Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu
pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!
Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů
a nebude chybět ani romská hudba.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andal amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Peršo tumen dodžanena, hoj Prahate ela pre aver berš internacionalno Miss
Roma. Tiž tumenge phenaha, sar dživen o Roma pre Ukrajina.
Nejdříve se dozvíte, že Praha bude dějištěm světové miss Roma, že Romové
jsou připraveni na práci ve veřejné správě a přiblížíme vám také život Romů
na Ukrajině.
Mek adaďives tumen dodžanena tumen, savi charitativno buči keren predalo
Roma Libercoste u tiž hoj ostravakere Roma kerena andre špitaľa.
V druhé polovině O Roma vakeren se vydáme do Libereckého charitativního
řádu a do Ostravy, kde se Romové připravují na práci ve zdravotnictví. Také
vás pozveme do Brna na výstavu Svět očima Romů. Tolik namátkou z programové
nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav
Sezemský.
=[ Reportáž ]=
Začíná soutěž o nejkrásnější romskou dívku planety
To byla upoutávka na casting do soutěže o nejkrásnější romskou dívku
planety. Národní klání Miss Gypsy World se uskuteční v únoru příštího roku.
Patrik Kraus k mikrofonu pozval autora projektu Miloše Horu, který nám řekl:
"Bude se vybírat zhruba stovka, která potom sítem propadne až na počet
deseti děvčat, vlastně jich bude devět a jedna náhradnice, která se zúčastní
gala večera a vyhlášení nejkrásnější české romské dívky."
Bude výběr podobný jako u české Miss? Budou muset romská děvčata splňovat
nějaké speciální požadavky?
"Ze svého pohledu musím říci, že všechny Miss, které jsem viděl, mě většinou
zklamaly. Mělo by se jednat o něco odlišného. Mělo by to být plné života,
energie, přesně takové, jací Romové jsou. Dívka určitě bude muset vypadat
hezky, bude muset umět zpívat, protože chceme, aby zpívaly na živo, bude se
muset umět pohybovat, tzn. tancovat a bude muset recitovat úryvek nějaké
romské básně, kterou pak přeloží do českého jazyka."
Na co se můžeme v průběhu gala večera těšit?
"Scéna by měla být velmi barevná. Myslím si, že každý divák bude překvapen,
co je připraveno. Myslím, že to bude jeden z nejlepších zábavních a
kulturních programů, jaké kdy divák viděl v české poloze. Pozvali jsme Gypsy
Kings, Rosenbergovi a další, bude to skutečně světová gala show a přehlídka
toho, co Romové umí,"
Kdo celou akci zaštiťuje?
"Máme řadu osobností. Hlavním pilířem jsem já, za celou akci osobně ručím.
Jinak je to pod Projektem Šance, který z peněz dá 50% na to, aby Romové
mohli úspěšně dokončit vysokou školu. Bude jim zaplaceno stipendium, a
zároveň bychom chtěli, aby nám zbylo na výstavbu azylových domů."
To byl Miloš Hora a my vám ještě připomeneme, že casting na Miss Gypsy Word
se uskuteční v pátek 3. prosince v Kongesovém paláci v Praze od 10.00 hodin a
adeptky se mohou do soutěže přihlásit přímo tam.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Životní podmínky Romů na Ukrajině jsou velmi špatné
Romové na Ukrajině žijí ve velmi špatných a nelidských podmínkách. Často
jsou to osady, které postrádají kanalizaci, plynofikaci a vodovodní rozvod.
Příbytky jsou velmi skromné. Vysoká míra nezaměstnanosti a celková chudoba
se také podílejí na špatném zdravotním stavu těchto obyvatel. Přicházející
zimní období je hrozbou především pro staré a děti, kterým kvůli nedostatku
ošacení hrozí omrzliny. V osadách se také vyskytuje tuberkulóza. Janu
Mišurcovi to řekla Květoslava Princová z České katolické charity.
