Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro Vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo tumenge phenaha palo romane media. Džana amenca Prahate pre vystavka, kaj o Roma thode avri sa, so keren o romane žurnalisti ka mende the andre aver thema.

Nejdříve se společně vydáme do pražské kavárny - Medúza na výstavu nazvanou - Romský tisk včera a dnes. Poprvé se tak veřejnosti představují okolnosti vzniku a existence romského tisku v Čechách i zahraničí.

Tiž tumen dodžanena so tumen šaj dodžanen andro Romano hangos, savo den avri o Roma Brnastar.

Dozvíte se i jaké informace nabízí 14-ti deník Romano hangos, který vydávají Romové v Brně, a co vysílá romské internetové - Radio Rota, které tento týden oslavilo své druhé výročí.

Mek adaďives vakeraha pale romani grupa Terne čhave the pal lengero nevo CD, tiž adaďives phučľam, so le Romenge andža e demokracia u vakerhas palo Roma le grofoha Karel Ferdinand Kinski. Amaro šuniben zaphandaha vičindoneha.

V druhé polovině O Roma vakeren se vydáme na křest cd skupiny Terne čhave, s romským podnikatelem se zamyslíme nad vývojem situace Romů za poledních patnáct let a slovo dostane také hrabě - Karel Ferdinad Kinský. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Richard Samko.

Občanské sdružení Romea připravilo výstavu s názvem "Romský tisk včera a dnes". Poprvé se veřejnosti představují okolnosti vzniku a existence romského tisku v Čechách i zahraničí. Kromě nejrůznějších romských titulů si můžete prohlédnout také fotografie dokládající existenci těchto periodik a dva roky existence měsíčníku Romano voďi (Romská duše). Expozici je k vidění v pražské kavárně Medúza. Více Janu Mišurcovi řekla předsedkyně sdružení Romea Jarmila Balážová.

"Smyslem je poprvé v životě poodhalit historii a zákulisí vzniku prvních romských tištěných medií ve světě i u nás v České republice. My se tou aktivitou jako občanské sdružení Romea připojujeme k výzvě "S komunity se nemluví" a to především proto, že svoboda slova a také možnost vydávání nějakých národnostních titulů právě v době komunismu nebyla možná. Doufáme, že Medúzu navštíví zase jiné publikum, než které my oslovujeme třeba prostřednictvím toho našeho časopisu Romano voďi nebo serveru Romea a budou si tak moci prohlédnout fotografie a časopisy, které dokladují tu existenci romských medií a doufáme, že to zase objeví teoreticky nové potenciální objevitele toho romského tématu a tím pádem i té vzájemné komunikace."

"Je podle Vás romských medií dostatek v dnešní době a jaký je vlastně podle Vás ten nejdůležitější smysl těchto medií?"

"To je velmi složitá otázka, jestli jich je dostatek. Mě především trápí to, že pokud budeme hovořit o romském periodickém tisku, ale konec konců i o internetových serverech nebo internetových radiích, tak že jejich velmi bolavým místem je to, že majitelé a vydavatelé musejí shánět finance. A ty finance se neshánějí jednoduše, což znamená, že ta existence je neustále ohrožena a já mám radost, že už existují. Jsem opravdu trochu smutná z toho, že každoročně musejí shánět ty finance, ale myslím si, že jejich smyslem je hned několik věcí současně, jednak uveřejňovat informace, které nemají šanci se kvůli "nedůležitosti" dostat se na přední stránky českých deníků nebo do zpravodajství českých medií, českých televizí, rozhlasů. To je jedna funkce, druhá funkce je taková vzdělávací, informační, na jedné straně posílit sebevědomí Romů, aby si uvědomili, že i jejich jazyk může být tím skutečně, kterým se dá psát, ve kterém se dá publikovat, ve kterém se dá vysílat. Na druhé straně, že i v romštině se dá reagovat třeba komentářem na nějakou politickou událost. A já doufám, že posláním všech romských novinářů nebo takovým úkolem je i vytváření komunikace a komunikačního mostu mezi českými a romskými medií, protože právě v tom já vidím budoucnost v tom, že budou spolu spolupracovat tyto dva břehy, mohu-li to tak nazvat a to, že se budou snažit bourat ty stereotypy na obou těch březích, že se bude v budoucnosti objevovat mnohem víc romských tváří ať už v pozici hlasatelů, moderátorů, dramaturgů, ale třeba také v pozici dotazovaných lidí v rámci anket nebo soutěžících lidi v jednotlivých typech pořadů a tak dále..."

