Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu
pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!
Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů
a nebude chybět ani romská hudba.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Peršo amenca džana pro benefično koncertos "Amari fameľia" savo kerdža e Ida
Kelarovo, Romano rat the Apsora andre khangeri Prahate.
Nejdříve se vydáme do pražského kostela Svatého Prokopa na Benefiční koncert
Idy Kelarové s Romano Rat a sborem Apsora.
Andro amaro studio avela te pobešen u te povakeren o Miroslav Luczka, andalo
prahakero socialno centros. Phenela amenge so odoj keren pradalo amare nipi
u sar pomožinena le nipenge pro karačoňakere inepi. Andro O Roma vakeren
šunena tiž nevipena andal amaro dživipen.
Ve studiu přivítáme Miroslava Luczku - ředitele Městského centra sociálních
služeb a prevence. Dozvíme se, jaké služby v centru poskytují i v době
blížících se vánočních svátků.
Mek adaďives vakeraha palo čhavore, so dživen bio peskere fameľii, phenaha
tumenge, kaj te mangen love pro školi u džana amenca tiž pro koncertos, savo
kerďa e grupa Bengas, kaj te leperen le nipem, kaj te na len o drabi.
V druhé polovině O Roma vakeren se vydáme do Vinohradského pavilonu, kde v
těchto dnech opět září Strom splněných přání. Dozvíte se o mezinárodním
fondu pro vzdělávání Romů ze střední a východní Evropy i jak získat
stipendium pro středoškoláky a přiblížíme vám také koncert S Bengas proti
drogám. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech
přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.
=[ Reportáž ]=
Na benefičním koncertu Idy Kelarové se vybralo téměř 95.000 Kč
Ida Kelarová, jedna z předních romských celebrit, připravila na druhou
adventní neděli benefiční koncert v pražském kostele sv. Prokopa. Její
kapela Romano rat a soubor Apsora vystoupily téměř ve dvou hodinovém
programu. Během večera se jim podařilo vybrat 95.000 korun. Kolegovi
Richardu Samkovi řekla už více sama Ida Kelarová.
"Vzniklo to celé tak, že na hradě Svojanov každoročně v létě organizují
romský festival a mezinárodní seminář, sjíždí se tam lidé z celého světa.
Stále mi tam nějak chyběly děti; rozhodla jsem se to zvětšit o dětský tábor,
kam každý rok přijede nějakých 45 - 50 romských, neromských dětí. Také se
nám podařilo zapojit do toho dětské domovy a samozřejmě jsou na to potřeba
finance. Před účastníky svého workshopu jsem nadhodila, že se nám nepodařilo
získat finance na tento tábor a oni mi nabídli, ať s nimi uspořádám
benefiční koncert a ať vyzpívané peníze dám na tábor. Již třetím rokem ten
tábor funguje díky tomu, že lidé, kteří se mnou dnes na koncertě vystoupili,
vyzpívali skoro 95.000, což považuji za velký úspěch."
"Jak se Vám podařilo dát dohromady takový počet cizinců a naučit je zpívat?"
"Svoje dílny a semináře dělám nějakých dvacet let, jezdím po světě a aspoň
se snažím předávat romskou kulturu přes písně, otevírám lidská srdce přes
romské cítění a tím se celý proces urychluje, protože potom se city v nich
daleko rychleji otevírají."
"Dnes tady farář řekl, že dokážete v každém probudit zpěv a každého naučit
zpívat. Je to pravda?"
"Trochu bych to opravila. Není úplnou pravdou, že bych někoho učila zpívat,
protože to já nedělám. Věřím tomu, že každý zpívat umí, tzn.že pokud si ten
člověk nevěří, musím mu nějakým způsobem pomoci, aby si věřit začal a aby
získal jistotu. A funguje to, lidé začnou zpívat, zjistí, že mají hlas, že
mají srdce a pak jim stačí jen píseň a je to tam."
"Kde budou Ida Kelarová a Romano Rat a Apsora ještě vystupovat?"
"V lednu se zakládá v Německu, v Berlíně německá Apsora a naše česká Apsora
je přijede podpořit na premiérový koncert."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Horké téma ]=
Bezdomovci mohou využít služeb Městského centra sociálních služeb a prevence
A je tu čas, kdy do studia zveme hosty. Tím dnešním je Miroslav Luczka -
ředitel Městského centra sociálních služeb a prevence.
"Pane řediteli, co vlastně vaše centrum nabízí?"
