Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Na vlnách Českého rozhlasu 1- Radiožurnálu - vítejte při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro Vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo vakeraha pal oda, so kampel le roňijege te keren, kaj ta nachuden rakovina. Dodžanena tumen tiž, save džuvľija kamen te en temutni Miss Roma - adaďives sas Prahate castingos u amen odoj samas tiž u phenaha tumenge sar dopejľa o projektos, andro savo pes sgejle fameľii pro kurkeskero chaben.

Dozvíte se, že sdružení Slovo 21 organizuje vyšetření romských žen mamografem, vydáme se do pražského kongresového centra na - casting - nejkrásnější romské dívky z České republiky. Ta se poté zúčastní světové soutěže a řekneme Vám, jak dopadl nedělní oběd projektu Rodina od vedle.

Mek adaďives vakeraha palo jekhetaniben Sananim u pal lengere projekty predalo Roma, džana amenca Prahate, andre skľepica Romen a dodžanena tumen, so pes ka mende kerel, predalo nipi so nadikhen. Amaro šuniben zaphandaha vakeribnaha palo adventos.

Ve druhé polovině O Roma vakeren Vám přiblížíme práci sdružení Sananim, kde pracují i Romové. - Pozveme Vás také do pražského obchůdku Romen. - Kde a jak mohou sehnat pomoc nevidomí - Vám prozradí další dnešní téma - a v závěru nám Vlado Oláh řekne, jak se připravuje na Vánoce v době adventu. - Tolik z programové nabídky a teď už Vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Richard Samko.

V pražském Kongresovém centru dnes vybírali dívky do soutěže - Miss Gypsy World. Patrik Kraus se Štefana Ličartovského zeptal, jaký význam bude mít pro Romy tato akce.

"Tady ta celá záležitost, která tady bude, zisk a podobné věci půjdou čistě na humanitární věci."

"Slibujeme si celou krásu toho romství, samozřejmě si slibujeme finanční prostředky, které by měly pomoci vybudovat i centrum pro národnosti."

"Samozřejmě že to je podle krásy, to je priorita. Až pak je to znalost romského jazyka, dějin a tak dále. Dívka nemůže být jenom krásná."

"My se držíme těch tradic, takže tradiční způsob života a pak ten neromský způsob života 21. století."

"Jsou tam vlastně tři subjekty. Samozřejmě hlavním subjektem je občanské sdružení "Projekt šance", dále pak "Art Archeus" a pan Miloš Hora, který je hlavním organizátorem celé akce."

"Tak určitě bych to chtěla vyzkoušet. Je to trochu jiné, než česká soutěž, tak určitě máme nějakou šanci, takže to chci zkusit."

"Dnešního castingu se účastnila i Marta Balážová, která skončila v první dvacítce soutěže Česko hledá SuperStar. Proč jste se do Miss přihlásila?"

"Přihlásila jsem se proto, protože ráda absolvuji různé soutěže, jakéhokoliv zaměření a jsem zpěvačka a přišla jsem si sem i zazpívat."

"Jsem samozřejmě ráda. Jsem ráda, že jsem postoupila a jsem ráda i kvůli svojí sestřenici, která také postoupila, protože to je hlavní důvod, proč jsem tady i já."

Sdružení Slovo 21 pořádá druhým rokem bezplatné vyšetření žen mamografem. Jedná se o preventivní a včasné podchycení onemocnění prsních nádorů. Více už pověděla Marii Vrábelové organizátorka této akce Martina Horváthová.

"Tak vyšetření mamografem, jak už asi všichni posluchači vědí, je vyšetření speciálním přístrojem. Jde o vyšetření ženských ňader."

"Tak většina žen, které s námi chodí na prohlídky tak právě proto, že jsou informovány, tak k té prohlídce svolí. Větší problém je tedy na tu prohlídku přivést ženy, které o tom moc neví a právě jediné, co vidí před očima je ten strach z případného nálezu."

"Tak samozřejmě, aby se nebály a vyšetření mamografem podstoupily. A to nejenom jednou za život, ale pravidelně každý rok, tak jak se to správně má. Aby v případě kdyby se něco objevilo se mohlo včas zasáhnout."