Na výstavě "Romský tisk včera a dnes", kterou můžete navštívit v pražské kavárně - Medúza jsou zastoupeny různé tituly. Nejznámější romské noviny v Česku nesou název Romano hangos. Kolega Mišurec oslovil jejich redaktorku - Kateřinu Danyiovou.

"Pro Romano hangos už pracuji pět let, zabývám se zpravodajstvím, mám na starosti reportáže a navíc dělám ještě grafiku."

"V podstatě je to to zpravodajství. Hlavně pokrýváme celou Českou republiku, takže na mě je zpracovat a pak monitorovat vlastně, vše co se děje v romské komunitě."

"To je velký problém, protože na distribuci je strašně málo peněz. Ty dotace nejsou až tak vysoké, ale já doufám, že se to změní. No, jak se dostávají k Romům. Především, když jedeme na nějakou akci, tak tam Romano hangos se snažíme co nejvíce protlačit dopředu a zviditelnit se. A potom máme stálou skupinu odběratelů."

"Může si je objednat na adrese: Francouzská 84, 602 00 Brno anebo na mailu: rhangos@volny.cz anebo na webových stránkách Ještě jednou internetová adresa: www.romanohangos.cz."

Ještě jednou internetová adresa: www.romanohangos.cz. Redakce Romano Hangos sídlí ve Francouzská ulici v Brně a tam směřuje i naše pozvánka a to na vernisáž výstavy romských výtvarných umělců, kterou 24. listopadu zahajuje Muzeum romské kultury. Ale vraťme se k romským médiím.

Aktuality a různé zajímavosti ze života Romů nabízí také romské internetové rádio Rota, které včera oslavilo své druhé výročí. Za tu dobu si získalo své stálé posluchače nejen u nás, ale i ve Velké Británii, Kanadě, Austrálii a v dalších zemích. Patrik Kraus si o tom povídal se šéfredaktorkou Ivetou Demeterovou.

"Naše rádio je rádio, které je pro Romy, ale nejen pro ně. Chceme, aby nás poslouchali všichni, kteří si nás chtějí naladit, kteří mají rádi romskou hudbu, zajímavosti z romského světa a všechny ty perličky kolem Romů."

"Byla to a je to stále práce, která nás baví. Máme se stále co učit, protože nikdy nemůžeme nikdo z nás říci, že jsme úplně dokonalí. Jsme lidi, kteří táhnou za jeden provaz a chceme, aby nás lidi poslouchali. Ta práce nekončí tím, že jdeme domů a zavřeme za sebou dveře, my i doma přemýšlíme nad tématy. Ve svých volných chvílích i o víkendu jezdíme natáčet, aby právě naši posluchači měli co poslouchat."

"V žebříčku Top listu, což je vlastně seznam internetových rádií, která jsou v Top listu evidovaná, jsme na takové té 8-10 pozici a denně je připojených takových 250 lidí."

"Naším největším přáním je to, abychom se šířili vzduchem. Abychom nezůstali jenom internetovým rádiem, ale všechno je to o penězích. V listopadu jsme nasadili nový pořad, který se jmenuje Manuša. Přemýšlíme dále o hudebním bloku, který by byl cca 3,5 hodiny."

Jan Mišurec požádal o zhodnocení výstavy "Romský tisk včera a dnes" poslankyni Taťánu Fischerovou, která tuto prezentaci také slavnostně zahájila.

