v Lysé nad Labem přiblížil veřejnosti romskou kulturu | O Roma Vakeren |
| 09.05.2003 | V ČR působí 17 krajských koordinátorů romských poradců | O Roma Vakeren |
| 11.04.2003 | Také historička Jana Horváthová slavila Mezinárodní den Romů | O Roma Vakeren |
| 28.03.2003 | Skupina Gipsy Hery Band natočí CD s Karlovarským symfonickým orchestrem | O Roma Vakeren |
| 19.07.2002 | Vyšla nová kniha o historii Romů | O Roma Vakeren |
| 10.05.2002 | Romové v Karlových Varech | O Roma Vakeren |
| 30.11.2001 | Muzeum romské kultury v Brně oslavilo 10. narozeniny | O Roma Vakeren |
| 09.11.2001 | Romský parlament | O Roma Vakeren |
| 20.07.2001 | Jak žijí Romové v Karlových Varech | O Roma Vakeren |
| 08.06.2001 | Projev PhDr. Jany Horváthové z veřejného slyšení v Parlamentu při volbě do Rady ČT | Osobnosti |
| 08.06.2001 | Romská kandidátka se do Rady České televize nedostala | O Roma Vakeren |
| 01.06.2001 | Výstava "E luma romane jakhenca" - "Svět očima Romů" | O Roma Vakeren |
| 23.04.1999 | Rada pro národnosti: V ČR nejsou zcela dodržována práva menšin | Zprávy ze života Romů |
| PhDr. Jana Horváthová - etnografka a muzeoložka | Osobnosti |
=[ Reportáž ]=
Pražané si mohou do svých domovů odnést Betlémské světlo
Letos už poosmé budou mít obyvatelé Prahy možnost odnést si do svých domovů
Betlémské světlo. Do Prahy ho přivezou děti a čeští skauti. Podrobnosti
Richardu Samkovi sdělil René Zavoral z oddělení komunikace Českého rozhlasu.
"Světlo z Betléma putuje, nevím, říkáme mu světlo přátelství, z Izraele
letecky ve speciálním bezpečnostním obalu putuje do budovy ORF v Linci a tam
jej tradičně přebírají pracovníci Českého rozhlasu České Budějovice, kteří
potom světlo dopraví k nám do Prahy, do katedrály Sv. Víta, do budovy
Českého rozhlasu."
"V jakém časovém horizontu bude toto světélko v chrámu uloženo?"
"V chrámu Sv. Víta bude betlémské světlo svítit od 23. prosince od 10 do 16
hodin, odpoledne se katedrála zavírá v zimních měsících. Naopak v budově
Českého rozhlasu na Vinohradské třídě nebo případně v budově Arcibiskupství
na Hradčanském náměstí 16 nebo ve většině pražských chrámů bude možné si pro
světlo přijít až do Štědrého dne."
"Svítí světlo z Betléma jen v Praze?"
"Ne, doposud jsem hovořil pouze o akci, kterou Český rozhlas jako centrální
sídlo v Praze pořádá pro Pražany, ale je mi známo i z předchozích ročníků,
díky Svaz skautů a skautek se betlémské světlo dostává po celé republice do
chrámů, katedrál apod."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V hlavním městě probíhají tradiční charitativní akce
Vánoce ovlivňují život kolem nás doslova všude. Kolega Jan Mišurec se vydal
s mikrofonem po jejich stopách na nejrůznější místa, i ta, která navštívíme
jenom málokdy. Začněme ale v centru Prahy. Velkolepé oslavy připravilo pro
občany a turisty hlavní město a nezapomnělo ani na tradiční charitativní
akce. Mluvčí společnosti Taiko Vladimír Zemánek nám to řekl přímo na
vánočním trhu v centru metropole.
"Tradiční vánoční akcí je primátorská rybí polévka, která se rozděluje
potřebným lidem tady v Praze na Staroměstském náměstí. Jak to bude letos
probíhat?"
"Už 23. prosince, v předvečer Štědrého dne podělíme děti z dětských domovů,
opuštěné děti dostanou dárečky pod vánočním stromem. O den později v
dopoledních bude tzv. primátorská rybí polévka a tím dokazujeme, že myslíme
i na lidi, kteří nemají svoje zázemí, svoje rodiny a chceme jim trochu
zpříjemnit Vánoce."
"Kolik polévky se musí uvařit?"
"Jsou to stovky litrů, myslím, že asi 700 litrů polévky. Dostane se tak
každému zájemci."
"Je zájem o vánoční trhy, o akce, které jste tu připravili? Chodí lidé?"
"Zájem je skutečně obrovský. Slavnostnímu rozsvícení vánočního stromu
přihlíželo přes 10 000 diváků a na Staroměstském náměstí nebylo k hnutí.