"Naše centrum nabízí různé typy sociálních služeb. Jsou to tzv. služby
sociální intervence, tzn. Sociální služby takové "první pomoci". Dále
nabízíme ubytovací služby, informační služby, služby terapeutické a
poradenské, ale také služby lékařské."
"Kdy jste vznikli?"
"Vznikli jsem před více než šesti lety."
"V únoru jste se podíleli na sčítání bezdomovců, jaké byly výsledky?"
"Konečné číslo při sčítání bezdomovců je asi 3069 lidí. Chtěl bych
podotknout, že se to týkalo pouze tzv."zjevného bezdomovectví", tzn. těch,
kteří jsou vidět na ulici. Řada bezdomovců je skrytých a my je neumíme
spočítat."
"A to je číslo, které se týká jen Prahy?"
"Ano, ale bezdomovci většinou z Prahy nejsou. Z uvedeného čísla je pražských
bezdomovců něco kolem dvaceti procent."
"Jak sčítání vypadalo konkrétně v terénu?"
"Sčítání proběhlo v únoru letošního roku, zkoumali jsme různé metodiky
sčítání po vzoru evropských velkoměst a došli jsme ke kompromisu. Několik
metodik jsme vzali a vytvořili novou, o které jsme si mysleli, že bude pro
Prahu nejvhodnější. Myslím si, že to nebylo úplně ideální, ale k určitému
číslu jsme došli. To číslo má určitou statistickou chybu, někteří
sociologové říkají, že to může být až 30%, i s tím se počítá. Důležité je,
že nějaké číslo je, protože to bylo historicky první sčítání bezdomovců v
České republice. Pokud je mi známo, žádné město doposud nic takového
neprovádělo."
"Jak využívají služby lidé, kteří se nacházejí v takové situaci a jak se o
nabídce mohou dozvědět?"
"Služby využívá pouze část lidí bez domova. Část si prostě nepřeje být
ubytovávána v nějakém kolektivním zařízení a volí jinou formu bydlení nebo
se uchyluje do jiných přístřeší. V současné době hlavní město Praha nabízí
několik ubytoven pro bezdomovce. My jsme otevřeli v minulém týdnu zimní
noclehárnu pro lidi bez domova. Zatím letos není, nechci to zakřiknout, tak
velká zima, nárůst není takový, ale to všechno může přijít."
"A jak vidíte, i na základě Vámi prováděného sčítání, situaci bezdomovců -
myslíte, že se jejich situace zlepšuje, lidí přibývá nebo naopak?"
"Na to je těžké odpověď. Za dva roky plánujeme provést další sčítání a potom
budeme vědět, zda se to číslo zvětšuje nebo zmenšuje, pokud použije stejnou
metodiku. Osobně si myslím, že žádný dramatický růst bezdomovců v posledních
pěti letech není. Trochu se změnila struktura bezdomovecké klientely, ale
procentuálně růst nebyl zaznamenán."
"Využívají služeb v centru i Romové?"
"Samozřejmě. Nemohu říct, že by se jednalo o významné procento, ale určitě
se v zimě v každém ubytovacím zařízení nacházejí romští spoluobčané,
většinou mimopražští."
"Zmínil jste se o tom, že nabízíte zimní noclehárnu. Co musí člověk
splňovat, aby tam mohl přespat?"
"Podmínky nejsou nijak složité, nekladou na potenciálního klienta vysoké
nároky. Každá ubytovna má jiné podmínky. Mluvím-li o naší, tak klient musí
mít deset korun na poplatek za nocleh, protože motivace placení má svou
určitou funkci. Do noclehárny se nesmí dostavit pod vlivem návykových látek
a musí plnit ubytovací řád."
"S jakými organizacemi spolupracujete?"
"Spolupracujeme tradičně s organizacemi, které se tomuto fenoménu v Praze
věnují" Naděje, Armáda spásy, Arcidiecézní charita, Nový prostor - to jsou
ty největší a potom samozřejmě další jiné organizace."
"Blíží se doba Vánoc, to je takové kritické období, které lidé bez domova
snáší nejhůře. Osamělí lidé jsou vlastně nejvíce ohroženi, statisticky je
prokázáno, že roste počet sebevražd. Jak na toto období reagují
bezdomovci?"