"Já myslím, že je důležité, že ta výstava vůbec je a že ukazuje všechny aktivity, které už se tady povedly. A ukazuje i to úsilí těch jednotlivých osobností v jejich oboru. A já už jsem tady říkala, že si jich nesmírně vážím, protože oni na rozdíl od nás musejí vyvinout trojnásobné úsilí, aby uspěli. Mají to mnohem těžší a přitom jsou mezi nimi talenty a jsou mezi nimi lidi, kteří jsou úspěšní v tom, co dělají a jde o to, aby jich bylo víc a víc. Já jim velice držím palce."

"Jak Vy hodnotíte romské časopisy, noviny, romské vysílání v rozhlase?"

"Tak já odebírám Romano voďi a už ten samotný fakt, že mohu číst čím se zabývají, co je trápí je nesmírně důležitý, protože vlastně se s tím člověk normálně nesetká. To si přiznejme. A někdy mě to hodně trápí, když to čtu a proto vím, že je důležité, že ten časopis vychází, je důležité, aby ho lidi četli a to nejen Romové, ale vlastně i my. Abychom věděli, že to nemají vůbec jednoduché a že je třeba udělat všechno proto, aby mohli do naší většinové společnosti jako rovnocenní vejít."

"Romové často říkají, že běžná media neinformují objektivně o Romech, často zveřejňují jen opravdu negativní informace. Není to svým způsobem škoda, je to zase v neprospěch Romů. Co Vy si o tom myslíte?"

"Já si myslím, že to je jednoznačně špatně, ale na druhou stranu vždyť přece ta negace se týká i nás. Já myslím, že media jsou dnes obecně nastavena na ty negace a jakoby ta negace se nejvíc prodávala. Ale mě to je líto obecně, protože to platí jak pro Romy, tak pro nás, že se vlastně jenom strašíme a že žijeme v neustálé depresi z toho co se děje ačkoliv mezi námi žije také spousta dobrých lidí a děje se tu spousta dobrých aktivit."

"Tato výstava je také jakýmsi bilancováním posledních patnácti let po sametové revoluci. Jak Vy sama hodnotíte dobu po revoluci?"

"Já si myslím, že ta svoboda, která přišla je strašně důležitá. Je zásadní, protože máme to všichni těžké, ale současně je tu šance, že je tu nějaká budoucnost. Protože dřív jsme možná měli snazší podmínky, měli jsme všichni stejně málo, ale nepadli jsme. Byli jsme vlastně tak trochu jako a teď mě nenapadá nic lepšího než prasátka, která mají korýtko a vždycky vědí, že k němu dojdou a něco dostanou, ale člověk je na světě kvůli rozvíjení své vnitřní svobody a tu teď můžeme rozvíjet."

V Maďarsku startuje vládní program Za soudržnost společnosti. Jeho cílem je odstranit nepřátelství většinového obyvatelstva vůči Romům a zvýšit trpělivost vůči příslušníkům této menšiny, kterých je v zemi asi 600 tisíc. Na realizaci tříletého programu přispěje asi 75ti milióny korun Evropská unie. Dokument obsahuje jak program zaměřený na Romy a jejich děti, tak na komunikační kampaň a toleranční programy.

Dvě třetiny bílých obyvatel Velké Británie přiznávají, že mají předsudky vůči nejméně jedné menšinové skupině. Na vrcholu žebříčku jsou Romové a azylanti. Poslední týdny zažívá anglický venkov nájezd Romů a dalších kočovníků. Těžko se lze ubránit dojmu, že je koordinovaný, s ohledem na to, že parlamentní výbor právě v těchto dnech vyzval vládu, aby problémy kočovných rodin řešila.

Ve středu 24. listopadu bude Kulturní dům Střední policejní školy ministerstva vnitra v Praze Hrdlořezích dějištěm slavnostní události. Půjde o zakončení prvního ročníku tříletého vzdělávacího programu, určeného romským koordinátorům ve veřejné správě. Akce, která začne v 15 hodin, se zúčastní rovněž zmocněnec Rady vlády České republiky pro lidská práva Svatopluk Karásek.