Prakticky denně se námětí zaplňuje, zejména v době kulturního programu,
chodí rodiny s dětmi, jsou to tisíce lidí, těžko se dá spočítat počet. Velký
zájem je např. o dřevěné mosty, jedná se o návrh ing. arch. Pavla Kocicha,
kdy návštěvníci trhu mají unikátní možnost shlédnout trhy z výšky asi 3.5
metru."
"Nejsou tu jen stánky s klasickým vánočním zbožím, ale jsou tu také stánky
charitativních organizací."
"Jak organizace přijali pozvání na trhy?"
"Při vánočních trzích musíme myslet také na ty, kteří nemají to štěstí, aby
měli úplné rodiny, aby měli rodiče a zázemí. Probíhá několik charitativních
akcí: na Staroměstském náměstí jsou dvě sbírky, jedna je nadace Chantal
Poulain a druhá Pražské děti, to jsou děti z dětských domovů, kromě nich tam
mají stánky Armáda spásy, Integrační centrum Zahrada, to je pro postižené
děti a dětský domov Hvozdy."
"Jsou jejich stánky nějak zvýhodněny?"
"Samozřejmě, jsou zadarmo, provozují si zde svoje akce, informují o své
činnosti a motivují lidi, aby přispívali na činnost těchto organizací."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Jak oslaví Vánoce pražští bezdomovci?
V hlavním městě žije přes 3000 bezdomovců. Jaké Vánoce budou mít lidé bez
střechy nad hlavou ? Přiblížil nám je Ladislav Varga - vedoucí střediska
Naděje v Praze.
V hlavním městě žije přes 3000 bezdomovců. Jaké vánoce budou mít lidé bez
střechy nad hlavou? Přiblížil nám je Ladislav Varga - vedoucí střediska
Naděje v Praze.
"Takže vánoční program bude následující. Dopoledne bude probíhat příprava,
na které se budou podílet zaměstnanci z řad dobrovolníků, kteří přijdou a
středisko připraví tak, aby odpoledne mohlo sloužit pro náš program. Budeme
mít štědrovečerní večeři. První začíná ve 12 hodin, takže to je "večeře" v
uvozovkách, ale je to z kapacitních důvodů, protože do střediska se nevejde
více než osmdesát osob. Večeře uděláme tři, aby se tady vystřídalo alespoň
240 lidí. První bude ve 12, druhá ve 14 a třetí v 16 hodin."
"Co se bude podávat?"
"Rybí polévka, ryba, bramborový salát, čaj a káva."
"Jak bude vypadat Silvestr u vás ve středisku?"
"O Silvestru budeme mít otevřeno až do půlnoci, budeme promítat video a
budeme podávat guláš."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Ve věznicích nejsou Vánoce příliš veselé
Ne moc veselé jsou Vánoce ve věznicích. Přesto se odsouzení snaží tyto
chvíle alespoň trochu zpříjemnit. Tři roky prožil Jan Fonti ve věznici V
Kuřimi u Brna a o své pocity se podělil opět s Janem Mišurcem.
"Jaké byly vánoce ve věznici?"
"Věznice nejsou vybavené tak, aby si odsouzený mohl libovat ve vánočních
svátcích, ani v žádných jiných, ale něco nám věznice umožnila a povolila,
snažili jsme si vánoce zpříjemnit po svém. To znamená, co jsme si udělali,
to jsme měli a naopak."
"Kolik vás bylo na cele?"
"V Kuřimi jsme měli pět ložnic, každá ložnice pojala dvanáct odsouzených,
samozřejmě později se to o něco navýšilo, takže konečná kapacita byla
sedmdesát odsouzených. V tomto počtu jsme slavili vánoce."
"Byl stromeček?"
"Vánoční stromeček nebyl povolen."
"Mohli jste se třeba dívat na televizi během Vánoc?"
"Podle vnitřního řádu věznice, tzn. do 22 hodin."
"Vánoční večeře: kapr, rybí polévka - existovalo něco takového ve věznici
nebo se jedlo něco jiného?"
"Sezení společně u stolu neexistuje. Měli jsme bramborový salát a rybí
prsty, následoval jeden banán, jedno jablko."
"Co může člověk o Vánocích ve věznici dělat?"
"Je jasné, že ve věznici má člověk 24 hodin denně čas, i na zpytování
svědomí přijde řada, ale o Vánocích je jediné období z celého roku, kdy je
znatelná nervozita všech odsouzených vzhledem k tomu, že každý se snaží a
chce být doma. To vlastně možnosti nedovolují, návštěvy jsou zakázány."
"Nebyl žádný stromeček, nedávaly se tedy žádné dárky?"
"Dárky jen v případě, když jsme se chtěli překvapit sami sebou, tzn. že když
byl někdo oblíbený, koupila se mu třeba krabička cigaret v rámci dárečku."