"Jak kteří. Někteří jsou již zvyklí, neboť takových vánoc zažili v
bezdomoveckých podmínkách více. Pro ty, kteří to zažívají poprvé, to musí
být těžké, ale musím říci, že většina organizací včetně té naší připravuje
na dobu vánočních svátků speciální program. Nechybí štědrovečerní večeře,
téměř každý, kdo se dostaví na setkání, dostane malý balíček s dárkem,
nechybí televize, cukroví. Samozřejmě domov to nenahradí, ale aspoň tímto
způsobem se lidem bez domova snažíme zpříjemnit vánoční svátky. Pokud by
někdo na tom byl psychicky špatně, tak součástí Městského centra sociálních
služeb a prevence je krizové, pracoviště lékařské, nestátní zdravotnické
zařízení, které nabízí lidem, kteří se ocitnou v těžké životní a
psychosociální situaci, nepřetržitou pomoc 24 hodin denně. Pokud by se někdo
zhroutil nebo byl v tak špatném stavu, že by musel vyhledat pomoc, jsme
připraveni pomoci, služba funguje i přes vánoční svátky."
"Myslíte, že situace lidí bez domova je tak bezvýchodná, že ten domov nikdy
nenaleznou nebo se vám také stalo, že někdo po letech strávených na ulici
znovu někde usadil, měl rodinu a potom přišel za vámi a poděkoval vám za
vaši pomoc?"
"Stává se to. Samozřejmě je určité procento lidí, kteří plánovitě zůstávají
bezdomovci z různých důvodů, přežívají na ulici, je to jejich volba. Není to
často. Řada z nich se vrací, podaří se jim socializovat. Je důležité říci,
že většina organizací má sociální programy. Součástí péče, sociálních služeb
je i integrace občana do většinové společnosti. Maximálním cílem sociální
činnosti je návrat lidí zpět, a proto je důležité vytvořit několik podmínek.
Mít kde bydlet a mít práci - tyto dvě podmínky jsou právě pro tuto
klientelu, která může mít někdy záznam v rejstříku, velmi těžké."
"A stalo se vám tedy někdy, že by za vámi někdo přišel po návratu do
"normálního života"?
"Ano, na Praze 1 v ulici Karolíny Světlé 7 máme poradnu pro bezdomovce, je
to prostor, kde se mohou setkávat, dát si kávu, vyprat si, občas pořádáme
přednášky. Sem se vrací tehdejší klienti, pracovnicím centra přicházejí
ukázat své nové partnery, děti a je to takové radostné. Není toho mnoho, ale
když takový člověk přijde, máme z toho velkou radost."
"Pomalu končí rok 2004. V Našem rozhovoru jsme určité věci zhodnotili, co
chystáte do roku nového a následujících let?"
"Chystáme mnoho nových projektů, těším se na ně a současně mám trochu obavy.
Před námi stojí úkol zpracovat několik projektům, které by měly čerpat
prostředky z Evropského sociálního fondu. Řada z projektů se týká
bezdomovecké klientely a doufáme, že se tento poměrně administrativně
náročný proces podaří zvládnout a přibližně v prvním pololetí příštího roku
ty projekty rozjedeme. Budou se týkat například podporovaného zaměstnání
nebo podpory zaměstnaneckého potenciálu bezdomovců, komunitního plánování a
vzdělávání sociálních pracovníků. To jsou nejbližší úkoly. Samozřejmě již
běžící projekty budeme stále podporovat a pokusíme se je zlepšit."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Vzdělávací program Romprojekt se i v příštím roce stane hlavním bodem
spolupráce Valašského Meziříčí na Vsetínsku s nizozemským partnerským městem
Bussum. Radnice budou společně v rámci projektu, který je zaměřen na
vzdělanost a pracovní uplatnění Romů, hlavně monitorovat výsledky
zaměstnanosti a předávat zkušenosti dalším městům a institucím.
Ústřední rada Sintů a Romů v Německu se nevzdává naděje na zřízení památníku
romským obětem holocaustu. Rada požádala spolkového kancléře Gerharda
Schroedera, aby se zasadil o urychlení plánů výstavby pomníku na památku
zhruba půl miliónu Sintů a Romů zavražděných běhen druhé světové války. Rada
by chtěla, aby byl památník romským obětem odhalen příští rok paralelně s
budovaným památníkem holocaustu.
Fotografie z každodenního života slovenských Romů přináší výstava s názvem
Romové svýma očima v Kulturním centru Stanica v Žilině. Výstava, která měla
před časem premiéru v Bruselu a v několika dalších belgických městech, se
tak poprvé dostala na Slovensko. Cílem projektu bylo vytvoření obrazové
zprávy ze života Romů - bez manipulací a cizích zásahů.