"Na Ukrajině žije tak do 50 tisíc Romů a velká část, možná 25 až 30 tisíc,
již žije na Zakarpatí. Dostala jsem se k tomu tak, že jsme se v Evropské
charitě, Charitas Europa snažili zmapovat charitní projekty a dozvěděli jsme
se o jedné kolegyni z užhorodské charity, které má pěkné romské projekty.
Šli jsme se na ně podívat a díky tomu jsme se seznámili s několika romskými
vesnicemi."
Jak se žije Romům na Ukrajině?
"Řekla bych, že se o ně nikdo nestará. Tou usedlostí, způsobem života a
životem v oddělených komunitách vedle obcí trochu připomínají slovenské
Romy, ale paradoxně tam neexistuje lichvářství, které je morem pro Romy a
ani tam moc neexistuje alkoholismus, a to z jednoho prostého důvodu: protože
Romové nemají prakticky žádné peníze. Ukrajinská vláda sice vyplácí jakési
dávky v nezaměstnanosti nebo důchody, ale málo Romů je schopno si tyto dávky
zařídit, protože většina Romů na Ukrajině je negramotná."
Jaké se tam dají realizovat projekty za účelem zlepšení situace?
"Romové na Ukrajině de facto nikoho moc nezajímají. Co se týče vzdělání,
jdou do první třídy, ale jen pár z nich, protože škola je vzdálená a není
žádná škola pro Romy. A právě paní Agnes Bereš se začala věnovat dětem a
podařilo se jí ve vesnici Koncovo udělat odnož místní školy v cigánské
komunitě, která čítá asi 250 obyvatel, kteří žijí v hliněných a plechových
domcích. Pro ně se jí podařilo získat učitelku, která učí děti, první a
druhou třídu, v tzv. Domě modlitby. To je opravdu veliký úspěch, který se
zatím nepovedl v žádné další vesnici, ale podařilo se to díky tomu, že ona
nepřišla s žádnými projekty nebo penězi, ale prostě přišla s holýma rukama
jako Matka Tereza mezi Romy a nabídla jim sebe. Nabídla jim víru a oni za ní
postupně začali chodit, začali se s ní ve všem radit a ona se stala jejich
druhou matkou a iniciovala tyto aktivity. Oni začali chápat, že vzdělání je
důležité a začali po něm nějakým způsobem toužit. Jedna Romka dnes dělá
asistentku místní učitelce a co se týče vzdělání, dá se říci, že většina
dětí bude schopna absolvovat čtyři nebo pět tříd základní školy. To bude do
budoucna velký úspěch."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Romští poradci si doplňují vzdělání na Střední policejní škole v Praze
Střední policejní škola v Praze se stala místem, kde si vzdělání doplňují
romští poradci. Během tříletého studia získají adepti ucelené informace o
romském národě a fungování státní správy. Absolventi kurzu pak budou moci
pokračovat ve vzdělávání na vysokých školách. Janu Mišurcovi to řekla
výkonná ředitelka společnosti Humanitas Profes Věra Dorušková.
"Do kurzů se přihlásilo třicet romských koordinátorů ve veřejné správě.
Tento kurs je prvním rokem v tříletém programu vzdělávání. Je to projekt
pilotní, proto těch třicet pracovníků a domníváme se, že by se později mohl
rozšířit na zbylý počet romských koordinátorů, to je asi na dvě stě. Toto
druhé soustředění už je částí odbornou, která je věnována romské
problematice, historii Romů, managementu, ekonomice, práci na krajských
úřadech a městech."
Myslíte si, že kurz otevře svým absolventům cestu k lepším možnostem, k
lepšímu uplatnění v práci?
"Ano, záměrem pořadatelů a organizátorů kursu je, aby po absolvování
tříletého programu byl umožněn přístup na vysokou školu s bakalářským
zakončením, a to s tím, že by se jim některé odborné předměty uznaly."
Mirek Kotlár, romský poradce. Kde působíte?