"Takže ani Silvestr nebyl veselý?"
"V žádném případě. Jediná výhoda byla ta, že na Silvestra nám povolili
televizi až do půlnoci, mohli jsme se dívat na půlnoc, ale odbila půlnoc a
všichni museli do ložnic. Nemohli jsme se podívat například z oken na
střílející rachejtle apod."
"Možná nás teď poslouchají lidé ve věznicích, co byste jim vzkázal?"
"Až si každý odpyká svůj trest a dostane se ven, aby začal dělat všechno pro
to, aby se do těchto prostor nemusel vracet a nemusel prožívat Vánoce bez
rodin a netrápil tím další a hlavně sám sebe."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Liberecké děti připravují vánoční pásmo s Dušanem Kotlárem
V následujících minutách se společně vydáme mezi děti do speciální školy
Orlí v Liberci na zkoušku vánočního pásma s Dušanem Kotlárem. Reportáž pro
vás připravil Josef Švarc.
Vánoce mám nejraději,
když jsme všichni spolu,
to se nikdo nemračí,
času máme horu.
Vánoce mám nejraději,
říkám vám to znovu,
to se nikdo nemračí
a jsme všichni spolu.
... zvuková kulisa "Ježíšku panáčku..."
Já jsem malý koledníček,
přišel jsem k vám pro troníček,
troníček mi dejte
a jen se mi nesmějte.
Chumelí se chumelí,
maminnka jde pro chmelí,
a tatínek pro ovoce,
už se těším na vánoce.
Kdypak budou?
Hnedle, hnedle,
v předsíni už stojí jedle.
"Chtěla bych se zeptat Dany, jak vypadá u ní Štědrý večer?
"Ráno vstaneme, mamka uklidí, ať máme čisto na Vánoce, ozdobíme si
stromeček, mamka uvaří, jíme salát a řízek."
Někdo jiný:
"U nás na Štědrej den se sejdeme, tady u babičky, celá rodina ke stolu a
máme tam salát, kapra, prostě plno věcí."
"Co dostáváš za dárky?"
"Tak třeba nějaké věci na sebe, peníze...."
"Ráno vstaneme, uklidíme, máma připraví stůl, táta se dívá na televizi a
leží."
"Sedíme, koukáme na televizi, zpíváme."
"Já zdobím stromeček u nás."
"U nás zdrobí stromeček ségra a brácha."
"Já pod stromeček jsem dostala třeba zlatej prstýnek."
"Mně udělala velkou radost kytara."
"Pod stromeček jsem dostala štěně psa."
"Mně udělal velkou radost počítač."
"Každý dárek mě potěšil."
"No já se někdy s Bárou hádám, protože Bára mě štve. "
"Já sedím vedle Dany, vycházíme spolu dobře, někdy se spolu třeba bavíme,
někdy se hádáme, jak to jde."
"Paní učitelko, jaké děti jsou hodnější?"
"Každé dítě je své, každé dítě zlobí, a každé dítě má srdíčko na svém místě
a je důležité, jak s ním člověk pracuje, jak se o něj zajímá a každé dítě má
to svoje."
Děkujeme dětem ze Speciální školy Orlí v Liberci paní učitelce Tomasové a za
pěknou písničku Sandře Balogové. Děti, které by chtěly spolupracovat na
rozhlasových pořadech se mohou přihlásit v Malém studiu Liberec v ulici 8.
března 12.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Vánoce v rodině cizinců
Vánoce u nás slaví také lidé z různých zemí. Mezi ně patří i Lídie Grebo ze
Sarajeva, která u nás žije už přes deset let. Marie Vrábelová se jí zeptala,
jaké jsou ty její Vánoce.
"U nás se slaví dvakrát. Jednou se slaví na 25. prosince, druhé se slaví v
lednu, protože slavíme jak pravoslavné, tak katolické vánoce. Na oběd se
tradičně dělá ryba nebo krocan a je to tradiční rodinná oslava a přijdou i
příbuzní. Je to stejné jako u vás, jenom nenakupujeme tolik věcí, tolik
dárků."
"Dodržujete ty svoje tradice nebo se přizpůsobujete těm, které jsou
tady?"