Přesně za týden zahájí starostka městské části Praha 7 Ivana Kučerová v
areálu holešovického pivovaru akci Holešovické vánoce. Zájemci mohou
shlédnout, jak slaví Vánoce Slováci či Romové a zazní také černošské
gospely. Pro návštěvníky budou Holešovické Vánoce otevřeny 18. prosince od
10.00 do 20.00 hodin a 19. prosince od 10.00 do 18.00.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Český rozhlas uspořádal sbírku hraček pro děti z dětských domovů
Ještě o víkendu můžete darovat hračku pro děti z dětských domovů. Tradiční
vánoční sbírku pořádá už po šesté Český rozhlas. Více informací poskytl Janu
Mišurcovi marketingový a PR manažer Českého rozhlasu Jiří Horyna.
"Ta sbírka probíhá už od 29. 11. do 11. 12. a to denně mezi 9 a 18 hod. a
posluchači mohou své dárky nosit buďto do studiového domu Českého rozhlasu,
v Římské ul. 13 na Praze 2 nebo do budovy Českého rozhlasu-Plzeň, nám. Míru
10."
"Jaké hračky se vybírají?"
"Vybírají se jakékoliv hračky, které udělají dětem radost. Jenom prosíme
naše posluchače, aby ty hračky byly čisté a aby byly použitelné. Aby se
opravdu daly darovat dětem, aby byly v dobrém stavu. Ty hračky nemusí být
nové."
"Musí být zabaleny, nebo se o to postará Rozhlas?"
"Zabaleny být nemusí, naopak je lepší, když zabaleny nejsou, tedy jenom když
jsou zabaleny v nějaké igelitové tašce nebo tak, aby se nepoškodily. Ale
jelikož je pak rozdělujeme dále konkrétním dětem, tak je stejně rozbalujeme
a kolikrát musíme poškozovat poměrně krásná zabalení."
"Je vůbec zájem o tuto sbírku, nosí lidé hračky, jaké se popřípadě už
vybraly? Co Vás třeba zaujalo za hračku?"
"Já myslím, že ten zájem je každoročně docela velký. Každý rok vybereme více
než 2000 dárků, obdarujeme více jak 2000 dětí ze zhruba 20 dětských domovů z
celé České republiky. Ty hračky bývají různé, nejvíce to jsou plyšáci, pak
tu bývají autíčka, panenky, různé Barbie. Bývají to míče nebo většinou
starší slečny si přejí nějakou kosmetiku, chlapci zase ping-pongové pálky."
"Kdy ty dárky budou převezeny do dětských domovů, jak to bude probíhat?"
"Sbírka končí tento víkend a ty hračky budou v pondělí ráno převezeny do
Havlíčkova Brodu, kde je náš partner, se kterým to pořádáme, Tango Havlíčkův
Brod rozdělí. A 19. 12. v Havlíčkově Brodě slavnostně předá zástupcům
dětských domovů."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Ve Vinohradském pavilonu opět září Strom splněných přání
V následujících minutách se společně vydáme do Vinohradského pavilonu v
Praze, kde stojí tradiční Strom splněných přání - Českého výboru pro UNICEF.
Pod tento vánoční strom můžete přinést také dárek, který bude předán
opuštěnému dítěti. Více informací k tomuto charitativnímu projektu zjišťoval
opět Jan Mišurec.
"Jsme ve Vinohradském pavilonu v Praze, Jana Havlínová, dobrovolnice. Máte
na starosti dnes sbírku hraček tady v pavilonu. Jak vlastně tato sbírka
probíhá?"
"Sbírka probíhá formou, že máme seznam přání, seznam dětských přání z
dětských domovů, kterých je okolo 700 a lidé mohou přijít, prohlédnout si
seznamy a vybrat si dárky, které pak zakoupí a do 20.12. přinesou sem k nám,
aby se pak dostaly k dětem."
"Jaká přání převládají nebo jaká přání to jsou?"
"Převládají třeba stříbrné šperky, různé discmany, pak pro menší děti
samozřejmě hračky a různé oblečení."
"Zajímají se lidé vůbec pro koho ty hračky jsou, komu je budou
kupovat?"
"Tak určitě se lidé zajímají a myslím, že největší zájem je právě o malé
děti, ke kterým se hračky pak dostávají. U každé přání je připojen věk,
jméno a také se mohou dozvědět z jakého dětského domova dítě je."