"Pracuji na Magistrátu města Liberec."
Co obnáší Vaše činnost?
"U mě je to trochu zvláštní a myslím, že i dobře vymyšlené. Pracuji jako
koordinátor pro romské komunitní centrum, které město zřídilo. Zároveň mám
funkci romského poradce a ještě jsem tajemníkem pro národnostní menšiny Rady
města Liberec."
Jak jste se k této práci dostal?
"Byl vyhlášen konkurz, přihlásil jsem se a byl vybrán."
Dnes chodíte na školení. Co Vám to dává? Přihlásil jste se sám od sebe, nebo
Vám to někdo nařídil?
"Nabídka přišla oficiální cestou, zeptali se mne, zda chci a já jsem
souhlasil. Výhodou je, že mi to i uhradili. Co mi to dalo...dnešní systém
státní veřejné správy je poměrně komplikovanou věcí a myslím, že díky
školení člověk získává ucelenější představu, jak to funguje, pracuje, jak
tento organismus vlastně žije. Je to důležité a nutné pro orientaci v
systému, aby člověk uměl a mohl prosazovat další věci."
Zmínil jste Liberec. Kolik Romů žije v Liberci a jak se jim tam žije?
"Podle našeho odhadu v Liberci žije pět tisíc Romů. Myslím, že problémy
řešíme svépomocně. Výhodou je, že už pět let tam funguje romské komunitní
centrum, které nabízí sociální pomoc a právní poradnu. Díky tomu mají Romové
určitou oporu, nedochází k vytváření ghet a podobných negativních věcí.
Domnívám se, že díky tomu je liberecká romská komunita ve své integraci
dále."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Terénní pracovnice, které se v Chebu zaměřují hlavně na problematiku
romských rodin, budou ve městě pracovat i v příštím roce. Jejich činnost
nebude už v plné míře hradit z programu prevence ministerstvo vnitra, ale
náklady doplatí radnice. Pro městskou pokladnu to bude představovat náklady
77 tisíc korun ročně. Terénní pracovnice pomáhají policii jako asistentky
například před obchodními domy, nebo tam, kde se scházejí mladí narkomani.
Desítky lidí se v Mostě zúčastnily pohřbu šedesátiletého předsedy Sdružení
Romů tohoto města Josefa Siváka. Podlehl infarktu, který jej postihl 17.
listopadu v kanceláři sdružení. Sivák měl mezi Romy autoritu a to nejen na
mostecku, ale v celé republice. Měl výraznou zásluhu na zviditelnění romské
komunity, nebál se jednat s úřady a s jejich pomocí se snažil řešit problémy
Romů.
Romové z krajů a měst , kteří se v Praze školí v práci koordinátorů mezi
svou menšinou a veřejnou správou, jsou s kurzem úřadu vlády spokojeni.
Pilotní projekt pro třicítku z nich začal letos v září a tento týden skončil
už první ročník. Pořadatel kurzu - úřad vlády - oslovil prostřednictvím
ministerstva vnitra kraje a města, na jejichž úřadech Romové pracují.
Absolventi kurzu obdrží certifikát, na jehož základě se mohou ucházet o
bakalářské studium na vyšších odborných školách.
Sociální reformy, nastartované na Slovensku začátkem roku, se podle analýzy
Ministerstva práce a sociálních věcí v romské komunitě osvědčily. Analýza
tvrdí, že i přes pokračující chudobu v romských osadách má stále více Romů
zájem o veřejné práce, rodiče více než dříve posílají děti do školy a
podařilo se zasáhnout proti lichvářům. Největší problém je ale v tom, že v
některých romských osadách se stále nedaří vyřešit téměř stoprocentní
nezaměstnanost.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Michal Olekšák se věnuje charitativní činnosti
V následujících minutách se společně vydáme do Liberce, kde pro Romy pracuje
Michal Olekšák podnikatel a člen řádu Lazara Jeruzalémského. Jak Patriku
Krausovi řekl, věnuje se zejména charitativní činnosti.