"Tak vyšetření mamografem je vlastně bezplatné, formou screeningu, tzn. takového plošného vyšetřování všech osob od 40 let. To znamená každá žena, které je nad 40 by měla každý rok chodit na vyšetření."

"Když bude mít žena obavy si zajít za lékařem, kde by se mohla informovat? Kde by se mohla o tom dozvědět víc?"

"Samozřejmě nás mohou kontaktovat u nás v kanceláři a my jim nějakým způsobem budeme schopni poradit. A říct jim osobu, na kterou se mohou v této věci obrátit"

"To znamená, že spolupracujete s konkrétním zdravotnickým zařízením?"

"Ano, spolupracujeme s klinikou DTC na Praze 4, která má speciální oddělení Mama-centrum, myslím si jedno z nejznámějších v republice. A speciálně spolupracujeme s MUDr. Skovajsovou, která je vlastně jednou ze zakladatelek toho bezplatného screeeningu nebo iniciátorek bezplatného screeeningu v České republice."

"Letos je to podruhé, kdy organizujete toto vyšetření. Bylo více žen minulý rok nebo letos?"

"Minulý rok se zúčastnilo jednorázového vyšetření asi 10 žen. Tento rok plánujeme 2 kola, dneska se koná to první. Je nás tady asi 7 a stejný počet předpokládáme i příští týden."

"Tak my rozhodíme sítě pomocí osobních kontaktů a tak podobně a potom samozřejmě všechny přihlášky bereme v úvahu."

V neděli 28. listopadu pozvalo sto českých rodin na oběd lidi jiné národnosti, kteří u nás trvale žijí. Ojedinělé setkání proběhlo například v Mostě, Hradci Králové, Plzni či Ostravě. Projekt nazvaný "Rodina od vedle" připravilo občanské sdružení Slovo 21 společně s ministerstvem práce a sociálních věcí. Nedělní setkání sledoval kolega Richard Samko. Povídal si o něm s výkonnou ředitelkou sdružení Slova 21 Jelenou Silajdžič, hostitelem Martinem Zikmundem a Mirou Kulič.

"Z toho, co se stalo minulou neděli v České republice, proběhlo opravdu něco zvláštního. Projektu se zúčastnilo tisíc lidí; pokud jde o cizince, zúčastnili se lidé z 42 států a české rodiny byly také různé, různé sociální zázemí, různé profese, různé zájmy. Vše se neskutečně propojilo."

"Máte nějaký konkrétní případ z nějaké rodiny? K čemu tam došlo? Plakalo se?"

"Ano, u několika setkání se plakalo, takových příběhů je více. Například rodina ze Srbska, která nechtěla žít ve válce a rozhodla se přijít do České republiky. Pán má rád rybaření, viděl, že město Aš má v erbu ryby a rozhodli se tam jít. Až po příjezdu do Aše zjistili, že nejbližší řeka je 50 km daleko, ale usadili se tam a zůstali. Srbská rodina se setkala s rodinou českou a u jejich setkání tekly slzy."

"Průzkumy tvrdí, že Češi jsou netolerantní vůči cizincům. Ve vašem projektu Rodina od vedle to tak není, hlásily se vám české rodiny a měli jste velký ohlas. Jaký je tedy podle vás vztah Čechů k cizincům?"

"Je to různé. Náš projekt potvrdil i něco jiného. Potvrdil obě dvě myšlenky. Někteří lidé mají špatný vztah k cizím, rozumím tomu, protože společnost byla hodně dlouhou dobu uzavřená. Projekt ale ukázal, že stačí oslovit, člověk člověka a člověk začne přemýšlet o něčem jiném a jakmile druhého pozná, vše se změní. Proměnou pošli i ti s původně negativní zkušeností."

"Martin Zikmund, evangelický farář. Co Vám dalo to nedělní setkání?"

"Pro mě to bylo velké povzbuzení a radost, zvlášť jsem si považoval, že pro naši rodinu byla vybrána rodina ze Sarajeva. Říkali jsme si, kde navážeme apod., ale šlo to velmi snadno a paní s holčičkami byly velice milé. Po chvilce mi připadalo, že se známe už dávno."