"Máte tady také kasičku UNICEF, mohou se tu také darovat peníze?"
"Tak z těchto peněz, které se tady sesbírají se budou kupovat dárky, které
lidé nevyberou nebo které zapomenou přinést."
"Eva Dragovič, manažerka Vinohradského pavilonu - kolikátým rokem se tato
sbírka tady u vás koná?"
"Tak tento rok je mimořádný, je to 10 ročník Stromu splněných přání. Chodí
sem noví lidé a protože je to 10 ročník, tak někteří lidé jsou na to zvyklí
a je to taková tradice."
"Zeptal bych se jakým způsobem bude sbírka ukončena a zdali bude také nějaký
kulturní program?"
"Ano bude, budou tady slavné osobnosti, různí zpěváci, bude tu kouzelník.
Také sem plánujeme přivézt 80 dětí, uděláme takovou malou party. Budou to
takové veselé, veselé vánoce, 20.12. a bude to od 12 hod."
"Přesto se může stát, že některá přání zůstanou nevyslyšena, že se nepodaří
nasbírat všechny dárky. Jak to bude probíhat?"
"20. je ukončení, do 20. mohou lidé přivézt dárky. Dárky, které nebudou
přineseny do 20. 12., tak do 22. 12. všechny ostatní dárky, které chybí,
zajistí pavilon."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V Paříži byl ustaven mezinárodní fond pro vzdělání Romů
V Paříži byl ustaven mezinárodní fond pro vzdělání Romů ve střední a
jihovýchodní Evropě. Zasedání se zúčastnili představitelé řady mezinárodních
institucí a zástupci desítky zemí včetně Slovenska a Česka. Patrik Kraus k
mikrofonu pozval ředitele kanceláře české vládní rady pro záležitosti romské
komunity Czeslawa Waleka.
"Ona to byla schůze donorů, takže se konference zúčastnili hlavní donoři té
nadace, což byly státy, hlavně západoevropské, dále Open Society Institute,
Světová banka a jiní velcí donoři. Došlo k dohodě, že se sesbíralo 41
miliónů Eur, 30 miliónů dal p. Soros z Open Society
Institute a 11 miliónů jiní donoři. A vlastně byli jsme informováni o tom,
jak ten fond bude fungovat."
"Co tato dohoda Romům přinese?"
"Přinese peníze pro projekty v oblasti vzdělávání Romů."
"Jak se budou tyto finance přerozdělovat do určitých zemí?"
"To ještě není úplně jisté. To je třeba ještě dořešit. Řada těch donorů
omezila své peníze jenom třeba na Balkánské státy, takže pro Českou
republiku není celá ta suma, ale jen jistá část té sumy. Bude se
přerozdělovat na projekty pro neziskové organizace a pro stát, i když se
přihlásí do té nadace. Fond bude podporovat hlavně systémové změny anebo
projekty, které budou působit na systém. Dále pilotní projekty, analýzy
vzdělávacího systému."
"Jak Vy sám hodnotíte romský vzdělávací fond?"
"Já se snažím hodnotit to realisticky. Zatím se nic nezačalo, ale musíme být
vděční za každý finanční příspěvek, který se do této oblasti dává a bude
záležet hodně na aktivitě jak neziskových organizací českých, tak české
vlády a na jejich předkládaných projektech."
O mezinárodním fondu pro vzdělání si Patrik Kraus povídal s Czeslawem
Walekem a u tohoto tématu ještě zůstaneme. Do 20. ledna si romští studenti
mohou požádat o stipendium na MŠMT. Více nám řekla Markéta Šobrová.
"Je určen pro romské žáky střední školy, jejichž rodinám způsobuje
financování na školách značné potíže a bez těchto peněz by nemohli dokončit
své studium. Týká se všech středních škol, vyšších odborných škol i učebních
oborů a středních odborných učilišť s maturitou."
"Kde mohou romští studenti o tuto podporu požádat?"
"Žádají si žáci prostřednictvím školy na Ministerstvu školství mládeže a
tělovýchovy."
"Týká se tato podpora všech studentů? Hraje nějakou roli třeba prospěch ve
škole?"
"Týká se to opravdu všech studentů. Akorát by to mělo být určeno pro
studenty, kteří do těch škol opravdu dochází."
"Připravuje Ministerstvo školství ještě nějaké další projekty týkající se
romských studentů?"