"Moje rodina to oslavuje takovým způsobem, že víme, jaké jsou tady vánoční
zvyky, ale všechny je nedodržujeme. Máme stromeček, to je u nás také zvykem,
a ten zůstane do Silvestra. Jediná česká věc, kterou u nás máme, je
bramborový salát."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
|
"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Na vlnách Českého
rozhlasu 1 - Radiožurnálu si nás můžete naladit až v novém roce a to 7.
ledna 2005 v pátek ve 20.05. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních
studií, kde vysíláme i o svátcích. Naše vysílání najdete také na internetové
adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a zbilancujeme uplynulý rok.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a
Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen adaďives šunen. Vinčinas tumenge bachtaľi
karačoňa the bachatlo Nevo berš. Kaj tumenge savorenge te del o Del kamiben
andre tumare jila, bachtaľipen te sasťipen predalo tumare čhavore te
fameľii. U me korkori bi kamas, kaj niko le Romendar te nael pre
karačoňakere inepi, the andro nevo berš korkoro. Ada a vinčinas the le
Norbiske Brnatar the le phraleske Ondiske. Ondy te aves Bachtalo
Šťastné a veselé Vánoce a úspěšný Nový rok... Mějte se moc pěkně a klidný
víkend.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
| 
"Pocházím ze šesti sourozenců, bylo nás šest bratrů a čtyři jsme byli v
kapele "Bratia Kmeťovci". Poté, co nám dorůstaly děti, chodily do lidové
hudební školy a na konzervatoř, pomalu jsme to tedy vystřídali. Igor
studoval v Americe saxofon, v roce 1998 se vrátil založili jsme skupinu
Kmeťoband."
"Písnička je hlavně o postavě Buba Mara, postavě z filmu Bílá kočka, černý
kocour. Zpívá se o Buba Maře, která utekla od muže, měla svatbu, byla malá
atd. Klip jsme natočili, aby byl zajímavý pro lidi, tedy trochu komerčně.
Udělali jsme klip o mně, zamiluji se na diskotéce do dívky, představuji si,
jak si ji vezmu a jak se s ní vozím v dobrém autě atd. Ale nakonec si ji
vezme můj otec, který má více peněz a hezčí."
Poslech:
"Každý národ má své zvyky, své tradice, které určitě ctí. Čím se podle Vás,
pane Suchánku, liší romské Vánoce od těch českých?"
"Úctu ke starším a jeden k druhému jsme vždy měli. Alespoň v mé rodině se to
dodnes traduje a udržuje. Jsem ze Záhory od Bratislavy, Malacek, tam ty
tradice byly trochu odlišné od tradic mých romských přátel, známých, kteří
jsou třeba od ukrajinských hranic. U nás "pačiv", taková ta úcta ke všemu
musela být a musela se dodržovat, starší měl vždy přednost."
"Když zůstane na stole co jíst, bavíme se, veselíme se, přejeme si všeho
nejlepšího do nového roku. Nicméně ještě malou vsuvku, na něco jsem v
souvislosti se Štědrým dnem zapomněl: když byly malé peníze, musely být,
otec je donesl. Daly se do lavoru a v něm se druhý den ráno všichni myli. Na
Silvestra se dělá obdobná věc, aby peníze byly po celý rok. Pokud nebyly,
bylo to špatné, ale vždy se nějaká mince našla, v tom se muselo umýt. Jinak
se připravilo jídlo, co šlo, přišli hosté, hlavně rodina a vítal se nový
rok."
"Světlo z Betléma putuje, nevím, říkáme mu světlo přátelství, z Izraele
letecky ve speciálním bezpečnostním obalu putuje do budovy ORF v Linci a tam
jej tradičně přebírají pracovníci Českého rozhlasu České Budějovice, kteří
potom světlo dopraví k nám do Prahy, do katedrály Sv. Víta, do budovy
Českého rozhlasu."
"Tradiční vánoční akcí je primátorská rybí polévka, která se rozděluje
potřebným lidem tady v Praze na Staroměstském náměstí. Jak to bude letos
probíhat?"
"Při vánočních trzích musíme myslet také na ty, kteří nemají to štěstí, aby
měli úplné rodiny, aby měli rodiče a zázemí. Probíhá několik charitativních
akcí: na Staroměstském náměstí jsou dvě sbírky, jedna je nadace Chantal
Poulain a druhá Pražské děti, to jsou děti z dětských domovů, kromě nich tam
mají stánky Armáda spásy, Integrační centrum Zahrada, to je pro postižené
děti a dětský domov Hvozdy."
V hlavním městě žije přes 3000 bezdomovců. Jaké vánoce budou mít lidé bez
střechy nad hlavou? Přiblížil nám je Ladislav Varga - vedoucí střediska
Naděje v Praze.
"Jaké byly vánoce ve věznici?"
"Podle vnitřního řádu věznice, tzn. do 22 hodin."
Vánoce mám nejraději,
Někdo jiný:
"U nás na Štědrej den se sejdeme, tady u babičky, celá rodina ke stolu a
máme tam salát, kapra, prostě plno věcí."
"U nás se slaví dvakrát. Jednou se slaví na 25. prosince, druhé se slaví v
lednu, protože slavíme jak pravoslavné, tak katolické vánoce. Na oběd se
tradičně dělá ryba nebo krocan a je to tradiční rodinná oslava a přijdou i
příbuzní. Je to stejné jako u vás, jenom nenakupujeme tolik věcí, tolik
dárků."
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články