"Jedná se v současné době o hospice, o ty nejpotřebnější, o lidi, kteří jsou
na sklonku svého života. Kromě charitativní činnosti se jedná i o činnost s
mládeží jako je skauting, ale i práce s nejmenšími, třeba v dětských
domovech. Bohužel v dětských domovech jsou většinou romské děti, tímto
způsobem se jim věnujeme."
Znáte Romy?
"Znám, i osobně. Řekl bych, že mezi Romy je mnoho dobrých lidí a pár těch
špatných a ti dělají komunitě špatné jméno."
Jak to vypadá s Romy na Liberecku? Vidíte v Liberci nezaměstnanost?
"Osobní zkušenost přímo nemám, abych mohl říct, ale jsem přesvědčen, že Rom
hůře shání práci. Barvou pleti si už nese určitou vizitku, že by mohl být
nepoctivý, že by to nemuselo být ono."
Myslíte, že by se z tohoto dalo vyjít?
"Myslím si, že by zde v prvé řadě měla být nějaká koncepce, aby si vzdělaný
Rom našel lépe práci než lidé, kteří do školy nechodili. Nemyslím, že by pro
Romy měly být nějaké zvláštní školy, protože tím se tato komunita lidí
odděluje od společnosti."
Zúčastňujete se nějakých romských kulturních akcí?
"Vzpomínám si například na otevření romského centra na Liberecku, poté byl i
ples, bylo to velmi zajímavé. Myslím, že romské specifikum a i určitá deviza
je romská hudba a jsou to možná rytmy zajímavější než současný pop."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Je potřeba vytvořit most mezi Romy a zdravotníky
Romská poradkyně v Ostravě Lýdye Poláčková usiluje o vyškolení budoucích
zdravotně sociálních pomocníků, kteří by byli mosty mezi lékaři a lidmi v
odloučených lokalitách. Tito pracovníci by také do jisté míry nahradili
příslušníky civilní služby v nemocnicích a ústavech. Jan Mišurec se
poradkyně Lýdye Poláčkové zeptal, jak se tento projekt zrodil.
"Důvodem bude asi to, že jsem původním povoláním zdravotní sestra, dvacet
let jsem pracovala ve zdravotnictví. Když jsem pracovala první rok,
uvědomila jsem si, že je tady potřeba určitého můstku mezi romskou komunitou
a zdravotníky. Prostřednictvím Rady vlády jsem od roku 2000 usilovala o
oslovení ministerstva zdravotnictví, zda by na takový požadavek slyšeli.
Tehdejší ministr mi odpověděl, že dokud on bude ministrem, tak mezi pacienta
a lékaře nikdo nevstoupí. Měl asi představu, že zdravotně sociální pomocník
by byl nějaký šarlatán, který by léčil nějakými alternativními způsoby."
Kde takový pomocník bude působit? Co se od něj očekává? Kolik jste jich už
vyškolili?
"Zatím pouze jednu paní, která působí ve Vítkovické nemocnici, to je
soukromá nemocnice blahoslavené Marie Antoníny. Místo bylo zřízeno díky
velkému pochopení pana primáře Boženského na dětském oddělení. Teď usilujeme
o to, aby se projekt rozběhl v několika krajích naší republiky. Máme
představu, že by to v rámci pilotního projektu bylo dvacet lidí v pěti
krajích a projekt by běžel dva roky."
Kde budou tito lidé působit a co vše se budou muset naučit?
"Nebyli by to žádní úředníci, kteří by měli nějakou svou kancelář. Pracovali
by v terénu, měli by kontaktovat všechny lékaře, které v daném rajónu budou
mít. Pokud se v něm nachází detoxikační středisko, tak tam také. Měli by
dělat osvětu na školách, besedy o zodpovědném rodičovství. Bylo by toho
spousta. Máme představu, že by se během dvou let vyškolili, tak, že vždy
první týden v měsíci by se školili, pak by tři týdny pracovali v terénu.