"Ministerstvo školství má i další programy, které se romských studentů
dotýkají nepřímo nebo respektive romských žáků, jedná se o romské asistenty.
A Ministerstvo školství se v budoucnu chystá otevřít program, podobný
program pro romské vysokoškoláky."
"Do kdy musí žáci středních škol podat přihlášku na podporu?"
"Termín je do 20. ledna, s tím, že rozhoduje razítko podací pošty. V
některých případech je o tomto programu informuje škola a dodá jim i
formuláře. Může se stát, že škola nebude mít formuláře k dispozici nebo
nebude mít k dispozici informace o tomto programu, tudíž potom žáci ať se
obrátí na romského poradce."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Skupina Bengas uspořádala koncert proti drogám
Právě v těchto chvílích v pražském divadle PONEC začíná koncert nazvaný
Bengas proti drogám. Více už o akci Richardu Samkovi řekl Milan Horvát.
"Dnešní akce je kulturně informační akce zaměřená na Romy a nejen na Romy a
na drogovou problematiku."
"Proč se kapela Bengas tohoto projektu zúčastnila?"
"Tak pro Bengas to není první ani poslední akce s takovýmhle zaměřením.
Hráli jsme už Bengas na Irák, to byla taková první akce, kde jsme vlastně
křtili i naše CD. Pak v České televizi pro Kuře - pomozte dětem, pak jsme
hráli v létě pro Uganda Fest, tam se stavěla nemocnice. Pak pojedeme s
nadací Terezy Maxové 14., 15. do Ostravy a do Brna. Jinak celoročně jezdíme
po dětských domovech, kde pro ně děláme od rána do večera program."
"Dnešní akce je tak trochu spojená s Vaší prací. Vy pracujete v Sananimu.
Co máte na starosti? Co děláte?"
"Pracuji v Sananimu jako interní sociální pracovník. Mým posláním je najít
lokalitu Romům; je to obtížné, někteří mí kolegové se báli jít mezi ně,
vyměňovat jim stříkačky, dávat jim zdravotnický materiál. Mým úkolem je tam
jít a vysvětlit Romům, že to jsou kolegové, kteří jim chtějí pomáhat."
"Vy jste muzikant, jak jste se dostal k práci terénního pracovníka?"
"Byl jsem již předtím rozhodnutý pomáhat lidem v nějaké sociální sféře. Mám
negativní zážitky s bratrem a bratranci, kteří v drogách lítali, chtěl jsem
s tím něco udělat. Bratrovi jsem zařídil takový domácí detox, hlídal jsem ho
24 hodin denně, aby si nešel koupit fet. Začal jsem to dělat a myslím si, že
jsem teď určitým vzorem pro ostatní - že nemáme jen čekat, aby nám někdo
zvenku pomáhal, nějaká majoritní společnost, ale my sami jako Romové musíme
řešit problémy, nečekat na pomoc zvenku."
"Jak zvládáte práci v Sananimu a svá studia, přihlásil jste se na
školu..."
"Obojí se mi propojuje. Škola má mnoho do činění s touto prací, práce je
sociální, moje škola je sociálně-právní. Sám jsem cítil potřebu vzdělat se v
oboru sociální pracovník a škola mi to umožňuje a jsem tomu rád."
"Můžete konkrétně říci, co se učíte?"
"Jako na všech středních školách je vedle českého jazyka matematika,
dějepis, občanská nauka, sociální právo a speciální předměty jako sociální
komunikace, v níž děláme modelové situace, a to mohu použít v terénu."
"S jakou úspěšností se setkáváte, co se týče navazování kontaktů a
zprostředkovávání pomoci?"
"Myslím si, že tím, že jsem muzikant a všichni mě znají, vše je rychlejší.
Přijdou ke mně, zeptají se co kapela a podobně. Když jim řeknu, že tam
nejsem za kapelu, ale jako sociální pracovník, koukají. I když teď už to
většinou vědí, přece jen to dělám rok a půl."
Já ještě dodám, že společně s Bengas si dnes zahrají - kapela Khetane a
cimbálová muzika Miroslava Kaleji.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete
opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu.
V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také
na internetové adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů, ale celé vysílání bude
věnováno převážně Vánočním svátkům.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren Anna Poláková a
Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Iriňďa amenge fameľia Prahatar, kaj das
giľi pradalo Ondys Cina. Ondy te aves Bachtalo u tumen Romale savore so amen
šunen tiž te aven Bachtale. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma
vakeren. Ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně a klidný víkend.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
|