"Kladně. Především bych chtěl vyjádřit svou úctu a obdiv rodinám cizinců. Pokud vím, tíhnou spíše ke sdružování s krajany a žijí v jakémsi ghetu. O to více si cením těch, kteří z tohoto gheta chtějí vyjít a stát se uvědomělou součástí české společnosti."

"Všichni jsme se radovali. Řekli nám, že jdeme k rodině, která má tři děti, muž je farářem a jeho žena inženýrkou ekonomie. Byla jsem ráda, že si popovídáme o společných tématech, také se zajímám o ekonomii. O evangelické církvi jsem nic nevěděla, řekla jsem si, že si o tom aspoň trochu promluvíme. Chybí mi zde intelektuální rozhovory, nemám s kým mluvit. Dopadlo to překrásně, děti byly spokojené, my také."

"Byli jsme všichni překvapení, jak dobře jsme se cítili. Prostě jako doma. Pan Martin řekl, že je to jako bychom se znali už léta. Mluvili jsme spolu šest hodin. Vyměnili jsme si telefonní čísla, domluvili se, že si zavoláme a něco společně podnikneme, třeba půjdeme na procházku. Nám se to moc líbilo. Moje holky byly veselé a stále se ptají, kdy půjdeme zase na návštěvu."

Projekt "Rodina od vedle" bude pokračovat i příští rok. Tentokrát ale hostiteli budou cizinci žijící v České republice.

Evropský soud pro lidská práva se už brzy bude zabývat případem 18 romských dětí z Ostravy umístěných ve zvláštní škole. Případ začal v roce 2000, kdy rodiče dětí podaly žalobu k Ústavnímu a poté i k Evropskému soudu pro lidská práva, protože jejich děti byly automaticky přeřazeny z běžných základních do zvláštních škol a je jim tak upíráno právo na vzdělání. Po rozpoutání diskuse umožnili úředníci ostravského školského úřadu žákům zvláštních škol přestoupit do běžných základních škol.

Český statistický úřad nikomu neposkytuje údaje získané při sčítání lidu. Informace, které lidé při sčítání uvedli, jsou po zpracování anonymní a sčítací tiskopisy jsou už skartovány. Úřad tak reagoval na vyjádření soudců, kteří upozornili na problém určování k romskému etniku. Podle nich jsou v některých případech odvolacími soudy vyzýváni, aby pro zjištění, ke které národnosti se poškozený hlásí, využívali údaje ze sčítání lidu.

Humanitární pomoc pro Romy z Kosova (Foto: ČTK)

Čeští vojáci předali v Kosovu druhou část humanitární pomoci určené pro nejchudší romské děti, kterou zajistilo občanské sdružení ADRA. Dvě stovky dětí, které vojáci vytipovali přímo v terénu, dostaly zimní obuv. Pomoci se dostalo dětem ve věku od tří do 16ti let z kempu v blízkosti obce Plemetino, která spadá do oblasti Obilič.

Na východě a na jihu středního Slovenska přibývá Romů v osadách. Porodnost romských žen je v nich třiapůlkrát vyšší, než u žen většinové populace. Vyplývá to z údajů Slovenského statistického úřadu. Obyvatelstvo žijící v obcích s nízkým životním standardem má reprodukční chování typické pro rozvojové země - vysokou plodnost, vysokou úmrtnost a začátek reprodukčního procesu posunutý do velmi nízkého věku.

V Praze se školili romští terénní sociální pracovníci, kteří budou docházet do rodin a pomáhat lidem závislým na drogách v ulicích města. Přípravu pořádala společnost Sananim. Jan Mišurec oslovil vedoucí doléčovacího centra Sananimu Pavlu Dolanskou, která nám k tomuto projektu prozradila více.

Mgr. Pavla Dolanská (Foto: www.sananim.cz)

"Tento kurz navštěvuje zhruba 11-12 osob. Jeho hlavní náplní je vzdělávání pro práci s uživateli návykových látek. Kurz je zaměřen na individuální práci s uživatelem a také na jeho rodinu, na práci s rodiči a jinými osobami, které s nimi přijdou do styku. Jsou tam lidé, kteří se v praxi pohybují, mají své klienty a i o nich v rámci kurzu hovoříme."