Britské listy zveřejnily článek, který tvrdí, že britští úředníci ministerstva vnitra se skutečně dopustili v Praze Ruzyni diskriminace, když zabraňovali romským cestujícím do Británie nastoupit do letadla. Britské ministerstvo vnitra z toho podle listů obvinil začátkem listopadu jeden z čelních právníků zastupující budapešťské centrum pro práva Romů.

Královehradecká romská kapela Terne Čhave pokřtila tento týden v pražském klubu Roxy svou druhou desku nazvanou - Kaj Džas - Kam jdeme. Tento název je podle manažera Dušana Svíby hodně symbolický, protože muzika této skupiny se stále vyvíjí a Terne Čhave se nechtějí svazovat hranicemi, vymezenými pro romskou hudbu tak, jak je dnes obecně vnímána. Na křtu byl i kolega Richard Samko a teď si poslechněte jak to tam vypadalo.

"Použili jsme lidové písničky, myslím, že je málokdo pozná, jedná se o opravdu staré písničky, kterým jsme předělali aranžmá a změnili jsme rytmus. Ale použili jsme i staré známe lidovky, poznatelné podle prvních taktů."

Mluvil jsi o písničkách. Jak vše probíhalo - aranžmá, hudba, skládání?

"Když jsem byl malý, chodil jsem s babičkou často na rodinné hudební slety Romů, tam se jedlo, popíjelo a zpívalo a mně v hlavě utkvělo hodně starých romských písniček. Myslím, že ty jsou třeba dát dále mladým lidem, aby si je poslechli."

Terne Čhave (Foto: David Skála, www.ternechave.net)

"Nevím, nepřemýšleli jsme tak o tom. Když jsme vybírali houslistu, viděli jsme jej hrát před rokem a půl a nepřemýšleli jsme, zda je Rom či ne-Rom. Prostě se nám líbilo, jak hraje, oslovili jsme ho, rok se o tom bavili a zjistili jsme, že jsme na stejné vlně."

"Na to neumím odpovědět. My to tak děláme, jedná se u nás o přirozený vývoj."

Na vašem novém CD jsou i hosté. Jak jste je vybírali, koho jste vybrali?

"Vybrali jsme si Zdeňka Bínu z -123 minut. Je to můj kamarád, známe se již dlouho. Oba jsme z východních Čech, on z Pardubic, já z Hradce. Scházeli jsme se v hradeckých hudebninách, občas si zahráli. Zdeněk je pro mne vzorem, i když hraje něco jiného, ale on hudbu cítí stejně jako my."

Zdeněk Bína, frontman kapely -123 minut. Proč jsi přijal pozvání účinkovat na CD Terne Čhave?

"S kluky jsem se potkal na festivalu a oni mě pozvali, abych s nimi hrál na desce nějaké věci na kytaru. Pro mne to bylo úplně jasné, že musím a chci. Je to věc, kterou chci podporovat, protože si přeju, aby se v této zemi změnil pohled a přístup. Muzikou pro to můžeme dělat všechno, co můžeme a myslím, že se to i daří. Dnes jsme hráli tady v Roxy společně a na lidech to bylo vidět. V normálních citlivých lidech problém není a nikdy nebude."

Hrabě Karel Ferdinand Kinský o sobě říká, že je kosmopolitní člověk, který žije jednou v Londýně, podruhé v Praze, nebo v Paříži. Patrik Kraus ho pozval k mikrofonu a zeptal se, jak hodnotí Romy a romskou kulturu 15 let po listopadové revoluci.

Karel Ferdinand Kinský (Foto: Patrik Kraus)

"Romové se mají velmi rádi navzájem. Nechybí jim láska k příbuzným, k dětem, ke svým rodičům. Je to taková opravdová láska, mnoho z nás by se od Romů mohlo nechat inspirovat. I přes násilnou asimilaci, kterou komunistický režim zničil hodnoty Romů, si Romové zachovávají to nejdůležitější - svoji soudržnost a víru. Přechod k demokracii nebyl pro Romy vůbec lehký a dnes sledujeme vyloučení ze společnosti, tzv. sociální vyloučení. Ale i když jsou Romové chudí a řada z nich nemá zaměstnání, zůstávají šťastní, a to je na Romech to hezké a to mne oslovuje."