Vždy jednou za dva měsíce bychom se všichni sešli na supervizi, oni by nám
řekli, jaké mají zkušenosti, v čem je problém a metodicky by byli
pochopitelně vedeni z jednoho místa."
Je podmínkou, aby tito lidé byli Romové, nebo je to jedno?
"Byli bychom rádi, kdyby byli Romové, ale jako podmínku si to v žádném
případě neklademe. Máme představu, že by to nejlépe byla žena, ale také
nechceme diskriminovat muže, když se najde nějaký ochotný to dělat, proč ne.
Měla by mít chuť se vzdělávat a mít chuť pustit se do něčeho nového."
Školení bude určitě velmi nákladné? Kdo jej financuje?
"Máme představu, že organizace, která ten grant připravuje, požádá na
Ministerstvu práce a sociálních věcí o grant a mělo by se jednat o finance z
operačního rozvoje lidských zdrojů."
Musejí mít kandidáti nějakou zdravotnickou průpravu nebo jim vše
vysvětlíte?
"Ne, nemusí, to vše budou absolvovat během těch dvou let v rámci
vzdělávání."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Výstavu Svět očima Romů je možné naposled navštívit v Brně
Tento týden byla zahájena letošní nejrozsáhlejší výstava v Muzeu romské
kultury v Brně - Svět očima Romů. Rozsáhlá expozice, na které se představuje
přes 30 autorů, putovala 7 let po světových muzeích a její zastávka v Brně
je poslední. Poté budou díla opět uložena do depozitářů či vrácena
majitelům. Zuzana Kupoletá se od ředitelky Muzea romské kultury Jany
Horváthové dozvěděla, že na výstavě se podíleli také umělci z okolních
států.
"Z Brna je pouze jediná autorka, jinak jsou z celé republiky, ale i ze
zahraničí, především ze Slovenska, Polska a Rakouska."
Můžete prozradit něco o romských výtvarnících a specifikách jejich
tvorby?
"Výtvarná tvorba Romů se teprve začíná rozvíjet, většina autorů jsou
amatéři. Tvoří bez jakéhokoli výtvarného vzdělání, rozhodně nikdo nemá
akademické vzdělání. Většina těch Romů je nezaměstnaná, ale na druhou
stranu, protože nemají práci, mají více času na svou tvorbu. Řada z nich,
poté, co přišla o práci, se začala věnovat své dětské zálibě a stali se z
nich výtvarníci, o jejichž díla mají zájem lidé z jejich okolí. Nicméně se
většinou jedná o lidi, kteří žijí bídně, na sociálním dnu."
Hledají inspiraci i u ne-romských výtvarníků nebo jsou spíše zahleděni do
svého světa a inspirují se folklórem, tradicí, svými osobními zážitky?
"Na této výstavě chceme ukázat lidové, anonymní umění, ze kterého vyrůstá i
současné romské umění. Ukážeme i přímo lidové autory, jejichž jména dobře
známe. Potom autory polo-profesionální, kteří za sebou mají už nějaké
školení v profesionálním výtvarném ateliéru. Většinou jsou to mladí Romové,
kteří mají zájem se ve výtvarné oblasti vzdělávat a docházejí do různých
ateliérů. Nakonec zde máme i několik osobností, kteří mají za sebou výtvarné
vzdělání."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete
opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu.
V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání O Roma
vakeren čili Romové hovoří najdete také na internetu na adrese
www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská
muzika.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a
Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irindža amenge o Ladislav Bílý peskera
fameľijaha Karlove Varendar, kaj te bašavas leskere dadeske so andro peskero
dživipen bašavelas pre brača - Vičinelas pes Jan Bílý u tajsa bi pes teby
dživelas - dožižiľa šouvardeš u ochto berš. O Del te el paž o Jan Bílý te ke
tumende Romale the aven Bachtale. Ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně a klidný víkend.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
|