Pavla Dolanská nám také řekla, že přesné počty Romů závislých na drogách se nevedou.

"Každé zařízení by Vám bylo schopno nějakým odhadem říct kolik má romských klientů, ale je fakt, že speciálně romští uživatele mají potíže kontaktovat se s nějakou oficiální institucí. Takže asi vůbec největší spektrum těchto klientů najdeme právě v nízkoprahových programech a hlavně v terénních programech. Proto vlastně také školíme terénní pracovníky, kteří klienty vyhledávají přímo v jejich přirozeném prostředí. Ale netroufám si vůbec říct nějaký skutečný odhad kolik romských závislých můžeme třeba v Praze potkat."

To nám řekla Pavla Dolanská vedoucí z doléčovacího centra Sananimu. Jan Mišurec si pozval k mikrofonu terénní pracovnici Natálii Šolínovou a zeptal se proč se školení zúčastnila.

"No tak za prvé, přivedlo mě tam to, že když to člověk vidí, že se mladí lidé ničí drogami a hodně mladých lidí na tohle umírá. Druhá věc, která mě tam přivedla je to, že mám dceru, které je 19 1/2 let a neuměla bych si představit, kdyby se to mělo stát jí. Nějak pomoct, dát těm lidem pomoc, nejen třeba dceři."

"Hodnotím ho celkem dobře, protože to co člověk neví, tak se tam vlastně doučí. To už třeba ti druzí mají za sebou a mohou nám říct co a jak. Jak do toho a jak těm lidem vlastně pomoct z té krize, z té nouze.

"Celkem mám, protože nevím, co všechno se dá o těch lidí čekat, protože lidé jsou všelijací. Sto různých lidí, sto různých povah."

"Ano, určitě ano. Pravě že spoustu, spoustu mých kamarádu, kamarádek. Vím, že to vždy začnou lidé dělat z toho důvodu, že mají třeba problém a neumí se z něj dostat. Tak začnou s drogami a pak už nemají úniku. Jdou třeba na léčení, ale většinou se vrací zpátky do toho koloběhu."

"Co podle Vás člověk musí udělat, aby se zbavil té závislosti na droze?"

"Hlavně mít pevnou vůli, takovou, aby s tím přestali a také ta různá centra další péče."

Zítra oslaví obchůdek Romen, který sídlí v Nerudově ulici v Praze své druhé výročí. Jaké budou oslavy prozradila - Marii Vrábelové - Pavlína Radlová.

"V obchůdku se chystají narozeniny, které máme 4. 12., v sobotu, od 15 hod. Je to v podstatě takové vyvrcholení toho letošního roku. Sezveme tam spoustu známých lidí i neznámých. Bude tam zpívat pan Biháry, povídat bude paní Hybšmanová/Hybšmannová, myslím, že to bude velmi příjemné odpoledne."

"Změnilo. Změnilo se obsazení obchůdku, ale jinak si myslím, že ani ne, že se to tak usídlilo a je to v podstatě stejné. Máme teď ale spoustu nového zboží. Máme nové knížky, cd. Těch cd je tam teď už tolik, že se nám to tam ani nevejde. Máme prostě hodně moc nového zboží."

"Ty nám nedělal přímo nějaký romský výrobce, ale spíš je to jakoby doplňkem, tou barvou a tím vším okolo takový, myslím si, krásný doplněk toho našeho prodeje."

"Kdo s Vámi spolupracuje? Nebo kdo Vám teď momentálně dodává své zboží?"

"Dodávají nám spousty výrobců, mimo jiné pan Dzurko samozřejmě, pan David Husár z Jablonce nad Nisou. Dodává nám pan Gadžor krásné sošky, pan M....... nádherné sošky, dřevěné. Je to prostě hodně moc výrobců, nerada bych na někoho zapomněla, je jich opravdu hodně."

"Pro děti máme samozřejmě korálky, dřevěné výrobky a jsou tam také hlavně výrobky od dětí. A ty jsou samozřejmě také pro děti. Myslím, že si tam vybere každý."

Společnost Tyfloservis nabízí praktickou pomoc a poradenství lidem s postižením zraku. Nevidomí se potýkají s mnoha problémy, často také nemohou sehnat práci. Romové často nevědí jaké existují pomůcky a jak si je mohou opatřit. Alarmující jsou navíc také počty zrakově postižených. Janu Mišurcovi to řekl ředitel Tyfloservisu Josef Cerha.

"Nejčastější výskyt těžce zrakově postižených je někde ve střední Africe a v jižní Asii. Světová zdravotnická organizace udává, že ve světě to může být až 45 milionů nevidomých, což je obrovské číslo. A k tomu můžeme s klidným svědomím přičíst dalších asi 150 milionů slabozrakých. Co se týče našich zemí, tak ty příčiny jsou asi následující - něco padá na vrub vrozeným chorobám, něco padá na vrub úrazům, jisté procento zabírá takový nepříznivý důsledek těžkého stupně cukrovky, něco bude tzv. glaukom, nebo-li zelený zákal a v poslední době přibývá hodně makulární degenerace věkem podmíněné, to je taková choroba, která se projevuje až ve vyšším věku."

"Já sám můžu říct, že jsem vážně postižený, je to takové stadium těžké slabozrakosti. Znamená to, že něco vidím, jsem schopen rozlišit siluety lidí, ale na to abych rozpoznal o koho jde, abych viděl do obličeje, to ne. Mám vážné problémy se čtením. Já sám jsem začal navštěvovat běžnou školu, v té době jsem dobře viděl. Ta vada se mi vážně projevila až tak kolem té čtvrté, páté třídy, takže jsem měl možnost se naučit číst a psát. No a od té doby se potýkám s tím vážnějším postižením, čili mám i tuhle osobní zkušenost."

"Souvisí to právě s osamostatněním a s tou schopností být co nejvíce nezávislý na pomoci druhých. Jsou to dovednosti související právě s péčí o sebe a o svou domácnost, tzv. sebe-obsluha. Třeba i péči o malé dítě a takovéhle samé praktické věci. Další takovou velkou sférou je pomoc těm, kteří mají problémy se samostatnou chůzí. S tím, jak se orientovat v prostoru. A další takovou velkou oblastí, kde můžeme těžce postiženým pomoct je výuka čtení a psaní bodového písma, která začíná rozcvičením hmatu, což je smysl, který může hodně nahradit a hodně pomoct tam, kde oči nestačí."

"Určitě těch pomůcek bude celá řada, takových těch praktických pro život?"

"K tomu všemu, co jsem tady povídal a ještě k některým dalším oblastem patří celá řada pomůcek, se kterými s samozřejmě ten dotyčný seznamován a zároveň mu pomůžeme tu pomůcku získat. Jsou různého druhu, některé jsou založeny na výstupu hmatovém nebo hlasovém, zvukovém. Jsou to různé budíky, majáčky, které hovoří. Posluchači možná někdy zaslechli, že tramvaj hovoří. Ven se ozve "tramvaj číslo 22, směr Bílá Hora". Tak to je služba pro nevidomé. Oni mají takovou vysílačku, kterou mohou tohle hlášení spustit. Stejně takhle jsou označovány třeba stanice metra, některé významné instituce a tak dále."

V neděli zapálíme na adventním věnci už druhou svíčku. Jak se Romové připravují na Vánoce, tak na to se Patrik Kraus zeptal jedné z nejvýraznějších romských křesťanských osobností Vladimíra Oláha - předsedy Matice romské.

"Hlavně duchovně. Připravují si své domovy, připravují se rodiny a očekávají v tichosti, v rodinné atmosféře příchod Pána Ježíše Krista."

"Jaké zvyky se udržovaly ve Vaší rodině v době adventní? Můžete vzpomenout na své dětství?"

"Sušily se oříšky, které se rozdávali v době adventní a také na Vánoce se dávali. Používali se jako materiál na výrobu koláčů, peklo se cukroví atd."

"Modlím se, každou neděli jdu do kostela, zapaluji svíčku na adventním věnci a připravuji se na Štědrý večer. Pokud mi zdraví dovolí, půjdu i na půlnoční mši."

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání O Roma vakeren čili Romové hovoří najdete také na internetu na adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská muzika.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Richard Samko.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.

Prožijte příjemný večer a klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.