"Ano, mám mezi Romy několik přátel, kterých si velice vážím. Jsou to především dobří hudebníci. Sám mám k hudbě blízko, a proto si rozumíme a nejen profesionálně. Při této příležitosti si musím vzpomenout na své prarodiče a další příbuzné; často si zvali romské muzikanty, když pořádali oslavy. Slyšel jsem, že i na Vánoce k nám přicházeli Romové na zámek jako koledníci. Romská hudba je velice emotivní, vyvolává ve mně řadu emocí a českou společností je velmi oblíbená. Jsem rád, že se romské tradice nevytrácejí a stále zůstávají."

Vaše hodnocení Romů je pozitivní, vidíte u Romů i nějaké slabší stránky?

"Ano, jednoznačně vzdělání. Myslím, že Romové by se měli snažit více vzdělávat. Mnozí již toho dosáhli, ale myslím, že jich je stále málo. Příležitostí je mnoho, stačí jen chtít. Vydělání přináší Romům lepší pracovní uplatnění i lepší životní vyhlídky. Na druhé straně je pravda, že i vzdělaní Romové mají někdy problémy se získáním dobrého pracovního místa a jen pro svou barvu pleti, protože jsou jiní. V ČR bude ještě nějakou dobu trvat, než bude společnost více respektovat odlišnosti různých národností. Na závěr bych popřál všem Romům, aby zůstávali sví a ctili svou jedinečnou kulturu."

Co přineslo patnáct let demokratického vývoje v naší společnosti Romům, to zajímalo Marii Vrábelovou v rozhovoru s romským podnikatelem Petrem Janem.

"Pro mě je to úžasné, já sám se nyní cítím velmi dobře. Myslím, že se můžu rozvíjet, moje pocity, myšlenky, produktivitu může uplatňovat každý člověk ve společnosti."

"Pracuji v poradenských službách, jde o určitý typ podnikání. Je důležité, že jsem se k této činnosti dostal, protože naši lidé, klienti a přátelé neustále chtěli vytvářet něco, co může lidem pomáhat. Je to služba a práce velice významná, protože v české společnosti je mnoho věcí, které můžeme nazvat ožehavými a problematickými. Pro nás je důležité, že můžeme v takových případech pomáhat."

"Moje emigrace byla vedena tím, že v určitém porevolučním období byly v ČR rasově orientované tendence, poměrně velká skupina v CR negovala všechny menšiny a snažila si vytvořit cestu k ponižování těchto menšin. Na tyto skupiny jsem poukazoval, kolem mne se vytvořila určitá negativní síla, která se mně chtěla zbavit, a proto jsem emigroval. Emigrace pro mne byla velkou zkušeností, ale doma jsem v ČR. S manželkou jsme se vrátili také kvůli naší dceři, kterou máme moc rádi."

"Změnilo se toho spoustu. Individuálně Romové povyrostli, máme vzdělané lidi, intelektuály, ale ta obecná romská otázka - sociální, kulturní, pracovní - se bohužel nezměnila. Nikdo nevystoupil a nepodal nám ruku, neřekl: "Romové jsou naši občané, všichni máme stejná práva." Všichni jsme neměli stejný start."

Po revoluci byli Romové v parlamentu zastoupeni, v současné době nejsou. Myslíte si, že se ta situace změní?

"Šanci máme, můžeme uplatňovat volební zákon, máme šanci připojit se k nějakému politickému subjektu a budeme právoplatnou silou, která může být tzv. muškou na vahách a budeme mít sílu ovlivnit růst a kulturu politickou u romského občana jako takového."

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání O Roma vakeren čili Romové hovoří najdete také na internetu na adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská muzika.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Richard Samko.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně a klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha....